Kategorie Námitky, Správní řízení

Celkem 21 článků

K dílčím aspektům vypořádání námitek v zadávacím řízení z pohledu zadavatele

(09. 04. 2021)

Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách je jedním ze zásadních úkonů v rámci celého zadávacího řízení. Správné zvážení skutečností uvedených v podaných námitkách může mít totiž zásadní vliv na jeho úspěšné, případně neúspěšné dokončení. Zadavatel v rámci zadávacího řízení sice disponuje mimo jiné oprávněním stanovit předmět plnění veřejné zakázky a podmínky účasti tak, aby vyhovovaly jeho potřebám, je však v této činnosti omezen limity uvedenými v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zejména pak v ustanovení § 6, a to hlavně s ohledem na zákaz diskriminace dodavatelů. Za této situace tak samozřejmě může docházet a v praxi také dochází ke střetu zájmů zadavatele, který má jistou představu o nastavení zadávacích podmínek, a zájmy dodavatelů, kteří by se chtěli o veřejnou zakázku ucházet, ale z důvodu nastavených zadávacích podmínek se účastnit nemohou nebo nechtějí. Případně může docházet i kolizi zájmů dodavatelů, kteří nesouhlasí s úkony zadavatele provedenými po zahájení zadávacího řízení – nejčastěji rozhodnutím o výběru, či rozhodnutím o vyloučení, ale i mnohými dalšími.

Více »

Právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na průběh realizace výstavby 1. díl – soukromoprávní smlouvy o dílo

(08. 03. 2021)

Proces výstavby ovlivňuje řada okolností, které mohou realizaci díla, konkrétně stavby, ztížit či zcela znemožnit. V tomto dvoudílném článku se zaměříme na právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na sjednanou dobu plnění, jaké možnosti dává smluvním stranám zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a jaké jsou odlišnosti u smluv, které byly uzavřeny na základě zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Problematika související se ZZVZ bude obsahem druhé části článku.  

Více »

K nezbytné míře podrobnosti popisu subjektivních kritérií hodnocení ve veřejných zakázkách

(01. 03. 2021)

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dne 19. 9. 2020 rozsudek č.j. 4 As 85/2020 – 38 (dále jen „Rozsudek“), v němž posuzoval transparentnost vymezení subjektivních hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Byť nelze říci, že rozhodnutí přichází se zcela novými a překvapivými závěry, dle mého názoru z něj vyplývají obecně platná doporučení a vodítka, jak si má zadavatel počínat při stanovení subjektivních hodnotících kritérií. Tato obecnější doporučení a vodítka se proto pokusím rozebrat níže.   

Více »

Odpovědné zadávání veřejných zakázek ve světle novely zákona o odpadech

(15. 02. 2021)

V souvislosti s přijetím nového zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností byl přijat změnový zákon, který obsahuje dílčí novelizace deseti zákonů, mezi nimiž je i zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Změnový zákon byl dne 23. 12. 2020 publikován ve Sbírce zákonů v částce 223 jako zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, a nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021.

Více »

Dynamický nákupní systém – změny v roce 2021

(05. 01. 2021)

V minulém roce jsem publikovala dva články[1] reagující na relativně novou právní úpravu dynamického nákupního systému (dále jen „DNS“) v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). V těchto článcích jsem poukázala na flexibilitu DNS a poměrně velký potenciál využití tohoto institutu v praxi. Dnes, čtyři roky od účinnosti ZZVZ, lze z praxe potvrdit, že DNS je nástrojem skutečně flexibilním a poměrně efektivním pro uspokojování operativních potřeb zadavatelů. Zdá se, že se zadavatelé poměrně úspěšně vypořádali s některými riziky a nejasnostmi nynější právní úpravy DNS. Ty plynou zejména z kusé úpravy procesu zavádění DNS odkazem na přiměřenou aplikaci pravidel pro užší řízení (§ 138 odst. 1 ZZVZ) a z toho, že samotné zadávání dílčích veřejných zakázek v DNS již není zadávacím řízením, a proto na něj (mnohdy překvapivě) nedopadá řada ustanovení ZZVZ (až na několik výjimek se neaplikují například ustanovení části druhé až čtvrté ZZVZ).

Více »