Knihovna Veřejných Zakázek

Výklad zadávacích podmínek v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – část 3

V úvodu této třetí a poslední části článku si představíme, co lze chápat pod teologickým výkladem právního jednání. A dále završíme rozbor výkladových metod v kontextu dvou rozhodnutí rozebíraných v první části článku při zohlednění dalších rozhodnutí Úřadu a navazující soudní praxe.

JUDr. Jan Musil, LL.M., advokát
Mgr. Milan Šebesta, LL.M., advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Nemožnost vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu chybějících údajů v evidenci skutečných majitelů

Nejvyšší správní soud v nedávném rozsudku ze dne 18. 9. 2025, č. j. 1 Afs 193/2024 - 34 (dále též jen „Rozsudek 1 Afs 193/2024“) dospěl k závěru, že ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravující povinnosti zadavatele zjišťovat údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, je-li českou právnickou osobou, výhradně z evidence skutečných majitelů a vyloučit ze zadávacího řízení takového vybraného dodavatele, o jehož skutečném majiteli nebylo možné údaje tímto způsobem zjistit, nelze aplikovat pro rozpor s právem Evropské unie. Nejvyšší správní soud při tom vycházel z judikatury Soudního dvora Evropské unie vztahující se ke směrnici o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, jakož i z několika vlastních předcházejících rozhodnutí a rozhodnutí Nejvyššího soudu, v nichž byly na základě této judikatury Soudního dvora EU vyvozeny závěry, které mají dopad i ve vztahu k související české právní úpravě. 

JUDr. Martin Kusák, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Mgr. David Mareš, Ph.D., LL.M., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
 

Výklad zadávacích podmínek v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – část 2

V první části článku jsme se věnovali dvěma rozhodnutím Úřadu, která přezkoumávala spornou zadávací podmínku spočívající v požadavku na dodávku: „Vaku pro odběr plazmy 1000 ml“

Závěry těchto rozhodnutí při zohlednění dalších rozhodnutí Úřadu a navazující soudní praxe shrnout je možné shrnout následovně.

Jeví se, že při výkladu zadávacích podmínek je v první řadě namístě přikročit k jazykovému/gramatickému výkladu – ten představuje prvotní přiblížení k výkladu dotčené podmínky. V případě přetrvávající pochybnosti o správném výkladu je ovšem nutné přikročit k dalším výkladovým metodám (systematický, logický, teleologický), přičemž z výše citovaného lze dovozovat, že by mělo být zohledněno též následující:

• Účel a předmět veřejné zakázky (ve vzájemné souvislosti s dalším bodem) – resp. smysl a účel zadávacího řízení;
• Praxe obvyklá v daném odvětví trhu / při zadávání podobných veřejných zakázek;
• Jak by zadávací podmínky vykládal „průměrný odborně zdatný dodavatel“;
• Úmysl zadavatele, který je „průměrnému odborně zdatnému dodavateli“ (potažmo „průměrnému účastníkovi zadávacího řízení“ - viz judikatura NSS výše) zjevný či nebudí pochybnosti;
• Výklad zadávacích podmínek v jejich vzájemné souvislosti;
• Veškerý kontext věci;
• Celková racionalita každé myslitelné výkladové varianty (racionální výklad).

Výklad zadávacích podmínek v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – část 1

Cílem tohoto třídílného článku je seznámit čtenáře s pravidly výkladu právního jednání, respektive zadávacích podmínek, a to mj. i v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

V rámci první části článku se budeme věnovat analýze dvou poměrně nedávných rozhodnutí Úřadu, resp. předsedy Úřadu, ve kterých jsou nastíněny výkladové metody používané Úřadem v kontextu výkladu zadávacích podmínek přezkoumávaných zadávacích řízení, a to ve vazbě na již dřívější rozhodnutí týkající se této problematiky. Na základě této analýzy dotčených rozhodnutí se pokusíme nastínit Úřadem využívané výkladové metody a související faktory, které mají být při výkladu dle Úřadu zvažovány a zohledněny.

V dalších částech článku budeme níže uvedené závěry zasazovat do širšího kontextu pravidel pro výklad právních předpisů a pro výklad právního jednání dle relevantních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).  

JUDr. Jan Musil, LL.M., advokát
Mgr. Milan Šebesta, LL.M., advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Kdy je zadavatel povinen učinit nebo akceptovat změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce?

Úvod

Na zadávání veřejných zakázek judikatura nahlíží jako na veřejnoprávní ingerenci do procesu nalezení smluvní protistrany pro něco, co je nadále ryze soukromoprávním smluvním vztahem.  To jinými slovy znamená, že se vedle pravidel dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o zadávání veřejných zakázek“) uplatní i pravidla dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „občanský zákoník“). V tomto článku se zaměříme na poměrně zásadní problematiku, a to otázku změny ceny u veřejných zakázek na stavební práce v důsledku víceprací nebo méněprací. Nikoliv ale optikou toho, jaké změny je zadavatel oprávněn provést (tj. výklad § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek), ale optikou toho, jaké změny je povinen provést anebo akceptovat (tj. výklad relevantních ustanovení občanského zákoníku).

Mgr. Jan Surý, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář