Kategorie Zadávací podmínky

Nevymáhání smluvní pokuty jako změna zadávacích podmínek?

Ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku může dojít za předpokladu, že je taková změna v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Typicky ke změně závazku dochází uzavřením dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku či jiným jednáním, které smluvní strany, resp. zadavatel a vybraný dodavatel, učiní se záměrem změnit ujednání smlouvy na veřejnou zakázku. Může být změnou smlouvy na veřejnou zakázku i situace, kdy smluvní strany naopak žádné jednání neučiní? Takovou situací může být případ, kdy zadavatel nepřistoupí k vymáhání smluvní pokuty, ačkoli mu na ni vznikl nárok dle smlouvy na veřejnou zakázku. Právě takové situaci se budu v příspěvku v kontextu změny zadávacích podmínek zabývat.

Mgr. Kateřina Mikulajová, advokátka, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

(Ne)určitost ujednání o smluvní pokutě (z ceny bez DPH, či včetně DPH?)

Neurčitost ujednání o smluvní pokutě může spočívat v neurčitě identifikované povinnosti, jež je smluvní pokutou utvrzována, nebo v neurčitém stanovení výše smluvní pokuty.

V tomto článku se hodlám zaměřit na (ne)určitost stanovení výše smluvní pokuty, resp. způsobu, jak se její výše určí, a to ve světle recentního rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 21. 1. 2021, č.j. 58 Co 175/2020-160, který dospěl k závěru, že výše smluvní pokuty byla stanovena určitě a jednoznačně, pokud byla stanovena jako 0,1 % z celkové ceny zboží za každý, byť i započatý, den prodlení, ačkoliv smlouva obsahovala cenu zboží celkem bez DPH a cenu zboží celkem včetně DPH (tedy dvě ceny celkem). Dle krajského soudu je totiž celková cena ta, kterou kupující nakonec za zboží zaplatí.

Mgr. Milan Friedrich, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Obrana proti postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení

V zásadě platí, že veřejnou zakázku je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů dále jen („ZZVZ“). Z tohoto obecného pravidla zakotveného v § 2 odst. 3 ZZVZ jsou však stanoveny četné výjimky. Zadavatel tak není povinen zadávat v zadávacím řízení veřejné zakázky na základě obecných výjimek stanovených v § 29 ZZVZ, výjimek pro podlimitní veřejné zakázky uvedené v § 30 ZZVZ, veřejné zakázky malého rozsahu (§ 31 ZZVZ), podlimitní sektorové veřejné zakázky a další sektorové veřejné zakázky uvedené v § 158 až 160 ZZVZ, na základě výjimek pro koncese uvedené v § 177 ZZVZ a koncese malého rozsahu (§ 178 ZZVZ) a konečně výjimek pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti uvedené v § 191 odst. 2 ZZVZ. 

JUDr. Martin Kusák, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Cirkulární veřejné zakázky

Jedním z aspektů, který může zadavatel uplatnit při zadávání veřejných zakázek v návaznosti na zásady odpovědného veřejného zadávání dle § 6 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je prvek cirkulární ekonomiky. Prvky cirkulární ekonomiky lze uplatnit u veřejných zakázek, v rámci kterých existuje ekonomicky přijatelné řešení, které umožní využití obnovitelných zdrojů, recyklovaných surovin, snížení množství odpadu, zohlednění nákladů životního cyklu či zapojení jiných hledisek cirkulární ekonomiky. I přes to, že v poslední době je problematika cirkulární ekonomiky často diskutovaným tématem, zůstává pro mnoho zadavatelů spíše neuchopitelným tématem, které při zadávání veřejných zakázek uplatňují jen okrajově.

Mgr. Lenka Lelitovská, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

K dílčím aspektům vypořádání námitek v zadávacím řízení z pohledu zadavatele

Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách je jedním ze zásadních úkonů v rámci celého zadávacího řízení. Správné zvážení skutečností uvedených v podaných námitkách může mít totiž zásadní vliv na jeho úspěšné, případně neúspěšné dokončení. Zadavatel v rámci zadávacího řízení sice disponuje mimo jiné oprávněním stanovit předmět plnění veřejné zakázky a podmínky účasti tak, aby vyhovovaly jeho potřebám, je však v této činnosti omezen limity uvedenými v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zejména pak v ustanovení § 6, a to hlavně s ohledem na zákaz diskriminace dodavatelů. Za této situace tak samozřejmě může docházet a v praxi také dochází ke střetu zájmů zadavatele, který má jistou představu o nastavení zadávacích podmínek, a zájmy dodavatelů, kteří by se chtěli o veřejnou zakázku ucházet, ale z důvodu nastavených zadávacích podmínek se účastnit nemohou nebo nechtějí. Případně může docházet i kolizi zájmů dodavatelů, kteří nesouhlasí s úkony zadavatele provedenými po zahájení zadávacího řízení – nejčastěji rozhodnutím o výběru, či rozhodnutím o vyloučení, ale i mnohými dalšími.

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář