Vyhledávání

Knihovna Veřejných Zakázek

Celkem 154 článků

Praktické postřehy z realizace nabídkových řízení

(14. 05. 2024)

Nabídkové řízení dle § 10 a násl. zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVS“), se používá zejména při výběru dopravce pro poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou, nejsou-li splněny podmínky pro přímé zadání. Nabídkové řízení se dále používá u tzv. netto smluv v případě zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou a na dráze tramvajové. Určitou zvláštnost pak představuje trolejbusová doprava, pro kterou se uplatňuje shodný režim jako u drážní (vlakové) dopravy, jakkoliv je uvedené pravděpodobně zapříčiněno ne zcela přesným překladem evropské legislativy v kombinaci se skutečností, že trolejbusy jsou v České republice považovány za drážní vozidla.

Vzhledem k tomu, že v případě autobusové (případně tramvajové) dopravní obslužnosti převažují aktuálně spíše tzv. brutto smlouvy , u kterých se pro výběr dopravce použije zadávací řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je realizace nabídkového řízení v praxi využívaná zejména pro drážní dopravu.  

Mgr. Milan Friedrich, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. David Mareš, Ph.D., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

Opožděné uplatnění smluvní pokuty jako podstatná změna závazku

(29. 04. 2024)

Nejvyšší správní soud rozhodl, že podstatné odložení povinnosti hradit smluvní pokutu může představovat podstatnou změnu závazku. Článek se věnuje právě tomuto rozhodnutí a jeho praktickým dopadům na zadavatele.

„Nepište nám do té smlouvy tolik těch pokut.“ – „No, ale když tam máte povinnost, ale nemáte za ni žádnou pokutu, tak je ta povinnost nevymahatelná.“ – „No jo, ale my je pak musíme uplatnit, a spolupráce s takovým dodavatelem je pak hrozně složitá.“. Přibližně takový rozhovor kdysi dávno vedla spoluautorka s kolegy, kterým dle svého názoru pěkně doladila smlouvu.

Úspěšné splnění závazku ze smlouvy však nespočívá jen v „dobře napsané“ smlouvě, ale je závislé i na „kvalitě“ vztahu smluvních stran. A pokud objednatel po dodavateli vymáhá vysoké smluvní pokuty v průběhu plnění takového závazku, vede to minimálně ke zhoršení vztahů, vzájemné komunikace, uplatňování protinároků dodavatele a pochopitelně i ke snaze dodavatele vzniklou ztrátu kompenzovat, u stavebních zakázek typicky snahou tvrdit potřebu víceprací. Objednatel proto často s uplatněním smluvních pokut vyčkává až do okamžiku řádného dokončení plnění (například předání díla, dokončení stavby, ale i třeba na uplynutí zkušebního provozu či záruční doby), přičemž teprve poté přistoupí k uplatnění smluvní pokuty. Takový postup je zkrátka v praxi poměrně běžný. Objednatel, veřejný zadavatel, byl přitom až dosud v dobré víře, že pro uplatnění smluvní pokuty má k dispozici celou promlčecí lhůtu.

Mgr. Zuzana Profousová, právník a specialista zadávání veřejných zakázek, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

JUDr. Petr Novotný, LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

Změny ve složení konsorcia v průběhu zadávacího řízení a v průběhu realizace veřejné zakázky - část II.

(25. 03. 2024)

Tento příspěvek je druhou částí dvoudílného článku věnujícímu se problematice uskupení dodavatelů a změn v takovém uskupení v kontextu právní úpravy zadávání veřejných zakázek. V první části článku jsme se věnovali tématu východisek právní úpravy v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), a dále dopadům změn v uskupení dodavatelů (tzn. ve společnosti, sdružení, konsorciu apod.) v průběhu zadávacího řízení. V této druhé části se budeme věnovat tématu změny ve složení uskupení dodavatelů v průběhu realizace (plnění) veřejné zakázky.

Cílem této druhé části článku je seznámit čtenáře s právní úpravou změn v uskupení dodavatelů, kteří podali v zadávacím řízení společnou nabídku (ve společnosti či na základě jiné smluvní bázi) po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky a nabídnout možné interpretace a přístupy ke změnám v takovém uskupení dodavatelů.

JUDr. Jan Musil, LL.M., advokátní koncipient, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Tomáš Machurek, advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

Zrušení zadávacího řízení dle § 170 ZZVZ

(19. 02. 2024)

Obecně platí, že zadávací řízení může být zrušeno pouze ze zákonem stanovených důvodů. Zrušení, jakožto jeden ze způsobů ukončení zadávacích řízení je primárně upraveno v § 127 a 128 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“ nebo „zákon“). Nejedná se však o jedinou zákonnou úpravu zrušení zadávacího řízení. Jedná-li se o sektorovou (nadlimitní) veřejnou zakázku, relevantním se stává také § 170 ZZVZ.
§ 170 ZZVZ stanoví, že zadavatel, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, může zrušit zadávací řízení i bez naplnění důvodů podle § 127, pokud si tuto možnost vyhradil v zadávací dokumentaci. V takovém případě zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvede odůvodnění takového postupu.

Mgr. Dominik Dudycha, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář