ÚOHS-S1044/2024/VZ-07838/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• Domov pro seniory Kobylisy, IČO 70872996, se sídlem Mirovická 1027/19, 182 00, zastoupen na základě plné moci ze dne 18. 12. 2024 JUDr. Janem Salmonem, advokátem, IČO 68591926, ev. č. ČAK 16428, se sídlem Revoluční 763/15, 110 00 Praha

v souvislosti v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v poskytování právních služeb dle

• Smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 26. 4. 2023 s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,
• Smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 29. 3. 2023 s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,
• Smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 2. 3. 2023 s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,
• Objednávky ze dne 20. 2. 2023 u dodavatele KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3,
• Objednávky ze dne 14. 2. 2023 u dodavatele Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát, IČO 17236533, se sídlem Malá Štěpánská 542/14, 120 00 Praha 2,
• Objednávky ze dne 14. 2. 2023 u dodavatele KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3 a

Smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 4. 1. 2023 s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,

rozhodl takto

I.

Obviněný – Domov pro seniory Kobylisy, IČO 70872996, se sídlem Mirovická 1027/19, 182 00 – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období od 4. 1. 2023 do 26. 4. 2023 zadal níže uvedené veřejné zakázky

• „Administrace veřejných zakázek pro rok 2023“, na jejíž plnění uzavřel dne 26. 4. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem – J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1;
• „Právní služby pro rok 2023“, na jejíž plnění uzavřel dne 29. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem – J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1;
• „Vnitřní předpisy organizace“, na jejíž plnění uzavřel dne 2. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem – J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1;
• „Vnitřní předpisy organizace“, na jejíž plnění uzavřel dne 20. 2. 2023 objednávku č. 102/2023 s dodavatelem – KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3;
• „administrace veřejných zakázek pro rok 2023“, na jejíž plnění uzavřel dne 14. 2. 2023 objednávku č. 85/2023 s dodavatelem – Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát, IČO 17236533, se sídlem Malá Štěpánská 542/14, 120 00 Praha 2;
• „Právní služby pro rok 2023“, na jejíž plnění uzavřel dne 14. 2. 2023 objednávku č. 86/2023 s dodavatelem – KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3;
• „Administrace veřejných zakázek pro rok 2022“, na jejíž plnění uzavřel dne 4. 1. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem – J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1,

jejichž předmětem je poskytnutí právních služeb a které jsou dle své předpokládané hodnoty veřejnými zakázkami podlimitními, bez provedení zadávacího řízení nebo jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Domov pro seniory Kobylisy, IČO 70872996, se sídlem Mirovická 1027/19, 182 00 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 150 000 Kč (sto padesát tisíc korun českých)

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Domov pro seniory Kobylisy, IČO 70872996, se sídlem Mirovická 1027/19, 182 00 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

1. Obviněný – Domov pro seniory Kobylisy, IČO 70872996, se sídlem Mirovická 1027/19, 182 00, zastoupen na základě plné moci ze dne 18. 12. 2024 JUDr. Janem Salmonem, advokátem, IČO 68591926, ev. č. ČAK 16428, se sídlem Revoluční 763/15, 110 00 Praha – (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – který je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), uzavřel

• dne 26. 4. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb na veřejnou zakázku „Administrace veřejných zakázek pro rok 2023“ s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „J&T advokátní kancelář s.r.o.“) (dále jen „veřejná zakázka č. 1“);
• dne 29. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb na veřejnou zakázku „Právní služby pro rok 2023“ s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o. (dále jen „veřejná zakázka č. 2“);
• dne 2. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb na veřejnou zakázku „Vnitřní předpisy organizace“ s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o. (dále jen „veřejná zakázka č. 3“);
• dne 20. 2. 2023 objednávku č. 102/2023 na veřejnou zakázku „Vnitřní předpisy organizace“ s dodavatelem KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o., IČO 06683941, se sídlem Vinohradská 2133/138, 130 00 Praha 3 (dále jen „KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o.“) (dále jen „veřejná zakázka č. 4“);
• dne 14. 2. 2023 objednávku č. 85/2023 na veřejnou zakázku „administrace veřejných zakázek pro rok 2023“ s dodavatelem Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát, IČO 17236533, se sídlem Malá Štěpánská 542/14, 120 00 Praha 2 (dále jen „Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát“) (dále jen „veřejná zakázka č. 5“);
• dne 14. 2. 2023 objednávku č. 86/2023 na veřejnou zakázku „Právní služby pro rok 2023“ s dodavatelem KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o. (dále jen „veřejná zakázka č. 6“);
• dne 4. 1. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb na veřejnou zakázku „Administrace veřejných zakázek pro rok 2022“ s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o. (dále jen „veřejná zakázka č. 7“).

2. V souvislosti s datem uzavření výše uvedených smluv, resp. objednávek Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sděluje následující. Obviněný, ačkoliv byl k tomu Úřadem opakovaně vyzýván, nepředložil Úřadu kompletní dokumentaci k výše uvedeným veřejným zakázkám č. 1 – 7, přičemž Úřadu nedoručil ani kopie podepsaných smluv, resp. objednávek vztahujících se k veřejným zakázkám č. 1 – 7. Při určení dne, kdy došlo k uzavření předmětných smluv, resp. objednávek tak Úřad vycházel toliko z veřejně dostupných informací uvedených v registru smluv[1], na který odkazoval i obviněný v rámci svých vyjádření (viz níže). Úřad v této souvislosti doplňuje, že obecně lze považovat údaje publikované v registru smluv ve vztahu k zadavateli za nesporné, pokud je zadavatel rovněž subjekt zveřejňující dané smlouvy. V případě veřejných zakázek č. 4, 5 a 6 je zveřejňujícím subjektem obviněný. V případě veřejných zakázek č. 2, 3 a 7 je zveřejňujícím subjektem Mgr. Michal Svatoň, advokát a v případě veřejné zakázky č. 1 Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát. Z objednávky č. 85/2023 ze dne 14. 2. 2023[2] plyne, že obviněný si u Mgr. Bc. Denise Ejuboviče, advokáta, objednal administraci veřejných zakázek pro rok 2023 a tudíž lze předpokládat, že Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát tak byl oprávněn za zadavatele zveřejnit na registru smluv smlouvu vztahující se k veřejné zakázce č. 1, neboť tato byla uzavřena dne 26. 4. 2023 a toto období se shoduje s obdobím, na které si obviněný od předmětného advokáta objednal administraci veřejných zakázek (tedy pro rok 2023). Úřad dále sděluje, že z objednávky č. 86/2023 ze dne 14. 2. 2023[3], objednávky č. 102/2023 ze dne 20. 2. 2023[4] a objednávky č. 569/2022 ze dne 11. 11 2022[5] plyne, že obviněný si u KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o. objednal administraci veřejných zakázek č. 2, 3 a 7 a lze tedy rovněž předpokládat, že Mgr. Michal Svatoň, advokát (v rozhodné době jednatelem KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o., jak plyne z předmětných objednávek) byl oprávněn za zadavatele zveřejnit předmětné smlouvy, resp. objednávky.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

3. Úřad, který je podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 18. 9. 2023 podnět k prošetření postupu obviněného při uzavírání smluv mj. na veřejné zakázky č. 1 – 7. Na základě uvedeného podnětu si Úřad výzvou ze dne 25. 9. 2023 vyžádal od obviněného:

a)        vyjádření k obsahu podnětu,

b)        kompletní dokumentaci týkající se veřejných zakázek uvedených v podnětu,

c)        doložení data všech úhrad provedených zadavatelem v období od 16. 6. 2020 do 25. 4. 2023 za veškeré právní služby, a to včetně předložení příslušných faktur, na základě nichž byly tyto úhrady provedeny,

d)        doručení veškerých dokumentů, na základě nichž byly právní služby hrazeny, a to včetně přiřazení jednotlivých plateb ke konkrétním smlouvám či objednávkám,

e)        označení právních služeb uhrazených zadavatelem v období od 16. 6. 2020 do 25. 4. 2023, které zadavatel považuje za právní služby, na něž lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona.

Vyjádření obviněného ze dne 5. 10. 2023

4. Dne 5. 10. 2023 obdržel Úřad od obviněného nedatované vyjádření (dále jen „vyjádření ze dne 5. 10. 2023“), v němž obviněný předně požádal o prodloužení lhůty k doložení požadovaných platebních informací a účetních dokladů. Dále obviněný uvedl, že výčet 29 veřejných zakázek, jež uvedl v podnětu stěžovatel „se skládá z neprávních služeb, administrace veřejných zakázek malého rozsahu jako neprávní služby se specializací na zkušeností zakázkáře a pouze některé jsou právní služby“. V této souvislosti obviněný dále uvedl, že veřejné zakázky malého rozsahu, u nichž je vybraným dodavatelem advokátní kancelář, nejsou vždy veřejnou zakázkou na právní služby. Obviněný má za to, že odlišujícím faktorem je rozsah kritérií technické kvalifikace a „[p]ouze zadávací podmínky stanovující požadavek osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikace advokáta dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona (…), jsou pro křehkost důvěry mezi advokátem a klientem považovány za právní službu“. K veřejným zakázkám uvedeným v předmětném podnětu obviněný uvedl, že „součet všech úhrad v žádném z účetních období od roku 2021 do současnosti nepřekročil finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 písm. a) zákona (…), přičemž účetním obdobím je dle zákona o účetnictví kalendářní rok“.

5. Obviněný se ve svém vyjádření ze dne 5. 10. 2023 vyjádřil k jednotlivým veřejným zakázkám uvedeným v podnětu, přičemž k veřejným zakázkám č. 1 – 7 uvedl obviněný následující.

• Ve vztahu k veřejné zakázce 1 obviněný mj. uvedl, že »záměr této veřejné zakázky malého rozsahu na služby, neprávní služby, zpracoval v Plánu veřejných zakázek na rok 2023 bodu 24. v předpokládané hodnotě 2.000.000,– Kč bez DPH (…) s odůvodněním „Zajištění kompletní administrace veřejných zakázek pro rok 2023“«;
• Ve vztahu k veřejné zakázce 2 obviněný mj. uvedl, že »záměr této veřejné zakázky malého rozsahu na služby, neprávní služby, zpracoval v Plánu veřejných zakázek na rok 2023 bodu 25. v předpokládané hodnotě 2.000.000,– Kč bez DPH, financované z provozních prostředků organizace s odůvodněním „Zajištění právních služeb pro organizace pro rok 2023“ (…) když přínosem je zastupování zadavatele v dědickém řízení«. Zadavatel tuto veřejnou zakázku rovněž označil jako veřejnou zakázku malého rozsahu na právní služby.
• Ve vztahu k veřejné zakázce 3 obviněný mj. uvedl, že se jedná o „ad hoc potřebu zadavatele vzniklou nedbalým přístupem zaměstnanců zaměstnavatele, kteří po ukončení pracovního poměru neodevzdali veškeré svěřené předměty anebo nevykonávají práci samostatně dle pokynů zaměstnavatele. Záměr této veřejné zakázky malého rozsahu na služby, neprávní služby, byl předložen v 1. Aktualizaci Plánu veřejných zakázek na rok 2023 bodu 26.“.
• Ve vztahu k veřejné zakázce 4 obviněný uvedl následující: „[o]bjednávka administrace VZMR Vnitřní předpisy organizace – u dodavatele Klatovský & Svatoň advokátní kancelář, s.r.o., v předpokládané hodnotě 85.000 Kč byla zadána, avšak z důvodu zdravotní indispozice včetně léčby advokáta této advokátní kanceláře, bylo nezbytné operativně řešit požadavky zadavatele, které nesnesou odkladu do ukončení léčby. Jedná se o objektivní důvod překážky na straně zhotovitele, kterou obdobně jako vis major nemohl zadavatel ani dodavatel předpokládat, byly nezaviněné, ale nemohly způsobit překážky ani zvýhodnění“.
• Ve vztahu k veřejné zakázce 5 obviněný uvedl následující: „[o]bjednávka administrace veřejných zakázek pro rok 2023 u dodavatele Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát, v předpokládané hodnotě 120.000 Kč – zadavatel záměr této veřejnou zakázku malého rozsahu na služby, neprávní služby, zpracoval v Plánu veřejných zakázek na rok 2023 bodu 24., zhotovitel poskytoval plnění a k zamezení konfliktu zájmů jiných klientů tohoto advokáta, musel zadavatel tak, aby mohl zadávat veřejné zakázky na stavební práce, dodávky, služby, uzavřít smlouvu s jiným zhotovitelem, protože není s to svými prostředky, svými zaměstnanci provádět administraci veřejných zakázek“.
• Ve vztahu k veřejné zakázce 6 obviněný uvedl následující: „[o]bjednávka administrace VZMR na akci „Právní služby pro rok 2023“ ze dne 14.2.2023 u do­davatele Klatovský & Svatoň advokátní kancelář, s.r.o., v předpokládané hodnotě 100.000 Kč byla zadána, avšak z důvodu zdravotní indispozice včetně léčby advokáta této advokátní kanceláře, bylo nezbytné operativně řešit požadavky zadavatele, které nesnesou odkladu do ukončení léčby. Jedná se o objektivní důvod překážky na straně zhotovitele, kterou obdobně jako vis major nemohl zadavatel ani dodavatel předpokládat, byly nezaviněné, ale nemohly způsobit překážky v soutěži ani zvýhodnění“. Zadavatel tuto veřejnou zakázku rovněž označil jako veřejnou zakázku malého rozsahu na právní služby.
• Ve vztahu k veřejné zakázce 7 obviněný mj. uvedl, že „svůj záměr zpracoval v Plánu veřejných zakázek na rok 2022 bodu 26. (…) Bez administrace by se neprovedla stavební rekonstrukce opravy malé jídelny a jiné veřejné zakázky na stavební práce“.

6. Ke svému vyjádření ze dne 5. 10. 2023 obviněný nepřipojil žádnou přílohu (ačkoli jejich připojení v textu deklaroval), přičemž požádal Úřad o prodloužení lhůty k doložení platebních informací a účetních dokladů.

Další postup Úřadu před vydáním příkazu

7. Přípisem ze dne 9. 10. 2023 Úřad na základě žádosti obviněného prodloužil lhůtu stanovenou výzvou ze dne 25. 9. 2023.

Vyjádření obviněného ze dne 20. 10. 2023

8. Dne 20. 10. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného signované téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 20. 10. 2023“), v němž uvedl, že své předešlé vyjádření „aktualizoval v rozsahu skutečně provedených plateb“. Obviněný nad rámec svého vyjádření ze dne 5. 10. 2023 uvedl, že „[o]značení právních služeb uhrazených zadavatelem od 16.6.2020 včetně do 25.4.2023, na něž byla aplikována výjimka dle § 29 písm. k) zákona o zadávání veřejných zakázek je již zapracován výše pod bodem I. Sumarizací uvádí zadavatel, že se jedná o právní službu podřazenou ve třetí odrážce uvedenou v plánu veřejných zakázek pod bodem 26 na rok 2023 a dále o ad hoc objednávku ze dne 24.10.2022.“.

9. Společně s vyjádřením ze dne 20. 10. 2023 obviněný předložil také tabulku, která dle obviněného obsahuje „[p]latební informace o provedených úhradách za období od 16.6.2020 včetně do 25.4.2023 včetně za právní služby. Dle požadavku orgánu dohledu předkládá rozklad ceny s datací provedené platby, označením daňového dokladu (faktury, objednávky), označením názvu dodavatele.“.

10. Závěrem svého vyjádření uvedl, že momentálně nemá k dispozici kopie zadávacích podmínek, zadávací dokumentace a účetních dokladů, jelikož jsou tyto archivovány a při souběhu jiných činností nebyl schopen zajistit jejich kopírování, přičemž v této souvislosti uvedl, že uvedené zašle nejdéle do 31. 10. 2023.

Další postup Úřadu před vydáním příkazu

11. Výzvou ze dne 2. 11. 2023 Úřad upozornil obviněného, že dosud Úřadu nedoručil požadované dokumenty (konkrétně Plán veřejných zakázek na rok 2021, 2022, 2023; kompletní dokumentaci; veškeré dokumenty, na základě nichž byly hrazeny právní služby obviněným v období od 16. 6. 2020 do 25. 4. 2023), přičemž obviněného rovněž vyzval, aby doručil chybějící dokumenty.

12. Dne 3. 11. 2023 obdržel Úřad od obviněného nedatovaný přípis, ve kterém požádal „z důvodu podzimních prázdnin v minulém týdnu a nemocnosti zaměstnanců o prodloužení lhůty pro předložení platební informace v požadovaném rozsahu, formátu do pátku 10.11.2023“.

13. Přípisem ze dne 8. 11. 2023 Úřad na základě žádosti obviněného lhůtu stanovenou výzvou ze dne 2. 11. 2023 prodloužil.

Vyjádření obviněného ze dne 10. 11. 2023

14. Dne 10. 11. 2023 obdržel Úřad od obviněného nedatované vyjádření (dále jen „vyjádření ze dne 10. 11. 2023“), v jehož rámci obviněný předložil Úřadu tabulku obsahující informace o provedených úhradách za právní služby v období od 16. 6. 2020 do 25. 4. 2023, přičemž tato dle obviněného obsahuje rozklad ceny s datací provedené platby, označením daňového dokladu (faktury, objednávky), označením názvu dodavatele. V souvislosti s předloženou tabulkou obviněný uvedl, že u právních služeb zadávaných v roce 2022 je nutno zásadně rozlišovat předměty plnění jednotlivých veřejných zakázek, neboť ačkoliv byly smlouvy i jednotlivé objednávky realizovány pod hlavičkou „právních služeb“, jejich předměty plnění byly zásadně odlišné. S odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. S310/2013/VZ-17609/2013/511/ABr ze dne 13. 9. 2013 pak obviněný uvedl, že »[v] citovaném rozhodnutí si (…) Úřad vyžádal (…) stanovisko ČAK (…). V tomto stanovisku ČAK uvedla, mj. s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2011, č. j. 5 Tdo 209/2011–55, že pojem „právní služby“ jsou pojmem velice širokým. Pod pojem „právní služby“ by se tak hypoteticky dala zařadit jakákoliv činnost, která v sobě zahrnuje bližší kontakt s právními předpisy či právem obecně. Jak však poznamenala ČAK ve svém stanovisku, nelze položit rovnítko mezi poskytováním právních služeb a výkonem advokacie. Ačkoliv je tedy advokátní kancelář obecně způsobilá k tomu, aby služby administrace zadávacích řízení poskytovala, nelze na uzavřené smlouvy nahlížet tak, že by bylo možné hodnoty kontrahovaných právních služeb mezi sebou libovolně sčítat, např. v intencích § 16 ZZVZ. Již z podstaty věci, kdy zajišťovat administraci zadávacích řízení by byl schopen v zásadě libovolný poskytovatel poradenských služeb podnikající na základě živnostenského zákona, je zřejmé, že povaha právních služeb spočívajících v administraci zadávacích řízení je zásadně odlišná od povahy právních služeb spadajících výhradně pod výkon advokacie ve smyslu zákona o advokacii.«. Obviněný závěrem uvádí, že pro účely stanovení předpokládaných hodnot veřejných zakázek je proto nutné od sebe oddělit právní služby spočívající výhradně v administraci veřejných zakázek, a právní služby spadající pod výkon advokacie, přičemž s tímto rozdělením pracuje i předložená tabulka.

Další postup Úřadu před vydáním příkazu

15. Výzvou ze dne 22. 1. 2024 Úřad upozornil obviněného, že dosud nedoručil požadované dokumenty a opětovně obviněného vyzval k zaslání Plánů veřejných zakázek na rok 2021, 2022, 2023; kompletní dokumentace; veškerých dokumentů, na základě nichž byly hrazeny právní služby obviněným v období od 16. 6. 2020 do 25. 4. 2023). Jelikož zadavatel ve svých předchozích vyjádřeních na výzvu Úřadu neoznačil právní služby, které považuje za právní služby, na něž lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona, Úřad obviněného vyzval rovněž ke sdělení, zdali tato skutečnost znamená, že dle obviněného nelze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona na žádné z jím uvedených právních služeb uhrazených obviněným v období od 16. 6. 2020 do 25. 4. 2023, resp. obviněného vyzval, nechť označí právní služby, na něž lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona a doloží takové dokumenty, ze kterých bude ověřitelné naplnění předmětné výjimky.

Doplnění vyjádření obviněného ze dne 6. 2. 2024

16. Dne 6. 2. 2024 obdržel Úřad od obviněného nedatovaný přípis, společně s kterým obviněný doručil Úřadu dokumenty „Plán veřejných zakázek na rok 2021“ a „Plán veřejných zakázek na rok 2022“. Dále obviněný uvedl následující: „V současné době pracujeme na kompletaci dokumentace. Prozatím připojujeme alespoň plány veřejných zakázek, přičemž zbytek dokumentace bude doplněn do pátku 2. února 2024. Dovolujeme si proto zdvořile požádat o posečkání s případnými dalšími kroky ze strany Úřadu do konce tohoto týdne.“.

Další postup Úřadu před vydáním příkazu

17. Výzvou ze dne 13. 3. 2024 Úřad upozornil obviněného, že dosud nedoručil požadované dokumenty a opětovně obviněného vyzval k zaslání kompletní dokumentace; veškerých dokumentů, na základě nichž byly hrazeny právní služby obviněným v období od 16. 6. 2020 do 25. 4. 2023 a Plánu veřejných zakázek na rok 2023. Úřad opětovně vyzval obviněného ke sdělení, zdali skutečnost, že obviněný dosud na výzvu Úřadu neoznačil právní služby, které považuje za právní služby, na něž lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona, znamená, že dle obviněného nelze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona na žádné z jím uvedených právních služeb uhrazených obviněným v období od 16. 6. 2020 do 25. 4. 2023, resp. obviněného vyzval, nechť označí právní služby, na něž lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona a doloží takové dokumenty, ze kterých bude ověřitelné naplnění předmětné výjimky.

Doplnění vyjádření obviněného ze dne 18. 3. 2024

18. Dne 18. 3. 2024 obdržel Úřad od obviněného nedatovaný přípis, společně s kterým obviněný doručil Úřadu celkem 91 faktur. Dále obviněný uvedl následující: „Výzva byla zadavateli doručena v době, kdy bohužel všichni zaměstnanci kompetentní k jejímu řešení čerpali řádnou dovolenou v souvislosti s jarními prázdninami. (…) V mezičase bohužel na straně zadavatele došlo k personálním změnám, v důsledku kterých došlo ke zdržení při zpracování podkladů. Přílohou připojujeme faktury, na základě kterých byly právní služby hrazeny. Zbývající podklady – tedy objednávky včetně přehledného zpracování ve formě tabulky, budou Úřadu zaslány do konce tohoto kalendářního týdne. Dovoluji si Vás proto zdvořile požádat o prodloužení lhůty o 4 pracovní dny.“.

Další postup Úřadu před vydáním příkazu

19. Přípisem ze dne 19. 3. 2024 Úřad prodloužil lhůtu stanovenou obviněnému výzvou ze dne 13. 3. 2024 a opětovně požádal obviněného, aby zaslal Úřadu také požadované vyjádření ve vztahu k označení právních služeb, na něž lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona (vč. označení a doložení dokumentů, ze kterých bude ověřitelné naplnění předmětné výjimky) a Plán veřejných zakázek na rok 2023.

Doplnění vyjádření obviněného ze dne 19. 3. 2024

20. Dne 19. 3. 2024 obdržel Úřad od obviněného nedatovaný přípis, přičemž tento se obsahově (vč. příloh) shodoval s nedatovaným přípisem, který Úřad obdržel dne 18. 3. 2024.

