ÚOHS-R0162/2025/VZ-01381/2026/163

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 18. 11. 2025 navrhovatelem

• společníky společnosti „Invalidovna Praha – JE Group – SAFETY PRO – SGS“, jimiž jsou
• JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha,
• SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc,
• SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha,

ve správním řízení zastoupeni na základě smlouvy o vzniku společnosti bez právní osobnosti ze dne 22. 5. 2025 vedoucím společníkem JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha, jenž je ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 8. 2025 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 10. 2025, č. j. ÚOHS-41724/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0567/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• Národní památkový ústav, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Invalidovna Praha – Výkon správce stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–015062, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 3. 2025 pod ev. č. 184433–2025, ve znění pozdější opravy, kde dalším účastníkem správního řízení je vybraný dodavatel

• STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o., IČO 62582933, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 27. 8. 2025 Solkind s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jugoslávská 620/29, Vinohrady, 120 00 Praha 2[1],

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0567/2025/VZ, č. j. ÚOHS-41724/2025/500 ze dne 27. 10. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad obdržel dne 11. 8. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[2] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

2. V návrhu se navrhovatel bránil proti oznámení o výběru dodavatele ze dne 3. 7. 2025 (dále jen „oznámení o výběru“)[3]. Namítal nesplnění podmínek technické kvalifikace vybraným dodavatelem a nedodržení zadávacích podmínek při hodnocení nabídek.

3. Navrhovatel konkrétně namítal nesplnění zadávací podmínky podle čl. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace referencí „Příkazní smlouva o výkonu činnosti technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP pro projekt Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty PN Bohnice“ (dále jen „reference Bohnice“). Podle navrhovatele se nejednalo ani o rekonstrukci, ani o obnovu objektu, jak požadovala zadávací dokumentace.

4. Ve vztahu k hodnocení nabídek navrhovatel odkazoval na kritérium „K02 – zkušenost osoby na pozici vedoucí týmu technického dozoru“ ve vztahu k podmínce dle čl. 12 odst. 12.3.2 zadávací dokumentace. Opět rozporoval uplatnění reference Bohnice. Tvrdil, že do ceny rekonstrukce neměla být započítána žádná část plnění z reference Bohnice, protože se o rekonstrukci nejednalo. Navrhovatel upozorňoval na to, že cena prací jen těsně přesahovala požadovanou hodnotu reference, a proto měl zadavatel věnovat zvýšenou péči ověření splnění požadavků. Roli mohlo hrát neuznání jakéhokoliv uskutečněného opatření jako rekonstrukce. Zadavatel ale uznal všechny činnosti, které byly součástí daného projektu. Navrhovatel také namítal, že náklady investora na cenu projektové dokumentace nelze započítat do ceny stavby (rekonstrukce), protože představují samostatné plnění. Ani zhotovitel, ani vybraný dodavatel se na něm nepodíleli.

II.             Napadené rozhodnutí

5. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad zastavil správní řízení o části návrhu navrhovatele týkající se námitky vztahující se k referenci Bohnice, jíž namítal, že „nositelem komplexní ‚firemní‘ zkušenosti uznatelné pro účely splnění kvalifikace mohla být pouze společnost FETTERS management, s.r.o., nikoli jen Vybraný dodavatel“, protože návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

6. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad ve zbylé části návrh navrhovatele zamítl, protože nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

7. V odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že citovaná námitka nebyla součástí námitek ze dne 17. 7. 2025[4]. Podle Úřadu nešlo o rozpracování stávající argumentace či reakci na rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 7. 2025[5].

8. V odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel nijak blíže nedefinoval, v jakém smyslu míní naplnění požadavku na realizaci rekonstrukce či obnovy, a ani to neměl v úmyslu. Následně Úřad přistoupil k výkladu pojmů rekonstrukce a obnova, aby zjistil, zda k nim existuje univerzální přístup. Dospěl k tomu, že neexistuje. Úřad poukázal na požadavek širšího výkladu v případě nejednoznačných či neurčitých zadávacích podmínek. Široký výklad pak podle Úřadu odpovídá i předmětu plnění, kterým je výkon dozorovací činnosti, nikoliv výkon samotné rekonstrukce či obnovy. Úřad odmítl výklad navrhovatele, že by rekonstrukce měla být pouze přestavbou či návratem ke staršímu nedochovanému sta­vu.

9. Dále Úřad uvedl, že rekonstrukce v sobě může kumulovat různá dílčí plnění za účelem dosažení výsledku. Nejde výhradně jen o uskutečnění stavebních činností, ale i činností souvisejících. V případě reference Bohnice jde právě o takový případ. Jednalo se o komplexní plnění, jehož podstatnou část tvořila stavební opatření. Úřad odmítl, že by se měla jednotlivá dílčí plnění izolovaně posuzovat tak, zda každé z nich naplní pojem rekonstrukce. To platí i o částech plnění, které mohou mít charakter dodávky či technologické činnosti. Úřad proto odmítl námitky proti splnění technické kvalifikace pomocí reference Bohnice.

10. Ve vztahu k započitatelným pracím na referenci Bohnice pro účely hodnocení nabídky Úřad nejprve zopakoval totožné výkladové závěry k pojmům rekonstrukce a obnova jako u posouzení splnění technické kvalifikace. Dále Úřad uvedl, že dle zadávacích podmínek bude zadavatel posuzovat finanční objem jako „skutečně vynaložené investiční náklady“, přičemž tento pojem nijak nedefinoval. I zde proto zadavatel připustil širší výklad. Z dostupných zdrojů Úřad zjistil, že je pojem „investiční náklady“ vnímán mnohem šířeji než jen jako náklady na samotné stavební práce a jejich součástí jsou v praxi i náklady na projektovou a inženýrskou činnost. Ta byla nedílnou součástí realizovaných základních opatření, a proto podle Úřadu byla oprávněně součástí dokládaného finančního objemu. Úřad konstatoval, že se nejedná o překážku, pokud byl požadavek na finanční objem reference splněn až dodatkem ke smlouvě.

III.           Rozklad navrhovatele

11. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 3. 11. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 18. 11. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

12. K výroku I napadeného rozhodnutí navrhovatel namítá, že jeho upozornění, že vybraný dodavatel ani nemohl být nositelem příslušné zkušenosti, protože nevystupoval v pozici subjektu odpovědného za výkon řešené činnosti, vychází ze stěžejní námitky a směřuje ke stejnému výsledku. Vychází z námitky, že vybraný dodavatel neprokázal splnění požadavku podle čl. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace.

13. Navrhovatel nemůže suplovat roli vybraného dodavatele a zadavatele, k tomu nemá dostatek informací. Jestliže navrhovatel namítal nemožnost referenci Bohnice uplatnit a tento závěr se potvrdil nebo vyšel najevo v řízení před Úřadem, není možné tuto skutečnost přehlížet a je nutné návrhu vyhovět. Navrhovatel zdůrazňuje, že i bez jeho upozornění musel mít zadavatel pochybnosti o referenci Bohnice. Tím se Úřad nezabýval, nevyžádal si doplňující informace od vybraného dodavatele a zadavatele a správní řízení zastavil. Následně navrhovatel rozporuje nezávazné posouzení uvedené v bodu 58 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

14. Následně navrhovatel uvádí, co k referenci Bohnice zjistil. Zjistil, že jejím dodavatelem byla společnost FETTERS management. Zjistil, že vybraný dodavatel nastoupil k její realizaci až po 4 měsících (což musí mít vliv na započitatelnou hodnotu prací a znamená možnou nepravdivost údajů v referenčním listu). Zjistil, že vybraný dodavatel měl realizovat jen činnosti koordinátora BOZP a že to sám vybraný dodavatel prohlašoval.

15. K výroku II napadeného rozhodnutí navrhovatel namítá, že Úřad nesprávně zjistil a vymezil obsah pojmu „rekonstrukce“, respektive to udělal zcela nedostatečným a vágním způsobem, který vede k tomu, že není vůbec zřejmé, jaké plnění ještě lze považovat za rekonstrukci a jaké už ne. Úřad tak učinil na základě vlastních úvah a absence přesné definice v právních předpisech. Jedná se ale o otázku výkladu zadávací podmínky, kterou bylo nutné vyřešit za pomocí výkladových metod, a bylo nutné provést šetření na trhu, aby byl zjištěn výklad zadávací podmínky z pohledu jejích adresátů, tj. dodavatelů na trhu. Navrhovatel k tomu odkazuje na rozhodnutí ve věci sp. zn. ÚOHS-R0010/2022/VZ a ÚOHS-S0562/2024/VZ a na internetový článek. Zjištění Úřadu jsou nedostatečná a spis v rozporu se zásadou materiální pravdy neobsahuje dostatečný podklad pro řešení dané otázky.

16. Navrhovatel rozumí logice prosoutěžního výkladu, ale ten musí být limitován tím, co si ještě lze pod daným pojmem představit, a to i ve vazbě k předmětu plnění veřejné zakázky, kterým má být výlučně stavební činnost spočívají v rekonstrukci (obnově) stávající a výstavbě nové budovy.

17. Podle navrhovatele rekonstrukce z povahy věci vyžaduje provedení určitého relevantního zásahu stavebního charakteru. Otázkou může být jen to, jak intenzivní má být takový zásah. Tomuto závěru odpovídají i zjištění Úřadu k legální definici pojmu v bodu 92 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pod pojem rekonstrukce nelze podřadit činnosti, které rekonstrukcí v odborném i obecném smyslu slova zcela jistě nejsou, tj. např. výměna sprchových hlavic apod. Nic na tom podle navrhovatele nemění, že se tyto činnosti realizovaly v rámci jedné zakázky na realizaci jednoho EPC[6] projektu. To, že byl v rámci něj jako jedno z dílčích opatření proveden stavební zásah do objektu, nečiní z celého projektu rekonstrukci. I zadavatel a navrhovatel to vnímají stejně, když ve svých podáních označili za rekonstrukci jen některé z prováděných investičních opatření.

18. Úřad přesto dovodil, že celý EPC projekt byl jako souhrn dílčích opatření rekonstrukcí v blíže nedefinovaném smyslu a ani není nutné určovat, které z opatření mají charakter rekonstrukce. V bodech 104 a 105 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad podle navrhovatele dospěl k závěru, že je-li dán různorodý předmět plnění (zde od zateplení po výměnu termostatických hlavic), je možné si započíst do hodnoty plnění všechny činnosti, přestože nejsou rekonstrukcí a nemají žádnou relevanci pro plnění veřejné zakázky. To je podle navrhovatele zcela nesprávný přístup.

19. Navrhovatel si je vědom toho, že součástí takřka každé veřejné zakázky jsou i dodávky a služby. Jsou ale s primárními pracemi funkčně spojené. Takové východisko ale není možné aplikovat na EPC projekt, kde může být realizována řada stavebních prací a vedle toho řada jiných činností, a to zejména dodávek spočívajících v dodávce či výměně různých technologií. Takové činnosti jsou zcela nezávislé na realizaci jiných stavebních prací a často mají (jako oddělitelné části díla) samostatný právní osud. Podle navrhovatele je u nich nutné posoudit, jestli se jedná o rekonstrukci, či nikoliv. Srovnávání EPC projektu s rekonstrukcí základní školy pramení z nepochopení nuancí EPC projektů. Jen proto, že je samostatná část plnění shodou okolností realizována společně s jinými stavebními pracemi v rámci jednoho smluvního vztahu, ji nelze vnímat jako rekonstrukci.Ke svému tvrzení, že se pohled Úřadu shoduje s praxí jiných zadavatelů, Úřad neprovedl žádné skutkové zjištění a nedotázal se dodavatelů na relevantním trhu. Navíc je pro zákonný výklad rozhodující pohled průměrně odborně zdatných dodavatelů, nikoliv jiných zadavatelů.

20. Sám zadavatel původně podle navrhovatele nesměřoval k tomuto výkladu, protože hodnotu reference vázal na hodnotu rekonstrukcí, nikoliv dalších dodávek. Uvádí příklad, že v případě rekonstrukce školní jídelny s dodávkou vybavení jídelny a kuchyně není možné zahrnovat do zkušenosti s rekonstrukcí budovy i hodnotu vybavení. I v praxi zadávání veřejných zakázek je podle navrhovatele standardní, že do relevantní hodnoty lze zahrnout pouze tu část plnění, která se vztahuje k danému požadavku.

21. Navrhovatel namítá, že se Úřad vůbec nevypořádal s jeho námitkou uvedenou v čl. III. odst. 8 návrhu, podle které byla konečná cena reference Bohnice 500 848 686 Kč navýšena dodatkem č. 5[7] pouze o 13 142 640 Kč jako cenu stavebních prací a zbylá částka 3 924 433 Kč představovala zvýšení nákladů na překlenovací úvěr.

22. V případě výkladu pojmu „investiční náklady“ navrhovatel nezpochybňuje, že může být vykládán šířeji než jen jako náklad na samotnou výstavbu. I zde ale Úřad dovozuje výklad zadávací podmínky bez zohlednění jejího kontextu, vč. kontextu jazykového (náklady „takové rekonstrukce“, resp. „takové stavby“). Úřad v bodu 118 odůvodnění napadeného rozhodnutí dovozuje běžné vnímaní odborné veřejnosti, aniž by zjistil vnímání celého kontextu samotnými dodavateli. I zadavatel navíc původně vnímal zadávací podmínku úžeji.

23. Navrhovatel je přesvědčen, že dodavatelé nemohli vnímat spojení „investiční náklady takové stavby“ natolik široce, že by zahrnovali veškeré jiné náklady investora od projekční a majetkoprávní přípravy, průzkumů, inženýringu až po výstavbu a zprovoznění. Výklad Úřadu není racionální a je založený na akademickém a od reality odtrženém vnímání. Zadávací podmínka by měla být vykládána tak, že se požadavek vztahuje k hodnotě samotné stavby, tj. prací dozorovaných v rámci zkušenosti s činností technického dozoru.

24. Ani pokud by tomu tak bylo, nebylo podle navrhovatele dosud zjištěno a prokázáno, na základě čeho měla hodnota prací činit 504 mil. Kč, a nikoliv 500 848 686 Kč.

Závěr rozkladu

25. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

26. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

27. Zadavatel ve svém vyjádření souhlasí s výrokem I napadeného rozhodnutí. Řešená námitka nebyla součástí námitek ze dne 17. 7. 2025 a zadavatel se jí nemohl zabývat. Současně již z oznámení o výběru bylo patrné, že tato část technické kvalifikace je prokazována jinou osobou, a to právě údajným nositelem reference, na kterého odkazuje navrhovatel.

28. Ve vztahu k výroku II napadeného rozhodnutí zadavatel souhlasí s výkladem pojmu „rekonstrukce“, který provedl Úřad. Jde o výklad prosoutěžní a výklad navrhovatele je naopak restriktivní a nepoužitelný v kontextu veřejné zakázky. Zadavatel dále předkládá pasáže napadeného rozhodnutí, kde Úřad provedl výklad zadávací podmínky, čímž reaguje na námitku navrhovatele, že nepoužil výkladové metody. Podle zadavatele nebylo nezbytné, aby Úřad prováděl šetření trhu.

29. Zadavatel uvádí, že výkon činnosti se bude vztahovat k realizaci budovy, která bude v některých segmentech spočívat v „návratu ke staršímu nedochovaného stavu“, ale současně v některých segmentech také ve zcela nových prvcích a nové technologii a v dodávkách. Bylo by podle zadavatele nelogické neuznat referenci, kde se rovněž prováděly takové činnosti.

30. Podle zadavatele jsou zásahy, které probíhaly na referenci Bohnice, rekonstrukcí i v nejběžnějším technickém významu a stavební praxi, a ještě více ve smyslu obnovy, k čemuž odkazuje na její definici dle § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jen „zákon o státní památkové péči“). Následně předkládá detailní rozpis položek, které se na re­ferenci realizovaly, a podřazuje je pod tento pojem.

31. Ve vztahu k hodnotě reference pro účely hodnocení nabídky zadavatel uvádí, že je nerozhodné, z jakého důvodu došlo k navýšení ceny. Není úkolem zadavatele zkoumat, zda jiný investor provedl navýšení ceny stavebních opatření z důvodu víceprací, navýšení cen materiálu, inflace nebo i z důvodu navýšení financování. Mimo uznanou cenu stojí podle zadavatele cena za zajištění financování zakázky a za energetický management.

32. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu

33. Vybraný dodavatel souhlasí s posouzením, které Úřad uvedl k výroku I napadeného rozhodnutí. Přesto se vybraný dodavatel vyjadřuje i k věcným tvrzením navrhovatele k nositeli reference Bohnice. Uvádí, že jde o tvrzení, která nejsou podložena relevantními důkazy. I u výroku II vybraný dodavatel souhlasí s tím, jak Úřad věc posoudil a jak vyložil pojem „rekonstrukce“. Převážnou část vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu tvoří právě přepis závěrů napadeného rozhodnutí.

34. Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Stanovisko předsedy Úřadu

35. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

V.            K námitkám rozkladu

K výroku I napadeného rozhodnutí

36. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad zastavil správní řízení o návrhu ve vztahu k tvrzení, že „nositelem komplexní ‚firemní‘ zkušenosti uznatelné pro účely splnění kvalifikace mohla být pouze společnost FETTERS management, s.r.o., nikoli jen Vybraný dodavatel“, protože mu nep­ředcházely řádně a včas podané námitky.

37. Ve správním spise jsem ověřil, jestli bylo dané tvrzení součástí námitek ze dne 17. 7. 2025, a dospěl jsem ve shodě s Úřadem k tomu, že nebylo. Současně nemohu souhlasit s tím, že tvrzení vychází ze stěžejní námitky týkající se neprokázání splnění požadavku podle čl. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace. Navrhovatel v námitkách namítal věcné či hodnotové nenaplnění řešeného požadavku. Skutečnost, kdo má být nositelem reference, je samostatnou námitkou, která je zcela nezávislá na obsahu ostatních tvrzení navrhovatele.

38. Jestliže tedy navrhovatel chtěl, aby se jí zadavatel a následně Úřad zabývali, měl ji učinit součástí námitek ze dne 17. 7. 2025. Vzhledem k tomu, že to neučinil, nemůže se domáhat věcného přezkumu. Souhlasím proto s Úřadem, který zastavil správní řízení v této části návrhu.

39. Nad rámec však i s odkazem na vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele dodávám, že z oznámení o výběru plyne, že vybraný dodavatel prokazoval řešenou část kvalifikace právě prostřednictvím společnosti FETTERS management, s.r.o. Tvrzení navrhovatele, který zpochybňuje kvalifikovanost vybraného dodavatele s poukazem na to, že není nositelem reference Bohnice, je proto v rozporu s obsahem oznámení o výběru.

40. Za těchto okolností rovněž není účelné vypořádávat věcné námitky, které navrhovatel proti výroku I napadeného rozhodnutí předkládá. Jedná se totiž právě o námitky k nositeli reference. Tím je ale v rámci nabídky vybraného dodavatele právě společnost, kterou jako nositele reference označuje i navrhovatel.

41. Uzavírám proto, že Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí rozhodl správně a v souladu se zákonem.

42. Pokud jde o žádost o zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, uvádím, že na něj není právní nárok. Zahájení řízení z moci úřední vždy záleží na tom, zda Úřad v konkrétně posuzovaném případě shledá důvodné pochybnosti ohledně souladu postupu zadavatele se zákonem. Jak je uvedeno například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ans 1/2009 – 58 ze dne 8. 7. 2009, „je tomu tak především proto, že možnost zahájit správní řízení z moci úřední slouží prvořadě k tomu, aby ve veřejném zájmu byla určitá věc správním orgánem autoritativně vyřešena a nikoliv k realizaci individuálních veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob“.

K výroku II napadeného rozhodnutí

43. Posouzení Úřadu v napadeném rozhodnutí se dotýká zadávacích podmínek podle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace a čl. 12 odst. 12.3.2 zadávací dokumentace.

44. V první z nich zadavatel požadoval pro účely prokázání technické kvalifikace předložení alespoň 1 významné zakázky, jejímž předmětem byl výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka při realizaci rekonstrukce nebo obnovy objektu nemovité národní kulturní památky nebo nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky dle zákona o státní památkové péči nebo objektu obdobného stupně ochrany v ostatních zemích EU, s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové rekonstrukce nebo obnovy ve výši min. 250 mil. Kč bez DPH.

45. Ve druhé z nich zadavatel v rámci kritéria hodnocení kvality, zkušenosti osoby na pozici Vedoucí týmu technického dozoru, stanovil, že předmětem hodnocení budou významné referenční zakázky, kde tato osoba vykonávala činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka na vedoucí pozici (na pozici vedoucího týmu správce stavby/technického dozoru či obsahově obdobné pozici) při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu) s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH.

46. Předmětem sporu je, zda zadavatel správně posoudil splnění těchto zadávacích podmínek prostřednictvím reference Bohnice, a to jak ve vztahu ke splnění technické kvalifikace, tak hodnocení nabídky. Navrhovatel namítal obsah samotného plnění a výši uznatelných investičních nákladů.

47. Úřad v napadeném rozhodnutí nejprve popsal, v čem spočívala reference Bohnice. Její fáze II, kterou vybraný dodavatel prokazoval splnění zadávacích podmínek, se měla týkat rozličných činností, které Úřad specifikoval v bodu 85 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Konkrétně šlo o modernizaci a náhradu MaR (systém měření a regulace), výměnu otvorových výplní, zateplení podlah půd, zateplení střech, zateplení svislých obvodových konstrukcí, výměnu teplovodů, instalaci objektových výměníkových stanic s akumulací teplé vody, rekonstrukci centrální výměníkové stanice, instalaci nového záložního plynového zdroje, hydraulické vyvážení otopných soustav, instalaci termostatických ventilů a hlavic, instalaci systému IRC (Individual Room Control – systém regulující teplo samostatně v jednotlivých místnostech), instalaci LED světelných zdrojů, instalaci perlátorů a úsporných sprch a projekčního zpracování navrhovaných opatření (konkrétně projektové dokumentace ke stavebnímu povolení a inženýrské činnosti, prováděcí a výrobní projektové dokumentace a dokumentace skutečného provedení).

48. Úřad zjistil, že zadavatel blíže nedefinoval požadavek na realizaci rekonstrukce či obnovy, nestanovil limity akceptovaného plnění. Totéž podle Úřadu vyplynulo i z rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 7. 2025 a dalších podání zadavatele. Úřad se proto zabýval tím, jestli existuje v rámci právního řádu univerzální přístup k daným pojmům, který by jim přiřazoval příslušný výklad. Dospěl k tomu, že jednoznačný a shodně interpretovaný přístup k těmto pojmům neexistuje, a to i přesto, že určité společné znaky by bylo možné identifikovat.

49. Podle Úřadu pokud sám zadavatel připouští širší výklad, existují předpoklady, aby se aplikoval takový prosoutěžní, méně omezující výklad. Pokud navíc panuje mezi účastníky řízení rozdílný pohled na výklad pojmu (jde o neurčitou či nejednoznačnou zadávací podmínku), je nutné volit takový výklad, který podporuje širší hospodářskou soutěž. Širokému výkladu nahrává i to, že předmětem plnění je výkon činnosti správce stavby či technického dozoru stavebníka, nikoliv samotná rekonstrukce, obnova či výstavba.

50. Úřad dodal, že ani pojem rekonstrukce nemůže být zcela neomezený, a proto je nutné se zabývat tím, zda plnění realizované na referenci Bohnice nevybočuje z racionálního vnímání pojmu. Úřad souhlasil s tím, že je důležitá vlastní povaha realizovaných opatření v rámci EPC projektu, nikoliv jen motiv jejich uskutečnění. Podle Úřadu v sobě může rekonstrukce kumulovat různá dílčí plnění za účelem dosažení požadovaného výsledku, tj. nemusí jít jen o dílčí stavební činnosti, ale i související činnosti a dodávky. Úřad poukázal na jiné veřejné zakázky, jejich předmětem plnění byla rekonstrukce. Činnosti, které navrhovatel sporoval, nebyly izolované, ale byly součástí komplexního plnění, jehož podstatnou část tvořila stavební opatření. Takové izolované posuzování není podle Úřadu racionální. Podstatou realizovaných opatření v rámci fáze II reference Bohnice tak podle Úřadu byla rekonstrukce.

51. Již na tomto místě uvádím, že s posouzením Úřadu, které jsem právě shrnul, plně souhlasím. Úřad správně přistoupil k výkladu pojmu rekonstrukce (příp. obnova), který zadavatel nijak blíže nedefinoval. Jestliže Úřad vlastním zjišťováním ani nedospěl k tomu, že by výklad jednoznačně a univerzálně plynul z právních předpisů, plyne omezení akceptovatelných činností jen z názoru navrhovatele.

52. Zásadní je přitom konstatování Úřadu o neracionálnosti vydělování jednotlivých činností z komplexní zkušenosti. Rekonstrukce v sobě jednoznačně zahrnuje mnoho různých činností, a to od stavebních prací, jako jejího nesporného základu, až po dodávky technologií, vybavení apod. Rekonstrukce, pokud ji zadavatel v zadávacích podmínkách blíže nedefinoval, zahrnuje širokou škálu jednotlivých činností na již dokončené stavbě. Tyto činnosti ve svém výsledku takovou stavbu opravují, povyšují, modernizují, obnovují – jedním slovem rekonstruují. Mohou ji i vracet do nedochovaného stavu, jak namítá navrhovatel, ale nikoliv výlučně.

53. Opakuji, že to platí za situace, kdy zadavatel sám tomuto pojmu nepřiřadil žádný konkrétní význam. To se stalo právě zde, a i proto je pojem „rekonstrukce“ (a obdobně pojem „obnova“) nutné chápat v tom nejobecnějším významu. Podstatou rekonstrukce skutečně budou stavební práce, a v tomto kontextu budou typicky spojené i se zateplováním, úpravami a tvorbou nových technologií, úspornými opatřeními, dodávkou vnitřního vybavení a podobně. V referenci jsou popsané činnosti součástí rekon­strukce budovy, tj. nejde o samostatně prováděné a nějakým způsobem vydělené práce či dodávky. Proto jsou započitatelné i pro účely řešené zadávací podmínky. Ani navrhovatel nepředkládá nic, co by mělo takový výklad z racionálního důvodu omezovat.

54. K tomu dodávám, že podle § 14 odst. 3 písm. a) ZZVZ jsou stavební prací činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. Pod kódem 45300000–0 se nachází Stavebně-montážní práce, které v sobě zahrnují mj. elektroinstalační práce, instalatérské a sanitární práce nebo mechanická zařízení. Pod kódem 45321 se nachází Tepelné izolace. I zákonné vymezení navázané na CPV kódy tedy zjevně chápe všechny tyto práce jako stavební práce a nevidím důvod, proč by neměla být součástí stavební práce, která je současně rekonstrukcí.

55. Důrazně proto odmítám, že by se z komplexní rekonstrukce měly vydělovat jednotlivé činnosti a u každé takové činnosti zkoumat, jestli je možné ji uznat. O takovém přístupu by se dalo uvažovat jen tehdy, pokud by dodavatel realizoval na rekonstrukci právě jen některé z činností. Jde-li ale o komplexní zkušenost zahrnující jak stavební práce, tak dodávky technologií apod. (jak Úřad popsal v bodu 85 odůvodnění napadeného rozhodnutí), je absurdní, aby se postupovalo tak, jak uvádí navrhovatel. Souhlasím s tím, že rekonstrukce vyžaduje z povahy věci provedení určitého stavebního zásahu. To je ale i tento případ, a i pokud by něk­teré dílčí činnosti samy o sobě pojem rekonstrukce nemusely naplnit, zde jsou součástí právě daného komplexního zásahu do určitého objektu.

56. Jestliže navrhovatel namítá, že měl Úřad pojem rekonstrukce přesně vymezit, konstatuji, že cílem zjišťování Úřadu nemělo být určení, jaké plnění ještě lze považovat za rekonstrukci a jaké už ne. Úřad měl za úkol posoudit, jestli zadavatel správně akceptoval referenci Bohnice s ohledem na to, jak sám vymezil zadávací podmínky. K tomu skutečně bylo nutné vyložit pojem rekonstrukce. Ale nikoliv tak, že by měl Úřad stanovit jakési jeho absolutní hranice. Tím spíše, pokud Úřad zjistil, že mu hranice nedávají ani právní předpisy, a především to neudělal ani zadavatel v zadávacích podmínkách. Důležité bylo, že Úřad správně určil, že je nutné daný pojem vykládat široce, což ve výsledku znamenalo správnost posouzení zadavatele.

57. Poukaz navrhovatele na absenci výkladu pojmu za pomoci výkladových metod není přiléhavý. V tomto ohledu dávám za pravdu zadavateli a jeho vyjádření k rozkladu, kde správně odkazuje na konkrétní body napadeného rozhodnutí, kde Úřad uplatnil uznávané výkladové metody. Pouze tak učinil bez toho, aby je jako dané metody výslovně nazval. Konstatuji proto, že systematický výklad uplatnil Úřad při zkoumání zadávací dokumentace, posouzení pojmů v kontextu jiných pasáží a zkoumání jiných právních předpisů (body 87–89, 92 a 93 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Z výkladu teologického Úřad vycházel tehdy, když upozorňoval na to, co je předmětem plnění veřejné zakázky a proč je nutné v takovém případě přisvědčit úmyslu zadavatele uplatnit široký výklad (body 90, 95 a 97 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Současně Úřad zjevně uplatnil výklad jazykový, když popisoval znění zadávacích podmínek (body 83 a 84 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Nemohu proto souhlasit s tím, že by Úřad přistoupil k výkladu pojmů vágně a neurčitě. Naopak k němu přistoupil zcela adekvátně.

58. Zároveň odmítám, že by v této otázce bylo nutné provádět šetření na trhu. Pokud je zadávací podmínka stanovena velmi volně a do jisté míry nejednoznačně tak, že ji zadavatel musí vykládat ve prospěch účastníků zadávacího řízení, nedává smysl hledat na trhu odpověď, jak uplatnitelnost činností omezit. Zadavateli námitkami navrhovatele ani nemohly vzniknout pochybnosti o tom, jestli lze činnostmi na referenci Bohnice naplnit věcný rozsah kvalifikačního požadavku. Řešené pojmy jsou tak obecné, že rozporování dílčích činností na referenci, která zjevně jako celek byla rekonstrukcí, nemůže založit další povinnosti zadavatele. Z tohoto pohledu je rovněž nerelevantní odkaz navrhovatele na rozhodovací praxi Úřadu a jeho předsedy, případně na odborný článek. Všechny řeší situaci, kdy skutečně bylo pro výklad pojmu nutné či potřebné se obrátit k trhu. To zcela jistě není tento případ. Úřad proto ve vztahu k výkladu řešených pojmů postupoval tak, jak mu právní předpisy ukládají.

59. Navrhovatel sice uvádí, že popsaný přístup je nesprávný, pro výše uvedené mu ale nemůžu přisvědčit.Upo­zorňuji, že výklad navrhovatele by znamenal absolutní rozmělnění každé reference. Každou referenci by bylo možné zpochybnit odkazem na dílčí činnosti, které nejsou stavební prací a lze je podle názoru dodavatele oddělit. Oddělitelnost částí díla a jejich samostatný právní osud ale nemůže být kritériem toho, zda jsou součástí komplexní rekonstrukce. A to i pokud jde o opakovaně zmiňovanou výměnu sprchových hlavic. Dodávka takového vybavení přece je součástí rekonstrukce ve smyslu modernizace prostoru.Přístup popsaný navrhovatelem proto nemůže v této situaci obstát. Obstojí jen v případech, kdy zadavatel požaduje právě zkušenost s konkrétní činností. Neobstojí, pokud požaduje obecnou zkušenost.

60. Jestliže navrhovatel uvádí, že výklad musí být limitován tím, co si ještě lze pod pojmem představit, musím s ním souhlasit. Pod pojmem rekonstrukce si ale lze představit velmi širokou paletu stavebních prací ve spojení s dalšími rozličnými činnostmi, které jsou neoddělitelně spjaty s naplněním tohoto pojmu v konkrétním případě. Ptám se, jak může být rekonstrukce domu kompletní, pokud by nefungovaly elektrické rozvody, vytápění apod. Navrhovatel poukazuje na to, že předmětem plnění veřejné zakázky má být výlučně stavební činnost. Zaprvé je však dle zadávací dokumentace předmětem plnění výkon správce stavby, nikoliv stavební činnost. Zadruhé jde o výkon dozorovací činnosti při realizaci stavby, kterou je komplexní obnova historického areálu. Nedovedu si představit, že by nebyly součástí komplexní obnovy i jiné než stavební práce. Jak ale navíc vyplývá z výše uvedeného výkladu, § 14 odst. 3 písm. a) ZZVZ zahrnuje mezi stavební práce právě i technologie, zateplení či jiné rozličné související práce. To opět poukazuje na vhodnost širšího výkladu.

61. Navrhovatel poukazuje na povahu EPC projektu, ale na danou námitku mu již odpověděl Úřad v bodu 107 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Konstatoval, že na plnění je potřeba nahlížet v tom kontextu, v jakém bylo realizováno. K tomu upřesňuji, že to znamená, že je lhostejné, jestli šlo o EPC projekt nebo o běžnou rekonstrukci, která (stejně jako jakákoliv jiná běžná rekonstrukce) zahrnovala kromě stavebních prací i jiné dílčí činnosti (podstatou EPC projektu navíc není různorodost činností, ale záruka za energetické úspory). Ostatně právě proto Úřad v bodu 103 odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal na veřejné zakázky týkající se rekonstrukcí škol, jejichž součástí byly rovněž činnosti, které nelze podřadit pod stavební práce. Přesto, pokud byly součástí komplexní realizace, lze je zcela bezpochyby podřadit pod pojem „rekonstrukce“ dle zadávací dokumentace.

62. Jestliže navrhovatel uvádí, že v případě rekonstrukce školní jídelny s dodávkou vybavení není možné zahrnovat do hodnoty i hodnotu vybavení, musím reagovat, že jde o nepodložený závěr. Zaprvé navrhovatel odkazuje na „praxi“, ale nepřidává žádný konkrétní odkaz. Zadruhé bude vždy záležet na vymezení řešené zadávací podmínky. Pokud by zadavatel požadoval zkušenost jen se stavebními pracemi, patrně by se dodávka vybavení nepočítala. Pokud by obecně požadoval rekonstrukci školní jídelny, mohla by se dodávka vybavení počítat, protože v opačném případě by nedával smysl požadavek na rekonstrukci právě školní jídelny. Vzhledem k tomu, že jde o zcela obecnou námitku, nepovažuji za podstatné dále tuto odpověď rozvíjet.

63. Uzavírám proto, že Úřad správně posoudil postup zadavatele ve vztahu k výkladu pojmů rekonstrukce (příp. obnova) a uznatelnosti činností na referenci Bohnice.

64. Ve vztahu k finanční hodnotě reference Bohnice pro účely podmínky hodnocení dle čl. 12 odst. 12.3­.2 zadávací dokumentace Úřad nejprve zopakoval závěry k výkladu pojmů „rekonstrukce“ a „obnova“. Dále uvedl, že zadavatel nijak blíže nevymezil ani pojem „skutečně vynaložené investiční náklady“. I zde proto zadavatel ponechal prostor pro širší výklad a ani zde Úřad vlastním zjišťováním nedospěl k tomu, že by existovala univerzální definice pojmu. Naopak dospěl k tomu, že pojem je u odborné veřejnosti běžně vnímán mnohem šířeji než jen jako náklady na samotné stavební práce. V praxi bývají jeho součástí i náklady na projektovou a inženýrskou činnost. Úřad proto nepovažoval za excesivní, pokud zadavatel akceptoval finanční objem jako celek, tj. právě včetně hodnoty projekčního zpracování navrhovaných opatření. Dané činnosti navíc byly přímo navázané na fázi II reference Bohnice a realizovaná základní opatření. Podle Úřadu šlo o nedílnou součást realizace. Úřad také konstatoval, že není důležitá částka, o kterou je přesažena požadovaná finanční hodnota, ani důvody pro navýšení ceny dodatkem ke smlouvě.

65. K finanční hodnotě reference Bohnice navrhovatel předkládá už jen dílčí námitky oproti těm návrhovým. Na správnosti závěrů napadeného rozhodnutí i v této části ale takové námitky nic nemění. Především souhlasím s bodem 122 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad uvedl, že „součástí těchto základních opatření bylo mj. projekční zpracování navrhovaných opatření (vč. inženýrské činnosti), které bylo navázáno přímo na danou fázi a základní opatření a které bylo realizováno v průběhu této fáze. Právě uvedené tedy oprávněně bylo i součástí dokládaného finančního objemu základních opatření. Respektive tato projekční a inženýrská činnost se tak jako součást základních opatření podílela na výsledné výši finančního objemu tohoto dokládaného plnění.“ K tomu doplňuji, že podle § 14 odst. 3 písm. c) ZZVZ je stavební prací i poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně s vymezenými stavebními pracemi. I proto souhlasím s tím, že v případě projekční a inženýrské činnosti se jednalo o nedílnou součást realizovaných základních opatření, i s tím, že daný přístup odpovídá i širšímu pojetí rozsahu připuštěného plnění.

66. Související postup Úřadu při posouzení této šíře přípustných činností, a to jak ve vztahu k pojmu rekonstrukce či obnova, tak přímo uznatelných činností při výkladu pojmu „investiční náklady“ považuji za dostatečný a správný. Úřad z veřejně dostupných zdrojů zjišťoval, jak se používá pojem „investiční náklady“, a dospěl k tomu, že je vnímán mnohem šířeji než jen jako náklady na stavební práce. Už jen to vyvrací námitku navrhovatele, že Úřad nesprávně či nedostatečně provedl výklad zadávací podmínky. Obdobně právě jako u pojmů „rekonstrukce“ a „obnova“ zde není stanoven žádný rámec, který by měl být přesně dodržen. Uznatelné náklady jsou zde proto zjevně pojaté velmi obecně. Dodávám, že pro zjištění skutkového stavu, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, resp. pro výklad pojmu „investiční náklady“, nebylo nutné zjišťovat vnímání dodavatelů.

67. Považuji za vhodné na tomto místě rovněž zopakovat ke všem řešeným pojmům (tj. „rekonstruk­ce“, „obnova“ i „investiční náklady“), že jde o tak obecné, vžité a široce vykladatelné pojmy, že jsou spíše na úrovni notoriety než na opačné straně známosti. I zde proto odmítám snahu postupovat tak, že by bylo nutné za účelem správného či jasného výkladu provádět šetření na trhu. To by totiž směřovalo k jedinému, a to k zúžení daných pojmů. Nic nenasvědčuje ani nic neodůvodňuje, proč by se mělo rozhodování Úřadu ubírat takovým směrem. Naopak z dokumentů obsažených ve správním spise lze vyčíst jen to, že úmyslem zadavatele i reálným promítnutím tohoto úmyslu do zadávací dokumentace byly právě obecné a široce vnímatelné pojmy.

68. Pokud jde o další rozkladové námitky, je lhostejné, jak Úřad uvedl v bodu 125 odůvodnění napadeného rozhodnutí, na základě čeho dochází k navýšení ceny základních opatření, tj. i hodnoty reference. Současně z dodatku č. 5 ke smlouvě jasně plyne, že cena základních opatření činila 500 848 686 Kč, přičemž z něj rovněž plyne, že jde o částku, která nezahrnuje financování, neboť částka na tuto položku je uvedena samostatně. Odmítám proto námitku navrhovatele, kterou zpochybňuje část navýšení ceny dodatkem č. 5 ke smlouvě. Hodnotu 500 848 686 Kč bez DPH tedy zadavatel uznal správně. Jestliže tedy navrhovatel uvádí, že se Úřad nezabýval námitkou, podle níž má daná částka zahrnovat i zvýšení nákladů na překlenovací úvěr, odpovídám, že dle dodatku č. 5 a souvisejících dokumentů[8], se toto tvrzení nezakládá na pravdě a reakce Úřadu, který obecně konstatoval správnost postupu zadavatele, je dostatečná.

69. Jde-li o tvrzení, že podle navrhovatele nebylo dosud zjištěno a prokázáno, na základě čeho měla hodnota prací činit 504 mil. Kč, jak vyplývá z oznámení o výběru, a nikoliv 500 848 686 Kč, konstatuji, že tato námitka nebyla součástí ani námitek ze dne 17. 7. 2025, ani návrhu, a proto se jí nemohu a nebudu zabývat ani zde.

70. I tuto část proto uzavírám tak, že ji Úřad v napadeném rozhodnutí posoudil správně a rozkladové námitky neobsahují nic, co by mohlo jeho závěry změnit.

VI.          Závěr

71. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha

2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava

3. Solkind s.r.o., advokátní kancelář, Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Dle obchodního rejstříku do 31. 12. 2025 obchodní firma MT Legal s.r.o., advokátní kancelář a sídlo Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno.

[2] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[3] Ve správním spise jako položka č. 21.

[4] Ve správním spise jako položka č. 19.

[5] Ve správním spise jako položka č. 20.

[6] Energy Performance Contracting – pozn. předsedy Úřadu.

[7] Ve správním spise jako příloha položky č. 34.

[8] Ve správním spise např. na straně 54 dokumentu Dodatek č. 5, který tvoří přílohu položky č. 34.