Knihovna Veřejných Zakázek
První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl druhý
(13. 10. 2020)
V prvním díle seriálu pojednávajícím o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme si představili specifika ŘOIP jakožto nového druhu zadávacího řízení a dále jsme se věnovali vybraným aspektům přípravy ŘOIP, a to včetně uskutečnění předběžných tržních konzultací a výstupů z nich. V tomto díle se budeme podrobněji zabývat samotným vymezením zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané v ŘOIP, a to i ve vztahu k okruhu potencionálních dodavatelů; rovněž bude poukázáno na těžkosti, se kterými jsme se při stanovení zadávacích podmínek konkrétních veřejných zakázek setkali.
Jak již bylo řečeno v prvním díle seriálu, zadavatel v rámci přípravy zadávacích podmínek veřejných zakázek zadávaných v ŘOIP uskutečnil předběžné tržní konzultace, jejichž cílem bylo vedle přesnějšího vymezení požadovaného plnění předmětu veřejné zakázky rovněž ověření časové náročnosti výzkumných a vývojových prací, a to včetně časové náročnosti fáze dodávky vyvinutého plnění. V rámci předběžných tržních konzultací zadavatel dále přistoupil k ověření výše stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky, resp. její skladby, a to zvlášť k samotnému výzkumu a vývoji, jakož i hodnotě inovativního řešení. Veškeré zadavatelem podniknuté kroky v rámci předběžných tržních konzultací byly vedeny cílem ujistit se, nakolik je požadované plnění na trhu dostupné (bude dostupné) či se teprve vyvíjí, zda a za jakých podmínek by dodavatelé měli na jeho vývoji zájem.
Náhrada škody způsobené porušením povinnosti zadavatele při zadávání veřejné zakázky v kontextu relevantní soudní judikatury
(24. 09. 2020)Porušení povinnosti zadavatele stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů dále jen („ZZVZ“), může vést ke vzniku škody na straně dodavatelů, resp. účastníků zadávacího řízení a odpovědnosti zadavatele za takovou škodu. Problematika náhrady škody způsobené nezákonným postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek je spojena s řadou specifických otázek, z nichž některé byly předmětem rozhodovací praxe českých soudů, i Soudního dvora Evropské unie.
Více »Lze smlouvy na veřejné zakázky považovat za smlouvy uzavřené adhezním způsobem – část 2
(10. 09. 2020)V první části článku jsme dospěli k dílčímu závěru, že v případě smluv na plnění veřejných zakázek mohou být všechny podmínky pro aplikaci ochranných ustanovení podle § 1798 a násl. OZ[1] o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem naplněny současně a nelze tedy bez dalšího vyloučit možnost jejich aplikace. S ohledem na skutečnost, že v průběhu zadávacího řízení nemá dodavatel reálnou možnost bránit se nevýhodným ujednáním obchodních podmínek, a to ani prostřednictvím institutu námitek podle § 241 a násl. ZZVZ[2] nebo návrhu na přezkum podle § 250 ZZVZ, zaměříme se v této části článku zejména na to, jak se po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky bránit zvláště nevýhodným doložkám podle § 1800 odst. 2 OZ.
Více »Problematika protichůdných zájmů dodavatelů dle § 79 odst. 1 ZZVZ
(11. 06. 2020)Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 79 odst. 1 (druhá věta) stanoví, že „zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky“.
Více »Nabídková cena versus skutečná cena v praxi zadávání veřejných zakázek na opakující se dodávky nebo služby
(05. 06. 2020)V praxi mnohých zadavatelů při zadávání veřejných zakázek na opakující se dodávky nebo služby, které jsou realizovány podle skutečných potřeb zadavatele a účtovány na základě jednotkových cen, bývá celková nabídková cena někdy chápána jako maximální strop, který nesmí být při plnění veřejné zakázky překročen. To vede tyto zadavatele k tomu, že do smluv na plnění veřejných zakázek uvedeného typu zahrnují klauzule, na jejichž základě se smlouva automaticky ukončí (i před sjednanou dobou jejího trvání), jakmile souhrnná cena všech poskytnutých plnění dosáhne hranice celkové nabídkové ceny. Uvedený přístup většinou pramení ze směšování nabídkové ceny a skutečné ceny veřejné zakázky a z hlediska dodržení zákonných povinností při zadávání veřejných zakázek není nutné jej uplatňovat, jak bude dále vysvětleno.
Více »
