Knihovna Veřejných Zakázek
Spolupráce zadavatele a developera z pohledu rozhodovací praxe ÚOHS a plánovacích smluv
(25. 03. 2026)S ohledem na pokračující tlak na rozvoj území obcí, zejména v oblasti rezidenční, smíšené a komerční výstavby, nabývá na významu smluvní spolupráce mezi obcemi coby veřejnými zadavateli a soukromými investory – developery. Obcím tato spolupráce umožňuje, do určité míry, do developerova záměru promítat své vlastní požadavky, zatímco developer získává odpovídající právní jistotu, že obec nebude podnikat kroky za účelem blokování či ztížení realizace projektu. Zatímco za předchozí právní úpravy se smluvní spolupráce odehrávala prostřednictvím uzavírání inominátních (nepojmenovaných) soukromoprávních smluv[1], aktuální zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “StZ”) předpokládá uzavírání tzv. plánovacích smluv s veřejnoprávní povahou. Důležitou součástí plánovacích smluv jsou práva a povinnosti související s vybudováním veřejné infrastruktury, jejíž potřeba je vyvolána developerským záměrem. Při nastavení těchto závazků by však neměly být opomíjeny limity vyplývající z právní úpravy zadávání veřejných zakázek, zejména zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).
Mgr. Martin Látal, advokát, Solkind s.r.o., advokátní kancelář
Požadavek zadavatele na prokazování referencí prostřednictvím staveb občanské vybavenosti ve světle rozhodovací praxe
(15. 01. 2026)
Požadavky zadavatelů na prokazování technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), u veřejných zakázek na výstavbu či rekonstrukci veřejně využívaných objektů prostřednictvím předložení seznamu stavebních prací a doložení zkušeností se stavbami občanské vybavenosti, zpravidla s odkazem na § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „vyhláška“) patří v zadavatelské praxi dlouhodobě mezi často využívané kritérium.
Mgr. Jakub Zenker, právník, Solkind s.r.o., advokátní kancelář
JUDr. Petr Novotný, LL.M. et LL.M., advokát, partner Solkind s.r.o., advokátní kancelář
Výhrada posunu konce lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám
(06. 01. 2026)Základním stavebním kamenem jakéhokoliv zadávacího řízení je správné nastavení zadávacích podmínek. Ostatně jedno z klíčových ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) uvádí, že za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel (§ 36 odst. 3 ZZVZ). Nicméně i když zadavatel stanoví zadávací podmínky s maximální pečlivostí, případně i v souladu s provedenou předběžnou tržní konzultací, nelze ani tak vyloučit podání námitek dodavatelů proti zadávacím podmínkám. Jakkoliv lze z hlediska teoretického dovozovat, že účast dodavatelů v zadávacím řízení je vítána v nejširším množství, nepochybně se v prostředí veřejných zakázek vyskytují dodavatelé, jejichž zájmem v některých případech není ani tak úspěch v zadávacím řízení samotném, jako spíše snaha o narušení, či dokonce zrušení zadávacího řízení, ať již je důvod jakýkoliv.
Mgr. Jan Galář, právník, Solkind s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Milan Šebesta, LL.M. et LL.M., advokát, partner, Solkind s.r.o., advokátní kancelář
Více »
Výklad zadávacích podmínek v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – část 3
(04. 12. 2025)V úvodu této třetí a poslední části článku si představíme, co lze chápat pod teologickým výkladem právního jednání. A dále završíme rozbor výkladových metod v kontextu dvou rozhodnutí rozebíraných v první části článku při zohlednění dalších rozhodnutí Úřadu a navazující soudní praxe.
JUDr. Jan Musil, LL.M., advokát
Mgr. Milan Šebesta, LL.M., advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Nemožnost vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu chybějících údajů v evidenci skutečných majitelů
(02. 12. 2025)Nejvyšší správní soud v nedávném rozsudku ze dne 18. 9. 2025, č. j. 1 Afs 193/2024 - 34 (dále též jen „Rozsudek 1 Afs 193/2024“) dospěl k závěru, že ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravující povinnosti zadavatele zjišťovat údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, je-li českou právnickou osobou, výhradně z evidence skutečných majitelů a vyloučit ze zadávacího řízení takového vybraného dodavatele, o jehož skutečném majiteli nebylo možné údaje tímto způsobem zjistit, nelze aplikovat pro rozpor s právem Evropské unie. Nejvyšší správní soud při tom vycházel z judikatury Soudního dvora Evropské unie vztahující se ke směrnici o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, jakož i z několika vlastních předcházejících rozhodnutí a rozhodnutí Nejvyššího soudu, v nichž byly na základě této judikatury Soudního dvora EU vyvozeny závěry, které mají dopad i ve vztahu k související české právní úpravě.
JUDr. Martin Kusák, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. David Mareš, Ph.D., LL.M., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář