Knihovna Veřejných Zakázek

Výklad zadávacích podmínek v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – část 2

V první části článku jsme se věnovali dvěma rozhodnutím Úřadu, která přezkoumávala spornou zadávací podmínku spočívající v požadavku na dodávku: „Vaku pro odběr plazmy 1000 ml“

Závěry těchto rozhodnutí při zohlednění dalších rozhodnutí Úřadu a navazující soudní praxe shrnout je možné shrnout následovně.

Jeví se, že při výkladu zadávacích podmínek je v první řadě namístě přikročit k jazykovému/gramatickému výkladu – ten představuje prvotní přiblížení k výkladu dotčené podmínky. V případě přetrvávající pochybnosti o správném výkladu je ovšem nutné přikročit k dalším výkladovým metodám (systematický, logický, teleologický), přičemž z výše citovaného lze dovozovat, že by mělo být zohledněno též následující:

-      Účel a předmět veřejné zakázky (ve vzájemné souvislosti s dalším bodem) – resp. smysl a účel zadávacího řízení;

-      Praxe obvyklá v daném odvětví trhu / při zadávání podobných veřejných zakázek;

-      Jak by zadávací podmínky vykládal „průměrný odborně zdatný dodavatel“;

-      Úmysl zadavatele, který je „průměrnému odborně zdatnému dodavateli“ (potažmo „průměrnému účastníkovi zadávacího řízení“ - viz judikatura NSS výše) zjevný či nebudí pochybnosti;

-      Výklad zadávacích podmínek v jejich vzájemné souvislosti;

-      Veškerý kontext věci;

-      Celková racionalita každé myslitelné výkladové varianty (racionální výklad).

Výklad zadávacích podmínek v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – část 1

Cílem tohoto třídílného článku je seznámit čtenáře s pravidly výkladu právního jednání, respektive zadávacích podmínek, a to mj. i v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

V rámci první části článku se budeme věnovat analýze dvou poměrně nedávných rozhodnutí Úřadu, resp. předsedy Úřadu, ve kterých jsou nastíněny výkladové metody používané Úřadem v kontextu výkladu zadávacích podmínek přezkoumávaných zadávacích řízení, a to ve vazbě na již dřívější rozhodnutí týkající se této problematiky. Na základě této analýzy dotčených rozhodnutí se pokusíme nastínit Úřadem využívané výkladové metody a související faktory, které mají být při výkladu dle Úřadu zvažovány a zohledněny.

V dalších částech článku budeme níže uvedené závěry zasazovat do širšího kontextu pravidel pro výklad právních předpisů a pro výklad právního jednání dle relevantních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).  

JUDr. Jan Musil, LL.M., advokát
Mgr. Milan Šebesta, LL.M., advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Kdy je zadavatel povinen učinit nebo akceptovat změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce?

Úvod

Na zadávání veřejných zakázek judikatura nahlíží jako na veřejnoprávní ingerenci do procesu nalezení smluvní protistrany pro něco, co je nadále ryze soukromoprávním smluvním vztahem.  To jinými slovy znamená, že se vedle pravidel dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o zadávání veřejných zakázek“) uplatní i pravidla dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „občanský zákoník“). V tomto článku se zaměříme na poměrně zásadní problematiku, a to otázku změny ceny u veřejných zakázek na stavební práce v důsledku víceprací nebo méněprací. Nikoliv ale optikou toho, jaké změny je zadavatel oprávněn provést (tj. výklad § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek), ale optikou toho, jaké změny je povinen provést anebo akceptovat (tj. výklad relevantních ustanovení občanského zákoníku).

Mgr. Jan Surý, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Námitky proti zadávacím podmínkám v jednacím řízení s uveřejněním v rozhodovací praxi

Jednací řízení s uveřejněním je druh zadávacího řízení, který se vyznačuje značnou mírou flexibility. V jeho průběhu lze do určité fáze z pozice zadavatele změnit téměř jakékoliv zadávací podmínky a z pozice účastníků upravovat předběžné nabídky, a to ať již v návaznosti na změněné zadávací podmínky, či v reakci na vyvíjející se jednání se zadavatelem. V důsledku této flexibility, resp. možnosti jednání o předběžných nabídkách a zadávacích podmínkách však z rozhodovací praxe vyplynula určitá specifika týkající se míry detailu zadávacích podmínek, jejich vysvětlování a především možnosti namítání jejich nezákonnosti. Cílem tohoto článku je představení této rozhodovací praxe a jejích důsledků pro zadavatele, ale zejména pro dodavatele.

Mgr. Zuzana Profousová, právník, specialista zadávání veřejných zakázek, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Milan Šebesta, LL.M. et LL.M., advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část

V této části článku se zaměříme na popis dalších z nejčastějších pochybení zadavatelů veřejných zakázek financovaných z prostředků poskytnuté dotace, které bývají předmětem kontroly poskytovatelů dotace, ovšem obvykle s negativními závěry pro příjemce dotace.

Mgr. Ladislav Novotný, advokátní koncipient
JUDr. Petr Novotný LL.M. et LL.M., advokát a partner MT Legal s.r.o., advokátní kancelář