Vyjádření obviněného ze dne 28. 3. 2024

21. Dne 28. 3. 2024 obdržel Úřad od obviněného nedatované vyjádření (včetně plné moci ze dne 15. 3. 2024 a souboru „tabulka faktury_právní služby pro ÚOHS.xlsx“) (dále jen „vyjádření ze dne 28. 3. 2024“), v němž obviněný uvedl, že „pro zpřehlednění všech dosud předložených souborů zhotovil tabulku, ve které lze filtrovat a třídit skutečné úhrady za poskytnuté 1) právní služby, 2) služby administrace veřejných zakázek, a 3) školení, jež zadavatel od července 2020 do srpna 2023 přijímal od advokátní kanceláře doc. JUDr. In­g. Radka Jurčíka, Ph.D., J&T advokátní kancelář, s.r.o., ŠTAINC advokátní kancelář, s.r.o., a KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o.“ a dále uvedl vysvětlující informace ke sloupcům D, E, G a H předmětné tabulky.

22. Obviněný dále uvedl, že právní služby v širším slova smyslu (např. administrace veřejných zakázek) a právní služby poskytované výhradně v režimu zákona o advokacii (tj. jako úzce specializovanou podmnožinu právních služeb), nelze mezi sebou volně sčítat. Obviněný dále uvedl, že „[i] přesto, že lze jak administraci veřejných zakázek, tak poskytování právních služeb v režimu zákona o advokacii podřadit pod právní služby, netvoří spolu jeden funkční, věcný či ekonomický celek, jak tato kritéria definoval Evropský soudní dvůr ve věci C-16/98 Komise Evropských společenství proti Francouzské republice“. Obviněný má dále za to, že právní služby v režimu zákona o advokacii spočívají v poskytování kvalifikované právní pomoci advokátem, a zahrnují specializované úkony právního poradenství vyžadující odbornou kvalifikaci a služby administrace veřejných zakázek jsou naopak natolik obecnou činností založenou de facto na práci s formuláři a formulářovými podáními, že je může poskytovat prakticky kdokoliv, přičemž jde o natolik odlišné činnosti, že činnost administrace veřejných zakázek je vyloučena i z hromadného pojištění advokátů. V této souvislosti obviněný rovněž uvedl, že »uznává, že dílčí smlouvy nebo objednávky v rámci jedné množiny služeb (právní služby nebo administrace zadávacích řízení) lze pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky „sčítat“, jak ostatně vyplývá z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-18176/2021/500/AIv ze dne 1. června 2021. Mezi expertním právním poradenstvím v režimu zákona o advokacii, které může poskytovat pouze advokát zapsaný v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, a administrací veřejných zakázek, které může poskytovat prakticky kdokoliv, však existují natolik zásadní rozdíly, že jde o samostatné veřejné zakázky.«. Závěrem obviněný uvedl, že „[c]elkové náklady na právní služby dle zákona o advokacii za období od srpna 2021 do srpna 2023 činí 2.883.630,–- Kč bez DPH (z toho 457.127,48 Kč za rok 2021, 1.017.177,06 Kč za rok 2022 a 1.409.325,41 Kč za rok 2023); celkové náklady za služby administrace veřejných zakázek za období od července 2020 do července 2023 pak činí 2.541.500,–- Kč bez DPH (z toho 123.000,–- Kč za rok 2020, 270.000,–- Kč za rok 2021, 1.225.000,–- Kč za rok 2022 a 923.000,–- Kč za rok 2023)“ a má tedy za to, že veřejné zakázky zadával zcela v souladu s pravidly vyplývajícími ze zákona.

Vyjádření obviněného ze dne 4. 4. 2024

23. Dne 4. 4. 2024 obdržel Úřad od obviněného nedatované vyjádření (dále jen „vyjádření ze dne 4. 4. 2024“), které je identické s vyjádřením ze dne 28. 3. 2024 (včetně obsahu přiložené tabulky).

Vyjádření obviněného ze dne 12. 8. 2024

24. Dne 12. 8. 2024 obdržel Úřad od obviněného nedatované vyjádření (dále jen „vyjádření ze dne 12. 8. 2024“), spolu s nímž předložil obviněný rovněž tři dohody o narovnání uzavřené dne 6. 8. 2024 mezi obviněným a J&T advokátní kancelář s.r.o. IČO 04996305, se sídlem Revoluční 763/15, 110 00 Praha.

25. Ve vyjádření obviněný uvedl, že »(…) některé právní služby uvedené ve fakturách / objednávkách předložených Úřadu dříve k této spisové značce, spadají pod obecnou výjimku vyplývající z § 29 odst. písm. k) bod 1 nebo 2 ZZVZ, nebo se naopak nejedná o právní služby ve smyslu § 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (…)

1) V dříve zaslané tabulce s přehledy úhrad za právní služby jsou na listu 2022, na řádcích 7, 8, 14, 16, 20, 25, 26, 30, 33, 36 a 39 uvedeny úhrady za právní služby poskytnuté J&T advokátní kanceláří s.r.o. Domovu pro seniory Kobylisy v roce 2022 (dále jen „služby advokáta“), za které Domov pro seniory Kobylisy uhradil celkovou částku 518.925,–- Kč bez DPH. V průběhu poskytování služeb těchto služeb nicméně vyplynulo, že s ohledem na povahu řešených kauz a jejich přirozený vývoj se jedná o spornou agendu, a služby v celkové hodnotě 105.000,–- Kč bez DPH byly podřaditelné pod služby spadající pod výjimku dle § 29 odst. 1 písm. k) ZZVZ, jak dokládá dohoda o narovnání na služby advokáta a školení ze dne 6. srpna 2024. Dále jsou na listu 2022, na řádcích 15, 17 a 18 uvedeny úhrady za školení poskytnuté J&T advokátní kanceláří s.r.o. Domovu pro seniory Kobylisy v roce 2022 (dále jen „školení“), za které Domov pro seniory Kobylisy uhradil celkovou částku 90.000,–- Kč bez DPH. Jak plyne z dohody o narovnání na služby advokáta a školení ze dne 8. srpna 2024, tyto služby nejsou podřaditelné pod právní služby ve smyslu § 1 zákona o advokacii. Pro forma tedy dodáváme, že tyto částky (v součtu celkem 195.000,–- Kč bez DPH) nelze sčítat s celkovou hodnotou právních služeb v roce 2022. 

2) Na listu 2023, na řádcích 3 a 9 jsou uvedeny úhrady za služby poskytnuté v souvislosti se systémem směrnic v hodnotě 500.000,–- Kč bez DPH, a v souvislosti s vnitřními předpisy organizace v hodnotě 500.000,–- Kč bez DPH. Jak vyplývá z příslušných dohod o narovnání ze dne 8. srpna 2024, tyto služby nejsou podřaditelné pod právní služby, a tyto částky tedy rovněž nelze sčítat s celkovou hodnotou právních služeb v roce 2023.«.

Další postup Úřadu před vydáním příkazu

26. Výzvou ze dne 2. 9. 2024 Úřad vyzval obviněného k předložení chybějící dokumentace, a to chybějících objednávek, a opětovně vyzval obviněného k předložení Plánu veřejných zakázek na rok 2023.

27. Jelikož k výše uvedené výzvě Úřadu obviněný požadované dokumenty nepředložil, Úřad jej výzvou ze dne 18. 9. 2024 opětovně vyzval k předložení požadovaných dokumentů.

28. Předmětné dokumenty požadované ve výše uvedených výzvách obviněný ve stanovených lhůtách ani později nepředložil.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

29. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 11. 12. 2024 příkaz č. j. ÚOHS-047860/2024/510 z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 4. 1. 2023 do 26. 4. 2023 zadal veřejné zakázky č. 1 – 7. Ve výroku II. příkazu uložil Úřad obviněnému za spáchání uvedeného přestupku pokutu ve výši 150 000 Kč.

30. Doručením příkazu obviněnému dne 11. 12. 2024 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení o přestupku.

31. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

32. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 18. 12. 2024 nedatovaný odpor (dále jen „odpor obviněného“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Odpor obviněného

33. Obviněný v podaném odporu pouze sdělil, že mu byl doručen příkaz a podává odpor (bez dalšího odůvodnění).

Další průběh řízení o přestupku

34. Usnesením ze dne 23. 12. 2024 Úřad určil obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Na žádost obviněného doručenou Úřadu dne 13. 1. 2025 Úřad stanovenou lhůtu usnesením ze dne 15. 1. 2025 prodloužil.

35. Usnesením ze dne 29. 1. 2025 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

36. Obviněný se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Vyjádření obviněného doručené dne 11. 2. 2025

37. Dne 11. 2. 2025 Úřad obdržel nedatované vyjádření obviněného, v němž předně zmiňuje, že podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 55 Af 33/2022–205 ze dne 30. 11. 2023 veřejné zakázky, na které lze aplikovat výjimku dle § 19 odst. 3 zákona musí vznikat do jisté míry nepředvídatelně či nahodile podle aktuální potřeby zadavatele, z čehož obviněný dovozuje, že s ohledem na plány veřejných zakázek na příslušný kalendářní rok a množství objednaných služeb v rozhodném období se v případě veřejných zakázek č. 1 – 7 o veřejné zakázky pravidelné povahy nejedná. V této souvislosti obviněný uvádí, že např. v roce 2023 prokazatelně poptával služby administrace veřejných zakázek na základě ad hoc potřeby a vlastních dostupných kapacit, k čemuž doplnil, že například smlouva na veřejnou zakázku „Nákup zahradního traktoru a příslušenství“ či veřejná zakázka „Oprava skladových prostorů pod kuchyní (900 m2)“ byla zadavatelem uzavřena/zadána bez využití služeb externího administrátora. Podle obviněného tedy nelze konstatovat, že by potřeboval ke své činnosti služby externího administrátora veřejných zakázek, a ani v plánu veřejných zakázek na jednotlivé roky není stanoveno (ani odhadem), které veřejné zakázky budou zadány s využitím služeb externího administrátora a které nikoliv. Toto rozhodnutí je pak podle obviněného odrazem až jeho konkrétní, individuální potřeby, kterou nelze předem (ve fázi záměru) odhadnout.

38. Podle obviněného nelze ani v případě dalších právních služeb (mimo administrace veřejných zakázek) v pořizovaných plněních identifikovat pravidelnost, což podle jeho názoru vyplývá z jím (již dříve) předložené tabulky, kdy rozdíly v hodnotách poptaných plnění mezi jednotlivými lety jednoznačně poukazují na skutečnost, že veškeré služby jsou poptány na základě individuálních ad hoc potřeb zadavatele. Podle obviněného nic nenasvědčuje tomu, že by byl schopen předem predikovat objem potřebných služeb, jak uvedl Úřad v příkazu.

39. Obviněný taktéž vyslovil názor, že právní služby představují příliš všeobecný pojem na to, aby se mohlo jednat o „druh služeb“, jak tuto definici užívá Úřad (ale i soudy), a že již samotný pojem „právo“ je nesmírně široký a velmi obtížně vymezitelný. Podle obviněného nedává funkčně smysl, aby všechny služby, které by bylo možné přinejmenším parciálně označit za právní, byly spolu sčítány. Příliš široké vymezení druhu služby by vedlo k tomu, že (například
v případě právních služeb) by bylo možné jakékoliv administrativní služby (např. zahrnující daňové a účetní poradenství) podřadit pod právní služby, a tudíž pod jeden druh služeb. Sčítání jakýchkoliv administrativních služeb jen z důvodu, že obsahují libovolný prvek styku s právní úpravou však podle obviněného zjevně nebylo cílem zákonodárce, když v zákoně pracoval
s pojmem „služby stejného druhu“. Ani služby externího administrátora veřejné zakázky tak podle obviněného nelze z podstaty sčítat s obecným právním poradenstvím, jehož poskytování náleží výhradně advokátům. Zdaleka ne všechny právní služby jsou přitom podle obviněného službami ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o advokacii. Obviněný rovněž podotkl, že Úřad se
v minulosti již opakovaně zabýval otázkou, zda jsou služby administrátora veřejných zakázek právními službami ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o advokacii, přičemž na základě stanoviska České advokátní komory k této problematice dospěl (např. v rozhodnutí č.j. ÚOHS-R319/2013/VZ-6552/2014/310/LPa ze dne 27. 3. 2014) k závěru, že nikoliv. Služby administrátora veřejných zakázek tak podle obviněného nemusí poskytovat zdaleka jen advokáti, ale obecně kterákoliv osoba, která k tomu bude mít příslušné živnostenské oprávnění. Skutečnost, že tyto služby může poskytovat advokát, a v takovém případě se jedná o výkon advokacie ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o advokacii, přitom podle obviněného neznamená, že by se jednalo o služby stejného druhu. Předpokládané hodnoty řešených veřejných zakázek tak podle názoru obviněného nelze sčítat jen na základě toho, že ve všech případech byli jejich poskytovatelem advokáti, jelikož by to vedlo k nekoncepčnímu závěru, že by kterékoliv (tedy i neprávní) služby poskytované advokáty bylo nutné sčítat a naopak pokud by identickou službu poskytovala právnická osoba, jejímž předmětem činnosti není výkon advokacie, by obstála daná služba jako samostatný druh.

40. Obviněný taktéž argumentuje, že právní služby ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o advokacii a služby administrace veřejných zakázek jsou natolik odlišnými druhy právních služeb, že i když služby administrátora veřejných zakázek poskytuje advokát, nevztahuje se na tuto činnost obecné pojištění odpovědnosti advokátů.

41. Podpůrně obviněný odkázal také na zcela odlišné CPV kódy jednotlivých služeb, kdy zatímco služby poskytované advokáty budou typicky podřazeny pod právní služby (CPV 79100000–5), služby administrátorů veřejných zakázek jsou typicky zadávány pod CPV 75100000–7 Administrativní služby.

42. Na základě výše uvedeného obviněný dovozuje, že sčítání předpokládaných hodnot služeb administrátora veřejných zakázek a obecných právních služeb ve smyslu § 1 odst. 1 zákona je nepřípustné. Toto rozlišení přitom podle obviněného zjevně akceptuje i Úřad ve své rozhodovací praxi, např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-30610/2023/510 ze dne 16. 8. 2023, podle něhož byly vedle sebe poskytovány služby administrátora veřejné zakázky a služby advokátů ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o advokacii, avšak ve výsledném součtu služeb jednoho druhu Úřad uvádí již pouze právní služby (nikoliv služby externích administrátorů veřejných zakázek).

43. Obviněný shrnul, že služby administrace veřejných zakázek a právní služby ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o advokacii jsou z podstaty natolik odlišné, že není možné je podřazovat pod službu jednoho druhu, a tedy ani sčítat pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

44. K argumentu Úřadu uvedenému v bodě 80. odůvodnění příkazu (ve vztahu k dohodám o narovnání), podle něhož „považuje za zcela nepřípustné, aby obviněný a jeho dodavatelé tímto způsobem účelově zpětně měnili charakter původních ujednání […]“ obviněný uvedl, že by považoval za nepřípustné, pokud by zpětně měnil předmět plnění jako takový, avšak upřesnění druhu poskytnutých služeb nemění charakter původních ujednání. Předmětem plnění veřejné zakázky bylo podle obviněného poskytnutí školení na určitou problematiku za určitou cenu, což považuje obviněný za klíčové ve vztahu k dodržování pravidel dle zákona.

45. Obviněný má na základě výše uvedeného za to, že při zadávání veřejných zakázek č. 1 – 7 dodržel zákon, a že Úřad by měl řízení o přestupku zastavit.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

46. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

47. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155 zákona, § 156 zákona, § 189 zákona a § 190 zákona.

48. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

49. Podle § 3 zákona se zadávacím řízení rozumí:

a)  zjednodušené podlimitní řízení,

b)  otevřené řízení,

c)  užší řízení,

d)  jednací řízení s uveřejněním,

e)  jednací řízení bez uveřejnění,

f)  řízení se soutěžním dialogem,

g)  řízení o inovačním partnerství,

h)  koncesní řízení, nebo

i)   řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

50. Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

51. Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

52. Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

53. Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

a)   skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)   součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

54. Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle § 19 odst. 1 zákona nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

55. Podle § 21 odst. 1 zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty

a)      za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

b)      za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

56. Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

57. Podle § 27 písm. a) zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

58. Dle § 29 písm. k) zákona zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení jde-li o právní služby,

1. které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,

2. které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1 nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,

3. které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo

4. při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.

59. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

60. Podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „nařízení vlády č. 172/2016 Sb.“), není-li v odstavcích 2 až 4 dotčeného ustanovení stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 3 653 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

61. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, v rozhodném znění (dále jen „zákon o advokacii“) tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty.

62. Podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii se poskytováním právních služeb rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu.

Zjištěné skutečnosti

63. Ve vztahu k veřejné zakázce č. 1 Úřad z registru smluv[6] zjistil, že obviněný uzavřel dne 26. 4. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o., jejímž předmětem je dle údajů z registru smluv „Administrace veřejných zakázek pro rok 2023“. Zadavatel tuto smlouvu označuje ve svých vyjádřeních číslem S 248/2023. Z čl. II. bodu 1. předmětné smlouvy pak plyne, že „[p]ředmětem této smlouvy je poskytování právního poradenství při zajištění administrací zadávacích řízení dle zákona (…).“. Dle čl. III. bodu 4. předmětné smlouvy si smluvní strany sjednaly, že celková hodnota plnění dle této smlouvy je 1 990 000 Kč bez DPH. Dle čl. VII. bodu 1. předmětné smlouvy se tato smlouva uzavírá na dobu určitou, a to do 31. 12. 2023 nebo „do vyčerpání celkového limitu odměny dle čl. III. odst. 3 této smlouvy, v závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve“.

64. Ve vztahu k veřejné zakázce č. 2 Úřad z registru smluv[7] zjistil, že obviněný uzavřel dne 29. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o., přičemž předmětem jsou dle údajů z registru smluv „Právní služby pro rok 2023“. Z čl. II. bodu 1. předmětné smlouvy pak plyne, že „[p]ředmětem této smlouvy je poskytování právního poradenství, konzultací a dalších právních služeb v oblasti působnosti, záležitostí a výkonu činnosti Objednatele, mimo poradenství dle zákona (…).“. Dle čl. III. bodu 3. předmětné smlouvy si smluvní strany sjednaly, že celková hodnota plnění dle této smlouvy je 1 990 000 Kč bez DPH. Dle čl. VII. bodu 1. předmětné smlouvy se tato smlouva uzavírá na dobu určitou, a to do 31. 12. 2023 nebo do vyčerpání celkového limitu odměny dle čl. III. odst. 3 předmětné smlouvy, v závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve.

65. Ve vztahu k veřejné zakázce č. 3 Úřad z registru smluv[8] zjistil, že obviněný uzavřel dne 2. 3. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o., jejímž předmětem jsou dle údajů z registru smluv „Vnitřní předpisy organizace“. Zadavatel tuto smlouvu označuje ve svých vyjádřeních číslem S 130/2023. Z čl. II. bodu 1. předmětné smlouvy pak plyne, že „[p]ředmětem této smlouvy je poskytování právních služeb v souvislosti se zajištěním optimalizace, zpracování (tvorby, úpravy, doplnění, změny) vnitřních předpisů organizace Objednatele, a to dle pokynů a potřeb Objednatele. Poskytovatel provede úvodní analýzu stávajících vnitřních předpisů Objednatele a v návaznosti zjištěné potřeby Objednatele vytvoří, upraví, změní nebo doplní vnitřní předpisy Objednatele, aby odpovídaly právním předpisům, a současně, aby Objednatel disponoval právními předpisy ke své činnosti, jak mu ukládají právní předpisy.“. Dle čl. III. bodu 3. předmětné smlouvy si smluvní strany sjednaly, že celková hodnota plnění dle této smlouvy je 500 000 Kč bez DPH. Dle čl. VII. bodu 1. předmětné smlouvy se tato smlouva uzavírá na dobu určitou, a to do 31. 12. 2023 nebo do vyčerpání celkového limitu odměny dle čl. III. odst. 3 předmětné smlouvy, v závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve.

66. Ve vztahu k veřejné zakázce č. 4 Úřad z registru smluv[9] zjistil, že obviněný uzavřel dne 20. 2. 2023 objednávku č. 102/2023 s dodavatelem KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o., jejímž předmětem jsou dle údajů z registru smluv „Právní služby pro rok 2023“. Z bodu 1. předmětné objednávky plyne, že »[o]bjednatel tímto objednává u Dodavatele administraci VZMR na akci „Vnitřní předpisy organizace“.«. Dle bodu 2. předmětné objednávky činí předpokládaná hodnota 85 000 Kč bez DPH.

67. Ve vztahu k veřejné zakázce č. 5 Úřad z registru smluv[10] zjistil, že obviněný uzavřel dne 14. 2. 2023 objednávku č. 85/2023 s dodavatelem Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát, jejímž předmětem je dle údajů z registru smluv „Objednávka administrace veřejných zakázek pro rok 2023“. Z bodu 1. předmětné objednávky plyne, že „[o]bjednatel tímto objednává u Dodavatele administraci veřejných zakázek pro rok 2023.“. Dle bodu 2. předmětné objednávky činí předpokládaná hodnota 120 000 Kč bez DPH.

68. Ve vztahu k veřejné zakázce č. 6 Úřad z registru smluv[11] zjistil, že obviněný uzavřel dne 14. 2. 2023 objednávku č. 86/2023 s dodavatelem KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o., jejímž předmětem je dle údajů z registru smluv »Objednávka administrace VZMR na akci „Vnitřní předpisy organizace“«. Zadavatel tuto objednávku označuje ve svých vyjádřeních číslem O 86/2023. Z bodu 1. předmětné objednávky plyne, že »[o]bjednatel tímto objednává u Dodavatele administraci VZMR na akci „Právní služby pro rok 2023“.«. Dle bodu 2. předmětné objednávky činí předpokládaná hodnota 100 000 Kč bez DPH.

69. Ve vztahu k veřejné zakázce č. 7 Úřad z registru smluv[12] zjistil, že obviněný uzavřel dne 4. 1. 2023 Smlouvu o poskytování právních služeb s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o., jejímž předmětem je dle údajů z registru smluv „(…) poskytování poradenství k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“. Zadavatel tuto smlouvu označuje ve svých vyjádřeních číslem S 6/2023. Z čl. II. bodu 1. předmětné smlouvy pak plyne, že „[p]ředmětem této smlouvy je poskytování poradenství k zákonu (…). Součástí plnění není zastupování před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.“. Dle čl. III. bodu 3. předmětné smlouvy si smluvní strany sjednaly, že celková hodnota plnění dle této smlouvy je 500 000 Kč bez DPH. Dle čl. VII. bodu 1. předmětné smlouvy se tato smlouva uzavírá na dobu určitou, a to do 31. 12. 2023 nebo do vyčerpání celkového limitu odměny dle čl. III. odst. 3 předmětné smlouvy, v závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve.

70. Z vyjádření obviněného (konkrétně z vyjádření ze dne 20. 10. 2023, vyjádření ze dne 10. 11. 2023, vyjádření ze dne 28. 3. 2024 a vyjádření ze dne 4. 4. 2024) plyne, že obviněný uhradil v období od 22. 7. 2020 do 25. 4. 2023 za právní služby, administraci a školení následující částky[13]:

71. V čl. II. první ze tří „Dohod o narovnání“ ze dne 6. 8. 2024, jež obviněný Úřadu doručil společně s vyjádřením ze dne 12. 8. 2024 a které byly uzavřeny mezi objednatelem – obviněným a poskytovatelem – J&T advokátní kancelář s.r.o. (dále jen „Dohoda o narovnání 1“) se uvádí následující:

»1.  Poskytovatel poskytoval v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 služby na základě jednotlivých, přímých objednávek (dále jen „služby“).

2. V průběhu poskytování právních služeb bylo zjištěno, že některé z poskytovaných právních služeb spadají pod výjimku dle ust. § 29 odst. 1 písm. k) ZZVZ, neboť se jednalo o právní služby spočívající v zastupování objednatele v řízení v soudním, rozhodčím, smírčím a/nebo správním řízení před orgány veřejné moci, případně o služby poskytované na základě vysoké pravděpodobnosti, že daná věc bude orgány veřejné moci řešena (dále jen „služby advokáta“).

3. Poskytovatel dále v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 poskytl objednateli celkem 3 školení, které svým charakterem pojmově nespadají pod právní služby (…).

4. Za účelem zajištění transparentnosti co do rozlišení služeb poptávaných objednatelem v režimu ZZVZ a služeb advokáta na základě výjimky dle § 29 odst. 1 písm. k) ZZVZ smluvní strany uzavírají tuto dohodu o narovnání.«.

72. V čl. III. Dohody o narovnání 1 se uvádí následující:

»1.     Poskytovatel poskytl objednateli následující služby advokáta:

a.  zastoupení objednatele v jednání s protistranou v souvislosti s žádostí o vydání nezaplaceného zboží (spor ze smlouvy na dodávky) – věc vedená poskytovatelem pod sp. zn. 522/2021 s časovou dotací 0,25 hodiny za rok 2022;

b.  zastoupení objednatele v jednání s protistranou v souvislosti s žádostí o vydání nezaplaceného zboží (spor ze smlouvy na dodávky odlišné než v bodě a.) – věc vedená poskytovatelem pod sp. zn. 550/2021 s časovou dotací 12,25 hodiny za rok 2022; 

c.  zastoupení objednatele v jednání s protistranou v souvislosti s doručenou předžalobní výzvou – věc vedená poskytovatelem pod sp. zn. 570/2021 s časovou dotací za rok 2022 celkem 28 hodin; 

d.  poskytování služeb advokáta v souvislosti s notářským řízením o dodatečném projednání dědictví – věc vedená poskytovatelem pod sp. zn. 390/2022 s časovou dotací 9,5 hodiny za rok 2022; 

e.  poskytování služeb advokáta v souvislosti s doručenou předžalobní výzvou na vydání bezdůvodného obohacení – věc vedená poskytovatelem pod sp. zn. 381/2022 s časovou dotací 20 hodin za rok 2022;

2. Smluvní strany dále deklarují, že služby advokáta dle odst. 1 výše byly poskytnuty nad rámec služeb poskytnutých na základě objednávky „O 505/2022“.

3. Celková hodnota služeb advokáta vymezených v tomto článku činí 105.000,–- Kč bez DPH.«.

73. V čl. IV. Dohody o narovnání 1 se uvádí následující:

»1.     Poskytovatel poskytl objednateli následující školení: 

a.    školení pro zaměstnance objednatele z problematiky veřejných zakázek malého rozsahu a metodiky zřizovatele (Magistrátu Hlavního města Prahy), a to na základě objednávky „O 25/2022“ v hodnotě 30.000,–- Kč bez DPH, 

b.    školení pro zaměstnance objednatele z problematiky registru smluv, GDPR, uveřejňování, profilu zadavatele a vybraných aspektů ZZVZ, a to na základě objednávky „O 27/2022“ v hodnotě 30.000,–- Kč bez DPH, a 

c.    školení pro zaměstnance objednatele z problematiky ZZVZ a rozhodovací praxe ÚOHS, a to na základě objednávky „O 28/2022“ v hodnotě 30.000,–- Kč bez DPH. 

2. Smluvní strany společně deklarují, že ačkoliv se jednalo o služby poskytnuté ze strany poskytovatele advokátní kanceláří, nejednalo se o právní služby. 

3. Celkové finanční plnění poskytnuté objednateli za poskytnuté školení činí 90.000,–- Kč bez DPH.«.

74. V čl. II. druhé ze tří „Dohod o narovnání“ ze dne 6. 8. 2024 předložených obviněným (dále jen „Dohoda o narovnání 2“) se uvádí, že

»1.  [s]mluvní strany uzavřely dne 2. března 2023 smlouvu č. 660/2022 nazvanou „Smlouva o poskytování právních služeb“ (…), jejímž předmětem byla optimalizace a zpracování vnitřních předpisů organizace (…).

2.    [v] průběhu plnění smlouvy bylo zjištěno, že ačkoliv byla smlouva pojmenována jako „Smlouva o poskytování právních služeb“ a služby poskytované na základě smlouvy jsou ve smlouvě označovány jako „právní služby“, nejednalo se o právní služby ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (…). Objednatel prohlašuje, že při vynaložení veškeré odbornosti, kterou lze na něm spravedlivě požadovat, nebyl při koncepci smlouvy schopen rozlišit, zda se bude jednat o právní služby. (…)«.

75. V čl. II. třetí ze tří „Dohod o narovnání“ ze dne 6. 8. 2024 předložených obviněným (dále jen „Dohoda o narovnání 3“) se uvádí, že

»1.  [s]mluvní strany uzavřely dne 3. února 2023 smlouvu č. 130/2023 nazvanou „Smlouva o poskytování právních služeb“ (…), jejímž předmětem byla optimalizace a zpracování směrnic organizace v návaznosti na provedený audit objednatele (…).

2.    [v] průběhu plnění smlouvy bylo zjištěno, že ačkoliv byla smlouva pojmenována jako „Smlouva o poskytování právních služeb“ a služby poskytované na základě smlouvy jsou ve smlouvě označovány jako „právní služby“, nejednalo se o právní služby ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (…). Objednatel prohlašuje, že při vynaložení veškeré odbornosti, kterou lze na něm spravedlivě požadovat, nebyl při koncepci smlouvy schopen rozlišit, zda se bude jednat o právní služby.«.

Právní posouzení

76. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).

77. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen k okamžiku zahájení zadávacího řízení nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.

78. Jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pak v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

79. Úřad se tedy bude zabývat tím, zda postup obviněného při zadávání veřejných zakázek č. 1 – 7 byl v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky je rozhodné, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

80. K tomu Úřad předně obecně uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

81. Zákonodárce v § 27 zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.

82. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést.

83. Nejprve Úřad uvádí, že je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, jelikož jejich předmětem jsou právní služby, resp. služby související s administrací veřejných zakázek a školeními, jak vyplývá ze smluv, resp. objednávek na jednotlivé veřejné zakázky (viz výše), tudíž předmětem nejsou činnosti, které by svou charakteristikou odpovídaly činnostem uvedeným v § 14 odst. 3 zákona. Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný hradil právní služby, resp. služby související s administrací veřejných zakázek minimálně od roku 2021 opakovaně, bude Úřad v dalších bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí posuzovat, zda se jedná v případě šetřených služeb o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) a v § 19 odst. 2 zákona.

84. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví dle § 19 odst. 1 zákona jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, pak se předpokládaná hodnota na základě § 19 odst. 2 zákona upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.

85. Jak plyne z § 19 odst. 3 zákona, za veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona se nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Úřad se tedy předně zabýval otázkou, zda se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u nichž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, či zda se v šetřeném případě uplatní výjimka z tohoto ustanovení zakotvená v § 19 odst. 3 zákona, a tedy nebude pro stanovení předpokládané hodnoty nutné brát v potaz úhrady poskytnuté zadavatelem během předcházejících 12 měsíců. Současně již na tomto místě je vhodné upozornit, že pravidlo dle § 19 odst. 3 zákona je výjimkou z obecného pravidla ohledně způsobu stanovení přepokládané hodnoty. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 55 Af 33/2022–205 ze dne 30. 11. 2023 k výjimce dle § 19 odst. 3 zákona dovodil, že veřejné zakázky, na které lze aplikovat uvedenou výjimku musí vznikat do jisté míry nepředvídatelně či nahodile podle aktuální potřeby zadavatele a dále je třeba uvedenou výjimku vykládat restriktivně. Úřad k uvedenému doplňuje, že právě prostřednictvím postupu dle citovaného ustanovení zákona by bylo možno při jeho extenzivním výkladu ve svém důsledku pořizovat řadu plnění de facto bez nutnosti provedení zadávacího řízení, což je v rozporu se smyslem úpravy zakázkového práva, a to i ve smyslu unijní úpravy. Nad to nelze přehlížet, že v souvislosti s aplikací pravidla § 19 odst. 3 zákona je spojena další podmínka, a to proměnlivost jednotkové ceny.

86. K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura[17] následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). V případě pravidelných veřejných zakázek se zpravidla bude jednat o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“.

87. Dále komentářová literatura[18] k ustanovení § 19 odst. 3 zákona mj. uvádí, že „Výjimku ze způsobu zadávání veřejných zakázek pravidelné povahy tvoří plnění, která vzhledem ke svému charakteru představují plnění nahodilá, tedy takové veřejné zakázky, které nepodléhají sčítací povinnosti zadavatele ve smyslu veřejných zakázek pravidelné povahy a mohou tak být pořizovány na základě samostatné předpokládané hodnoty vztahující se ke každé jednotlivé potřebě zadavatele. Uvedené ustanovení je do určité míry odrazem § 13 odst. 8 in fine ZVZ 2006. Uvedené pravidlo se týká pořizování dodávek a služeb, které by sice s ohledem na jejich opakovanost mohly být teoreticky považovány za veřejné zakázky pravidelné povahy, ale s ohledem na jejich zvláštní povahu a nahodilost jejich pořizování se dle zákona za veřejné zakázky pravidelné povahy nepovažují, a není proto třeba pro tyto stanovit předpokládanou hodnotu podle pravidel uvedených v § 19 odst. 1.“.

88. Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o trvající či pravidelně pořizované dodávky či služby, které zadavatel nakupuje pravidelně a tyto dodávky či služby nezbytně potřebuje pro výkon své činnosti, veřejné zakázky podle § 19 odst. 3 zákona se týkají služeb či dodávek, které zadavatel pořizuje nahodile podle svých aktuálních potřeb a jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Úřad k tomu uvádí, že je třeba v každém jednotlivém případě individuálně posoudit, zda se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, či zda jde o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona, neboť i stejný předmět plnění může být v jednom případě veřejnou zakázkou pravidelné povahy a v jiném případě může jít o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. V rámci posouzení povahy veřejné zakázky je třeba vzít v potaz charakteristické rysy poptávaného plnění a jeho souvislost s činností zadavatele, jakož i to, jakým způsobem zadavatel předmět plnění pořizoval v minulosti.

89. K výše uvedenému pak lze odkázat i na závěry obsažené v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-34190/2022/161 ze dne 19. 10. 2022, z něhož plyne, že „[p]odmínku, že se v případě výjimky dle § 19 odst. 3 má jednat o dodávky pořizované dle aktuálních potřeb, je pak nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně) v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze v aktuálním čase existující (taková je koneckonců i zcela předvídatelná potřeba zadavatele). Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) dodávek oproti jejich nahodilosti (byť jsou takové dodávky opakovány). Pouze v případě, kdy se jedná o dodávky sice opakované, ale svou povahou nahodilé (tedy ne v konkrétnějších obrysech předvídatelné), lze aplikovat výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. (…) Zároveň je k aplikaci ustanovení § 19 odst. 3 zákona jakožto k výjimce z pravidla dle § 19 odst. 1 zákona nutno přistupovat restriktivně (…).“. V této souvislosti Úřad odkazuje také na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-24742/2023/161 ze dne 19. 7. 2023, kde ve vztahu k § 19 odst. 1 zákona předseda Úřadu konstatoval, že „se jedná o stanovení předpokládané hodnoty u pravidelně pořizovaných opakujících se plnění, jejichž pravidelnosti si musí být zadavatel vědom. Zároveň se musí jednat o plnění či služby, které jsou dopředu předvídatelné.“.

90. Úřad rovněž podotýká, že neshledal, že by se v daném případě jednalo o takovou situaci, kdy by potřeba právních služeb vznikla v přímé souvislosti s nahodilými událostmi, tedy např. takovými, jež jsou popsány v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-06231/2025/161 ze dne 19. 2. 2025 (kdy předseda Úřadu v případě řešení otázky pravidelné povahy u veřejných zakázek na služby ostrahy v objektech  konstatoval, že „VZ poptávané v důsledku nefunkčnosti vrat nejsou veřejnými zakázkami pravidelné povahy, neboť není naplněna podmínka pravidelného a předvídatelného pořizování těchto služeb.“). V případě právních služeb je totiž třeba přihlédnout zejména k jejich zvláštnímu charakteru, kdy jejich potřeba vzniká často právě v reakci na do určité míry nepředvídatelné události (teoreticky potřeba vymáhání pohledávek, spory s obchodními partnery, pracovněprávní záležitosti – např. nároky na odstupné, řešení problémů spojených s neplněním pracovních povinností či porušováním pracovní kázně, řešení pracovních úrazů apod.). Naproti tomu v případě služeb fyzické ostrahy objektů, kdy se jedná v podstatě o dlouhodobé poskytování totožných služeb (ostraha stejných objektů probíhající de facto dlouhodobě obdobně) lze stěží očekávat nenadálou potřebu v důsledku dopravní nehody či vandalismu (když se takové situace obvykle nedějí).  Skutkové okolnosti jsou tak v nyní šetřeném případě a v případě popisovaném v citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu zcela odlišné. Ve vztahu k šetřenému případu je tak možno uvést, že ačkoli například některé z veřejných zakázek na administraci určité veřejné zakázky předcházely jisté aktuální potřeby zadavatele (tj. potřeba vypsat konkrétní veřejnou zakázku a zajistit její administraci), mohl zadavatel předpokládat, že taková skutečnost nastane, když v předchozím období k potřebě zajištění administrátora (jiných) veřejných zakázek docházelo. S ohledem na předchozí četnost obdobných služeb (viz předchozí tabulka) tak mohl zadavatel nepochybně předpokládat, že v budoucnu opět bude potřebovat zajistit administraci dalších veřejných zakázek. Ačkoli tedy zadavatel nemůže například předem odhadnout, jaké veřejné zakázky bude v budoucnu potřebovat zadávat a zda ve spojení s nimi bude potřebovat zajistit služby administrátora, může zadavatel s ohledem na předchozí období (tedy zda a v jaké míře takové služby využíval) odhadovat, že takové služby bude využívat i nadále.

91. Úřad na tomto místě konstatuje, že při stanovení skutečné ceny uhrazené dodavatelem za dodávky nebo služby během 12 měsíců předcházejících uzavření šetřené smlouvy se musí dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona jednat o stejné druhové vymezení plnění, nemusí se tedy jednat o plnění identické. Blíže v této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry obsažené např. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ-13396/2014/522/JCh ze dne 24. 6. 2014, dle kterého „(…) není podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou uzavírány v časově blízkém období (…) za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je právní poradenství (…) plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu“. Stejně tak lze v tomto směru odkázat na závěry plynoucí z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01052/2023/163 ze dne 17. 2. 2023, podle něhož „pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona není vyžadováno, aby šlo o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu“. Zároveň lze odkázat na recentní judikaturu Krajského soudu v Brně, jenž ve svém rozsudku sp. zn. 31 Af 24/2023 ze dne 23. 10. 2024 mj. uvedl, že »pravidelnou povahu zakázky lze (…) zjistit 1) ze samotného jazykového významu pojmu „pravidelné“, 2) ze zákonného požadavku, aby se jednalo o „dodávky nebo služby stejného druhu“, 3) z výjimky stanovené v odstavci třetím § 19. Podle názoru soudu lze o pravidelné povaze zakázky hovořit tam, kde zadavatel poptává plnění stejného druhu jako plnění poptávané kdykoliv v průběhu předchozích 12 měsíců, může-li objektivně především na základě této historické zkušenosti předpokládat, že bude poptávat plnění stejného druhu v obdobném rozsahu i do budoucna. (…) Jedním z aspektů pro rozlišování pravidelnosti či nepravidelnosti zakázek tak bude to, nakolik je budoucí vývoj zadávání veřejných zakázek stejného druhu očekávatelný nebo naopak nahodilý (dle aktuálních potřeb). Je-li praxe zadavatele ve vztahu k zakázkám stejného druhu bohatší, lze již na základě ní dovozovat, že zadavatel může objektivně předpokládat srovnatelný budoucí vývoj.«.

92. V šetřeném případě obviněný v období od 4. 1. 2022 do 25. 4. 2023 opakovaně (v průměru 3krát za měsíc) hradil a tedy i pořizoval externí právní služby, služby související s administrací veřejných zakázek, resp. školení, přičemž poskytovatelem těchto služeb byl vždy bez výjimky advokát, resp. advokátní kancelář – tj. J&T advokátní kancelář s.r.o.; KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o.; Mgr. Bc. Denis Ejubovič, advokát a ŠTAINC advokátní kancelář s.r.o. Úřad rovněž poznamenává, že obviněný hradil a tedy i pořizoval výše uvedené služby i v roce 2021, když poskytovatelům J&T advokátní kancelář s.r.o. a ŠTAINC advokátní kancelář s.r.o. v tomto roce uhradil celkem 20 faktur. Jelikož předmětné služby byly obviněným obstarávány kontinuálně minimálně od roku 2021, lze tedy učinit dílčí závěr, že v případě těchto právních služeb jde o takové trvající či pravidelně pořizované služby, které obviněný pořizoval (resp. poptával) opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování a rovněž tak lze shledávat i znak předvídatelnosti, když právě skutečnost, že obviněný předmětné služby pořizoval kontinuálně nasvědčuje tomu, že jde o předvídatelnou potřebu obviněného i do budoucna. V této souvislosti Úřad podotýká, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby poskytované advokátem týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 278/2020–38 ze dne 19. 5. 2021 a č. j. 8 Afs 31/2011–252 ze dne 30. 9. 2011 a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 86/2008–161 ze dne 13. 1. 2011) a Úřad má tedy za to, že se v případě veřejných zakázek č. 1 – 7 o plnění stejného druhu.

93. V této souvislosti a ve vztahu k námitce obviněného, že z předložených tabulek nelze identifikovat pravidelnost pořizovaných plnění, neboť rozdíly v hodnotách poptaných plnění mezi jednotlivými lety jednoznačně poukazují na skutečnost, že veškeré služby jsou poptávány na základě individuálních ad hoc potřeb zadavatele, Úřad sděluje následující. Skutečnost, že obviněný poptával předmětné právní služby na základě svých individuálních ad hoc potřeb, bez dalšího nikterak nevylučuje pravidelnost pořizování. Jak již Úřad uvedl výše, obviněný v období od 4. 1. 2022 do 25. 4. 2023 opakovaně (v průměru 3krát za měsíc) hradil a tedy i pořizoval externí právní služby. Je tedy irelevantní, že tak činil na základě svých ad hoc potřeb (jak tvrdí obviněný), když je objektivně prokázáno, že předmětné služby byly obviněným obstarávány kontinuálně minimálně od roku 2021. V tomto kontextu tedy není rozhodné, zdali obviněný obstarával předmětné služby na základě svých ad hoc potřeb anebo by tak činil na základě nějakého pevně stanoveného plánu na jednotlivé roky, ale je rozhodné, že tak činil kontinuálně, což nasvědčuje tomu, že jde o předvídatelnou potřebu obviněného i do budoucna. Na uvedeném ničeho nemění ani tvrzení obviněného, že kromě externího poskytovatele právních služeb souvisejících s administrací veřejných zakázek si některé veřejné zakázky obviněný administroval s využitím vlastních kapacit [tvrzené smlouvy na veřejné zakázky „Nákup zahradního traktoru a příslušenství“ a „Oprava skladových prostorů pod kuchyní (900 m2)“], když Úřad se zabýval právě službami, jež obviněnému poskytují právě externí dodavatelé (advokáti), přičemž v souvislosti s nimi Úřad shledal, že je obviněný pořizoval (resp. poptával) opakovaně. Skutečnost, že obviněný pravidelně a opakovaně pořizoval (resp. poptával) právní služby související s administrací veřejných zakázek tedy svědčí spíše tomu, že zadavatel ke své činnosti služby externího administrátora veřejných zakázek potřeboval nežli opaku, jak tvrdí obviněný.

94. Z dokumentace o veřejných zakázkách č. 1 – 7, jakož i z vyjádření obviněného plyne, že plnění poskytované obviněnému advokáty za úplatu sestávalo z právních služeb (ve smyslu úkonů právní pomoci), spočívajících např. v poskytování právního poradenství při zajištění administrací zadávacích řízení dle zákona, dále v poskytování právního poradenství, konzultací a dalších právních služeb v oblasti působnosti, záležitostí a výkonu činnosti obviněného, mimo poradenství dle zákona a v poskytování právních služeb v souvislosti se zajištěním optimalizace, zpracování (tvorby, úpravy, doplnění, změny) vnitřních předpisů organizace obviněného – viz popis předmětu veřejných zakázek č. 1 – 7 výše. Zároveň se jednalo o činnosti, k jejichž provedení bylo zapotřebí delší doby, jelikož smlouvy na veřejné zakázky č. 1, 2, 3 a 7 byly uzavřeny na dobu několika měsíců, nebo do vyčerpání stanoveného limitu. Setrvalé provádění činností v souvislosti s poskytováním právních služeb pak lze s ohledem na předmět plnění („Právní služby pro rok 2023“, „Objednávka administrace veřejných zakázek pro rok 2023“ a »Objednávka administrace VZMR na akci „Vnitřní předpisy organizace“«) předpokládat i v případě veřejných zakázek č. 4, 5 a 6.

95. V kontextu § 1 odst. 2 zákona o advokacii je pak ve vztahu k poskytování právních služeb rozhodné, zda se jedná o poskytování právní pomoci (právních služeb) advokátem soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb ve smyslu citovaného ustanovení je tedy soustavná a úplatná činnost, jejímž obsahem je právní pomoc. Právní služba je pak širším pojmem než právní pomoc, přičemž právní pomoc je jednou z forem poskytování právních služeb. Ze samotné definice dle citovaného ustanovení tak plyne, že advokát se zabývá soustavným poskytováním právních služeb, a to (zpravidla) za úplatu. V šetřeném případě pak nic nenasvědčuje tomu, že by dotčení advokáti v obecné rovině (tedy nikoliv výlučně ve vztahu k obviněnému) neposkytovali právní služby soustavně. Naopak i ve vztahu k obviněnému lze konstatovat, že činnost dotčených advokátů měla trvalý charakter, tedy nešlo o jednorázové, nahodilé či výjimečné poskytnutí právní služby. Z pohledu zákona o advokacii tak v šetřeném případě není rozhodné, zdali předmětní advokáti poskytovali obviněnému služby související s administrací veřejných zakázek nebo jiné právní služby, neboť se jedná o právní služby poskytnuté obviněnému v rámci výkonu advokacie. Jelikož pak ani v tomto kontextu nelze diferencovat mezi jednotlivými právními službami, jež obviněnému poskytli předmětní advokáti, má Úřad za to, že se v případě veřejných zakázek č. 1 – 7 jedná o plnění stejného druhu.

96. Úřad s ohledem na výše uvedené odmítá argumentaci obviněného ohledně příliš širokého vymezení právních služeb, když dle obviněného by výklad Úřadu mohl vést k tomu, že jakékoliv administrativní služby by bylo možné podřadit pod právní služby. V posuzovaném případě totiž není přiléhavá argumentace, že by obviněný poptával služby externího administrátora veřejných zakázek. Z předložené dokumentace totiž jednoznačně plyne, že obviněný poptával, resp. pořizoval externí právní služby, služby související s administrací veřejných zakázek, resp. školení, přičemž poskytovatelem těchto služeb byl vždy bez výjimky advokát. Jednotícím znakem tak nepochybně je to, že předmětné služby obviněný poptával nikoliv od externího administrátora veřejných zakázek odlišného od advokáta, ale právě od advokátů, přičemž jak již Úřad výše dovodil, jednalo se o právní služby. Úřad rovněž výše dovodil, že v případě právních služeb poskytovaných advokátem pak v šetřeném případě není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby poskytované advokátem týkají ale rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb. Úřad by tedy v šetřeném případě pod právní služby nepodřadil jakékoliv administrativní služby, ale jen takové, které jako právní služby obviněnému poskytl advokát.

97. Úřad rovněž odmítá také argumentaci obviněného, že právní služby ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o advokacii a služby administrace veřejných zakázek jsou natolik odlišnými druhy právních služeb, že i když služby administrátora veřejných zakázek poskytuje advokát, nevztahuje se na tuto činnost obecné pojištění odpovědnosti advokátů. Dle § 24a odst. 1 zákona o advokacii platí, že advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii – tedy odpovídá za újmu, kterou klientovi způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Předmětem pojištění profesní odpovědnosti advokáta za škodu podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii tedy je odpovědnost za škodu způsobenou klientovi při výkonu advokacie. Pokud tedy advokát poskytuje klientovi právní služby související s administrací veřejných zakázek, jak tomu bylo v šetřeném případě, není vyloučeno, že i na tyto služby se vztahuje obecné pojištění odpovědnosti advokáta za újmu, kterou klientovi způsobil
v souvislosti s výkonem advokacie.

98. K argumentaci obviněného, podle níž má za to, že služby poskytované advokáty budou typicky podřazeny pod právní služby CPV 79100000–5 a služby administrátorů veřejných zakázek jsou typicky zadávány pod CPV 75100000–7 Administrativní služby, Úřad předně zdůrazňuje, že jednotná klasifikace CPV kódů představuje pouze pomocný a podpůrný nástroj pro vymezení předmětu veřejné zakázky, přičemž její stěžejní účel je snadná orientace v zadávacích řízeních všech dodavatelů bez ohledu na skutečnost, z jakého členského státu pocházejí, když překlad předmětu veřejné zakázky do jiného jazyka by nemusel být dostatečně přesný, případně by mohl být i chybný. V žádném případě však nelze usuzovat, že by klasifikace CPV kódů měla být určující ve vztahu k určení stejného druhu služeb ve smyslu, zda se jedná o stejné druhové vymezení plnění. Ačkoliv Úřad apriori nevylučuje, že služby administrátorů veřejných zakázek by mohly být v obecné rovině zařazeny pod CPV kód 751 „Administrativní služby“, je nutné zdůraznit, že v rámci stromové struktury CPV klasifikace se tato skupina dále dělí na CPV kódy 7511 „Služby pro širokou veřejnost“, 7512 „Administrativní služby správních orgánů“ a 7513 „Podpůrné služby pro vládní instituce“, přičemž se jedná o podskupiny širší skupiny pod CPV kódem 75 „Administrativa, ochrana a sociální zabezpečení“. Je tedy evidentní, že zmiňovaná skupina CPV 751 obsahuje široké vymezení administrativních služeb a není dedikovaná výlučně pro služby administrátorů veřejných zakázek.

99. Právní služby pořizované obviněným i v předcházejících 12 měsících tak lze bezpochyby (i ve světle výše uvedené judikatury) považovat za služby stejného druhu ve smyslu § 19 zákona. V této souvislosti Úřad uvádí, že jednotlivé smluvní vztahy specifikované v bodu 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí tak představují veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona.

100. Ve vztahu k čl. IV. Dohody o narovnání 1, resp. k vyjádření obviněného, že služby advokáta poskytnuté obviněnému v souvislosti se školením nejsou právní služby ve smyslu § 1 zákona o advokacii, Úřad sděluje, že s ohledem na výše uvedené je nutné pod pojem právní služby dle § 1 odst. 2 zákona o advokacii zařadit veškeré poskytování právní pomoci advokátem, které je vykonáváno soustavně a za úplatu. V této souvislosti Úřad uvádí, že mezi platbami, jež byly obviněným uhrazeny ve sledovaném období od 4. 1. 2022 do 25. 4. 2023 za školení jsou celkem 4 platby (na základě faktury č. 132, 421, 422 a 423). Ve vztahu k platbě na základě faktury č. 132 Úřad uvádí, že obviněnému byly fakturovány „právní služby – školící kurzy pro zaměstnance na téma povinnosti zaměstnance vyplývající z etického kodexu“. Fakturou č. 421 pak byly obviněnému fakturovány »právní služby dle objednávky 25/2022 školení na klíč pro max 5 účastníků. na téma „VZMR“«, fakturou č. 422 »právní služby dle objednávky 28/2022 školení na klíč pro max 5 účastníků. na téma „ZZVZ“« a fakturou č. 423 »právní služby dle objednávky 27/2022 školení na klíč pro max 5 účastníků. na téma „Registr smluv“«. Z uvedeného popisu je tedy zřejmé, že věcný charakter služeb, jež obviněnému poskytli dotčení advokáti, spočíval ve školeních týkajících se výkladu právních či interních předpisů, resp. povinností zaměstnance vyplývajících z etického kodexu, nebo záležitostí týkajících se registru smluv, a lze tak usoudit, že se v zásadě jedná o právní poradenství, avšak poskytované současně více osobám formou školení. Ostatně sám poskytovatel v textu daňových dokladů – faktur – slovně označuje fakturované služby jako „právní služby“. Nadto Úřad v uvedené souvislosti dodává, že „právními službami“ nejsou myšleny toliko ty právní služby ve smyslu zákona o advokacii poskytované výhradně advokáty, ale jedná se o právní služby obecně, kdy, jak vyplývá i z usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 9 To 104/2022 ze dne 10. 5. 2022, poskytování právních služeb nelze ztotožňovat s výkonem advokacie. S ohledem na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že i v případě částek hrazených za uvedené služby spočívající v poskytnutí školení se jedná o právní služby poskytnuté advokátem (tj. advokátními kancelářemi ŠTAINC advokátní kancelář s.r.o. a KLATOVSKÝ & SVATOŇ advokátní kancelář, s.r.o.).

101. Ve vztahu k obsahu Dohod o narovnání 2 a 3, které obviněný doručil Úřadu společně s vyjádřením ze dne 12. 8. 2024 uvádí Úřad následující. V čl. II. odst. 1 Dohody o narovnání 2 se uvádí, že »[s]mluvní strany uzavřely dne 2. března 2023 smlouvu č. 660/2022 nazvanou „Smlouva o poskytování právních služeb“ (…), jejímž předmětem byla optimalizace a zpracování vnitřních předpisů organizace (…).«. Obdobně rovněž v čl. II. odst. 1 Dohody o narovnání 3 se uvádí, že »[s]mluvní strany uzavřely dne 3. února 2023 smlouvu č. 130/2023 nazvanou „Smlouva o poskytování právních služeb“ (…), jejímž předmětem byla optimalizace a zpracování směrnic organizace v návaznosti na provedený audit objednatele (…).«. Úřad v této souvislosti předně sděluje, že nyní šetřená věc se nikterak netýká „Smlouvy o poskytování právních služeb č. 660/2022 ze dne 2. 3. 2023“ ani „Smlouvy o poskytování právních služeb č. 130/2023 ze dne 3. 2. 2023“, jež by byly uzavřené mezi obviněným a J&T advokátní kancelář s.r.o., a Úřadu tedy není zřejmé, jaký vliv by mohly mít uvedené smlouvy na nyní šetřenou věc, když žádná z šetřených veřejných zakázek č. 1 – 7 se těchto smluv netýká. Úřad proto konstatuje, že další obsah Dohod o narovnání 2 a 3 je pro toto správní řízení zcela irelevantní.

102. K čl. II. odst. 2 Dohod o narovnání 2 a 3, v rámci nichž obviněný spolu s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o. učinili společné prohlášení ve vztahu k právním službám, které již byly obviněnému tímto dodavatelem poskytnuty (a to v tom smyslu, že ačkoli původně uzavřená smlouva byla pojmenována jako „Smlouva o poskytování právních služeb“, nejednalo se o právní služby), Úřad podotýká, že považuje za zcela nepřípustné, aby obviněný a jeho dodavatelé tímto způsobem účelově zpětně měnili charakter původních ujednání, pokud v původních smluvních ujednáních je zcela jasně projevená vážná vůle smluvních stran uzavřít smlouvu právě v takové podobě, v jaké byla uzavřena. Úřad pak považuje za absurdní, aby obviněný a jeho dodavatel zpětně měnili charakter již poskytnutých služeb, když by byly tyto poskytnuty dle platné smlouvy, následně by byly vyfakturovány a zaplaceny a žádný z účastníků smluvního vztahu by v této souvislosti nevznesl vůči tomu žádné námitky.

103. Nad rámec uvedeného pak Úřad k námitce obviněného, že „(…) by považoval za nepřípustné, pokud by zpětně měnil předmět plnění jako takový. Upřesnění druhu poskytnutých služeb však nemění charakter původních ujednání“ sděluje, že s ohledem na výše uvedené s tímto konstatováním obviněného nesouhlasí. Úřad zároveň zdůrazňuje, že předešlý odstavec je v šetřeném případě nutno vnímat spíše jako obecné konstatování ve vztahu k čl. II. odst. 2 Dohod o narovnání 2 a 3 (nebo k ujednáním obdobného znění), neboť jak již Úřad uvedl výše, obsah Dohod o narovnání 2 a 3 (tedy ujednání ve vztahu ke „Smlouvě o poskytování právních služeb č. 660/2022 ze dne 2. 3. 2023“ a „Smlouvě o poskytování právních služeb č. 130/2023 ze dne 3. 2. 2023“) se nikterak netýká šetřených veřejných zakázek č. 1 – 7. I další argumentace obviněného ve vztahu k tomu, co a jak zamýšlel měnit ve vztahu k těmto smlouvám („Smlouva o poskytování právních služeb č. 660/2022 ze dne 2. 3. 2023“ a „Smlouva o poskytování právních služeb č. 130/2023 ze dne 3. 2. 2023“) je tak zcela irelevantní.

104. Úřad s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona provedl výpočet předpokládané hodnoty veřejných zakázek č. 1 – 7 (viz tabulka níže), přičemž při tomto výpočtu vycházel v souladu s dotčeným ustanovením zákona z ceny, kterou obviněný uhradil za právní služby během 12 měsíců předcházejících zadání každé jednotlivé veřejné zakázky. Ve vztahu ke každé jednotlivé veřejné zakázce (č. 1 – 7) tak Úřad pro účely stanovení předpokládané hodnoty sečetl částky, které obviněný uhradil za právní služby za 12 měsíců předcházejících datu zadání příslušné veřejné zakázky (bylo-li datum zadání veřejné zakázky např. 4. 1. 2023, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky Úřad sečetl všechny platby uhrazené za právní služby v období od 4. 1. 2022 do 3. 1. 2023).

105. Co se týká určení délky trvání smluvního vztahu (tj. posouzení, zda je smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou), zde Úřad vycházel zejména z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1932/2018 ze dne 12. 12. 2018 navazujícího na předešlou praxi dotčeného soudu, v němž soud judikoval, že „[i] za současné právní úpravy lze dobu trvání nájemního poměru sjednaného na dobu určitou dohodnout nejen uvedením určitého časového období (např. měsíců), popř. uvedením konkrétního dne, k němuž nájemní poměr zanikne, ale i tak, že ji lze vázat na konkrétním datem neurčitelnou objektivně zjistitelnou skutečnost, z níž je možné bez pochyb zjistit, kdy nájemní poměr skončí, přičemž v době sjednání takovéto dohody nemusí mít účastníci jistotu, kdy takto sjednaná doba uplyne, je však jisté, že tato skutečnost nastane.“.

