Knihovna Veřejných Zakázek

Praktické příklady využití koncepce Open-House jako postupu, který není zadáním veřejné zakázky

(30. 08. 2024)

V zadávací praxi se v poslední době lze setkat s tzv. koncepcí Open-House. Ta představuje jakýsi „otevřený dodavatelský systém“ spočívající v tom, že zadavatel uzavře smlouvu s každým dodavatelem, který splní předem stanovené podmínky účasti. Přestože má tato koncepce v zadavatelské praxi pouze omezené využití, stojí i tak určitě za pozornost. Hodí se pro specifické případy plnění, pro něž zadavatel nepotřebuje vybrat určitého (exkluzivního) dodavatele, ale může je čerpat od předem neurčeného okruhu dodavatelů. Tento institut není explicitně upraven v platném právu a podmínky pro jeho použití jsou (prozatím) dovozovány z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). 

JUDr. Martin Kusák, advokát
Mgr. David Mareš, Ph.D., advokát
Mgr. Tomáš Machurek, advokát a partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

První praktické zkušenosti s novým systémem uveřejňovacích formulářů ve Věstníku veřejných zakázek (zejména z pohledu zadavatele)

(26. 07. 2024)

Dne 5.2.2024 byla spuštěna nová verze Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“) související s přechodem na uveřejňovací formuláře eForms. Od tohoto data tak musejí zadavatelé používat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), resp. v souvislosti s vyhláškou č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, tyto nové uveřejňovací formuláře. Změna uveřejňovacích formulářů vychází z Prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1780 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/1986  (dále jen „Nařízení“). Na druhý pokus, po původně avizovaném a následně odvolaném přechodu plánovaném na podzim 2023, tedy došlo ke změně uveřejňovacích formulářů připravované několik let.

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

Praktické postřehy z realizace nabídkových řízení

(14. 05. 2024)

Nabídkové řízení dle § 10 a násl. zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVS“), se používá zejména při výběru dopravce pro poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou, nejsou-li splněny podmínky pro přímé zadání. Nabídkové řízení se dále používá u tzv. netto smluv v případě zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou a na dráze tramvajové. Určitou zvláštnost pak představuje trolejbusová doprava, pro kterou se uplatňuje shodný režim jako u drážní (vlakové) dopravy, jakkoliv je uvedené pravděpodobně zapříčiněno ne zcela přesným překladem evropské legislativy v kombinaci se skutečností, že trolejbusy jsou v České republice považovány za drážní vozidla.

Vzhledem k tomu, že v případě autobusové (případně tramvajové) dopravní obslužnosti převažují aktuálně spíše tzv. brutto smlouvy , u kterých se pro výběr dopravce použije zadávací řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je realizace nabídkového řízení v praxi využívaná zejména pro drážní dopravu.  

Mgr. Milan Friedrich, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. David Mareš, Ph.D., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Více »

Opožděné uplatnění smluvní pokuty jako podstatná změna závazku

(29. 04. 2024)

Nejvyšší správní soud rozhodl, že podstatné odložení povinnosti hradit smluvní pokutu může představovat podstatnou změnu závazku. Článek se věnuje právě tomuto rozhodnutí a jeho praktickým dopadům na zadavatele.

„Nepište nám do té smlouvy tolik těch pokut.“ – „No, ale když tam máte povinnost, ale nemáte za ni žádnou pokutu, tak je ta povinnost nevymahatelná.“ – „No jo, ale my je pak musíme uplatnit, a spolupráce s takovým dodavatelem je pak hrozně složitá.“. Přibližně takový rozhovor kdysi dávno vedla spoluautorka s kolegy, kterým dle svého názoru pěkně doladila smlouvu.

Úspěšné splnění závazku ze smlouvy však nespočívá jen v „dobře napsané“ smlouvě, ale je závislé i na „kvalitě“ vztahu smluvních stran. A pokud objednatel po dodavateli vymáhá vysoké smluvní pokuty v průběhu plnění takového závazku, vede to minimálně ke zhoršení vztahů, vzájemné komunikace, uplatňování protinároků dodavatele a pochopitelně i ke snaze dodavatele vzniklou ztrátu kompenzovat, u stavebních zakázek typicky snahou tvrdit potřebu víceprací. Objednatel proto často s uplatněním smluvních pokut vyčkává až do okamžiku řádného dokončení plnění (například předání díla, dokončení stavby, ale i třeba na uplynutí zkušebního provozu či záruční doby), přičemž teprve poté přistoupí k uplatnění smluvní pokuty. Takový postup je zkrátka v praxi poměrně běžný. Objednatel, veřejný zadavatel, byl přitom až dosud v dobré víře, že pro uplatnění smluvní pokuty má k dispozici celou promlčecí lhůtu.

Mgr. Zuzana Profousová, právník a specialista zadávání veřejných zakázek, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

JUDr. Petr Novotný, LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář