Aktuality

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti je účinný od 1. listopadu 2025 a zavádí změny dané směrnicí NIS2 do českého právního řádu.

Hlavním cílem nové regulace je nastavení alespoň základní úrovně zabezpečení v organizacích, které poskytují své služby v ekonomicky, společensky či bezpečnostně významných odvětvích a splňují další vybraná kritéria.

Jelikož směrnice NIS2 rozšířila okruh regulovaných odvětví i služeb, bude nový zákon dopadat na výrazně větší počet organizací. 

Znění zákona o kybernetické bezpečnosti najdete zde.

Režim povinností
Zákon a vyhláška o regulovaných službách nově zavádějí dvě úrovně regulace pro poskytovatele regulovaných služeb:

• Režim vyšších povinností
• Režim nižších povinností

Typ režimu stanovuje, jakými povinnosti se subjekt bude řídit. Tento model vychází z principu tzv. dvourychlostní kybernetické bezpečnosti, který má usnadnit menším a středním organizacím splnění požadovaných opatření.

Režim povinností konkrétního poskytovatele regulované služby je uveden v příloze vyhlášky o regulovaných službách. Základním kritériem je velikost podniku, ale u některých služeb se posuzují i další faktory.

Pokud organizace spadá do režimu vyšších povinností u alespoň jedné služby, tento režim se automaticky vztahuje na všechny regulované služby poskytované touto organizací.

Platí princip: jedna organizace = jeden režim.

Zdroj: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

Od 1. ledna 2026 se mění limity pro NADLIMITNÍ veřejné zakázky

Změny se týkají let 2026–2027 a vycházejí z pravidelné úpravy tzv. finančních limitů.

Národní limity pro zakázky malého rozsahu zůstávají beze změny – stále 3 mil. Kč pro dodávky/služby a 9 mil. Kč pro stavební práce.

Přehled změn:

• Dodávky a služby (stát): 3 491 000 Kč (dříve 3 494 000 Kč)
• Dodávky a služby (nižší úroveň): 5 386 000 Kč (dříve 5 401 000 Kč)
• Stavební práce, koncese: 134 764 000 Kč (dříve 135 348 000 Kč)
• Sektorové VZ, obrana/bezpečnost: 10 773 000 Kč (dříve 10 826 000 Kč)
• Vyčlenění části (dodávky/služby): 1 995 000 Kč (dříve 1 955 000 Kč)
• Vyčlenění části (stavební práce): 24 938 000 Kč (dříve 24 440 000 Kč)
• Zvláštní služby (veřejní zadavatelé/dotované VZ): 18 703 000 Kč (dříve 18 330 000 Kč)
• Zvláštní služby (sektorové VZ): 24 938 000 Kč (dříve 24 440 000 Kč)

Změny vycházejí z nově přijatých evropských nařízení (2025/2150, 2025/2151 a 2025/2152) a navazujících sdělení Evropské komise týkajících se odpovídajících hodnot v měnách členských států.

Ministerstvo pro místní rozvoj zároveň připravuje novelizaci nařízení vlády č. 172/2016 Sb., aby nové evropské limity byly zohledněny i v české právní úpravě.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zveřejnil konsolidovaný sborník rozhodnutí prvního i druhého stupně v oblasti veřejných zakázek ve stavebnictví za období od ledna 2021 do června 2025. Dokument přináší přehled nejvýznamnějších případů, které reflektují aktuální výklad zákona o zadávání veřejných zakázek, a upozorňuje na nejčastější pochybení zadavatelů.

Sborník se zaměřuje na veřejné zakázky v oblasti stavebnictví – tedy na stavební práce a související architektonické, projektové a inženýrské činnosti. Zakázky v dopravě jsou uvedeny v samostatném sborníku.

Případy obsažené ve sborníku jsou rozčleněny na dvě části – provádění stavebních prací a poskytování souvisejících činností.

Cílem sborníku je napomoci dobré zakázkové praxi, neboť závěry vyjádřené v rozhodnutích mají mnohdy přesah a dopad i na zakázky mimo sféru stavebnictví a jsou aplikovatelné i na postupy zadavatelů v jiných odvětvích.

Sborník rozhodnutí o veřejných zakázkách v oblasti stavebnictví najdete ZDE.

Zdroj: Tiskové oddělení ÚOHS
25/212

Evidence skutečných majitelů se od 17. prosince 2025 uzavírá veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti České republiky oznámilo, že od 17. 12. 2025 bude znepřístupněna veřejná část evidence skutečných majitelů.

Důvodem je ochrana soukromí a rozhodovací praxe soudů, podle které byl dosavadní volný přístup nepřiměřeným zásahem do práv skutečných majitelů.

Evidence však zůstane nadále přístupná pro:

• orgány veřejné moci,
• tzv. povinné osoby podle zákona proti praní špinavých peněz (např. banky, advokáty, notáře),
• evidující osoby,
• zadavatele veřejných zakázek – ti budou moci údaje nadále ověřovat prostřednictvím dálkového přístupu.

Více informací zde: https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik

Úřad vydal nově aktualizovaný sborník svých vybraných věcně zajímavých meritorních rozhodnutí z oblasti IT veřejných zakázek vydaných v období od ledna 2021 do června 2025.
Sborník nabízí čtenářům stručné shrnutí merita projednávané věci a prezentuje klíčové úvahy obsažené v citovaných rozhodnutích. Cílem sborníku je přispět k rozvoji dobré praxe v oblasti veřejných zakázek.

Jednotícím prvkem případů zahrnutých do sborníku je tedy zaměření předmětů plnění veřejných zakázek přezkoumávaných Úřadem v rámci jím vedených správních řízení. Jedná se o zakázky z oblasti IT technologií, mezi které se řadí zakázky na dodávky a služby související s poskytnutím hardware a software (zejména budování, provoz a rozvoj informačních systémů, licence, nástroje elektronické komunikace aj.). Jednotlivé případy jsou řazeny do samostatných kapitol podle hlavního předmětu správního řízení, čímž se usnadňuje orientace čtenáře v textu. Každé rozhodnutí ÚOHS a předsedy ÚOHS uvedené v tomto sborníku obsahuje hypertextový odkaz na jeho plné znění, které je zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí ÚOHS.

Mnohé z uváděných závěrů mají univerzální platnost a lze je tak aplikovat i mimo sféru IT zakázek.

Sborník vybraných rozhodnutí ÚOHS – veřejné zakázky z oblasti IT (01/2021–06/2025)

Zdroj: Tiskové oddělení ÚOHS

Vláda schválila doporučené minimální standardy odpovědného veřejného zadávání (OVZ) pro oblasti:

• stavebnictví
• potraviny a stravovací služby
• úklid a ostraha
• kancelářský papír

Co to znamená?

• Důraz na kvalitu za peníze
• Podpora férových pracovních podmínek a ekologických řešení
• Uplatnění sociálních a environmentálních principů
• Podpora biopotravin, sezónních surovin a neklecových chovů
• Využití i u menších zakázek pro větší efektivitu 

„Pomůže to zadavatelům nastavit férové podmínky a nekoukat jen na nejnižší cenu,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Odůvodnění minimálních standardů najdete na tomto odkazu.  

Celé znění dokumentu je ZDE. Minimální standardy odpovědného veřejného zadávání jsou klíčovým opatřením Národní strategie veřejného zadávání 2024–2028

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost dnes vydal varování před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti, která spočívá:

1. v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a jejích zvláštních administrativních oblastí (Hongkong, Macao) nebo subjektům na těchto územích,
2. ve vzdálené správě technických aktiv prováděné z těchto území či subjekty tam usídlenými.

Úřad hodnotí hrozbu jako vysokou – pravděpodobnou až velmi pravděpodobnou.

NÚKIB upozorňuje, že právní prostředí v ČLR umožňuje vládním orgánům získávat široký přístup k datům bez nezávislé kontroly a ukládá soukromým společnostem povinnost spolupracovat se státními složkami, což představuje riziko pro bezpečnost České republiky.

Doporučení NÚKIB:

• Orgány a povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti musí tuto hrozbu hodnotit na úrovni „vysoká“ a zohlednit ji při řízení rizik.

• Zájmovým osobám (např. ve veřejných funkcích) se doporučuje zvážit omezení či zákaz používání technologií a služeb, které předávají data do Číny.

• Široká veřejnost by měla věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak služby a technologie nakládají s jejich daty, a používat pouze důvěryhodné produkty.

Ředitel NÚKIB Ing. Lukáš Kintr zdůraznil, že jde o reálnou a dlouhodobou hrozbu, potvrzenou i bezpečnostními složkami ČR.

Varování je možné stáhnout z Úřední desky NÚKIB zde: https://nukib.gov.cz/cs/uredni-deska/

Zdroj: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

Prezident podepsal zákon ze dne 23. července 2025 o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů, známý jako *zákon o BIM.

Nová legislativa vstoupí v účinnost 1. ledna 2027 a představuje zásadní krok k digitalizaci stavebnictví a efektivnějšímu řízení veřejných investic.

Koho se povinnost týká?
Využívání metody Building Information Modeling (BIM) bude povinné u nadlimitních stavebních veřejných zakázek, které realizují:

• organizační složky státu,

• státní příspěvkové organizace,

• státní podniky,

• vyšší územní samosprávné celky,

• další právnické osoby zřízené k uspokojování potřeb veřejného zájmu.

*Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů (tzv. zákon o BIM)

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Nařízení (EU) 2024/1735 o posílení evropského ekosystému výroby čistých technologií (tzv. Net Zero Industry Act – NZIA) ukládá zadavatelům tři kategorie povinných požadavků na určité net-zero technologie. Více v aktualitě ZDE.

Jedna z těchto kategorií – příspěvek k odolnosti ve smyslu čl. 25 odst. 7 NZIA – se začne aplikovat od 30. prosince 2025, a to na základě nově přijatých unijních aktů uveřejněných dne 18. 6. 2025 v Úředním věstníku EU.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1178

→ stanoví seznam konkrétních konečných produktů (například solární fotovoltaické systémy) a jejich hlavních součástí (např. fotovoltaické invertory), u kterých se bude hodnotit příspěvek k odolnosti.

→ účinnost prováděcího nařízení je odložena – má se použít ode dne 30. prosince 2025.

Sdělení Komise C/2025/3236

→ uvádí podíly dovozů do EU z jednotlivých třetích zemí. Net zero produkty a komponenty, u nichž byla překročena stanovená prahová hodnota závislosti (např. více než 50 % dodávek ze třetí země), jsou zvýrazněny oranžově v .pdf verzi sdělení.

Z těchto unijních aktů plyne, že u některých net zero technologií nebo jejich komponent byly naplněny podmínky pro aplikaci čl. 25 odst. 7 NZIA.

Co to znamená pro zadavatele?

V dotčených nadlimitních veřejných zakázkách musí zadavatelé zohlednit příspěvek k odolnosti podle čl. 25 odst. 7 NZIA.

Platí až v zadávacích řízeních zahájených od data 30.12.2025.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropská komise rozšířila nástroj Procurement for Buyers provozovaný na jejím portálu. Ten mohl být doposud použit jako vodítko k určení, na kterou zemi se vztahuje zásada stejného zacházení ve smyslu § 6 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, viz aktualita zde.

Nově má nástroj funkcionalitu umožňující podle typu zadavatele, předmětu veřejné zakázky (CPV kódu) a její hodnoty rozpoznat, které předpisy se na zadávanou veřejnou zakázku vztahují. Tato funkcionalita má zadavatelům pomoci lépe se zorientovat v tom, jaké povinnosti z práva EU se na jejich nákup vztahují, včetně tzv. sektorálních předpisů, a počítá již se stavem po vydání prvního opatření z nařízení IPI proti Čínské lidové republice ve veřejných zakázkách na určité zdravotnické prostředky (bližší informace k prvnímu opatření IPI zde).

V každém případě platí, že zjištěné informace může zadavatel použít jen podpůrně, a hodlá-li je použít v zadávacím řízení, musí je sám ověřit.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

EU omezuje přístup čínských zdravotnických prostředků do veřejných zakázek
Evropská komise od 30. června 2025 uplatní nové pravidlo: čínské firmy a produkty budou vyloučeny z veřejných zakázek na zdravotnické prostředky nad 5 mil. EUR.

Důvod? Dlouhodobá a systematická diskriminace evropských dodavatelů na čínském trhu. Až 87 % veřejných zakázek v Číně obsahovalo prvky, které vylučují nebo znevýhodňují dovoz z EU.

Opatření je součástí tzv. nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI) a jde o jeho první praktické využití.
Cílem je zajistit rovné podmínky a reciproční přístup evropským firmám.

Více informací najdete ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo podrobnou metodiku, která upravuje postupy zadavatelů ve výjimečných situacích, například při živelních pohromách. Metodika detailně rozpracovává podmínky využití výjimek pro krizové stavy, a to zejména v souvislosti s použitím jednacího řízení bez uveřejnění. Součástí dokumentu jsou rovněž konkrétní příklady z praxe.

Text metodiky byl konzultován s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

MMR_METODIKA_zadavani VZ pri mimoradnych situacich

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Plánovaná odstávka Věstníku veřejných zakázek

V souvislosti s přechodem na novou verzi evropských eForms (SDK 1.13) dle nařízení Komise (EU) 2023/2884 čeká Věstník veřejných zakázek přechodné provozní období s omezenou dostupností.

Klíčová data:

1. od čtvrtka 17. 4. 2025 od 18:00 – nelze podávat nové formuláře k uveřejnění, Věstník jen pro čtení, žádná registrace ani přihlášení
2. od úterý 22. 4. 2025 od 8:00 – Věstník bude zcela nedostupný, zobrazí se pouze informace o odstávce
3. od čtvrtka 24. 4. 2025 od 8:00 – spuštění nového systému eForms SDK 1.13 a plná funkčnost 

Během odstávky nebude možné prodlužovat lhůtu pro podání nabídek.

Poslední možnost odeslat formulář k uveřejnění: čtvrtek 17. 4. 2025 do 18:00.

Všechny rozpracované formuláře vytvořené před tímto termínem (17. 4. 2025 do 18 hodin) budou vymazány.

Doporučujeme včasné odeslání formulářů a přizpůsobení harmonogramu zadávání veřejných zakázek novým podmínkám.

Ke zvýšení limitů pro VZMR dojde od 3. dubna 2025

Novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), provedená zákonem č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla dne 19. března 2025 zveřejněna ve Sbírce zákonů.

Účinnosti nabude patnáctým dnem po svém uveřejnění, tedy 3. dubna 2025.

Novela ZZVZ neobsahuje přechodná ustanovení, proto se podle novelizovaného znění bude od účinnosti novely postupovat i v probíhajících zadávacích řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti novely.

Ve vztahu k ustanovením, která upravují postup podle přímo použitelného předpisu EU, uvedená novela vesměs deklaruje platnost a podporuje aplikovatelnost těchto postupů a nemělo by tudíž dojít k výraznějším zásahům do již probíhajících zadávacích řízení, která jsou úpravou nějakého přímo použitelného předpisu EU dotčena (např. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh a prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1441 ze dne 10. července 2023 o podrobných pravidlech pro vedení řízení Komisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh).

Od tohoto data však tyto postupy budou podléhat dozoru Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Ani u dalších dílčích změn ZZVZ, které byly k původní novelizaci ZZVZ připojeny v Poslanecké sněmovně, nebude pravděpodobně pochyb o nástupu jejich aplikovatelnosti v případě již probíhajících zadávacích řízení.

K obsahu novely zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) najdete více informací ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

PREZIDENT ČR dne 10. března 2025 PODEPSAL NOVELU ZÁKONA, KTERÁ OBSAHUJE I ZMĚNU LIMITŮ ZZVZ.

Text schváleného návrhu zákona je dostupný na internetových stránkách Poslanecké sněmovny: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=251916

Zákonem se vedle dalších zákonů novelizuje i zákon o zadávání veřejných zakázek.

✅ Odborný seminář: "Novelizace ZZVZ 2025; přístup dodavatelů z mimoevropských zemí na trh veřejných zakázek" Vás seznámí se změnami, které přináší novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) připravená na rok 2025. Více informací a registraci najdete zde: https://www.lexikonvz.cz/eshop/70

Novela ZZVZ schválena Senátem!

Senát Parlamentu ČR schválil dne 27. 2. 2025 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zákonem se vedle dalších zákonů novelizuje i zákon o zadávání veřejných zakázek. Podrobnější popis změn je uveden zde: https://portal-vz.cz/info-forum-vzdelavani/aktuality/poslanecka-snemovna-schvalila-novelizaci-zzvz-vcetne-zvyseni-limitu-pro-verejne-zakazky-maleho-rozsahu/

Text schváleného návrhu zákona je dostupný na internetových stránkách Poslanecké sněmovny: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=251916

Návrh novely musí ještě podepsat prezident republiky. Účinnosti nabude patnáctým dnem po uveřejnění ve Sbírce zákonů.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Poslanecká sněmovna dne 22. 1. 2025 schválila ve třetím čtení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Návrh novely musí ještě schválit Senát a podepsat prezident republiky. Účinnosti nabude patnáctým dnem po uveřejnění ve Sbírce zákonů. Lze předpokládat, že se tak stane na přelomu 1. a 2. čtvrtletí letošního roku.

Tento návrh byl předložen v souvislosti s potřebou implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (dále jen „Nařízení“) do českého právního řádu tak, aby mohla být zajištěna řádná aplikace tohoto nařízení. Nařízení reaguje na možná narušení vnitřního trhu způsobená subvencemi třetích států, které dosud kontrole ze strany Evropské komise nepodléhaly, a dává Evropské komisi nástroje, které by měly umožnit omezení jejich škodlivých dopadů.

V souvislosti s tím je navrhována i novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), např.:

• rozšiřuje se doba, v níž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu o dobu předběžného přezkumu nebo hloubkového šetření oznámených zahraničních finančních příspěvků Evropskou komisí podle Nařízení;
• naopak dodavatelům se umožňuje, přes běh zadávací lhůty, v době šetření Evropské komise ze zadávacího řízení odstoupit;
• stanoví se možnost zadavatele požádat o doplnění chybějícího prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích a stanovuje povinnost zadavatele podat žádost o doplnění chybějícího prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích, a to v případě, že nabídka tyto doklady neobsahuje;
• doplňuje se možnost vyloučit účastníka zadávacího řízení z důvodů stanovených v Nařízení.
  

ZZVZ se přitom navrhuje upravit ještě i obecně ve vztahu ke všem přímo použitelným předpisům EU (nařízením), které mají dopad do zadávání veřejných zakázek. Tato úprava se projeví především např. v novém definování povinnosti, jak stanovit zadávací podmínky, ve změnách pravidel pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, v úpravě rozsahu přezkumu veřejných zakázek i na tato nařízení apod. V současné době se těchto tzv. sektorových předpisů na úrovni EU připravuje či již byla přijata celá řada (např. nařízení o čistých nulových emisích – Net Zero Industry Act).

K návrhu byly schváleny pozměňovací návrhy, které výše uvedené návrhy změn ZZVZ doplňují následovně:

• Zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu u dodávek a služeb z 2 mil. Kč bez DPH na 3 mil. Kč bez DPH a u stavebních prací z 6 mil. Kč bez DPH na 9 mil. Kč bez DPH.
• Zvýšení limitu, od kterého veřejný zadavatel uveřejňuje smlouvu uzavřenou na VZ na profilu zadavatele z 500 000 Kč bez DPH na 1 mil. Kč bez DPH.
• Rozšíření výjimky z uveřejňování smlouvy na smlouvy uzavírané za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany ČR.
• Úprava, že při stanovení hodnotících kritérií u veřejné zakázky v DNS je zadavatel povinen postupovat nikoliv pouze podle § 115, ale také podle § 114 až 118 (upřesnění skrze obsah výzvy k podání nabídek v DNS (příloha č. 6 bod F.5.).
• Zrušení povinnosti uzavírat smlouvu mezi centrálním zadavatelem a zadavatelem, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno (§ 9 odst. 5).
• Zavedení pravidla, že smlouva se považuje za uzavřenou v zadávacím řízení, pokud její obsah odpovídá obsahu smlouvy, která byla uzavřena v zadávacím řízení a byla od počátku zrušena z důvodu neuveřejnění v registru smluv (§ 219, nový odst. 5).

Různé legislativně-technické úpravy:

• Upřesnění textu tak, aby bylo vyjasněno, že úprava v § 48 odst. 9 se vztahuje i na situace, kdy se zadávacího řízení účastní pobočka zahraniční právnické osoby. V takové situaci není rozhodující sídlo dodavatele, ale to, zda se jedná o pobočku zahraniční právnické osoby, či nikoli.
• Vložení úpravy okamžiku doručení při komunikaci uskutečňované prostřednictvím elektronických nástrojů (§ 211 odst. 9). Tato otázka je doposud upravena pouze v § 4 odst. 1 prováděcí vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody.
• Doplnění, že i o předběžných nabídkách se informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím neposkytne, a to až do ukončení zadávacího řízení (§ 218).

Náš odborný seminář Vás seznámí se změnami, které přináší novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) připravená na rok 2025.

Více informací a registraci najdete ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Dne 1. 1. 2025 nabyly účinnosti dva zákony měnící zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

Jedná se o:

• zákon č. 238/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, a některé další zákony; a
• zákon č. 469/2024 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o integračním sociálním podniku.

Změnou byla dotčena ustanovení:

§ 30 ZZVZ, do něhož byla vložena nová podlimitní výjimka pro integrační sociální podnik;
§ 38 ZZVZ o vyhrazených veřejných zakázkách, které bylo formulačně upraveno;
§ 193a ZZVZ – jedná se o nově vložený paragraf o vyhrazených veřejných zakázkách v oblasti obrany nebo bezpečnosti;
§ 219 ZZVZ, do nějž byla doplněna výjimka pro Generální inspekci bezpečnostních sborů z povinnosti uveřejňovat smlouvy na profilu zadavatele.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Dovolujeme si Vás upozornit, že dodavatel zapsaný v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) je povinen podle § 231a odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, každoročně písemně potvrdit, že nedošlo ke změně zapsaných údajů. Tuto povinnost je třeba splnit vždy po začátku roku, nejpozději však do 31. března.

Ve stejné lhůtě je dodavatel povinen předložit následující doklady podle § 74 odst. 1 písm. b) až d):

• potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků (nikoli výpis stavu osobního účtu),
• potvrzení správy sociálního zabezpečení,
• čestné prohlášení týkající se spotřební daně a placení zdravotního pojištění (nikoli potvrzení jednotlivých zdravotních pojišťoven).

Uvedené doklady je nutné předložit v originále nebo ve formě úředně ověřené kopie.

V roce 2025 musí být kompletní oznámení podané v listinné podobě i elektronické podobě zaevidováno podatelnou MMR nejpozději v pondělí 31. 3. 2025.

Zahraniční právnické osoby dokládají čestné prohlášení i doklady jak z ČR, tak i z místa sídla společnosti. Doklady vydané v zahraničí budou opatřeny razítkem a podpisem vystavujícího orgánu a spřaženy s úředním překladem.

Podání je možné učinit buď v listinné nebo elektronické podobě (ID: 26iaava) včetně přikládaných dokladů, tzn. při listinném podání budou doklady, které dodavatel obdržel v elektronické podobě, zkonvertovány na kontaktním místě Czech POINTu do listinné podoby. Obdobně se postupuje v případě elektronického podání (doklady nelze skenovat, ale pouze konvertovat nebo přeposlat v úřední elektronické podobě, tzn. s elektronickým podpisem osoby, která doklad vystavila).

Pokud dodavatel bude současně žádat o změnu zápisu v SKD, je možné učinit obě podání současně, ale jako dvě samostatná podání!

Příslušný formulář “Potvrzení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů” je k dispozici na Metodický postup pro SKD a šablony dokumentů – Portál o veřejných zakázkách

Každoroční potvrzení nepodléhá správnímu poplatku.

Doklady nutné pro aktualizaci dodavatele v SKD dle § 231a odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek.

Právnická osoba, fyzická osoba a organizační složka zahraniční právnické osoby se sídlem v ČR dokládá níže uvedené doklady z České republiky:

1. Formulář “Potvrzení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů”.
2. Čestné prohlášení o neexistenci nedoplatků ve vztahu ke spotřební dani a na zdravotním pojištění (viz. příloha formuláře ad. 1).
3. Potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků příslušného finančního úřadu.
4. Potvrzení o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení.

Doklady se předkládají v originále či úředně ověřené kopii a v den podání nesmí být starší 3 měsíců.

Zahraniční právnická/fyzická osoba dokládá:

1. Formulář “Potvrzení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů”.
2. Čestné prohlášení o neexistenci nedoplatků ve vztahu ke spotřební dani a na zdravotním pojištění (viz. příloha formuláře ad. 1) ze země sídla i ČR).
3. Potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků příslušného finančního úřadu ze země sídla i ČR.
4. Potvrzení o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení ze země sídla i ČR.

Doklady se předkládají v originále či úředně ověřené kopii s úředním překladem do českého jazyka v den podání nesmí být starší 3 měsíců.

V případě, že doklad vystavený v zahraničí nebude opatřen razítkem a podpisem vystavujícího orgánu, bude opatřen apostilou.

Po podání každoročního potvrzení si lze ověřit aktualizaci zápisu vygenerováním výpisu SKD na výše uvedených stránkách. Na posledním řádku výpisu je datum aktualizace.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, zadavatelé nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v

a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“), nebo

b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

Na dodavatele z jiných, tzv. třetích zemí, se toto pravidlo národního zacházení neuplatní. To bylo potvrzeno v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. října 2024 v kauze Kolin C-652/22, ve kterém jsou stanovena pravidla pro znevýhodnění takových dodavatelů zadavatelem v zadávacím řízení.

Pro účely facilitace určování, zda jsou dodavatelé kryti zásadou národního zacházení, byla Evropskou unií vytvořena platforma Access2Markets, kde v sekci Procurement for buyers může zadavatel zjistit, zda mají dodavatelé se sídlem v jednotlivých státech rovný přístup k evropským nebo národním veřejným zakázkám. V každém případě platí, že zjištěné informace může zadavatel použít jen podpůrně, a hodlá-li je použít v zadávacím řízení, musí je sám ověřit.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

S ohledem na rostoucí zájem médií o téma digitalizace stavebního řízení připravil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže chronologický souhrn digitalizačních procesů ve stavebním řízení z hlediska veřejných zakázek, včetně příslušných správních řízení vedených tímto úřadem.

K digitalizaci stavebního řízení – kroky zadavatele a přezkum ze strany ÚOHS najdete ZDE.

Tiskové oddělení ÚOHS

Na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) najdete všechny klíčové informace o:

•  dotačním programu Živel
•  výjimkách z platnosti stavebního zákona při mimořádných situacích
•  možnostech rychlejšího zadávání veřejných zakázek
•  poradenství ohledně čerpání finanční podpory

Ministerstvo pro místní rozvoj do tří týdnů od konce stavu nebezpečí předloží vládě komplexní strategii obnovy území, které zasáhly povodně. Už v předstihu resort připravil na obnovu majetku samospráv stovky milionů korun v programu Živel a poté ho navýšil na 800 milionů korun. Intenzivně hledá další zdroje financování. Na těchto stránkách najdou samosprávy informace o programu, výjimkách ze stavebního zákona při mimořádných událostech nebo o možnostech rychlého zadávání veřejných zakázek. Poradenství poskytují také místní pobočky Centra pro regionální rozvoj. Související dotazy mohou samosprávy zasílat na adresu povodne2024@mmr.gov.cz.

Více informací na stránkách MMR zde.

Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo Pravidla použití registru veřejných zakázek (dále jen „Pravidla“), která jsou určená pro provozovatele elektronických nástrojů a dalších informačních systémů NIPEZ. Při splnění požadavků stanovených v Pravidlech je možné napojit elektronický nástroj či informační systém na Registr veřejných zakázek.

Zároveň byl spuštěn pilotní provoz Registru veřejných zakázek, do nějž jsou momentálně odesílána data z Národního elektronického nástroje. V současné době probíhá proces napojování Věstníku veřejných zakázek a statistického modulu RAV NIPEZ.

Registr veřejných zakázek (dále jen „RVZ“) je komponentou NIPEZ, jejímž základním úkolem je vedení centrální evidence dat o veřejných zakázkách na základě informací poskytnutých certifikovanými elektronickými nástroji a dalšími informačními systémy NIPEZ a jejich distribuce do jiných informačních systémů za účelem

• lepší kvality dat díky harmonizaci údajů o veřejné zakázce, které jsou vedeny v různých modulech NIPEZ
• tvorby statistik
• předvyplňování formulářů ve Věstníku veřejných zakázek údaji vedenými v elektronickém nástroji
• publikace otevřených dat
• jednotného přístupu kontrolních orgánů a dalších oprávněných subjektů k datům o veřejných zakázkách
• umožnění budoucího rozvoje NIPEZ
• centrální služby pro dodavatele – jednotné vyhledávání zakázek napříč všemi certifikovanými elektronickými nástroji a jednotné místo pro podání nabídek
• centrální registr subjektů a oprávnění – data o veřejných zakázkách budou zpřístupňována pouze oprávněným osobám vedeným v tomto registru

RVZ nemá žádnou veřejnou webovou stránku, funguje na pozadí a mezi jeho základní funkce patří:

• příjem dat o veřejných zakázkách z elektronických nástrojů/Věstníku veřejných zakázek
• uchovávání dat
• výdej dat o konkrétních veřejných zakázkách oprávněným příjemcům.

Napojení na RVZ bude předpokladem pro certifikaci elektronických nástrojů dle nově připravované vyhlášky, která nahradí stávající vyhlášku č. 260/2016 Sb. s plánovanou účinností od 1.7.2025. Ministerstvo pro místní rozvoj proto vyzývá provozovatele certifikovaných elektronických nástrojů k zapojení do pilotního provozu Registru veřejných zakázek.

Dokumentace k RVZ je k dispozici zde, v případě dotazů můžete využít následující kontakty: email: hotline@nipez.cz, tel: +420 841 888 841

Od 1. července 2024 začal platit nový stavební zákon také pro běžné stavby. Dlouhodobě zrychlí a zjednoduší stavební řízení. Upouští od zbytečných technických požadavků, což zlevní především bytovou výstavbu. Stavební povolení získá stavebník na jednom místě online v portálu stavebníka. Společně s novým stavebním zákonem nabyly účinnosti také související prováděcí předpisy včetně moderní vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Zákon počítá také s přechodným obdobím do konce června 2027. Do této doby bude možné použít dokumentaci, kterou stavebník rozpracoval před účinností nového stavebního zákona.

