Kategorie Kvalifikační předpoklady
Aplikace zásady přiměřenosti a zásady transparentnosti při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny
(18. 02. 2020)Institut mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen “MNNC“) představuje právní nástroj ochrany zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by z důvodu nereálně stanovené nabídkové ceny nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout za stanovených podmínek řádně a včas.
Více »Lze smlouvy na veřejné zakázky považovat za smlouvy uzavřené adhezním způsobem?
(11. 02. 2020)Smlouvu uzavíranou adhezním způsobem vymezuje § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OZ“) jako smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.
Více »Povinnost BIM – postupný náběh
(06. 01. 2020)Článek navazuje na úvod do tématu stanovení povinnosti pro veřejné zadavatele od roku 2022, který byl publikován přednedávnem. Cílem tohoto článku je detailněji popsat úvahy nad návrhem postupného plynulého náběhu využívání metody BIM.
Více »První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství
(18. 12. 2019)
Řízení o inovačním partnerství (ŘOIP) představuje nový druh zadávacího řízení, které předchozí právní úpravy zadávání veřejných zakázek neznaly. Právní úprava ŘOIP v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (klasická směrnice).
Z čl. 49 preambule klasické směrnice vyplývá, že zavedení ŘOIP je motivováno snahou uspokojit požadavky veřejných zadavatelů za situace, kdy potřebu vývoje inovativního výrobku nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací nelze uspokojit pomocí řešení, která jsou na trhu již dostupná. Cílem je tak využít zadávání veřejných zakázek k podpoře výzkumu a vývoje při současném zachování tržních principů, a to bez ohledu na to, zda souvisejí s velmi rozsáhlými projekty, nebo malými inovativními projekty.
Právní úprava střetu zájmů dle § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a její dopad do zadávacího řízení
(11. 12. 2019)Ke dni 9. 2. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „novela“), na základě, kterého bylo do zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), vloženo nové ust. § 4b. Z tohoto ustanovení vyplývá, že obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účast společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), jako účastník zadávacího řízení nebo jako poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci , přičemž pokud se takováto obchodní společnost zadávacího řízení zúčastní, zadavatel je povinen vyloučit ji ze zadávacího řízení bez dalšího.
Více »
