Spolupráce zadavatele a developera z pohledu rozhodovací praxe ÚOHS a plánovacích smluv

S ohledem na pokračující tlak na rozvoj území obcí, zejména v oblasti rezidenční, smíšené a komerční výstavby, nabývá na významu smluvní spolupráce mezi obcemi coby veřejnými zadavateli a soukromými investory – developery. Obcím tato spolupráce umožňuje, do určité míry, do developerova záměru promítat své vlastní požadavky, zatímco developer získává odpovídající právní jistotu, že obec nebude podnikat kroky za účelem blokování či ztížení realizace projektu. Zatímco za předchozí právní úpravy se smluvní spolupráce odehrávala prostřednictvím uzavírání inominátních (nepojmenovaných) soukromoprávních smluv[1], aktuální zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “StZ”) předpokládá uzavírání tzv. plánovacích smluv s veřejnoprávní povahou. Důležitou součástí plánovacích smluv jsou práva a povinnosti související s vybudováním veřejné infrastruktury, jejíž potřeba je vyvolána developerským záměrem. Při nastavení těchto závazků by však neměly být opomíjeny limity vyplývající z právní úpravy zadávání veřejných zakázek, zejména zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Mgr. Martin Látal, advokát, Solkind s.r.o., advokátní kancelář