Namísto dvou přináší nový stavební zákon jediné řízení, ve kterém se stavba umístí i povolí. Z pohledu stavebníka jde také o jedno razítko. Stanovuje pevné lhůty pro vydání rozhodnutí – 30 dnů ode dne zahájení řízení v případě jednoduché stavby, 60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech. Pokud stavebník nedodá k žádosti závazná stanoviska, vyžádá si je stavební úřad u dotčených orgánů sám. Zákon také zabraňuje takzvanému ping-pongu, pokud se některý účastník odvolá, rozhoduje nadřízený stavební úřad, spis se už nikam nevrací. „Nový stavební zákon jako celek povede ke zrychlení povolovacích procesů a spolu s vyhláškou o požadavcích na výstavbu zlevní hlavně bytové projekty. Pro mě je také zásadní, že se pro něj podařilo získat samosprávy, profesní komory a hlavně hlasy zákonodárců všech politických stran ve Sněmovně. Stavebníci potřebují jistotu, že se zákon nebude s každou novou vládou zásadně měnit,“ prohlásil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Jednotné environmentální stanovisko nově nahrazuje stanoviska podle devíti různých zákonů. V novém stavebním zákoně také došlo k rozšíření okruhu staveb, které nepotřebují posouzení stavebního úřadu. Jedná se o některé stavby obnovitelných zdrojů energie, výměnu vedení a sítí nebo přípojky do 25 m a další. Díky digitalizaci stavebního řízení, zjednodušení dokumentace nebo přechodu komplexních staveb na Dopravní a energetický stavební úřad se na malých stavebních úřadech sníží objem úředních úkonů o 30 až 40 %. „V novém stavebním zákoně jsme zachovali rozhodování co nejblíže lidem, v samotných obcích. Na druhou stranu pro nás bylo důležité odlehčit menším stavebním úřadům, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Usilujeme také o změny v tabulkových platech a digitalizace stavebního řízení nám konečně poskytne data, které potřebujeme pro nastavení výkonnostního financování úřadů,“ shrnul Bartoš.

Společně s novým stavebním zákonem jsou od prvního července účinné také související prováděcí předpisy. Kromě Sbírky jsou také dostupné na internetových stránkách MMR zde.

Vyhláška o požadavcích na výstavbu
Vyhláška požadavky výrazně zjednodušuje, od některých přežitých dokonce úplně upouští, například na oslunění nebo výšku rodinných rekreačních staveb. Snižuje nároky na parkovací místa nebo ruší nutnost oddělovat toalety předsíní. V závislosti na lokalitě mohou tyto změny snížit investiční náklady na byt. Vyhláška navíc přebírá a nahrazuje technické požadavky několika dosavadních předpisů, a tedy výrazně sjednocuje právní úpravu. Díky řadě výjimek si obce nově mohou ve svých regulačních plánech a územních plánech s prvky regulačního plánu upravit požadavky na vymezování pozemků nebo umisťování staveb podle svých potřeb.

Vyhláška o stanovení obecních stavebních úřadů
Stanovuje obce, ve kterých nacházejí stavební úřady a vymezuje jejich správní obvody. Platí, že rozhodování zůstává přímo v území, v rukách úředníků, kteří místní situaci znají nejlépe.  Vyjma šesti obcí, které požádaly samy o zrušení stavebního úřadu.

Vyhláška o dokumentaci staveb
Dokumentace pro povolení záměru je nově pouze jednostupňová – nevypracovává se zvlášť pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Výrazně se omezuje její rozsah a podrobnost. Nově dokumentace pro povolení záměru odpovídá dnešní dokumentaci pro územní rozhodnutí rozšířené o posouzení statiky a požární bezpečnosti. Vyhláška také omezuje případy, kdy se některé údaje uváděly opakovaně v různých částech dokumentace. Aby se u komplexnějších staveb zabránilo nutnosti vypracovat více dokumentací podle různých právních předpisů, připravilo MMR takzvanou „přílohu pro dokumentaci povolení souboru staveb“. Celý proces je díky ní především pro projektanty jednodušší.

Vyhláška o provedení některých ustanovení stavebního zákona
Obsahuje formuláře žádostí, které se odesílají stavebním úřadům, nebo formulář návrhu na stanovení ochranného pásma. Podrobně také upravuje systém stavebně technické prevence a problematiku autorizovaných inspektorů. Vyhláška je úzce provázaná s digitalizací stavebního řízení a stanovuje také podobu souvisejících formulářů. Nový stavební zákon umožňuje podat žádost v listinné i elektronické podobě. Vyhláška zajišťuje strojovou čitelnost údajů. Portál stavebníka žadatele provede tak, aby vyplňoval jen ty části interaktivního formuláře, které se týkají jeho záměru.

(Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Nový stavební zákon začal platit i pro běžné stavby.)

Dne 28. 6. 2024 bylo v Úředním věstníku EU uveřejněno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724, tzv. Net Zero Industry Act (dále jen „NZIA“).

NZIA obsahuje kapitolu o přístupu na trhy, která mimo jiné zavádí povinná necenová kritéria v nadlimitních veřejných zakázkách na pořizování určitých net zero technologií vyjmenovaných v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k) NZIA, případně nadlimitních veřejných zakázkách, které tyto technologie obsahují.

Zahrnuté technologie net zero jsou:

a) solární technologie, včetně fotovoltaických, solárních termoelektrických a solárních termálních technologií;
b) technologie pro výrobu větrné energie na pevnině a pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři;
c) bateriové technologie a technologie ukládání energie;
d) tepelná čerpadla a technologie pro využití geotermální energie;
e) vodíkové technologie, včetně elektrolyzérů a palivových článků;
f) technologie v oblasti udržitelné výroby bioplynu a biometanu;
g) technologie CCS;
h) technologie v oblasti elektrizačních soustav, včetně technologií elektrického dobíjení pro dopravu a technologií pro digitalizaci soustavy;
i) technologie v oblasti energie z jaderného štěpení, včetně technologií jaderného palivového cyklu;
j) technologie v oblasti udržitelných alternativních paliv;
k) technologie v oblasti hydroelektrické energie.

Podle článku 25 NZIA tzv. Net Zero Industry Act existují tři kategorie kritérií, které musí být povinně uplatněny při pořizování dotčených technologií:

1. Minimální povinné environmentální požadavky (čl. 25 odst. 1 NZIA)
2. Doplňková povinná kritéria u stavebních veřejných zakázek vč. koncesí (čl. 25 odst. 3 NZIA)
3. Příspěvek k odolnosti (čl. 25 odst. 7 NZIA)

Více informací a podrobnosti najdete na webu Ministerstva pro místní rozvoj ZDE.

Nařízení – EU – 2024/1735 – CS – EUR-Lex (europa.eu)

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj 

Dne 6. 6. 2024 bylo v Úředním věstníku EU uveřejněno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1610 ze dne 14. května 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2019/1242, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a začlenění povinností vykazovat údaje, a nařízení (EU) 2018/858 a zrušuje nařízení (EU) 2018/956 (dále jen „nařízení“).

V tomto nařízení je v novém čl. 3e stanovena povinnost pro veřejné zadavatele a zadavatele sektorových veřejných zakázek (dále jen „zadavatelé“) při zadávání (nadlimitních) veřejných zakázek

– na dodávky, jejichž předmětem je nákup, leasing, pronájem nebo splátkový prodej nových* městských autobusů s nulovými emisemi a

– veřejných zakázek na veřejné služby, jejichž hlavním předmětem je používání takovýchto městských autobusů (dále jen „předmětné zakázky“)

vycházet z ekonomicky nejvýhodnější nabídky, která zahrnuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou.

Dále musí zadavatelé u předmětných veřejných zakázek zahrnout do technických podmínek nebo stanovit jako kritérium kvality v rámci hodnocení nabídek alespoň 2 z následujících kritérií:

a) podíl výrobků z nabídek s původem ze třetích zemí určený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013. Toto kritérium se vztahuje pouze na výrobky z nabídek pocházejících ze zemí, které nejsou členy Dohody o vládních zakázkách a které s Unií neuzavřely dohodu o volném obchodu, včetně pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

b) stávající a odhadovaná dostupnost náhradních dílů nezbytných pro fungování zařízení, které je předmětem nabídky;

c) závazek předkladatele nabídky, že případné změny v jeho dodavatelském řetězci během plnění zakázky neovlivní negativně plnění dané zakázky;

d) osvědčení nebo dokumentace prokazující, že organizace dodavatelského řetězce předkladatele nabídky umožňuje tomuto předkladateli nabídky dodržet požadavek na bezpečnost dodávek;

e) environmentální udržitelnost nad rámec minimálních požadavků stanovených v platných právních aktech Unie.

Platí tedy, že jako technická podmínka či jako kritérium kvality v rámci hodnocení nabídek u předmětných veřejných zakázek musí být uplatněno alespoň jedno kritérium týkající se přínosu nabídky k bezpečnosti dodávek (tedy některé z kritérií a) až d)).

Nad rámec výše uvedeného zadavatelé mohou používat v předmětných veřejných zakázkách i jiná kritéria.

Jestliže se jako jedno z kritérií kvality použije přínos nabídky k bezpečnosti dodávek, přidělí se mu v rámci hodnocení váha 15 až 40 %.

Nařízení se použije ode dne 1. července 2024. Od tohoto data tedy musí zadavatelé v zadávacích dokumentacích předmětných veřejných zakázek uplatňovat výše uvedená pravidla.

Text nařízení v českém jazyce naleznete ZDE.

*Slovo „nových“ je v originální anglické verzi nařízení, nedopatřením chybí v české verzi nařízení.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj 

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vydává nové metodické stanovisko týkající se použití stavební dokumentace vytvořené podle dosvadních právních předpisů (zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášek č. 499/2006 Sb. nebo č. 146/2008 Sb.) při zadávání veřejných zakázek na stavební práce po 1. červenci 2024.

Stanovisko je k dispozici zde.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj