Kategorie K zákonu č. 137/2006 Sb.

Celkem 22 článků

Ochrana a poskytování informací v rámci veřejných zakázek III. – Právo na svobodný přístup k informacím

(06. 06. 2017)

První dva články této série se věnovaly ochraně informací přímo v zadávacím řízení nebo v úzké návaznosti na něj. Tento článek se naopak věnuje ochraně a poskytování informací z pohledu práva na svobodný přístup k informacím.

Při zadávání a realizaci veřejných zakázek dochází zpravidla k nakládání s veřejnými prostředky, které podléhá kontrole nejen ze strany orgánů veřejné moci, ale rovněž ze strany veřejnosti skrze právo na svobodný přístup k informacím. Zadavatelé tak typicky budou povinnými subjekty ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kteří musejí na žádost poskytnout veškeré informace, pokud právní řád nedovoluje jinak.

Více »

Ochrana a poskytování informací v rámci veřejných zakázek II. – Informace dodavatele

(05. 06. 2017)

Tento již druhý článek věnovaný ochraně a poskytování informací v rámci veřejných zakázek se zabývá ochranou informací – tentokrát na straně dodavatele.

Podobně jako zadavatel, kterému byl věnován minulý článek z této série, má i dodavatel zájem na tom, aby mu účast v zadávacím řízení, která s sebou nese jistou míru veřejnosti, nezpůsobila potíže. V případě poskytnutí či zveřejnění některých informací mu hrozí zejména snížení jeho konkurenceschopnosti, ale také uplatňování veřejnoprávních nebo soukromoprávních sankcí.

Více »

Veřejné zakázky – vybrané aspekty problematiky mimořádně nízkých nabídkových cen aneb jak to bylo dříve a jak je tomu nyní dle ZZVZ

(28. 03. 2017)

Právní úprava mimořádně nízké nabídkové ceny je stále relativně „složitá“ a vede k interpretačním problémům, proto se ji budeme v následujícím textu věnovat.

Cui bono? Hlavním smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede cenu, u níž vznikají silné důvodné pochybnosti o řádném plnění veřejné zakázky. Zmíněný fakt by v průběhu realizace předmětu plnění veřejné zakázky mohl vést k zvýšenému riziku kupříkladu nedokončení veřejné zakázky, nebo k jejímu nekvalitnímu splnění, případně k  intenzivní snaze o navyšování původní nabídkové ceny uchazeče a tedy zbytečnému mrhání veřejnými penězi.

Jinak vyjádřeno, smysl institutu mimořádně nízké nabídkové ceny možno chápat jako pojistku zadavatele v případech, kdy uchazeč s cílem zvítězit ve výběrovém řízení na veřejnou zakázku předloží cenu, za kterou není možno zakázku realizovat.

Více »

K otázce (ne)vázanosti správního orgánu právním názorem soudu

(05. 10. 2016)

Předložený text sice není na první (ledabylejší) pohled z oblasti práva veřejných zakázek, nicméně při hlubším pohledu zjistíme, že má vztah k vnímání a posuzování závaznosti rozsudků správními orgány (např. finančními úřady, celními úřady, ÚOHS, MF ČR, ČNB), ale i třeba obcemi a kraji – jako zadavateli VZ. 

Více »