ÚOHS-S0567/2025/VZ-41724/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 11. 8. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Národní památkový ústav, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha,
• navrhovatel – společníci společnosti „Invalidovna Praha – JE Group – SAFETY PRO – SGS“, jimiž jsou
• JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha,
• SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc,
• SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha,

ve správním řízení zastoupeni na základě smlouvy o vzniku společnosti bez právní osobnosti ze dne 22. 5. 2025 vedoucím společníkem JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha, jenž je ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 8. 2025 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava,

• vybraný dodavatel – STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o., IČO 62582933, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 27. 8. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Invalidovna Praha – Výkon správce stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–015062, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 3. 2025 pod ev. č. 184433–2025, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – společníci společnosti „Invalidovna Praha – JE Group – SAFETY PRO – SGS“, jimiž jsou JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha, SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc, SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha – ze dne 11. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Národní památkový ústav, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Invalidovna Praha – Výkon správce stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–015062, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 3. 2025 pod ev. č. 184433–2025, ve znění pozdější opravy, se v části týkající se námitky jmenovaného navrhovatele vztahující se k referenci „Příkazní smlouva o výkonu činnosti technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP pro projekt Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty PN Bohnice“ vybraného dodavatele – STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o., IČO 62582933, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha – jíž namítá, že „nositelem komplexní ‚firemní‘ zkušenosti uznatelné pro účely splnění kvalifikace mohla být pouze společnost FETTERS management, s.r.o., nikoli jen Vybraný dodavatel“, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – společníci společnosti „Invalidovna Praha – JE Group – SAFETY PRO – SGS“, jimiž jsou JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha, SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc, SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha – ze dne 11. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Národní památkový ústav, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Invalidovna Praha – Výkon správce stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–015062, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 3. 2025 pod ev. č. 184433–2025, ve znění pozdější opravy, se vyjma části návrhu, kterou jmenovaný navrhovatel k referenci „Příkazní smlouva o výkonu činnosti technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP pro projekt Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty PN Bohnice“ vybraného dodavatele – STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o., IČO 62582933, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha – namítá, že „nositelem komplexní ‚firemní‘ zkušenosti uznatelné pro účely splnění kvalifikace mohla být pouze společnost FETTERS management, s.r.o., nikoli jen Vybraný dodavatel“, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Národní památkový ústav, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 20. 3. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Invalidovna Praha – Výkon správce stavby“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–015062, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 3. 2025 pod ev. č. 184433–2025, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle čl. 3 Zadávací dokumentace ve znění ze dne 14. 4. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) se v případě veřejné zakázky jedná o zakázku na služby zadávanou podle pravidel v nadlimitním režimu, jejíž předpokládaná hodnota byla stanovena na 36 000 000 Kč.

3. Podle čl. 3 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky zajištění soustavného a komplexního výkonu činnosti správce stavby při realizaci stavby komplexní obnovy historického areálu objektu Invalidovna Praha, tj. obnovy historické budovy a novostavby. Výkonem správce stavby se přitom rozumí výkon technického dozoru stavebníka ve smyslu § 161 odst. 2 stavebního zákona a výkon činností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při realizaci stavby v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., a navazujícími prováděcími předpisy, zejména dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., v rozsahu a za podmínek závazného návrhu smlouvy při realizaci stavby.

4. Zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 5 nabídek, mj. i nabídku společníků společnosti „Invalidovna Praha – JE Group – SAFETY PRO – SGS“, jimiž jsou JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha, SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc, SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha, ve správním řízení zastoupeni na základě smlouvy o vzniku společnosti bez právní osobnosti ze dne 22. 5. 2025 vedoucím společníkem JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha, jenž je ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 8. 2025 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) a nabídku dodavatele STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o., IČO 62582933, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 27. 8. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“).

5. Dne 3. 7. 2025 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“), jímž informoval o výběru vybraného dodavatele.

6. Dne 17. 7. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“), jimiž navrhovatel brojil proti oznámení o výběru vč. uskutečněného hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem.

7. Rozhodnutím o námitkách ze dne 30. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 11. 8. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 11. 8. 2025.

II.             OBSAH NÁVRHU

9. Navrhovatel svým návrhem brojí proti oznámení o výběru, když je přesvědčen, že vybraný dodavatel nesplnil stanovené podmínky technické kvalifikace a zadavatel provedl hodnocení nabídek v rozporu se zákonem, resp. se stanovenými zadávacími podmínkami. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil oznámení o výběru vč. jeho příloh a veškeré k němu navazující či související úkony zadavatele.

Ke splnění podmínek technické kvalifikace

10. Navrhovatel poukázal na podmínku technické kvalifikace dle odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, jež stanovuje povinnost prokázat zkušenost s výkonem činnosti správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka při realizaci rekonstrukce nebo obnovy objektu nemovité (národní) kulturní památky či objektu obdobného stupně ochrany v ostatních zemích EU s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové rekonstrukce nebo obnovy ve výši min. 250 mil. Kč bez DPH. K tomu uvedl, že vybraný dodavatel prokazoval její splnění referencí „Příkazní smlouva o výkonu činnosti technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP pro projekt Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty PN Bohnice“ (dále jen „reference Bohnice“), jež však dle navrhovatele stanovený požadavek zadavatele splňovat nemůže, neboť se v jejím případě nemohlo jednat ani o rekonstrukci, ani o obnovu objektu.

11. Podle navrhovatele pojem rekonstrukce v obecném smyslu i v architektuře a ve stavebnictví znamená přestavbu nebo návrat ke staršímu nedochovanému stavu, kdy v tomto významu jej museli vnímat i potenciální dodavatelé. Navrhovatel nesouhlasí s výkladem, že rekonstrukcí mají být myšleny (zřejmě jakékoli) zásahy, které mají za následek změny technických parametrů, a to ani v souvislosti s již zrušenou vyhláškou č. 162/1980 Sb., kde jsou popsány pojmy rekonstrukce a modernizace. Obnovou se pak dle navrhovatele ve smyslu zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“), rozumí stavební práce na existující stavbě realizované dle původního povolení stavby a původní dokumentace, ke které dochází v důsledku poškození stavby zničené nebo poškozené mimořádnou událostí. Myšlena přitom dle navrhovatele nemohla být obnova ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v rozhodném znění (dále jen „zákon o státní památkové péči“), neboť by se jednalo o výklad nelogický, když tato zahrnuje i samotnou rekonstrukci, což by znamenalo, že pojem rekonstrukce je v předmětné zadávací podmínce uveden nadbytečně a zavádějícím způsobem. Podle navrhovatele i v kontextu dalších podmínek kvalifikace, kde je stanoven požadavek na zkušenost při rekonstrukci nebo výstavbě určitého objektu, je zjevné, že pojmem obnova má být myšlena činnost odpovídající nové výstavbě, nikoli jen jakékoli úpravě, když i předmět veřejné zakázky je stanoven jako komplexní obnova, tj. obnova historické budovy a novostavba.

12. S ohledem na výše uvedené podle navrhovatele provedené stavební úpravy ve smyslu zateplení, výměny oken a dveří nemohou představovat zásah do konstrukční části objektu, kdy značná část technologických prací a dodávek představuje pouhou modernizaci, nikoli rekonstrukci. Činnosti, které byly předmětem jakékoli smlouvy na poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem, není dle navrhovatele možné bez dalšího považovat za takové, jež by mohly obsahově být rekonstrukcí či obnovou stavby, a to ani za nejširšího možného výkladu těchto pojmů. Předmětem takového kontraktu je vždy poskytnutí služeb se zaručeným výsledkem, jak vyplývá i ze zákona o hospodaření energií, jež běžně zahrnují mj. i provedení opatření za účelem zvýšení energetické účinnosti, popř. snížení spotřeby, která mohou mít podobu stavební (zateplení obálky objektu, výměna výplní otvorů), ale i podobu realizace řady technologických opatření (výměna zastaralé či instalace nové technologie). Podle navrhovatele tak není možné bez podrobného zkoumání a hodnocení obsahu projektu tento považovat za zkušenost s rekonstrukcí či obnovou objektu, neboť gros činnosti spočívá ve výměně či instalaci energetických zařízení a technologie, tedy faktické stavební zásahy do konstrukcí objektů budou jeho součástí v pravém smyslu slova jen tehdy, povedou-li ke zvýšení energetické účinnosti nebo snížení spotřeby. Na uvedeném dle navrhovatele nemění nic ani skutečnost, je-li daný projekt jako celek realizován na základě stavebního povolení.

13. Navrhovatel namítá, že se zadavatel dopouští nesprávného zobecnění, když do hodnoty investičních nákladů projektu, jehož se reference Bohnice týká, započítává hodnotu všech prací a dodávek vč. dodávek technologie, které nemají s pojmem rekonstrukce či obnova nic společného, potažmo hodnotu stavebních prací, které nijak stavebně nezasahují do předmětných objektů. Navrhovatel je současně přesvědčen, že pokud některé činnosti mají ryze stavební charakter, jedná se jen o určitou výseč z celkové roviny opatření a i u nich je nutné zkoumat, zda se jedná o rekonstrukci či obnovu, resp. o činnosti, které by bylo možné považovat za součást rekonstrukce či obnovy stavby. Podle navrhovatele přitom např. pouhé zateplení fasády či střechy, popř. výměnu výplní otvorů, není možné ani kumulativně považovat za rekonstrukci či obnovu stavby.

14. Navrhovatel k referenci Bohnice vyjmenoval jednotlivá ve vztahu k ní realizovaná opatření (tzv. základní investiční opatření), k čemuž uvedl, že ryze stavební charakter měly pouze činnosti stanovené jako výměna otvorových výplní a zateplení podlah půd, střech a svislých obvodových konstrukcí, čímž však nemínil naznačit, že by je zadavatel měl za rekonstrukci či obnovu stavby považovat. Ve zbytku se dle něj jedná o samostatná plnění, která mají zpravidla charakter dodávky, tedy není možné za rekonstrukci či obnovu považovat instalaci/výměny LED svítidel, kotlů, instalaci termostatických hlavic, perlátorů a jiné činnosti, které nejsou ani stavebními pracemi. Navrhovatel je tak přesvědčen, že činnosti realizované v souvislosti s dokládanou referencí Bohnice nelze považovat za rekonstrukci nebo obnovu objektu, a to v jakémkoli významu uvedených pojmů. Předmětná reference tak dle něj nesplňuje zadavatelem stanovené minimální požadavky, resp. zadavatel dle něj nemůže mít opačný závěr postaven najisto. Vzhledem k výše uvedenému dle navrhovatele vybraný dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace a měl být ze zadávacího řízení vyloučen.

K hodnocení nabídek

15. Navrhovatel dále brojí proti zadavatelem učiněnému hodnocení nabídek, a to ve smyslu kritéria „K02 – zkušenost osoby na pozici vedoucí týmu technického dozoru“ ve vztahu k podmínce dle čl. 12 odst. 12.3.2 za­dávací dokumentace, kdy pro účely hodnocení v tomto kritériu byla dokládána ze strany vybraného dodavatele mj. rovněž reference Bohnice. Předmětná podmínka hodnocení nabídek požadovala výkon činnosti správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka na vedoucí pozici při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu) s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH.

16. Navrhovatel předně uplatnil s ohledem na výše uvedené obdobnou námitku ohledně nemožnosti hodnocení reference Bohnice, jako byla uplatněna ve vztahu k nemožnosti jejího uznání k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace. Podle navrhovatele neměla být do ceny rekonstrukce započítána žádná část z plnění vztahujícího se k referenci Bohnice, neboť se u něj o rekonstrukci nejednalo. Dále navrhovatel upozornil na to, že požadovaná zkušenost měla být získána při rekonstrukci či výstavbě pozemní stavby o hodnotě stavby minimálně 500 mil. Kč bez DPH. Jelikož přitom dodatkem č. 5 byla navýšena cena dotčených základních investičních opatření na hodnotu 500 848 686 Kč bez DPH, jež převyšuje stanovený limit přibližně o pouhých 0,0017 %, je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel za daných okolností musí věnovat zvýšenou péči ověření, zda tato zkušenost opravdu splňuje stanovené požadavky. Roli přitom dle něj může hrát (ne)uznání jakéhokoli uskutečněného opatření jako rekonstrukce. Zadavatel dle navrhovatele předmětné úvahy neprovedl, když plošně jako rekonstrukci uznal všechny činnosti, které byly jako základní opatření součástí daného projektu. Navrhovatel je k tomu přesvědčen, že ani náklady investora na cenu projektové dokumentace nelze započítat do ceny stavby, resp. rekonstrukce, když představují samostatné a na předkládané referenci nezávislé plnění, přičemž se na nich zhotovitel projektu ani vybraný dodavatel nijak nepodíleli. Nadto navrhovatel uvedl, že dodatkem č. 5 došlo k navýšení ceny toliko s ohledem na inflační vlivy způsobené válkou na Ukrajině, a to až zpětně po předání základních opatření a po vystavení faktur za jejich 1. a 2. část, přičemž z celkového navýšení o 17 067 073 Kč činila cena stavebních prací jen 13 142 640 Kč.

17. S ohledem na výše uvedené je podle navrhovatele zřejmé, že reference Bohnice nesplňuje stanovené podmínky pro účely hodnocení a mělo být za ni uděleno vybranému dodavateli 0 bodů. Vzhledem k tomu, že zadavatel danou referenci pro účely hodnocení uznal, postupoval dle navrhovatele v rozporu s § 6 zákona, zejména zásadou rovného zacházení, ve spojení s § 119 odst. 1 zákona, tedy neprovedl hodnocení nabídek v souladu s pravidly uvedenými v zadávací dokumentaci.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 11. 8. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

19. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 13. 8. 2025.

21. Usnesením ze dne 13. 8. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

22. Dne 19. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

23. Dne 27. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

24. Zadavatel je přesvědčen, že činnosti a opatření provedená v rámci EPC projektu vztahujícího se k referenci Bohnice lze považovat za rekonstrukci či obnovu objektu ve smyslu stanovených požadavků zadávacích podmínek a že vybraný dodavatel splnil kritéria technické kvalifikace dle odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, kdy i posouzení jejich splnění bylo provedeno v souladu se zákonem. Rovněž posoudil vybraným dodavatelem doložené údaje k hodnocení nabídek, ve vztahu k referenci Bohnice je ověřil z veřejně dostupných zdrojů a byly i osvědčeny objednatelem stavební akce, pročež zadavatel dospěl k závěru, že vybraný dodavatel prokázal u dané významné zakázky splnění parametrů pro účely jejího hodnocení. Zadavatel odmítá, že by postupoval v rozporu s § 6 ve spojení s § 119 odst. 1 zákona a současně navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Ke splnění podmínek technické kvalifikace

25. Zadavatel předně poukázal na smysl a účel dotčeného kvalifikačního kritéria. Zadavatel podotkl, že obnova Invalidovny, k níž má být na základě veřejné zakázky vykonávána činnost správce stavby, bude zahrnovat jak obnovu její historické budovy, tak i výstavbu nového objektu (novostavby). Zadavatel uvedl, že kvalifikační podmínka podle odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace byla zaměřena na prokázání dostatečných zkušeností dodavatele ve vztahu k té části realizace Invalidovny, při níž se bude obnovovat, resp. rekonstruovat stávající historická budova. Smyslem tohoto požadavku je tak ověření, že dodavatel je schopen realizovat výkon technického dozoru nejen u běžné pozemní stavby, ale i ve vztahu k objektu, který je kulturní nebo národní kulturní památkou či objektem obdobného stupně památkové ochrany. K tomu zadavatel dodal, že realizace historické budovy Invalidovny nebude spočívat pouze v návratu ke staršímu nedochovanému stavu, ale v souhrnu stavebních prací, dodávek a služeb, při nichž se budou některé segmenty historické budovy obnovovat, tedy vracet ke staršímu stavu, některé budou prováděny zcela nově, např. střešní krytiny, budou se zavádět nové moderní elektrorozvody, sítě, technologie apod. Zadavatel uvedl, že za účelem prokázání zkušeností dodavatele ve vztahu k celému rozsahu realizace Invalidovny stanovil požadavek dle odst. 10.1 písm. a) zadávací dokumentace, zatímco za účelem prokázání dostatečných zkušeností k rozsahu odpovídajícímu pouze její historické budově stanovil právě požadavek dle odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace.

26. Zadavatel podotkl, že pojmy rekonstrukce a obnova nebyly v zadávací dokumentaci blíže definovány, tedy v případě nejasnosti či pochybnosti je nelze vykládat k tíži dodavatelů, sám se tak musí přiklánět spíše k jejich širší definici. Zadavatel odmítá jejich restriktivní výklad. Konstatoval, že v zadávací dokumentaci nebyl u pojmu obnova stanoven odkaz na § 264 odst. 1 stavebního zákona a ani realizace obnovy historické budovy Invalidovny nebude prováděna mimořádným postupem dle daného ustanovení. Plnění obecně bude probíhat nejen v režimu stavebního zákona, ale i zákona o státní památkové péči. Ten v § 14 odst. 1 používá zkratku obnova, která zahrnuje činnosti údržba kulturní památky, její oprava, její rekonstrukce, její restaurování, jiná úprava kulturní památky nebo zásah do prostředí kulturní památky. Skutečnost, že v zadávací dokumentaci používá kromě pojmu obnova i pojem rekonstrukce, vyplývá dle zadavatele z jeho obecné praxe. Rekonstrukce je dle něj běžněji používaný pojem ve stavební praxi a v rámci zadávací dokumentace s ním nakládá jako se synonymem k pojmu obnova. Využití daných pojmů vedle sebe podle zadavatele a priori nevylučuje závěr, že by bylo možné oba chápat ve smyslu zákona o státní památkové péči, kde podle zadavatele pojem obnova či rekonstrukce neznamená jen konzervace do původního stavu, ale může znamenat i modernizace včetně těch energetických. Zadavatel rovněž nesouhlasí, že by v kontextu dalších stanovených podmínek kvalifikace bylo zjevné, že pojmem obnova má být myšlena činnost odpovídající rozsahem nové výstavbě, nikoli jakékoli úpravě.

27. K referenci Bohnice zadavatel konstatoval, že při posouzení splnění stanovených podmínek není rozhodné, zda byly činnosti prováděny kromě jiného též podle zákona o hospodaření energií, ale podstatný je samotný obsah a povaha ujednaných a provedených činností a zda je lze podřadit pod požadavky stanoveného kritéria kvalifikace. Zadavatel tak s tvrzením navrhovatele souhlasí pouze v tom, že bez dalšího podrobného zkoumání a hodnocení vlastního obsahu realizovaného projektu není možné libovolný EPC projekt považovat za zkušenost s rekonstrukcí či obnovou objektu. K tomu zadavatel dodal, že nicméně zjišťoval a posuzoval, jaké konkrétní činnosti byly předmětem EPC projektu v rámci reference Bohnice, kdy v rámci etapy II měla být provedena základní investiční opatření, jejichž celková cena byla navýšena na 500 848 686 Kč bez DPH. Zadavatel dodal, že ačkoli považuje za základní účel činností uskutečněných v rámci dotčených základních opatření snížení energetické náročnosti objektů, v rámci posouzení kvalifikace nezkoumá motiv, ale povahu realizovaných stavebních zásahů a opatření. I v rámci běžné stavební praxe dle něj rekonstrukce objektů zahrnují nejen čistě stavební činnosti, ale i další související činnosti či dodávky a s tím související technologie. Z popisu těchto základních opatření zadavatel nadto shledal, že každá jednotlivá položka lze i podřadit pod minimálně jednu podkategorii obnovy dle § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči, k čemuž doložil vlastní tabulku.

K hodnocení nabídek

28. Zadavatel se předně k namítané nemožnosti uznat referenci Bohnice pro účely hodnocení s ohledem na způsob stanovení kritéria hodnocení dle čl. 12 odst. 12.3.2 za­dávací dokumentace odkázal na výše uvedené závěry učiněné ke splnění podmínky technické kvalifikace.

29. Zadavatel dále uvedl, že pokud vybraný dodavatel předkládá pro účely hodnocení referenci převyšující stanovenou požadovanou minimální finanční hodnotu, není rozhodné, o kolik procent tento limit přesahuje. Sám zadavatel dle svých slov přitom věnoval péči ověření, zda reference Bohnice splňuje stanovené zadávací podmínky. Zadavatel konstatoval, že v zadávací dokumentaci nejsou pojmy výstavba, rekonstrukce či obnova blíže definovány. Ve srovnání s požadavky kvalifikace k tomu podotkl, že posuzuje-li se zde v rámci hodnocení rekonstrukce ve vztahu k pozemní stavbě, tj. v rámci základní úrovně parametrů, nedostáváme se z tohoto hlediska do režimu zákona o státní památkové péči a lze pracovat v daném případě s pojmem rekonstrukce za pomoci § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. Rekonstrukce se přitom obvykle provádí za účelem modernizace, opravy nebo obnovy stavby a může zahrnovat úpravy interiéru i exteriéru. Zadavatel je přesvědčen, že činnosti a opatření realizované ve svém souhrnu v projektu k referenci Bohnice naplňují obecně pojem rekonstrukce pozemní stavby. Zopakoval, že v zadávací dokumentaci používá pojmy obnova a rekonstrukce synonymně, avšak vzhledem k tomu, že obnova se typicky využívá ve vztahu ke kulturním památkám a její spojení ve vztahu k pozemní stavbě není vhodné či výstižné, byl pro hodnocení stanoven požadavek na výstavbu či rekonstrukci s tím, že pokud je pozemní stavbou kulturní památka, dává smysl, aby se pojem rekonstrukce nezúžil pouze na jeho užší význam (pouze určité činnosti v rámci obnovy dle § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči). Opačný výklad by dle zadavatele vedl k absurdním závěrům, kdy by nemohl uznat referenční zakázku realizovanou ve vztahu k hodnotově i finančně významné obnově kulturní památky jen proto, že je použit restriktivní výklad pojmu rekonstrukce. Zadavatel však měl naopak záměr preferovat takové zkušenosti s tím, že je ocenil dalšími 4 body oproti rekonstrukci běžné pozemní stavby. Zadavatel k tomu zopakoval, že dané pojmy mají být vykládány v souladu se smyslem stanovených požadavků i se zohledněním systematiky použitých pravidel, nikoli formálně a restriktivně.

30. K navýšení ceny referenčního plnění zadavatel uvedl, že k němu docházelo postupně dodatky č. 1 až č. 5, což je dle něj z hlediska, zda bylo dosaženo stanoveného limitu, nerozhodné, stejně jako je nerozhodné, zda došlo k navýšení ceny z důvodu víceprací či pro podstatné změny okolností ve smyslu nepředvídatelného nárůstu vstupních materiálů v důsledku vypuknutí války na Ukrajině. I navýšení ceny z důvodu inflace je dle něj z hlediska právních předpisů vč. zákona možné a uznatelné. Celkový cenový nárůst za základní opatření projektu není dle zadavatele důvod neuznat, přičemž výsledná cena základních opatření splňuje požadovaný minimální limit pro hodnocení dle zadávací dokumentace. Zadavatel nadto poukázal na to, že v zadávací dokumentaci nevymezil, co vše bude považovat za investiční náklady stavby a že se nejedná ani o pojem zákonný. Podle zadavatele pak platí, že i pokud by vybraným dodavatelem zmiňované náklady na vyhotovení projektové dokumentace autorů Masák & Partner s.r.o. uznatelné nebyly, i tak cena základních opatření činila 500 848 686 Kč bez DPH, která minimální stanovený limit pro účely hodnocení přesahuje. S ohledem na výše uvedené bylo dle něj možné udělit vybranému dodavateli za referenci Bohnice příslušné bodové ohodnocení.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

31. Vybraný dodavatel shrnul, že dotčená referenční zakázka dle něj naplňovala požadavky na technickou kvalifikaci, když se dané činnosti vztahovaly k realizaci rekonstrukce či obnovy a tyto pojmy je nutné vnímat jako synonyma. Současně dle něj tato reference byla ve vztahu ke zkušenosti osoby i správně hodnocena, když požadavek na rekonstrukci je nutné vykládat v kontextu celých zadávacích podmínek a předmětu veřejné zakázky, z čehož nevyplývalo, že by zadavatel měl v úmyslu vyloučit z hodnocení reference, které by jinak splňovaly podmínky v dotčeném požadavku na technickou kvalifikaci. Reference Bohnice tak dle něj naplňovala všechny požadované parametry vč. výše investičních nákladů. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem i rozhodovací praxí Úřadu a soudů, pročež navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Ke splnění podmínek technické kvalifikace

32. Vybraný dodavatel předně akcentoval, že zadavatel v zadávací dokumentaci blíže pojmy rekonstrukce ani obnova nekonkretizoval, a s odkazem na rozhodovací praxi poukázal na to, že při výkladu zadávací podmínky je třeba v případě potřeby přikročit k jednotlivým výkladovým metodám a při přetrvávajících pochybnostech je třeba je vykládat k tíži zadavatele, resp. ve prospěch hospodářské soutěže, tj. dodavatelů. Vybraný dodavatel podobně jako zadavatel uvedl, že předmětem stavební veřejné zakázky, k níž má být na základě veřejné zakázky vykonávána funkce správce stavby, je obnova historické budovy Invalidovny i výstavba nového objektu. Vybraný dodavatel si při zohlednění možných přístupů v rámci výkladu zadávacích podmínek interpretuje stanovený požadavek zadavatele tak, že má ověřit zkušenosti s realizací rekonstrukce či obnovy v širším smyslu. Jedná se tedy dle něj o činnosti spočívající v uvedení starší již existující budovy do stavebně zvelebeného, upraveného a modernizovaného stavu, a to i ve smyslu implementace současných trendů, např. na zateplení, rozvody apod. Pro chápání pojmů obnova, potažmo rekonstrukce, je v případě veřejné zakázky z pohledu zákonné úpravy dle něj přípustná definice zejm. dle § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči, z níž dle něj vyplývá, že zákonodárce neměl v úmyslu tento pojem limitovat na úzké množství specifických případů stavebních zásahů, ale pojímá jej šířeji, aby pod něj byly podřaditelné i jiné úpravy zvyšující úroveň stávajícího stavu, např. modernizace. Rekonstrukci lze dle něj optikou této úpravy chápat jako obnovu, tj. synonymum, jíž dojde ke změně určitých parametrů budovy. Vybraný dodavatel k tomu poznamenal, že uvedená zákonná úprava však není sama o sobě pro dotčený výklad zadávacích podmínek nutná, neboť sám termín rekonstrukce vnímal v širokém výkladu i bez jejího přihlédnutí. Rovněž podotkl, že navrhovatel se uchyluje k úzkému a de facto pouze jazykovému výkladu stanovené podmínky, kdy ani odkaz na § 264 odst. 1 stavebního zákona není dle něj přiléhavý. Rekonstrukci nelze dle něj chápat pouze jako činnost se zásahem do konstrukční části objektu. Z celého kontextu zadávacích podmínek je podle vybraného dodavatele zřejmé, že úmyslem zadavatele bylo nastavit dotčený požadavek tak, aby korespondoval s činnostmi, které budou mít vazbu na stavební zakázky, k nimž se předmět veřejné zakázky váže.

33. K charakteru reference Bohnice vybraný dodavatel uvedl, že pod pojmy obnova a rekonstrukce je dle něj možné podřadit i činnosti, jejichž hlavním cílem bylo snížení spotřeby energií v areálu objektu, kdy i dotčené zadávací podmínky s termínem rekonstrukce pracují. Zadavatel přitom dle něj poptával zkušenost s rekonstrukcí, kterou chtěl využít při realizaci v samotné veřejné zakázce. V případě reference Bohnice doložil, popř. si zadavatel ověřil, že z dodatku č. 5 k dotčené smlouvě vyplývá, že celková cena základních opatření byla navýšena na 500 848 686 Kč bez DPH, a zadavatel měl též možnost si v podrobnostech ověřit rozsah a charakter daných opatření. Vybraný dodavatel k nim v rámci svého vyjádření předložil vlastní rozřazení do kategorií obnovy a rekonstrukce ve smyslu § 14 zákona o státní památkové péči, k čemuž současně dodal, že veškeré uvedené činnosti však lze chápat jako rekonstrukci i v širším smyslu slova, jak si ji sám vykládal v průběhu zadávacího řízení. K referenci Bohnice též dodal, že na ní působil jako poddodavatel, když zastával role klíčových osob, které se přímo podílely na jejím plnění, a že zastával činnosti, jež jsou zcela relevantní pro splnění požadavku dle odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, přičemž takové prokázání kvalifikace je dle něj s ohledem na znění ustanovení § 79 odst. 4 písm. b) zákona a k němu se vztahující rozhodovací praxi možné.

K hodnocení nabídek

34. Vybraný dodavatel k námitkám navrhovatele podotkl, že na skutečně vynaložené investiční náklady nelze hledět úzce jako na náklady vynaložené čistě na stavební práce. Součástí šířeji chápaných investičních nákladů na realizace stavebních prací dle něj nezřídka bývají i související činnosti jako např. zpracování studií, zpracování či úpravy projektových dokumentací, inženýring, zeměměřičské práce apod. Selektivní přístup k jednotlivým položkám referenčního plnění, které nepředstavují čistě stavební práce, by tedy dle něj popíral smysl. K tomu uvedl, že zadavatel konkrétně termín investiční náklady nevymezil. Současně je podle něj irelevantní, o kolik referenční plnění přesáhlo stanovený požadavek na minimální hodnotu, stejně jako že k jeho překročení došlo uzavřením jednotlivých dodatků a že důvodem cenového nárůstu bylo mj. zvýšení nákladů na stavební materiály v důsledku vypuknutí války na Ukrajině, když pozadí celkových investičních nákladů nebylo předmětem zájmu, resp. posuzování zadavatele.

35. Vybraný dodavatel dále sdělil, že si dotčený požadavek na zkušenost při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby vykládal jako benevolentnější přístup zadavatele pro účely hodnocení, kdy nad rámec pojmů obnova a rekonstrukce, které spojil do jednoho souhrnného termínu, umožnil doložení i zkušenosti s výstavbou. Podle vybraného dodavatele tak absence slova obnova v textaci kritéria hodnocení neměla za cíl eliminovat z hodnocení reference, které by naplňovaly podmínky pro prokázání dotčeného požadavku na technickou kvalifikaci. Nadto vybraný dodavatel dodal, že na požadavek na rekonstrukci zde hleděl v obecném, tj. nejširším smyslu, tedy jako na činnost spočívající ve stavební úpravě vč. bezprostředně souvisejících činností s cílem vylepšení dosavadního stavu (oprava, modernizace, vylepšení apod.). Nelze dle něj mít pochybnosti, že plnění vztažené k referenci Bohnice s ohledem na jeho charakter a realizované činnosti uvedené parametry naplňovalo.

36. Vybraný dodavatel uzavřel, že se zde uplatní analogická argumentace jako učiněná ke splnění podmínek technické kvalifikace, kdy i nadále platí, že v případě pochybnosti o výkladu zadávací podmínky by se měl uplatnit výklad vůči dodavatelům nejbenevolentnější.

Další průběh správního řízení

37. Usnesením ze dne 22. 9. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel a vybraný dodavatel se v této lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

38. Dne 24. 9. 2025 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0567/2025/VZ.

39. Dne 30. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

40. Navrhovatel předně zopakoval znění relevantních zadávacích podmínek, tj. požadavků stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci, z nichž dovozuje, že je lze rozumně vykládat pouze tak, že zadavatel v rámci dvou odlišných požadavků požadoval dvě rozdílné zkušenosti, a to zkušenost nabytou při rekonstrukci či obnově objektu nemovité (národní) kulturní památky [podmínka technické kvalifikace dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace], resp. zkušenost při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby, kde v případě rekonstrukce měli být dodavatelé bodově bonifikováni, pokud pozemní stavbou byla nemovitá (národní) kulturní památka [podmínka hodnocení dle čl. 12 odst. 12.3 zadávací dokumentace]. Podle navrhovatele pak ze stanovených podmínek vyplývá, že příslušná hodnota skutečně vynaložených investičních nákladů se musí vztahovat právě k hodnotě takové výstavby, rekonstrukce či obnovy, kdy těmito pracemi musí být práce stavební, resp. že do tohoto finančního objemu není možné zahrnout části plnění, které nejsou výstavbou, rekonstrukcí či obnovou a byly např. dodávkou.

41. Navrhovatel uvedl, že reference dokládaná vybraným dodavatelem představuje EPC projekt, kdy takové projekty samozřejmě počítají s tím, že budou provedena tzv. investiční opatření, která lze charakterizovat jako soubor dílčích opatření stavebního a/nebo nestavebního, resp. čistě technologického, charakteru, pro něž je typické, že na sobě nejsou navzájem nijak závislá a často spolu vůbec nesouvisí (kupř. zateplení obálky objektu nijak nesouvisí s výměnou svítidel, instalací perlátorů apod.). Podle navrhovatele si tak každé opatření zachovává zcela samostatnou a na jiných nezávislou povahu a jejich soubor nelze považovat za jednu stavbu či rekonstrukci objektu mj. ani ve smyslu stavebního zákona. Z uvedeného důvodu je tak dle navrhovatele nutné detailně zkoumat, jaká z provedených investičních opatření měla charakter stavební činnosti a mohla tak představovat rekonstrukci či obnovu. Stejně tak pouze finanční objem takovýchto činností lze dle navrhovatele z logiky věci zahrnout do finančního objemu skutečně vynaložených investičních nákladů takové rekonstrukce nebo obnovy, resp. stavby. K tomu navrhovatel dodal, že zadavatel i vybraný dodavatel sami identifikovali jako rekonstrukci pouze malou část z provedených opatření v rámci EPC projektu a zbylá z nich podřadili pod obnovu ve smyslu § 14 zákona o státní památkové péči (kde za rekonstrukci tak neoznačují ani výměny otvorových výplní).

42. Pokud by Úřad dospěl k závěru, že při výkladu podmínky dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace by bylo nutné vycházet z definice obnovy dle § 14 zákona o státní památkové péči, i takový výklad by dle navrhovatele měl zahrnovat jen významnější stavební zásahy do chráněného objektu, které jsou orgánem státní památkové péče vyhodnoceny jako obnova dle citovaného zákona a pro které je vydáno např. závazné stanovisko. Navrhovatel se k tomu odkázal na část komentářové literatury k zákonu o státní památkové péči, která se vyjadřovala k definici obnovy kulturní památky, a na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 94/2018–26 ze dne 19. 7. 2018. Z těchto závěrů je dle navrhovatele patrné, že řada opatření provedených v rámci dotčeného EPC projektu nenaplňuje ani znaky obnovy tak, jak ji vykládají zadavatel a vybraný dodavatel (podle § 14 zákona o státní památkové péči), neboť zcela postrádají stavební či konstrukční charakter, a tedy nepředstavují ani relevantní stavební/konstruk­ční zásah do objektu. Tomuto závěru dle navrhovatele odpovídá i vyhotovené závazné stanovisko k EPC projektu, jež bylo vydáno pouze k úpravám spočívajícím v obnově výplní otvorů a zateplení střech budov, kdy i souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru řeší jen stavební úpravy (opravy) střešních krytin a zateplení střech a půd objektů a výměnu, repase stávajících výplní otvorů. Navrhovatel pak nesouhlasí ani s tím, že pojmy rekonstrukce a obnova by měly být vykládány jako synonyma, tedy že vše, co je obnovou, splňuje požadavek na rekonstrukci, např. že by pojem obnova dle § 14 zákona o státní památkové péči měl být aplikován stejně široce i u rekonstrukce jiné pozemní stavby. Pokud zadavatel měl takový záměr, který zmiňuje až ve svém vyjádření k návrhu, měl toto jednoznačně vymezit v zadávací dokumentaci.

43. Podle navrhovatele pak i rekonstrukce v souvislosti s určitou budovou musí z logiky věci vždy zahrnovat stavební činnost, kdy se musí jednat o činnost významnou v tom, že musí být fyzicky nezanedbatelně zasahováno do stávající podoby konstrukcí stavby, mj. i o přestavbu. Podle navrhovatele ani nejširší výklad pojmu rekonstrukce nemůže vést k tomu, že by za rekonstrukci budovy bylo možné považovat jinou než stavební činnost či že by za ni bylo možné považovat jiné, resp. méně intenzivní formy stavební činnosti jako např. opravy či údržbu. Podle navrhovatele je tak zjevné, že většina provedených opatření nemohla být rekonstrukcí, kdy i zadavatel v doložené tabulce za tuto indikuje v pravém smyslu slova jen pár z nich. K tomu se navrhovatel odkázal i na vymezení předmětu dokládaného EPC projektu, kde bylo uvedeno, že předmětem plnění je mj. zpracování projektové dokumentace pro provedení technologických úprav, provedení stavebních úprav, rekonstrukce a montáž technologií a uvedení do provozu, a že projektovou dokumentaci stavební části nechal zadavatel zpracovat a dodavateli ji poskytl. Navrhovatel i z výše uvedených důvodů považuje hodnocení nabídky vybraného dodavatele v kritériu dle čl. 12 odst. 12.3 zadávací dokumentace za nesprávné a nezákonné.

44. Navrhovatel i nadále trvá na tom, aby Úřad zrušil oznámení o výběru a veškeré navazující a související úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

45. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

46. Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

47. Podle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

48. Podle § 251 odst. 4 zákona nemohou být náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

49. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Právní posouzení k výroku I. tohoto rozhodnutí

50. Úřad se předně v rámci šetřené věci zabýval tím, zda byly naplněny základní podmínky, aby bylo možné se návrhem navrhovatele věcně zabývat. Jednou z těchto podmínek, která musí být pro projednání věci před Úřadem splněna, je i povinnost navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas své námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

51. Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek, nikoli však proti postupu dle § 109 odst. 3 zákona. Současně s tím též platí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem, tj. obecná lhůta pro podání námitek činí 15 dnů. Konkrétně podle § 242 odst. 2 zákona pak musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

52. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona tedy reflektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

53. V šetřeném případě z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel podal k zadavateli námitky, jimiž brojil proti výběru vybraného dodavatele, dne 17. 7. 2025, tj. ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy obdržel oznámení o výběru vč. jeho příloh, k čemuž došlo dne 3. 7. 2025. Dne 17. 7. 2025 byly námitky zadavateli i doručeny (srov. § 4 odst. 1 vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody). Jiné námitky směřující proti výběru dodavatele navrhovatel nepodal.

54. Úřad ověřil obsah námitek, kdy shledal, že jejich součástí nebyla námitka uvedená v návrhu, že nositelem komplexní firemní zkušenosti k referenci Bohnice uznatelné pro účely splnění kvalifikace mohla být pouze společnost FETTERS management, s.r.o., nikoli jen vybraný dodavatel. Tuto námitku, týkající se nositele dokládané reference vybraného dodavatele, kterou rovněž brojil proti akceptaci reference Bohnice vybraného dodavatele zadavatelem, tj. proti výběru vybraného dodavatele, navrhovatel uplatnil tedy až v rámci podaného návrhu. Úřad současně dodává, že neshledal, že by z obsahu námitek v kontextu podaného návrhu a dosavadní námitkové argumentace navrhovatele vyplývalo, že by uvedeným navrhovatel pouze rozpracovával svou stávající argumentaci uplatněnou v rámci řádně podaných námitek, popř. že by uvedenou skutečností pouze reagoval (opět v intencích již podaných námitek) na vyjádření zadavatele učiněná součástí rozhodnutí o námitkách. S ohledem na obsah dané námitky Úřad shledal, že se zcela zjevně jedná o samostatnou námitku týkající se samostatného důvodu, proč by zadavatel neměl akceptovat referenci Bohnice vybraného dodavatele, tj. o námitku, jíž nelze obsahově vtáhnout pod podané námitky a s nimi související argumentaci. Úřad k tomu doplňuje, že byť navrhovatel danou námitku v návrhu uvodil výrazem, že „nadto podotýká“ a současně dal její text do závorky, Úřad neshledal pochyb, že navrhovatel předmětnou námitku mínil učinit součástí předloženého návrhu, resp. že požadoval v rámci podaného návrhu též její prošetření Úřadem. Pro úplnost Úřad též dodává, že ze zpřístupněné dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by navrhovatel podal k zadavateli v průběhu zadávacího řízení jiné námitky, jež by předcházely podání návrhu (a navrhovatel to ani netvrdí).

55. Úřad tedy shrnuje, že výše uvedená námitka navrhovatele, že nositelem komplexní firemní zkušenosti uznatelné pro účely splnění kvalifikace mohla být pouze společnost FETTERS management, s.r.o., nikoli jen vybraný dodavatel, je novou námitkou, kterou navrhovatel do doby podání návrhu u zadavatele neuplatnil, tj. neučinil ji součástí řádně a včas podaných námitek ve smyslu § 241 ve spojení s § 242 odst. 2 zákona.

56. Úřad k tomu pro úplnost upozorňuje i na ustanovení § 251 odst. 4 zákona, podle nějž mj. platí, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Z právě uvedeného tak vyplývá, že navrhovatel není oprávněn v podaném návrhu rozšířit svá tvrzení o nové skutečnosti nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel tvrdit nemohl. K právě uvedenému Úřad dodává, že identifikace dodavatele reference Bohnice společně s informací, že vybraný dodavatel na ní působil jako jeho poddodavatel pro činnosti, resp. pozice Vedoucí týmu TDS, TDS specialisty na TZB a koordinátora BOZP, byla uvedena již v oznámení o výběru v rámci posouzení naplnění požadavku dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, přičemž oznámení o výběru navrhovatel obdržel dne 3. 7. 2025 a proti němu i podával své námitky. Navrhovatel tak byl nejpozději dne 3. 7. 2025 obeznámen se skutečností, jakou referencí vybraný dodavatel prokazoval splnění zadávací podmínky dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, stejně jako z jaké pozice, resp. jakého postavení tak činil, tedy v době podání návrhu se nejednalo o pro něj nové zjištění, jež nemohl tvrdit vůči zadavateli již v podání námitek proti oznámení o výběru a jejíž tvrzení až v návrhu by tak bylo objektivně odůvodněné.

57. Vzhledem k výše uvedenému Úřad podle ustanovení § 257 písm. h) zákona správní řízení v části vymezené výše uvedenou námitkou navrhovatele zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.[1]

58. Úřad k tomu prima facie v obecné rovině doplňuje, že samotná skutečnost, že se na referenčním plnění podílel určitý subjekt z pozice poddodavatele, automaticky neznamená, že mu relevantní zkušenost z ní náležet nemůže, když prokázání způsobilosti dodavatele takovou zkušeností zákon nevylučuje [srov. § 79 odst. 4 písm. b) zákona] a v šetřeném případě je dané připuštěno i zadávací dokumentací [srov. čl. 10 odst. 10.1 zadávací dokumentace]. K tomu lze uvést, že vybraný dodavatel působil jako poddodavatel mj. pro činnosti na pozici vedoucího týmu TDS (dále též TDS specialisty na TZB a koordinátora BOZP). Zadavatel v zadávacím řízení přitom nevyloučil ani možnost prokázání splnění podmínky technické kvalifikace prostřednictvím jiné osoby [srov. § 83 zákona a čl. 6 odst. 6.8 zadávací dokumentace], přičemž společnost FETTERS management, s.r.o. působí v rámci veřejné zakázky jako poddodavatel vybraného dodavatele.

59. Závěrem této části odůvodnění rozhodnutí Úřad dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení správního řízení v dotčené části návrhu navrhovatele rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to mj. s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, dle nichž lze „zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu“. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v nyní šetřené věci o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím, přistoupil též k zastavení správního řízení v jeho příslušné části formou samostatného výroku tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

60. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

61. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

62. Podle § 39 odst. 1 zákona postupuje zadavatel v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

63. Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

64. Podle § 39 odst. 5 zákona platí, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

65. Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 3 písm. b) nebo odst. 5 písm. a) až c) zákona.

66. Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

67. Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

68. Podle § 123 odst. 1 zákona oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a)         zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b)         výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

69. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

70. Podle čl. 3 odst. 3.6 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky „zajištění kvalitního, vysoce profesionálního, soustavného a komplexního výkonu činnosti správce stavby při realizaci stavby: komplexní obnova historického areálu objektu Invalidovna Praha, tj. Obnova historické budovy a Novostavba, přičemž výkonem správce stavby se rozumí:

-          výkon technického dozoru stavebníka ve smyslu ust. § 161 odst. 2 Stavebního zákona, v rozsahu a za podmínek závazného návrhu smlouvy při realizaci Stavby

-          výkon činností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při realizaci Stavby v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., a navazujících prováděcích předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., v rozsahu a za podmínek závazného návrhu smlouvy při realizaci Stavby.“.

71. V čl. 10 odst. 10.1 písm. a) a b) zadávací dokumentace zadavatel stanovil „kvalifikační předpoklad podle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ – Předložení seznamu významných dodávek nebo služeb poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele“, přičemž vymezil jeho minimální úroveň následovně: „[s]eznam 2 významných zakázek[[2]] s těmito parametry:

a)         předmětem alespoň 1 významné zakázky byl výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka[[3]] při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby[[4]] (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu) s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 700 mil. Kč bez DPH,

b)         předmětem alespoň 1 významné zakázky byl výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka[3] při realizaci rekonstrukce nebo obnovy objektu nemovité národní kulturní památky nebo nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů nebo objektu obdobného stupně ochrany v ostatních zemích EU, s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové rekonstrukce nebo obnovy ve výši min. 250 mil. Kč bez DPH,

c)         zakázka byla dokončena[[5]] za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení (zadavatel rozšiřuje počet let za účelem zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže).

Zadavatel nepřipouští splnění kritéria dle písm. a) a b) tohoto bodu 10.1. pouze jednou významnou zakázkou, byť by naplňovala obě požadovaná kritéria.“.

72. V čl. 10 odst. 10.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil „kvalifikační předpoklad podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ Seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli Osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným službám nebo stavebním pracím, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které budou služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.“ V čl. 10 odst. 10.2 bodě 1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil mj. následující minimální úroveň požadavků k členovi realizačního týmu „Vedoucí týmu technického dozoru – (1 osoba) s touto odbornou způsobilostí: […]

-          zkušenost s min. 1 významnou zakázkou[2], kde:

-          tato osoba vykonávala činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka[[6]] na vedoucí pozici (na pozici vedoucího týmu správce stavby/technického dozoru či obsahově obdobné pozici) při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby[4] (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu) s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH,

-          zkušenost této osoby trvala po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích měsíců, anebo trvala po celou dobu realizace od předání staveniště zhotoviteli do předání stavby objednateli v případě stavby trvající kratší dobu než 12 měsíců,

-          zakázka byla dokončena[[7]] v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení.“.

73. V čl. 12 odst. 12.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující kritéria hodnocení:

„Kritérium

Název kritéria

Váha

Druh

K01

Nabídková cena v Kč bez DPH

80 %

Minimalizační kritérium

K02

Kritérium kvality – Zkušenosti osoby na pozici Vedoucí týmu technického dozoru

20 %

Maximalizační kritérium“

74. V čl. 12 odst. 12.3.1 až 12.3.3 zadávací dokumentace zadavatel ke kritériu hodnocení K02 – Zkušenosti osoby na pozici Vedoucí týmu technického dozoru stanovil následující podmínky hodnocení:

„Zadavatel bude hodnotit zkušenosti osoby na pozici Vedoucí týmu technického dozoru, a to:

-          zkušenosti osoby, která bude uvedena jako člen realizačního týmu dle bodu 10.2., ad 1) této zadávací dokumentace, a která bude zároveň splňovat v tomto bodě uvedená kritéria technické kvalifikace, […]

-          zadavatel bude hodnotit zkušenosti osoby nad rámec kritéria technické kvalifikace dle bodu 10.2., ad 1) této zadávací dokumentace,

-          zkušenosti budou hodnoceny prostřednictvím počtu (jednotkového množství) významných referenčních zakázek pro účely hodnocení se zohledněním spokojenosti investora stavby (ke každé uvedené zakázce předloží dodavatel hodnověrný doklad, např. referenční list, prohlášení investora stavby apod.).

Předmětem hodnocení budou významné referenční zakázky[2] pro účely hodnocení, kde:

(i)         tato osoba vykonávala činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka6 na vedoucí pozici (na pozici vedoucího týmu správce stavby/ technického dozoru či obsahově obdobné pozici) při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby[4] (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu) s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH

(ii)        zkušenost této osoby trvala po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích měsíců, anebo trvala po celou dobu realizace od předání staveniště zhotoviteli do předání stavby objednateli v případě stavby trvající kratší dobu než 12 měsíců,

(iii)       zakázka byla dokončena7 v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení,

(iv)       uvedení a doložení, zda byl investora stavby spokojený s plněním bez výhrad.“.

75. V oznámení o výběru v části B) týkající se výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele bylo k požadavku dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace uvedeno následující:

„Požadavek dle ZD bod 10.1. písm. b)

Způsob naplnění ze strany dodavatele:

Název referenční zakázky 2:

Příkazní smlouva o výkonu činnosti technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP pro projekt Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty PN Bohnice

předmětem zakázky byl výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka

Ano – Zajištění komplexní činnosti technického dozoru stavebníka (TDS) a koordinátora BOZP

při realizaci rekonstrukce nebo obnovy objektu KP

Ano – rejst. č. ÚSKP 40605/1–1570 – psychiatrická léčebna

s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 250 mil. Kč bez DPH

504 mil. Kč bez DPH

finanční hodnota zakázky v Kč bez DPH

1,64 mil. Kč

Identifikace dodavatele zakázky:

FETTERS management, s.r.o., IČ: 01405471, sídlo: Nad údolím 126/31, Hodkovičky, 147 00 Praha 4 (společnost STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o. na zakázce působila jako poddodavatel společnosti FETTERS management, s.r.o. pro činnosti / pozice Vedoucího týmu TDS, TDS specialisty na TZB a koordinátora BOZ­P)

Identifikace objednatele zakázky/investora:

Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČ: 00064220, sídlo: Ústavní 91/7, 181 02 Praha 8 – Bohnice

zakázka byla dokončena za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení

12/2022–12/2023“

76. Ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 2. 7. 2025 bylo k uskutečněnému hodnocení dle kritéria K02 – zkušenosti osoby na pozici Vedoucí týmu technického dozoru k nabídce vybraného dodavatele k jeho referenční zakázce pod pořadovým číslem 3 uvedeno:

„Požadované parametry

3. referenční zakázka

Název významné zakázky:

Příkazní smlouva o výkonu činnosti technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP pro projekt Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty PN Bohnice

Předmět veřejné zakázky:

tato osoba v[y]konávala činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka na vedoucí pozici

ANO – Výkon činnosti vedoucího týmu technického dozoru stavebníka (TDS) – Zajištění komplexní činnosti technického dozoru stavebníka (TDS) v rámci poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC)

při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu)

ANO – Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) zahrnující rekonstrukci vybraných objektů areálu zdravotnického zařízení ‚Psychiatrické nemocnice Bohnice‘, a to bez přerušení provozu tohoto areálu.

EVENTUÁLNĚ (nad rámec minimálních pož[a]davků): zakázka se týkala rekonstrukce nebo obnovy objektu NKP/KP

Všechny objekty Psychiatrické nemocnice Bohnice jsou nemovitou kulturní památkou, katalogové číslo 1000152683, rejst. č. ÚSKP 40605/1–1570 – psychiatrická léčebna

Doba poskytnutí významné zakázky od – do (měsíc, rok)

12/2022–12/2023

finanční objem (skutečně vynaložené investiční náklady) takové stavby bez DPH

504 mil. Kč bez DPH

Zkušenost této osoby trvala po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích měsíců, anebo trvala po celou dobu realizace od předání staveniště zhotoviteli do předání stavby objednateli v případě stavby trvající kratší dobu než 12 měsíců

ano – 12/2022–12/2023

Název dodavatele významné zakázky

FETTERS management, s.r.o., IČ: 01405471, sídlo: Nad údolím 126/31, Hodkovičky, 147 00 Praha 4

Identifikační údaje investora stavby:

Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČ: 00064220, sídlo: Ústavní 91/7, 181 02 Praha 8 – Bohnice

Spokojenost investora stavby (referenční zakázky)

SPOKOJENÝ BEZ VÝHRAD + Referenční list investora stavby ze dne 23. 5. 2025

Poznámky komise

uznáno

počet bodů

14“

Obecná východiska

77. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavateli je dána povinnost řídit se v průběhu vedeného zadávacího řízení základními zásadami zakotvenými v § 6 zákona, stejně jako dalšími ustanoveními zákona a neméně tak i stanovenými zadávacími podmínkami, a to ve všech fázích zadávacího řízení.

78. V průběhu zadávacího řízení zadavatel provádí mj. posouzení splnění podmínek účasti, tj. i podmínek kvalifikace, kdy kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Při posouzení splnění kvalifikace je přitom nutné reflektovat samotný účel tohoto institutu, jímž je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační podmínky jsou tedy jakýmsi sítem, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Konkrétně smyslem kritérií technické kvalifikace je pak prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (srov. § 79 odst. 1 zákona).

79. Splnění podmínek účasti účastníkem zadávacího řízení vč. podmínek (technické) kvalifikace posuzuje zadavatel na základě podmínek stanovených v zadávací dokumentaci a na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení v rámci jeho nabídky (případně též v jejím doplnění či objasnění). Zadavatel je přitom oprávněn přistoupit i k ověření jejich věrohodnosti (srov. § 39 zákona). Pokud v souvislosti s prokázáním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale též i jeho povinností tyto odstranit, a dále řádně posoudit, zda vůbec a případně jakým způsobem účastník zadávacího řízení splnění daného kvalifikačního kritéria prokázal a splnil tak podmínky účasti v zadávacím řízení. Pokud však zadavatel nemá žádné relevantní indicie zpochybňující správnost a úplnost předložených údajů a dokladů a v souvislosti s tím ani pochybnosti o splnění stanovených zadávacích podmínek dodavatelem, nelze zadavateli vytknout, konstatuje-li prokázání kvalifikace, potažmo splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Přitom platí, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí být vždy provedeno ve vztahu k vybranému dodavateli (srov. § 39 odst. 4 zákona).

80. Co se týká hodnocení nabídek, to je zadavatel povinen učinit podle pravidel pro hodnocení, jež stanovil v zadávací dokumentaci a jež zahrnují vymezení samotných kritérií hodnocení, metody vyhodnocení nabídek v rámci jednotlivých kritérií a váhu či jiný matematický vztah mezi kritérii (srov. § 115 odst. 1 a § 119 odst. 1 zákona). Kritériem hodnocení přitom zadavatel může učinit i kritérium kvality spojené s předmětem veřejné zakázky (srov. § 116 odst. 1 zákona). Zadavatel je tedy i v případě hodnocení nabídek povinen postupovat dle předem stanovených podmínek, a to též za současného dodržení zákonem předvídaných pravidel, zejm. opět základních zásad, tj. kromě jiného transparentně, tedy tak, aby byl objektivně zřejmý a zpětně přezkoumatelný nejen samotný důvod akceptace konkrétních účastníkem zadávacího řízení předložených skutečností pro účely hodnocení zadavatelem, ale i samotný způsob hodnocení nabídek, kupř. přidělení konkrétního bodového ohodnocení v rámci stanoveného kritéria hodnocení. Stejně tak by zadavatel měl dbát i při hodnocení nabídek mj. na dodržování povinnosti postupovat vůči účastníkům zadávacího řízení tak, aby v rámci obdobných situací mezi nimi nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Právní posouzení k výroku II. tohoto rozhodnutí

81. Předmětem sporu je v rámci šetřeného případu akceptace reference Bohnice dokládané vybraným dodavatelem, jíž prokazoval naplnění podmínky technické kvalifikace a kterou rovněž předložil pro účely hodnocení[8], a to v kontextu stanovených zadávacích podmínek.

82. Úřad uvádí, že v intencích námitek navrhovatele posoudil postup zadavatele v zadávacím řízení týkající se posouzení splnění podmínek technické kvalifikace a hodnocení nabídky vybraného dodavatele ve vztahu k referenci Bohnice, k čemuž uvádí následující.

83. Zadavatel pro účely prokázání splnění kritéria technické kvalifikace stanovil mj. požadavek dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, na základě kterého požadoval předložení alespoň 1 významné zakázky, jejímž předmětem byl výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka při realizaci rekonstrukce nebo obnovy objektu nemovité národní kulturní památky nebo nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky dle zákona o státní památkové péči nebo objektu obdobného stupně ochrany v ostatních zemích EU, s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové rekonstrukce nebo obnovy ve výši min. 250 mil. Kč bez DPH.

84. V rámci kritéria hodnocení kvality, jímž hodnotil zkušenost osoby na pozici Vedoucí týmu technického dozoru, pak zadavatel v čl. 12 odst. 12.3.2 za­dávací dokumentace mj. stanovil, že předmětem hodnocení budou významné referenční zakázky, kde tato osoba vykonávala činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka na vedoucí pozici (na pozici vedoucího týmu správce stavby/technického dozoru či obsahově obdobné pozici) při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu) s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH.

85. Vybraný dodavatel dokládal v rámci své nabídky pro účely splnění výše citované podmínky technické kvalifikace a pro účely hodnocení nabídek dle kritéria kvality K02 referenci Bohnice. Ta spočívala v zajištění výkonu činnosti technického dozoru stavebníka (vedoucího týmu technického dozoru stavebníka) v rámci projektu poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Ze Smlouvy o energetických službách se zaručeným výsledkem ze dne 17. 5. 2022 a jejích příloh, jež upravovaly samotnou realizaci poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem, vyplývá, že toto plnění bylo realizováno ve 3 hlavních fázích. Fáze I. představovala předběžné činnosti, fáze II. provedení tzv. základních opatření a fáze III. spočívala v poskytování garance a zajištění finančního vypořádání. Předběžnými činnostmi v rámci fáze I. byly ověření stavu využití objektů, zajištění dostupné dokumentace, podrobná prohlídka řešených objektů, přípravné a projekční práce, inženýrská činnost pro povolení stavby a vytvoření podrobného harmonogramu realizace projektu. Jednalo se o činnosti prvotní, jež nebyly zahrnuty do fáze následující (fáze II.). Fáze II. spočívala ve smyslu realizace tzv. základních opatření a byla tvořena rovněž vícero činnostmi, konkrétně se jednalo o zajištění modernizace a náhrady MaR (systém měření a regulace), výměny otvorových výplní (oken a dveří), zateplení podlah půd, zateplení střech, zateplení svislých obvodových konstrukcí, výměny teplovodů, instalace objektových výměníkových stanic s akumulací TV (teplá voda), rekonstrukce centrální výměníkové stanice, instalace nového záložního plynového zdroje, hydraulického vyvážení otopných soustav, instalace termostatických ventilů a hlavic, instalace systému IRC (Individual Room Control – systém regulující teplo samostatně v jednotlivých místnostech), instalace LED světelných zdrojů, instalace perlátorů a úsporných sprch a projekčního zpracování navrhovaných opatření (konkrétně projektové dokumentace ke stavebnímu povolení a inženýrské činnosti, prováděcí a výrobní projektové dokumentace a dokumentace skutečného provedení). Fáze III. jakožto závěrečná pak spočívala v již uvedeném zajištění poskytování garancí a finančního vypořádání.

86. Mezi účastníky řízení není sporu, že vybraný dodavatel za účelem prokázání výše uvedené podmínky technické kvalifikace i pro účely hodnocení dle dotčeného kritéria kvality dokládal zajištění výkonu činnosti technického dozoru stavebníka (vedoucího týmu technického dozoru stavebníka) v rámci fáze II. jmenované zakázky, tj. v souvislosti s provedením tzv. základních opatření. Neshody však panují o tom, zda má tato zkušenost potenciál naplnit zadavatelem stanovené požadavky v zadávací dokumentaci k předmětné podmínce technické kvalifikace a hodnotícímu kritériu, a to co do obsahu plnění i co do výše investičních nákladů. Předně je tak podstatné, zabývat se samotným výkladem těchto zadavatelem stanovených požadavků, přičemž Úřad se nejprve zaměřil na obsah plnění.

87. Z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že součástí podmínky dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace byl požadavek na doložení referenční činnosti (výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka) při realizaci rekonstrukce nebo obnovy dále blíže definovaného objektu. V rámci dotčeného kritéria hodnocení pak zadavatel stanovil, že bude hodnotit referenční plnění (činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka na vedoucí pozici, tj. na pozici vedoucího týmu správce stavby/technického dozoru či obsahově obdobné pozici) při výstavbě či rekonstrukci dále blíže definované pozemní stavby. Z právě uvedeného vyplývá, že zadavatel požadoval zkušenost, kde dané referenční plnění bylo učiněno při realizaci rekonstrukce či obnovy, respektive rekonstrukce či výstavby dále specifikovaného objektu/stavby. Sporu přitom není o požadavku na samotné referenční plnění (činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka, popř. tato činnost na vedoucí pozici, tj. na pozici vedoucího týmu správce stavby/technického dozoru či obsahově obdobné pozici), ale o to, co zadavatel mínil stanovenou podmínkou rekonstrukce, popř. obnovy, respektive zda reference Bohnice mohla být považována za rekonstrukci či obnovu.

88. Úřad k dotčeným zadávacím podmínkám předně konstatuje, že zadavatel nijak blíže nestanovil, resp. nijak v zadávací dokumentaci nedefinoval, v jakém smyslu míní naplnění požadavku na realizaci rekonstrukce či obnovy (anebo na výstavbu či rekonstrukci). V zadávací dokumentaci nikde tento požadavek blíže specifikován nebyl, tj. její součástí nebylo bližší vymezení daných pojmů či stanovení výkladu uvedených pojmů, a to nejen v rámci dotčených výše citovaných zadávacích podmínek, ale ani v jiných částech zadávací dokumentace, kde zadavatel rovněž pracoval s těmito pojmy. Zadavatel konkrétně pojem rekonstrukce kromě uvedené podmínky technické kvalifikace a podmínek hodnocení dále učinil i součástí dalších požadavků na prokázání splnění podmínek technické kvalifikace, a to ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona dle čl. 10 odst. 10.1 písm. a) zadávací dokumentace a ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona dle čl. 10 odst. 10.2 bodu 1), 2), 3), 4) a 9) zadávací dokumentace, kde měla být doložena rovněž zkušenost při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby. Ačkoli zadavatel v rámci jiných určených požadavků přistoupil k jejich zpřesnění (kupř. u pojmu pozemní stavba aj.), pojem rekonstrukce (popř. obnova) ponechal bez jakéhokoli jeho bližšího objasnění či vymezení. Dotaz na konkrétnější specifikaci uvedeného požadavku ostatně ani neobdržel.

89. Předně lze tedy shledat, že zadavatel sám popis uvedených pojmů, kterým by konkrétněji definoval z jeho strany akceptovatelný charakter dotčeného plnění, v zadávací dokumentaci nestanovil. Zadavatel zde nepředložil vlastní definici pojmu rekonstrukce (popř. obnovy) a ani se zde kupř. neodkázal na konkrétní předpis, metodiku či jiný zdroj, z nichž při stanovení tohoto požadavku vycházel a podle kterých by dal účastníkům zadávacího řízení najevo, co je takovým pojmem z jeho strany konkrétně myšleno a jaký typ referenčního plnění je pro něj z tohoto hlediska ještě akceptovatelný, resp. jímž by stanovil závazné limity pro to, jaký charakter plnění je možné pro účely vedeného zadávacího řízení jako rekonstrukci (popř. obnovu) akceptovat.

90. Z rozhodnutí o námitkách, stejně jako z vyjádření zadavatele k návrhu přitom vyplývá, že zadavatel si je vědom toho, že pojem rekonstrukce (ani obnova) v zadávací dokumentaci nevymezil, tj. nestanovil jeho blíže určující výklad, jímž by definoval bližší mantinely pro možné dokládané referenční plnění (ať již pro účely prokázání kvalifikace či pro hodnocení nabídek), přičemž ani neměl v úmyslu tak učinit, a to ani v kontextu dalších jím stanovených zadávacích podmínek (zejm. podmínek kvalifikace). Zadavatel k tomu sám uvádí, že za takové situace by bylo nepřípustné volit případný restriktivní výklad.

91. Úřad dále i s ohledem na argumentaci předloženou účastníky správního řízení, kteří v rámci ní používali jako příměr pro možný výklad daného pojmu existujících zákonných úprav, přistoupil k posouzení, zda případně v rámci právního řádu existuje univerzální přístup k pojmu rekonstrukce či obnova, o němž by bylo možné shledat, že je takto jednotně vnímá právní řád, potažmo i odborná veřejnost, a jenž by tak dával v kontextu způsobu stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky jasný výklad určených požadavků zadavatele. Úřad konstatuje, že takové posouzení učinil primárně právě k pojmu rekonstrukce, jenž je rozhodný jak pro účely prokázání splnění řešené podmínky technické kvalifikace, tak pro účely dotčeného kritéria hodnocení nabídek.

92. Pojem rekonstrukce se obecně vyskytuje v různých pojetích a předpisech, kdy nelze shledat, že by se jednalo o jednotný, napříč právními předpisy a odbornou veřejností vždy zcela shodně vykládaný význam takového pojmu, kdy ne vždy je v určité oblasti i jeho závazný výklad jednoznačně dán. Používá jej např. zákon o státní památkové péči, jenž jej však pouze bez dalšího podrobného vymezení zmiňuje v § 14 odst. 1 mezi činnostmi, které dále jen souhrnně označuje (legislativní zkratkou) jako obnovu (dané další činnosti jsou údržba, oprava, restaurování nebo jiná úprava kulturní památky nebo jejího prostředí). Samotný stavební zákon (tj. zákon č. 283/2021 Sb.) tento pojem ani přímo neužívá a pracuje (namísto toho) s pojmem změna dokončené stavby (§ 6), jíž se pro účely tohoto zákona rozumí kromě nástavby a přístavby i stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Pojem rekonstrukce se také objevuje kupř. v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jenž obecně stanovuje, že pro účely tohoto zákona se rekonstrukcí rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů (§ 33 odst. 2). Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií pracuje s pojmem podstatná rekonstrukce, jíž pro své účely vnímá jako změnu dokončené stavby, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu. Jak již bylo uvedeno, mnohé předpisy pak pojem rekonstrukce v jistém smyslu zmiňují, avšak jeho bližší výklad nestanovují (viz např. zákon č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011). Pokud se tedy v rámci závazných předpisů případný výklad pojmu rekonstrukce objevuje, jedná se o výklad aplikovaný jen pro danou oblast a zjevně nikoli o výklad obecný. Byť by přitom bylo možné v některých případech shledat i podobný směr výkladu daného pojmu (tj. jisté společné znaky toho, co by bylo možné za rekonstrukci vnímat, kdy v základu lze poukázat, že se kupř. předpokládají změny učiněné ve vztahu k již stávající stavbě, resp. objektu, v podobě určitého zásahu do této stavby/objektu), nelze tímto získat univerzální definici, jež by dávala jednoznačné vodítko pro to, co vše lze za rekonstrukci vlastně považovat. Nelze rovněž zapomínat, že rekonstrukce v praxi dosahuje různých podob, a to jak co do rozsahu, tak i charakteru realizovaného plnění, kdy uvedené je seznatelné i v oblasti veřejných zakázek, kde jsou zadávány veřejné zakázky na „rekonstrukce“, která má každá jiné parametry.

93. Nelze tedy uzavřít, že by byl dán pro účely výkladu zadavatelem stanovené zadávací podmínky jednoznačný a vždy zcela shodně interpretovaný přístup k posouzení, zda určité plnění naplňuje definici rekonstrukce. V oblasti stavebnictví, což je oblast, které se týká předmět plnění řešené veřejné zakázky, ani „základní“ právní předpis, jímž je stavební zákon, takový pojem neužívá. Úřad zde akcentuje, že ačkoli by bylo možné hledat právní úpravu, která s pojmem rekonstrukce pracuje, resp. jej v určitém kontextu alespoň zmiňuje, a kterou by bylo s ohledem na poptávaný předmět plnění veřejné zakázky a zadavatelem stanovené zadávací podmínky možné vnímat jako blízkou předmětu plnění (zákon o státní památkové péči), ani zde není zakotven závazný výklad pojmu rekonstrukce a především nejde v případě žádného z těchto předpisů o výklad jediný, tedy nezbytně „správný“.

94. Úřad pak doplňuje, že co se týká pojmu obnova, tento taktéž není užíván jednotně, když je odlišně pojímán například ve zmiňovaném zákonu o státní památkové péči (jak bylo nastíněno výše) a ve stavebním zákonu. Pokud tak navrhovatel poukazuje při výkladu pojmu obnova právě na stavební zákon, který v § 264 odst. 1 pracuje s pojmem obnova v kontextu obnovy stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí dle původního povolení a dokumentace, je třeba uvést, že i tento pojem není v právních předpisech zakotven jednotně a není zjevně ani jednotně užíván. Současně je třeba akcentovat, že obnova ve smyslu stavebního zákona není v předmětném případě relevantní, když předmětem následné stavby, k níž je aktuálně poptáván výkon činnosti správce stavby, zjevně nebude obnovou v tomto smyslu, jak bude blíže rozebráno i dále.

95. K tomu Úřad připomíná, že ani zadavatel nestanovil, že by požadoval rekonstrukci naplňující znaky konkrétní zákonné či jiné definice (podobně jako v případě pojmu obnova). Ani způsob, jímž zadavatel určil další podmínky zadávací dokumentace, podle Úřadu nepodává jednoznačný výklad naplnění pojmu rekonstrukce, a to ani při zohlednění toho, že zadavatel vedle sebe stanovil v rámci jedné zadávací podmínky pojem rekonstrukce či obnova oproti dále uváděnému spojení rekonstrukce či výstavba.[9] Zadavatel přitom nevylučuje, že pod tyto pojmy (rekonstrukce a obnova) lze v souhrnu subsumovat různý charakter činností. I ve vztahu k podmínce hodnocení nabídek a výkladu pojmu rekonstrukce přitom zadavatel shledává potřebu, aby nedocházelo k jeho zužujícímu výkladu, když poukazuje, že rekonstrukce se obvykle provádí za účelem modernizace, opravy nebo obnovy stavby a může zahrnovat úpravy interiéru i exteriéru. Byť přitom zadavatel používá ve svém vyjádření i příměr k zákonu o státní památkové péči, případně k již neúčinné vyhlášce č. 162/1980 Sb. (a u kritéria hodnocení ke stavebnímu zákonu), přímo takto dané podmínky nestanovil, resp. neomezil, jak i sám deklaruje, pročež obecně není dán předpoklad posuzovat naplnění daných podmínek jen a pouze v těchto intencích.

96. Pokud pak zadavatel sám s ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek připouští výklad prosoutěžní a takový je možné připustit i s ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek, jsou zde dány předpoklady takový široký, hospodářskou soutěž méně omezující výklad aplikovat. Respektive pokud mezi účastníky řízení panuje rozdílný pohled na to, jaký případný výklad pojmu lze akceptovat, tj. existuje-li tedy různé pojetí pojmu rekonstrukce a mají-li proto i účastníci řízení odlišný přístup k jeho výkladu, jenž nelze i s ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek vyloučit, jsou zde z hlediska zakázkového práva dány předpoklady pro zachování jeho širokého, tj. prosoutěžního výkladu. Pokud je totiž určitá zadávací podmínka stanovena z hlediska výkladového nejednoznačně či neurčitě, jako je tomu v šetřeném případě u pojmu rekonstrukce, je třeba volit takový výklad, jenž podporuje širší hospodářskou soutěž, tj. výklad pro dodavatele příznivější[10].

97. Úřad současně uvádí, že předmětem veřejné zakázky je zajistit plnění spočívající ve výkonu činnosti správce stavby ve vztahu k budoucí realizaci akce komplexní obnovy historického areálu objektu Invalidovna, kde bude prováděna rekonstrukce, resp. obnova historické budovy i výstavba nové budovy. Účelem dotčeného kvalifikačního požadavku a následně i kritéria hodnocení pak zjevně bylo ověřit zkušenost s výkonem činnosti správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka, nikoliv se samotnou rekonstrukcí, obnovou či výstavbou určité stavby. Jinými slovy šlo o to, že dodavatel, resp. člen jeho realizačního týmu má zkušenosti při výkonu dané typové „dozorovací“ činnosti, která bývá vykonávána při realizaci prací typově odpovídajících rekonstrukci či obnově, potažmo rekonstrukci či výstavbě objektu. I právě uvedené nasvědčuje zadavatelem uplatňovanému širokému výkladu daných zadávacích podmínek co do pojmu rekonstrukce (či obnova). Respektive právě uvedené dokazuje, že široký výklad v daném případě není jakkoliv neracionální, naopak odpovídá stanovenému předmětu plnění, smyslu kvalifikačních i hodnotících podmínek a jak již bylo opakovaně výše uvedeno, také odpovídá úmyslu zadavatele. A právě to jsou skutečnosti, spolu s výše uvedenou nutností prosoutěžního výkladu v případě nejasností, které nutně vedou k závěru o možnosti širokého výkladu užitých pojmů.

98. Zde Úřad považuje za vhodné se vyjádřit k argumentaci navrhovatele ohledně výkladu dotčených zadávacích podmínek. Primárně je s ohledem na výše uvedené třeba zkonstatovat, že zadavatel nevymezil pojem rekonstrukce mj. tak, že by se mělo jednat právě a pouze o přestavbu či návrat ke staršímu nedochovanému stavu. Zadavatel konkrétní stanovenou definicí, a to ani odkazem, rovněž nezúžil pojem obnova, tedy v tomto nelze takový pojem omezovat jen na výklad, že by se mělo jednat právě o stavební práce realizované na existující stavbě dle původního povolení takové stavby a původní dokumentace, ke které dochází v důsledku poškození či zničení takové stavby mimořádnou událostí. Zadavatel tak svůj požadavek nestanovil odkazem na § 264 odst. 1 stavebního zákona. Lze doplnit, že požadovaná zkušenost na výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka při realizaci rekonstrukce je zadavatelem stanovena ve vztahu k podobnému plnění navázanému na novostavbu a obnovu historické budovy Invalidovny, kdy ani tato není plánovaná výhradně jako návrat ke staršímu nedochovanému stavu, resp. jako obnova realizovaná v návaznosti na proběhlou mimořádnou událost ve smyslu § 264 odst. 1 stavebního zákona. Současně zadavatel ani vymezení daných pojmů neomezil tak, že by se mělo jednat o činnosti odpovídající nové výstavbě. Takovýto výklad, který podává navrhovatel, dle Úřadu ze zadávacích podmínek, ale ani z právních předpisů či praxe na relevantním trhu nelze dovodit. Dle Úřadu by ani nebylo racionální dovozovat, že zadavatel pojmem rekonstrukce či obnova zamýšlel to samé, co pojmem výstavba, když tyto pojmy v zadávacích podmínkách zjevně odlišil. V rámci kvalifikace i hodnocení pak připustil alternativní naplnění dotčených podmínek, tedy netrval na tom, aby měl dodavatel, resp. člen jeho realizačního týmu zkušenosti s výkonem správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka přímo při výstavbě, postačovalo při jakékoliv činnosti typově odpovídající i rekonstrukci (nebo obnově). To ostatně potvrzuje i sám zadavatel a dané odpovídá i výše nastíněnému předmětu veřejné zakázky a smyslu stanovených zadávacích podmínek.

99. S ohledem na výše uvedené, kdy v šetřeném případě byly dány předpoklady pro poměrně široký výklad pojmu rekonstrukce, je třeba dále zkoumat konkrétní dokládané referenční plnění, na nějž je reference Bohnice navázána, a zda má toto potenciál dostát stanovenému požadavku na rekonstrukci, resp. zda svým charakterem zcela nevybočuje z činností, které by bylo možné racionálně za rekonstrukci (obnovu) označit. Společně s tím je pak třeba prošetřit, zda zadavatel při posouzení dané reference postupoval v souladu se zákonem. Úřad k tomu pro úplnost akcentuje, že ani pojem rekonstrukce jistě nemůže být zcela neomezený, resp. všeobjí­mající, a proto je nezbytné se zabývat konkrétním posouzením dokládané reference, zda se nejedná o plnění zjevně vybočující z možného racionálního vnímání pojmu rekonstrukce, tedy o plnění, u nějž by bylo zřejmé, že ani z hlediska širšího výkladu daného pojmu nemá potenciál jej jakkoli naplnit.

100. Jak vyplývá z výše uvedeného, dokládaná referenční činnost technického dozoru stavebníka (vedoucího týmu technického dozoru stavebníka) byla v případě reference Bohnice uskutečněna v rámci projektu poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konkrétně se jednalo o projekt, v němž byly v rámci fáze II., tj. v rámci tzv. základních opatření, k nimž se reference Bohnice vztahuje, realizovány různé činnosti, a to od výměny otvorových výplní (oken, dveří), zateplení podlah půd, střech, svislých obvodových konstrukcí (opravy fasád a zateplovací systém), jež v souhrnu tvořily zaokrouhleně 70 % z celkového plnění, přes modernizaci a náhradu MaR, výměnu teplovodů, instalace objektových výměníkových stanic s akumulací TV, instalace nového záložního plynového zdroje, rekonstrukce centrální výměníkové stanice a další plnění jako zajištění hydraulického vyvážení otopných soustav, instalace termostatických ventilů a hlavic, systému IRC, LED světelných zdrojů, perlátorů a úsporných sprch a souvisejícího projekčního zpracování navrhovaných opatření. Účelem předmětného projektu pak bylo dosažení zvýšení energetické účinnosti a snížení provozních nákladů v dotčených objektech.

101. Předně je třeba zopakovat, že činnosti označované jako rekonstrukce mohou být v praxi realizovány za různým účelem, přičemž pokud zadavatel stanovený požadavek neomezil ani v tomto parametru, není rozhodné, že dotčené plnění zde bylo uskutečněno konkrétně v rámci EPC projektu ve smyslu realizace opatření, která mají do budoucna přinést jejich uživateli předpokládanou úsporu. Sám zadavatel k tomu doznal, že pro účely splnění stanoveného požadavku je rozhodná vlastní povaha realizovaných opatření, nikoli jen motiv, pro nějž byly uskutečněny, s čímž Úřad souhlasí. Přisvědčit pak lze navrhovateli v tom, že nelze jistě bez dalšího mechanicky každý EPC projekt ztotožňovat s rekonstrukcí. Předmětem posouzení by tak v šetřeném případě mělo být zohlednění obsahu takového konkrétního dokládaného plnění.

102. Současně je však třeba uvést, že rekonstrukce, stejně jako v praxi i jiné činnosti (obnova, výstavba a další) v sobě jistě mohou kumulovat různá dílčí plnění za účelem dosažení požadovaného výsledku. Podle Úřadu lze přisvědčit zadavateli v tom, že i v rámci stavební praxe při rekonstrukcích objektů běžně nedochází výhradně jen k uskutečnění dílčích stavebních činností, ale jejich součástí mohou (a z logiky věci v podstatě vždy i budou) činnosti a dodávky související (bez nichž by nebylo dosaženo požadovaného výsledku). Přitom v šetřeném případě ani zadavatel nevymezil (nezúžil) zadávací podmínky tak, že by ve vztahu k rekonstrukci (či obnově) akceptoval jen to plnění, jež by reflektovalo čistě realizované stavební práce[11]. Zde lze připomenout, že požadovaná zkušenost neměla spočívat v samotné realizaci stavebních či jiných prací, ale v činnosti správce stavby nebo technického dozoru investora/sta­vebníka, kdy tento zjevně dozoruje danou rekonstrukci (či obnovu nebo výstavbu) v celku, nikoliv jen v kontextu některé dílčí části činností.

103. Přisvědčit pak lze jistě i tomu, že samotné činnosti v rámci rekonstrukce, jak ji vnímají běžně zadavatelé i širší odborná veřejnost, mohou být značně různorodé. Ze své rozhodovací praxe Úřad v tomto může příkladem poukázat na předmět veřejné zakázky „Rekonstrukce ZŠ“, jehož součástí byly stavební úpravy zastřešení, výměna výplní otvorů, úprava podlah, dodatečná hydroizolace a zateplení obvodového pláště spojovací chodby, modernizace a stavební úpravy sociálního zařízení pro žáky a pedagogy v pavilonu školní jídelny včetně nové vnitřní kanalizace v této části budovy, či na předmět veřejné zakázky „Rekonstrukce škola Myšenec – I. etapa“, jenž počítal s vybudováním nového sociálního zařízení, výměnou stávajících podlah vč. podlahových konstrukcí, vybudováním nových rozvodů elektrického vedení, vytápěním objektu, výměnou kotle, novými rozvody kanalizace a vody, provedením výměny oken a dveří a demontováním stávající střešní krytiny vč. laťování s nahrazením poškozených prvků krovu novými (viz rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0868/2023/VZ a č. j. ÚOHS-S0868/2023/VZ ze dne 13. 3. 2024 a sp. zn. ÚOHS-S0620/2023/VZ a č. j. ÚOHS-48696/2023/500 ze dne 6. 12. 2023).

104. V předmětném případě v rámci dokládaného EPC projektu některé jmenované činnosti nespočívají výhradně v realizaci dílčích stavebních prací, nicméně lze shledat, že se jednalo o plnění, jež bylo realizováno na již stávajících objektech (PN Bohnice) a jež nespočívalo kupř. pouze v izolované instalaci LED světelných zdrojů, ve výměně jedněch dveří či ve výměně/instalaci jednoho systému, ale jak již bylo uvedeno výše, jednalo se o komplexní plnění, jehož podstatnou část tvořila stavební opatření, která se nevyhnula ani zásahům do konstrukčních částí objektů. Vzhledem k tomu, že tyto tvoří i konstrukce svislé (mj. stěny, resp. zdi) a vodorovné (mj. stropy) či konstrukce zastřešení (střechy), a vzhledem k tomu, že součástí šetřeného plnění bylo mj. i zajištění výměny oken a dveří a zateplení obvodového pláště (svislých obvodových konstrukcí), střešních konstrukcí a stropů (podlah půd), nelze souhlasit s navrhovatelem, že provedené práce nemohou představovat zásah do konstrukční části objektu. Uvádí-li pak navrhovatel, že za rekonstrukci není možné považovat zateplení (zde střech, podlah půd, svislých obvodových konstrukcí, tedy pláště) ani výměnu oken a dveří, neboť takové posouzení se zcela příčí logice jakéhokoli rozumného výkladu pojmu rekonstrukce, nelze ani s tímto tvrzením navrhovatele souhlasit, jednak pro již opakovaně akcentovaný zde možný široký výklad pojmu rekonstrukce, stejně jako s ohledem na běžnou praxi na trhu, jak bylo poukázáno výše na jiných zakázkách zadavatelů, že i takové činnosti mohou být a zjevně i jsou vnímány jako plnění, jež lze za rekonstrukci označit, resp. které je součástí rekonstrukce.

105. Současně z hlediska toho, zda se jedná o plnění, na které lze nahlížet jako na rekonstrukci, není v kontextu výše uvedeného širokého výkladu podle Úřadu rovněž racionální, aby byla jednotlivá dílčí realizovaná plnění v rámci uskutečněných základních opatření posuzována zcela izolovaně tak, zda by každé samo o sobě (každé zvlášť) naplnilo pojem rekonstrukce, když i v praxi bývá rekonstrukcí běžně naopak souhrn jednotlivých činností, jak bylo rozvedeno výše. Uvedené pak platí i ve vztahu ke zde šetřenému EPC projektu a jeho dílčím plněním realizovaným v rámci základních opatření, u kterých rovněž platí, že tyto teprve jako celek byly zjevně s to naplnit účel, pro nějž byly realizovány, resp. že teprve v jejich komplexu zajišťovaly kýžený efekt. Nadto nelze odhlédnout ani od toho, že podstatnou část realizovaných opatření tvořila plnění, jež by bylo možné souhrnně označit jako plnění stavebně-technického charakteru. V tomto případě tak dle Úřadu lze uznat, že podstatou realizovaných základních opatření v rámci fáze II. dotčeného EPC projektu byla rekonstrukce daného objektu.

106. K předložené argumentaci navrhovatele, proč dle něj není možné akceptovat uvedené plnění jako rekonstrukci, pak lze uvést následující. Úřad předně připomíná, že navrhovatel staví nemožnost přijetí dané referenční zakázky pro účely prokázání stanovených podmínek na svém výkladu pojmu obnova či rekonstrukce, nicméně zadavatel neomezil v šetřeném případě pojem rekonstrukce (ani obnova) dle navrhovatelem uváděných výkladů, jak bylo rozebráno výše. Lze doplnit, že požadovaná zkušenost na výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka při realizaci rekonstrukce je zadavatelem stanovena ve vztahu k podobnému plnění navázanému na novostavbu a obnovu historické budovy Invalidovny, kdy její součástí bude mj. i zajištění některých nových či moderních prvků. Mimo výměny některých oken a střešní krytiny i nové technologie, moderní elektrorozvody, sítě aj. I podle zadavatele toto plnění bude představovat souhrn různých stavebních a montážních činností a dodávek, vč. dodávek moderních technologií. K tomu Úřad uvádí, že rovněž tak může platit, a v praxi často i platí, že dílčí plnění realizovaná v rámci rekonstrukce (stejně jako v případě šetřené reference) mohou mít případně charakter dodávky či technologické činnosti, což však nutně neznamená, že by byla vyloučena možnost, že i toto plnění společně s dalším (v širším pojetí) tvořilo reálnou rekonstrukci na zajišťovaném projektu, byť samostatně by v případě realizace těchto dílčích plnění mohla být objektivní pochybnost o tom, zda by charakter rekonstrukce jako takové již naplnilo. K uvedenému lze přitom souhlasit se zadavatelem, že z podkladů k doložené referenci vyplývá, že realizovaná základní opatření byla uskutečněna v časové i místní souvislosti a byla vedena společně jednotným záměrem, jímž bylo snížit energetickou náročnost dotčených budov, tedy že se v rámci předmětného plnění jednalo o činnosti, u nichž se předpokládalo, že až jejich společná realizace naplní potřebu jejich zadavatele.

107. K tvrzení navrhovatele, že v rámci EPC projektu jsou prováděna dílčí opatření, pro které je typické, že tyto spolu vůbec nesouvisí a každé z nich si tak zachovává samostatnou a na jiných opatřeních nezávislou povahu, tj. že jejich soubor není možné považovat za jednu rekonstrukci objektu, Úřad doplňuje, že je třeba na plnění nahlížet v tom kontextu, jak bylo realizováno, kdy ani skutečnost, že by bylo možné za jiné situace na jednotlivá prováděná dílčí opatření nahlížet případně jako na plnění samostatná, není v řešeném případě překážkou pro to, aby plnění jako celek bylo možné přijmout ve smyslu dosahující úrovně rekonstrukce. Jak konstatoval sám navrhovatel, EPC projekty bývají charakterizovány jako soubor dílčích opatření, avšak uvedené a priori nevylučuje, že v praxi mohou být v podobném duchu realizovány i některé rekonstrukce (v širším pojetí uvedeného pojmu), přičemž nelze vyloučit, že i součástí rekonstrukce mohou být případně některá plnění relativně jinak samostatná. S ohledem na připuštěný širší výklad stanovené zadávací podmínky, kdy i součástí rekonstrukcí mohou být nadto různá plnění, nejen výhradně stavební práce, ale i různé dodávky, montážní práce či technologické činnosti, tak dle Úřadu není dán předpoklad pro to, aby bylo nezbytné izolovaně posuzovat každé dílčí jednotlivé plnění v rámci předkládaného EPC projektu v tom smyslu, zda toto již samo o sobě je schopné naplnit požadavek na rekonstrukci.

108. S ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek zadavatelem umožňující širší pojetí pojmu rekonstrukce (a podobně i obnovy) tak nelze souhlasit s navrhovatelem v tom, že by bylo možné za rekonstrukci považovat a z dokládaného plnění akceptovat jen ty jeho dílčí činnosti, jež představují činnosti stavební, ani že by bylo nezbytné každé dílčí realizované plnění vystavovat testu, zda takové již samo o sobě kupř. naplní znaky obnovy dle zákona o státní památkové péči, neboť takto úzce podmínky zadavatele stanovené nebyly, kdy zadavatel ani nestanovil, že by se muselo jednat výhradně o plnění (stavební práce), pro které je vydáván souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Úřad zde opakuje, že zadavatel ani obecně k požadavku na rekonstrukci (popř. obnovu) závazně neurčil, že by se mělo nutně jednat o určité plnění vymezené dle zákona o státní památkové péči, popř. ve smyslu stavebního zákona.

109. Poukazuje-li navrhovatel na to, že zadavatel a vybraný dodavatel pro podporu závěrů o možné akceptaci dokládaného EPC projektu jako celku použili v rámci svých vyjádření k návrhu mj. vyhotovenou tabulku rozčleňující realizovaná základní opatření na jednotlivé položky s rozřazením dle kategorie rekonstrukce či obnova ve smyslu § 14 zákona o státní památkové péči, předmětné dle Úřadu s ohledem na výše uvedené neznamená, že by se jednalo o nutný postup pro posouzení, zda dokládané plnění má potenciál v intencích stanovených zadávacích podmínek naplnit požadovaný charakter plnění. Vybraný dodavatel, stejně tak i zadavatel přes doloženou tabulku sami současně uvádějí, že rekonstrukci chápali zejména v širším významu tohoto pojmu, kdy tento nevylučuje ani způsob stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

110. K navrho­vatelem odkazovaným závěrům z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 94/2018–26 ze dne 19. 7. 2018 Úřad konstatuje, že v předmětné věci bylo šetřeno spáchání přestupku pro provedení obnovy kulturní památky bez závazného stanoviska, tj. v rozporu se zákonem o státní památkové péči. Rozhodným zde tak byl právě výklad pojmů dle zákona o státní památkové péči. Jak již však Úřad shledal výše, zadavatel zjevně takto omezujícím způsobem předmětnou podmínku, resp. podmínky nestanovil, možné dokládané plnění pouze na takové neomezil, když mj. připustil i referenční plnění [dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace] ve smyslu rekonstrukce nebo obnovy objektu obdobného stupně ochrany v ostatních zemích EU, na které jistě česká úprava zákona o státní památkové péči nedopadá. Jistě však nebylo s ohledem na požadavek, dle nějž mělo docházet k realizaci rekonstrukce či obnovy objektu nemovité (národní) kulturní památky, vyloučeno, že takovým referenčním plněním může být i případná obnova či rekonstrukce ve smyslu zákona o státní památkové péči. S obecným závěrem Nejvyššího správního soudu, že pod pojem obnova (ve smyslu zákona o státní památkové péči) nemůže spadat jakýkoli zásah do kulturní památky, lze jistě souhlasit. S ohledem na obecněji pojaté zadavatelem stanovené podmínky však pojem obnova dle zákona o státní památkové péči není nutně rozhodný pro závěr o případné akceptaci dokládaného referenčního plnění, stejně jako navrhovatelem odkazovaná komentářová literatura k definici obnovy dle zákona o státní památkové péči. Stavebně-technický význam (v celkovém pojetí realizovaných činností) však nebyl dle Úřadu upozaděn ani u dokládaného plnění z EPC projektu. K citovanému rozsudku Úřad dále dodává, že zmiňoval mj. také činnosti jako je úklid, zametení cesty či shrabání listí, u nichž lze souhlasit s tím, že tyto zjevně nenaplní obnovu dle zákona o státní památkové péči a takové či obdobné činnosti ani nebyly předmětem vybraným dodavatelem dokládaného EPC projektu. Naopak činnosti spočívající ve vybudování zdi a zídky již dotčený správní orgán podřadil pod součást obnovy, a to ve smyslu činnosti zajištění údržby. Též ze závěrů citovaného rozsudku k pojmu obnova dle zákona o státní památkové péči pak vyplývá, že i zde se jedná o pojem široký a ne vždy zcela jasně definovaný. Z předvídaných činností údržba, oprava, rekonstrukce, restaurování nebo jiná úprava kulturní památky nebo jejího prostředí bylo podle něj zákonnou úpravou blíže definováno restaurování, údržba stavby a příslušnou vyhláškou jiná úprava kulturní památky (tato jakožto modernizace budovy při nezměněné funkci nebo využití kulturní památky, nástavba či přístavba).

111. Úřad též dodává, že pokud zadavatel pro účely zajištění zde poptávaného plnění připouští prokázání požadované zkušenosti i při realizaci rekonstrukce (nikoli jen obnově či výstavbě), kdy tato může dosahovat různých podob a sestávat se z různých činností, tak ani skutečnost, že se může jednat (byť nikoli nutně) i o činnosti v praxi méně rozsáhlé či konkrétním plněním do jisté míry odlišné oproti zde do budoucna uvažované obnově historické budovy a výstavbě Invalidovny, v takovém případě nezakládá nezákonnost zde šetřeného postupu zadavatele, neboť takový postup vychází ze zadávacích podmínek. Tedy pokud za účelem naplnění dané podmínky zadavatel akceptoval i plnění spjaté s realizací uvedeného EPC projektu ve smyslu zde popsaných základních opatření, není takový postup v kontextu stanovených podmínek excesivním. Úřad k tomu současně opětovně akcentuje, že v rámci zde šetřené veřejné zakázky nelze zapomínat, že jejím předmětem je zajištění výkonu činnosti správce stavby a že v souvislosti s tím i podstata dokládaného referenčního plnění (ať již pro účely prokázání kvalifikace dodavatele či dále pro účely hodnocení) spočívá právě v doložení výkonu činnosti správce stavby (či technického dozoru investora/sta­vebníka), popř. konkrétní osoby vykonávající tuto činnost na vedoucí pozici. Pro účely naplnění potřeb zadavatele je zde tedy podstatné zejména takovéto plnění a zkušenost s ním, nikoli přímo samotná zkušenost s realizací rekonstrukce (popř. obnovy či výstavby), když i předmětem veřejné zakázky je zajištění výkonu správce stavby, nikoli již zhotovitele pro obnovu/rekonstrukci a výstavbu historického areálu objektu Invalidovny. I toto je aspekt, který nelze v rámci zde šetřené veřejné zakázky v případě dokládaného referenčního plnění vybraného dodavatele přehlížet.

112. S ohledem na výše uvedené Úřad neshledal pochyb, že by dokládané plnění na referenci Bohnice nebylo s to kumulativně v šetřeném případě naplnit podmínku rekonstrukce, resp. že by zcela vybočovalo z možného (a zjevně široce nastaveného) vnímání pojmu rekonstrukce a nebylo jej možné racionálně za rekonstrukci zadavatelem akceptovat. Úřad tak neshledal jako excesivní a rozporné se zněním zadávacích podmínek a zákonem předvídaného postupu, pokud zadavatel s ohledem na obsah takového plnění jej jako rekonstrukci pro účely splnění stanovené podmínky technické kvalifikace i pro účely hodnocení připustil.

113. Podstatnou pro posouzení splnění dotčené podmínky kvalifikace, stejně jako podmínky hodnocení, je i splnění finančního objemu stanoveného zadavatelem. V rámci podmínky kvalifikace dle čl. 10 odst. 1 písm. b) zadávací dokumentace se jednalo o min. 250 mil. Kč, v případě podmínky hodnocení dle čl. 12 odst. 12.3.2 za­dávací dokumentace byl tento objem navýšen na limit min. 500 mil. Kč[12]. Námitky navrhovatele k uvedenému směřují na to, co vše bylo možné „započítat“ v rámci dokládané rekonstrukce k referenci Bohnice do hodnoty referenčního plnění, resp. zda jím vybraný dodavatel byl ve výsledku schopen splnit podmínku na minimální finanční limit.

114. Úřad k tomu předně v souladu s již výše uvedeným opakuje, že v rámci stanovených zadávacích podmínek mohou v souhrnu tvořit rekonstrukci různá dílčí plnění, tedy nejedná se nutně vždy jen o část realizovaných stavebních prací. Již z tohoto důvodu je třeba první část námitky navrhovatele odrážející se od toho, že nelze dokládanou referenci či některé její části považovat za rekonstrukci (či obnovu), resp. i že jednotlivá dílčí plnění by neměla být započítávána s ohledem na to, že by sama o sobě nenaplnila podmínku rekonstrukce (či obnovy) odmítnout. Úřad dále uvádí, že zde v rámci dokládané zkušenosti (u níž lze připustit závěr o naplnění obecně stanoveného pojmu rekonstrukce) se vcelku jednalo o souhrn různých realizovaných činností, kromě zásahů do konstrukční části budov mj. i realizace opatření na technologickém zařízení budovy a technická opatření. Navrhovatel v této souvislosti pak poukazuje zejména na zbylou část tzv. základních opatření realizovaného EPC projektu, a to v podobě projekčního zpracování navrhovaných opatření. Tuto část konkrétně dle uzavřené smlouvy a jejích dodatků tvořila projektová dokumentace ke stavebnímu povolení a inženýrská činnost, prováděcí a výrobní projektová dokumentace a dokumentace skutečného provedení.

115. Úřad akcentuje, že i zde je ve vztahu k akceptaci dokládaného referenčního plnění podstatný způsob stanovení zadávacích podmínek zadavatelem. Jak v případě podmínky kvalifikace dle čl. 10 odst. 1 písm. b) zadávací dokumentace, tak i podmínky hodnocení dle čl. 12 odst. 12.3.2 za­dávací dokumentace zadavatel k požadavku na finanční objem vždy uvedl dovětek „(skutečně vynaloženými investičními náklady)“ takové stavby či rekonstrukce nebo obnovy, kdy tímto zjevně zpřesnil stanovenou podmínku v tom, co vše je reálně možné do takového finančního objemu započítat. Jinými slovy daným dovětkem vymezil, jak bude posuzovat požadovaný finanční objem, a to že jej bude vnímat jako skutečně vynaložené investiční náklady.

116. K výkladu pojmu „skutečně vynaložené investiční náklady“ lze konstatovat, že zadavatel jej v rámci stanovených zadávacích podmínek blíže nespecifikoval, když sám nevymezil jeho interpretaci, a to ani odkazem na případný předpis, metodiku či jiný zdroj, jenž by takový výklad podával. Sám zadavatel ve svém vyjádření poukazuje na to, že v zadávací dokumentaci nevymezil, co vše bude považovat za investiční náklady, když takový pojem dle něj není ani pojmem zákonným, jímž by byla dána jeho definice. Úřad k tomu dodává, že žádný z účastníků správního řízení v rámci své argumentace ani příměrem nepředložil, že by investiční náklady bylo z jejich pohledu možné vnímat v rámci určité zákonné definice či podle konkrétní metodiky stanovující jejich rozsah. Ani Úřadu není známa existence takové univerzálně využívané zákonné definice investičních nákladů, jíž by bylo možné akceptovat jako zjevný výklad tohoto pojmu. Zadavatel tak i v tomto případě zjevně ponechal podmínky pro možný širší výklad (k důvodům upřednostnění prosoutěžního výkladu viz výše), který ostatně i sám zastává. Vzhledem k absentující relevantní právní úpravě se tak Úřad zaměřil na posouzení, jak může být běžně v rámci odborné veřejnosti tento pojem vnímán z hlediska rozsahu započitatelných nákladů, respektive zda existuje nějaký jednotný výklad tohoto pojmu, který by podporoval přístup zadavatele, nebo který by naopak stál proti zadavatelem zastávanému širokému výkladu daného pojmu.

117. Úřad z veřejně dostupných zdrojů shledal, že pojem investiční náklady používá kupř. Informační sytém územní identifikace v rámci popisu technicko-ekonomických atributů (TEA) stavebního objektu, podle něhož jsou celkovými investičními náklady veškeré náklady, které jsou nutné k výstavbě (bez hodnoty pozemku), které kromě nákladů na samotnou realizaci stavby obsahují také projektovou a inženýrskou činnost, přípravné práce a zabudované technologie. Podle přednášky ČVUT fakulty stavební shrnující problematiku analýzy a kalkulace nákladů životního cyklu staveb a článku na téma Kalkulace nákladů životního cyklu jako inovativní rozhodovací nástroj ve fázi navrhování staveb od stejného autora (jež jsou zařazeny ve správním spise) se životní cyklus stavby dělí na několik fází, kdy část z celkových nákladů životního cyklu tvoří i investiční náklady, přičemž se jedná o náklady na pořízení stavby. Součástí investiční fáze stavby je příprava a realizace investičního záměru a obvykle je tak členěna do etapy projektování a realizace. Do investičních (pořizovacích) nákladů podle uvedeného patří náklady na projektové a průzkumné práce, na stavební objekty, na provozní soubory, na nákup pozemku, vedlejší náklady spojené s umístěním stavby, ostatní náklady, náklady na stroje, zařízení, inventář, ostatní investice i provozní náklady na přípravu a realizaci stavby. Z přílohy č. 14 a č. 15 – finanční model realizace stavby – následné podmínky výzvy Národní plán obnovy – výpočet nákladovosti projektu dostupného nájemního bydlení vyplývá, že do položky investiční náklady celkem započítává i ostatní náklady přímo související s přípravou projektu (např. náklady na projektanty, povolovací proces, poradenství). Vydaná směrnice Správy železniční dopravní cesty, státní organizace č. 20 pro stanovení a členění investičních nákladů staveb ve znění její změny č. 1 ze dne 16. 11. 2017 pak bere celkové investiční náklady jako souhrn nákladů na přípravu, celkové zabezpečení a realizaci stavby včetně rezervních položek na nepředvídatelné činnosti hrazené z plánovaných investičních zdrojů, kdy do nákladů na přípravu a celkové zabezpečení stavby se zde započítávají náklady na investorsko-inženýrské činnosti ve výstavbě, náklady na dokumentace stavby či jiné náklady přípravy a zabezpečení stavby. Byť se pak kupř. dokument ČKAIT na téma Rozpočtování staveb v aktualizované verzi z roku 2018 nezmiňuje přímo o investičních nákladech, uvádí, že celkové náklady výstavby jsou veškeré náklady investora související s přípravou, realizací a uvedením stavby do provozu, kdy mezi celkové náklady na pořízení stavby se zařazují i projektové a průzkumné práce, stejně tak do souhrnného rozpočtu stavby se zařazují projektové, inženýrské a průzkumné práce.

118. Z výše uvedeného vyplývá, že pojem investiční náklady je u odborné veřejnosti běžně vnímán evidentně mnohem šířeji než jen náklady na samotné stavební práce, tedy jejich rozsah bývá zpravidla obsáhlejší. Byť se přitom mohou přístupy k investičním nákladům podle jednotlivých oblastí odbornosti (i jednotlivých institucí) více či méně lišit, a to i v tom, co vše by bylo možné pod tyto náklady zahrnout (kupř. rozdílný přístup, zda započítávat i hodnotu pozemku), je zřejmé, že jejich součástí v praxi napříč trhem bývají i náklady na projektovou činnost (projektové práce) a započítává se do nich i činnost inženýrská (inženýrské práce). Vzhledem k tomuto a vzhledem k absenci bližší definice daného pojmu v zadávací dokumentaci a s tím souvisejícímu zachování možného širšího pojetí investičních nákladů v zadávací dokumentaci a i s ohledem na samotný úmysl a postup zadavatele, který sám připouští takový přístup k danému pojmu, má Úřad za to, že je třeba stanovené zadávací podmínky vykládat v nastíněném širokém pojetí investičních nákladů.

119. Vzhledem ke všemu uvedenému se pak dle Úřadu nejeví jako excesivní, pokud i v rámci dokládaného plnění k EPC projektu byla z hlediska skutečně vynaložených investičních nákladů pro doložení finančního objemu akceptována realizovaná základní opatření jako celek, tj. včetně hodnoty projekčního zpracování navrhovaných opatření, jehož součástí byla vedle příslušných projektových dokumentací i inženýrská činnost. Úřad k tomu akcentuje, že ze smlouvy o energetických službách se zaručeným výsledkem pro realizaci dokládaného EPC projektu a jejích dodatků vyplývá, že dotčené zahrnuté projekční práce a inženýrská činnost byly nedílnou součástí základních opatření a že byly činěny v průběhu realizace dotčené fáze daného projektu.

120. Úřad k tomu pro úplnost doplňuje, že z obsahu dodatku č. 5 uzavřeného ke smlouvě o energetických službách se zaručeným výsledkem vyplývá, že obsah plnění EPC projektu v části spočívající v projekčním zpracování navrhovaných opatření byl stanoven tak, že budou zpracovány všechny stupně projektové dokumentace navrhovaných opatření, včetně revize opatření stavebních, která budou provedena odchylně od projektové dokumentace pro provedení stavby, jejíž zpracování zajišťoval zadavatel (PN Bohnice). Součástí projekčního zpracování bude dále inženýrská činnost pro povolení jednotlivých opatření dotčenými orgány státní správy a samosprávy, včetně revize opatření stavebních, která budou provedena odchylně od projektové dokumentace pro provedení stavby, jejíž zpracování zajišťoval zadavatel (PN Bohnice). O tom, že před samotným uzavřením smlouvy na realizaci daného EPC projektu zadavatel již disponoval jistou dokumentací, pak svědčí jak souhrnná technická zpráva z 11–12/2021, tak i obsah vyhotoveného souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 5. 1. 2022 a závazné stanovisko ze dne 20. 10. 2021. Již v rámci fáze I., tj. jako součást předběžné činnosti, pak bylo danou smlouvou k EPC projektu předpokládáno, že její součástí bude mj. zajištění dostupné dokumentace a přípravné a projekční práce a inženýrská činnost pro povolení stavby.

121. Z dostupných podkladů dále konkrétně vyplývá, že součástí fáze II. daného projektu EPC bylo skutečně již výše jmenované projekční zpracování navrhovaných opatření, jež se sestávalo z projektové dokumentace ke stavebnímu povolení a inženýrské činnosti, prováděcí a výrobní projektové dokumentace a dokumentace skutečného provedení, kdy i vybraným dodavatelem dokládané plnění ve vztahu k rekonstrukci reflektovalo celý rozsah realizovaných základních opatření, tj. vč. tohoto plnění. Současně dané plnění bylo prováděno v průběhu celé této fáze projektu, když ne ke všem realizovaným základním opatřením bylo třeba vyhotovovat dokumentaci, tedy bylo možné realizovat projektování a inženýrskou činnost až po zahájení realizace základních opatření, a když i z podstaty věci např. projektová dokumentace skutečného provedení musí být realizována až následně.

122. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ačkoli zjevně k dokládanému EPC projektu již před jeho realizací existovala i jistá prvotní dokumentace (pro provedení stavby), jejíž zpracování zajišťoval zadavatel projektu (PN Bohnice), a zpracování určité dokumentace vč. inženýrské činnosti bylo i součástí I. fáze samotného EPC projektu, tyto činnosti zjevně nebyly relevantní pro vybraným dodavatelem dokládané plnění v rozsahu základních opatření, přičemž nelze odhlédnout od toho, že naopak pak součástí těchto základních opatření bylo mj. projekční zpracování navrhovaných opatření (vč. inženýrské činnosti), které bylo navázáno přímo na danou fázi a základní opatření a které bylo realizováno v průběhu této fáze. Právě uvedené tedy oprávněně bylo i součástí dokládaného finančního objemu základních opatření. Respektive tato projekční a inženýrská činnost se tak jako součást základních opatření podílela na výsledné výši finančního objemu tohoto dokládaného plnění. Úřad doplňuje, že z dostupných podkladů nevyplývá, že by se na jejich realizaci zhotovitel EPC projektu neměl podílet. Poukazuje-li tak navrhovatel u ceny projektové dokumentace (pro zadání referenčního plnění) na to, že, se jedná o náklady, na kterých se zhotovitel EPC projektu ani vybraný dodavatel nepodílel, uvedené není v souladu s dostupnými podklady.

123. S ohledem na uvedené nelze dle Úřadu v šetřeném případě souhlasit s tvrzením navrhovatele, že do ceny rekonstrukce (stavby) nelze započítat náklady na projektovou dokumentaci, neboť by to představovalo ojedinělý a překvapivý přístup, když tomu tak zjevně není, stejně jako s tím, že takovéto náklady představují samostatné a na referenční zakázce nezávislé plnění, když nejen z uzavřené smlouvy a jejích dodatků na dané referenční plnění plyne opak, a to že se v šetřeném případě jednalo o nedílnou součást realizovaných základních opatření. I v odborných kruzích jsou přitom tyto náklady přijímány jako součást většího celku v rámci investičních nákladů.

124. Úřad tak uzavírá, že za situace, kdy i výklad investičních nákladů v šetřeném případě připouští širší pojetí možného rozsahu dokládaného plnění pro účely prokázání kvalifikace a hodnocení, když neomezuje náklady jen na ty spojené se stavebními pracemi a připouští mj. i započítání nákladů na projekční i inženýrskou činnost, a zadavatel takový výklad v rámci prosoutěžního přístupu ve výsledku aprobuje, nelze považovat za excesivní, resp. nepřípustné, pokud v tomto kontextu zadavatel akceptoval finanční hodnotu za realizovaná základní opatření jako celek.

