Evropská komise zveřejnila návrh nového nařízení o veřejných zakázkách a koncesích
.png)
Jak bylo již dříve avizováno, Evropská komise zveřejnila dne 9. září 2026 návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o veřejných zakázkách a koncesích (Akt o veřejném zadávání).
Návrh představuje významnou změnu dosavadního evropského rámce veřejného zadávání. Do jednoho právního předpisu sjednocuje dosud oddělenou úpravu zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli, sektorových veřejných zakázek a koncesí. Současně mění řadu dalších sektorových předpisů, které mají dopad na zadávání veřejných zakázek.
Zásadní změnou má být přímo použitelné nařízení.
Jednou z nejvýznamnějších změn je samotná volba právní formy nařízení namísto dosavadních směrnic. Nařízení je přímo použitelné, a nadlimitní veřejné zakázky by tak již nebyly regulovány primárně vnitrostátním zákonem.
K tomuto řešení však řada členských států, včetně České republiky, vyjádřila výhrady. Lze proto očekávat, že právě právní forma nové úpravy bude jednou ze zásadních otázek navazujícího legislativního vyjednávání.
Jaké hlavní změny návrh přináší?
Mezi nejvýznamnější změny obsažené v návrhu patří zejména:
- větší důraz na dosahování strategických cílů, zejména podporu konkurenceschopnosti, environmentální cíle, sociální smír a spravedlivé pracovní podmínky, bezpečnost a odolnost;
- výrazné zjednodušení procedurálních pravidel – základním způsobem zadávání má být otevřené řízení s možností zadavatele stanovit konkrétní pravidla postupu; vedle něj bude možné využít dynamické řízení (upravenou verzi DNS) a za stanovených podmínek také inovační řízení či přímé zadání;
- obecná možnost jednání o nabídkách;
- vytvoření systému pro prokazování kvalifikace v rámci celoevropského systému prostřednictvím Evropské podnikatelské peněženky (European Business Wallet);
- podrobnější úprava strategického zadávání, zahrnující zelené zadávání, sociálně odpovědné veřejné zadávání a inovace;
- povinné využití BIM u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 25 mil. EUR, s určitými výjimkami;
- podrobná úprava postupů v oblasti bezpečnosti a odolnosti;
- zavedení evropské preference;
- povinné hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, s výjimkami, přičemž váha kritérií kvality má činit nejméně 30 %, u plnění s vysokým podílem práce pak 50 %;
- rozsáhlá úprava digitalizace zadávání, včetně vytvoření celoevropského elektronického nástroje (eProcurement platform) a povinných národních a unijních datových úložišť pro veřejné zakázky;
- důraz na profesionalizaci a budování kapacit zadavatelů, včetně povinnosti přijmout národní strategii.
Co bude následovat?
Návrh nyní čeká standardní legislativní proces. Projednávat jej bude Evropský parlament a Rada EU, tedy zástupci členských států. V průběhu tohoto procesu může návrh ještě doznat významných změn.
Podle současného návrhu má nové nařízení nabýt účinnosti dva roky po jeho publikaci v Úředním věstníku Evropské unie. S ohledem na očekávanou délku legislativního procesu lze předpokládat, že by se nová pravidla mohla začít uplatňovat přibližně v letech 2030 až 2031.
