Knihovna Veřejných Zakázek
Evropské dotace srozumitelně: Díl druhý – Žadatel nebo příjemce?
(02. 09. 2026)
Evropské dotace a jejich implementace v rámci ČR představují komplexní systém pravidel, kdy hraje roli jak právní rámec na úrovni unijní, tak na úrovni národní. Množství zapojených subjektů, postupů a orientace v nich není nijak intuitivní, a přitom nepochopení jeho pravidel může mít pro subjekt čerpající dotaci velmi tvrdé důsledky. Tato série článků se pokusí představit jednotlivé aspekty implementace evropských dotací tak, aby bylo možné se v problematice snáze zorientovat.
Druhý díl se zaměří na životní cyklus projektu s důrazem na vliv na právní postavení žadatele a příjemce dotace.
Mgr. Kateřina Steiner, LL.M., specialistka veřejných zakázek, Solkind s.r.o., advokátní kancelář
Evropské dotace srozumitelně: Díl první – Unijní a národní rámec
(01. 09. 2026)
Evropské dotace a jejich implementace v rámci ČR představují komplexní systém pravidel, kdy hraje roli jak právní rámec na úrovni unijní, tak na úrovni národní. Množství zapojených subjektů, postupů a orientace v nich není nijak intuitivní, a přitom nepochopení jeho pravidel může mít pro subjekt čerpající dotaci velmi tvrdé důsledky. Tato série článků se pokusí představit jednotlivé aspekty implementace evropských dotací tak, aby bylo možné se v problematice snáze zorientovat.
První díl se zaměří vysvětlení vztahu mezi národním a unijním rámcem implementace dotací.
Mgr. Kateřina Steiner, LL.M., specialistka veřejných zakázek, Solkind s.r.o., advokátní kancelář
Prokazování dostupnosti technického vybavení při zadávání veřejných zakázek – limity sdílení technického vybavení
(10. 04. 2026)Veřejní zadavatelé se v praxi běžně potýkají s otázkou, jak zabezpečit, aby vybraný dodavatel skutečně disponoval dostatečným technickým vybavením pro řádné a včasné plnění veřejné zakázky. Časté jsou případy, kdy se dodavatel účastní více zadávacích řízení současně, v nichž je vyžadováno stejné nebo obdobné technické vybavení, nebo podá nabídku do více částí veřejné zakázky. Tento článek se zabývá tím, jak je možné takové sdílení regulovat a přitom dodržet zásadu přiměřenosti.
Mgr. Marek Lemberka, advokátní koncipient, Solkind s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Milan Šebesta, LL.M. et LL.M., advokát, Solkind s.r.o., advokátní kancelář
Spolupráce zadavatele a developera z pohledu rozhodovací praxe ÚOHS a plánovacích smluv
(25. 03. 2026)S ohledem na pokračující tlak na rozvoj území obcí, zejména v oblasti rezidenční, smíšené a komerční výstavby, nabývá na významu smluvní spolupráce mezi obcemi coby veřejnými zadavateli a soukromými investory – developery. Obcím tato spolupráce umožňuje, do určité míry, do developerova záměru promítat své vlastní požadavky, zatímco developer získává odpovídající právní jistotu, že obec nebude podnikat kroky za účelem blokování či ztížení realizace projektu. Zatímco za předchozí právní úpravy se smluvní spolupráce odehrávala prostřednictvím uzavírání inominátních (nepojmenovaných) soukromoprávních smluv[1], aktuální zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “StZ”) předpokládá uzavírání tzv. plánovacích smluv s veřejnoprávní povahou. Důležitou součástí plánovacích smluv jsou práva a povinnosti související s vybudováním veřejné infrastruktury, jejíž potřeba je vyvolána developerským záměrem. Při nastavení těchto závazků by však neměly být opomíjeny limity vyplývající z právní úpravy zadávání veřejných zakázek, zejména zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).
Mgr. Martin Látal, advokát, Solkind s.r.o., advokátní kancelář
