Aktuality

MMR aktualizovalo metodický pokyn pro zadávání zakázek spolufinancovaných z fondů EU

Od 1. ledna 2027 nabude účinnosti druhá verze Metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek v programovém období 2021–2027. Ministerstvo pro místní rozvoj ji vydalo 29. září 2026. Aktualizace přináší změny pravidel pro zadávání zakázek spolufinancovaných z fondů Evropské unie a reaguje také na legislativní vývoj.

Mezi hlavní změny patří:

• Promítnutí prevence střetu zájmů a ověřování dopadů mezinárodních sankcí při zadávání zakázek spolufinancovaných z fondů Evropské unie.
• Promítnutí změn souvisejících s přijetím zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který od 1. ledna 2027 nahrazuje dosavadní zákon o finanční kontrole (přechod od zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (3E) k zásadě řádného finančního řízení).
• Zpřesnění a doplnění pravidel pro stanovení technických podmínek a pro používání přímých a nepřímých odkazů na konkrétní výrobky, technologie, výrobce, ochranné známky, patenty či jiná označení. Metodický pokyn nově blíže vymezuje podmínky, za kterých je takové použití odkazů přípustné z důvodu srozumitelného vymezení předmětu plnění nebo existence technického standardu, a současně zdůrazňuje povinnost umožnit nabídku rovnocenného řešení a zachovat hospodářskou soutěž.
• Zavedení finančních limitů pro použití uzavřené výzvy u zakázek malého rozsahu (povinná otevřená výzva).
• Úprava minimálních lhůt pro podání nabídek, resp. zkrácení minimální lhůty na 8 dnů.
• Zpřesnění pravidel pro vysvětlení zadávacích podmínek.
• Zpřesnění požadavků na archivaci dokumentace.
• Zmírnění požadavků na obsah oznámení o výsledku výběrového řízení.
• Doplnění přílohy obsahující vzor čestných prohlášení ve vztahu ke střetu zájmů a mezinárodním sankcím, aktualizace ostatních doporučených vzorů tak, aby odpovídaly nové úpravě metodického pokynu.

Metodický pokyn je závazný pro řídicí orgány, s výjimkou ustanovení výslovně označených jako doporučující. Stanovené základní povinnosti musí řídicí orgány převzít beze změn do svých závazných dokumentů a jejich dodržováním podmínit poskytnutí dotace. Změny se tak prostřednictvím těchto dokumentů promítnou do podmínek pro žadatele a příjemce podpory.

Úplné znění je dostupné na portálu DotaceEU – Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Jak bylo již dříve avizováno, Evropská komise zveřejnila dne 9. září 2026 návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o veřejných zakázkách a koncesích (Akt o veřejném zadávání).

Návrh představuje významnou změnu dosavadního evropského rámce veřejného zadávání. Do jednoho právního předpisu sjednocuje dosud oddělenou úpravu zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli, sektorových veřejných zakázek a koncesí. Současně mění řadu dalších sektorových předpisů, které mají dopad na zadávání veřejných zakázek.

Zásadní změnou má být přímo použitelné nařízení.

Jednou z nejvýznamnějších změn je samotná volba právní formy nařízení namísto dosavadních směrnic. Nařízení je přímo použitelné, a nadlimitní veřejné zakázky by tak již nebyly regulovány primárně vnitrostátním zákonem.

K tomuto řešení však řada členských států, včetně České republiky, vyjádřila výhrady. Lze proto očekávat, že právě právní forma nové úpravy bude jednou ze zásadních otázek navazujícího legislativního vyjednávání.

Jaké hlavní změny návrh přináší?

Mezi nejvýznamnější změny obsažené v návrhu patří zejména:

• větší důraz na dosahování strategických cílů, zejména podporu konkurenceschopnosti, environmentální cíle, sociální smír a spravedlivé pracovní podmínky, bezpečnost a odolnost;

• výrazné zjednodušení procedurálních pravidel – základním způsobem zadávání má být otevřené řízení s možností zadavatele stanovit konkrétní pravidla postupu; vedle něj bude možné využít dynamické řízení (upravenou verzi DNS) a za stanovených podmínek také inovační řízení či přímé zadání;

• obecná možnost jednání o nabídkách;

• vytvoření systému pro prokazování kvalifikace v rámci celoevropského systému prostřednictvím Evropské podnikatelské peněženky (European Business Wallet);

• podrobnější úprava strategického zadávání, zahrnující zelené zadávání, sociálně odpovědné veřejné zadávání a inovace;

• povinné využití BIM u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 25 mil. EUR, s určitými výjimkami;

• podrobná úprava postupů v oblasti bezpečnosti a odolnosti;

• zavedení evropské preference;

• povinné hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, s výjimkami, přičemž váha kritérií kvality má činit nejméně 30 %, u plnění s vysokým podílem práce pak 50 %;

• rozsáhlá úprava digitalizace zadávání, včetně vytvoření celoevropského elektronického nástroje (eProcurement platform) a povinných národních a unijních datových úložišť pro veřejné zakázky;

• důraz na profesionalizaci a budování kapacit zadavatelů, včetně povinnosti přijmout národní strategii.

Co bude následovat?

Návrh nyní čeká standardní legislativní proces. Projednávat jej bude Evropský parlament a Rada EU, tedy zástupci členských států. V průběhu tohoto procesu může návrh ještě doznat významných změn.

Podle současného návrhu má nové nařízení nabýt účinnosti dva roky po jeho publikaci v Úředním věstníku Evropské unie. S ohledem na očekávanou délku legislativního procesu lze předpokládat, že by se nová pravidla mohla začít uplatňovat přibližně v letech 2030 až 2031.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zveřejnil aktualizované stanovisko ke skládání kauce při podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Dokument shrnuje pravidla pro stanovení výše kauce a věnuje se také specifickým situacím, například veřejným zakázkám rozděleným na části.

Stanovisko je určeno především dodavatelům, kteří podávají k ÚOHS návrh na přezkoumání úkonů zadavatele a jsou povinni současně s podáním návrhu složit kauci. Její správné stanovení a včasné složení je přitom zásadní podmínkou pro věcné projednání návrhu. Pokud kauce není složena řádně, může být správní řízení z procesních důvodů zastaveno.

Výše kauce činí podle zákona 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky, případně za první čtyři roky plnění u smlouvy na dobu neurčitou. Minimální výše kauce je 50 000 Kč, maximální 10 000 000 Kč.

Pokud nabídkovou cenu nelze určit, činí kauce 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy se skládá paušální kauce ve výši 200 000 Kč.

ÚOHS ve stanovisku reaguje mimo jiné na případy, kdy je správní řízení zastaveno právě kvůli nesprávně složené kauci. Dokument proto podrobněji vysvětluje postup při jejím výpočtu a upozorňuje na nejčastější chyby, kterých se dodavatelé dopouštějí.

Podle údajů ÚOHS přesáhla v roce 2025 celková výše složených kaucí 205 milionů Kč, přičemž přibližně 70 milionů Kč připadlo do státního rozpočtu.

Aktualizované stanovisko ÚOHS tak může být praktickou pomůckou zejména pro dodavatele při přípravě návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele a při správném stanovení související kauce.

Metodika je ke stažení zde: https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/metodicka-cinnost/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html

Tiskové oddělení ÚOHS

Nové společné stanovisko ke sdílení elektřiny z pohledu veřejných zakázek

Sdílení elektřiny představuje dynamicky se rozvíjející oblast, kterou podporuje také Evropská unie. S rostoucím zapojením veřejných zadavatelů do těchto aktivit vyvstávají otázky související s aplikací zákona o zadávání veřejných zakázek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže proto vydaly společné stanovisko, jehož cílem je poskytnout zadavatelům výklad k nejčastějším praktickým otázkám.

Stanovisko přináší zejména tyto závěry:

• pokud je sdílená elektřina poskytována zadavateli za úplatu, může se jednat o veřejnou zakázku,
• energetická společenství mohou mít postavení zadavatele,
• v rámci energetických společenství mohou vznikat formy spolupráce, které nepředstavují zadání veřejné zakázky (zejména vertikální spolupráce za podmínek § 11 ZZVZ),
• při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejímž předmětem je sdílení elektřiny, zadavatel vychází pouze z hodnoty sdílené elektřiny; tuto hodnotu není povinen sčítat s hodnotou elektřiny pořizované na základě standardní smlouvy o dodávce elektřiny,
• na založení energetického společenství ani na vstup do něj se zákon o zadávání veřejných zakázek nevztahuje,
• při rozhodování o využití sdílení elektřiny i při vstupu do existujícího energetického společenství je zadavatel povinen postupovat s péčí řádného hospodáře.

Plné znění společného stanoviska je dostupné zde: Společné stanovisko MPO, MMR a ÚOHS ke sdílení elektřiny.

Současně bylo aktualizováno také metodické doporučení k možnostem řešení nákupu energií. Aktuální znění naleznete v sekci metodik na Portálu o veřejných zakázkách: Metodická stanoviska k zákonu o zadávání veřejných zakázek.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Metodika poskytuje zadavatelům podporu při zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT a kybernetické bezpečnosti. Materiál se zaměřuje zejména na:

• vztah mezi zákonem o zadávání veřejných zakázek a zákonem o kybernetické bezpečnosti,
• promítání analýzy rizik, bezpečnostních opatření a varování NÚKIB do zadávacích podmínek,
• nastavení technických, kvalifikačních, hodnoticích a smluvních požadavků,
• ochranu důvěrných informací a řízení dodavatelského řetězce,
• omezení účasti dodavatelů ze třetích zemí,
• relevantní rozhodovací praxi ÚOHS a správních soudů.

Materiál vznikl ve spolupráci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Asociace pro veřejné zakázky a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Metodika je dostupná na Portálu NÚKIB.

Ministerstvo pro místní rozvoj upozornilo na možné dopady aktuální situace kolem Íránu a na Blízkém východě do plnění smluv na veřejné zakázky. V posledních dnech obdrželo několik dotazů týkajících se zejména nárůstu cen surovin a materiálů nebo zpoždění jejich dodávek.

Více zde: https://portal-vz.cz/info-forum-vzdelavani/aktuality/blizky-vychod/

Na Portálu o veřejných zakázkách byla uveřejněna metodika k prvnímu opatření v rámci mezinárodního nástroje pro zadávání veřejných zakázek (IPI). Opatření bylo zavedeno Prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1197 ze dne 19. června 2025. Metodika je dostupná zde.

Opatření má být aplikováno s účinností od 30. června 2025 zadavateli podle § 4 odst. 1 a 3 ZZVZ, kteří od tohoto dne zahájili zadávací řízení (včetně zadávacích řízení na zavedení dynamického nákupního systému nebo uzavření rámcové dohody) na nákup zdravotnických prostředků s (hlavním) CPV kódem 33100000-1 až 33199000-1 a s předpokládanou hodnotou 5 mil. EUR bez DPH nebo vyšší.

Opatření směřuje proti dodavatelům a zboží původem z Čínské lidové republiky. Pokud na zadávací řízení dopadá předmětné opatření, musí zadavatel vyloučit vybraného dodavatele původem z Čínské lidové republiky a musí v zadávacích podmínkách stanovit požadovaná omezení pro zboží, které je původem z této země.

Další informace o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI) a prvním opatření v rámci tohoto nástroje jsou dostupné zde: IPI – International Procurement Instrument

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo v rámci své metodické činnosti vzorovou vnitřní směrnici pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, jež je určena zejména obcím, které ji mohou po doplnění nezbytných údajů přijmout jako svoji interní směrnici, ale může posloužit jako inspirace i pro další zadavatele.

MMR děkuje za konzultaci textu směrnice a připomínky k ní Sdružení místních samospráv ČR, z.s.

MMR rovněž uvítá jakékoliv připomínky či náměty k textu směrnice, jež je možno zasílat na e-mail: ovi@mmr.gov.cz

Směrnice je k dispozici ke stažení zde.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti je účinný od 1. listopadu 2025 a zavádí změny dané směrnicí NIS2 do českého právního řádu.

Hlavním cílem nové regulace je nastavení alespoň základní úrovně zabezpečení v organizacích, které poskytují své služby v ekonomicky, společensky či bezpečnostně významných odvětvích a splňují další vybraná kritéria.

Jelikož směrnice NIS2 rozšířila okruh regulovaných odvětví i služeb, bude nový zákon dopadat na výrazně větší počet organizací. 

Znění zákona o kybernetické bezpečnosti najdete zde.

Režim povinností
Zákon a vyhláška o regulovaných službách nově zavádějí dvě úrovně regulace pro poskytovatele regulovaných služeb:

• Režim vyšších povinností
• Režim nižších povinností

Typ režimu stanovuje, jakými povinnosti se subjekt bude řídit. Tento model vychází z principu tzv. dvourychlostní kybernetické bezpečnosti, který má usnadnit menším a středním organizacím splnění požadovaných opatření.

Režim povinností konkrétního poskytovatele regulované služby je uveden v příloze vyhlášky o regulovaných službách. Základním kritériem je velikost podniku, ale u některých služeb se posuzují i další faktory.

Pokud organizace spadá do režimu vyšších povinností u alespoň jedné služby, tento režim se automaticky vztahuje na všechny regulované služby poskytované touto organizací.

Platí princip: jedna organizace = jeden režim.

Zdroj: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

Od 1. ledna 2026 se mění limity pro NADLIMITNÍ veřejné zakázky

Změny se týkají let 2026–2027 a vycházejí z pravidelné úpravy tzv. finančních limitů.

Národní limity pro zakázky malého rozsahu zůstávají beze změny – stále 3 mil. Kč pro dodávky/služby a 9 mil. Kč pro stavební práce.

Přehled změn:

• Dodávky a služby (stát): 3 491 000 Kč (dříve 3 494 000 Kč)
• Dodávky a služby (nižší úroveň): 5 386 000 Kč (dříve 5 401 000 Kč)
• Stavební práce, koncese: 134 764 000 Kč (dříve 135 348 000 Kč)
• Sektorové VZ, obrana/bezpečnost: 10 773 000 Kč (dříve 10 826 000 Kč)
• Vyčlenění části (dodávky/služby): 1 995 000 Kč (dříve 1 955 000 Kč)
• Vyčlenění části (stavební práce): 24 938 000 Kč (dříve 24 440 000 Kč)
• Zvláštní služby (veřejní zadavatelé/dotované VZ): 18 703 000 Kč (dříve 18 330 000 Kč)
• Zvláštní služby (sektorové VZ): 24 938 000 Kč (dříve 24 440 000 Kč)

Změny vycházejí z nově přijatých evropských nařízení (2025/2150, 2025/2151 a 2025/2152) a navazujících sdělení Evropské komise týkajících se odpovídajících hodnot v měnách členských států.

Ministerstvo pro místní rozvoj zároveň připravuje novelizaci nařízení vlády č. 172/2016 Sb., aby nové evropské limity byly zohledněny i v české právní úpravě.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zveřejnil konsolidovaný sborník rozhodnutí prvního i druhého stupně v oblasti veřejných zakázek ve stavebnictví za období od ledna 2021 do června 2025. Dokument přináší přehled nejvýznamnějších případů, které reflektují aktuální výklad zákona o zadávání veřejných zakázek, a upozorňuje na nejčastější pochybení zadavatelů.

Sborník se zaměřuje na veřejné zakázky v oblasti stavebnictví – tedy na stavební práce a související architektonické, projektové a inženýrské činnosti. Zakázky v dopravě jsou uvedeny v samostatném sborníku.

Případy obsažené ve sborníku jsou rozčleněny na dvě části – provádění stavebních prací a poskytování souvisejících činností.

Cílem sborníku je napomoci dobré zakázkové praxi, neboť závěry vyjádřené v rozhodnutích mají mnohdy přesah a dopad i na zakázky mimo sféru stavebnictví a jsou aplikovatelné i na postupy zadavatelů v jiných odvětvích.

Sborník rozhodnutí o veřejných zakázkách v oblasti stavebnictví najdete ZDE.

Zdroj: Tiskové oddělení ÚOHS
25/212

Evidence skutečných majitelů se od 17. prosince 2025 uzavírá veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti České republiky oznámilo, že od 17. 12. 2025 bude znepřístupněna veřejná část evidence skutečných majitelů.

Důvodem je ochrana soukromí a rozhodovací praxe soudů, podle které byl dosavadní volný přístup nepřiměřeným zásahem do práv skutečných majitelů.

Evidence však zůstane nadále přístupná pro:

• orgány veřejné moci,
• tzv. povinné osoby podle zákona proti praní špinavých peněz (např. banky, advokáty, notáře),
• evidující osoby,
• zadavatele veřejných zakázek – ti budou moci údaje nadále ověřovat prostřednictvím dálkového přístupu.

Více informací zde: https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik

Úřad vydal nově aktualizovaný sborník svých vybraných věcně zajímavých meritorních rozhodnutí z oblasti IT veřejných zakázek vydaných v období od ledna 2021 do června 2025.
Sborník nabízí čtenářům stručné shrnutí merita projednávané věci a prezentuje klíčové úvahy obsažené v citovaných rozhodnutích. Cílem sborníku je přispět k rozvoji dobré praxe v oblasti veřejných zakázek.

Jednotícím prvkem případů zahrnutých do sborníku je tedy zaměření předmětů plnění veřejných zakázek přezkoumávaných Úřadem v rámci jím vedených správních řízení. Jedná se o zakázky z oblasti IT technologií, mezi které se řadí zakázky na dodávky a služby související s poskytnutím hardware a software (zejména budování, provoz a rozvoj informačních systémů, licence, nástroje elektronické komunikace aj.). Jednotlivé případy jsou řazeny do samostatných kapitol podle hlavního předmětu správního řízení, čímž se usnadňuje orientace čtenáře v textu. Každé rozhodnutí ÚOHS a předsedy ÚOHS uvedené v tomto sborníku obsahuje hypertextový odkaz na jeho plné znění, které je zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí ÚOHS.

Mnohé z uváděných závěrů mají univerzální platnost a lze je tak aplikovat i mimo sféru IT zakázek.

Sborník vybraných rozhodnutí ÚOHS – veřejné zakázky z oblasti IT (01/2021–06/2025)

Zdroj: Tiskové oddělení ÚOHS

Vláda schválila doporučené minimální standardy odpovědného veřejného zadávání (OVZ) pro oblasti:

• stavebnictví
• potraviny a stravovací služby
• úklid a ostraha
• kancelářský papír

Co to znamená?

• Důraz na kvalitu za peníze
• Podpora férových pracovních podmínek a ekologických řešení
• Uplatnění sociálních a environmentálních principů
• Podpora biopotravin, sezónních surovin a neklecových chovů
• Využití i u menších zakázek pro větší efektivitu 

„Pomůže to zadavatelům nastavit férové podmínky a nekoukat jen na nejnižší cenu,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Odůvodnění minimálních standardů najdete na tomto odkazu.  

Celé znění dokumentu je ZDE. Minimální standardy odpovědného veřejného zadávání jsou klíčovým opatřením Národní strategie veřejného zadávání 2024–2028

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost dnes vydal varování před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti, která spočívá:

1. v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a jejích zvláštních administrativních oblastí (Hongkong, Macao) nebo subjektům na těchto územích,
2. ve vzdálené správě technických aktiv prováděné z těchto území či subjekty tam usídlenými.

Úřad hodnotí hrozbu jako vysokou – pravděpodobnou až velmi pravděpodobnou.

NÚKIB upozorňuje, že právní prostředí v ČLR umožňuje vládním orgánům získávat široký přístup k datům bez nezávislé kontroly a ukládá soukromým společnostem povinnost spolupracovat se státními složkami, což představuje riziko pro bezpečnost České republiky.

Doporučení NÚKIB:

• Orgány a povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti musí tuto hrozbu hodnotit na úrovni „vysoká“ a zohlednit ji při řízení rizik.

• Zájmovým osobám (např. ve veřejných funkcích) se doporučuje zvážit omezení či zákaz používání technologií a služeb, které předávají data do Číny.

• Široká veřejnost by měla věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak služby a technologie nakládají s jejich daty, a používat pouze důvěryhodné produkty.

Ředitel NÚKIB Ing. Lukáš Kintr zdůraznil, že jde o reálnou a dlouhodobou hrozbu, potvrzenou i bezpečnostními složkami ČR.

Varování je možné stáhnout z Úřední desky NÚKIB zde: https://nukib.gov.cz/cs/uredni-deska/

Zdroj: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

Prezident podepsal zákon ze dne 23. července 2025 o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů, známý jako *zákon o BIM.

Nová legislativa vstoupí v účinnost 1. ledna 2027 a představuje zásadní krok k digitalizaci stavebnictví a efektivnějšímu řízení veřejných investic.

Koho se povinnost týká?
Využívání metody Building Information Modeling (BIM) bude povinné u nadlimitních stavebních veřejných zakázek, které realizují:

• organizační složky státu,

• státní příspěvkové organizace,

• státní podniky,

• vyšší územní samosprávné celky,

• další právnické osoby zřízené k uspokojování potřeb veřejného zájmu.

*Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů (tzv. zákon o BIM)

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Nařízení (EU) 2024/1735 o posílení evropského ekosystému výroby čistých technologií (tzv. Net Zero Industry Act – NZIA) ukládá zadavatelům tři kategorie povinných požadavků na určité net-zero technologie. Více v aktualitě ZDE.

Jedna z těchto kategorií – příspěvek k odolnosti ve smyslu čl. 25 odst. 7 NZIA – se začne aplikovat od 30. prosince 2025, a to na základě nově přijatých unijních aktů uveřejněných dne 18. 6. 2025 v Úředním věstníku EU.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1178

→ stanoví seznam konkrétních konečných produktů (například solární fotovoltaické systémy) a jejich hlavních součástí (např. fotovoltaické invertory), u kterých se bude hodnotit příspěvek k odolnosti.

→ účinnost prováděcího nařízení je odložena – má se použít ode dne 30. prosince 2025.

Sdělení Komise C/2025/3236

→ uvádí podíly dovozů do EU z jednotlivých třetích zemí. Net zero produkty a komponenty, u nichž byla překročena stanovená prahová hodnota závislosti (např. více než 50 % dodávek ze třetí země), jsou zvýrazněny oranžově v .pdf verzi sdělení.

Z těchto unijních aktů plyne, že u některých net zero technologií nebo jejich komponent byly naplněny podmínky pro aplikaci čl. 25 odst. 7 NZIA.

Co to znamená pro zadavatele?

V dotčených nadlimitních veřejných zakázkách musí zadavatelé zohlednit příspěvek k odolnosti podle čl. 25 odst. 7 NZIA.

Platí až v zadávacích řízeních zahájených od data 30.12.2025.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj.

Evropská komise rozšířila nástroj Procurement for Buyers provozovaný na jejím portálu. Ten mohl být doposud použit jako vodítko k určení, na kterou zemi se vztahuje zásada stejného zacházení ve smyslu § 6 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, viz aktualita zde.

Nově má nástroj funkcionalitu umožňující podle typu zadavatele, předmětu veřejné zakázky (CPV kódu) a její hodnoty rozpoznat, které předpisy se na zadávanou veřejnou zakázku vztahují. Tato funkcionalita má zadavatelům pomoci lépe se zorientovat v tom, jaké povinnosti z práva EU se na jejich nákup vztahují, včetně tzv. sektorálních předpisů, a počítá již se stavem po vydání prvního opatření z nařízení IPI proti Čínské lidové republice ve veřejných zakázkách na určité zdravotnické prostředky (bližší informace k prvnímu opatření IPI zde).

V každém případě platí, že zjištěné informace může zadavatel použít jen podpůrně, a hodlá-li je použít v zadávacím řízení, musí je sám ověřit.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

EU omezuje přístup čínských zdravotnických prostředků do veřejných zakázek
Evropská komise od 30. června 2025 uplatní nové pravidlo: čínské firmy a produkty budou vyloučeny z veřejných zakázek na zdravotnické prostředky nad 5 mil. EUR.

Důvod? Dlouhodobá a systematická diskriminace evropských dodavatelů na čínském trhu. Až 87 % veřejných zakázek v Číně obsahovalo prvky, které vylučují nebo znevýhodňují dovoz z EU.

Opatření je součástí tzv. nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI) a jde o jeho první praktické využití.
Cílem je zajistit rovné podmínky a reciproční přístup evropským firmám.

Více informací najdete ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo podrobnou metodiku, která upravuje postupy zadavatelů ve výjimečných situacích, například při živelních pohromách. Metodika detailně rozpracovává podmínky využití výjimek pro krizové stavy, a to zejména v souvislosti s použitím jednacího řízení bez uveřejnění. Součástí dokumentu jsou rovněž konkrétní příklady z praxe.

Text metodiky byl konzultován s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

MMR_METODIKA_zadavani VZ pri mimoradnych situacich

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Plánovaná odstávka Věstníku veřejných zakázek

V souvislosti s přechodem na novou verzi evropských eForms (SDK 1.13) dle nařízení Komise (EU) 2023/2884 čeká Věstník veřejných zakázek přechodné provozní období s omezenou dostupností.

Klíčová data:

1. od čtvrtka 17. 4. 2025 od 18:00 – nelze podávat nové formuláře k uveřejnění, Věstník jen pro čtení, žádná registrace ani přihlášení
2. od úterý 22. 4. 2025 od 8:00 – Věstník bude zcela nedostupný, zobrazí se pouze informace o odstávce
3. od čtvrtka 24. 4. 2025 od 8:00 – spuštění nového systému eForms SDK 1.13 a plná funkčnost 

Během odstávky nebude možné prodlužovat lhůtu pro podání nabídek.

Poslední možnost odeslat formulář k uveřejnění: čtvrtek 17. 4. 2025 do 18:00.

Všechny rozpracované formuláře vytvořené před tímto termínem (17. 4. 2025 do 18 hodin) budou vymazány.

Doporučujeme včasné odeslání formulářů a přizpůsobení harmonogramu zadávání veřejných zakázek novým podmínkám.

Ke zvýšení limitů pro VZMR dojde od 3. dubna 2025

Novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), provedená zákonem č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla dne 19. března 2025 zveřejněna ve Sbírce zákonů.

Účinnosti nabude patnáctým dnem po svém uveřejnění, tedy 3. dubna 2025.

Novela ZZVZ neobsahuje přechodná ustanovení, proto se podle novelizovaného znění bude od účinnosti novely postupovat i v probíhajících zadávacích řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti novely.

Ve vztahu k ustanovením, která upravují postup podle přímo použitelného předpisu EU, uvedená novela vesměs deklaruje platnost a podporuje aplikovatelnost těchto postupů a nemělo by tudíž dojít k výraznějším zásahům do již probíhajících zadávacích řízení, která jsou úpravou nějakého přímo použitelného předpisu EU dotčena (např. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh a prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1441 ze dne 10. července 2023 o podrobných pravidlech pro vedení řízení Komisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh).

Od tohoto data však tyto postupy budou podléhat dozoru Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Ani u dalších dílčích změn ZZVZ, které byly k původní novelizaci ZZVZ připojeny v Poslanecké sněmovně, nebude pravděpodobně pochyb o nástupu jejich aplikovatelnosti v případě již probíhajících zadávacích řízení.

K obsahu novely zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) najdete více informací ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

PREZIDENT ČR dne 10. března 2025 PODEPSAL NOVELU ZÁKONA, KTERÁ OBSAHUJE I ZMĚNU LIMITŮ ZZVZ.

Text schváleného návrhu zákona je dostupný na internetových stránkách Poslanecké sněmovny: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=251916

Zákonem se vedle dalších zákonů novelizuje i zákon o zadávání veřejných zakázek.

✅ Odborný seminář: "Novelizace ZZVZ 2025; přístup dodavatelů z mimoevropských zemí na trh veřejných zakázek" Vás seznámí se změnami, které přináší novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) připravená na rok 2025. Více informací a registraci najdete zde: https://www.lexikonvz.cz/eshop/70

Novela ZZVZ schválena Senátem!

Senát Parlamentu ČR schválil dne 27. 2. 2025 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zákonem se vedle dalších zákonů novelizuje i zákon o zadávání veřejných zakázek. Podrobnější popis změn je uveden zde: https://portal-vz.cz/info-forum-vzdelavani/aktuality/poslanecka-snemovna-schvalila-novelizaci-zzvz-vcetne-zvyseni-limitu-pro-verejne-zakazky-maleho-rozsahu/

Text schváleného návrhu zákona je dostupný na internetových stránkách Poslanecké sněmovny: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=251916

Návrh novely musí ještě podepsat prezident republiky. Účinnosti nabude patnáctým dnem po uveřejnění ve Sbírce zákonů.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Poslanecká sněmovna dne 22. 1. 2025 schválila ve třetím čtení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Návrh novely musí ještě schválit Senát a podepsat prezident republiky. Účinnosti nabude patnáctým dnem po uveřejnění ve Sbírce zákonů. Lze předpokládat, že se tak stane na přelomu 1. a 2. čtvrtletí letošního roku.

Tento návrh byl předložen v souvislosti s potřebou implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (dále jen „Nařízení“) do českého právního řádu tak, aby mohla být zajištěna řádná aplikace tohoto nařízení. Nařízení reaguje na možná narušení vnitřního trhu způsobená subvencemi třetích států, které dosud kontrole ze strany Evropské komise nepodléhaly, a dává Evropské komisi nástroje, které by měly umožnit omezení jejich škodlivých dopadů.

V souvislosti s tím je navrhována i novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), např.:

• rozšiřuje se doba, v níž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu o dobu předběžného přezkumu nebo hloubkového šetření oznámených zahraničních finančních příspěvků Evropskou komisí podle Nařízení;
• naopak dodavatelům se umožňuje, přes běh zadávací lhůty, v době šetření Evropské komise ze zadávacího řízení odstoupit;
• stanoví se možnost zadavatele požádat o doplnění chybějícího prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích a stanovuje povinnost zadavatele podat žádost o doplnění chybějícího prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích, a to v případě, že nabídka tyto doklady neobsahuje;
• doplňuje se možnost vyloučit účastníka zadávacího řízení z důvodů stanovených v Nařízení.
  

ZZVZ se přitom navrhuje upravit ještě i obecně ve vztahu ke všem přímo použitelným předpisům EU (nařízením), které mají dopad do zadávání veřejných zakázek. Tato úprava se projeví především např. v novém definování povinnosti, jak stanovit zadávací podmínky, ve změnách pravidel pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, v úpravě rozsahu přezkumu veřejných zakázek i na tato nařízení apod. V současné době se těchto tzv. sektorových předpisů na úrovni EU připravuje či již byla přijata celá řada (např. nařízení o čistých nulových emisích – Net Zero Industry Act).

K návrhu byly schváleny pozměňovací návrhy, které výše uvedené návrhy změn ZZVZ doplňují následovně:

• Zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu u dodávek a služeb z 2 mil. Kč bez DPH na 3 mil. Kč bez DPH a u stavebních prací z 6 mil. Kč bez DPH na 9 mil. Kč bez DPH.
• Zvýšení limitu, od kterého veřejný zadavatel uveřejňuje smlouvu uzavřenou na VZ na profilu zadavatele z 500 000 Kč bez DPH na 1 mil. Kč bez DPH.
• Rozšíření výjimky z uveřejňování smlouvy na smlouvy uzavírané za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany ČR.
• Úprava, že při stanovení hodnotících kritérií u veřejné zakázky v DNS je zadavatel povinen postupovat nikoliv pouze podle § 115, ale také podle § 114 až 118 (upřesnění skrze obsah výzvy k podání nabídek v DNS (příloha č. 6 bod F.5.).
• Zrušení povinnosti uzavírat smlouvu mezi centrálním zadavatelem a zadavatelem, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno (§ 9 odst. 5).
• Zavedení pravidla, že smlouva se považuje za uzavřenou v zadávacím řízení, pokud její obsah odpovídá obsahu smlouvy, která byla uzavřena v zadávacím řízení a byla od počátku zrušena z důvodu neuveřejnění v registru smluv (§ 219, nový odst. 5).

Různé legislativně-technické úpravy:

• Upřesnění textu tak, aby bylo vyjasněno, že úprava v § 48 odst. 9 se vztahuje i na situace, kdy se zadávacího řízení účastní pobočka zahraniční právnické osoby. V takové situaci není rozhodující sídlo dodavatele, ale to, zda se jedná o pobočku zahraniční právnické osoby, či nikoli.
• Vložení úpravy okamžiku doručení při komunikaci uskutečňované prostřednictvím elektronických nástrojů (§ 211 odst. 9). Tato otázka je doposud upravena pouze v § 4 odst. 1 prováděcí vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody.
• Doplnění, že i o předběžných nabídkách se informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím neposkytne, a to až do ukončení zadávacího řízení (§ 218).

Náš odborný seminář Vás seznámí se změnami, které přináší novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) připravená na rok 2025.

Více informací a registraci najdete ZDE.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Dne 1. 1. 2025 nabyly účinnosti dva zákony měnící zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

Jedná se o:

• zákon č. 238/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, a některé další zákony; a
• zákon č. 469/2024 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o integračním sociálním podniku.

