ÚOHS-R0030/2025/VZ-18046/2025/161
Věc | Více veřejných zakázek |
---|---|
Datum vydání | 16.05.25 |
Instance | II. |
Související dokumenty | |
Zdroj | https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-22870.html |
I. Stupeň ÚOHS (S) | ÚOHS-S1044/2024/VZ-07838/2025/500 |
II. Stupeň ÚOHS (R) | ÚOHS-R0030/2025/VZ-18046/2025/161 |
Navazující obsah v Lexikonu | Zobrazit |
V řízení o rozkladu ze dne 18. 3. 2025, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným –
- Domov pro seniory Kobylisy, IČO 70872996, se sídlem Mirovická 1027/19, 182 00 Praha, zastoupen na základě plné moci ze dne 18. 12. 2024 JUDr. Janem Salmonem, advokátem, IČO 68591926, ev. č. ČAK 16428, se sídlem Revoluční 763/15, 110 00 Praha
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S1044/2024/VZ, č. j. ÚOHS-07838/2025/500 ze dne 28. 2. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 11. 12. 2024, v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v poskytování právních služeb podle
- Smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 26. 4. 2023 s dodavatelem J&T advokátní kancelář s. r. o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,
- Smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 29. 3. 2023 s dodavatelem J&T advokátní kancelář s. r. o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,
- Smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 2. 3. 2023 s dodavatelem J&T advokátní kancelář s. r. o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,
- Objednávky ze dne 20. 2. 2023 u dodavatele KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s. r. o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3,
- Objednávky ze dne 14. 2. 2023 u dodavatele Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát, IČO 17236533, se sídlem Malá Štěpánská 542/14, 120 00 Praha 2,
- Objednávky ze dne 14. 2. 2023 u dodavatele KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s. r. o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3 a
- Smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 4. 1. 2023 s dodavatelem J&T advokátní kancelář s. r. o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,
jsem na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:
I.
Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S1044/2024/VZ, č. j. ÚOHS-07838/2025/500 ze dne 28. 2. 2025 podle § 152 odst. 6 písm. a), ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
m ě n í m
tak, že nově zní:
Obviněný – Domov pro seniory Kobylisy, IČO 70872996, se sídlem Mirovická 1027/19, 182 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když zadal veřejnou zakázku nazvanou
„Právní služby pro rok 2023“, na jejíž plnění uzavřel dne 29. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem – J&T advokátní kancelář s. r. o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,
jejíž předmětem je poskytnutí právních služeb a která je dle své předpokládané hodnoty veřejnou zakázkou podlimitní, bez provedení zadávacího řízení nebo jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
II.
Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S1044/2024/VZ, č. j. ÚOHS-07838/2025/500 ze dne 28. 2. 2025 se v části níže uvedených smluv, resp. objednávek
- „Administrace veřejných zakázek pro rok 2023“, na jejíž plnění uzavřel dne 26. 4. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem – J&T advokátní kancelář s. r. o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1;
- „Vnitřní předpisy organizace“, na jejíž plnění uzavřel dne 2. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem – J&T advokátní kancelář s. r. o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1;
- „Vnitřní předpisy organizace“, na jejíž plnění uzavřel dne 20. 2. 2023 objednávku č. 102/2023 s dodavatelem – KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s. r. o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3;
- „administrace veřejných zakázek pro rok 2023“, na jejíž plnění uzavřel dne 14. 2. 2023 objednávku č. 85/2023 s dodavatelem – Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát, IČO 17236533, se sídlem Malá Štěpánská 542/14, 120 00 Praha 2;
- „Právní služby pro rok 2023“, na jejíž plnění uzavřel dne 14. 2. 2023 objednávku č. 86/2023 s dodavatelem – KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s. r. o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3;
- „Administrace veřejných zakázek pro rok 2022“, na jejíž plnění uzavřel dne 4. 1. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem – J&T advokátní kancelář s. r. o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,
ruší a správní řízení se zastavuje podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v části týkající se výše specifikovaných objednávek, neboť skutky, o nichž se vedla předmětná část řízení, nejsou přestupkem, a tedy ve správním řízení nejsou zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo 269 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění.
III.
Výrok II rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S1044/2024/VZ, č. j. ÚOHS-07838/2025/500 ze dne 28. 2. 2025 podle § 152 odst. 6 písm. a), ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
m ě n í m
tak, že nově zní:
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I tohoto rozhodnutí se obviněnému – Domov pro seniory Kobylisy, IČO 70872996, se sídlem Mirovická 1027/19, 182 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 60 000 Kč (šedesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Výrok III rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S1044/2024/VZ, č. j. ÚOHS-07838/2025/500 ze dne 28. 2. 2025 podle § 152 odst. 6 písm. a), ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Postup obviněného a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před zahájením řízení o přestupku
1. Obviněný – Domov pro seniory Kobylisy, IČO 70872996, se sídlem Mirovická 1027/19, 182 00 Praha, zastoupen na základě plné moci ze dne 18. 12. 2024 JUDr. Janem Salmonem, advokátem, IČO 68591926, ev. č. ČAK 16428, se sídlem Revoluční 763/15, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“), který je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), v období od 4. 1. 2023 do 26. 4. 2023 úplatně pořizoval právní služby, když uzavřel
- dne 26. 4. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb na veřejnou zakázku „Administrace veřejných zakázek pro rok 2023“ s dodavatelem J&T advokátní kancelář s. r. o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „J&T advokátní kancelář s. r. o.“) (dále jen „veřejná zakázka č. 1“);
- dne 29. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb na veřejnou zakázku „Právní služby pro rok 2023“ s dodavatelem J&T advokátní kancelář s. r. o. (dále jen „veřejná zakázka č. 2“);
- dne 2. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb na veřejnou zakázku „Vnitřní předpisy organizace“ s dodavatelem J&T advokátní kancelář s. r. o. (dále jen „veřejná zakázka č. 3“);
- dne 20. 2. 2023 objednávku č. 102/2023 na veřejnou zakázku „Vnitřní předpisy organizace“ s dodavatelem KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s. r. o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3 (dále jen „KLATOVSKÝ& SVATOŇ advokátní kancelář, s. r. o.“) (dále jen „veřejná zakázka č. 4“);
- dne 14. 2. 2023 objednávku č. 85/2023 na veřejnou zakázku „administrace veřejných zakázek pro rok 2023“ s dodavatelem Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát, IČO 17236533, se sídlem Malá Štěpánská 542/14, 120 00 Praha 2 (dále jen „Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát“) (dále jen „veřejná zakázka č. 5“);
- dne 14. 2. 2023 objednávku č. 86/2023 na veřejnou zakázku „Právní služby pro rok 2023“ s dodavatelem KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s. r. o. (dále jen „veřejná zakázka č. 6“);
- dne 4. 1. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb na veřejnou zakázku „Administrace veřejných zakázek pro rok 2022“ s dodavatelem J&T advokátní kancelář s. r. o. (dále jen „veřejná zakázka č. 7“).
(Dále také společně jen „veřejné zakázky č. 1–7“.)
2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese, s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, a rovněž k projednání přestupků podle tohoto zákona a ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 18. 9. 2023 podnět týkající se postupu zadavatele při uzavírání smluv a objednávek, mj. na veřejné zakázky č. 1–7 (dále jen „podnět“).
3. Na základě podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal veškerou spisovou dokumentaci související mj. s veřejnými zakázkami č. 1–7 a jeho vyjádření k podnětu. Avšak ani na základě opakovaných výzev zasílaných v období od 25. 9. 2023 do 18. 9. 2024 neobdržel Úřad od zadavatele kompletní dokumentaci k veřejným zakázkám č. 1–7. Proto, při určení dne, kdy došlo k uzavření předmětných smluv, resp. objednávek, Úřad vycházel pouze z veřejně dostupných informací uvedených v registru smluv, na který odkazoval i zadavatel v rámci svých vyjádření (podrobněji viz body 2 a 63–69 rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-07838/2025/500 ze dne 28. 2. 2025).
II. Průběh řízení o přestupku
4. Úřad po přezkoumání podkladů považoval skutková zjištění za dostatečná k tomu, aby vydal dne 11. 12. 2024 příkaz č. j. ÚOHS-47860/2024/510 z téhož dne (dále jen „příkaz“). Příkaz byl obviněnému doručen téhož dne.
5. Vydáním příkazu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“) a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) zahájeno řízení o přestupku z moci úřední a je Úřadem vedeno pod sp. zn. ÚOHS-S1044/2024/VZ (dále jen „řízení o přestupku“).
6. Proti příkazu podal obviněný dne 18. 12. 2024 nedatovaný odpor (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Obviněný v podaném odporu pouze sdělil, že mu byl doručen příkaz a podává odpor. Žádné odůvodnění neuvedl.
III. Napadené rozhodnutí
7. Dne 28. 2. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S1044/2024/VZ, č. j. ÚOHS-07838/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým obviněného shledal vinným ze spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a uložil za jeho spáchání pokutu.
8. Konkrétně výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že obviněný se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když veřejné zakázky č. 1–7, jejichž předmětem je poskytnutí právních služeb a které jsou dle své předpokládané hodnoty veřejnými zakázkami podlimitními, zadal bez provedení zadávacího řízení nebo jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
9. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad obviněnému za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí uložil podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 150 000 Kč (jedno sto padesát tisíc korun českých) se splatností dvou měsíců od nabytí právní moci předmětného rozhodnutí.
10. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.
IV. Rozklad obviněného
11. Dne 18. 3. 2025 obdržel Úřad blanketní rozklad obviněného proti napadenému rozhodnutí. Ze spisového materiálu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 3. 3. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
12. Obviněný napadené rozhodnutí napadal v celém jeho rozsahu, přičemž dále bylo v rozkladu uvedeno, že důvody rozkladu doplní obviněný později.
13. Úřad usnesením ze dne 20. 3. 2025, č. j. ÚOHS-10370/2025/512 stanovil obviněnému lhůtu k doplnění náležitostí rozkladu podle § 82 odst. 2 správního řádu, o písemné sdělení, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo (dále jen „usnesení“). Usnesení bylo obviněnému doručeno dne 24. 3. 2025 a lhůta uplynula dne 31. 3. 2025.
14. Dne 3. 4. 2025 obdržel Úřad od obviněného žádost o prodloužení lhůty z důvodu změny právní úpravy zákona.
15. Dne 8. 4. 2025 obdržel Úřad od obviněného přípis nazvaný „Doplnění rozkladu ve věci sp. zn. ÚOHS-S1044/2024/VZ“ (dále jen „přípis“). Obviněný v přípise poukázal na nabytí účinnosti zákona č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“), a to ke dni 3. 4. 2025. Tímto datem se mj. zvýšily limity pro veřejné zakázky na dodávky a služby malého rozsahu ze 2 000 000 Kč na 3 000 000 Kč. Dle obviněného má proto novela zákona „vliv na dva základní aspekty rozhodování o vině a trestu“ v předmětném řízení. Konkrétně obviněný upozornil na trestnost skutku a na výši trestu. Ohledně trestnosti skutku obviněný připomněl povinnost uplatnit právní úpravu pro pachatele příznivější. Ve věci výše trestu obviněný zvýšením limitů pro veřejné zakázky na dodávky a služby malého rozsahu dovozuje, že „došlo ke snížení intenzity skutkových okolností (ve formě snížení rozdílu vypočtené hodnoty veřejné zakázky a limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu)“. Obviněný má za to, že účinností novely zákona nastaly okolnosti postačující ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V. Řízení o rozkladu
16. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumán soulad výroků napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále byla přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
18. Úřad tím, že výrokem I napadeného rozhodnutí rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl v souladu s právními předpisy, jež byly platné a účinné ke dni vydání napadeného rozhodnutí, resp. do 2. 4. 2025, neboť obviněný byl ve vztahu k šetřeným veřejným zakázkám č. 1–7 povinen postupovat v souladu s § 2 odst. 3 zákona a zadat je a provést v zadávacím řízení, jenž by bylo v souladu se zákonem, neboť se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky. Avšak účinností novely zákona došlo od 3. 4. 2025 mj. k navýšení prahových hodnot pro veřejné zakázky malého rozsahu, od kterých vzniká zadavatelům povinnost postupovat podle režimu stanoveného zákonem. Konkrétně se původní hranice pro veřejné zakázky na dodávky a služby zvýšila ze 2 000 000 Kč bez DPH na 3 000 000 Kč bez DPH.
19. V souladu s návrhem rozkladové komise tedy bylo třeba přistoupit ke změně výroku I napadeného rozhodnutí a ke zrušení jeho části, neboť v řízení o rozkladu bylo shledáno, že Úřadem posouzené veřejné zakázky č. 1, 3, 4, 5, 6 a 7 po účinnosti novely zákona nespadají dle jejich předpokládané hodnoty mezi podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky.
20. Dále byl, v návaznosti na změnu ve výroku I tohoto rozhodnutí a jeho částečné zrušení výrokem II tohoto rozhodnutí, změněn výrok II napadeného rozhodnutí ve smyslu adekvátního snížení pokuty uložené obviněnému (viz výrok III tohoto rozhodnutí).
21. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které byly výrok I napadeného rozhodnutí změněn a zčásti zrušen, výrok II napadeného rozhodnutí změněn, výrok III napadeného rozhodnutí potvrzen a rozklad zamítnut (viz výrok IV tohoto rozhodnutí).
VI. K námitkám rozkladu
22. Protože obviněný doručil Úřadu pouze blanketní rozklad, a ten ve stanovené lhůtě nedoplnil o konkrétní námitky, je předseda Úřadu povinen v řízení o rozkladu postupovat podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích a přezkoumat napadené rozhodnutí v plném rozsahu. Přitom platí, že podle § 97 odst. 1 zákona o přestupcích se neuplatní vůči obviněnému koncentrační pravidlo,[1] a obviněný může uvádět nové skutečnosti a důkazy i v průběhu odvolacího řízení, tedy až do vydání rozhodnutí. O této skutečnosti byl obviněný uvědomen v písemném sdělení ze dne 4. 4. 2025.
K přezkumu napadeného rozhodnutí
23. Byť na základě aktuálního správního řádu je ve vztahu k rozsahu přezkumu odvoláním (resp. rozkladem) napadeného rozhodnutí uplatňován omezený revizní princip,[2] pro řízení o přestupku platí odchylka stanovená v § 98 odst. 1 zákona o přestupcích.[3]
24. Uvedené potvrzuje i judikatura Nejvyššího správního soudu, kdy v rozsudku ze dne 20. 2. 2020, č. j. 6 As 182/2019–38, týkajícího se případu, ve kterém absentovalo odůvodnění odvolání, je uvedeno, že v řízení o přestupku se na základě „§ 98 odst. 1 zákona o přestupcích … uplatňuje plný revizní princip, vyjádřený tak, že „[o]dvolací správní orgán přezkoumává napadené rozhodnutí v plném rozsahu“. To znamená, že odvolací správní orgán přezkoumává nejen zákonnost, ale i správnost napadeného rozhodnutí, bez ohledu na rozsah námitek uvedených v odvolání. Toto ustanovení tak v řízení o přestupcích vylučuje užití tzv. omezeného revizního principu, upraveného v § 89 odst. 2 větě druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád … Současně je však třeba zdůraznit, že i nadále platí, že nelze po odvolacím orgánu požadovat, aby „domyslel“ všechna myslitelná nebo třeba i nepravděpodobná tvrzení a v rozhodnutí se s nimi vypořádal“, jak uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/2011–68, publik. pod č. 3014/2014 Sb. NSS., a dále např. v rozsudcích ze dne 20. 9. 2018, č. j. 10 As 19/2017–44 či ze dne 28. 11. 2018, č. j. 10 As 209/2017–39). Tento závěr je platný i pro nároky na kvalitu rozhodování o odvolání v plném revizním principu dle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích.“
25. Na základě uvedeného jsem přistoupil k přezkoumání zákonnosti, ale i věcné správnosti napadeného rozhodnutí (viz dále).
Změna právních předpisů a její dopad na řízení o přestupku
26. Nejdříve je při přezkoumání napadeného rozhodnutí nutné zohlednit změnu právní úpravy, ke které v průběhu řízení o přestupku došlo.
27. S ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod,[4] dále se zřetelem na § 2 odst. 1 zákona o přestupcích, jakož i s ohledem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, č. j. 5 As 104/2013–46, publikovaného pod č. 3528/2017 Sb. NSS,[5] bylo nutné posoudit, zda pozdější právní úprava (tj. novela zákona) není pro obviněného příznivější než úprava zákona ve znění účinném ke dni spáchání správního deliktu, tj. do 2. 4. 2025. (To ostatně tvrdil i obžalovaný v přípisu.) Jak je již výše uvedeno, účinností novely zákona došlo od 3. 4. 2025 k navýšení finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu pro dodávky a služby,[6] od kterých vzniká zadavatelům povinnost postupovat podle režimu stanoveného zákonem (původní hranice se zvýšila ze 2 000 000 Kč bez DPH na 3 000 000 Kč bez DPH).
28. Ve znění zákona před i po novele jsou zadavatelé povinni postupovat v souladu s § 2 odst. 3 zákona, tedy mají povinnost zadat veřejné zakázky a provést je v zadávacím řízení, jenž by bylo v souladu se zákonem, pokud se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky. Zadavatelé jsou proto povinni k okamžiku zahájení zadávacího řízení nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení, stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat.
29. Souhlasím se závěry Úřadu uvedenými v bodech 83–114 napadeného rozhodnutí, jež jsou ve shodě s rozhodovací praxí Úřadu,[7] odbornou literaturou[8] i aktuální judikaturou,[9] a dle nichž se v případě veřejných zakázek č. 1–7 jedná o veřejné zakázky na služby stejného druhu, konkrétně na právní služby. Ze spisové dokumentace je totiž zřejmé, že obviněný minimálně od roku 2021 kontinuálně pořizoval externí právní služby od advokátů, resp. advokátních kanceláří, ať už v podobě poskytování právního poradenství a konzultací nebo jako služby související s administrací veřejných zakázek, včetně školení nebo jako poskytování právních služeb v souvislosti se zajištěním optimalizace a zpracování (tvorby, úpravy, doplnění, změny) vnitřních předpisů organizace obviněného. Taktéž souhlasím s konstatováním Úřadu, že se v případě šetřených právních služeb jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, protože obviněný pravidelně a opakovaně právní služby pořizoval a jsou tedy prakticky trvale (či opakovaně) nezbytné pro jeho činnost a fungování, tudíž u těchto služeb jde o předvídatelnou potřebu obviněného i do budoucna. Protože se jedná o pravidelné veřejné zakázky stejného druhu, stanoví se jejich předpokládaná hodnota podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) a v § 19 odst. 2 zákona.
30. Rovněž souhlasím s provedením výpočtu předpokládané hodnoty veřejných zakázek č. 1–7 v napadeném rozhodnutí. Úřad v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) zákona provedl výpočet předpokládané hodnoty z ceny, kterou obviněný uhradil za právní služby během 12 měsíců předcházejících zadání každé jednotlivé veřejné zakázky. Ve vztahu ke každé jednotlivé veřejné zakázce (č. 1–7) tak Úřad pro účely stanovení předpokládané hodnoty sečetl částky, které obviněný uhradil za právní služby za 12 měsíců předcházejících datu zadání příslušné veřejné zakázky – např. bylo-li datum zadání veřejné zakázky 29. 3. 2023, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky byly sečteny všechny platby uhrazené za právní služby v období od 29. 3. 2022 do 28. 3. 2023. Předmětným postupem Úřad v bodě 115 napadeného rozhodnutí vypočetl předpokládanou hodnotu veřejných zakázek č. 1–7. Po přezkoumání spisové dokumentace považuji postup Úřadu i provedené výpočty za správné a rekapituluji:
Veřejná zakázka č. |
Smlouva / objednávka č. |
Datum uzavření |
Celková cena sjednaná ve smlouvě/ objednávce bez DPH |
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky bez DPH |
1 |
S 248/2023 |
26.4.2023 |
1 990 000 Kč |
2 800 152,06 Kč |
2 |
obviněným nespecifikováno |
29.3.2023 |
1 990 000 Kč |
3 310 077,06 Kč |
3 |
S 130/2023 |
2.3.2023 |
500 000 Kč |
2 809 677,06 Kč |
4 |
O 102/2023 |
20.2.2023 |
85 000 Kč |
2 809 677,06 Kč |
5 |
O 85/2023 |
14.2.2023 |
120 000 Kč |
2 875 677,06 Kč |
6 |
O 86/2023 |
14.2.2023 |
100 000 Kč |
2 875 677,06 Kč |
7 |
S 6/2023 |
4.1.2023 |
500 000 Kč |
2 237 177,06 Kč |
Celkem |
|
|
5 285 000 Kč |
|
31. S ohledem na provedený výpočet a novelu zákona je zřejmé, že šest ze sedmi šetřených veřejných zakázek nepřesahovalo ve své předpokládané hodnotě nově stanovený finanční limit 3 000 000 Kč bez DPH.
32. Na základě výše uvedeného jsem došel k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s aktuálně platnými právními předpisy, proto bylo třeba v souladu s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu výrok I napadeného rozhodnutí změnit (viz výrok I tohoto rozhodnutí) a zrušit jeho část (viz výrok II tohoto rozhodnutí). V souladu s uvedeným ustanovením správního řádu a s § 98 odst. 2 zákona o přestupcích je nutno doplnit, že touto změnou nehrozí obviněnému újma, a že nově uložený správní trest není v neprospěch obviněného. V předmětném řízení o rozkladu bylo tedy shledáno, že Úřadem posouzené veřejné zakázky č. 1 a č. 3–7 po účinnosti novely zákona již nespadají dle jejich předpokládané hodnoty mezi podlimitní veřejné zakázky, jedná se o veřejné zakázky malého rozsahu. Výlučně u veřejné zakázky č. 2 přesahuje předpokládaná hodnota limit stanovený podle § 27 písm. a) ve znění novely zákona pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Vzhledem k finančnímu limitu pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby, stanovenému pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, se v případě veřejné zakázky č. 2 jedná o podlimitní veřejnou zakázku na služby.[10]
K výroku III tohoto rozhodnutí
33. Každý zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše[11] dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Posouzení předmětného řízení o přestupku i po nabytí účinnosti novely zákona však jednoznačně prokázalo, že obviněný byl u veřejné zakázky č. 2 povinen postupovat podle § 2 odst. 3 zákona, tj. zakázku zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem. Vzhledem k tomu, že obviněný tak neučinil, a tento postup tedy mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě postupu dle zákona mohl obviněný obdržet od jiného dodavatele výhodnější nabídku, není pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
34. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí vycházelo z uzavření smluv, resp. objednávek na veřejné zakázky č. 1–7 jakožto z jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem, byly spojeny stejným způsobem provedení (pořizování právních služeb na základě jednotlivých smluv či objednávek), blízkou časovou souvislostí (od 4. 1. 2023 do 26. 4. 2023) a souvislostí v předmětu útoku (opakované pořizování právních služeb, tj. zadávání veřejných zakázek na služby bez provedení zadávacího řízení), stanovil Úřad ve výroku II napadeného rozhodnutí pokutu za postup obviněného, jenž naplňoval znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích (srov. bod 117 napadeného rozhodnutí). Ve smyslu novely zákona jsem však přistoupil k přehodnocení závěrů napadeného rozhodnutí a v tomto rozhodnutí o rozkladu jsem uzavřel (viz výše), že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty (jednoho) přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Předmětnému přehodnocení tedy musí adekvátně odpovídat i výše nově stanovené pokuty, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozhodnutí.
35. Stejně jako Úřad v napadeném rozhodnutí, i já jsem posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem jsem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
36. Před uložením pokuty je nutno se nejprve zabývat otázkou zániku odpovědnosti za přestupek, protože pokud by k zániku odpovědnosti došlo, nebylo by možno pokutu uložit. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. Dále podle § 270 odst. 4 písm. a) zákona odpovědnost za přestupek dle § 268 zákona zaniká nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.
37. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že k spáchání přestupku specifikovaného ve výroku I tohoto rozhodnutí došlo dne 29. 3. 2023 uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku č. 2. Promlčecí doba dle § 270 odst. 3 zákona (tj. tudíž samozřejmě ani objektivní lhůta pro zánik odpovědnosti za přestupek podle § 270 odst. 4 zákona) ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.
38. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo odst. 5 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona. Protože cena plnění na základě veřejné zakázky č. 2 činí 1 990 000 Kč bez DPH za přestupek uvedený ve výroku I tohoto rozhodnutí, lze obviněnému v předmětném řízení o přestupku uložit správní trest pokuty ve výši do 199 000 Kč (tj. 10 % z celkové ceny plnění).
39. Podle § 37 zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, rovněž způsobem a okolnostmi jeho spáchání.
40. Stupeň společenské škodlivosti přestupku (tj. závažnosti přestupku) je dán taktéž konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata, nýbrž především intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2010, č. j. 7 As 71/2010–97, publikovaného pod č. 2209/2011 Sb. NSS).[12] Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, č. j. 1 Afs 106/2012–45).
41. Ohledně posouzení povahy a závažnosti přestupku je nutno konstatovat, že v předmětném případě nedošlo k zákonem aprobovanému postupu, tedy k zadání veřejné zakázky č. 2 v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem. Tím došlo ze strany obviněného k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadání veřejné zakázky č. 2. Jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či dlouhodobé rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008–152, publikovaného pod č. 1771/2009 Sb. NSS)[13] je dosahováno cíle a smyslu úpravy veřejných zakázek, tj. zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, příp. objednávky, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže, je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.
42. Při zvažování výše pokuty jsem rovněž přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky č. 2, čímž negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, proto na základě nezákonného jednání obviněného došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.
43. Dále jsem při stanovení výše pokuty neshledal žádné přitěžující nebo polehčující okolnosti.
44. V souladu se soudní judikaturou a praxí Úřadu jsem se rovněž zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62 a ze dne 16. 9. 2016, č. j. 6 As 245/2015–33), resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
45. Jak bylo i v bodě 136 napadeného rozhodnutí uvedeno, přestupek specifikovaný ve výroku I tohoto rozhodnutí je v souběhu s:
§ přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0778/2023/VZ, ve věci veřejné zakázky nazvané „Oprava nábytku všech pokojů na oddělení A přízemí“, příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-44825/2023/500 ze dne 10. 11. 2023, jenž nabyl právní moci dne 21. 11. 2023 a obviněnému za předmětný přestupek byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč, a
§ přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0864/2023/VZ, ve věci veřejné zakázky nazvané „Evakuační výtahy v Domově pro seniory Kobylisy“, příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-50508/2023/510 ze dne 19. 12. 2023, jenž nabyl právní moci dne 28. 12. 2023 a obviněnému za předmětný přestupek byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč.
Tento souběh jsem tedy taktéž při úvaze o výši pokuty zohlednil.
46. Ke dni rozhodování o rozkladu jsem rovněž při stanovení výše pokuty přihlédl k ekonomické situaci obviněného,[14] neboť dle dlouhodobé judikatury správních soudů platí, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační nebo rdousící charakter v tom smyslu, že by zmařila samu ekonomickou podstatu obviněného.[15] Z dokumentu „Rozpočet – plán výnosů a nákladů příspěvkových organizací hl. m. Prahy na rok 2025“,[16] jenž zohlednil i Úřad v napadeném rozhodnutí, se podává, že obviněný hospodaří v roce 2025 s plánovanými výnosy ve výši 162 304 600 Kč. Vyměřenou výši pokuty proto nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného, a v tomto smyslu za nespravedlivou.
47. Závěrem lze doplnit, že v napadeném rozhodnutí byla pokuta stanovena ve výši 150 000 Kč, přičemž celková cena plnění pravidelně pořizovaného na základě veřejných zakázek č. 1–7 postupem mimo zadávací řízení činila (v součtu celkové ceny dotčených smluv, resp. objednávek) 5 285 000 Kč bez DPH. Cena plnění na základě veřejné zakázky č. 2 činí 1 990 000 Kč bez DPH, jedná se tedy o přibližně 38 % z původního součtu celkové ceny plnění. Vzhledem k uvedenému považuji pokutu stanovenou tímto rozhodnutím ve výši 2/5 pokuty stanovené napadeným rozhodnutím za adekvátní, protože v tomto individuálním případě uložený trest plní své preventivní, výchovné, ochranné, represivní a restorativní funkce(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2021, č. j. 1 As 498/2020–29).
48. Pokuta stanovená výrokem III tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K přezkumu v otázce náhrady nákladů řízení
49. Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích platí, že správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou.
50. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi řízení, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis, konkrétně vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedená vyhláška v § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.
51. Z provedeného dokazování v otázce viny přitom jednoznačně vyplývá, že toto správní řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného. Proto tedy nelze než dospět ke stejnému posouzení otázky náhrady nákladů řízení, ke kterému dospěl Úřad ve výroku III napadeného rozhodnutí a v jeho odůvodnění (viz výrok IV tohoto rozhodnutí). Z výše uvedených důvodů na ně odkazuji jako na správné a zákonné (viz body 141–145 napadeného rozhodnutí).
VII. Závěr
52. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí v plném rozsahu, v souladu s § 98 odst. 1 zákona o přestupcích, konstatuji soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy i jeho věcnou správnost.
53. Závěr Úřadu o spáchání přestupku dle výroku I napadeného rozhodnutí obviněným byl zcela namístě, neboť se obviněný jednoznačně dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, protože nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, avšak podle právní úpravy platné a účinné do 2. 4. 2025.
54. Z důvodů uvedených v tomto rozhodnutí o rozkladu byl změněn výrok I napadeného rozhodnutí, dále výrokem II tohoto rozhodnutí došlo k vynětí, resp. zrušení veřejných zakázek č. 1 a 3–7 a v této části bylo správní řízení zastaveno. Výrokem III tohoto rozhodnutí, v souvislosti s výše uvedeným postupem, došlo k úpravě výši uložené pokuty. Uložená pokuta byla snížena tak, aby její nová výše byla přiměřená a zohledňovala změnu výroku I napadeného rozhodnutí. Výrokem IV tohoto rozhodnutí byl potvrzen výrok III napadeného rozhodnutí a rozklad zamítnut.
55. Pokud jde o výrok III napadeného rozhodnutí, vzhledem k tomu, že nedošlo k úplnému zrušení výroků I a II napadeného rozhodnutí, resp. tyto výroky byly změněny, když stále je konstatováno spáchání přestupku, za který je uložena pokuta, nebyl dán důvod pro zrušení tohoto výroku, neboť se jedná o výrok na předchozích dvou výrocích závislý, tzn. sdílející jejich osud.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
JUDr. Jan Salmon, advokát, Revoluční 763/15, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Srov. § 82 odst. 4 správního řádu
[2] Viz § 89 odst. 2 správního řádu.
[3] Jemelka, L., Vetešník P. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, s. 933–948.
[4] Listina základních práv a svobod vyhlášená usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky.
[5] https://sbirka.nssoud.cz/cz/2017–3 nebo https://sbirka.nssoud.cz/cz/rizeni-pred-soudem-zalobni-namitky-duvody-kasacni-stiznosti-prima-aplikace-ustavni-normy-spravni-trestani-zanik-odpovednosti-za-prestupek.p3495.html
[6] Viz § 27 písm. a) zákona ve znění po novele.
[7] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 19. 10. 2022, č. j. ÚOHS-34190/2022/161; ze dne 17. 2. 2023, č. j. ÚOHS-01052/2023/163; ze dne 19. 7. 2023, č. j. ÚOHS-24742/2023/161 nebo ze dne 19. 2. 2025, č. j. ÚOHS-06231/2025/161.
[8] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022. Systém Beck – online.
[9] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2023, č. j. 55 Af 33/2022–205 nebo ze dne 23. 10. 2024, č. j. 31 Af 24/2023–54 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2021, č. j. 7 As 278/2020–38.
[10] Viz § 3 odst. 1 písm. b) bod 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění. Pozn. ve znění účinném v době spáchání přestupku byl tento limit stanoven na 5 610 000 Kč, od 1. 1. 2024 až doposud je tento limit 5 401 000 Kč, tedy ať už by bylo aplikováno kterékoli znění uvedeného nařízení vlády, v obou případech by se u veřejné zakázky č. 2 jednalo o podlimitní veřejnou zakázku na služby.
[11] Nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona.
[12] Viz https://sbirka.nssoud.cz/cz/2011–3 nebo https://sbirka.nssoud.cz/cz/stavebni-rizeni-premistitelna-stavba-spravni-trestani-prestupek-podle-stavebniho-zakona.p2250.html
[13] Viz https://sbirka.nssoud.cz/cz/2009–2 nebo https://sbirka.nssoud.cz/cz/verejne-zakazky-zakaz-diskriminace-zajisteni-pristupu-dodavatelu-k-verejne-zakazce-posilovani-soutezniho-prvku-v-zadavacim-rizeni.p1735.html
[14] Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 5. 2021, č. j. 1 As 373/2020–40 vyložil, že „k majetkovým poměrům přestupce správní orgán přihlédne jako k jedné z okolností při určování druhu a výměry správního trestu, je-li to pro uložení zamýšlené sankce relevantní. Jedná se o případy hrozícího likvidačního charakteru sankce, ať již vzhledem k její výši samotné, nebo na základě námitky přestupce.“
[15] Viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 4. 2010, č. j. 1 As 9/2008–133: „… naopak tam, kde si závažnost spáchaného deliktu či další relevantní okolnosti vyžádají v rámci rozmezí, které zákon pro daný delikt předpokládá, takovou intenzitu sankce, že nebude možné riziko likvidačního působení pokuty na osobu pachatele bez dalšího vyloučit, bude nutné, aby se správní orgán zjišťováním osobních a majetkových poměrů pachatele důkladněji zabýval a přihlédl k nim do té míry, aby výsledná pokuta byla sice citelným zásahem do jeho majetkové sféry, nikoli však zásahem vzhledem ke svému účelu nepřiměřeným, který má likvidační účinky. Správní orgán by měl přitom hodnotit osobní a majetkové poměry pachatele správního deliktu ke dni svého rozhodování, nikoliv k okamžiku spáchání deliktu.“
[16] Dostupné online na: https://prahart.praha.eu/documents/d/praha/usneseni-rhmp-c-2906