Pokud chcete vyhledávat a prohlížet informace navázané ke struktuře zákona, přihlaste se.

ÚOHS-S0254/2025/VZ-18007/2025/500

VěcIT delivery II
Datum vydání16.05.25
InstanceI.
Související dokumentyPDF
Zdrojhttps://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-23075.html
I. Stupeň ÚOHS (S) ÚOHS-S0254/2025/VZ-18007/2025/500
II. Stupeň ÚOHS (R) ÚOHS-R0067/2025/VZ-27735/2025/161
Navazující obsah v Lexikonu Zobrazit


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 3. 4. 2025 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • obviněný – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – Nové Město,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným v souvislosti s jednacím řízením s uveřejněním zahájeným za účelem uzavření rámcové dohody „IT delivery II“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 11. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2022 pod ev. č. Z2022–048021, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 11. 2022 pod ev. č. 661411–2022, ve znění pozdějších změn,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – Nové Město – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v jednacím řízení s uveřejněním zahájeným za účelem uzavření rámcové dohody „IT delivery II“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 11. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2022 pod ev. č. Z2022–048021, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 11. 2022 pod ev. č. 661411–2022, ve znění pozdějších změn, postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 61 odst. 5 citovaného zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení dodavatele společnosti Tekies s.r.o., IČO 07241127, se sídlem U Nikolajky 1097/3, Smíchov, 150 00 Praha 5, a COPS Financial Systems s.r.o., IČO 62913883, se sídlem Krakovská 1392/7, 110 00 Praha 1, které utvořily konsorcium a nesou společnou odpovědnost dle deklarace „Společný závazek“ ze dne 1. 8. 2023, ačkoli údaje obsažené v jimi předložené žádosti o účast nesplňovaly v době posouzení kvalifikace cit. dodavatele podmínky technické kvalifikace stanovené v Příloze A3 „Seznam členů realizačního týmu“, která tvořila součást Přílohy A „Podmínky kvalifikace“ zadávací dokumentace, když jeden z členů realizačního týmu vybraného dodavatele, a to pan [JMÉNO, PŘÍJMENÍ], nesplňoval požadavek na minimální délku praxe, přičemž tento postup ovlivnil výběr dodavatele a jmenovaný obviněný dne 13. 7. 2023 uzavřel mj. s uvedeným vybraným dodavatelem rámcovou dohodu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – Nové Město – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 400 000 Kč (čtyři sta tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – Nové Město – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO 

1. Obviněný – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – Nové Město (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“), zahájil dne 23. 11. 2022 ve smyslu § 61 odst. 1 zákona odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem uzavření rámcové dohody „IT delivery II“; předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2022 pod ev. č. Z2022–048021, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 11. 2022 pod ev. č. 661411–2022, ve znění pozdějších změn (dále jen „zadávací řízení“).

2. Předmětem rámcové dohody je dle jejího čl. 3 „Předmět dohody“ zajištění realizace implementačních služeb (i) při vývoji a implementaci nových informačních systémů včetně odpovídajícího procesního poradenství, (ii) při rozvoji nebo změnách stávajících informačních systémů, (iii) při realizaci upgrade informačních systémů na vyšší verze, (iv) při vývoji a úpravách nových a stávajících integrací v rámci informačních systémů a také na externí systémy provozované zadavatelem resp. při řešení IS/IT architektury k zajištění jejich efektivního provozování.

3. Předpokládaná hodnota poptávaného předmětu plnění činí dle čl. 1 zadávací dokumentace 480 000 000,– Kč bez DPH.

4. Dle čl. 2. zadávací dokumentace měla být rámcová dohoda uzavřena s pěti účastníky.

5. Zadavatel obdržel v rámci jednacího řízení bez uveřejnění ve stanovené lhůtě (lhůta pro podání žádostí o účast běžela do 13. 3. 2023) 6 žádostí o účast, přičemž jednoho dodavatele zadavatel vyloučil pro nesplnění zadávacích podmínek. Následně zadavatel obdržel od zbývajících dodavatelů, kteří podali žádost o účast, 5 předběžných nabídek a posléze 5 nabídek, přičemž se všemi zadavatel uzavřel rámcovou dohodu, a to mj. i s dodavatelem – společnost Tekies s.r.o., IČO 07241127, se sídlem U Nikolajky 1097/3, Smíchov, 150 00 Praha 5, a společnost COPS Financial Systems s.r.o., IČO 62913883, se sídlem Krakovská 1392/7, 110 00 Praha 1, které utvořily konsorcium a nesou společnou odpovědnost dle deklarace „Společný závazek“ ze dne 1. 8. 2023 (dále jen „vybraný dodavatel“ nebo „dodavatel – konsorcium společností Tekies s.r.o. a COPS Financial Systems s.r.o.“).

6. Obviněný uzavřel rámcovou dohodu dne 13. 7. 2023 (dále jen „rámcová dohoda“ nebo „smlouva“) a uveřejnil ji dne 19. 7. 2023 na profilu zadavatele[2].

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 25. 11. 2024 podnět ze dne 22. 11. 2024 k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedeného zadávacího řízení (dále jen „podnět“). Podnět byl zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P1082/2024/VZ.

8. Přípisem ze dne 26. 11. 2024 Úřad vyzval zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení a rovněž k písemnému vyjádření k obsahu podnětu.

9. Dne 6. 12. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného z téhož dne ke skutečnostem uváděným v podnětu (dále jen „vyjádření k podnětu“) a zároveň obviněný zpřístupnil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje NEN.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

10. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k postupu obviněného v zadávacím řízení považoval Úřad skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-12235/2025/500 ze dne 3. 4. 2025 (dále jen „příkaz“).

11. Ve výroku I. příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že  v jednacím řízení s uveřejněním zahájeným za účelem uzavření rámcové dohody „IT delivery II“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 11. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2022 pod ev. č. Z2022–048021, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 11. 2022 pod ev. č. 661411–2022, ve znění pozdějších změn, postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 61 odst. 5 citovaného zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení dodavatele – společnosti Tekies s.r.o., IČO 07241127, se sídlem U Nikolajky 1097/3, Smíchov, 150 00 Praha 5, a COPS Financial Systems s.r.o., IČO 62913883, se sídlem Krakovská 1392/7, 110 00 Praha 1, které utvořily konsorcium a nesou společnou odpovědnost dle deklarace „Společný závazek“ ze dne 1. 8. 2023, ačkoli údaje obsažené v jimi předložené žádosti o účast nesplňovaly v době posouzení kvalifikace cit. dodavatele podmínky technické kvalifikace stanovené v Příloze A3 „Seznam členů realizačního týmu“, která tvořila součást Přílohy A „Podmínky kvalifikace“ zadávací dokumentace, když jeden z členů realizačního týmu vybraného dodavatele, a to pan [JMÉNO, PŘÍJMENÍ], nesplňoval požadavek na minimální délku praxe, přičemž tento postup ovlivnil výběr dodavatele a jmenovaný obviněný dne 13. 7. 2023 uzavřel mj. s uvedeným vybraným dodavatelem rámcovou dohodu. Výrokem II. příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu uložil pokutu ve výši 400 000 Kč. Vydáním příkazu bylo podle § 249 zákona ve spojení § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

12. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

13. Dne 11. 4. 2025 Úřad obdržel odpor obviněného ze dne 10. 4. 2025 proti uvedenému příkazu.

14. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

15. Usnesením ze dne 11. 4. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

16. Dne 22. 4. 2025 Úřad obdržel stanovisko obviněného (dále jen „stanovisko obviněného“) z téhož dne v reakci na výše nadepsané usnesení Úřadu.

Stanovisko obviněného

17. Obviněný nejprve předestírá, že »[v]e struktuře požadavků na rozsah a složení realizačního týmu se v případě dotčené role jedná o marginální roli, kterou je možné nahradit jinými osobami. Konkrétní pozice „Frontend developer junior“, na kterou byl pan [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] vybraným dodavatelem navržen, je totiž dle zadávací dokumentace zastoupena osmi osobami, a jde o roli, jejímž jediným kvalifikačním předpokladem je právě pouze minimální délka praxe.«

18. Dále pak obviněný připouští, že se dopustil pochybení, když ve fázi posuzování nabídek neodhalil nedostatek v žádosti o účast vybraného dodavatele. Také však tvrdí, že se jednalo o „čistě početní chybu zadavatele při sumarizaci údajů o zkušenostech uvedené osoby“ a že je nutno reflektovat, že v době rozhodnutí o výběru a následně v době podepsání rámcové dohody již byl požadavek na délku odborné praxe pana [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] beze zbytku naplněn, k čemuž došlo přirozeným plynutím času bez jakéhokoliv zásahu ze strany obviněného. Dle obviněného nešlo z jeho strany o pochybení systémové povahy ani o vědomé porušení zákona, nýbrž o „běžné lidské pochybení při práci se značným rozsahem dat a informací (celkem o 318 osobách na pozicích v realizačních týmech), které byly ve všech (celkem šesti) žádostech o účast předloženy.“.

19. Obviněný shledává postup Úřadu při posuzování přestupku za nepřiměřený a nepřijatelně formalistický.

20. Dále obviněný upozorňuje na skutečnost, že vybraný dodavatel, který byl jako jeden z dodavatelů na základě uzavřené rámcové dohody vybrán k plnění veřejných zakázek na jejím základě, tyto zakázky v současné době řádně plní prostřednictvím jednotlivých dílčích smluv, a tudíž že se nejedná o dodavatele, jehož kvalifikace by měla být jakkoli zpochybněna. Jelikož dle obviněného technická kvalifikace neslouží jako samoúčelný formální filtr, nýbrž jako nástroj k ověření skutečné schopnosti dodavatele realizovat veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu, kvalitě a časovém rámci. Vybraný dodavatel plní dle obviněného předmětné veřejné zakázky kvalifikovaně, odborně a bez výhrad, a proto sankcionovat obviněného za jeho nevyloučení z účasti v zadávacím řízení by bylo dle slov obviněného upřednostněním prázdného formalismu před skutečným obsahem kvalifikace a potlačením základního principu přiměřenosti, který je s rozhodovací činností Úřadu nerozlučně spjat.

21. Obviněný dle svého tvrzení jednal při kontrole žádostí o účast v dobré víře, že jsou všechny požadavky řádně splněny a neměl žádné pochybnosti, které by jej v předmětném případě mohly vést k postupu podle ustanovení § 46 zákona, přičemž podotýká, že výzvy k objasnění žádostí o účast dle § 46 zákona byly z jeho strany v průběhu kvalifikační fáze zadávacího řízení standardně odesílány, a to i vybranému dodavateli.

22. Obviněný ve svém vyjádření dále přistupuje ke srovnání s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-47228/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0601/2023/VZ, ze dne 27. 11. 2023 (dále jen „rozhodnutí S0601/2025“), potvrzeným rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0162/2023/VZ, č. j. ÚOHS-04069/2024/161 ze dne 29. 1. 2024 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu R0162/2023“), kdy poukazuje na rozpornost přístupu Úřadu v nyní projednávané věci s postupem popsaným ve výše uvedeném rozhodnutí. Obviněný uvádí, že v uvedeném rozhodnutí „Úřad řešil situaci, kdy vybraný dodavatel nedoložil splnění kvalifikace jednoho člena realizačního týmu, a to konkrétně v oblasti referenčních zkušeností, tedy v aspektu odborných zkušeností a věcné způsobilosti dané osoby plnit jeho roli. Tato skutečnost vyšla najevo až v pozdější fázi zadávacího řízení, a to až po výběru dodavatele na základě námitek proti výběru dodavatele. Přestože tedy daný dodavatel zjevně propadl „sítem“ kvalifikační fáze a nebyl ze zadávacího řízení vyloučen dle § 61 odst. 5 ZZVZ, Úřad přistoupil pouze ke zrušení oznámení o výběru dodavatele a rozhodnutí o výběru dodavatele, aniž by celé zadávací řízení zrušil. Tím Úřad fakticky umožnil návrat zadavatele zpět do kvalifikační fáze jednacího řízení s uveřejněním, a dokonce připustil, že je na místě, aby zadavatel v této fázi kvalifikaci dodavatele nově přezkoumal, případně vyzval účastníka k jejímu objasnění dle § 39 odst. 5 nebo § 46 ZZVZ.“. Úřad tedy dle názoru obviněného připustil ex post ověření kvalifikace u dodavatele, který již postoupil do jednací fáze řízení a jeho nabídka byla dokonce vybrána jako nejvýhodnější, navzdory tomu, že se jednalo o jednací řízení s uveřejněním, ve kterém je dle ustanovení § 61 odst. 5 zákona zadavatel povinen účastníky bez prokázané kvalifikace vyloučit. Obviněný má tedy za to, že je postup Úřadu v nyní projednávané věci nepřiměřený a v rozporu s jeho vlastní rozhodovací praxí.

23. Obviněný závěrem poukazuje na nepřiměřenou výši pokuty, přičemž uvádí, že výše uložené pokuty je na správním uvážení Úřadu, avšak musí odpovídat intenzitě porušení a zároveň musí zohlednit veškeré relevantní polehčující okolnosti. Musí být tedy přihlédnuto k závažnosti a následkům přestupku, k míře zavinění, k postavení obviněného i k preventivnímu účinku sankce.

24. Obviněný odmítá, že by byl Úřadem tvrzený přestupek spáchán, a pokud by byl spáchán, že by měl negativní dopad na hospodářskou soutěž či na průběh zadávacího řízení.

25. Dále opět upozorňuje na skutečnost, že v době uzavření rámcové dohody byla předmětná podmínka technické kvalifikace spočívající ve splnění požadované délky praxe člena realizačního týmu již naplněna a uzavírá, že dle jeho názoru uložená pokuta ve výši 400 000 Kč neodpovídá skutkovým okolnostem případu, intenzitě tvrzeného pochybení ani reálnému dopadu na průběh zadávacího řízení.

26. Závěrem obviněný navrhuje, aby Úřad ve správním řízení rozhodl tak, že správní řízení zastavuje, neboť v něm nebyly shledány důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo § 269 zákona, popř. aby byla Úřadem uložená pokuta výrazně snížena tak, aby její výše odpovídala skutečné povaze a závažnosti vytýkaného pochybení.

IV.          DALŠÍ PRŮBĚH ŘÍZENÍ

27. Usnesením ze dne 28. 4. 2025 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl tento podle ustanovení § 261 odst. 3 zákona oprávněn vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

28. Dne 5. 5. 2025 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne v reakci na výše nadepsané usnesení Úřadu.

Vyjádření obviněného ze dne 5. 5. 2025

29. Obviněný ve svém vyjádření odkazuje na své stanovisko ze dne 22. 4. 2025 a zároveň opakuje svou argumentaci uvedenou ve stanovisku týkající se posouzení splnění technické kvalifikace, porovnání s rozhodnutím Úřadu S0601/2025 a nepřiměřené výše stanovené pokuty.

V.            ZÁVĚRY ÚŘADU

30. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

31. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

32. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

33. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

34. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

35. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev u­vedených v pří­loze č. 6 k to­muto zákonu.            

36. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)       obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

37. Podle § 37 odst. 2 zákona zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

38. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

39. Dle § 39 odst. 2 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a)      posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b)      snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c)       hodnocení nabídek,

d)      pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona.

40. Dle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

41. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

42. Podle § 48 odst. 2 pís­m. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

43. Podle § 61 odst. 4 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci označí, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídka splňovat.

44. Dle § 61 odst. 5 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k podání předběžných nabídek. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

45. Podle § 268 odst. 1 pís­m. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

46. Z čl. 3.2. zadávací dokumentace vyplývá, že zadávací řízení obsahovalo kvalifikační fázi, v rámci které měla být ověřena kvalifikace dodavatelů. Konkrétně se v čl. 3.2. zadávací dokumentace uvádí, že „dodavatel, který podá v souladu s touto zadávací dokumentací žádost o účast v zadávacím řízení a prokáže splnění kvalifikačních předpokladů stanovených v Podmínkách kvalifikace v Příloze A této zadávací dokumentace a ZZVZ bude následně ze strany zadavatele vyzván k podání předběžné nabídky ve smyslu ustanovení § 61 odst. 5 a 6 ZZVZ“.

47. Jak vyplývá z Přílohy A „Podmínky kvalifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A zadávací dokumentace“), zadavatel stanovil mj. požadavek na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, přičemž požadoval, aby dodavatelé v žádosti o účast uvedli osoby, které budou tvořit realizační tým dodavatele. Realizační tým dodavatele sestával dle požadavků zadavatele z celkem 20 rolí, a to včetně pozice (role) tzv. Frontend developer junior. Na pozici Frontend developer junior, pro kterou bylo zapotřebí uvést minimálně 8 osob coby členů realizačního týmu dodavatele zadavatel stanovil v Příloze A3 „Seznam členů realizačního týmu“, která tvoří součást Přílohy A zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A3“), následující požadavky: „minimálně 2 roky praxe v oblasti vývoje aplikací (mj. revize technické specifikace, vývoj, systémové testy, ladění kódu)“.

48. V čl. 4.1 zadávací dokumentace zadavatel určil, že rámcová dohoda bude uzavřena s vybranými dodavateli na dobu 48 měsíců ode dne nabytí její účinnosti.

49. Dle žádosti o účast dodavatele – konsorcia společností Tekies s.r.o. a COPS Financial Systems s.r.o. měl člen realizačního týmu pan [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] následující praxi „06/2021 – 08/2021 Java Spring Developer – Trainee u SmartBrains, 08/2021 –  09/2021 Junior Java Software Engineer u Karlín It GroupJava, 10/2021 –  10/2022 Java/Kotlin Developer u Lundegaard, od 11/2022 – 12/2022 Fullstack Java/React developer u Tekies s.r.o.“.

50. Z Protokolu o činnosti hodnotící komise ze dne 12. 6. 2023 je zřejmé, že dne 28. 4. 2023 zadavatel vyzval nevyloučené dodavatele, mj. též dodavatele – konsorcium společností Tekies s.r.o. a COPS Financial Systems s.r.o., k podání předběžných nabídek.

Právní posouzení

51. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky. Mezi tyto podmínky patří i podmínky účasti, jimiž se rozumí mj. podmínky technické kvalifikace, technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky, obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky nebo zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky. Podstatou podmínek účasti je skutečnost, že představují kritéria, která musí být ze strany vybraného dodavatele naplněna, aby bylo možné s tímto dodavatelem ve výsledku též uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, resp. rámcovou dohodu, na základě které bude k plnění poptávaného předmětu docházet. Splnění podmínek účasti účastníkem zadávacího řízení přitom posuzuje zadavatel na základě podmínek stanovených v zadávací dokumentaci a na základě údajů obsažených v nabídce či v tomto případě v žádosti o účast daného dodavatele. Zadavatel si zároveň může ověřovat věrohodnost všech údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, které jsou mu ze strany účastníka zadávacího řízení poskytnuty, a alternativně si je může opatřovat také sám. Od podmínek účasti v zadávacím řízení, které zadavatel ve vztahu k dodavatelům stanovil, pak zadavatel nemůže v průběhu zadávacího řízení, resp. v době, kdy již není oprávněn měnit zadávací podmínky, upustit.

52. Zadavatel by měl mít na základě údajů v žádostech o účast dodavatelů (v případě jednacího řízení s uveřejněním) prokázané, že dodavatel zadavatelem stanovené zadávací podmínky (podmínky kvalifikace) splňuje, respektive že žádost o účast dodavatele, jenž by měl být vyzván k podání nabídky (předběžné nabídky) a měl by se následně stát vybraným dodavatelem pro účely realizace poptávaného plnění, stanovené podmínky zadavatele naplňuje. V případě jednacího řízení s uveřejněním zadavateli vyplývá z ustanovení § 61 odst. 5 zákona povinnost posoudit na základě podaných žádostí o účast splnění požadavků na kvalifikaci dodavatelů s případným důsledkem spočívajícím ve vyloučení dodavatele, který ve své žádosti o účast splnění kritérií kvalifikace neprokázal. Zároveň podle § 46 odst. 2 zákona platí, že doplnění údajů podle § 46 odst. 1 zákona, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení, se nepovažuje za změnu nabídky a skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek, přičemž toto ustanovení lze bez dalšího aplikovat i ve vztahu k žádosti o účast.

53. V této souvislosti je vhodné též připomenout, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze v případech, které výslovně uvádí zákon. Důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s předkládáním údajů, dokladů, vzorků nebo modelů v zadávacím řízení, jimiž by mělo být prokázáno splnění zadávacích podmínek, upravuje ustanovení § 48 odst. 2 zákona. Konkrétně ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona opravňuje zadavatele vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, pokud jím předložené údaje, doklady, vzorky či modely neodpovídají zadávacím podmínkám či pokud nebyly v požadované lhůtě vůbec předloženy. Ačkoliv právě citované ustanovení dává zadavateli pouhou možnost vyloučit dodavatele ze zadávacího řízení (pokud se nejedná o vybraného dodavatele, u něhož je stanovena povinnost zadavatele přistoupit k vyloučení, jak vyplývá z § 48 odst. 8 zákona), zohledňuje ustanovení § 61 odst. 5 zákona specifickou situaci v případě jednacího řízení s uveřejněním, které je rozděleno do několika oddělených fází. V případě jednacího řízení s uveřejněním je tak zadavatel po obdržení žádostí o účast mj. povinen vyloučit dle § 61 odst. 5 zákona účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Zadavatel musí mít tedy ve fázi posouzení žádostí o účast postaveno najisto, zda účastník zadávacího řízení prokázal splnění kvalifikace či nikoliv a pakliže zjistí, že kvalifikace u konkrétního dodavatele nebyla prokázána, je povinen tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

54. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem, neboť nevyloučil dodavatele – konsorcium společností Tekies s.r.o. a COPS Financial Systems s.r.o. ze zadávacího řízení, ačkoli údaje obsažené v jím předložené žádosti o účast nesplňovaly stanovené zadávací podmínky. Obviněný tak v důsledku uvedenou rámcovou dohodu uzavřel mj. s dodavatelem, kterého však byl povinen ze zadávacího řízení vyloučit. Úřad k uvedenému zjištění dospěl na základě následujících skutečností.

55. Obviněný realizoval předmětné zadávací řízení za účelem uzavření rámcové dohody s více dodavateli, přičemž předmětem jednotlivých realizačních smluv mělo být zajištění potřebných kapacit IT odborníků pro realizaci implementačních služeb pro zákaznické informační systémy včetně integračních a backendových částí.

56. Zadávací řízení bylo realizováno jako jednací řízení s uveřejněním dle § 60 odst. 1 pís­m. c) zákona, jelikož dle obviněného nemohlo být plnění zadáno bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem plnění. V první tzv. kvalifikační fázi zadávacího řízení zadavatel posuzoval žádosti o účast, které zadavatel obdržel od dodavatelů ve lhůtě stanovené v zadávacích podmínkách.

57. Z žádosti o účast dodavatele – konsorcia společností Tekies s.r.o. a COPS Financial Systems s.r.o. vyplývá, že tento nesplnil podmínky technické kvalifikace specifikované v Příloze A3, jelikož člen realizačního týmu dodavatele pan [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] nesplnil požadavek na minimálně 2 roky praxe v oblasti vývoje aplikací (mj. revize technické specifikace, vývoj, systémové testy, ladění kódu). Dle žádosti o účast měl pan [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] následující praxi „06/2021 – 08/2021 Java Spring Developer – Trainee u SmartBrains, 08/2021 –  09/2021 Junior Java Software Engineer u Karlín It GroupJava, 10/2021 –  10/2022 Java/Kotlin Developer u Lundegaard, od 11/2022 – 12/2022 Fullstack Java/React developer u Tekies s.r.o.“. Z toho vyplývá, že ke dni, kdy zadavatel uzavřel posuzování kvalifikace jednotlivých dodavatelů, člen realizačního týmu pan [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] nesplňoval požadavek na délku praxe. Ke dni podání žádosti o účast dodavatelem – konsorciem společností Tekies s.r.o. a COPS Financial Systems s.r.o., tedy ke dni 18. 1. 2023, praxe pana [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] činila 1 rok, 7 měsíců a 18 dní (za předpokladu, že je uvedená praxe počítána od 1. dne v daném měsíci). Ke dni uzavření posouzení kvalifikace zadavatelem, resp. ke dni odeslání výzvy k podání předběžných nabídek dodavatelům dne 28. 4. 2023, činila praxe pana [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] 1 rok, 10 měsíců a 28 dní.

58. Úřad akcentuje, že zadavatel má povinnost posuzovat nabídky, resp. žádosti o účast podle stanovených zadávacích podmínek. Není tedy možné, aby obviněný v průběhu posuzování žádostí o účast ve vztahu k některému z dodavatelů slevil ze svých požadavků uvedených v zadávací dokumentaci. Tyto podmínky musejí být bezpodmínečně dodrženy tak, jak byly zadavatelem nastaveny, a to ve vztahu ke všem dodavatelům. Obviněný však s ohledem na nastíněné skutečnosti výše uvedenému požadavku nedostál, neboť posoudil žádost o účast vybraného dodavatele jako vyhovující zadávacím podmínkám a tohoto nevyloučil z účasti v zadávacím řízení navzdory tomu, že člen realizačního týmu dodavatele – konsorcia společností Tekies s.r.o. a COPS Financial Systems s.r.o. nesplňoval zadavatelem stanovený požadavek na délku praxe. Současně Úřad z dokumentace o zadávacím řízení ověřil, že na požadovanou pracovní pozici mělo být alokováno osm osob, přičemž z žádosti o účast dodavatelů tvořících konsorcium vyplývá, že pro tuto pozici měli vyhrazených právě osm osob, proto, pokud jedna z nich nesplnila požadavek zadavatele na délku praxe, nebyla kvalifikace v tomto směru splněna (vybraný dodavatel měl na danou pozici pouze sedm osob namísto osmi, které byly požadovány).

59. Obviněný ve svém vyjádření k podnětu uvedl, že dle předloženého životopisu měl pan [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] následující praxi „06/2021–08/2021 Java Spring Developer u SmartBrains, 08/2021–09/2021 Junior Java Software Engineer u Karlín It GroupJava, 10/2021–10/2022 Java/Kotlin Developer u Lundegaard, od 11/2022 Fullstack Java/React developer u Tekies s.r.o.“. Zadavatel o výběru dodavatele rozhodl dne 12. 6. 2023 a rámcová dohoda byla uzavřena dne 13. 7. 2023. Z toho dle obviněného vyplývá, že bylo rozhodnuto o výběru kvalifikovaného dodavatele a zároveň byla s tímto kvalifikovaným dodavatelem uzavřena smlouva, jelikož ke dni vydání rozhodnutí o výběru dodavatele výše uvedený člen realizačního týmu již požadovanou praxi splňoval.

60. Úřad však v této souvislosti uvádí, že účastník zadávacího řízení v jednacím řízení s uveřejněním prokazuje splnění kvalifikačních požadavků již ke dni podání žádosti o účast, přičemž dle § 61 odst. 5 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení.

61. Úřad nevylučuje, že by požadovaná praxe člena realizačního týmu mohla teoreticky dosáhnout požadované délky až po podání žádosti o účast, tj. vada žádosti o účast by mohla být zhojena, a to s ohledem na následující. Jelikož je zadavatel oprávněn využít ustanovení § 46 zákona, dle kterého může požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely, mohl by v takovém případě i bez výzvy dle § 46 zákona akceptovat dodatečně splnění kvalifikace (fakticky by se jednalo o postup dle § 39 odst. 5 zákona, kdy by si zadavatel dopočtem lhůty ověřil dosažení požadované praxe). Tento postup je ovšem limitován, a to délkou kvalifikační fáze zadávacího řízení. Jak již bylo popsáno výše, v jednacím řízení s uveřejněním musí zadavatel uzavřít posuzování kvalifikace v souladu se zákonem ne později, než odešle výzvu k podání předběžných nabídek. Zadavatel nemůže zjevné nesplnění zadávacích podmínek „přehlédnout“ a prohlásit kvalifikaci dodavatele za splněnou. Obviněný byl povinen v šetřeném zadávacím řízení dodavatele – konsorcium společností Tekies s.r.o. a COPS Financial Systems s.r.o. vyloučit ze zadávacího řízení (v průběhu kvalifikační fáze), popř. jej vyzvat k objasnění dle § 46 zákona ve vztahu ke shora popsanému nedostatku v kvalifikaci (ovšem s tím, že k tomuto objasnění či doplnění kvalifikace by zase muselo dojít do skončení kvalifikační fáze). Pakliže tak obviněný neučinil a bez dalšího prohlásil kvalifikaci tohoto dodavatele za prokázanou, dopustil se porušení zákona.

62. Úřad považuje za prokázané, že ve vztahu k vybranému dodavateli byly naplněny podmínky pro jeho vyloučení ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť jím předložené údaje nesplňovaly (zcela zjevně) zadávací podmínky, dodavatel neprokázal kvalifikaci v úplném rozsahu, a obviněný byl povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení dle § 61 odst. 5 zákona vyloučit. Obviněný však dodavatele – konsorcium společností Tekies s.r.o. a COPS Financial Systems s.r.o. z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění výše uvedených zadávacích podmínek nevyloučil, ačkoliv mu zákon tuto povinnost výslovně ukládá, čímž se dopustil porušení výše citovaných ustanovení zákona.

63. Úřad závěrem uvádí, že k naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 pís­m. a) zákona je třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy obecně stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. V šetřeném případě shora popsaným postupem obviněného k ovlivnění výběru dodavatele došlo, neboť v případě, kdy by obviněný dodržel povinnost stanovenou zákonem a vyloučil vybraného dodavatele za situace, kdy jím předkládané údaje nesplňují zadávací podmínky, tento by se nestal vybraným dodavatelem a zadavatel by uzavřel rámcovou dohodu pouze se čtyřmi dodavateli. Úřad má na základě výše uvedeného za prokázané, že i podmínka existence vlivu na výběr dodavatele byla v šetřeném případě splněna.

64. V návaznosti na výše uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 pís­m. a) zákona tím, že v zadávacím řízení postupoval výše uvedeným nezákonným způsobem, přičemž tento postup ovlivnil výběr dodavatele a obviněný dne 13. 7. 2023 uzavřel s vybraným dodavatelem rámcovou dohodu.

65. Pro úplnost Úřad uvádí, že ze stanoviska obviněného vyplývá, že sám obviněný své pochybení nepopírá, nicméně má za to, že se jednalo o pouhou neúmyslnou početní chybu „při součtu jednotlivých období relevantní praxe, v důsledku čehož byla v rozhodné době doložena zkušenost o necelé dva měsíce kratší, než jak požadovala zadávací dokumentace“ a že z jeho strany nedošlo k porušení zákona. Obviněný v tomto kontextu poukazuje na marginální roli člena realizačního týmu, kterou je možné nahradit jinými osobami. Úřad konstatuje, že k tomuto nahrazení však nedošlo, jelikož, jak je uvedeno výše, z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že na požadovanou pracovní pozici mělo být alokováno osm osob, přičemž z žádosti o účast dodavatelů tvořících konsorcium vyplývá, že pro tuto pozici měli vyhrazených právě osm osob, proto, pokud jedna z nich nesplnila požadavek zadavatele na délku praxe, nebyla kvalifikace v tomto směru splněna (vybraný dodavatel měl na danou pozici pouze sedm osob namísto osmi, které byly požadovány). Tvrzenou marginalitu pozice člena realizačního týmu jako důvod pro to, že nemusí být její splnění ověřeno, nemůže Úřad akceptovat. S ohledem na skutečnost, že zadavatel výslovně vyžadoval prokázání technické kvalifikace způsobem, který si sám zvolil v zadávací dokumentaci, je na jeho zodpovědnosti, aby byl schopen provést kontrolu a ověření splnění všech kvalifikačních požadavků, jejichž doložení požadoval, ze kterých následně nemůže náhodným výběrem některé vyloučit jako nedůležité, marginální, popř. jejichž nesplnění mu „nevadí“, protože je vybraný dodavatel již dostatečně kvalifikovaný prokázáním jiných kvalifikačních požadavků. Zadavatel si sám volí, jakou kvalifikaci dodavatelé musí splnit, a pokud by sám následně připustil, že v určitém rozsahu dodavatel pro úspěšné plnění veřejné zakázky jím stanovené kvalifikační podmínky vlastně splňovat nemusel, mj. by tím de facto sám zpochybnil přiměřenost předmětných zadávacích podmínek. Z dodržení splnění kvalifikace v rozsahu, který si zadavatel stanovil, nelze slevit z důvodu, že se jedná z pohledu zadavatele o dodavatele s prokazatelnými zkušenostmi v oblasti vývoje, implementace a podpory IT řešení, který disponuje potřebným know-how a stabilním personálním a odborným zázemím, neboť by tím byl vnesen do zadávacího řízení prvek svévole, čímž by se stal postup zadavatele zcela netransparentním. Postup v rozporu se základními zásadami platnými pro zadávací řízení nelze akceptovat.

66. Pokud jde o argumentaci obviněného prostřednictvím srovnání předmětného případu s rozhodnutím Úřadu S0601/2023, potvrzeným rozhodnutím předsedy Úřadu R0162/2023, kdy obviněný poukazuje na rozpornost přístupu Úřadu v nyní projednávané věci s postupem popsaným ve výše uvedeném rozhodnutí, tato argumentace je dle Úřadu lichá. Ve výše uvedeném rozhodnutí Úřadu se sice také jednalo o jednací řízení s uveřejněním, kdy vybraný dodavatel nedoložil splnění požadované kvalifikace jednoho člena realizačního týmu, jednalo se však o správní řízení zahájené na návrh, přičemž zadávací řízení, jehož se návrh týkal, v době přezkoumávání nebylo na rozdíl od šetřeného případu ukončeno. V šetřeném případě není možný návrat do kvalifikační fáze zadávacího řízení, jelikož již byla s vybranými dodavateli uzavřena rámcová dohoda a zadávací řízení bylo ukončeno.

67. V situaci, kdy je rozporován výběr dodavatele a zadávací řízení ještě nebylo ukončeno, resp. nebyla uzavřena smlouva, není důvodu, aby Úřad ukládal nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, neboť nezákonný postup zadavatele je zásadně možno napravit.

68. Úřad tedy shrnuje, že, pokud by se obviněný nacházel v totožné situaci, která je předestřena ve výše odkazovaném rozhodnutí Úřadu a dosud by v zadávacím řízení nebyla uzavřena rámcová dohoda, Úřad by taktéž mohl přistoupit pouze ke zrušení oznámení o výběru dodavatele, resp. rozhodnutí o výběru dodavatele. V šetřeném případě se však jedná o dokončené zadávací řízení a přistoupení ke zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele proto není v této situaci možné, resp. v řízení o přestupku lze uložit pouze takové sankce, které umožňuje zákon, popř. zákon o přestupcích.

69. Obviněný ve svém stanovisku dále argumentuje tím, že v době rozhodnutí o výběru a následně v době podepsání rámcové dohody již byl požadavek na délku odborné praxe pana [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] beze zbytku naplněn, k čemuž došlo přirozeným plynutím času bez jakéhokoliv zásahu ze strany obviněného, a také tím, že pokud by obviněný vyzval vybraného dodavatele k objasnění žádosti o účast podle § 46 zákona, mohla by tato výzva dle názoru obviněného vést pouze ke dvěma výsledkům: buď by došlo ze strany dodavatele ke korekci písařské chyby v životopise člena realizačního týmu, nebo by byl dotčený člen realizačního týmu nahrazen jinou osobou, která by požadavek na délku práce beze zbytku splňovala. Úřad nepopírá, že zadavatel je situaci, kdy má pochybnosti o splnění podmínek kvalifikace, oprávněn využít postup dle § 46 zákona, nicméně i při využití možnosti požádat dodavatele o doplnění informací/dokladů ke kvalifikaci může nastat situace, kdy zadavateli vyvstane nutnost přistoupit k vyloučení osloveného dodavatele ze zadávacího řízení, a to za situace, kdy není předmětný kvalifikační požadavek ani k výzvě zadavatele řádně doplněn/objasněn. Pokud jde o údajné naplnění požadavku na délku praxe u dotčené osoby k okamžiku podpisu rámcové dohody, Úřad může toliko zopakovat, že v jednacím řízení s uveřejněním zákon jednoznačně předpokládá jiný časový okamžik rozhodný pro posouzení splnění kvalifikace. Této právní úpravě musí jednak odpovídat postup zadavatele, jednak s ní ale zároveň musí počítat i potenciální dodavatelé zvažující, zda se zadávacího řízení budou účastnit. Svévolné „odsunutí“ rozhodného okamžiku pro posouzení kvalifikace ze strany zadavatele až na samý konec zadávacího řízení je tak způsobilé samo o sobě narušit férovou hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku, neboť nelze vyloučit, že některý z potenciálních dodavatelů se zadávacího řízení neúčastnil právě proto, že členové jeho týmu předmětný požadavek zadavatele na jejich praxi nesplňovali, ale splňovali by ji, kdyby se její posouzení „vhodně odsunulo“, s čímž však nemohou počítat.

70. Úřad opět opakuje svou argumentaci týkající se následků plynoucích z nevyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení. V případě, kdy by obviněný dodržel povinnost stanovenou zákonem a vyloučil vybraného dodavatele za situace, kdy jím předkládané údaje nesplňují zadávací podmínky, tento by se nestal vybraným dodavatelem a zadavatel by uzavřel rámcovou dohodu pouze se čtyřmi dodavateli.

71. Výše uvedená pochybení Úřad nevnímá jako marginální, a proto uzavírá, že došlo ke spáchání přestupku naplněním všech znaků skutkové podstaty (obviněným tvrzená marginalita pochybení nemůže dle názoru Úřadu vést k závěru o vyloučení společenské škodlivosti s ohledem na možné ovlivnění výběru dodavatele), jak bylo popsáno výše.

72. Jelikož Úřad shledal na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona ve znění před novelou, je povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda je tato úprava pro obviněného příznivější. Uvedené vyplývá z článku 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, dle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

73. Z hlediska hmotněprávního se podle § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. S ohledem na uvedené Úřad tedy přistoupil k posouzení, zda není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v zákoně po přijetí novely příznivější než právní úprava obsažená v zákoně před přijetím novely, resp. zda je co do viny pro obviněného příznivější zákon ve znění novely. Jelikož novelou nedošlo k významným změnám dotčených ustanovení zákona, jež by měly vliv na skutkovou podstatu, jelikož v rámci skutkové podstaty přestupku upravené v § 268 odst. 1 písm. a) zákona došlo novelou k vyjmutí situace, kdy k nedodržení pravidel zákona došlo v rámci zvláštního postupu podle části šesté zákona, konkrétně v soutěži o návrh, do samostatného ustanovení [nově je tato skutková podstata upravena v § 268 odst. 1 písm. b) zákona], tj. jedná se o změnu spočívající ve formulačním upřesnění, a současně zákonná pravidla, která Úřad aplikoval, tj. zejména relevantní ustanovení § 61 odst. 5 zákona, je nadále formulováno tak, že z něho vyplývá povinnost vyloučení účastníků, kteří neprokázali splnění kvalifikace, ze zadávacího řízení, Úřad uzavírá, že zákon ve znění novely pro obviněného příznivější není, jelikož jeho jednání je co do viny i dle zákona ve znění novely zákona stále trestné (totéž platí, pokud jde o ustanovení týkající se ukládání trestu, kterým se bude Úřad zabývat níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

74. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

75. Úřad považuje s ohledem na vše výše uvedené za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

76. Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

77. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

78. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

79. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 13. 7. 2023, kdy byla uzavřena rámcová dohoda. Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 3. 4. 2025. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávané­mu přestupku ne­uplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

80. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek dle § 268 odst. 1 zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000,– Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

81. Podle rámcové dohody je tato uzavírána na 48 měsíců. Jelikož je zadavateli poskytováno plnění na základě průběžně zadávaných dílčích veřejných zakázek a plnění na základě rámcové dohody stále probíhá, není možné určit celkovou cenu plnění, proto maximální horní hranice pokuty v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona činí 20 mil. Kč.

82. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

83. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

84. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

85. Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení transparentního vynakládání veřejných prostředků.

86. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem. Obviněný spáchal přestupek uvedený ve výroku I. tím, že nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoli údaje obsažené v žádosti o účast vybraného dodavatele nesplňovaly stanovené zadávací podmínky. V důsledku postupu obviněného mohl přesto vybraný dodavatel postoupit jako kvalifikovaný do další fáze zadávacího řízení a následně byl vybrán za účelem uzavření rámcové dohody, jež byla uzavřena, přestože vybraný dodavatel měl být podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 61 odst. 5 zákona ze zadávacího řízení vyloučen. Postupem obviněného tak byl v šetřeném případě porušen zákonem chráněný zájem spočívající v řádné a férové hospodářské soutěži o uzavření a plnění rámcové dohody, tj. zájem na dodržení pravidel stanovených zákonem tak, aby byla rámcová dohoda uzavřena s dodavatelem, který prokázal splnění zadavatelem stanovených zadávacích podmínek, a to požadavků na kvalifikaci v určené (kvalifikační) fázi zadávacího řízení. Z obecného pohledu je tedy nutno považovat přestupek obviněného za typově závažný, neboť rámcová dohoda nebyla uzavřena s dodavatelem, který by v rámci zadávacího řízení prokázal kvalifikaci v době, kdy k tomu byl povinen. Postupem obviněného tak byla dotčena zásadní fáze zadávacího řízení, a to samotný proces výběru dodavatele, jenž splňuje stanovené podmínky pro to, aby mohl být vybrán jako vybraný dodavatel poptávaného plnění.

87. Co se týče posouzení závažnosti přestupku, Úřad vnímá jako polehčující okolnost, která do značné míry snižuje výši ukládané pokuty, která by s ohledem na výše konstatovanou závažnost mohla být uložena v podstatně jiné výši, že člen realizačního týmu vybraného dodavatele zřejmě splňoval požadavek na délku praxe ke dni rozhodnutí o výběru dne 12. 6. 2023, resp. ke dni uzavření smlouvy s vybranými dodavateli dne 13. 7. 2023. Stále však platí, že pokud by zadavatel dodržel pravidla, která sám v zadávacích podmínkách stanovil, vybraný dodavatel by se vybraným dodavatelem stát nemohl. Stanovení rozsáhlých a poměrně přísných kritérií kvalifikace a následná rezignace na jejich posouzení je praktikou, kterou v zadavatelském prostředí nelze tolerovat; uvedenou polehčující okolnost tak nelze vnímat jako zásadní natolik, aby mohla být pokuta uložena v symbolické výši.

88. Úřad má při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku (viz. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/­2013–85 ze dne 9. 4. 2015).

89. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí dne 13. 7. 2023. Vzhledem ke skutečnosti, že v šetřeném případě činí časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem potrestání přibližně jeden rok a deset měsíců, neuplynula dosud dle Úřadu taková doba, která by svou délkou odůvodňovala snížení pokuty. Jinými slovy, podle Úřadu nelze uvedenou dobu považovat za takovou, která by měla významně ovlivnit výši uložené sankce ve smyslu výše citovaného rozsudku krajského soudu.

90. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné,
a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«
“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

91. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

92. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

93. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné přitěžující okolnosti.

94. Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnotil spáchaný přestupek jako přestupek s vyšší mírou závažnosti, přičemž tento závěr se jako jeden z faktorů promítl do výše vyměřené pokuty.

95. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z informací k rozpočtu obviněného pro rok 2025 vyplývá, že obviněný bude v roce 2025 hospodařit s příjmy ve výši 808 553 182 236,– Kč[3]. Obviněný tedy hospodaří s prostředky v řádech stovek miliard korun českých. Ukládaná výše pokuty přitom není v porovnání s částkou, se kterou obviněný hospodaří, jakkoliv excesivní. Úřad je tak přesvědčen, že nelze označovat uloženou pokutu za nepřiměřenou ekonomické situace obviněného v tom kontextu, že by ji bylo možné považovat za likvidační či za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

96. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

97. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

98. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754– 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

99. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

100. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

101. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

102. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

103. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

104. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000254.

 Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – Nové Město

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Úřad pro úplnost uvádí, že ač dne 16. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 166/2023 Sb. (dále jen „novela“), kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, postup zadavatele v nyní šetřené věci je nutné zkoumat ve znění zákona účinného ke dni zahájení zadávacího řízení, tj. ve znění, dle nějž byl zadavatel povinen při zadávání postupovat, a ve znění zákona účinného v době spáchání přestupku, což je znění zákona o zadávání veřejných zakázek účinné do 15. 7. 2023, kdy podle téhož znění zákona o zadávání veřejných zakázek je taktéž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povinen postupovat v rámci zde vedeného řízení o přestupku (viz čl. II. odst. 1 novely obsahující příslušná přechodná ustanovení). Dle § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější, přičemž Úřad příznivější právní úpravu u šetřené věci neshledal, jak bude v podrobnostech popsáno níže.

[2] Dostupný na https: https://nen.ni­pez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/MPSV

[3] Dle zákona č. 434/2024 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2025