ÚOHS-R0006/2026/VZ-09149/2026/162

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 13. 1. 2026 navrhovatelem 

• MEDDI hub a.s., IČO 06230458, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 6. 10. 2025 Mgr. Lukášem Nohejlem, advokátem, ev. č. ČAK 09656, Kaplan & Nohejl, advokátní kancelář s.r.o., IČO 03235858, se sídlem Opletalova 1525/39, Nové Město, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-50000/2025/500 ze dne 29. 12. 2025, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0758/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• Plzeňský kraj, IČO 70890366, se sídlem Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zajištění zprostředkování distančních zdravotních služeb obyvatelům s trvalým pobytem v Plzeňském kraji prostřednictvím online komunikační platformy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 2. 2025 pod ev. č. Z2025–007712, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 2. 2025 pod ev. č. 82254–2025, ve znění pozdější opravy, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel

• ANYCARE s.r.o., IČO 17131294, se sídlem Kramolínská 955, 199 00 Praha 9,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0758/2025/VZ, č. j. ÚOHS-50000/2025/500 ze dne 29. 12. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

I.                   Zadávací řízení a postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel zahájil podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 4. 2. 2025 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě celkem tři nabídky, a to mj. nabídku navrhovatele a vybraného dodavatele.

2. Dne 3. 9. 2025 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru dodavatele z téhož dne a současně Zprávu o hodnocení nabídek z téhož dne.

3. Navrhovatel podal proti oznámení o výběru dne 17. 9. 2025 námitky (dále jen „námitky),[1] kterými rozporoval odůvodnění rozhodnutí o výběru dodavatele a dále skutečnost, že podle jeho názoru nabídka vybraného dodavatele nesplňuje požadavky na předmět veřejné zakázky a také, že vybraný dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace pomocí jím uvedené referenční zakázky „Medevio Komunikační platforma pro lékaře“ (dále jen „referenční zakázka Medevio“).

4. Prostřednictvím rozhodnutí o námitkách ze dne 1. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“)[2] zadavatel námitky odmítl.

5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách nesouhlasil, podal dne 9. 10. 2025 návrh ze dne 8. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“)[3] u Úřadu.

II.                 Napadené rozhodnutí

6. Úřad napadeným rozhodnutím[4] návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

7. K otázce přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách Úřad v bodu 96 napadeného rozhodnutí uvedl, že se v něm zadavatel komplexně věnoval námitkám navrhovatele, když s odkazem na zadávací dokumentaci a svůj postup v rámci zadávacího řízení uvedl ucelený argumentační rámec, kterým reagoval na argumentaci navrhovatele obsaženou v námitkách, podrobně a srozumitelně vyjádřil a odůvodnil svůj postoj vůči tvrzením navrhovatele, na základě kterého se následně mohl navrhovatel kvalifikovaně rozhodnout, jaký bude jeho další postup.

8. Pokud jde o tvrzené nesplnění technických parametrů předmětu veřejné zakázky ze strany vybraného dodavatele, Úřad v bodu 99 napadeného rozhodnutí uvedl, že navrhovatel tuto námitku formuloval pouze v obecné rovině, aniž by uvedl konkrétní důvody či doložil příslušné důkazy, z nichž by takové tvrzení vyplývalo. Pouhý výčet požadovaných parametrů a obecné tvrzení navrhovatele o jejich údajném nesplnění dle Úřadu nevymezuje žádnou specifickou okolnost způsobilou zpochybnit posouzení nabídek zadavatelem. V bodu 101 napadeného rozhodnutí dále rozvinul, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách poukázal na to, že mu bude vybraným dodavatelem předloženo individualizované řešení, přičemž navrhovatel se v návrhu nijak nevyjadřuje k tomu, proč by takovéto řešení nemělo splňovat požadované technické parametry.

9. K tvrzenému nedoložení požadované certifikace Úřad v bodu 108 shrnul, že vybraný dodavatel požadovaný certifikát v nabídce řádně doložil a že zadavatel při posouzení nabídky postupoval v souladu se zákonem.

10. Závěrem se Úřad zabýval otázkou tvrzeného nesplnění technické kvalifikace. Úřad shledal, že zadavatel stanovil požadavek na prokázání technické kvalifikace prostřednictvím realizace alespoň jedné významné služby obdobného charakteru a vybraný dodavatel předložil ve své nabídce dvě referenční zakázky (přičemž v rámci posouzení nabídek byly obě zadavatelem akceptovány). Vzhledem k tomu, že navrhovatel rozporoval pouze jednu z nich, konkrétně referenční zakázku Medevio, pak dle bodu 114 napadeného rozhodnutí nelze než uzavřít, že vybraný dodavatel předmětnou technickou kvalifikaci i v intencích tvrzení obsažených v návrhu navrhovatele prokázal, neboť druhá referenční zakázka nebyla z jeho strany nijak rozporována. Úřad se dále rozporovanou referenční zakázkou Medevio nezabýval, neboť by jakákoliv zjištění související s touto referenční zakázkou nemohla nic změnit na závěru, že vybraný dodavatel dle závěrů zadavatele, které nebyly zpochybněny, technickou kvalifikaci prokázal prostřednictvím druhé referenční zakázky.

III.               Rozklad navrhovatele

11. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 5. 1. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 13. 1. 2026, tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

12. Navrhovatel v rozkladu[5] uvádí, že napadené rozhodnutí je nezákonné, nepřezkoumatelné a věcně nesprávné, neboť Úřad při jeho vydání nesprávně zjistil skutkový stav, nesprávně vyhod­notil právní otázky, nevypořádal se s podstatnými námitkami navrhovatele a současně přijal závěry, které jsou podle navrhovatele vnitřně rozporné a v rozporu s obsahem nabídky vybraného dodavatele.

Závěr rozkladu

13. Závěrem svého rozkladu navrhovatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.               Vyjádření zadavatele k rozkladu

14. Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil prostřednictvím přípisu ze dne 20. 1. 2026.[6] Uvedl, že se ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí a rozklad pokládá za obstrukční. Dále se vyjádřil k jednotlivým rozkladovým námitkám a ve zbytku odkázal na svá předchozí vyjádření. V závěru svého vyjádření zadavatel předsedovi Úřadu navrhl, aby napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

V.                 Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu[7]

15. Vybraný dodavatel pokládá tvrzení obsažená v rozkladu navrhovatele za rozporná se skutečným obsahem správního spisu, textem napadeného rozhodnutí, ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu i Úřadu a ignorující závazné závěry hodnoticí komise i Úřadu. Vybraný dodavatel tedy předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

VI.               Řízení o rozkladu

16. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž s přih­lédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat závěr, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

VII.             K námitkám rozkladu

K přezkoumatel­nosti rozhodnutí o námitkách

18. První část námitek rozkladu (blíže srov. čl. III bod 1 rozkladu) věnuje navrhovatel závěrům Úřadu týkajícím se přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách. Vyčítá Úřadu, že neučinil vlastní skutková zjištění jednotlivých technických parametrů ani neporovnal tvrzení vybraného dodavatele s požadavky zadávací dokumentace. V této souvislosti je třeba uvést, že ve vztahu k návrhovým námitkám, které směřují proti samotné přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách, Úřad takové tvrzené povinnosti neměl.

19. V souladu s § 245 odst. 1 zákona musí být součástí rozhodnutí o námitkách odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů[8] platí, že tuto povinnost zadavatele nelze vykládat absolutně či mechanicky, a formalisticky trvat na vypořádání každé jednotlivé věty, myšlenky či dílčí námitky. Postačuje, pokud z rozhodnutí o námitkách vyplývá srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě všech namítaných skutečností. Tento závěr Úřad ostatně uvedl již v napadeném rozhodnutí, blíže srov. body 86 – 88.

20. Jestliže pak účastník správního řízení namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách (jako v nyní šetřeném případě, blíže srov. čl. III bod 1 návrhu), zabývá se Úřad touto otázkou právě a pouze z pohledu otázky přezkoumatelnosti, přičemž „vlastní skutková zjištění jednotlivých technických parametrů“ či „porovnání tvrzení vybraného dodavatele s požadavky zadávací dokumentace“ Úřad nečiní.

21. Úřad tedy při posouzení rozhodnutí o námitkách postupoval správně a v mezích předmětu správního řízení, který je dán obsahem návrhu. Jeho závěrům učiněným v této souvislosti nelze ničeho vytknout, neboť z rozhodnutí o námitkách srozumitelně vyplývá, proč zadavatel námitkám navrhovatele nepřisvědčil. V podrobnostech lze odkázat na body 91 – 97 napadeného rozhodnutí.

22. Na tomto místě lze uvést, že značná část ať už námitkové, návrhové či rozkladové argumentace navrhovatele vychází z jeho nepochopení zadávacích podmínek. Z námitek vyplývá, že navrhovatel byl přesvědčen, že technické řešení vybraného dodavatele, kterým má být poskytování předmětu veřejné zakázky zajišťováno, nesplňuje konkrétní parametry stanovené zadavatelem,[9] dále ke dni podání nabídky toto technické řešení nesplňuje podmínku certifikace ISO 27001[10] s tím, že poddodavatel vybraného dodavatele provozuje svou platformu Medevio na infrastruktuře AWS, což ovšem není forma zabezpečení, kterou zadavatel požadoval doložit.[11] Z těchto námitek a rovněž z dalšího postoje navrhovatele ve správním řízení[12] vyplývá, že navrhovatel byl přesvědčen, že zadavatel poptává již hotový produkt, tedy komunikační online platformu, která by existovala ke dni podání nabídky, a že vybraný dodavatel zadavateli nabízí stávající platformu jeho poddodavatele Medevio s. r. o.

23. Ze zadávací dokumentace[13] však takový požadavek zadavatele nevyplývá, a to ani přes to, že v čl. 5.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvedl, že z popisu způsobu poskytování služeb bude zřejmé, že „nabízené plnění splňuje zadavatelovy požadavky“ (zvýraznění doplněno). Natolik zásadní požadavek, jakým by byla dodávka komunikační platformy hotové již v okamžiku podání nabídek, by jistě byl v zadávacích podmínkách definován výslovně. Lze také dodat, že v dalších částech zadávací dokumentace jsou požadavky zadavatele uvozeny i budoucím časem.[14] Z tohoto jediného sousloví, na které upozorňuje navrhovatel, tak nelze vyčíst, že by zadavatel skutečně poptával již existující plnění. Pro tuto skutečnost hovoří i fakt, že předmětem hodnocení byla v šetřeném případě doba započetí s poskytováním služeb od účinnosti smlouvy a rovněž to, že v návrhu smlouvy, který tvořil přílohu č. 3 zadávací dokumentace není požadováno, aby dodavatel dodal již existující plnění.

24. Na základě této skutečnosti je tedy zcela dostatečné, že námitky navrhovatele týkající se splnění požadavků na předmět plnění vypořádal zadavatel tvrzením, že „plnění (řešení), které poddodavatel nabízí široké veřejnosti, nemusí být totožné s plněním nabízeným zadavateli v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku“, dále, že „vybraný dodavatel společně se svým poddodavatelem nabízí řešení individualizované pro tuto veřejnou zakázku. Vybraný dodavatel musí začít s poskytováním plnění do 25 dnů od účinnosti smlouvy, podmínkou zadávacího řízení nebylo dodání ‚hotového produktu‘. Vybraný dodavatel doložil ISO certifikaci 27001 v náležitém rozsahu. Zadavatel se na základě předložených dokladů v nabídce dodavatele nemá důvod domnívat, že požadované plnění nebude zajištěno“,[15] a „zadavatel legitimně očekává, že vybraný dodavatel je odborníkem v daném oboru, je vázán svou nabídkou a svými prohlášeními a zadavatel nemá důvod se domnívat, že by tomu tak být nemělo. Zadavatel pro vyvrácení jakýchkoliv pochybností stěžovatele uvádí, že vybraný dodavatel dostatečně popsal a prokázal jím nabízené plnění, včetně popisu řešení provozu online komunikační platformy, a zajištění souladu se standardem ISO 27001 a předložil požadovaný certifikát ISO 27001. Zadavatel v současné době nemá žádný důvod se domnívat, že vybraný dodavatel nebude schopen poskytnout plnění v souladu s jeho nabídkou.“[16] Tyto závěry zcela vypořádávají podstatu námitek navrhovatele vznesených v této souvislosti a přezkoumatelným způsobem z nich vyplývá, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

25. V čl. III bodu 2. rozkladu navrhovatel brojí proti závěrům Úřadu uvedeným v bodech 99–101 a 103–109 napadeného rozhodnutí týkajících se obecnosti a nepodloženosti jeho námitek. Je pravdou, že navrhovatel uvedl výčet konkrétních funkcí, o kterých se domníval, že je plnění nabízené vybraným dodavatelem nesplňuje. Úřadem vytýkaná obecnost námitek se však vztahuje nikoli k tomuto výčtu, ale k důvodům, pro které se měl navrhovatel domnívat, že uvedené parametry nejsou ze strany vybraného dodavatele splněny. Navrhovatel totiž pouze uvedl, že je přesvědčen, že nabízené plnění uvedené funkcionality nesplňuje, ale nedodal, na základě čeho je o tom přesvědčen. Zřejmě vycházel ze svého mylného předpokladu, že zadavatel poptává již existující plnění, přičemž stávající komunikační platforma poddodavatele vybraného dodavatele dle jeho názoru uvedené parametry nemá. V tomto smyslu se tedy lze plně ztotožnit se závěry napadeného rozhodnutí o obecnosti dotčených námitkových i návrhových námitek, jakož i s jejich vypořádáním ze strany zadavatele i Úřadu. Jestliže nyní v rozkladu navrhovatel uvádí tvrzení konkrétnější – v předposledním odstavci na str. 4 rozkladu tvrdí „řadu konkrétních rozporů a nedostatků“ a některé namátkou uvádí – jedná se o rozkladovou námitku učiněnou buď v rozporu se zásadou koncentrace správního řízení, anebo o námitku toliko povšechnou a nekonkrétní. K tomu je třeba podrobně uvést následující.

26. Námitka, že „ISO 27001 certifikát pokrývá pouze provoz Anycare, nikoli Medevio, přestože klíčové části plnění provádí právě Medevio“, je námitkou proti hodnocení podkladu rozhodnutí (předloženého certifikátu). Taková námitka měla být vznesena ve vyjádření k podkladům rozhodnutí. Certifikát totiž byl Úřadem zařazen mezi podklady rozhodnutí,[17] neboť jde o přílohu dokumentu „Nabídka vybraného dodavatele vč. příloh“, který mezi podklady zařazen je.[18] Dle § 261 odst. 3 zákona se k vyjádřením k podkladům rozhodnutí uplatněným po lhůtě k tomu Úřadem určené nepřihlíží. K podkladům rozhodnutí se však navrhovatel nevyjádřil, ačkoliv mu k tomu Úřad stanovil sedmidenní lhůtu.[19]

27. Z námitky, že „v Objasnění nabídky existují dva různé popisy ověřování identity pacientů (elektronické ověření vs. video-verifikace)“ zaprvé není zjevné, co konkrétně se zadavateli vytýká. V námitkách a návrhu navrhovatel tvrdil, že nabízené plnění nesplňuje požadavek na „možnost ověření osobních údajů obyvatel s trvalým pobytem na území Plzeňského kraje před zahájením poskytování zdravotní služby, a to přímo v platformě dodavatele (tedy nikoliv přes jiné řešení jako například ambulantní software, nebo přímý přístup SUKL, má se jednat integrovaný lékový záznam který je lékařům přístupný jak v mobilní tak webové verzi a to iOS nebo Android, když významným způsobem přispívá k rychlosti a kvalitě diagnostiky pacienta v online pohotovostní službě, neboť jasně indikuje předchozí nebo současnou léčbu, což je zejména důležité při prvním a to navíc distančním kontaktu lékař pacient pro větší míru a bezpečnost rozhodování lékaře)“ (tučné zvýraznění doplněno). Pokud tuto námitku rozkladu navrhovatel mínil jako rozvinutí argumentace námitek a návrhu ve smyslu, že ve světle objasnění nabídky vybraného dodavatele není jasné, jak bude vybraný dodatel totožnost pacientů ověřovat (pozn.: to však navrhovatel ani nevyslovil), pak jde o vyjádření k podkladu rozhodnutí. Dokument objasnění nabídky totiž byl Úřadem zařazen mezi podklady rozhodnutí,[20] neboť jde o přílohu dokumentu „Sdělení OT vybraného dodavatele ze dne 14. 10. 2025 vč. Příloh“, který mezi podklady zařazen je.[21] Dle § 261 odst. 3 zákona se k vyjádřením k podkladům rozhodnutí uplatněným po lhůtě k tomu Úřadem určené nepřihlíží. K podkladům rozhodnutí se však navrhovatel nevyjádřil, ačkoliv mu k tomu Úřad stanovil sedmidenní lhůtu. Pokud by navrhovatel tuto námitku mínil jako další separátní námitku nezákonného postupu zadavatele, šlo by o námitku neuplatněnou ve vznesených námitkách, která proto nemůže být projednána [srov. důvod zastavení řízení dle § 257 písm. h) zákona].

28. Námitka, že „dokumenty obsahují rozporné informace o eReceptu“ je v prvé řadě zcela nekonkrétní, a tedy nezpůsobilá jakéhokoliv přezkumu, protože z ní není jasné, přehlédnutí čeho přesně navrhovatel Úřadu vytýká. Není u ní také zjevné, jakou vazbu má na tvrzení vznesené v námitkách a návrhu, že „nelze vystavovat eRecept přímo v platformě“.

29. Námitka že „‘individuali­zované řešení‘ nevyplývá z žádného dokumentu – jde pouze o účelový slovní obrat“ je pouze obecnou frází, a nikoliv způsobilou námitkou rozkladu, neboť z ní není patrné, co přesně navrhovatel Úřadu vytýká.

30. K námitce, že „vybraný dodavatel neprokázal napojení na VZP Point ani na Lékový záznam“ (tyto se totiž alespoň částečně vztahují k tomu, co navrhovatel namítal ve svých námitkách a návrhu), lze uvést, že zadavatel požadavek prokázat napojení nestanovil. Požadoval „pouze“ popis způsobu poskytování služeb (blíže srov. čl. 5.5 zadávací dokumentace), z něhož mělo vyplývat, že nabízené plnění splňuje zadavatelovy požadavky a v tomto smyslu mu pak „muselo“ stačit, když vybraný dodavatel ve své nabídce uvedl, že jím nabízené plnění daný požadavek splňuje. Součástí nabídek mělo být také čestné prohlášení v tomto smyslu. VZP point pak navrhovatel v námitkách ani v návrhu nezmiňuje vůbec.

31. Námitky uvedené v čl. III bodu 2 a rovněž v bodu 3 rozkladu jsou nedůvodné už také proto, že ze zadávacích podmínek skutečně nevyplývá, že by zadavatel poptával již existující produkt. Závěrům Úřadu učiněným v této souvislosti nelze ničeho vytknout. Jak bylo uvedeno shora, účastníci zadávacího řízení měli v souladu se zadávacími podmínkami ve svých nabídkách předložit popis způsobu plnění veřejné zakázky ve formě čestného prohlášení, z něhož mělo vyplývat, jakým způsobem budou plnit požadované služby, a dále, že nabízené plnění splňuje požadavky zadavatele (blíže srov. čl. 5.5 zadávací dokumentace). Současně mělo být součástí jejich nabídky čestné prohlášení dle přílohy č. 4 zadávací dokumentace, v němž by se mimo jiné zavázali k tomu, že dodrží technické podmínky požadované zadavatelem v zadávacích podmínkách. Ze zadávacích podmínek tedy nevyplývá, že by zadavatel hodlal hodnotit „aktuální stav nabízeného řešení“, jak navrhovatel tvrdí. Ani zákon zadavateli takovou povinnost neukládá. Nejedná se také o žádné přísliby doimplementace nehotového plnění, jak se navrhovatel domnívá. Výběrem nabídky plnění, které má teprve vzniknout nebo být dotvořeno, zde nedochází k žádné změně zadávacích podmínek, jak se domnívá navrhovatel.

32. Výklad zadávacích podmínek zastávaný navrhovatelem, který on sám pokládá za systematický a odpovídající smyslu požadavků zadavatele, tedy nelze přijmout, neboť nemá oporu v textu zadávacích podmínek. Námitky, které jsou na tomto výkladu založeny (včetně námitek uvedených v čl. III bodu 4 rozkladu), jsou bezpředmětné.

33. Obdobně lze pohlížet rovněž na námitky uvedené v čl. III bodu 5 rozkladu. I tyto totiž vycházejí z navrhovatelova nesprávného výkladu zadávacích podmínek stran údajné nutnosti existence nabízeného plnění již při podání nabídky. Vzhledem k tomu, že zadavatel nepožadoval, aby jádrové funkce platformy byly plně implementovány už v okamžiku podání nabídky, nelze hovořit o porušení zásady rovného přístupu, pokud účastníci zadávacího řízení např. hodlali nabízené plnění teprve vytvářet či dopracovávat, a to do doby, dokud nebudou v souladu se svou nabídkou povinni zahájit plnění. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů, podle které mělo být opakovaně judikováno, že „soutěžitel musí předložit hotové, funkční řešení splňující zadávací podmínky již v okamžiku nabídky“. Neuvádí však konkrétní relevantní rozhodnutí ani rozsudky, a je více než pravděpodobné, že ustálená rozhodovací praxe s takto přísnými a zároveň takto paušalizujícími závěry ani neexistuje, neboť každé rozhodnutí vychází z konkrétních skutkových okolností, tedy i konkrétních zadávacích podmínek, které definují odlišné požadavky zadavatelů.

34. V této souvislosti navrhovatel v rozkladu dále tvrdí, že dokumenty vybraného dodavatele obsahují rozporná tvrzení o existenci uvedených funkcionalit a některé z deklarovaných funkcí nejsou doloženy vůbec (např. eRecept, Lékový záznam, VZP Point).[22] Toto tvrzení však navrhovatel ponechává v obecné rovině a nad tři shora uvedené funkcionality nekonkretizuje, v čem mají tvrzené rozpory či nesplnění podmínek spočívat. V námitkách i v návrhu navrhovatel označil 11 konkrétních parametrů, které dle jeho názoru technické řešení vybraného dodavatele nesplňuje. Zadavatel na tuto námitku reagoval shora popsaným způsobem, tedy že nepoptával již existující plnění a že nemá důvod se domnívat, že přislíbené plnění popsané v nabídce, nebude jeho požadavky splňovat. V návrhu navrhovatel svou námitku zopakoval a současně rozporoval způsob jejího vypořádání v rozhodnutí o námitkách. Jak již bylo uvedeno výše, s tím, jak zadavatel uvedenou námitku vypořádal, lze souhlasit. Vzhledem k tomu, že navrhovatel svá tvrzení nijak nekonkretizuje (např. neuvádí, která tvrzení vybraného dodavatele mají být rozporná a proč) a u tří shora uvedených funkcionalit bylo shledáno, že je vybraný dodavatel ve své nabídce reflektoval a popsal, jakým způsobem mají být naplněny,[23] přičemž zadavatel nad rámec takového popisu a čestného prohlášení nic víc nepožadoval (a rozhodnutí o námitkách je tedy opodstatněné), je nutné námitku odmítnout jako irelevantní.

35. Nad to je nutno podotknout i to, co bylo uvedeno výše ohledně rozporu se zásadou koncentrace. Jestliže by navrhovatel tuto svou námitku rozvedl více, a vyplývalo by z ní, že se jedná o tvrzení, která mohl uplatnit dříve (např. prostřednictvím vyjádření k podkladům rozhodnutí), předseda Úřadu by se takovou námitkou stejně nemohl zabývat.

K námitkám týkajícím se ISO certifikace

36. Jak navrhovatel v rozkladu správně uvádí, zadavatel v čl. 5.6 zadávací dokumentace požadoval, aby poptávaná online komunikační platforma splňovala certifikaci ISO 27001.[24] Zároveň stanovil požadavek, podle kterého měli účastníci ve svých nabídkách doložit certifikát ISO 27001.

37. Z čl. III bodu 6 námitek vyplývá, že navrhovatel v této souvislosti namítal, že „produkt vybraného dodavatele ke dni podání nabídky nesplňoval požadavky stanovené zadavatelem v článku 5.6 zadávací dokumentace na certifikaci ISO 27001. Přitom zadavatel ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 27. 3. 2025 výslovně uvedl, že požaduje předložení certifikátu ISO 27001 již v nabídce (…)“[25]. I v souvislosti s touto námitkou se projevuje navrhovatelův špatný výklad zadávacích podmínek. Opět lze uvést, že vzhledem k tomu, že zadavatel nepožadoval, aby nabízená platforma existovala již v době podání nabídky, nebylo ani nutné, aby součástí nabídky byla certifikace nabízené platformy (vzhledem k tomu, že platforma ještě nemusela ani existovat, nebylo to ani možné). Požadavky zadávací dokumentace pak splnil dodavatel, který v rámci své nabídky předložil požadovaný certifikát ISO 27001 své organizace (dodavatele), a z rozsahu certifikace vyplývalo, že se vztahuje na plnění a služby dodavatele odpovídající předmětu veřejné zakázky, jejich vývoj, resp. provoz a poskytování. Norma ISO/IEC 27001:2022 totiž primárně certifikuje řízení bezpečnosti informací (ISMS) jejího držitele, nikoli jeho produkty jako takové.[26]

38. V šetřeném případě vybraný dodavatel v rámci své nabídky doložil ISO certifikát 27001 udělený na jeho jméno pro rozsah služeb a činností: „Systémová integrace, řízení projektů v oblasti ICT. Návrh, vývoj, produkce, implementace a provozování mobilních a webových aplikací, softwarové platformy a měřících zařízení pro distanční vyšetření a telemedicínu. Metodiky, systémy a softwarová řešení pro komunikaci mezi pacienty a poskytovateli zdravotní a sociální péče. Metodiky, systémy a řešení pro interoperabilní sdílení dokumentace a pro práci s daty“.[27] Sám navrhovatel v rozkladu potvrzuje, že rozsah této certifikace je vymezen široce. Rozporuje ovšem, že tato okolnost sama o sobě neprokazuje, že „konkrétní nabízená platforma (integrace Medevio-Anycare) byla v rámci ISMS obsahově pokryta jako produkční služba v čase posouzení“ (zvýraznění doplněno).

39. V čase posouzení nabídky měl zadavatel k dispozici uvedený certifikát vybraného dodavatele, který byl v souladu se zadávacími podmínkami. Následně si od něj žádostí ze dne 19. 9. 2025 vyžádal objasnění toho, „jakým způsobem budou při poskytování distančních zdravotních služeb právě prostřednictvím Vámi nabízené integrované online komunikační platformy Medevio-Anycare naplňovány požadavky kladené standardem ISO 27001 na systém managementu (řízení) bezpečnosti informací“.[28] Na tuto výzvu vybraný dodavatel reagoval svým vysvětlením ze dne 29. 9. 2025, takže zadavatel měl dostatek podkladů, aby mohl učinit závěr o tom, zda jsou jeho požadavky splněny, či nikoli.

40. Tolik k námitkám navrhovatele vzneseným v čl. III bodu 6 rozkladu. Většinu těchto námitek totiž navrhovatel vznáší v rozporu se zásadou koncentrace správního řízení, o níž byl Úřadem poučen v rámci usnesení č. j. ÚOHS-42795/2025/523 ze dne 4. 11. 2025.[29] Tímto usnesením byla účastníkům správního řízení stanovena lhůta k vyjádření k podkladům rozhodnutí s tím, že dle § 261 odst. 3 věty třetí zákona Úřad k pozdějším vyjádřením (tj. k vyjádřením učiněným po lhůtě stanovené ve výroku daného usnesení) nepřihlíží. Dále se podle věty čtvrté uvedeného ustanovení zákona obdobně použije ustanovení § 251 odst. 5 zákona části věty první za středníkem, v němž je stanoveno, že k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.

41. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že „produkt vybraného dodavatele ke dni podání nabídky nesplňoval požadavky stanovené Zadavatelem v článku 5.6 zadávací dokumentace na certifikaci ISO 27001“, a dále, že „zadavatel v Rozhodnutí o Námitkách pouze konstatoval, že certifikát ‚byl doložen v náležitém rozsahu‘, avšak neuvedl, který subjekt je držitelem certifikátu a jaký je rozsah jeho platnosti, ani to, zda byl předložen v rámci podání. Pokud byl certifikát doložen pouze na infrastrukturu AWS, nikoli na samotnou platformu Medevio, nejde o splnění podmínky účasti. Zadavatel se tedy ani s touto námitkou nevypořádal dostatečným způsobem, který je vyžadován ZZVZ“.

42. Úřad na tuto argumentaci v napadeném rozhodnutí reagoval přesně v jejích intencích, viz bod 107 napadeného rozhodnutí. V průběhu správního řízení se navrhovatel mohl seznámit s podklady rozhodnutí, které tvoří rovněž ISO certifikace vybraného dodavatele a jeho poddodavatele, a konfrontovat je se svými tvrzeními prostřednictvím vyjádření k podkladům rozhodnutí. To však neučinil a Úřad tedy vypořádal jeho námitky s ohledem na návrhovou argumentaci – tedy s odkazem na neexistenci požadavku na dodání již existujícího plnění. Závěrům Úřadu učiněným v této souvislosti nelze ničeho vytknout.

43. Jestliže nyní navrhovatel v rozkladu vznáší konkrétní, dříve neuvedené námitky (blíže srov. poslední dva odstavce na straně 8 rozkladu včetně pokračování na straně 9 rozkladu), činí tak v rozporu se zásadou koncentrace správního řízení vyjádřenou shora uvedenými ustanoveními zákona. Jak bylo uvedeno shora, navrhovatel měl možnost tuto část rozkladové argumentace uplatnit dříve, např. v rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí, nicméně tak neučinil. Předseda Úřadu se jí tedy nezabýval.

44. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí o námitkách je přezkoumatelné i ve vztahu k námitkám navrhovatele týkajícím se právě ISO certifikace vybraného dodavatele, neboť postihlo podstatu těchto námitek založených na nesprávném předpokladu navrhovatele o tom, že nabízené plnění má existovat již v době podání nabídky. Zadavatel uvedl, že vybraný dodavatel doložil ISO certifikaci 27001 v náležitém rozsahu a že nemá důvod se domnívat, že požadované plnění nebude zajištěno, a dále, že „pro vyvrácení jakýchkoliv pochybností stěžovatele uvádí, že vybraný dodavatel dostatečně popsal a prokázal jím nabízené plnění, včetně popisu řešení provozu online komunikační platformy, a zajištění souladu se standardem ISO 27001 a předložil požadovaný certifikát ISO 27001“.

K technické kvalifikaci

45. Zadavatel v příloze č. 4 zadávací dokumentace uvedl, že k prokázání splnění technické kvalifikace požaduje prokázat zkušenost dodavatele s alespoň jednou referenční zakázkou, jejímž předmětem jsou významné služby obdobného charakteru poskytnuté za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení. Současně uvedl, že významnou službou obdobného charakteru se podle něj rozumí „poskytování distančních zdravotních služeb, které zahrnuje provozování softwarového řešení pro poskytování distančních zdravotních služeb a současně zajištění poskytovatelů zdravotních služeb (lékařů), kteří distanční zdravotní služby poskytovali pro nejméně 1000 pacientů nepřetržitě po dobu minimálně 6 měsíců“.

46. Vybraný dodavatel uvedl k prokázání splnění tohoto požadavku zadavatele dvě referenční zakázky – referenční zakázku Medevio a referenční zakázku č. 2 s názvem „Distanční vyšetření pro oblast interních oborů a sociálně-zdravotním pomezím“ (dále jen „referenční zakázka 2“).

47. Navrhovatel svými námitkami i návrhem směřoval výhradně proti splnění kvalifikace prostřednictvím referenční zakázky Medevio. Není přitom pravdou, že by „brojil proti splnění kvalifikace vybraným dodavatelem jako celku“, takovou námitku nelze z námitek ani z návrhu nijak vydedukovat.

48. K prokázání splnění kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v souladu se zadávací dokumentací postačovalo doložení jedné zkušenosti. Vybraný dodavatel doložil dvě a navrhovatel rozporoval pouze jednu z nich. Přezkum dosud nerozporované referenční zakázky 2 by přesáhl předmět správního řízení vymezený návrhem navrhovatele a Úřad k němu tedy správně nepřistoupil. V této souvislosti pak uzavřel, že jelikož zadavatel měl kvalifikaci vybraného dodavatele za prokázanou prostřednictvím obou referenčních zakázek, a navrhovatel referenční zakázku 2 nijak nerozporoval, jakýkoli závěr Úřadu ohledně referenční zakázky Medevio postrádá smysl. I kdyby Úřad shledal, že vybraný dodavatel kvalifikaci prostřednictvím dotčené referenční zakázky neprokázal, na závěru o prokázání splnění kvalifikace prostřednictvím referenční zakázky 2 to ničeho nezmění.

49. Rozkladové argumentaci v části čl. III bod 7 tedy nebylo možné vyhovět.

50. Pro úplnost lze uvést, že rozhodnutí o námitkách bylo přezkoumatelné i ve vztahu k námitkám brojícím právě proti prokázání splnění kvalifikace. V námitkách navrhovatel v souvislosti s referenční zakázkou Medevio rozporoval nesplnění domnělých požadavků zadavatele, o kterých byl přesvědčen, že byly na referenční zakázku kladeny. Zadavatel mu v rozhodnutí o námitkách objasnil, že tomu tak nebylo („zadávací dokumentací nebyla požadována referenční zakázka, jejíž předmět by byltotožný s poptávaným plněním, které má být zajišťováno dodavatelem, a které je vymezeno zadávacídokumen­tací a jejími přílohami“[30]). Úřad se touto částí rozhodnutí o námitkách zabýval v bodu 95 napadeného rozhodnutí a jeho závěry jsou správné.

K tvrzenému nerovnému přístupu zadavatele

51. V čl. III bodu 8. navrhovatel namítá, že jeho nabídka byla posuzována podle toho, zda „funkce prokazatelně existují v době posouzení nabídky“, přičemž u nabídky vybraného dodavatele zadavatel akceptoval „pouhá tvrzení, případně přísliby budoucí implementace“.

52. Taková okolnost z dokumentace zadávacího řízení nevyplývá, a navrhovatel neuvádí, o co ji opírá. Opět se jedná o jeho nepochopení zadávacích podmínek. Zatímco jemu nic nebránilo nabídnout zadavateli své již existující plnění, vybranému dodavateli nic nebránilo nabídnout mu plnění, které hodlá ve stanovené lhůtě teprve vyvinout. Zadávací podmínky totiž v tomto ohledu nestanovily žádná omezení ani konkrétní požadavky.

VIII.          Závěr

53. Napadené rozhodnutí obsahuje přezkoumatelné odůvodnění všech závěrů Úřadu založené na podkladech, které byly ve správním řízení nashromážděny. Úřad se veřejnou zakázkou zabýval v intencích předmětu správního řízení, který byl vymezen návrhem navrhovatele. Skutečnostmi, které navrhovatel ve svém návrhu netvrdil, a které nebyly potřebné pro zjištění skutkového stavu v souladu se zásadou materiální pravdy, se Úřad nezabýval. Úřad se dále nezabýval ani tvrzeními, která navrhovatel vznesl v rozporu se zásadou koncentrace správního řízení.

54. Většina argumentace navrhovatele je založena na jeho nepochopení zadávacích podmínek. Vzhledem k tomu, že zadavatel nestanovil požadavek na dodání již existujícího plnění, nemuselo nabízené plnění vybraného dodavatele splňovat požadavky zadavatele již ke dni podání nabídky. Postačovalo, pokud vybraný dodavatel v souladu se zadávací dokumentací učinil součástí své nabídky všechny vyžadované popisy a čestná prohlášení. Na základě přezkoumání relevantních dokladů Úřad došel ke správnému závěru, že zadavatel měl k posouzení nabídky vybraného dodavatele všechny potřebné doklady a námitky navrhovatele odmítl na základě relevantních důvodů, které v tomto rozhodnutí o námitkách dostatečně přezkoumatelně popsal.

55. V šetřeném případě tedy nebyly shledány důvody pro změnu či zrušení napadeného rozhodnutí. Z tohoto důvodu bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad navrhovatele byl zamítnut.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Mgr. Lukáš Nohejl, advokát, Kaplan & Nohejl, advokátní kancelář s.r.o., Opletalova 1525/39, Nové Město, 110 00 Praha 1

2. Plzeňský kraj, Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň

3. ANYCARE s.r.o., Kramolínská 955, 199 00 Praha 9

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Jedná se o položku č. 93 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0758/2025/VZ.

[2] Jedná se o položku č. 94 správního spisu.

[3] Jedná se o položku č. 1 správního spisu.

[4] Jedná se o položku č. 111 správního spisu.

[5] Jedná se o položku č. 112 správního spisu.

[6] Jedná se o položku č. 114 správního spisu.

[7] Jedná se o položku č. 115 správního spisu.

[8] Blíže srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020 a jeho odkazy na judikaturu či rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2023, č. j. 30 Af 10/2022–392.

[9] Blíže srov. čl. III bod 5 námitek.

[10] Blíže srov. čl. III bod 6 námitek

[11] Tamtéž.

[12] Blíže srov. čl. III bod 2 a 3 návrhu a čl. III bod 3 rozkladu.

[13] Jedná se o položku č. 95 správního spisu.

[14] Blíže srov. např. první odstavec čl. 5.5 zadávací dokumentace, kde je uvedeno, že „z popisu způsobu poskytování služeb bude vyplývat, jakým způsobem dodavatel bude plnit požadované služby“, přičemž dále následují 4 odrážky obsahující pouze budoucí čas. Dále lze odkázat např. na návrh smlouvy, který tvořil přílohu č. 3 zadávací dokumentace, v němž není žádné ustanovení o dodání již existujícího plnění. Předseda Úřadu nepomíjí skutečnost, že příloha č. 2 zadávací dokumentace obsahuje v popisu rozsahu poskytovaných služeb často přítomný čas, nicméně bez výslovného požadavku na dodání již existujícího plnění pokládá předseda Úřadu tyto formulace za irelevantní.

[15] Blíže srov. str. 2 rozhodnutí o námitkách.

[16] Blíže srov. str. 3 rozhodnutí o námitkách.

[17] Srov. úřední záznam ze dne 4. 11. 2025, č. j. ÚOHS-42792/2025/523.

[18] Položka č. 97 ve spisu, anonymizovaná verze v položce 98. Příloha s názvem „ISO_27001.pdf“.

[19] Usnesení č. j. ÚOHS-42795/2025/523 ze dne 4. 11. 2025.

[20] Srov. úřední záznam ze dne 4. 11. 2025, č. j. ÚOHS-42792/2025/523.

[21] Položka č. 76 ve spisu, anonymizovaná verze v položce 77. Příloha s názvem „Priloha₄_Objas­neni.pdf“.

[22] Strana 7 rozkladu.

[23] Blíže srov. 14. přílohu položky č. 77 správního spisu; resp. 2. přílohu položky 76 správního spisu.

[24] Viz též Příloha č. 2 zadávací dokumentace, kde je uvedeno: „Platforma musí splňovat certifikaci ISO 27001“.

[25] Dále navrhovatel rozporoval infrastrukturu AWS již existující platformy Medevio poddodavatele vybraného dodavatele. Tuto argumentační linii je však s ohledem na již vyjasněnou otázku poptávání nikoli již existujícího plnění třeba posoudit jako irelevantní a toto rozhodnutí o rozkladu se jí nezabývá.

[26] Viz čl. 1 normy (citováno 10. 3. 2026, dostupné z: https://www.i­so.org/obp/ui/en/#i­so:std:iso-iec:27001:ed-3:v1:en).

[27] Jedná se o čtvrtou přílohu položky č. 98 správního spisu.

[28] Blíže srov. přílohu položky č. 101 správního spisu (anonymizováno), resp. položku 100 správního spisu (neanonymizováno).

[29] Jedná se o položku č. 103 správního spi­su.

[30] Blíže srov. poslední odstavec na str. 2 rozhodnutí o námitkách.