ÚOHS-S0691/2025/VZ-41947/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 9. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc,
• navrhovatel – FAGRON a.s., IČO 46709355, se sídlem Holická 1098/31m, 779 00 Olomouc,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Magistraliter příprava – pevné formy 2024“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2024 pod ev. č. Z2024–047027, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 9. 2024 pod ev. č. 584600–2024, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – FAGRON a.s., IČO 46709355, se sídlem Holická 1098/31m, 779 00 Olomouc – ze dne 19. 9. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Magistraliter příprava – pevné formy 2024“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2024 pod ev. č. Z2024–047027, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 9. 2024 pod ev. č. 584600–2024, ve znění pozdější opravy, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 27. 9. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Magistraliter příprava – pevné formy 2024“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2024 pod ev. č. Z2024–047027, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 9. 2024 pod ev. č. 584600–2024, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se dodávky magistraliter[1] – pevné formy dle specifikace uvedené v příloze č. 2 zadávací dokumentace – příloha krycího listu nabídkové ceny.

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 6 144 133,– Kč bez DPH za 2 roky plnění.

4. V čl. 11 zadávací dokumentace zadavatel vymezil požadavky na prokázání kvalifikace, přičemž konstatoval, že kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který splní mj. základní způsobilost dle § 74 zákona o č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

5. V bodě 11.3. zadávací dokumentace zadavatel konstatoval, že splnění základní způsobilosti může účastník v rámci své nabídky prokázat předložením čestného prohlášení, které je součástí přílohy č. 1 zadávací dokumentace – krycí list nabídkové ceny (dále jako „krycí list“). Dále zadavatel upřesnil, že před uzavřením smlouvy budou po vybraném dodavateli vyžádány jednotlivé doklady dle § 75 zákona.

6. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel čtyři nabídky včetně nabídky navrhovatele – FAGRON a.s., IČO 46709355, se sídlem Holická 1098/31m, 779 00 Olomouc (dále jen „navrhovatel“).

7. Dne 11. 8. 2025 bylo navrhovateli doručeno „Rozhodnutí o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení“ z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), kterým zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele z důvodu nepředložení výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva.

8. Dne 26. 8. 2025 podal navrhovatel námitky proti svému vyloučení (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 9. 2025, které bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím el. nástroje dne 9. 9. 2025 a prostřednictvím datové schránky dne 10. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

9. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 19. 9. 2025 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

10. Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byla skutečnost, že navrhovatel zadavateli na jeho žádost dle § 46 zákona nepředložil výpis z rejstříku trestů člena statutárního orgánu (předsedy představenstva), přičemž zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že přistoupil k vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to pro nesplnění zadávacích podmínek. Navrhovatel v návrhu poukazuje na to, že zadavatel v zadávací dokumentaci připustil, že účastník může prokázat splnění základní způsobilosti prostřednictvím čestného prohlášení a teprve až před uzavřením smlouvy bude vyzván vybraný dodavatel k předložení jednotlivých dokladů ve smyslu § 122 zákona. Navrhovatel následně trvá na tom, že čestné prohlášení ve své nabídce předložil a tímto prokázal splnění základní způsobilosti dle § 74 zákona. Navrhovatel je proto přesvědčen, že nemohl být vyloučen ze zadávacího řízení „pro nesplnění zadávacích podmínek“ dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť v souladu se zadávací dokumentací i se zákonem (srov. § 86 odst. 2 zákona) zadávací podmínky splnil, a to předložením čestného prohlášení.

11. Navrhovatel má dále za to, že pokud zadavatel požadoval v zadávacím řízení (neboť vyzval navrhovatele k objasnění nabídky podle § 46 zákona) po navrhovateli doložení základní způsobilosti dle § 74 zákona, a to mimo jiné právě i předložením výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva, ačkoliv měl tuto skutečnost prokázanou čestným prohlášením, postupoval zadavatel vůči navrhovateli nepřiměřeně a diskriminačně. Navrhovatel je přesvědčen, že jej zadavatel mohl vyzvat k předložení jednotlivých dokladů k prokázání základní způsobilosti toliko prostřednictvím výzvy ve smyslu § 122 zákona, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně konstatoval, že jednotlivé doklady budou po vybraném dodavateli požadovány před uzavřením smlouvy, přičemž ze žádosti o objasnění nabídky vyplývá, že zadavatel vyloučil jiného účastníka zadávacího řízení a označil navrhovatele za další nejvýhodnější nabídku v pořadí, tedy prakticky provedl výběr dodavatele. Navrhovatel tedy trvá na tom, že zadavatel nezvolil postup dle správného ustanovení zákona. I přesto, že se navrhovatel snažil žádosti zadavatele vyhovět, měl za to, že základní způsobilost již dostatečně prokázal předložením čestného prohlášení ve své nabídce.

12. Navrhovatel v návrhu rovněž vyjadřuje své přesvědčení, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal s námitkami, pročež je nutné rozhodnutí o námitkách považovat za nepřezkoumatelné. Navrhovatel je konkrétně přesvědčen, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevěnoval námitkám navrhovatele vztahujícím se k nezákonnému důvodu vyloučení, resp. k nepřiléhavému důvodu, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl.

13. V závěru svého návrhu navrhovatel upozorňuje na to, že zadavatel ústně navrhovateli sdělil, že vyčká na dodání chybějícího výpisu z rejstříku trestů (nad rámec lhůt uváděných v písemné komunikaci v elektronickém nástroji), když mu navrhovatel potvrdil, že tímto dokladem bude disponovat nejpozději do 30. 9. 2025. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na jinou veřejnou zakázku zadavatele, v níž zadavatel poskytl navrhovateli lhůtu pro předložení dokladů k prokázání základní způsobilosti právě do 30. 9. 2025.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 

14. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 19. 9. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

15. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 24. 9. 2025.

17. Dne 26. 9. 2025 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k návrhu. Zadavatel rovněž Úřadu ve smyslu § 262a zákona zajistil přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahující k veřejné zakázce.

18. Zadavatel v úvodu svého vyjádření cituje relevantní část zadávací dokumentace, ze které vyplývá, že ačkoliv zadavatel umožnil v nabídce dodavatelům nahradit předložení dokladů k prokázání kvalifikace čestným prohlášením, vyhradil si oprávnění v průběhu zadávacího řízení vyžádat originály dokladů o kvalifikaci dle § 46 zákona. Zadavatel poukazuje na to, že účelem tohoto postupu je ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že účastník zadávacího řízení splňuje podmínky účasti a jeho nabídka může být posouzena a hodnocena. Dále zadavatel popisuje průběh zadávacího řízení, z něhož vyplývá, že zadavatel vyzval navrhovatele k předložení originálů dokladů o kvalifikaci dle § 46 zákona, nicméně navrhovatel ani po opakovaném prodloužení lhůty stanovené k předložení těchto dokladů nepředložil výpis z rejstříku trestů předsedy představenstva. Zadavatel dále upozornil, že s ohledem na to, že potřebuje nakupovat suroviny pro přípravu léčivých přípravků a naplnit účel svého fungování – poskytování zdravotní péče, je neakceptovatelné, aby čekal na dodání určitých dokladů déle než 6 měsíců. Zadavatel tedy trvá na tom, že postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení daného dokumentu.

19. Usnesením ze dne 6. 10. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

20. Usnesením ze dne 13. 10. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

21. Dne 13. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém odkazuje na svůj návrh a v něm uvedenou argumentaci. Navrhovatel dále Úřadu sdělil, že obstaral chybějící výpis z rejstříku trestů předsedy představenstva, přičemž kopii tohoto dokladu připojil ke svému vyjádření. Navrhovatel tímto dle svého názoru prokazuje, že byl schopen požadovaný doklad doložit a splnil svůj ústní příslib, že jej zajistí nejpozději do 30. 9. 2025. Skutečnost, že zadavatel přesto přistoupil k vyloučení navrhovatele, přestože věděl o probíhajícím procesu zajišťování tohoto dokladu, potvrzuje dle navrhovatele nezákonnost a nepřiměřenost postupu zadavatele. Navrhovatel v této souvislosti rovněž odkazuje na jinou veřejnou zakázku zadavatele, v níž zadavatel na doložení totožného dokladu vyčkal a poté, co jej navrhovatel doložil, došlo k podpisu smlouvy mezi ním a zadavatelem. Postup zadavatele v nyní přezkoumávané věci je tak dle navrhovatele v rozporu s jeho vlastním jednáním v jiné, skutkově téměř identické věci, což dle jeho názoru potvrzuje netransparentnost postupu zadavatele a jeho nerovný přístup.

22. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, k podkladům roz­hodnutí nevyjádřil.

23. Dne 29. 10. 2025 Úřad nařízeným předběžným opatřením uložil zadavateli zákaz uzavření smlouvy do pravomocného skončení vedeného správního řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

24. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení rozhodl tak, že se návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

25. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

26. Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

27. Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

28. Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

29. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

30. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

31. Podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

32. Podle § 73 odst. 1 zákona zadavatel v nadlimitním režimu musí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona.

33. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona způsobilým není dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží.

34. Podle § 74 odst. 2 zákona je-li dodavatelem právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) tohoto ustanovení zákona splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) citovaného ustanovení zákona splňovat

a)      tato právnická osoba,

b)      každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a

c)      osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.

35. Podle § 75 odst. 1 písm. a) zákona dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona.

36. Podle § 86 odst. 2 zákona pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů písemným čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.

37. Podle § 86 odst. 3 zákon doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.

38. Podle § 122 odst. 3 písm. a) zákona zadavatel odešle dodavateli vybranému podle odstavce 1 nebo 2 výzvu k předložení dokladů o jeho kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici, a to včetně dokladů podle § 83 odst. 1 zákona; pokud zadavatel nepostupuje podle odstavce 4 písm. b) citovaného ustanovení zákona, musí doklady o základní způsobilosti prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti v době podle § 86 odst. 3 zákona.

39. Podle § 122 odst. 4 písm. a) zákona ve výzvě podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona zadavatel může stanovit, že vybraný dodavatel musí předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona.

40. Podle § 122 odst. 7 zákona se v případě výzvy podle odst. 3 nebo 6 postupuje podle § 46 odst. 1 obdobně.

41. Podle § 122 odst. 8 písm. b) zákona zadavatel vyloučí vybraného dodavatele, který nepředložil mj. údaje nebo doklady podle odst. 3 písm. a) zákona.

42. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

43. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

44. Čl. 11 zadávací dokumentace stanoví, že kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který splní mj. základní způsobilost dle § 74 zákona.

45. Základní způsobilost je dále popsána v bodu 11.1. zadávací dokumentace, jenž stanoví pod písm. a), že základní způsobilost splňuje dodavatel, který „(…) nebyl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, trestný čin obchodování s lidmi, podvod, úvěrový podvod, dotační podvod, podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné Činnosti z nedbalosti, zneužití informace a postavení v obchodním styku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, pletichy pří veřejné dražbě, poškození finančních zájmů Evropské unie, trestné činy obecně nebezpečné, trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci, trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, trestné činy úředních osob, úplatkářství, jiná rušení činnosti orgánu veřejné moci nebo obdobné trestné činy podle právního řádu země sídla dodavatele. Je-li dodavatelem právnická osoba, musí tuto podmínku splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu.[2] Je-li Členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle první věty splňovat tato právnická osoba, každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele. Účastní-li se zadávacího řízení pobočka závodu, musí podmínku podle věty první splňovat také vedoucí pobočky závodu;“.

46. Dále zadavatel v bodu 11.1. zadávací dokumentace konstatoval, že dodavatel prokáže splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením: „a) výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ; (…)“. 

47. Požadavky na doklady k prokázání kvalifikace zadavatel obecně specifikoval v 11.3. zadávací dokumentace, ze kterého mj. vyplývá, že splnění základní způsobilosti může účastník v rámci své nabídky prokázat předložením čestného prohlášení, které je součástí krycího listu. Dále zadavatel konstatoval, že před uzavřením smlouvy budou po vybraném dodavateli vyžádány jednotlivé doklady dle § 75 zákona.

48. V bodě 11.3. zadávací dokumentace je rovněž stanoveno, že si zadavatel může v průběhu zadávacího řízení vyžádat originály dokladů o kvalifikaci podle § 46 zákona, popřípadě u vybraného dodavatele podle § 122 odst. 4 písm. a) zákona.