Změnou byla dotčena ustanovení:

§ 30 ZZVZ, do něhož byla vložena nová podlimitní výjimka pro integrační sociální podnik;
§ 38 ZZVZ o vyhrazených veřejných zakázkách, které bylo formulačně upraveno;
§ 193a ZZVZ – jedná se o nově vložený paragraf o vyhrazených veřejných zakázkách v oblasti obrany nebo bezpečnosti;
§ 219 ZZVZ, do nějž byla doplněna výjimka pro Generální inspekci bezpečnostních sborů z povinnosti uveřejňovat smlouvy na profilu zadavatele.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Dovolujeme si Vás upozornit, že dodavatel zapsaný v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) je povinen podle § 231a odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, každoročně písemně potvrdit, že nedošlo ke změně zapsaných údajů. Tuto povinnost je třeba splnit vždy po začátku roku, nejpozději však do 31. března.

Ve stejné lhůtě je dodavatel povinen předložit následující doklady podle § 74 odst. 1 písm. b) až d):

• potvrzení příslušného finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků (nikoli výpis stavu osobního účtu),
• potvrzení správy sociálního zabezpečení,
• čestné prohlášení týkající se spotřební daně a placení zdravotního pojištění (nikoli potvrzení jednotlivých zdravotních pojišťoven).

Uvedené doklady je nutné předložit v originále nebo ve formě úředně ověřené kopie.

V roce 2025 musí být kompletní oznámení podané v listinné podobě i elektronické podobě zaevidováno podatelnou MMR nejpozději v pondělí 31. 3. 2025.

Zahraniční právnické osoby dokládají čestné prohlášení i doklady jak z ČR, tak i z místa sídla společnosti. Doklady vydané v zahraničí budou opatřeny razítkem a podpisem vystavujícího orgánu a spřaženy s úředním překladem.

Podání je možné učinit buď v listinné nebo elektronické podobě (ID: 26iaava) včetně přikládaných dokladů, tzn. při listinném podání budou doklady, které dodavatel obdržel v elektronické podobě, zkonvertovány na kontaktním místě Czech POINTu do listinné podoby. Obdobně se postupuje v případě elektronického podání (doklady nelze skenovat, ale pouze konvertovat nebo přeposlat v úřední elektronické podobě, tzn. s elektronickým podpisem osoby, která doklad vystavila).

Pokud dodavatel bude současně žádat o změnu zápisu v SKD, je možné učinit obě podání současně, ale jako dvě samostatná podání!

Příslušný formulář “Potvrzení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů” je k dispozici na Metodický postup pro SKD a šablony dokumentů – Portál o veřejných zakázkách

Každoroční potvrzení nepodléhá správnímu poplatku.

Doklady nutné pro aktualizaci dodavatele v SKD dle § 231a odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek.

Právnická osoba, fyzická osoba a organizační složka zahraniční právnické osoby se sídlem v ČR dokládá níže uvedené doklady z České republiky:

1. Formulář “Potvrzení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů”.
2. Čestné prohlášení o neexistenci nedoplatků ve vztahu ke spotřební dani a na zdravotním pojištění (viz. příloha formuláře ad. 1).
3. Potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků příslušného finančního úřadu.
4. Potvrzení o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení.

Doklady se předkládají v originále či úředně ověřené kopii a v den podání nesmí být starší 3 měsíců.

Zahraniční právnická/fyzická osoba dokládá:

1. Formulář “Potvrzení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů”.
2. Čestné prohlášení o neexistenci nedoplatků ve vztahu ke spotřební dani a na zdravotním pojištění (viz. příloha formuláře ad. 1) ze země sídla i ČR).
3. Potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků příslušného finančního úřadu ze země sídla i ČR.
4. Potvrzení o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení ze země sídla i ČR.

Doklady se předkládají v originále či úředně ověřené kopii s úředním překladem do českého jazyka v den podání nesmí být starší 3 měsíců.

V případě, že doklad vystavený v zahraničí nebude opatřen razítkem a podpisem vystavujícího orgánu, bude opatřen apostilou.

Po podání každoročního potvrzení si lze ověřit aktualizaci zápisu vygenerováním výpisu SKD na výše uvedených stránkách. Na posledním řádku výpisu je datum aktualizace.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, zadavatelé nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v

a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“), nebo

b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

Na dodavatele z jiných, tzv. třetích zemí, se toto pravidlo národního zacházení neuplatní. To bylo potvrzeno v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. října 2024 v kauze Kolin C-652/22, ve kterém jsou stanovena pravidla pro znevýhodnění takových dodavatelů zadavatelem v zadávacím řízení.

Pro účely facilitace určování, zda jsou dodavatelé kryti zásadou národního zacházení, byla Evropskou unií vytvořena platforma Access2Markets, kde v sekci Procurement for buyers může zadavatel zjistit, zda mají dodavatelé se sídlem v jednotlivých státech rovný přístup k evropským nebo národním veřejným zakázkám. V každém případě platí, že zjištěné informace může zadavatel použít jen podpůrně, a hodlá-li je použít v zadávacím řízení, musí je sám ověřit.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj