ÚOHS-R0160/2025/VZ-02001/2026/161

V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 13. 11. 2025 ve znění doplnění ze dne 21. 11. 2025 navrhovatelem

• Dr. Kulich Pharma, s. r. o., IČO 27487555, se sídlem Piletická 178/61, 500 03 Hradec Králové,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0692/2025/VZ­, č. j. ÚOHS-41949/2025/500 ze dne 29. 10. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 19. 9. 2025 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Magistraliter příprava – pevné formy 2024“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2024 pod ev. č. Z2024–047027, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 9. 2024 pod ev. č. 584600–2024, ve znění pozdější opravy,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0692/2025/VZ, č. j. ÚOHS-41949/2025/500 ze dne 29. 10. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zahájil dne 27. 9. 2024 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Magistraliter příprava – pevné formy 2024“,[1] přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2024 pod ev. č. Z2024–047027, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 9. 2024 pod ev. č. 584600–2024, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Zadavatel v čl. 11 zadávací dokumentace vymezil požadavky na prokázání kvalifikace dodavatelů, přičemž kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který splní mj. základní způsobilost dle § 74 zákona o č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“)[2]a profesní způsobilost dle § 77 zákona, obě blíže definované v čl. 11.1. a 11.2. zadávací dokumentace.

3. Splnění základní způsobilosti může účastník zadávacího řízení v rámci své nabídky dle čl. 11.3. zadávací dokumentace prokázat předložením čestného prohlášení (dále také jen „čestné prohlášení“), které je součástí přílohy č. 1 zadávací dokumentace nazvané „Krycí list nabídkové ceny“ (dále jen „krycí list“), přičemž před uzavřením smlouvy budou po vybraném dodavateli vyžádány jednotlivé doklady dle § 75 zákona. Dále zadavatel v témže článku zadávací dokumentace upřesnil, že si v průběhu zadávacího řízení může vyžádat originály dokladů o kvalifikaci podle § 46 zákona, popřípadě u vybraného dodavatele podle § 122 odst. 4 písm. a) zákona.

4. Zadavatel dne 22. 5. 2025 vyzval navrhovatele k objasnění jeho nabídky dle § 46 zákona, přičemž mj. žádal o předložení dokladů k prokázání základní způsobilosti, které je nutné doložit před podpisem smlouvy (dále jen „žádost o objasnění“). Konkrétně zadavatel žádal o předložení výpisu z rejstříku trestů právnické osoby a současně také fyzických osob, které jsou členy statutárního orgánu. Zadavatel v žádosti o objasnění rovněž uvedl, že v případě, že stanovená lhůta bude pro dodavatele krátká, mohou si požádat prostřednictvím elektronického nástroje Tenderarena o její prodloužení. Na základě následné žádosti navrhovatele zadavatel lhůtu k objasnění nabídky prodloužil do 15. 7. 2025.

5. Navrhovatel doručil zadavateli objasnění nabídky s některými z požadovaných dokumentů – dne 22. 7. 2025 předložil zadavateli mj. výpis z rejstříku trestů právnické osoby a dokument v cizím jazyce označený jako „Verklaring Omtrent het Gedrag Certificate of Conduct“[3] (dále jen „osvědčení o bezúhonnosti“) a dne 30. 7. 2025 předložil mj. výpis z rejstříku trestů jednoho z jednatelů navrhovatele.[4]

6. Rozhodnutí o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení ze dne 11. 8. 2025 bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále také jen „rozhodnutí o vyloučení“). Zadavatel v textu rozhodnutí o vyloučení uvedl, že dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení pro nesplnění zadávacích podmínek, konkrétně však z důvodu nepředložení výpisu z rejstříku trestů druhého z jednatelů navrhovatele, resp. jednatelky[5] (dále také jen „výpis z RT jednatelky“).

7. Navrhovatel podal dne 26. 8. 2025 námitky proti svému vyloučení (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu odmítl „Rozhodnutím o námitkách proti Rozhodnutí o vyloučení stěžovatele z další účasti v zadávacím řízení“ ze dne 5. 9. 2025, které bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím el. nástroje dne 9. 9. 2025 a prostřednictvím datové schránky dne 10. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

8. Protože navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 19. 9. 2025 Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele datovaný dne 18. 9. 2025 (dále jen „návrh“).

9. Dnem doručení návrhu došlo dle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0692/2025/VZ (dále jen „správní řízení“).

10. Rozhodnutím ze dne 29. 10. 2025, č. j. ÚOHS-41883/2025/500, nařídil Úřad z moci úřední zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

II.             Napadené rozhodnutí

11. Úřad vydal dne 29. 10. 2025 rozhodnutí č. j. ÚOHS-41949/2025/500, sp. zn. ÚOHS-S0692/2025/VZ, jímž podle § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zamítl, protože ve správním řízení nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

12. V napadeném rozhodnutí Úřad konstatoval, že rozhodnutí o námitkách je dostatečně odůvodněné a přezkoumatelné, když je z jeho obsahu zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje svůj postup spočívající ve vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení za souladný se zákonem.

13. K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že zadavatel má právo využít výzvy dle § 46 zákona, přičemž není rozhodné, zda zadavatel již přistoupil k výběru dodavatele či nikoliv. S ohledem na stanovení zadávacích podmínek byl zadavatel dle Úřadu oprávněn ověřit si čestné prohlášení navrhovatele a požadovat originály dokladů prokazujících základní způsobilost.

14. Dále Úřad konstatoval, že ač zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl jako důvod vyloučení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, tedy pro nesplnění zadávacích podmínek, dále v předmětném rozhodnutí zadavatel jasně popsal podmínky základní způsobilosti a jejich nesplnění navrhovatelem (nepředložením výpisu z rejstříku trestů jednatelky ve vztahu k České republice jakožto sídla navrhovatele), proto se jako důvod vyloučení jeví spíše § 48 odst. 2 písm. b) zákona. I přes uvedenou formální nepřesnost rozhodnutí o vyloučení nebylo dle Úřadu shledáno nedodržení zásady transparentnosti, neboť z textu rozhodnutí o vyloučení je důvod vyloučení zcela zřejmý. Dle judikatury i rozhodovací praxe Úřadu bylo dovozeno, že pouhé podřazení pod nesprávný důvod vyloučení samo o sobě nezakládá nezákonnost takového postupu zadavatele, pokud je prokázáno, že důvod pro vyloučení existuje a k vyloučení dodavatele by tak jako tak došlo. Úřad nepřihlédl ani k doplnění chybějícího výpisu z rejstříku trestů jednatelky v průběhu správního řízení, ani k argumentaci navrhovatele, že zadavatel ústně slíbil posečkat na dodání výpisu do 30. 9. 2025, neboť tuto skutečnost neměl za doloženou. V závěru napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že neshledal porušení zásady transparentnosti, přiměřenosti ani rovného zacházení. Rozhodnutí o námitkách považuje za dostatečně odůvodněné a přezkoumatelné.

III.           Rozklad navrhovatele

15. Dne 13. 11. 2025 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Rozklad byl navrhovatelem doplněn dne 21. 11. 2025. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 29. 10. 2025, rozklad byl tudíž podán v zákonné lhůtě.

16. Navrhovatel brojí proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu, neboť dle jeho názoru je nezákonné a nepřezkoumatelné. Navrhovatel tvrdí, že Úřad v napadeném rozhodnutí opomenul či nesprávně vyhodnotil klíčové skutečnosti, a rovněž se údajně nevypořádal se všemi jeho námitkami.

Námitky rozkladu

17. Navrhovatel v rozkladu opakuje svá tvrzení (uvedená již v námitkách a v návrhu), že zadávací podmínky splnil předložením čestného prohlášení, jež bylo obsaženo v krycím listě, a že zadavatel zvolil nesprávný postup, kdy měl místo žádosti o objasnění dle § 46 zákona nejdříve vybrat navrhovatele jako vybraného dodavatele, a pak jej vyzvat dle § 122 zákona. Namítaným nesprávným postupem zadavatele byla dle navrhovatele nepřiměřeně omezena jeho práva. Dne 13. 10. 2025 navíc navrhovatel Úřadu předložil chybějící výpis z RT jednatelky, a proto dle navrhovatele šlo pouze o administrativní prodlení a vyloučení bylo dle jeho názoru nepřiměřené.

18. Navrhovatel dále v rozkladu uvedl, že již v návrhu tvrdil, že mu zadavatel dal ústní příslib o vyčkání pro předložení výpisu z evidence rejstříků trestů jednatelky do 30. 9. 2025. Avšak Úřad uvedené tvrzení navrhovatele nepřezkoumával, ani z pohledu údajného legitimního očekávání navrhovatele, tedy zda k ústnímu příslibu došlo či ne, pouze bez dalšího konstatoval nedoložení daného tvrzení. Navrhovatel v rozkladu proto navrhuje provedení důkazu vyjádřením zadavatele k tvrzenému ústnímu příslibu zaměstnankyně oddělení veřejných zakázek zadavatele (dále jen „zaměstnankyně“), protože dle názoru navrhovatele jde o důkaz, který může zpochybnit věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, a proto by měl být předsedou Úřadu připuštěn i přes koncentraci řízení.

19. Zásadní pochybení Úřadu vidí navrhovatel v tom, že údajně ignoroval důkaz, kdy zadavatel v téměř identické zakázce nazvané „Magistraliter příprava – polotuhé formy 2024“ (dále jen „VZ na polotuhé formy“)[6] měl totožný skutkový problém, ale řešil jej akceptováním lhůty dodavateli až do 30. 9. 2025 a následně s ním uzavřel smlouvu. Dle navrhovatele jde o zjevné nerovné zacházení vůči různým dodavatelům v totožné situaci, a tím o porušení zásady rovného zacházení. Porušení uvedené zásady spatřuje navrhovatel i v rozdílném stanovení lhůt, kdy mu byla k doložení výpisu z RT jednatelky zadavatelem poskytnuta lhůta pouze 54 kalendářních dnů, přitom ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0691/2025/VZ, které se týkalo doložení totožného dokladu jednatelky, avšak jiného navrhovatele, byla zadavatelem poskytnuta lhůta 56 kalendářních dnů.

20. Navrhovatel dále namítá nesprávné právní posouzení důvodu vyloučení, kdy rozhodnutí o vyloučení bylo zadavatelem uvedeno s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona, tedy pro nesplnění zadávacích podmínek. Dle navrhovatele nesprávná právní kvalifikace není formální vadou, jak bylo uvedeno v napadeném rozhodnutí, proto je dle jeho názoru daný závěr Úřadu nezákonný.  Tím, že zadavatel uvedl nesprávný právní důvod, učinil své rozhodnutí o vyloučení dle navrhovatele zmatečným, nepřezkoumatelným a nezákonným.   

21. Dále navrhovatel zpochybňuje argumentaci zadavatele týkající se tvrzené kritické časové tísně s ohledem na déle než 10 měsíců trvající zadávací řízení a rozpor se zásadou hospodárnosti a přiměřenosti, když zadavatel vyloučil navrhovatele pro nedoložení výpisu z RT jednatelky ve lhůtě 54 kalendářních dnů, přitom se jedná o údajně „notoricky administrativně náročné a časově zdlouhavé“ získání dokladu pro cizí státní příslušnici a manažerku nadnárodní společnosti. Rozpor s výše uvedenými základními zásadami zadávacího řízení spatřuje navrhovatel i v tom, že v průběhu správního řízení Úřadu doložil výpis z RT jednatelky, čímž ex post prokázal, že materiální podmínku způsobilosti splňuje a vždy splňoval. Dle navrhovatele se tedy nejedná o absenci kvalifikace, ale o ryze formální pochybení, u kterého již došlo k nápravě, proto by bylo zjevně nepřiměřené trvat na jeho vyloučení.

Závěr rozkladu

22. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že návrhu navrhovatele vyhovuje a ruší rozhodnutí o vyloučení nebo, pokud nebudou shledány důvody pro změnu napadeného rozhodnutí, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil I. stupni k novému projednání s povinností vypořádat se se všemi argumenty navrhovatele.

IV.     Vyjádření zadavatele k rozkladu

23. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 1. 12. 2025 uvedl, že trvá na správnosti a legálnosti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách, proto na ně odkázal. Zadavatel se však rozhodl reagovat na některá tvrzení navrhovatele, jež jsou uvedena v rozkladu.

24. Zadavatel je přesvědčen, že není oprávněn používat informace vycházející z jiného zadávacího řízení s odlišným subjektem, resp. z jiného správního řízení. Avšak, dle přesvědčení zadavatele, nedošlo z jeho strany k nerovnému postupu, protože v jiném zadávacím řízení (navrhovatelem uvedená VZ na polotuhé formy) pracoval s rozdílnými vstupními podklady.

25. Opakovaná tvrzení navrhovatele o tom, že zaměstnankyně poskytla navrhovateli ústní příslib k prodloužení termínu k doložení výpisu z RT jednatelky do 30. 9. 2025, označil zadavatel jako tvrzení lživé. Zadavatel uvedl, že může Úřadu poskytnout čestné prohlášení zaměstnankyně, že v tomto zadávacím řízení ústní příslib k prodloužení předmětného termínu neposkytla. Zadavatel navrhuje, aby Úřad vyzval odpovědného zaměstnance navrhovatele, s kterým zaměstnankyně telefonicky jednala, aby nepravdivost tvrzení navrhovatele potvrdil.

V.      Řízení o rozkladu

26. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

27. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat závěr, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

VI.     K námitkám rozkladu

28. Předně konstatuji, že argumentace navrhovatele uvedená v rozkladu se ve vztahu k obsahu námitek uvedených v návrhu v zásadě shoduje, proto plně odkazuji na závěry napadeného rozhodnutí. Dle rozkladové argumentace je totiž zřejmé, že navrhovatel i přes řádné vypořádání všech námitek v napadeném rozhodnutí na svých námitkách nadále trvá, resp. nesouhlasí s jejich vypořádáním ze strany Úřadu nebo tvrdí, že nebyly Úřadem vypořádány vůbec, byť následně vznáší argumenty proti souvisejícím závěrům Úřadu uvedeným v napadeném rozhodnutí.

29. K rozkladové námitce navrhovatele, dle které se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal se všemi jeho námitkami, odkazuji zejména na závěry rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9 Afs 70/2008–13, nebo ze dne 28. 2. 2013, č. j. 8 As 47/2012–58, z nichž vyplývá, že správní orgán nemá povinnost vypořádat každou dílčí námitku účastníka řízení, za předpokladu, že se vypořádá s jejich hlavní podstatou. Tak tomu bylo i v daném případě, kdy se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádával zvlášť s každou jednotlivou námitkou navrhovatele, nýbrž mu vysvětlil, z jakého důvodu je hlavní část jeho argumentace nedůvodná. Námitka navrhovatele, že se Úřad nevypořádal se všemi jeho námitkami, proto ve světle zde uvedeného neobstojí, tudíž je nedůvodná.

K dalším námitkám rozkladu

30. Dle názoru navrhovatele je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť se Úřad údajně nevypořádal se stěžejní argumentací navrhovatele. Konkrétně navrhovatel uvádí, že Úřad neposoudil klíčové argumenty a důkazy, které navrhovatel předložil ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 10. 2025 (dále jen „vyjádření“). Na prvním místě navrhovatel uvádí, že Úřad ignoroval jím předložený důkaz, a to výpis z rejstříku trestů jednatelky. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že jím předložený výpis z RT jednatelky zpochybňuje věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, proto se na něj má vztahovat výjimka ze zásady koncentrace správního řízení.

31. V souladu s § 251 odst. 5 zákona mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, a to s výjimkou navrhovatele, na něhož se vztahuje omezení podle § 251 odst. 4 zákona. Pro navrhovatele tedy platí, že k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad přihlédne v případech, kdy jimi má být zpochybněna věrohodnost podkladů relevantních pro vydání rozhodnutí. O výše uvedeném byl navrhovatel prokazatelně informován v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-36549/2025/523 ze dne 24. 9. 2025, které mu bylo doručeno téhož dne.

32. K posouzení, zda dodatečně doložený výpis z rejstříku trestů jednatelky zpochybňuje věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, sděluji následující.

33. Důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byla ta skutečnost, že požadovaný doklad (tj. výpis z rejstříku trestů jednatelky) zadavateli na žádost o objasnění (jež je výzvou dle § 46 zákona) ani po prodloužení lhůty navrhovatel nedoložil. Přitom zadavatel v bodě 11.3. zadávací dokumentace (viz bod 3 tohoto rozhodnutí) potenciální dodavatele upozornil na to, že si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat originály dokladů o kvalifikaci. Navrhovatel si tak této povinnosti musel být vědom. Tomu odpovídá i skutečnost, že navrhovatel v průběhu zadávacího řízení (na základě žádosti o objasnění) mj. předložil zadavateli výpis z rejstříku trestů druhého jednatele zastupujícího navrhovatele a ohledně výpisu z RT jednatelky žádal o prodloužení lhůty. Zadavatel souhlasil s prodloužením lhůty do 15. 7. 2025, přičemž navrhovatel o další prodloužení již nepožádal, byť zadavatel v žádosti o objasnění na tuto možnost výslovně upozornil (viz bod 4 tohoto rozhodnutí). Následně zadavatel dne 11. 8. 2025 rozhodl o vyloučení navrhovatele. Z uvedené rekapitulace vyplývá, že doručení výpisu z rejstříku trestů jednatelky dne 13. 10. 2025 Úřadu nemůže žádným způsobem zpochybňovat věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Navrhovatel ve lhůtě stanovené v žádosti o objasnění výpis z rejstříku trestů jednatelky nedoložil, tedy neprokázal splnění základní způsobilosti dle § 74 zákona a zadavatel byl oprávněn dle § 48 odst. 2 zákona přistoupit k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Skutečnost, že navrhovatel dodatečně v průběhu správního řízení doložil výpis z rejstříku trestů jednatelky ničeho na věci nemění, obzvlášť, když z doloženého výpisu je zřejmé, že žádost o jeho vydání byla Ministerstvu spravedlnosti České republiky doručena až dne 29. 9. 2025 v 10:43. Je tedy zřejmé, že ke dni 11. 8. 2025, kdy zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele, navrhovatel o výpis z RT jednatelky ani nepožádal.

34. Dále navrhovatel v rozkladu uvedl novou argumentaci, neboť dle jeho námitek Úřad zcela ignoroval skutečnosti, které mu musely být známy z úřední činnosti, a to z paralelně vedeného řízení sp. zn. ÚOHS-S0691/2025/VZ, které se týkalo téže veřejné zakázky a vyloučení jiného dodavatele z totožného důvodu (tj. nedoložení výpisu z RT jednatelky). Navrhovatel ve své rozkladové argumentaci rovněž nově odkazuje na VZ na polotuhé formy, přičemž tvrdí, že v průběhu jejího zadávání se vyskytl totožný skutkový problém, tj. nedoložení výpisu z RT jednatelky. Dle navrhovatele však zadavatel ve VZ na polotuhé formy řešil problém tak, že akceptoval dodavateli prodloužení lhůty až do 30. 9. 2025 a následně s ním uzavřel smlouvu. Navrhovatel namítá, že jde o zjevné nerovné zacházení vůči různým dodavatelům v to­tožné situaci, a tím o porušení zásady rovného zacházení. Porušení uvedené zásady spatřuje navrhovatel taktéž v rozdílném stanovení lhůt, kdy mu k doložení výpisu z RT jednatelky byla zadavatelem poskytnuta lhůta pouze 54 kalendářních dnů, přitom ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0691/2025/VZ byla zadavatelem poskytnuta lhůta až 56 kalendářních dnů.

35. K uvedeným námitkám navrhovatele je nutno uvést, že jak v případě správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0691/2025/VZ, kdy se jedná o zcela jiné správní řízení, tak i ohledně VZ na polotuhé formy, kdy se jedná o naprosto jiné zadávací řízení, není možné argumentovat v tomto správním řízení. Rozhodnutí ve smyslu správního řádu je jednostranný úkon, kterým správní orgán v konkrétním případě autoritativně upravuje právní poměry individuálně určených adresátů. Při rozhodování správní orgán konkrétní situaci subsumuje pod abstraktně koncipované normy zakotvené v právních předpisech a konkrétním adresátům závazně stanovuje konkrétní práva a povinnosti.[7] Individuální posouzení a individuální správní rozhodování správního orgánu tedy nemohou ovlivňovat skutečnosti, ke kterým došlo v rozdílných zadávacích řízeních nebo v jiných správních řízeních týkajících se odlišných účastníků řízení. Taktéž platí, že správní orgány nemohou libovolně používat jakékoli skutečnosti jim známé z odlišných správních řízení.[8] Pro různý postup zadavatele mohly svědčit specifické požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, odlišné okolnosti (i administra­tivního charakteru), jiný předmět veřejné zakázky, rozdílný okruh účastníků zadávacího řízení atd. Proto žádná z námitek navrhovatele týkající se správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0691/2025/VZ nebo VZ na polotuhé formy není pro předmětné správní řízení relevantní a navrhovateli nelze přisvědčit, když namítá v této souvislosti nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

36. Navrhovatel v závěru návrhu sdělil své překvapení nad postupem zadavatele, neboť údajně prostřednictvím odpovědné osoby za komunikaci s dodavateli, tj. zaměstnankyní zadavatele, bylo navrhovateli ústně sděleno, že „ještě vyčká dodání dokladu o způsobilosti (nad rámec lhůt uváděných v písemné komunikaci v elektronickém nástroji), protože zadavateli je známo, že navrhovatel bude tímto výpisem disponovat nejpozději do 30. 9. 2025“. I z toho důvodu se navrhovateli jevilo jeho vyloučení ze zadávacího řízení nepřiměřené. V rozkladu však navrhovatel závěry Úřadu týkající se údajného ústního sdělení označil již jako „ignorování kontextu ústního příslibu a legitimního očekávání“. Přitom však dále v rozkladu navrhovatel uvedl, že Úřad uvedený údajný ústní příslib odmítl v bodě 84 napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že tvrzení navrhovatele není žádným dokladem potvrzeno.

37. V souvislosti s touto námitkou souhlasím s názorem uvedeným v napadeném rozhodnutí. Úřad v této věci konstatoval, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a ani sám navrhovatel v rámci návrhu toto nijak nedoložil), že by mezi účastníky správního řízení proběhla jakákoliv komunikace o tom, že by měl navrhovatel chybějícím výpisem z rejstříku trestů disponovat do 30. 9. 2025. Jedná se tak pouze o tvrzení navrhovatele, které není žádným dokladem potvrzeno. Protože důvodem pro vyloučení navrhovatele ze za­dávacího řízení byl chybějící výpis z rejstříku trestů jednatelky, argumentaci o ús­tním příslibu ohledně čekání zadavatele dalších 49 dnů (tj. od 11. 8. 2025, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vyloučení, až do 30. 9. 2025, jak tvrdí navrhovatel) by měla být v námitkách navrhovatele stěžejní. Nicméně faktem je, že argumentace navrhovatele o ústním příslibu v námitkách zcela absentuje. K samotné zmínce a následnému stupňování předmětné argumentace navrhovatele dochází až v průběhu správního řízení. V návrhu navrhovatel v této souvislosti projevuje (pouze) své překvapení, přičemž v rozkladu již formuluje argumentaci i) o legitimním očekávání směrem k zadavateli, ii) o projevu extrémního formalismu a nesprávném právním posouzení směrem k Úřadu, resp. k odůvodnění napadeného rozhodnutí a iii) navrhuje provedení důkazu vyjádřením zadavatele k této konkrétní otázce.

38. Jak již bylo uvedeno výše, z důvodu koncentrace řízení zakotvené v § 251 odst. 4 zákona, která má zajistit rychlý průběh správního řízení, není Úřad povinen přihlížet k později uvedeným návrhům důkazů navrhovatele, s výjimkou návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Konstatuji, že pro uplatnění uvedené výjimky nejsou v předmětné věci dané relevantní důvody. Dodavatel jakožto účastník zadávacího řízení nese odpovědnost za to, aby na výzvu zadavatele učiněnou v souladu s § 46 zákona řádně reagoval a případné nedostatky své nabídky opravil, nejasnosti vyjasnil a zadavateli požadované doklady řádně doložil. Ze spisové dokumentace však vyplývá, že navrhovatel ani v prodloužené lhůtě (do 15. 7. 2025) na základě žádosti o objasnění zadavateli nedoložil výpis z RT jednatelky. Navrhovatel novou žádost o prodloužení lhůty zadavateli nepodal. V návrhu bez dalšího navrhovatel pouze tvrdil, že mu zadavatel dal ústní příslib o vyčkání pro předložení výpisu z evidence rejstříků trestů jednatelky do 30. 9. 2025. O ústním příslibu se přitom navrhovatel v námitkách vůbec nezmínil, v návrhu ani v rozkladu jej nijak nedoložil. V tomto případě přitom platí, že břemeno tvrzení i břemeno důkazní nese vždy navrhovatel.[9]

39. Pro prolomení zásady koncentrace řízení je nutno svá tvrzení řádně prokázat a doložit relevantními podklady, ne pouze jednostranně něco tvrdit a požadovat, aby kroky k případnému získání důkazů za navrhovatele opatřil Úřad. Zadávací řízení je charakteristické svou písemnou formou, jde tedy k tíži navrhovatele, že např. nezaslal zadavateli písemnou žádost o prodloužení lhůty (zvlášť, když na tuto možnost sám zadavatel v žádosti o objasnění upozornil), resp. alespoň netrval na převedení ústního příslibu (pokud opravdu byl udělen) do písemné formy a na jeho zařazení do dokumentace k zadávacímu řízení. Navíc v rozkladu navrhovatelem požadované „vyjádření zadavatele“ nepředstavuje důkaz, jehož provedení navrhovatel nemohl navrhnout již ve lhůtě k tomu určené § 251 odst. 1 zákona, tedy společně s jím podaným návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele. V návaznosti na výše uvedené lze dodat, že zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 1. 12. 2025 označil navrhovatelem tvrzený ústní příslib k prodloužení termínu pro doručení výpisu z RT jednatelky do 30. 9. 2025 za tvrzení lživé.

40. Na základě uvedeného mám za to, že navrhovatelem v průběhu správního řízení nově vznesené důkazy, jak výpis z RT jednatelky, tak navržení provedení důkazu vyjádřením zadavatele, nejsou způsobilé zpochybnit věrohodnost shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí, proto není splněný zákonem aprobovaný důvod k prolomení zásady koncentrace řízení.

41. V další části rozkladu navrhovatel namítá nesprávné právní posouzení důvodu vyloučení a význam čestného prohlášení. Rozkladové námitky kopírují námitky uvedené v návrhu, proto na jejich řádné, věcné a podrobné vypořádání v napadeném rozhodnutí odkazuji. Ve věci vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení odkazuji na body 71–85, ohledně čestného prohlášení na body 69 a 74–76 napadeného rozhodnutí a k opakovaným námitkám navrhovatele doplňuji následující.