49. Krycí list, který tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace, obsahuje ve svém závěru čestné prohlášení osoby oprávněné jednat za dodavatele. Podpisem krycího listu dodavatel čestně prohlašuje mimo jiné to, že splňuje základní způsobilost v rozsahu dle § 74 zákona.

50. Dne 4. 12. 2024 obdržel zadavatel nabídku navrhovatele, kterou tvořil vyplněný krycí list a jeho příloha obsahující výpočet nabídkové ceny a rovněž vyplněný návrh kupní smlouvy.

51. Z obchodního rejstříku vyplývá, že navrhovatel je akciovou společností, jejímž statutárním orgánem je představenstvo skládající se ze tří členů. Předsedou představenstva je Cornelia Neeltje de Jong, dat. nar. 11. ledna 1979, bytem 2235DL Valkenburg, Boomvalk 9, Nizozemsko (dále jako „předseda představenstva“).

52. Dne 4. 6. 2025 zaslal[3] zadavatel navrhovateli „Žádost o objasnění nabídky II“, ve které se zadavatel v návaznosti na vyloučení jiného účastníka zadávacího řízení obrací na navrhovatele s žádostí dle § 46 zákona (dále jako „žádost o objasnění“). Zadavatel mj. žádá o předložení dokladů k prokázání základní způsobilosti, které je nutné doložit před podpisem smlouvy. Zadavatel konkrétně žádá o předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů (dále rovněž jako „výpis z rejstříku trestů“) právnické osoby a současně také fyzických osob, které jsou členy statutárního orgánu. Lhůta pro poskytnutí dokladů prokazujících základní způsobilost byla stanovena do 16. 6. 2025.

53. Dne 16. 6. 2025 obdržel zadavatel zprávu od navrhovatele, ve které předložil část požadovaných dokladů mj. výpis z rejstříku trestů dvou členů představenstva. Navrhovatel v této zprávě rovněž požádal zadavatele o prodloužení lhůty k předložení výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva, a to do 30. 6. 2025.

54. Zadavatel ve zprávě ze dne 23. 6. 2025 prodloužil navrhovateli lhůtu k předložení chybějícího výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva dle požadavku navrhovatele, tj. do 30. 6. 2025. Dále zadavatel požadoval předložení dalších dokladů.

55. Dne 25. 6. 2025 obdržel zadavatel zprávu od navrhovatele, ve které předložil určité doklady a opět požádal o prodloužení lhůty k předložení výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva, a to do 30. 7. 2025. Navrhovatel uvedl, že tato osoba je pracovně mimo EU.

56. Zadavatel ve zprávě ze dne 27. 6. 2025 prodloužil navrhovateli lhůtu k předložení chybějícího výpisu z rejstříku trestů, a to do 30. 7. 2025.

57. Dne 11. 8. 2025 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to pro nesplnění zadávacích podmínek. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení popsal své požadavky na prokázání základní způsobilosti dle § 74 zákona a rovněž skutečnost, že byl navrhovatel v rámci žádosti o objasnění požádán o předložení chybějících dokladů k prokázání kvalifikace. Odůvodnění uzavírá, že vzhledem k tomu, že navrhovatel nepředložil výpis z rejstříku trestů předsedy představenstva, přistoupil zadavatel k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

58. Dne 26. 8. 2025 podal navrhovatel námitky proti svému vyloučení, v nichž poukazoval na to, že ve své nabídce předložil čestné prohlášení, které je součástí krycího listu, prostřednictvím něhož mj. prokázal splnění základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. a) zákona. Rozhodnutí o vyloučení proto navrhovatel považuje za nezákonné, neboť zadavatel vyloučil navrhovatele pro absenci dokumentu, který však navrhovatel ve své nabídce předložil. Na podporu svých tvrzení navrhovatel odkázal zejména na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-44349/2022/500 ze dne 12. 12. 2022, v němž nastala následující situace: „[v]ybraný dodavatel ve své nabídce předložil k prokázání základní způsobilosti příslušné čestné prohlášení. Vzhledem k tomu, že zadavatel přímo v zadávací dokumentaci definoval možnost nahrazení požadovaných dokladů k prokázání kvalifikace čestným prohlášením, je zřejmé, že vybraný dodavatel předložil k prokázání základní způsobilosti čestné prohlášení v souladu se zadávací dokumentací. (…) vybraný dodavatel svou povinnost ohledně prokázání základní způsobilosti splnil, když její prokázání v plné míře čestně prohlásil.“. 

59. Navrhovatel v námitkách trvá na tom, že zadavatel jednal nepřiměřeně a diskriminačně,když požadoval prostřednictvím žádosti o objasnění dle § 46 zákona doložení způsobilosti navrhovatele, ačkoliv měl tuto skutečnost již prokázanou čestným prohlášením. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na to, že požadavek zadavatele nebyl odůvodněn pochybnostmi o naplnění základní způsobilosti, resp. nedůvěrou zadavatele v čestné prohlášení, proto postup zadavatele považuje za nezákonný. Navrhovatel dále trvá na tom, že zadavatel má stále možnost (dle § 122 zákona) před podpisem smlouvy vyzvat vybraného dodavatele k předložení jednotlivých dokladů prokazujících jeho základní způsobilost. Požadavek zadavatele pro předložení těchto dokladů před výběrem dodavatele považuje navrhovatel za nepřiměřený a v rozporu se zákonem i zadávací dokumentací.

60. Zadavatel námitky v rozhodnutí o námitkách v plném rozsahu odmítl, neboť trvá na tom, že v souladu se zákonem i zadávací dokumentací byl oprávněn navrhovatele vyzvat k předložení originálů dokladů k prokázání kvalifikace dle § 46 zákona. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách zejména popsal relevantní ustanovení zadávacích podmínek a průběh zadávacího řízení. Zadavatel dále poukázal na to, že s ohledem na zvolený způsob hodnocení, využil možnosti vyzvat navrhovatele k předložení dokladů dle § 46 zákona ještě před výběrem dodavatele, a to z důvodu předejití opakovaného administrativně náročného postupu při hodnocení a posouzení nabídek. Proto zadavatel již v dané fázi považoval za nezbytné si vyjasnit skutečnost, zda účastník disponuje relevantními dokumenty k prokázání kvalifikace a předejít tak možným komplikacím.

Právní posouzení

K tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné

61. Navrhovatel v podaném návrhu brojí mj. proti rozhodnutí o námitkách, které považuje za nepřezkouma­telné. Navrhovatel je přesvědčen, že se zadavatel nevypořádal se všemi námitkami, konkrétně se nevěnoval námitce vztahující se k nezákonnému důvodu vyloučení, resp. k nepřiléhavému důvodu, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl.

62. S ohledem na právě uvedené přistoupil Úřad před samotným věcným přezkumem k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel, v situaci, kdy podané námitky odmítl, v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách tvrzeným, a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

63. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň, pokud námitky odmítá, své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným (s výjimkou situací, kdy jsou námitky odmítnuty z procesních důvodů dle ustanovení § 245 odst. 3 zákona a postačuje odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí dle uvedeného ustanovení).

64. Z uvedeného lze dovodit, že argumentace zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách by měla být, pokud možno, co nejvíce komplexní a měla by reagovat na veškerý podstatný obsah námitek. Úvahy zadavatele musí být přezkoumatelné jak co do důvodů, tak co do srozumitelnosti. Navrhovatel by měl mít po seznámení se s argumentací zadavatele dostatečnou představu, zda a jak jeho otázky byly zodpovězeny a zda jsou vypořádány tak, aby mohl učinit rozhodnutí podat či nepodat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele vedoucí k zahájení správního řízení. Zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

65. Úřad v této souvislosti též odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, ve kterém předseda Úřadu uvedl: „Jak jsem již uvedl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0197,0199/2019/VZ-00212/2020/321/TMi ze dne 3. 1. 2020, »povinnost vypořádat všechny námitky nelze chápat tak, že se zadavatel vyjádří ke každé větě, která je součástí námitek vůči zadávací dokumentaci. Podstatou této povinnosti je, aby se zadavatel ke všem námitkám v rámci celého rozhodnutí o námitkách věcně vyjádřil a neopomenul žádnou z námitek. Může tak učinit i komplexním objasněním zadávací dokumentace. Na rozhodnutí o námitkách je proto nutno nazírat jako na jeden celek a vyjádření k jednotlivým námitkám vnímat v kontextu celého rozhodnutí«. (…) Není možné a především není účelné, vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“.

66. Předně k tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

67. Z obsahu námitek plyne, že navrhovatel námitkami brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, neboť je přesvědčen, že prokázal splnění základní způsobilosti dle § 74 zákona tím, že jako součást nabídky předložil relevantní čestné prohlášení tuto způsobilost prokazující. Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel postupoval nepřiměřeně a diskriminačně, když i přesto, že měl k dispozici ono čestné prohlášení, vyzval navrhovatele k předložení jednotlivých dokladů prokazujících základní způsobilost dle § 46 zákona a následně z důvodu nepředložení výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva přistoupil k jeho vyloučení.

68. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách citoval určité části zadávacích podmínek, které považoval za relevantní a rovněž shrnul průběh zadávacího řízení. Z uvedeného vyplynulo, že zadavatel v souladu se zákonem i zadávacími podmínkami vyzval navrhovatele k předložení originálů dokladů o kvalifikaci dle § 46 zákona, přičemž nepředložení konkrétního dokladu bylo důvodem pro vyloučení navrhovatele. Zadavatel rovněž odůvodnil svůj postup tím, že s ohledem na zvolený způsob hodnocení nabídek považoval za nutné mít postavené najisto splnění podmínek základní způsobilosti ještě před výběrem dodavatele.

69. S ohledem na právě uvedené je Úřad toho názoru, že zadavatel námitky navrhovatele dostatečně vypořádal, když popsal relevantní část zadávacích podmínek a rovněž průběh zadávacího řízení, přičemž z těchto informací je jednoznačně zřejmé, z jakého důvodu byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení, tj. z důvodu nepředložení výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva ani po opakovaném prodloužení lhůty stanovené zadavatelem pro jeho předložení. Úřad je přesvědčen, že z rozhodnutí o námitkách jednoznačně vyplývá, z jakého důvodu zadavatel přistoupil k žádosti o objasnění dle § 46 zákona, když zadavatel sdělil, že považoval za nezbytné, aby měl informace o způsobilosti dodavatele prokázané ještě před výběrem dodavatele, tj. ve fázi zadávacího řízení, ve které se v době odeslání žádosti o objasnění nacházel. Z rozhodnutí o námitkách je rovněž zřejmé, z jakého ustanovení zadávací dokumentace, resp. zákona zadavatel dovozuje oprávnění tyto skutečnosti po navrhovateli vyžadovat, přičemž zadavatel je jednoznačně přesvědčen, že byl oprávněn vyzvat navrhovatele k doložení originálů dokladů prokazujících základní způsobilost i přesto, že měl k dispozici čestné prohlášení navrhovatele o jejím splnění. Nicméně navrhovatel požadovaný výpis z rejstříku trestů jednatelky ve stanovené lhůtě ani později zadavateli nepředložil, a proto zadavatel přistoupil k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Z těchto skutečností ve svém souhrnu lze jednoznačně dovodit, z jakého důvodu zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rovněž motivy, které jej k tomuto postupu vedly. Úřad je proto toho názoru, že zadavatel ve vztahu k námitkám navrhovatele srozumitelně reagoval na argumentaci navrhovatele v nich obsaženou, když jednoznačně popsal důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a proces, který k tomuto vyloučení navrhovatele v konečném důsledku vedl.  Úřad opětovně upozorňuje na to, že zadavatel není povinen se vyjádřit samostatně ke každému jednotlivému argumentu navrhovatele obsaženému v námitkách. Nelze požadovat po zadavateli, aby vypořádával podané námitky slovo od slova, pokud poskytne navrhovateli v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení před Úřadem. S ohledem na právě uvedené Úřad shrnuje, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem podaných námitek a rozhodnutí o námitkách plní svůj účel, neboť navrhovateli poskytuje možnost dostatečně se seznámit se stanoviskem a odůvodněním zadavatele, případně se následně vyjádřit k argumentaci zadavatele v rámci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad v této souvislosti dodává, že skutečnost, že navrhovatel s odůvodněním zadavatele nesouhlasí, pak nemůže bez dalšího zakládat nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách.

70. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že zadavatel postihnul gros každé z námitek, když z rozhodnutí je zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje svůj postup spočívající ve vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení za souladný se zákonem, pročež Úřad neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

71. Návrh byl podán proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Vyloučení navrhovatele je odůvodněno tím, že tento nesplnil zadávací podmínky, když nepředložil výpis z rejstříku trestů předsedy představenstva přesto, že k tomu byl zadavatelem vyzván dle § 46 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že prokázal naplnění základní způsobilosti ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) zákona tím, že ve své nabídce předložil čestné prohlášení a pokud zadavatel požadoval doložení základní způsobilosti konkrétními doklady, ačkoliv měl tyto skutečnosti již potvrzeny čestným prohlášením, postupoval vůči navrhovateli nepřiměřeně, nerovně a diskriminačně. Navrhovatel v podaném návrhu rovněž vyjadřuje své přesvědčení, že zadavatelem zvolená textace žádosti o objasnění naznačuje, že zadavatel zamýšlel navrhovatele vyzvat k předložení dokladů dle § 122 zákona, přičemž pokud zvolil výzvu dle § 46 zákona, nezvolil zadavatel postup dle správného ustanovení zákona.

72. Zadavatel v úvodu rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že přistoupl k vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona (pro nesplnění zadávacích podmínek), nicméně z textu (odůvod­nění) rozhodnutí o vyloučení je zřejmé, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo nedoložení příslušného dokladu k prokázání základní způsobilosti navrhovatele (tj. výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva) v rámci lhůty určené zadavatelem k objasnění nabídky ve smyslu § 46 zákona (v podrobnostech viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad se ve správním řízení tedy zabýval tím, zda byl tento důvod vyloučení navrhovatele oprávněný, resp. zda zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu se zákonem.

73. Jednou z obligatorních podmínek účasti v zadávacím řízení v případě veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu je prokázání základní způsobilosti účastníka zadávacího řízení. V šetřeném případě zadavatel podmínky pro prokázání kvalifikace specifikoval v čl. 11 zadávací dokumentace, v němž mj. konstatoval, že kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který splní základní způsobilost dle § 74 zákona. Dle § 74 odst. 1 písm. a) zákona platí, že způsobilým není dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží. Komentářová literatura k citovanému ustanovení stanoví, že oproti předchozí právní úpravě prokazuje dodavatel neexistenci pravomocného odsouzení pro vymezené trestné činy pouze ve vztahu k zemi svého sídla. Toto ustanovení je relevantní ve vztahu k zahraničním dodavatelům, kteří již nadále neprokazují neexistenci pravomocného odsouzení pro trestný čin výpisem z rejstříku trestů vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR. Jde tak o zjednodušení procesu prokazování kvalifikace ve vztahu k zahraničním dodavatelům s cílem podpořit mezinárodní obchod v rámci Evropské unie v souladu s cílem zadávacích směrnic.[4] Odstavec 2 citovaného ustanovení zákona pak stanoví, že pokud je dodavatelem právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) zákona splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Prokázání základní způsobilosti dále upravuje § 75 zákona, který v odst. 1 písm. a) stanoví, že dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona.

74. K dokladům k prokázání kvalifikace pak zadavatel v bodě 11.3. zadávací dokumentace v souladu s § 86 odst. 2 zákona stanovil, že splnění základní způsobilosti může účastník v rámci své nabídky prokázat předložením čestného prohlášení, které je součástí krycího listu. V šetřeném případě tedy nebyli dodavatelé za účelem prokázání splnění podmínek základní způsobilosti povinni předložit (již) v rámci nabídky konkrétní doklady (mj. příslušné výpisy z rejstříku trestů), nýbrž postačovalo toliko písemné čestné prohlášení. Dále však zadavatel v zadávací dokumentaci konstatoval, že před uzavřením smlouvy budou po vybraném dodavateli vyžádány jednotlivé doklady dle § 75 zákona, přičemž zadavatel v zadávací dokumentaci rovněž výslovně upozornil, že si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat originály dokladů o kvalifikaci podle § 46 zákona, případně u vybraného dodavatele dle § 122 odst. 4 písm. a) zákona.

75. V souvislosti s možností předkládání čestného prohlášení o splnění kvalifikace do nabídky, a tedy i povaze čestného prohlášení se již Úřad ve své rozhodovací praxi několikrát vyjádřil, přičemž např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0445/2018/VZ-37597/2018/533/LHl ze dne
17. 12. 2018 uvedl, že „(…) čestné prohlášení je jen náhradou za zejména listinný důkaz, jelikož pouze osvědčuje, ale nedokazuje určité skutečnosti. V tomto ohledu je k němu nutné přistupovat i z pohledu zákona, který institut čestného prohlášení v mnohém využívá pro větší flexibilitu zadávacího řízení. Před »finálním« výběrem dodavatele je však nutné ověřit informace, které čestné prohlášení osvědčuje; nestanoví-li zákon jinak. K ověření pravosti tvrzení dodavatele, který využije ve své nabídce k prokázání kvalifikace čestného prohlášení, slouží institut výzvy k součinnosti ve smyslu § 122 odst. 3 zákona (pakliže již zadavatel těmito doklady nedisponuje a neposuzoval je v některé předchozí fázi zadávacího řízení).“. Úřad dále v tomto rozhodnutí konstatoval, že „[z]a situace, kdy zadavatel umožnil prokazovat např. kvalifikaci prostřednictvím čestného prohlášení, nemá zadavatel ověřeny u takového účastníka zadávacího řízení splnění podmínek účasti pouze předložením čestného prohlášení.“.

76. Z předložené dokumentace vyplývá, že v projednávaném případě nastala následující situace. Dne 4. 12. 2024 navrhovatel podal nabídku do zadávacího řízení, ve které předložil krycí list, jehož součástí bylo mj. čestné prohlášení o tom, že splňuje základní způsobilost dle § 74 zákona, přičemž žádné další doklady o splnění základní způsobilosti navrhovatel v nabídce nepředložil. Vzhledem k tomu, že zadavatel přímo v zadávací dokumentaci výslovně připustil možnost nahrazení požadovaných dokladů k prokázání kvalifikace čestným prohlášením, je zřejmé, že navrhovatel předložil k prokázání základní způsobilosti čestné prohlášení v souladu se zadávací dokumentací. Potud tedy navrhovatel svou povinnost ohledně prokázání základní způsobilosti splnil, když její prokázání v plné míře čestně prohlásil. Nicméně, jak bylo konstatováno výše, čestné prohlášení není dokladem prokazujícím kvalifikaci v pravém slova smyslu, neboť pouze osvědčuje určité skutečnosti. Zadavatel je tedy povinen při ověřování splnění podmínek účasti získat doklady prokazující kvalifikaci dodavatele (v případě základní způsobilosti dle § 74 zákona se jedná o doklady dle § 75 zákona), přičemž záleží na zadavateli, v jaké fázi zadávacího řízení k tomuto ověřování přistoupí. Právní úprava totiž dává zadavateli volnost v tom, zda se ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek zaměří na hodnocení nabídek a určí, která z nich je jako první v pořadí, u níž následně zkontroluje, zda splňuje všechny požadavky, nebo zda se nejprve zaměří na posouzení všech nabídek (tj. ověří, zda nabídky splňují podmínky účasti) a vyhodnocení nejvýhodnější z nich provede až následně hodnocením pouze těch nabídek, které požadavky zadavatele splnily. Je tedy na zadavateli, zda nejprve provede posouzení podmínek účasti všech účastníků zadávacího řízení a až následně provede hodnocení nabídek a zvolí vybraného dodavatele nebo zda bude postupovat opačně a nejprve provede výběr dodavatele s nejvýhodnější nabídkou, u něhož následně bude posuzovat splnění podmínek účasti. Nicméně je nutné trvat na tom, že nejpozději v okamžiku, kdy zadavatel vyhodnotí předložené nabídky, a tedy de facto zjistí, kdo se má stát vybraným dodavatelem, s nímž má být uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, má zadavatel podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona povinnost odeslat tomuto vybranému dodavateli výzvu, jejímž obsahem musí být žádost o předložení mimo jiné originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, kterými vybraný dodavatel prokazoval splnění zadavatelem požadovaných podmínek kvalifikace, a to za předpokladu, že je zadavatel již nemá k dispozici (např. z důvodu, že vybraný dodavatel již sám a dobrovolně ve své nabídce nebo žádosti o účast předložil zadavateli originály nebo ověřené kopie dokladů, jimiž prokazoval splnění podmínek kvalifikace).

77. Zadavateli však nic nebrání v tom, aby k ověřování splnění podmínek účasti (mj. i podmínek kvalifikace) přistoupil s využitím výzvy dle § 46 zákona (k tomu případně srov. i znění § 122 odst. 7 zákona), přičemž není rozhodné, zda již zadavatel přistoupil k výběru dodavatele či nikoliv. Zadavatel je podle § 46 odst. 1 zákona oprávněn pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti využije. Zadavatel je oprávněn postupovat podle § 46 zákona vůči všem účastníkům zadávacího řízení, a to včetně vybraného dodavatele, který je i po výběru nabídky nadále účastníkem zadávacího řízení. I v případě, kdy je účastník zadávacího řízení již v pozici vybraného dodavatele, je možné jej vyzvat podle § 46 zákona k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Smyslem ustanovení § 46 zákona je totiž především vyvarování se takového formalismu, který by zadavatele nutil vyloučit účastníka plně způsobilého k plnění veřejné zakázky na základě chyb a nejasností, které nemají vliv na hodnocení nabídky, a to ať už je v pozici dodavatele či již vybraného dodavatele.[5] Účelem postupu podle § 46 odst. 1 zákona je tedy zpravidla ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že účastník splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Jen takový dodavatel může být povolán k realizaci veřejné zakázky.

78. Zadavatel v projednávaném případě výzvy dle § 46 zákona využil, když v žádosti o objasnění požadoval po navrhovateli mj. předložení dokladů k prokázání základní způsobilosti, a to konkrétně výpisu z rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona, tj. výpisu z rejstříku trestů právnické osoby a rovněž také členů statutárního orgánu (na tomto místě Úřad pro úplnost podotýká, že zemí sídla navrhovatele je Česká republika). Jak bylo konstatováno výše, z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně vyplývá, že zadavatel těmito doklady v daném okamžiku nedisponoval, když měl k dispozici toliko čestné prohlášení navrhovatele o splnění základní způsobilosti. Zadavatel tak byl oprávněn ověřit si pravost tvrzení navrhovatele, přičemž k tomuto ověření jednoznačně mohl využít výzvu dle § 46 zákona a vyžádat si relevantní doklady prokazující mj. základní způsobilost navrhovatele. Ostatně na možnost využití výzvy dle § 46 zákona k vyžádání originálů dokladů o kvalifikaci zadavatel výslovně upozornil i v zadávací dokumentaci. Je tedy nesporné, že postup zadavatele byl v souladu se zákonem i se zadávací dokumentací. Z textu předmětné zadávací podmínky obsažené v čl. 11.3. zadávacích podmínek je možno jednoduše dovodit, že zadavatel do průběhu zadávacího řízení vtáhl pravidla obdobná těm v § 122 zákona, která se vztahují k vybranému dodavateli. Navrhovatel v návrhu trvá na tom, že z textu žádosti o objasnění vyplývá, že zadavatel zamýšlel vyzvat navrhovatele dle § 122 zákona, když požadoval předložení dokladů k prokázání základní způsobilosti, které je nutné doložit před podpisem smlouvy, nicméně zvolil nesprávné ustanovení zákona, když vyzval navrhovatele dle § 46 zákona. S tímto názorem navrhovatele nicméně nelze vzhledem k výše uvedenému souhlasit. Zadavatel byl oprávněn originály dokladů prokazujících základní způsobilost vyžadovat bez ohledu na to v jaké fázi zadávacího řízení se nacházel, resp. zda se jednalo o fázi „před podpisem smlouvy“ a nezáleželo ani na tom, zda byl navrhovatel v pozici vybraného dodavatele, neboť výzvu dle § 46 zákona může zadavatel užít i pro vybraného dodavatele před podpisem smlouvy.

79. K tvrzení navrhovatele, že byl postup zadavatele nepřiměřený či diskriminační, když zadavatel po něm požadoval doložení základní způsobilosti konkrétními doklady, ačkoliv měl tyto skutečnosti již potvrzeny čestným prohlášením, Úřad předně odkazuje na výše uvedené závěry, přičemž v této souvislosti dodává, že zadavatel opakovaně vyhověl žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty pro předložení požadovaného výpisu z rejstříku trestů. Původní lhůta v délce dvanáct kalendářních dnů byla zadavatelem ve vztahu k chybějícímu vý­pisu z rejstříku trestů opakovaně prodloužena a činila tak ve výsledku celkem padesát šest kalendářních dnů od odeslání žádosti o objasnění, kdy poslední den lhůty připadal na 30. 7. 2025. Ani v této prodloužené lhůtě však navrhovatel výpis z rejstříku trestů předsedy představenstva zadavateli nepředložil a ani nepožádal o další prodloužení stanovené lhůty, pročež dne 11. 8. 2025 zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Stejně tak nelze postup zadavatele považovat za diskriminační, neboť Úřad v projednávaném případě nezjistil, že by navrhovatel byl v zadávacím řízení v této souvislosti znevýhodněn oproti jiným dodavatelům. Z dokumentace o zadávacím řízení naopak vyplývá, že zadavatel obdobně postupoval i při získávání dokladů k prokázání základní způsobilosti u dalších účastníků zadávacího řízení. Úřad proto uzavírá, že postup zadavatele při objasňování nabídky, resp. získávání dokladů prokazujících základní způsobilost, nebyl nepřiměřený ani diskriminační.

80. V úvodu rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že vylučuje navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona pro nesplnění zadávacích podmínek. Dále pak zadavatel v rozhodnutí o vyloučení popsal podmínky základní způsobilosti dle § 74 zákona a průběh zadávacího řízení. Z těchto informací lze v souhrnu jednoznačně zjistit, že byl navrhovatel vyzván k předložení dokladů prokazujících základní způsobilost dle § 46 zákona, přičemž vzhledem k tomu, že navrhovatel ani po opakovaném prodloužení lhůty nepředložil jeden z dokladů k prokázání základní způsobilosti, a to konkrétně výpis z rejstříku trestů předsedy představenstva, byl ze zadávacího řízení vyloučen.

81. Úřad je přesvědčen, že v projednávaném případě byl jednoznačně naplněn důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení popsaný v rozhodnutí o vyloučení, neboť navrhovatel zadavateli na základě žádosti dle § 46 zákona nepředložil všechny doklady prokazující základní způsobilost, konkrétně pak nedoložil výpis z rejstříku trestů člena statutárního orgánu (předsedy představenstva). Přestože se v daném případě jeví, že přiléhavějším důvodem pro vyloučení by bylo vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona (tj. že doklady nebyly doplněny na základě žádosti dle § 46 zákona), Úřad neshledal, že by pochybení zadavatele spočívající v nesprávné právní kvalifikaci vyloučení navrhovatele v úvodu rozhodnutí o vyloučení představovalo nedodržení zásady transparentnosti, resp. dosáhlo takové intenzity, která by způsobila nutnost zrušení úkonu vyloučení navrhovatele. Na uvedený postup zadavatele je třeba nahlížet ve světle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 75/2018–57 ze dne 5. 8. 2020 (byť jsou závěry v předmětném rozsudku učiněny podle předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze uvedené dle Úřadu aplikovat i na nyní šetřenou věc), tedy tak, aby ve vztahu k zadavateli nedocházelo k příliš formálnímu postupu a výkladu povinností s přílišnou tvrdostí (srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0141/2021/VZ ze dne 15. 6. 2021[6]). Rozhodovací praxe tak již dovodila, že pouhé podřazení pod nesprávný důvod vyloučení samo o sobě nezakládá nezákonnost takového postupu zadavatele, pokud je prokázáno, že důvod pro vyloučení existuje a k vyloučení dodavatele by tak jako tak došlo. Tento závěr lze dle Úřadu aplikovat i na uvedenou situaci.

82. Ačkoliv tedy rozhodnutí o vyloučení nebylo zadavatelem příkladně formulováno, je Úřad toho názoru, že z textu samotného rozhodnutí o vyloučení je důvod pro vyloučení navrhovatele zcela zřejmý (a to i v kontextu výše popsaného průběhu zadávacího řízení), kterým bylo nedoložení výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva. Podmínky pro prokázání základní způsobilosti byly v zadávací dokumentaci zadavatelem jasně formulovány, přičemž zadavatel byl oprávněn si vyžádat v průběhu zadávacího od navrhovatele doklady prokazující základní způsobilost dle § 46 zákona. Navrhovatel byl jednoznačně informován o tom, jaké doklady je povinen za účelem prokázání podmínek základní způsobilosti předložit a zadavatel k předložení požadovaných dokladů stanovil navrhovateli přiměřenou lhůtu, která byla ve vztahu k chybějícímu výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva opakovaně prodlužována. Nicméně navrhovatel tento chybějící výpis z rejstříku trestů ve lhůtě ani po jejím uplynutí nedoložil. Tuto skutečnost ostatně nerozporuje ani navrhovatel, který v závěru návrhu poznamenává, že tímto výpisem z rejstříku trestů bude disponovat nejpozději do 30. 9. 2025, z čehož jednoznačně vyplývá, že v době podání návrhu tímto dokladem nedisponoval a jednoznačně jím tedy nedisponoval ani v době svého vyloučení ze zadávacího řízení. Lze tedy uzavřít, že navrhovatel byl seznámen s tím, jaké doklady měl k prokázání základní způsobilosti předložit a jaká byla zadavatelem stanovená lhůta pro splnění této povinnosti. Z obsahu rozhodnutí o vyloučení rovněž jednoznačně vyplývá, z jakého důvodu byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen. Rozhodnutí o vyloučení tak poskytuje navrhovateli dostatečné informace, aby mohl pochopit podstatu svého pochybení a vyhodnotit, zda se proti tomuto postupu zadavatele hodlá bránit podáním námitek. Úřad tak v kontextu výše uvedeného považuje rozhodnutí o vyloučení za dostatečně jednoznačné v tom smyslu, že plní svůj účel, když navrhovateli poskytuje jednoznačné informace o důvodu vyloučení ze zadávacího řízení. Předmětné rozhodnutí o vyloučení tak navrhovateli poskytuje dostatečnou argumentaci a předestírá důvody jeho vyloučení, na jejichž základě se navrhovatel může rozhodnout, zda se bude proti tomuto rozhodnutí bránit námitkami.

83. Dne 13. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém Úřadu sděluje, že obstaral chybějící výpis z rejstříku trestů předsedy představenstva, přičemž kopii tohoto dokladu připojil ke svému vyjádření. Navrhovatel tímto prokazuje, že byl schopen požadovaný doklad doložit. Skutečnost, že zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele, přestože věděl o probíhajícím procesu zajišťování tohoto dokladu, potvrzuje dle navrhovatele nezákonnost a nepřiměřenost jeho postupu.

84. Na tomto místě Úřad upozorňuje, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a ani sám navrhovatel v rámci návrhu toto nijak nedoložil), že by mezi účastníky správního řízení proběhla jakákoliv komunikace o tom, že by měl navrhovatel chybějícím výpisem z rejstříku trestů disponovat do 30. 9. 2025. Jedná se tak pouze o tvrzení navrhovatele, které není žádným dokladem potvrzeno. Úřad dále zdůrazňuje, že důvodem pro vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení byla ta skutečnost, že požadovaný doklad, tj. chybějící výpis z rejstříku trestů, zadavateli na jeho výzvu (dle § 46 zákona) ani po opakovaném prodloužení lhůty nedoložil, přičemž je to právě dodavatel (účastník zadávacího řízení) kdo nese odpovědnost za to, aby na výzvu učiněnou dle § 46 zákona řádně reagoval a případné nedostatky své nabídky opravil, nejasnosti vyjasnil a zadavateli požadované doklady řádně doložil. Je to přitom navrhovatel, kdo je povinen svou způsobilost nejen tvrdit, ale i řádně prokázat, přičemž jak bylo konstatováno výše v tomto rozhodnutí, ačkoliv navrhovatel ve své nabídce přiložil čestné prohlášení, ve kterém splnění základní způsobilosti „čestně prokázal“, konkrétní doklady k prokázání základní způsobilosti součástí nabídky neučinil. Zadavatel tento postup v projednávaném případě připustil, nicméně již v zadávací dokumentaci potenciální dodavatele upozornil na to, že si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat originály dokladů o kvalifikaci, pročež je zřejmé, že si navrhovatel jednoznačně už při podání nabídky musel být vědom toho, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení může konkrétní doklady k prokázání základní způsobilosti vyžadovat. Tomu ostatně odpovídá i reakce navrhovatele v průběhu zadávacího řízení, který zadavateli doklady předkládal a ve vztahu k výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva opakovaně žádal o prodloužení lhůty. Zadavatel tedy v souladu se zákonem i se zadávací dokumentací vyzval navrhovatele dle § 46 zákona k předložení konkrétních dokladů a navrhovatel měl příležitost na výzvu zadavatele reagovat a doklady o splnění základní způsobilosti předložit. Pokud toto sám řádně neučinil, nemůže po zadavateli požadovat a ani od něj očekávat, že proces objasňování a doplňování jeho nabídky poběží do té doby, než navrhovatel předloží takové doklady, jimiž splnění všech zadávacích podmínek, tj. i kritéria základní způsobilosti prokáže. Taková povinnost zadavateli ze zákona neplyne. Skutečnost, že navrhovatel následně v průběhu vedeného správního řízení doložil výpis z rejstříku trestů předsedy představenstva, jak bylo uvedeno v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, pak ničeho na věci nemění.

85. Postup zadavatele při vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení tak nelze považovat za nepřiměřený; dokonce byla patrná snaha zadavatele o vytvoření (opakovaně) časového prostoru pro navrhovatele, aby požadovaný výpis z rejstříku trestů předsedy představenstva na výzvu dle § 46 zákona předložil.   Pro úplnost Úřad akcentuje, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, v šetřeném případě zadavatel v žádosti požádal navrhovatele postupem podle § 46 odst. 1 zákona o doplnění mj. dokladů prokazující základní způsobilost ve lhůtě 12 dnů (do 16. 6. 2025). Na základě žádostí navrhovatele zadavatel následně opakovaně prodloužil stanovenou lhůtu ve vztahu k výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva, přičemž v konečném důsledku tak lhůta pro poskytnutí výpisu z rejstříku trestů předsedy představenstva činila 56 dnů a ani v této lhůtě nebyl navrhovatel schopen daný dokument předložit, ačkoliv si již při podání nabídky musel být vědom toho, že mj. tento doklad bude povinen v určité fázi zadávacího řízení předložit. Navrhovatel zadavatele navíc ani nepožádal o další prodloužení lhůty ani nesdělil důvod, proč chybějící výpis z rejstříku trestů nebyl schopen ve stanovené lhůtě předložit, pročež zadavatel jednal v souladu se zákonem, když přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení tohoto dokumentu, ačkoliv o to byl dle § 46 zákona požádán. Takový postup zadavatele nelze proto označit za nezákonný či jakkoliv porušující základní zásady zadávacího řízení, neboť zadavatel jednoznačně nebyl povinen dále vyčkávat na reakci ze strany navrhovatele.

86. Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad ve věci návrhu navrhovatele rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Fakultní nemocnice Olomouc, Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc

2. FAGRON a.s., Holická 1098/31m, 779 00 Olomouc

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Latinsky lék, který je připravován v lékárně podle rozpisu stanoveného lékařem na receptu, např. některé kapky, sirupy, tekutý pudr. Zdroj: https://lekar­ske.slovniky.cz/po­jem/magistrali­ter

[2] Zvýraznění provedeno Úřadem – pozn. Úřadu

[3] tato a dále popsaná písemná komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem probíhala prostřednictvím el. nástroje – pozn. Úřadu

[4] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025–10–15]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336–517X.

[5] Metodický dokument Úřadu k objasňování a doplňování nabídek v zadávacích řízeních „Aplikace ustanovení § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek optikou aktuální rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“, dostupné zde: https://uohs.gov­.cz/cs/informac­ni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/3477-urad-publikoval-metodicky-dokument-k-objasnovani-a-doplnovani-nabidek-v-zadavacich-rizenich.html

[6] https://uohs.gov­.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-19193.html