Kategorie Ostatní

První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství

Řízení o inovačním partnerství (ŘOIP) představuje nový druh zadávacího řízení, které předchozí právní úpravy zadávání veřejných zakázek neznaly. Právní úprava ŘOIP v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (klasická směrnice).
Z čl. 49 preambule klasické směrnice vyplývá, že zavedení ŘOIP je motivováno snahou uspokojit požadavky veřejných zadavatelů za situace, kdy potřebu vývoje inovativního výrobku nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací nelze uspokojit pomocí řešení, která jsou na trhu již dostupná. Cílem je tak využít zadávání veřejných zakázek k podpoře výzkumu a vývoje při současném zachování tržních principů, a to bez ohledu na to, zda souvisejí s velmi rozsáhlými projekty, nebo malými inovativními projekty.

Mgr. Michaela Machálková, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Právní úprava střetu zájmů dle § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a její dopad do zadávacího řízení

Ke dni 9. 2. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „novela“), na základě, kterého bylo do zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), vloženo nové ust. § 4b. Z tohoto ustanovení vyplývá, že obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů  nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účast společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), jako účastník zadávacího řízení nebo jako poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci , přičemž pokud se takováto obchodní společnost zadávacího řízení zúčastní, zadavatel je povinen vyloučit ji ze zadávacího řízení bez dalšího.

Mgr. Eva Nováková, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Zřízení meziresortní pracovní skupiny pro definici a legislativní zakotvení povinnosti BIM pro veřejné zadavatele

Meziresortní skupina ustanovená Českou agenturou pro standardizaci navrhne definici a legislativní zakotvení povinnosti využívat metodu BIM pro veřejné zadavatele pro nadlimitní zakázky financované z veřejných rozpočtů.

Na základě dohody náměstků Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj byla Česká agentura pro standardizaci (dále též jen „ČAS“) pověřena ustanovením a vedením nové meziresortní pracovní skupiny, jejímž cílem je navrhnout definici a legislativní zakotvení povinnosti využívat metodu BIM pro veřejné zadavatele pro nadlimitní zakázky financované z veřejných rozpočtů. Členy této pracovní skupiny budou kromě zástupců výše zmíněných ministerstev i reprezentanti Ministerstva dopravy, jelikož jím řízené organizace patří mezi nejvýznamnější investory na českém stavebním trhu.

Jaroslav Nechyba, ředitel Odboru koncepce BIM, Česká agentura pro standardizaci

Zadávání veřejných zakázek, smlouvy a projektové řízení ve světle BIM – vize metodik a výstupů

Pracovní skupina PS02 Odboru koncepce BIM České agentury pro standardizaci připravila základní mapu svých výstupů, která bude sloužit pro orientaci v konceptu smluvního standardu.

Přijetí metody BIM do českého stavebnictví není jen o digitalizaci a používání technologických inovací. BIM s sebou přináší i nezbytnou potřebu řešit nedostatečné projektové řízení a absenci smluvního standardu, a to zejména u veřejných zadavatelů. Bez standardizace vztahů a navazujících procesů na poli veřejných zakázek, projektového řízení a smluv by totiž digitalizace nebyla vůbec možná.

JUDr. Lukáš Klee, Ph.D., LL.M., MBA, Klee Consulting s.r.o. 
Mgr. Kateřina Nováková, LL.M., statutární město České Budějovice

Trestní odpovědnost zadavatelů veřejných zakázek za vybrané trestné činy

Úvodem je na místě si připomenout, kdo je zadavatelem ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Ustanovení § 4 ZZVZ rozeznává veřejné zadavatele v odst. 1 a zadavatele v odst. 2 až 5. Nauka i veřejnost zadavatele v odst. 2 až 5 člení na „dotované“, „sektorové“ a „dobrovolné“. Pro zjednodušení, nejčastěji je zadavatelem osoba, která pořizuje dodávky, služby nebo stavební práce a vynakládá při tom veřejné prostředky.

Mgr. Milan Friedrich, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář