Webová aplikace LeXikon VZ umožňuje zjednodušení přístupu k informacím o veřejných zakázkách, a to z nejrůznějších zdrojů. Webová aplikace nabízí informace jak k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak i k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

LeXikon Veřejných Zakázek je otevřená kniha, která může každému pomoci najít odpovědi na jeho problém nebo možnosti výkladu zákona.
více zde »

Přihlášení

Zapomněl jsem heslo Nová registrace Přihlásit se »

Aktuality

POZVÁNKA NA ONLINE ŠKOLENÍ(09.09.2021)

Střet zájmů, protichůdné zájmy a narušení hospodářské soutěže

Pátek 10. prosince 2021 od 9:00 do 12:00 hod. (Online podoba)

Obsahem online školení je právní a věcné vymezení střetu zájmů, protichůdných zájmů a narušení hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek (dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů), a to včetně praktických příkladů a rozhodovací praxe.

Online školení povede více lektorů, a to z řad odborníků na teorii i praxi, kteří tak poskytnou náhled na dané téma z více úhlů pohledu.

Programem školení Vás provede a na Vaše dotazy zodpoví:

  • JUDr. Petr Novotný, LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 

  • Mgr. Lenka Lelitovská, právník MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

 

Více informací o online školení a registrační formulář najdete ZDE.

UVEŘEJŇOVAT INFORMACE MUSÍ ZADAVATELÉ I U ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU, ZA OPOMENUTÍ HROZÍ POKUTA(26.11.2021)

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v poslední době ukládal v desítkách případů pokuty za tzv. uveřejňovací přestupky zadavatelů, tedy situace, kdy zadavatelé nezveřejní údaje o zadávacích řízeních v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Úřad obdržel od několika krajů kontrolní zjištění o neplnění uveřejňovacích povinností obcemi a městy, na jejichž základě uložil, zejména prostřednictvím příkazů, desítky pokut jednotlivým zadavatelům. Podle informací Úřadu probíhají kontroly i v dalších krajích a je pravděpodobné, že i jejich výsledky budou Úřadu opět předány.

V tomto kontextu Úřad upozorňuje, že zadavatelé jsou především podle zákona povinni na tzv. profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, včetně všech jejích změn a dodatků. Povinnost se přitom vztahuje už na zakázky od 500 000 korun, tedy i zakázky malého rozsahu, u nichž jinak není třeba podle zákona o zadávání veřejných zakázek postupovat (s výjimkou dodržování základních zásad).

Zejména menší zadavatelé na tuto povinnost zapomínají, a poté jim hrozí ze strany ÚOHS pokuta. Úřad zatím za tato pochybení nyní ukládá poměrně nízké pokuty, nicméně za přestupek v uveřejňování hrozí sankce až do výše 1 milionu korun.

Úřad na uveřejňovací povinnosti a důsledky plynoucí z jejich nedodržování upozorňoval na mnoha setkáních se zadavateli, v poslední době například v rámci akce Dny malých obcí pořádané Svazem měst a obcí. Zveřejňování údajů o zadávacích řízeních je podstatnou složkou transparentnosti veřejného zadávání a zadavatelé by ji neměli opomíjet.

ÚSTAVNÍ SOUD ZAMÍTL NÁVRH NA ZRUŠENÍ ČÁSTI ZÁKONA O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK(24.11.2021)

Ústavní soud dnes vyhlásil svůj nález týkající se návrhu na zrušení ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, podle kterého má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zastavit správní řízení o přezkoumání postupu zadavatele v případě, že v dané věci došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Plénum Ústavního soudu návrhu nevyhovělo a svým nálezem č. Pl. ÚS 24/21 ze dne 2. listopadu 2021 jej zamítlo.

Předmětné ustanovení je obsaženo v § 257 písm. j) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Úřad v takových případech zastavuje správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, neboť po uzavření smlouvy již nemůže reálně zasáhnout do zadávacího řízení a případné pochybení zadavatele tedy nelze ošetřit nápravným opatřením.

Podle Ústavního soudu je uvedené ustanovení konformní s ústavním pořádkem a institut zastavení řízení nelze považovat za nepřiměřený. Představuje sice určité omezení práv uchazečů o veřejnou zakázku, neboť povinnost zastavit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení při uzavření smlouvy na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky odnímá příslušným orgánům možnost meritorního přezkumu postupu zadavatele, avšak toto omezení sleduje legitimní cíl. Tím je podle Ústavního soudu zajištění účinnosti rozhodnutí ve fázi před uzavřením smlouvy na předmět veřejné zakázky. Omezení je vůči sledovanému cíli přiměřené, neboť právo účastníků přezkumného řízení není omezeno absolutně. Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž obsahuje několik institutů, jež mají zajistit, aby bylo meritorní rozhodnutí zásadně vydáno. Zejména jde o úpravu tzv. blokační lhůty, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na předmět veřejné zakázky, na niž může Úřad dále navázat vydáním předběžného opatření zakazujícího zadavateli uzavřít smlouvu, a to i bez návrhu.

Soud rovněž uvedl, že neexistuje subjektivní právo uchazečů na uzavření smlouvy na předmět veřejné zakázky a z pohledu práva na soudní a jinou právní ochranu je proto přiměřené, že forma účinné ochrany vůči porušení práva na rovné zacházení je v různých fázích zadávacího řízení odlišná.  Ve fázi před uzavřením smlouvy tuto ochranu představují ochranná opatření (zrušení zadávacího řízení či jednotlivého úkonu zadavatele), ve fázi po uzavření smlouvy prostředek ochrany představuje možnost domáhat se proti státu náhrady škody podle speciálního zákona.

Text nálezu Ústavního soudu PL ÚS 24/21

Tiskové oddělení ÚOHS 
21/161