106. Z uvedeného lze tedy dovodit, že za smlouvu na dobu určitou lze považovat i takovou smlouvu, která sice neobsahuje konkrétní datum konce jejího trvání, nicméně z ní vyplývá, že v budoucnu v určitém okamžiku zanikne, a to splněním určitého/srozu­mitelně v ní vymezeného závazku, který nemá trvající nebo opakující se charakter. Na daném posouzení pak s ohledem na § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ničeho nemění ani skutečnost, že smlouva může obsahovat ujednání o tom, že je uzavřena na dobu neurčitou, neboť při takovém posouzení by se vycházelo z jejího celkového obsahu. V situaci, kdy Úřad dospěje k závěru, že se sice jedná o smlouvu na dobu určitou, avšak tuto dobu nelze zcela přesně určit, bude Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky kalkulovat s hodnotou 1 rok (12 měsíců), neboť takový výklad je pro obviněného nejpříznivější.

107. Z obsahu šetřených smluv se podává, že smlouvy na veřejné zakázky č. 1, 2, 3 a 7 byly uzavřeny na dobu kratší než 1 rok, příp. byla doba plnění „ohraničena“ vyčerpáním finančního limitu. V případě objednávek týkajících se veřejných zakázek č. 4 – 6 má Úřad za to, že se jedná o smluvní vztahy sjednané na dobu určitou, avšak tuto dobu nelze zcela přesně určit, nicméně Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky kalkuloval s hodnotou 1 rok (12 měsíců), neboť takový výklad je pro obviněného nejpříznivější. Úřad tedy pro zjednodušení/přeh­lednost níže uvedené tabulky kalkuloval při výpočtu předpokládaných hodnot veřejných zakázek č. 1 – 7 s dobou 1 rok, neboť z hlediska výpočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 19 zákona není rozhodné, zda byla smlouva uzavřena na dobu jednoho roku nebo dobu kratší.

108. Jelikož obviněný označil právní služby související s objednávkou č. O 505/2022 jako služby, na které lze aplikovat výjimku dle § 29 písm. k) zákona, přičemž se jedná o objednávku, na základě které byla obviněným uhrazena platba v rozhodném období, tj. během 12 měsíců předcházejících zadání šetřených veřejných zakázek č. 1 – 7, zabýval se Úřad i možností aplikace této výjimky.

109. Podle § 29 písm. k) zákona „zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby, (1) které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1, (…)“. Úřad k uvedenému doplňuje, že takové právní služby, které spadají pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, nejsou započítávány do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na právní služby pravidelné povahy, neboť právě jejich vyčlenění pod uvedenou výjimku z nich činí de iure služby jiného druhu.

110. Úřad při výkladu § 29 písm. k) zákona vychází z obecného pravidla, že výjimky z povinnosti zadavatele postupovat v zadávacím řízení je třeba vždy vykládat restriktivně. Tento přístup Úřadu plyne ze skutečnosti, že důsledkem aplikace výjimky na konkrétní případ je stav, kdy se dané plnění nemusí zadávat v zadávacím řízení podle zákona. Dochází tak k situaci, kdy veřejné prostředky, jež budou za toto plnění zaplaceny, nebudou vynaloženy na základě otevřené a transparentní hospodářské soutěže, která je základním prostředkem k dosažení efektivního, účelného a hospodárného vynakládání veřejných prostředků, které je hlavním účelem a smyslem regulace veřejného zadávání. Restriktivní výklad výjimek přitom zaručuje, že z povinnosti zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení, tedy způsobem, který je pro dosažení stavu efektivní hospodářské soutěže určen, budou vyňaty pouze ty případy, které zákonodárce explicitně vymezil.

111. Pokud jde o restriktivní výklad výjimek z povinnosti zadat veřejnou zakázku postupem, který znamená zajištění hospodářské soutěže, Úřad odkazuje na skutečnost, že tuto doktrínu již aprobovala i judikatura, a to jak národní, tak evropská, a to zejména ve vztahu k podmínkám použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“). Na úrovni práva Evropské unie restriktivní přístup k použití JŘBU, tedy nejméně transparentního druhu zadávacího řízení, judikoval Soudního dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 14. 9. 2004 ve věci C-385/02, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:2004:522, kde Soudní dvůr konstatoval, že ustanovení směrnic, která umožňují výjimky z pravidel zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně, aby nedocházelo k účelové interpretaci a k obcházení zákona, přičemž důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících aplikaci výjimky nese ten, kdo se jich dovolává, tj. zadavatel. Obdobnost restriktivního pojetí prokazování podmínek pro aplikaci výjimky plynulo i z dřívější rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, a to z rozsudku ve věci C-199/85, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:1987:115, ze dne 10. 3. 1987 a z rozsudku ve věci C-71/92, Komise proti Španělsku, ECLI:EU:C:1993:890, ze dne 17. 11. 1993, v důsledku čehož lze konstatovat, že se jedná ze strany Soudního dvora Evropské unie o pojetí konstantní.

112. Úřad akcentuje, že důkazní břemeno k prokázání důvodů pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) bod 1. či 2. zákona spočívá na obviněném, který existenci těchto důvodů musí Úřadu doložit (např. předžalobní výzvou, komunikací s protistranou, ze které je jasně patrno, že jedna ze stran hodlá ve věci učinit kroky vedoucí k zahájení konkrétního řízení atp.). V souvislosti se skutečnostmi, jež ve vztahu k aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) zákona obviněný uvedl ve vyjádření ze dne 12. 8. 2024 a Dohodě o narovnání 1 (viz výše) však Úřad konstatuje, že ačkoliv obviněný poukazuje na služby poskytované mu advokátem v souvislosti se dvěma spory ze smlouvy na dodávky, notářským řízením, či s doručenou předžalobní upomínkou, tak k těmto tvrzením nepředkládá žádné důkazy. Ačkoli jsou u jednotlivých služeb advokáta dle čl. III. odst. 1. Dohody o narovnání 1 uvedeny také spisové značky, jedná se o spisové značky poskytovatele J&T advokátní kancelář s.r.o., nikoliv tedy o spisové značky soudů či jiného orgánu dle § 29 písm. k) zákona, takže ani z těchto údajů nelze samo o sobě dovodit, zda se v případě těchto služeb jedná o právní služby dle § 29 písm. k) zákona. Úřad tedy konstatuje, že ve vztahu k právním službám, jež souvisejí s objednávkou č. O 505/2022, neshledal důvody pro aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) zákona, neboť obviněný neprokázal opak, tedy, že by tyto právní služby spadaly pod uvedenou výjimku. Úřad v této souvislosti opět zdůrazňuje, že důkazní břemeno v tomto směru spočívá na obviněném, který musí případnou existenci výjimky Úřadu doložit. Obviněný však Úřadu nepředložil žádné dokumenty, ze kterých bylo možné ověřit naplnění předmětné výjimky, ačkoliv byl k tomu Úřadem opakovaně vyzýván.

113. K čl. II. odst. 2 Dohody o narovnání 1, podle něhož obviněný spolu s dodavatelem J&T advokátní kancelář s.r.o. učinili společné prohlášení, že v průběhu poskytování právních služeb zjistili, že některé z poskytovaných právních služeb spadají pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, Úřad dále podotýká, že ani skutečnost, kdy objednatel s dodavatelem formou „dohody o narovnání“ zpětně upřesní poskytnuté služby tak, že se jedná o služby spadající pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, neprokazuje, že se skutečně jedná o právní služby, které této výjimce podléhají. Tento úkon představuje v podstatě „pouhé“ prohlášení zadavatele, že se o takové právní služby jednalo, nicméně toto tvrzení zadavatel nikterak neprokázal žádnými relevantními doklady.

114. Jelikož ve vztahu k objednávce č. O 505/2022 Úřad neshledal oprávněnost aplikace výjimky dle § 29 písm. k) zákona, lze konstatovat, že platby, které obviněný uhradil v rozhodném období, tj. během 12 měsíců předcházejících zadání každé jednotlivé veřejné zakázce č. 1 – 7 nezahrnují platby za úkony jednoznačně spadající pod výjimku uvedenou v ustanovení § 29 písm. k) zákona, a není v této souvislosti tedy třeba nijak upravovat výpočet předpokládaných hodnot předmětných veřejných zakázek č. 1 – 7.

115. S ohledem na vše výše uvedené Úřad vypočetl dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona předpokládanou hodnotu veřejných zakázek č. 1 – 7 následovně.

116. Z výše uvedeného vyplývá, že u všech uvedených veřejných zakázek č. 1 – 7 přesahuje jejich předpokládaná hodnota limit 2 mil. Kč dle § 27 písm. a) zákona pro veřejnou zakázku malého rozsahu, přičemž ve všech případech se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na služby [viz limit dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. účinného v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku (26. 4. 2023)], z čehož se podává, že ve vztahu ke každé z těchto veřejných zakázek byl obviněný povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. zakázku zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít postupem dle zákona rámcovou dohodu a následně zadávat veřejné zakázky v jejím rámci). Vzhledem k tomu, že obviněný tak neučinil, a tento postup tedy mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě postupu dle zákona mohl obviněný obdržet od jiného dodavatele výhodnější nabídku, není pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

117. K tomu Úřad dále uvádí, že postup obviněného spočívající v pořizování právních služeb, jak je uvedeno v bodě 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí (tedy uzavření smluv, resp. objednávek na veřejné zakázky č. 1 – 7) je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (pořizování právních služeb dle aktuální potřeby bez provedení zadávacího řízení), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (pořizování právních služeb na základě jednotlivých smluv či objednávek), blízkou souvislostí časovou když smlouva na veřejnou zakázku č. 1 byla uzavřena dne 26. 4. 2023, na veřejnou zakázku č. 2 dne 29. 3. 2023, na veřejnou zakázku č. 3 dne 2. 3. 2023 a dále objednávka na veřejnou zakázku č. 4 byla uzavřena dne 20. 2. 2023, objednávky na veřejné zakázky č. 5 a 6 byly uzavřeny dne 14. 2. 2023 a smlouva na veřejnou zakázku č. 7 byla uzavřena dne 4. 1. 2023 (odstup mezi jednotlivými po sobě následujícími útoky se tedy zpravidla pohybuje v řádech týdnů/měsíců) a souvislostí
v předmětu útoku (opakované pořizování právních služeb, tj. zadávání veřejných zakázek na služby bez provedení zadávacího řízení), pročež tedy postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.

118. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

119. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

120. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

121. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

122. Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

123. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 26. 4. 2023 uzavřením poslední smlouvy (objednávky) na poskytnutí právních služeb, tedy smlouvy na veřejnou zakázku č. 1.

124. Z výše uvedeného tak vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

125. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

126. Úřad uvádí, že celková cena plnění pravidelně pořizovaného na základě veřejných zakázek č. 1 – 7 postupem mimo zadávací řízení činí 5 285 000 Kč bez DPH (což představuje součet celkové ceny dotčených smluv, resp. objednávek) a za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze tedy obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 528 500 Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného na základě veřejných zakázek č. 1 – 7 postupem mimo zadávací řízení).

127. Podle § 37 písm. a), c) a i) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

128. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

129. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

130. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit (v šetřeném případě rovněž při zohlednění počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku) za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

131. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že v důsledku nezákonného jednání obviněného došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

132. Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné přitěžující nebo polehčující okolnosti.

133. Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

134. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009–62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015–33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.‚“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení‘ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

135. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

136. Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu s

• přestupkem podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0778/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-44825/2023/500 ze dne 10. 11. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč, a
• přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0864/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-50508/2023/510 ze dne 19. 12. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč.

137. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z dokumentu „Rozpočet – plán výnosů a nákladů příspěvkových organizací hl. m. Prahy na rok 2025“[19] Úřad zjistil, že obviněný hospodaří v roce 2025 s plánovanými výnosy ve výši 162 304 600 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

138. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

139. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

140. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754– 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

141. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

142. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

143. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

144. Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

145. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2024001044.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

JUDr. Jan Salmon, advokát, Revoluční 763/15, 110 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy