ÚOHS-R0107/2026/VZ-28889/2026/162

Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 24. 6. 2026 navrhovatelem

■   DEVERAKO k.s. (dříve jako ROBSTAV k.s.), IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, Modřany, 143 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 20. 5. 2026 Mgr. Tomášem Polišenským, advokátem, ev. č. ČAK 20880, se sídlem Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-20740/2026/510ze dne 10. 6. 2026 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0355/2026/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

■   Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „II/106 Krňany, obchvat“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2025–066604, ve znění pozdějších oprav,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0355/2026/VZ, č. j. ÚOHS-20740/2026/510 ze dne 10. 6. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.

Odůvodnění

XI.        ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

1. Zadavatel zahájil dne 28. 11. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Dne 12. 4. 2026 zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Dne 4. 5. 2026 zadavatel rozhodl o výběru nabídky vybraného dodavatele a následně dne 21. 5. 2026 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

2. Dne 22. 5. 2026 obdržel Úřad návrh[1] navrhovatele. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[2] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.

3. Návrh navrhovatele směřoval proti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a obsahoval mimo jiné i návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku (dále jen „předběžné opatření“).

XII.    NAPADENÉ USNESENÍ

4. Dne 10. 6. 2026 vydal Úřad napadené usnesení. Výrokem I napadeného usnesení Úřad správní řízení zastavil podle § 257 písm. k) ZZVZ, neboť návrh navrhovatele byl podán po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Výrokem II napadeného usnesení Úřad zastavil řízení o žádosti na nařízení předběžného opatření, jelikož se tato žádost stala dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zjevně bezpředmětnou.

5. V odůvodnění výroku I napadeného usnesení Úřad uvedl, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který směřoval proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, byl navrhovatelem podán až po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, a nastal tak důvod pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. k) ZZVZ.

6. K odůvodnění výroku II napadeného usnesení Úřad uvedl, že vzhledem k tomu, že zadavatel již uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku dne 21. 5. 2026, stal se návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zjevně bezpředmětným a rozhodnutí Úřadu o takové žádosti by nevyvolalo žádné právní následky.

XIII. ROZKLAD NAVRHOVATELE

7. Dne 24. 6. 2026 obdržel Úřad rozklad navrhovatele proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 10. 6. 2026. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl, v souladu s počítáním času dle § 40 správního řádu, na 25. 6. 2026. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

8. Stěžejní námitkou rozkladu navrhovatele je účelovost uzavření smlouvy na veřejnou zakázku zadavatelem, kdy zadavatel dle tvrzení navrhovatele vědomě nerozhodl o námitkách navrhovatele směřujícím proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, čímž nastala dne 13. 5. 2026 fikce odmítnutí jeho námitek. 

9. Dle navrhovatele uzavřel zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku ještě před uplynutím lhůty k podání návrhu k Úřadu podle § 251 odst. 2 ZZVZ, jelikož lhůta pro podání návrhu měla uplynout až dne 23. 5. 2026. Navrhovatel k tomu uvádí, že není možné přijmout výklad, podle něhož může zadavatel po marném uplynutí lhůty k vyřízení námitek, avšak ještě před uplynutím lhůty k podání návrhu podle § 251 odst. 2 ZZVZ, uzavřít smlouvu a tím fakticky znemožnit přezkum svých předchozích úkonů. Namítá, že takový postup by byl v rozporu se základními principy ZZVZ, se zásadou transparentnosti, se zákazem zneužití práva a současně s právem Evropské unie garantujícím efektivní opravné prostředky ve veřejném zadávání a v této souvislosti namítá rovněž existenci veřejného zájmu na přezkoumání zákonnosti zadávacího řízení na veřejnou zakázku. 

10. Navrhovatel v rozkladu zastává názor, že zadavatel neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku za účelem realizace veřejné zakázky, ale jako nástroj blokace přezkumné pravomoci Úřadu, kdy zadavatel svým jednáním údajně vytvořil situaci, v níž se navrhovatel nemůže objektivně domoci meritorního přezkumu zákonnosti zadávacího řízení. Jedná se tak o situaci, která dle navrhovatele odůvodňuje „zásah Úřadu formou zákazu plnění smlouvy“. Navrhovatel u Úřadu namítá rovněž i hrozící majetkovou újmu, která mu má vzniknout v důsledku nezákonného postupu zadavatele. 

11. Úřad se měl dle názoru navrhovatele v napadeném usnesení vypořádat s argumentací směřující proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a nikoli se omezit pouze na formální konstatování, že smlouva byla uzavřena před podáním návrhu. Takový přístup shledává navrhovatel nepřiměřeně formalistickým, neboť zcela pomíjí okolnosti uzavření smlouvy, účelprávní úpravy a navrhovatel v této souvislosti označuje napadené usnesení za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

12. Navrhovatel podal k Úřadu také návrh na zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku. V rozkladu proti napadenému usnesení pak navrhovatel shrnuje rovněž jeho námitky uvedené v tomto návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy Úřadem dle § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ a v této souvislosti opět velmi podrobně rozepisuje své námitky směřující proti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, přičemž opakovaně namítá nepřezkoumatelnost a nezákonnost rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení.

Závěr rozkladu

13. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, přičemž předseda Úřadu prvostupňovému orgánu uloží zabývat se zejména otázkou, zda uzavření smlouvy dne 21. 5. 2026 za situace, kdy navrhovateli dosud běžela lhůta k podání návrhu podle § 251 odst. 2 ZZVZ, není v rozporu s účelem právní úpravy, zásadou efektivní právní ochrany a právem navrhovatele na meritorní přezkum postupu zadavatele.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

14. Zadavatel se vyjadřuje primárně k okamžiku podání návrhu k Úřadu, kdy uvádí časovou souslednost jeho podání (22. 5. 2026), čemuž předcházelo uzavření smlouvy zadavatelem (21. 5. 2026). Dle zadavatele tak došlo k naplnění § 257 písm. k) ZZVZ, čili zákonnému zastavení správního řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, protože po uzavření smlouvy již nelze návrh na přezkum věcně projednat.

15. Zadavatel odmítá, že by smlouvu uzavřel záměrně proto, aby se vyhnul přezkumu ze strany Úřadu. Tvrdí, že o námitkách navrhovatele nevěděl kvůli internímu administrativnímu pochybení a zdravotním problémům zaměstnankyně odpovědné za jejich předání.

16. Vyjádření zadavatele k rozkladu dále obsahuje argumentaci týkající se oprávněnosti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

17. Dle zadavatele nebylo navrhovateli odňato právo na procesní ochranu ze strany Úřadu, neboť měl navrhovatel stále k dispozici možnost podat k Úřadu návrh na zákaz plnění uzavřené smlouvy podle § 254 ZZVZ, kterou navíc využil a takový návrh k Úřadu podal.

18. Závěrem zadavatel uvedl, že Úřad postupoval správně, když správní řízení zastavil, a navrhuje podaný rozklad zamítnout.

XIV.    ŘÍZENÍ O ROZKLADU

19. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které vydání usnesení předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným usnesením rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. 

XV.       K námitkám rozkladu

21. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 ZZVZ na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 12. 4. 2026.

22. Ustanovení § 257 písm. k) ZZVZ stanoví jednoznačně, že Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže byl návrh podán po uzavření smlouvy, s výjimkou návrhu na zákaz plnění smlouvy.

23. Ze správního spisu vyplývá, že smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem dne 21. 5. 2026 a uveřejněna v registru smluv i na profilu zadavatele téhož dne. Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele byl k Úřadu podán dne 22. 5. 2026. Uvedená skutková zjištění Úřadu navrhovatel v rozkladu nijak nerozporuje. Je tedy nesporné, že předmětný návrh byl podán až po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky.

24. Taxativní výčet uvedený zákonodárcem v § 257 písm. k) ZZVZ jednoznačně stanoví případy, kdy Úřad zahájené správní řízení zastaví, jinak řečeno nenechává prostor pro správní uvážení Úřadu. „Vydáním usnesení o zastavení řízení zahájeném na návrh končí řízení bez toho, aniž by bylo rozhodnuto o věci samé. Obligatorně takto postupuje správní orgán v případech, kdy věc nemůže být meritorně přezkoumána, buď pro procesní nedostatky postupu na straně účastníků řízení, nebo skutkový stav dospěl do stadia, kdy již není možné uložit účinné nápravné opatření.“[3] Pakliže tedy Úřad učinil správná skutková zjištění, kterými došlo k naplnění zákonných předpokladů pro zastavení správního řízení o návrhu dle uvedeného ustanovení, nemohl v řízení o návrhu pokračovat v meritorním přezkumu zákonnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Postup Úřadu proto na rozdíl od názoru navrhovatele vyjádřeného v rozkladu neshledávám přehnaně formalistickým, nýbrž jako jediným zákonem přípustným.

25. Neobstojí ani námitka navrhovatele ohledně existence veřejného zájmu na zásahu Úřadu a na existenci efektivní kontroly zadávacího procesu. Jak v souvislosti k § 257 ZZVZ uvedl Ústavní soud v nálezu pléna Pl. ÚS 24/21 ze dne 2. 11. 2021, „[o]mezení práva na soudní a jinou právní ochranu sleduje legitimní cíl, jenž spočívá v zajištění účinnosti rozhodnutí ve fázi před uzavřením smlouvy na předmět veřejné zakázky. Toto omezení je vůči sledovanému cíli přiměřené, neboť právo účastníků přezkumného řízení není omezeno absolutně. Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž obsahuje několik institutů, jež mají zajistit, aby bylo meri­torní rozhodnu­tí zásadně vydáno. Je současně přiměřené, že forma účinné ochrany je v různých fázích zadávacího řízení odlišná. (…) Institut zastavení řízení má zajistit racionalizaci přezkumného řízení tak, aby řízení u ÚOHS a případně u správních soudů neprobíhalo poté, co již není možné naplnit jeho smysl. Jinými slovy, omezení práva na soudní a jinou právní ochranu sleduje cíl zajištění účinnosti rozhodnutí ve fázi před uzavřením smlouvy na předmět veřejné zakázky.“

26. Otázka zákonnosti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, dodržení zásady transparentnosti postupu zadavatele, s tím související hrozící vznik majetkové újmy navrhovateli, jakož i otázka zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku nejsou s ohledem na výše uvedené relevantní pro posouzení daného případu, jelikož nesměřují proti žádnému z výroků napadeného usnesení. V tomto případě je totiž třeba pouze rozhodnout o osudu předmětného správního řízení. V okamžiku, kdy byla prokazatelně a bez všech pochybností uzavřena smlouva na předmět plnění veřejné zakázky ještě před podáním samotného návrhu, nelze pokračovat ve správním řízení, které bylo zahájeno přesto, že bylo přezkoumávané zadávací řízení již v okamžiku podání návrhu (resp. zahájení správního řízení) ukončeno. Jediným právním instrumentem, kterým lze teoreticky napadnout smlouvu uzavřenou na základě zadávacího řízení, je návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 zákona, o který se však v tomto případě nejedná. Procesní situace ani zákonná ustanovení tak nedávají Úřadu jinou možnost než správní řízení dle § 257 písm. k) ZZVZ usnesením zastavit.

27. V předchozím odstavci zmíněné možnosti podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 ZZVZ navrhovatel využil a je o něm u Úřadu vedeno samostatné správní řízení. Veškeré námitky rozkladu navrhovatele směřující proti zákonnosti uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, jakož i účelovosti jejího uzavření, tak budou předmětem tohoto jiného správního řízení (pokud je navrhovatel v návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy uvedl), čímž však není nikterak naznačováno, zda může být takový návrh důvodný.

28. Navrhovatel dále namítá, že napadené usnesení porušuje právní princip „nemo turpitudinem suam allegare potest“ („nikdo nemůže těžit z vlastního nepoctivého jednání“), neboť umožňuje, aby zadavatel měl prospěch z vlastního nepoctivého jednání. Navrhovatel má totiž za to, že mu je skrze napadené usnesení upřen přezkum úkonů zadavatele učiněných při výběru nejvhodnější nabídky, ačkoliv zadavatel dle navrhovatele svévolně porušil zákon, pokud smlouvu uzavřel v ochranné lhůtě, a zamezil tak možnému budoucímu přezkumu svých úkonů. K tomu lze uvést, že zákon je v tomto ohledu zcela jednoznačný. Jak bylo již uvedeno výše, je-li smlouva na veřejnou zakázku uzavřena, nelze dále řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vést (mimo řízení o návrhu na zákaz plnění smlouvy) a takové řízení musí být zastaveno. Jde o projev zásady ochrany třetích osob a jejich právní jistoty (důvěry v uzavřené smlouvy). Takovou třetí osobou je dodavatel, se kterým byla smlouva na veřejnou zakázku uzavřena. Po uzavření smlouvy již zákon připouští Úřadu do takto vzniklých závazkových právních vztahů zasahovat pouze z důvodů vymezených taxativně a rovněž velmi úzce v § 254 odst. 1 ZZVZ, a to výhradně rozhodnutím vydaným v řízení o návrhu na zákaz plnění smlouvy. Zdejší správní řízení takovým řízením není.

29. V šetřeném případě navrhovatel podal návrh dle § 250 ZZVZ (až) po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, pročež již nebylo možné ze strany Úřadu uložit nápravné opatření. Mám tak za to, že výrok I napadeného usnesení je správný a v souladu se zákonem.

30. Ačkoliv navrhovatel v rozkladu uvádí, že napadá napadené usnesení v celém rozsahu, výslovně neuplatňuje žádné konkrétní námitky proti výroku II napadeného usnesení, jímž byla Úřadem konstatována zjevná bezpředmětnost žádosti na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Úřad správně zjistil, že smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 21. 5. 2026 a téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele. Správné je rovněž zjištění Úřadu, že návrh (jehož součástí byla žádost o nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavření smlouvy) byl navrhovatelem Úřadu doručen dne 22. 5. 2026 (tedy v souladu se zákonem stanovenou lhůtou pro podání návrhu dle § 251 ZZVZ) a téhož dne bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Uvedený skutkový stav navrhovatel v rozkladu nijak nerozporuje.

31. Podle § 61 odst. 1 správního řádu může správní orgán z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.

32. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

33. Úřad na základě správných skutkových zjištění dospěl k závěru, že nastal zákonný předpoklad rovněž pro zastavení správního řízení v části o žádosti na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, jelikož předmětná smlouva byla s vybraným dodavatelem uzavřena ještě před samotným zahájením správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Žádosti o nařízení předběžného opatření v požadované podobě tak nelze fakticky vyhovět. Dospěl jsem tudíž k závěru, že obstojí rovněž výrok II napadeného usnesení.

XVI.    ZÁVĚR

34. Po zvážení všech aspektů dané věci jsem z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že Úřad postupoval správně a v souladu s právními předpisy, když uzavřel, že návrh navrhovatele byl podán po uzavření smlouvy v otevřeném řízení, a správní řízení z tohoto důvodu podle § 257 písm. k) ZZVZ zastavil. Úřad rovněž postupoval správně a v souladu se zákonem, když podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil řízení o žádosti na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, jelikož se stala zjevně bezpředmětnou.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Adresát/i:

1. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5

2. Mgr. Tomáš Polišenský, advokát, Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 1.

[2] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[3] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání.  Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017.