Kategorie Kvalifikační předpoklady

Celkem 17 článků

První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl druhý

(13. 10. 2020)

V prvním díle seriálu pojednávajícím o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme si představili specifika ŘOIP jakožto nového druhu zadávacího řízení a dále jsme se věnovali vybraným aspektům přípravy ŘOIP, a to včetně uskutečnění předběžných tržních konzultací a výstupů z nich. V tomto díle se budeme podrobněji zabývat samotným vymezením zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané v ŘOIP, a to i ve vztahu k okruhu potencionálních dodavatelů; rovněž bude poukázáno na těžkosti, se kterými jsme se při stanovení zadávacích podmínek konkrétních veřejných zakázek setkali.
Jak již bylo řečeno v prvním díle seriálu, zadavatel v rámci přípravy zadávacích podmínek veřejných zakázek zadávaných v ŘOIP uskutečnil předběžné tržní konzultace, jejichž cílem bylo vedle přesnějšího vymezení požadovaného plnění předmětu veřejné zakázky rovněž ověření časové náročnosti výzkumných a vývojových prací, a to včetně časové náročnosti fáze dodávky vyvinutého plnění. V rámci předběžných tržních konzultací zadavatel dále přistoupil k ověření výše stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky, resp. její skladby, a to zvlášť k samotnému výzkumu a vývoji, jakož i hodnotě inovativního řešení. Veškeré zadavatelem podniknuté kroky v rámci předběžných tržních konzultací byly vedeny cílem ujistit se, nakolik je požadované plnění na trhu dostupné (bude dostupné) či se teprve vyvíjí, zda a za jakých podmínek by dodavatelé měli na jeho vývoji zájem.

Více »

Lze smlouvy na veřejné zakázky považovat za smlouvy uzavřené adhezním způsobem – část 2

(10. 09. 2020)

V první části článku jsme dospěli k dílčímu závěru, že v případě smluv na plnění veřejných zakázek mohou být všechny podmínky pro aplikaci ochranných ustanovení podle § 1798 a násl. OZ[1] o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem naplněny současně a nelze tedy bez dalšího vyloučit možnost jejich aplikace. S ohledem na skutečnost, že v průběhu zadávacího řízení nemá dodavatel reálnou možnost bránit se nevýhodným ujednáním obchodních podmínek, a to ani prostřednictvím institutu námitek podle § 241 a násl. ZZVZ[2] nebo návrhu na přezkum podle § 250 ZZVZ, zaměříme se v této části článku zejména na to, jak se po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky bránit zvláště nevýhodným doložkám podle § 1800 odst. 2 OZ.

Více »

Problematika protichůdných zájmů dodavatelů dle § 79 odst. 1 ZZVZ

(11. 06. 2020)

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 79 odst. 1 (druhá věta) stanoví, že „zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky“.

Více »

Zákonné podmínky pro realizaci veřejných zakázek v režimu horizontální spolupráce

(24. 03. 2020)

Horizontální spolupráce představuje zákonem aprobovanou formu neinstitucializované spolupráce mezi veřejnými zadavateli. Veřejní zadavatelé jsou při splnění zákonem definovaných podmínek oprávněni mezi sebou uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky ve vzájemné spolupráci a vlastními prostředky, bez nutnosti realizovat zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky externím dodavatelům.

Uzavření smlouvy v režimu horizontální spolupráce se dle výslovného znění § 2 odst. 1 i § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) vůbec nepovažuje za zadání veřejné zakázky. 

Více »

Aplikace zásady přiměřenosti a zásady transparentnosti při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

(18. 02. 2020)

Institut mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen “MNNC“) představuje právní nástroj ochrany zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by z důvodu nereálně stanovené nabídkové ceny nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout za stanovených podmínek řádně a včas.

Více »