Kategorie Námitky, Správní řízení

Celkem 23 článků

Je možné nevypořádat námitky podané v listinné podobě?

(10. 09. 2021)

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) v § 211 odst. 3 stanovuje veřejným zadavatelům povinnost vést veškerou písemnou komunikaci v zadávacím řízení mezi zadavatelem a dodavatelem elektronicky. Ustanovení § 241 odst. 2 ZZVZ předepisuje pro námitky písemnou formu. Podání námitek tak od okamžiku účinnosti § 211 odst. 3 ZZVZ musí probíhat nejen v písemné formě, ale zároveň i v elektronické podobě. Na námitky přitom není možné aplikovat žádný z důvodů vylučujících povinnou elektronickou komunikaci ve smyslu § 211 odst. 3 ZZVZ. 

Více »

Předběžná opatření na zákaz uzavření smlouvy na veřejnou zakázku v rozhodovací praxi Krajského soudu v Brně

(08. 06. 2021)

Účelem tohoto článku je polemika s pravděpodobně nově se utvářející praxí Krajského soudu v Brně (dále jen „KSB“) ve vztahu k vydávání předběžných opatření, kterými se zadavatelům ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení do doby pravomocného ukončení soudního řízení.

Článek si dovolím začít „příběhem“ jednoho z našich klientů. Je polovina července roku 2019 a zadavatel zahajuje otevřené zadávací řízení. Na konci srpna 2019 rozhoduje o výběru vybraného dodavatele, proti kterému byly podány námitky a po jejich odmítnutí návrh na zahájení přezkumného řízení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), načež následuje více než šestnáctiměsíční řízení před Úřadem a KSB. Prozradím zápletku hned na začátku, žádné pochybení zadavatele nebylo shledáno a smlouva byla uzavřena v únoru 2021.

Více »

K dílčím aspektům vypořádání námitek v zadávacím řízení z pohledu zadavatele

(09. 04. 2021)

Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách je jedním ze zásadních úkonů v rámci celého zadávacího řízení. Správné zvážení skutečností uvedených v podaných námitkách může mít totiž zásadní vliv na jeho úspěšné, případně neúspěšné dokončení. Zadavatel v rámci zadávacího řízení sice disponuje mimo jiné oprávněním stanovit předmět plnění veřejné zakázky a podmínky účasti tak, aby vyhovovaly jeho potřebám, je však v této činnosti omezen limity uvedenými v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zejména pak v ustanovení § 6, a to hlavně s ohledem na zákaz diskriminace dodavatelů. Za této situace tak samozřejmě může docházet a v praxi také dochází ke střetu zájmů zadavatele, který má jistou představu o nastavení zadávacích podmínek, a zájmy dodavatelů, kteří by se chtěli o veřejnou zakázku ucházet, ale z důvodu nastavených zadávacích podmínek se účastnit nemohou nebo nechtějí. Případně může docházet i kolizi zájmů dodavatelů, kteří nesouhlasí s úkony zadavatele provedenými po zahájení zadávacího řízení – nejčastěji rozhodnutím o výběru, či rozhodnutím o vyloučení, ale i mnohými dalšími.

Více »

Právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na průběh realizace výstavby 1. díl – soukromoprávní smlouvy o dílo

(08. 03. 2021)

Proces výstavby ovlivňuje řada okolností, které mohou realizaci díla, konkrétně stavby, ztížit či zcela znemožnit. V tomto dvoudílném článku se zaměříme na právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na sjednanou dobu plnění, jaké možnosti dává smluvním stranám zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a jaké jsou odlišnosti u smluv, které byly uzavřeny na základě zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Problematika související se ZZVZ bude obsahem druhé části článku.  

Více »

K nezbytné míře podrobnosti popisu subjektivních kritérií hodnocení ve veřejných zakázkách

(01. 03. 2021)

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dne 19. 9. 2020 rozsudek č.j. 4 As 85/2020 – 38 (dále jen „Rozsudek“), v němž posuzoval transparentnost vymezení subjektivních hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Byť nelze říci, že rozhodnutí přichází se zcela novými a překvapivými závěry, dle mého názoru z něj vyplývají obecně platná doporučení a vodítka, jak si má zadavatel počínat při stanovení subjektivních hodnotících kritérií. Tato obecnější doporučení a vodítka se proto pokusím rozebrat níže.   

Více »