125. Poukazuje-li pak navrhovatel na to, že dodatkem č. 5 k uzavřené smlouvě o energetických službách se zaručeným výsledkem byla cena základních opatření navýšena na hodnotu 500 848 686 K­č bez DPH a že tato částka převyšuje zadavatelem stanovený limit (500 mil. Kč bez DPH) přibližně o pouhých 0,0017 %, nelze shledat, že by předmětné bylo podstatné pro závěr o splnění stanoveného finančního požadavku zadavatele, když podstatným k němu zůstává jen to, zda ho bylo dosaženo. Rozhodné přitom pro tento účel obdobně nebývají ani důvody pro případné navýšení ceny v průběhu plnění a okolnosti jejich vzniku (např. inflační vlivy způsobené válkou na Ukrajině), kdy ani zadavatel k tomu žádné bližší požadavky, resp. omezení v šetřeném případě nestanovil. Tedy rozhodnou je zde zjevně pouze finanční hodnota požadovaného plnění k relevantnímu okamžiku jako taková. Podobně pak není v kontextu právě uvedeného rozhodné ani to, došlo-li k navýšení ceny základních opatření až po vystavení faktur za jejich 1. a 2. část, jestliže požadovaného limitu bylo v zadavatelem akceptovatelném období ve vztahu k dané referenční zakázce dosaženo, o čemž není z dostupných podkladů pochyb. Lze současně souhlasit se zadavatelem, že nic nemění ani to, byla-li do 2. části plnění v rámci základních opatření samostatně vyčleněna instalace záložního zdroje, když instalace nového záložního plynového zdroje byla zjevně součástí základních opatření, a to již od počátku uzavřeného smluvního vztahu. Byl-li tak požadovaný finanční limit, resp. limity zadavatele naplněny až uzavřeným dodatkem ke smlouvě (zde dodatkem č. 5), nejedná se o překážku, pro níž by nebylo možné v šetřeném případě referenční plnění vybraného dodavatele akceptovat.

126. Úřad dodává, že vybraný dodavatel v nabídce jasně indikoval, že splňuje zadávací podmínky, když deklaroval, resp. doložil k prokázání splnění stanového finančního limitu k dokládanému EPC projektu (v rozsahu jeho základních opatření) částku nad 500 mil. Kč, čímž se jedná jak o naplnění limitu min. 250 mil. Kč bez DPH dle čl. 10 odst. 1 písm. b) zadávací dokumentace, tak limitu min. 500 mil. Kč bez DPH dle čl. 12 odst. 12.3 zadávací dokumentace. Stejně tak z veřejných zdrojů, zejména z dodatku č. 5 ke smlouvě o energetických službách se zaručeným výsledkem, vyplývá, že finanční objem dokládaného plnění v rámci základních opatření dotčeného EPC projektu přesáhl limit 500 mil. Kč bez DPH. V intencích námitek navrhovatele tak není dán důvod se domnívat, že by tato podmínka stanovená zadavatelem nebyla v souvislosti s dokládanou referencí Bohnice vybraným dodavatelem naplněna, když samotná výše celkové částky jako taková ani není mezi stranami sporná.

127. Úřad se dále s ohledem na námitku navrhovatele, že zadavatel nedostatečně posoudil charakter a rozsah plnění reference Bohnice před výběrem dodavatele, rovněž zaměřil na vlastní postup zadavatele v průběhu zadávacího řízení ve vztahu k posouzení reference Bohnice, neboť ani přes volnější výklad stanovených zadávacích podmínek zadavatel nemůže upustit od jejího řádného posouzení. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel předně vycházel při posouzení nabídky vybraného dodavatele z jejího obsahu, kdy ve vztahu k referenci Bohnice sám zjevně neshledal pochyb o splnění předmětných stanovených zadávacích podmínek, a to i s ohledem na doložené osvědčení investora stavby. Poté, co v rámci obdržených námitek navrhovatele byly vzneseny pochybnosti o možnosti akceptace této reference vybraného dodavatele, zadavatel přistoupil v intencích aplikace postupu dle § 46 zákona k dotázání vybraného dodavatele na namítané skutečnosti. Zadavatel pak zjevně nezůstal pouze u tohoto postupu, když i z jeho vyjádření vyplývá, že též sám z veřejných zdrojů ověřoval věrohodnost poskytnutých údajů k referenci Bohnice. Konkrétně si dohledal v registru smluv příslušné smlouvy s dodatky vztahující se k referenci Bohnice, resp. k realizaci dotčeného EPC projektu, aby mj. ověřil jeho charakter pro účely naplnění stanovených podmínek (rekonstrukce či obnovy anebo výstavby) a výši skutečně vynaložených investičních nákladů za toto plnění (za realizovaná základní opatření). Na základě uvedeného mu tak byl znám nejen skutečný rozsah a charakter činností realizovaných v rámci tzv. základních opatření, ale i jejich výsledná cena. Vzhledem k uvedenému tedy nelze souhlasit, že by zadavatel neučinil vlastní úvahu a posouzení (ne)možnosti akceptace reference Bohnice v rámci stanovených zadávacích podmínek, zejména pak ve smyslu naplnění požadavku na plnění uskutečněné při realizaci rekonstrukce (obnovy či výstavby) a její finanční objem. I zadavatel se tak zabýval dotčenými aspekty tohoto referenčního plnění, na základě čehož ani tak neshledal pochyb o naplnění stanovených podmínek. Uvedený postup při posuzování reference Bohnice se tak vcelku nejeví jako rozporný se zákonem, když na základě vzešlých pochybností zadavatel s nimi vybraného dodavatele konfrontoval a na základě obdržené odpovědi ve vztahu k údajům uvedeným v nabídce i po vlastním ověření informací z nabídky vybraného dodavatele z veřejných zdrojů dané referenční plnění ve výsledku i s ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek akceptoval.[13]

128. Úřad pro úplnost dodává, že mezi účastníky řízení pak není sporu o splnění dalších dílčích parametrů podmínek dle čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) zadávací dokumentace a dle čl. 12 odst. 12.3.2 za­dávací dokumentace referencí Bohnice (a ani navrhovatel k tomuto nic nenamítá), zejm. že se v jejím případě jednalo o výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/sta­vebníka (na vedoucí pozici), když předmětem reference Bohnice byl dokládán výkon činnosti technického dozoru stavebníka, a to ve vztahu k objektu nemovité kulturní památky (psychiatrická léčebna Bohnice). Vzhledem k tomu a s ohledem na skutečnost, že vybraný dodavatel zadavateli v rámci referenčního listu doložil, že se jednalo o plnění bez výhrad, kdy byly dány předpoklady pro účely hodnocení dané reference dle kritéria K02, a to v plném bodovém ohodnocení 14 bodů, nejeví se Úřadu postup zadavatele, jenž předmětnou referenci vybraného dodavatele akceptoval a této přidělil body v uvedené výši, jako rozporný se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami.

129. S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad neshledal, že by zadavatel postupoval při posouzení reference Bohnice ve vztahu ke splnění podmínek technické kvalifikace dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace v rozporu se zákonem, stejně jako neshledal, že by při jejím hodnocení dle kritéria kvality stanovenému v čl. 12 odst. 12.3.2 za­dávací dokumentace postupoval v rozporu s § 119 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, tj. že by hodnocení nabídky vybraného dodavatele ve vztahu k referenci Bohnice učinil v rozporu se stanovenými pravidly dle zadávací dokumentace. Z postupu zadavatele dle Úřadu ani nevyplývá, že by si v souvislosti s hodnocením nabídky vybraného dodavatele při akceptaci reference Bohnice počínal v rozporu s namítanou zásadou rovného zacházení, resp. nedovoleně zvýhodňujícím způsobem či že by naopak došlo uvedeným k nezákonnému znevýhodnění navrhovatele.

130. Úřad s ohledem na vše výše uvedené konstatuje, že neshledal v rozsahu námitek navrhovatele uvedených v návrhu, vyjma části návrhu, jíž nepředcházely řádně a včas podané námitky (viz odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí), důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, pročež rozhodl o jeho zamítnutí tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

131. Úřad současně k uvedeným závěrům pro úplnost akcentuje, že zde uvedené posouzení bylo učiněno s ohledem na konkrétní specifika šetřeného případu, tj. zejména v intencích konkrétního způsobu stanovení zadávacích podmínek zadavatelem, charakteru dokládané reference i samotného předmětu šetřené veřejné zakázky, pročež zde uvedené závěry nelze mechanicky přenášet jako obecné a bez dalšího univerzálně aplikovatelné i na jiné, byť zdánlivě podobné případy.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha

2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava

3. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Úřad pouze pro úplnost podotýká, že v předmětném případě se nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, jež by Úřad nebyl oprávněn v souladu s ustanovením § 257 písm. h) zákona zastavit.

[2] Za významnou zakázku lze považovat výhradně takovou službu, jejíž realizace nebyla objednatelem, resp. příkazcem předčasně ukončena (zejména odstoupením od smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních či zákonných povinností na straně dodavatele).

[3] Činností správce stavby nebo výkonu technického dozoru investora/sta­vebníka se pro účely splnění kvalifikačního kritéria rozumí činnost, která zahrnovala technický dozor stavebníka nad prováděním stavby v průběhu celé realizace stavby, včetně kontroly fakturace zhotovitele stavby. Zadavatel upozorňuje, že pojem ‚správce stavby‘ v tomto kontextu nutně neodkazuje na správce stavby podle smluvních podmínek FIDIC.

[4] Pojmem pozemní stavba pro účely prokázání kritérií technické kvalifikace se rozumí budova jakožto nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, zejména pak: budova pro bydlení, budovy a haly občanské výstavby, budovy a haly pro výrobu a služby, stavby pro zemědělství, budovy pro skladování a stavby průmyslové.

[5] Toto kritérium technické kvalifikace splní dodavatel i v případě, že se jedná o významné zakázky zahájené dříve než v 5 letech před zahájením zadávacího řízení, pokud významné zakázky byly v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení dokončeny; Za dokončené se přitom považují takové významné zakázky, které se týkaly dokončené, předané a zkolaudované budovy, případně budovy provozované ve zkušebním provozu ve smyslu ust. § 237 zákona č. 283/2021 Sb.

[6] Činností správce stavby nebo výkonu technického dozoru investora/sta­vebníka se pro účely praxe člena týmu rozumí činnost, která zahrnuje mj. dozor nad zhotovitelem stavby v průběhu realizace stavby. Zadavatel upozorňuje, že pojem „správce stavby“ v tomto kontextu nutně neodkazuje na správce stavby podle smluvních podmínek FIDIC.

[7] Toto kritérium bude splněno i v případě, že se jedná o významnou zakázku zahájenou dříve než v 10 letech před zahájením zadávacího řízení, pokud významná zakázka byla v posledních 10 před zahájením zadávacího řízení dokončena; Za dokončenou se přitom považuje taková významná zakázka, která se týkala dokončené, předané a zkolaudované budovy, případně budovy provozované ve zkušebním provozu ve smyslu ust. § 237 zákona č. 283/2021 Sb.

[8] Úřad pro úplnost uvádí, že reference Bohnice byla vybraným dodavatelem pro účely prokázání splnění kvalifikace dokládána ve vztahu k zadávací podmínce dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, tj. pro účely prokázání splnění kvalifikace dodavatele dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, zatímco pro splnění podmínky dle čl. 10 odst. 10.2 bodu 1) zadávací dokumentace, tj. pro účely doložení kvalifikace vedoucího týmu technického dozoru ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, vybraný dodavatel zvolil jiné referenční plnění. Vzhledem ke skutečnosti, že vybraný dodavatel tedy referenci Bohnice nepoužil pro účely prokázání kvalifikace osoby vedoucího týmu technického dozoru, bylo možné ji v rámci zadávacího řízení využít i pro účely hodnocení dle kritéria „K02– Zkušenost osoby na pozici Vedoucí týmu technického dozoru“, když i sám zadavatel v čl. 12 odst. 12.3.1 za­dávací dokumentace stanovil, že ve smyslu předmětného kritéria K02 bude hodnotit zkušenosti osoby nad rámec kritéria technické kvalifikace dle čl. 10 odst. 10.2 bodu 1) zadávací dokumentace.

[9] Úřad tedy nepřehlíží odlišné stanovení obou zadávacích podmínek, kdy důvody k tomuto zadavatel také srozumitelně vysvětluje ve svých vyjádřeních, nicméně Úřad má za to, že toto stanovení je v kontextu řešeného případu nepodstatné, když je zjevné, že v případě obou zadávacích podmínek zadavatel umožnil předložit i zkušenost týkající se rekonstrukce (kdy v případě dotčeného kvalifikačního kritéria zde současně uvedl možnost doložit zkušenost při obnově, kterou ovšem vnímá de facto jako obdobu rekonstrukce, zatímco u hodnotícího kritéria toto vymezení rozšířil i na výstavbu). Jinými slovy i pokud by Úřad připustil, že užití slov rekonstrukce a obnova v rámci uvedeného kvalifikačního požadavku je do jisté míry matoucí, ani z toho nelze dovozovat výklad pojmu rekonstrukce (či obnova) v kontextu navrhovatelem tvrzeného. V kontextu řešeného případu bude rozhodné primárně naplnění pojmu rekonstrukce, jak bude rozvedeno dále.

[10] Viz kupř. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0153/2024/VZ a č. j. ÚOHS-41483/2024/162 ze dne 6. 11. 2024 či rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 66/2­020 – 163 ze dne 31. 10. 2022.

[11] Úřad k tomu doplňuje, že ani použitý výraz „takové stavby“ užitý jak v případě stanovené podmínky kvalifikace [vyjma podmínky dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zákona], tak i podmínky hodnocení a priori neznamená, a zadavatel jej tak ani sám ve výsledku nevykládá, že jím bylo ve vztahu k rekonstrukci zpřesněno, že v případě jejího plnění lze akceptovat výhradně jen ty její dílčí části, činnosti, jež by bylo možné označit za stavební práce (a žádné jiné), neboť takto daná podmínka zjevně stanovena, resp. zúžena nebyla.

[12] Úřad pro úplnost dodává, že nepřehlédl, že v případě podmínky kvalifikace dodavatele dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace byl v jejím znění finanční limit uveden přímo za takovou rekonstrukci (či obnovu), zatímco u dotčené podmínky hodnocení a i v jiných podmínkách kvalifikace zněl požadavek na finanční objem takové stavby, kdy plnění mělo být dokládáno při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby. Úřad zde odkazuje na již výše uvedené a k formulaci „takové stavby“ nadto dodává, že pakliže zadavatel připouští splnění stanoveného požadavku rekonstrukcí či výstavbou, lze z hlediska racionálního výkladu těchto zadávacích podmínek uvést, že odkaz na takovou (pozemní) stavbu zřejmě i v případě dokládané rekonstrukce míří právě na její finanční hodnotu a nikoli již na hodnotu původní stavby, na níž byla rekonstrukce realizována. Takový výklad dané zadávací podmínky ani rozporován nebyl a podporuje jej i vlastní postup zadavatele v zadávacím řízení.

[13] Úřad ve vztahu k postupu dle § 46 zákona v šetřeném případě pro úplnost dodává, že na rozdíl od otázky naplnění podmínek kvalifikace, kdy je účastník zadávacího řízení na základě výzvy zadavatele oprávněn nejen objasnit, ale i doplnit či změnit údaje týkající se prokázání jejich splnění, lze údaje, které jsou předmětem hodnocení, tímto postupem jen objasnit, tedy nelze provést jejich materiální změnu. Jinými slovy ve vztahu k hodnocení musí obsah nabídky zůstat totožný a uvedeným postupem může být zadavateli původně nejasná informace vysvětlena, případně nejasnost uvedena na pravou míru.