42. Rozhodnutí o vyloučení dle § 48 zákona není rozhodnutím dle správního řádu a nemá zákonem přesně stanovené náležitosti. Zákon stanovuje případy, pouze ve kterých může zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit, přičemž platí, že zadavatel musí dodržet zásady stanovené v § 6 zákona. Zákon nestanovuje zadavateli povinnost uvést konkrétní ustanovení včetně odstavce a písmena, dle něhož účastníka řízení vylučuje. Zejména s ohledem na zásadu transparentnosti je však důležité rozhodnutí o vyloučení řádně odůvodnit, aby bylo účastníkovi řízení zřejmé, jaké jsou důvody jeho vyloučení a mohl na ně případně reagovat v námitkách. V předmětné věci je z textu rozhodnutí o vyloučení důvod pro vyloučení navrhovatele zcela zřejmý – jde o nedoložení výpisu z rejstříku trestů jednatelky. Byť v textu rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvádí konkrétně § 48 odst. 2 písm. a) zákona (tj. nesplnění za­dávacích podmínek), následně jednoznačně odůvodňuje, že navrhovatel je vyloučen z další účasti v zadávacím řízení pro nepředložení výpisu trestního rejstříku jednatelky ve vztahu k České republice (jakožto země, v níž má navrhovatel sídlo), což by odpovídalo § 48 odst. 2 písm. b) zákona.

43. Souhlasím s napadeným rozhodnutím, že podmínky pro prokázání základní způsobilosti byly v bodě 11.3. zadávací dokumentaci zadavatelem jasně formulovány, přičemž zadavatel byl oprávněn si vyžádat v průběhu zadávacího od navrhovatele doklady prokazující základní způsobilost dle § 46 zákona. Lze tedy konstatovat, že 1) navrhovatel byl informován o tom, že původní čestné prohlášení je dle výzvy nutno nahradit originálem nebo ověřenou kopií výpisu z rejstříku trestů, 2) zadavatel k předložení požadovaných dokladů stanovil navrhovateli přiměřenou lhůtu, která byla mj. ve vztahu k chybějícímu výpisu z rejstříku trestů jednatelky zadavatelem na žádost navrhovatele prodloužena, 3) navrhovatel nedoložil výpis z RT jednatelky ve vztahu k České republice, jakožto zemi sídla navrhovatele, ve lhůtě (a ani po jejím uplynutí), 4) z obsahu rozhodnutí o vyloučení jednoznačně vyplývá, z jakého důvodu byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen a rovněž proč navrhovatelem předložené osvědčení o bezúhonnosti nelze považovat za doklad nahrazující výpis z rejstříku trestů ve vztahu k České republice, 5) navrhovatel tak mohl uplatnit námitky dle § 241 zákona proti rozhodnutí o vyloučení.

44. Ve shodě s Úřadem tedy považuji rozhodnutí o vyloučení za dostatečně jednoznačné v tom smyslu, že plní svůj účel, když navrhovateli poskytuje jednoznačné informace o důvodu jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Předmětné rozhodnutí o vyloučení obsahuje dostatečnou argumentaci a navrhovateli sděluje důvod jeho vyloučení, tudíž splňuje zásadu transparentnosti, resp. je přezkoumatelné. Odkaz na § 48 odst. 2 písm. a) zákona místo § 48 odst. 2 písm. b) zákona je formální vadou, protože pouhé podřazení pod nesprávný důvod vyloučení samo o sobě nezakládá nezákonnost postupu zadavatele.[10] Rozkladové námitky týkající se rozhodnutí o vyloučení jsou nedůvodné.

45. K namítanému posouzení povahy čestného prohlášení lze odkázat na znění § 86 odst. 2 zákona, v němž je uvedeno, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů písemným čestným prohlášením. V bodě 11.3. zadávací dokumentace za­davatel vymezil své oprávnění si vyžádat v průběhu zadávacího od navrhovatele doklady prokazující základní způsobilost dle § 46 zákona. Protože si zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil odlišnou úpravu (tj. v souladu s předpokladem uvedeným v § 86 odst. 2 zákona), nemůže se dodavatel dovolávat určitého automatického nahrazení dokladů písemným čestným prohlášením, jakožto „plnohodnotným důkazem splnění kvalifikace až do okamžiku, kdy je Zadavatel oprávněn/povinen (dle § 122 ZZVZ) požadovat originály“, jak v rozkladu tvrdí navrhovatel. Tedy, i za situace, že zadavatel v zadávací dokumentaci připustil aplikaci § 86 zákona, jednalo se o aplikaci upřesněnou o zvláštní úpravu zadavatele v bodě 11.3. zadávací dokumentace, se kterou § 86 odst. 2 zákona počítá a tento postup přímo aprobuje. Rozkladové námitky týkající se čestného prohlášení jsou tudíž nedůvodné.

46. K namítanému nesprávnému právnímu posouzení oprávněnosti postupu zadavatele dle § 46 zákona odkazuji na řádné odůvodnění Úřadu v bodech 76–78 napadeného rozhodnutí.  Zadavatel je podle § 46 odst. 1 zákona oprávněn pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nebo doplnění dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Je na zadavateli, zda možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky využije či nikoliv. Zadavatel je oprávněn originály dokladů prokazujících základní způsobilost vyžadovat bez ohledu na to, v jaké fázi zadávacího řízení se nachází.

47. V další rozkladové argumentaci navrhovatel namítá diskriminaci a nerovné zacházení, přičemž tvrdí, že byl prokazatelně znevýhodněn, neboť zadavatel postupoval odlišně proti různým dodavatelům ve srovnatelné situaci. Toto své tvrzení navrhovatel opírá o skutečnost, že zadavatel vůči němu v zadávacím řízení uplatnil výzvu dle § 46 zákona, avšak vůči „původnímu prvnímu dodavateli“ zadavatel postupoval podle § 122 zákona. K této námitce nutno připomenout bohatou judikaturu[11] a konstantní výkladovou praxi Úřadu,[12] v čem spočívá zásada zákazu diskriminace a rovného zacházení v zadávacím řízení dle § 6 zákona. Podstatou uvedených zásad je povinnost zadavatele zajistit, aby žádný dodavatel nebyl bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným. Dále výzva dle § 46 zákona je institut fakultativní, jenž slouží obecně k objasnění nebo doplnění údajů od kteréhokoliv účastníka v různých fázích zadávacího řízení. Naopak výzva dle § 122 zákona je specifickou povinností zadavatele, jež představuje obligatorní postup ve většině zadávacích řízení, kdy je zadavatel povinen požadovat po vybraném dodavateli originály nebo ověřené kopie kvalifikačních dokladů, pokud je již nemá z dřívějška.

48. Již v rozhodnutí o námitkách zadavatel odůvodnil, proč se na navrhovatele obrátil výzvou dle § 46 zákona. Zadavatel uvedl, že předmětná veřejné zakázka má složitý způsob hodnocení, kdy není hodnocena celková nabídková cena za všechny požadované položky, ale hodnotí se každá jednotlivá položka samostatně. Protože vyloučení jiného účastníka zadávacího řízení předcházelo již uvedené složité hodnocení, využil zadavatel možnost stanovenou v zadávací dokumentaci a od navrhovatele si vyžádal kvalifikační doklady v rámci objasnění a doplnění nabídky dle § 46 zákona, aby případně předešel opakovanému administrativně náročnému postupu při posuzování a hodnocení nabídek. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že v případech, kdy vybraný dodavatel na základě výzvy dle § 122 nedoloží doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů (jež byly v nabídce nahrazeny pouze čestným prohlášením), musí rozhodnutí o výběru dodavatele následně zrušit, vyloučit daného účastníka ze zadávacího řízení, provést nové posouzení a hodnocení nabídek a následně vydat nové oznámení o výběru dodavatele. Tento postup představuje pro zadavatele značnou administrativní zátěž a zároveň prodlužuje celý proces zadání veřejné zakázky.

49. Obecně platí, že zadavatel se může rozhodnout, zda nejprve provede posouzení podmínek účasti všech účastníků zadávacího řízení, poté provede hodnocení nabídek a zvolí vybraného dodavatele nebo zda bude postupovat opačně. Dle zákona však nejpozději v okamžiku, kdy zadavatel vyhodnotí předložené nabídky a zjistí, kdo se má stát vybraným dodavatelem, má zadavatel podle § 122 odst. 3 zákona povinnost tomuto vybranému dodavateli odeslat výzvu, jejímž obsahem musí být žádost o předložení mj. originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, kterými vybraný dodavatel prokazoval splnění zadavatelem požadovaných podmínek kvalifikace. Zákon však zadavateli nezakazuje ověřit splnění podmínek účasti (tj. i podmínek kvalifikace) využitím výzvy dle § 46 zákona, přičemž není rozhodné, zda již zadavatel přistoupil k výběru dodavatele či nikoliv.[13] Lze tedy uzavřít, že využitím výzvy dle § 46 v zadávacím řízení nemohlo dojít ke skryté nebo otevřené diskriminaci navrhovatele, v uvedené souvislosti navrhovatel nebyl znevýhodněn oproti jiným dodavatelům, proto i tuto námitku navrhovatele shledávám nedůvodnou.

50. Závěrem rozkladu navrhovatel namítá rozpor se zásadou přiměřenosti, když zadavatel po víc n­ež 10 měsících vyloučil navrhovatele pro nedoložení výpisu z RT jednatelky ve lhůtě 54 kalendářních dnů, přitom dle jeho názoru šlo o administrativně a časově náročný postup, protože jednatelka je cizí státní příslušnicí a manažerka nadnárodní spo­lečnosti. V této souvislosti navrhovatel namítal také rozpor se zásadou hospodárnosti, protože v průběhu správního řízení Úřadu doložil výpis z RT jednatelky, čímž ex post prokázal, že materiální podmínku způsobilosti splňuje a vždy splňoval. Dle navrhovatele v daném případě nešlo o absenci kvalifikace, ale o ryze formální pochybení, u kterého již došlo k nápravě, proto by bylo dle jeho názoru zjevně nepřiměřené trvat na jeho vyloučení.

51. K uvedené argumentaci navrhovatele nutno upřesnit, že navrhovatel podal nabídku v poslední den lhůty pro podání nabídek, tj. dne 4. 12. 2024 a na žádost o objasnění ze dne 22. 5. 2025 nedoložil výpis z RT jednatelky ani do 11. 8. 2025, kdy zadavatel rozhodl o jeho vyloučení, resp. doložil jej Úřadu až 13. 10. 2025 v průběhu správního řízení. Navrhovatel tedy byl účastníkem zadávacího řízení déle něž 8 měsíců, přičemž téměř až po 5 měsících od žádosti o objasnění (tj. výzvy dle § 46 zákona) doložil dokument prokazující základní způsobilost, resp. 2 měsíce po jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

