Kategorie Ostatní

Celkem 41 článků

Lze smlouvy na veřejné zakázky považovat za smlouvy uzavřené adhezním způsobem – část 2

(10. 09. 2020)

V první části článku jsme dospěli k dílčímu závěru, že v případě smluv na plnění veřejných zakázek mohou být všechny podmínky pro aplikaci ochranných ustanovení podle § 1798 a násl. OZ[1] o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem naplněny současně a nelze tedy bez dalšího vyloučit možnost jejich aplikace. S ohledem na skutečnost, že v průběhu zadávacího řízení nemá dodavatel reálnou možnost bránit se nevýhodným ujednáním obchodních podmínek, a to ani prostřednictvím institutu námitek podle § 241 a násl. ZZVZ[2] nebo návrhu na přezkum podle § 250 ZZVZ, zaměříme se v této části článku zejména na to, jak se po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky bránit zvláště nevýhodným doložkám podle § 1800 odst. 2 OZ.

Více »

Problematika protichůdných zájmů dodavatelů dle § 79 odst. 1 ZZVZ

(11. 06. 2020)

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 79 odst. 1 (druhá věta) stanoví, že „zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky“.

Více »

Nabídková cena versus skutečná cena v praxi zadávání veřejných zakázek na opakující se dodávky nebo služby

(05. 06. 2020)

V praxi mnohých zadavatelů při zadávání veřejných zakázek na opakující se dodávky nebo služby, které jsou realizovány podle skutečných potřeb zadavatele a účtovány na základě jednotkových cen, bývá celková nabídková cena někdy chápána jako maximální strop, který nesmí být při plnění veřejné zakázky překročen. To vede tyto zadavatele k tomu, že do smluv na plnění veřejných zakázek uvedeného typu zahrnují klauzule, na jejichž základě se smlouva automaticky ukončí (i před sjednanou dobou jejího trvání), jakmile souhrnná cena všech poskytnutých plnění dosáhne hranice celkové nabídkové ceny. Uvedený přístup většinou pramení ze směšování nabídkové ceny a skutečné ceny veřejné zakázky a z hlediska dodržení zákonných povinností při zadávání veřejných zakázek není nutné jej uplatňovat, jak bude dále vysvětleno.

Více »

Je možné, aby pravomocně odsouzená právnická osoba splnila v zadávacím řízení základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů?

(25. 05. 2020)

Trestní odpovědnost právnických osob zavedl zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“).  Na základě tohoto zákona je umožněno stíhat, odsoudit a potrestat právnickou osobu, která spáchala trestný čin. Právnická osoba se přitom nemůže dopustit všech trestných činů, které jsou uvedeny v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“); ZTOPO obsahuje ustanovení § 7, kde jsou výslovně uvedeny ty trestné činy, jejichž spáchání je u právnických osob zcela vyloučeno (tzn. že se jich může z povahy věci dopustit pouze fyzická osoba).

 

Více »

Vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení pro nezpůsobilost z důvodů dřívějších pochybení nastalých v době pandemie COVID-19

(30. 04. 2020)

V souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 (dále jen „pandemie COVID-19“), vyhlášením nouzového stavu v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a souvisejících krizových opatření vlády i ministerstva zdravotnictví, lze předpokládat, že řada dodavatelů nebude schopna plnit své závazky ze smluv. Důvodů může být celá řada – zákaz výkonu konkrétní činnosti, uzavření určitých provozoven, nedostatečný počet využitelných zaměstnanců (z důvodu jejich péče o nezletilé děti, pracovní neschopnosti, karantény, omezení veřejné dopravy nebo vstupu cizinců na území ČR), výpadky v dodávkách materiálů od tuzemských popř. zahraničních dodavatelů, nemožnost realizovat určité časově vázané úkony orgánů veřejné správy (např. v rámci stavebních řízení, odročená jednání, apod.), ale i nedostatečná součinnost věřitele.

Více »