Kategorie Kvalifikační předpoklady
Smlouva o fiduciárním postoupení pohledávky z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
(19. 11. 2020)V praxi se běžně střetáváme s postoupením pohledávky; lze se přitom setkat i s tzv. fiduciárním postoupením pohledávky, které má určitá specifika. Toto specifické postoupení pohledávky bude tímto článkem přiblíženo a současně bude posouzeno z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), tj. za situace, kdy k uzavření smlouvy o fiduciárním postoupení pohledávky přistoupí zadavatel ve smyslu § 4 ZZVZ.
Více »První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl třetí (a poslední?)
(21. 10. 2020)
Druhý díl seriálu pojednávajícího o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme uzavřeli slibem, že v dalším pokračování našeho seriálu se zaměříme na to, jak zadavatel uspěl v zadávacím řízení, které bylo opakovaně zahájeno, když při prvním vyhlášení ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost.
Po zahájení opakovaného zadávacího řízení, jemuž předcházelo provedení předběžných tržních konzultací, zadavatel bez zdržení prošel fází běhu lhůty pro podání žádostí o účast, když lhůta pro podání žádostí o účast nebyla v průběhu jejího trvání prodloužena. Ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Přestože tato skutečnost může mnohdy vyvolávat obavy zadavatelů o tom, zda o jejich zadávacím řízení jsou potencionální dodavatelé dostatečně informování, resp. zda si jej „všimli“, a to ať už ve Věstníku veřejných zakázek či na webových portálech, které shromažďují informace o jednotlivých zadávacích řízeních a umožňují dodavatelům rychlou orientaci a přehled právě o takovém zadávacím řízení, které jej zajímá, v daném případě se negativní obavy nenaplnily. Zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel sice jen jednu, po neúspěšném prvním pokusu se zadávacím řízení však o to cennější žádost o účast.
První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl druhý
(13. 10. 2020)
V prvním díle seriálu pojednávajícím o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme si představili specifika ŘOIP jakožto nového druhu zadávacího řízení a dále jsme se věnovali vybraným aspektům přípravy ŘOIP, a to včetně uskutečnění předběžných tržních konzultací a výstupů z nich. V tomto díle se budeme podrobněji zabývat samotným vymezením zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané v ŘOIP, a to i ve vztahu k okruhu potencionálních dodavatelů; rovněž bude poukázáno na těžkosti, se kterými jsme se při stanovení zadávacích podmínek konkrétních veřejných zakázek setkali.
Jak již bylo řečeno v prvním díle seriálu, zadavatel v rámci přípravy zadávacích podmínek veřejných zakázek zadávaných v ŘOIP uskutečnil předběžné tržní konzultace, jejichž cílem bylo vedle přesnějšího vymezení požadovaného plnění předmětu veřejné zakázky rovněž ověření časové náročnosti výzkumných a vývojových prací, a to včetně časové náročnosti fáze dodávky vyvinutého plnění. V rámci předběžných tržních konzultací zadavatel dále přistoupil k ověření výše stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky, resp. její skladby, a to zvlášť k samotnému výzkumu a vývoji, jakož i hodnotě inovativního řešení. Veškeré zadavatelem podniknuté kroky v rámci předběžných tržních konzultací byly vedeny cílem ujistit se, nakolik je požadované plnění na trhu dostupné (bude dostupné) či se teprve vyvíjí, zda a za jakých podmínek by dodavatelé měli na jeho vývoji zájem.
Lze smlouvy na veřejné zakázky považovat za smlouvy uzavřené adhezním způsobem – část 2
(10. 09. 2020)V první části článku jsme dospěli k dílčímu závěru, že v případě smluv na plnění veřejných zakázek mohou být všechny podmínky pro aplikaci ochranných ustanovení podle § 1798 a násl. OZ[1] o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem naplněny současně a nelze tedy bez dalšího vyloučit možnost jejich aplikace. S ohledem na skutečnost, že v průběhu zadávacího řízení nemá dodavatel reálnou možnost bránit se nevýhodným ujednáním obchodních podmínek, a to ani prostřednictvím institutu námitek podle § 241 a násl. ZZVZ[2] nebo návrhu na přezkum podle § 250 ZZVZ, zaměříme se v této části článku zejména na to, jak se po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky bránit zvláště nevýhodným doložkám podle § 1800 odst. 2 OZ.
Více »Problematika protichůdných zájmů dodavatelů dle § 79 odst. 1 ZZVZ
(11. 06. 2020)Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 79 odst. 1 (druhá věta) stanoví, že „zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky“.
Více »