52. V době charakteristické pro intenzivní digitalizaci státní správy v České republice již neplatí tvrzení navrhovatele o (v minulosti) typických dlouhých lhůtách pro získání různých dokumentů, ani co se týče žádostí o výpisy z rejstříku trestů pro cizí státní příslušníky, jež se nenachází na území České republiky.[14] Nelze tedy akceptovat námitky navrhovatele týkající se údajného rozporu se zásadou přiměřenosti a hospodárnosti nebo přijmout názor navrhovatele, že ex post došlo ke zhojení pochybení navrhovatele. Postup zadavatele, který poskytl navrhovateli lhůtu k doložení výpisu z RT jednatelky v délce cca 2,5 měsíce, je zcela přiměřený, a to i s ohledem na jeho argumentaci o potřebě řádného pokračování zadávacího řízení. Dodavatel musel počítat s tím, že zadavatel bude originály výpisů z rejstříku trestů v zadávacím řízení požadovat (ať už výzvou dle § 46 nebo dle § 122 zákona) a nebyl oprávněn se spoléhat na to, že mu k doložení těchto dokumentů bude poskytnuta lhůta v délce několika měsíců. Uvedená námitka je tudíž nedůvodná.

Shrnutí

53. Žádná z rozkladových námitek navrhovatele nebyla shledána důvodnou, proto nelze ani vyhovět návrhům navrhovatele uvedeným v rozkladu. Neshledal jsem porušení zásady transparentnosti, přiměřenosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení. Rozhodnutí o ná­mitkách považuji za dostatečně odůvodněné a přezkoumatelné, proto souhlasím se závěry napadeného rozhodnutí, když Úřad neshledal důvody pro uložení nápravného opatření a návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítnul. Protože závěry napadeného rozhodnutí jsou v souladu s provedeným dokazováním spočívajícím v řádném zjištění skutkového stavu a mají oporu v podkladech pro vydání rozhodnutí, jde o rozhodnutí věcně správné a v souladu s právními předpisy. 

VII.    Závěr

54. Po důklad­ném posouzení věci a z výše uvedené argumentace jednoznačně vyplývá, že Úřad postupoval správně a v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí.

55. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu byla přezkoumána i zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcná správnost v rozsahu vznesených námitek a současně byla přezkoumána i zákonnost postupu Úřadu, přičemž napadené rozhodnutí bylo shledáno zákonným a věcně správným. Dospěl jsem přitom k závěru, že Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, a dostatečně odůvodnil jejich použití.

56. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem lze dospět k názoru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Fakultní nemocnice Olomouc, Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc

2. Dr. Kulich Pharma, s.r.o., Piletická 178/61, 500 03 Hradec Králové

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Viz detail zakázky na https://tende­rarena.cz/doda­vatel/seznam-profilu-zadavatelu/de­tail/Z0001183/­zakazka/737207

[2] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[3] A certificate of conduct (Verklaring Omtrent het Gedrag, VOG) je dokument, kterým nizozemský ministr spravedlnosti

prohlašuje, že žadatel nebyl odsouzen za žádný trestný čin související s výkonem jeho povinností. (Pozn. přeloženo Úřadem ze zdroje: https://justis­.nl/en/produc­ts/certificate-of-conduct).

[4] Z obchodního rejstříku vyplývá, že navrhovatel je společností s ručením omezeným, jejímž statutárním orgánem jsou dva jednatelé.

[6] Viz detail zakázky na https://tende­rarena.cz/doda­vatel/seznam-profilu-zadavatelu/de­tail/Z0001183/­zakazka/727038

[7] Srov. Pouperová, Olga: Rozhodnutí správního orgánu a jeho platnost, Správní právo č. 8, Praha 2018, str. 510–524 (dostupné též na https://mv.gov­.cz/soubor/pou­perova-pdf.aspx).

[8] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2018, č. j. 4 Azs 248/2017–37, týkající se limitů využití informací z jiných správních řízení.

[9] Srov. k § 251 zákona Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1459–1473.

[10] Srov. např. rozhodnutí Úřadu ze dne 9. 6. 2023, č. j. ÚOHS-21795/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0161/2023/VZ, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 25. 8. 2023, č. j. ÚOHS-30305/2023/162, sp. zn. ÚOHS-R0081/2023/VZ.

[11] Např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, sp. zn. 1 Afs 20/2008 nebo rozsudek ze dne 12. 5. 2008, č. j. 5 Afs 131/2007–131, dále rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. 62 Af 7/2010 (potvrzeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2011, č. j. 2 Afs 59/2010–183) nebo rozsudek ze dne 3. 6. 2010, č. j. 62 Ca 92/2008–101.

[12] Např. rozhodnutí Úřadu ze 16. 1. 2019, č. j. S0462/2018/VZ-01514/2019/513/IHL (potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 9. 4. 2019, č. j. R0021/2019/VZ-10218/2019/32­3/LVA); rozhodnutí ze dne 7. 2. 2017, č. j. S0734/2016/VZ-04395/2017/543/MŠL; rozhodnutí ze dne 24. 10. 2022, č. j. S0394/2022/VZ-37263/2022/500 (potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 6. 1. 2023, č. j. ÚOHS-00696/2023/161); nebo rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 15. 11. 2018, č. j. R0149/2018/VZ-33421/2018/321/OMa nebo ze dne 10. 11. 2017, č. j. R0294/2016/VZ-33140/2017/321/ZSř.

[13] Srov. body 76–77 napadeného rozhodnutí.

[14] Srov. např. https://msp.gov­.cz/web/msp/rej­strik-trestu/co-potrebujete-vedet nebo https://portal­.gov.cz/sluzby-vs/vypis-z-rejstriku-trestu-S8893