ÚOHS-R0134/2025/VZ-46618/2025/163

V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 9. 10. 2025 navrhovatelem

• GEOtest, a. s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, Slatina, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 7. 2025 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem ev. č. ČAK 15040, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0548/2025/VZ, č. j.  ÚOHS-36604/2025/500 ze dne 24. 9. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatele ze dne 1. 8. 2025 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• Povodí Odry, státní podnik, IČO 70890021, se sídlem Varenská 3101/49, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 3. 9. 2025 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky – „Bělá a Staříč, PŠ 2024 – projektová dokumentace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2025 pod ev. č. Z2025–030991 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2025 pod ev. č. 369244–2025

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 5 a § 152 odst. 5 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0548/2025/VZ, č. j. ÚOHS-36604/2025/500 ze dne 24. 9. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel zahájil dne 6. 6. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Bělá a Staříč, PŠ 2024 – projektová dokumentace“.

2. Dle bodu 2.1 zadávací dokumentace[1] je předmětem veřejné zakázky vypracování projektových dokumentací pro potřeby vydání povolení stavby a dokumentací pro provádění stavby, zajištění potřebných souvisejících průzkumů a činností (geodetické zaměření, geologické, biologické a jiné průzkumy, návrh koncepce, hydrotechnické výpočty, posouzení EIA apod.), inženýrská činnost a projednání dokumentací s dotčenými orgány a organizacemi, vypracování majetkoprávních podkladů, zajištění vydání povolení pro provedení staveb, provádění autorského dozoru při provádění jednotlivých staveb na vodních tocích Bělá a Staříč.

3. Podle bodu 1.3 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky
100 000 000 Kč.

4. Dne 8. 7. 2025 navrhovatel podal námitky proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“)[2], které byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 23. 7. 2025 námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“)­.[3]

II.             Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

5. Úřad obdržel dne 1. 8. 2025 návrh navrhovatele z téhož dne podle § 250 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)[4], proti zadávacím podmínkám a úkonu zadavatele, konkrétně proti rozhodnutí o námitkách. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

III.           Napadené rozhodnutí

6. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o zastavení správního řízení na základě ustanovení § 257 písm. h) zákona, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu podle ustanovení § 265 písm. a) zákona, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

7. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám, konkrétně navrhovatel uvádí, že zadavatel neurčitě vymezil předmět veřejné zakázky, kvůli čemuž nelze podat porovnatelné nabídky.

8. Úřad v rámci posouzení návrhu zjistil, že některé námitky navrhovatel uplatnil až v návrhu, ale v námitkách nikoliv. Dle názoru Úřadu níže uvedená tvrzení nejsou obsažena v námitkách:

a.             zadavatel nestanovil rozsah a počet mostních konstrukcí včetně další veřejné infrastruktury, jejichž návrh má projektant s investorem koordinovat;

b.             zadavatel požaduje v souvislosti s návrhem mostů a lávek a v souvislosti s umisťováním inženýrských sítí koordinaci se subjekty třetích stran, které v tuto chvíli nejsou známy;

c.              zadavatel blíže nedefinoval rozsah nových staveb, které mohou být součástí díla;

d.             zadavatel neuvedl, jaké vodní elektrárny budou obnovovány, jaký je jejich počet a jakým způsobem budou obnovovány;

e.             zadavatel nestanovil dostatečně určitě rozsah a počet inventarizace dřevin;

f.               ve vymezení rozsahu položky „2.8. Vypracování koncepce návrhu řešení“ chybí definice rozsahu mostů a lávek, doprovodné infrastruktury jako jsou vodovody, kanalizace, výpusti, přeložky, silnice, stezky, objekty pozemního stavitelství, občanské infrastruktury, počet jezů, vodních děl, vodních elektráren, a že pro nacenění této položky je nedostatečná „specifikace na informaci 60 stupňů ve dně“.

9. Úřad k těmto návrhovým tvrzením souhrnně uvedl, že se jedná o uvedení nových skutečností oproti skutečnostem obsaženým v námitkách. K takovým skutečnostem má přitom Úřad
v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli (tj. v námitkách), přičemž navrhovatel je povinen tuto skutečnost prokázat. Jelikož v posuzovaném případě navrhovatel těmito námitkami reagoval na konkrétní ustanovení zadávacích podmínek, která mu byla již v okamžiku podání námitek známa, je zcela jisté, že mohl tyto skutečnosti namítat již ve svých námitkách. Jelikož tak neučinil a uvedl tuto argumentaci až v návrhu, Úřad k těmto částem návrhu nepřihlédl a věcně se jimi nezabýval.

10. Úřad dále uvedl, že podle § 36 odst. 3 zákona je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů, aby mohli podat porovnatelné nabídky. Úřad konstatoval, že zadavatel vymezil předmět zakázky prostřednictvím zadávací dokumentace, technické specifikace a termínové a cenové specifikace dostatečně určitě. Dodavatelům bylo zřejmé, jaké činnosti a v jakém množství mají nacenit.

11. Úřad dále posoudil námitku, že zadavatel měl použít postup pro uzavření rámcové dohody. Úřad konstatoval, že z návrhu smlouvy neplyne, že by zadavatel hodlal zadávat dílčí veřejné zakázky. Uzavřením smlouvy vzniká povinnost dodavatele plnit celý předmět zakázky bez dalších objednávek. Úřad rovněž uvedl, že zákon nestanoví povinnost zahrnout inflační doložku do obchodních podmínek. Úřad zdůraznil, že posouzení vhodnosti smluvních podmínek není v jeho kompetenci, pokud nejde o zjevný exces ohrožující základní zásady zákona. Potenciální navýšení nákladů je podle Úřadu běžné obchodní riziko, které dodavatelé musí zohlednit při kalkulaci ceny. Úřad neshledal, že by absence inflační doložky představovala porušení zákona. Úřad rovněž konstatoval, že zadavatel ve smlouvě stanovil postup pro případ potřeby víceprací či méněprací (dohoda smluvních stran podle čl. 5.1 návrhu smlouvy). Taková změna podléhá § 222 zákona. Úřad považuje tento mechanismus za standardní a zákonný.

IV.          Rozklad navrhovatele

12. Dne 9. 10. 2025 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 9. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

13. Rozklad se zaměřuje na zásadní nedostatky v zadávací dokumentaci, které podle navrhovatele znemožňují transparentní a nediskriminační soutěž mezi dodavateli, a dále na nepřezkoumatelnost samotného napadeného rozhodnutí.

14. Navrhovatel rozklad rozčlenil do dvou základních argumentačních okruhů námitek. V první části rozkladu navrhovatel uvádí, že Úřad věc nesprávně a zcela nedostatečně posoudil jak po skutkové, tak právní stránce a nevypořádal se s meritem vlastního návrhu, tj. že zadavatel nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona, ve spojení se zásadou transparentnosti vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona, a to ohledně požadavků na určité vymezení předmětu veřejné zakázky, což činí dotčené zadávací podmínky netransparentní a znemožňující podání porovnatelných nabídek. Ve druhé části rozkladu navrhovatel brojí proti postupu zadavatele, který se dle jeho názoru dopustil nezákonného zadávacího řízení mimo režim rámcové dohody.

15. Navrhovatel především namítá, že zadávací podmínky byly formulovány neurčitě a obecně, což znemožňuje účastníkům kvalifikovaně nacenit rozsah požadovaného plnění. Předmět zakázky není dostatečně specifikován – chybí přesné vymezení počtu a typu objektů, které mají být řešeny, není jasné, zda se jedná o objekty ve vlastnictví státu, obcí či soukromých osob, a zadavatel nevymezil hranice mezi jednotlivými správci území. Dále není definován rozsah nových staveb, technické parametry jako návrhové průtoky (Q50–Q100) či požadavky na dimenzování objektů. Zadavatel rovněž požaduje koordinaci s třetími stranami, aniž by zajistil jejich součinnost, což může vést k neplnění smluvních závazků ze strany dodavatele.

16. Další zásadní výtkou je nemožnost podání porovnatelných nabídek. Vzhledem k neurčitosti zadávacích podmínek nemohou dodavatelé kvalifikovaně odhadnout rozsah prací, což vede k riziku výrazného rozdílu v cenových nabídkách, které nebudou založeny na stejném základě. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel nevyužil dostupné podklady, jako jsou analýzy povodňových škod, a odkazy na dokumenty z roku 2004 jsou zastaralé a nerelevantní. Navíc zadavatel paušalizuje proces EIA, aniž by zohlednil, že jeho rozsah bude závislý na konkrétních projektových záměrech, které zatím nejsou známy.

17. Další námitka navrhovatele se týká také absence inflační doložky v návrhu smlouvy, a to při plnění, které má trvat až deset let. Navrhovatel upozorňuje, že v takto dlouhém období může dojít k výraznému nárůstu nákladů, které nebude možné kompenzovat, což může vést k neudržitelnosti plnění ze strany dodavatele.

18. Úřad se dle názoru navrhovatele nevypořádal s meritem návrhových námitek, pouze formálně odkázal na zadávací dokumentaci, aniž by provedl její věcné posouzení. Napadené rozhodnutí neobsahuje dostatečné odůvodnění, čímž je podle navrhovatele nezákonné.

19. Veřejná zakázka měla být dle názoru navrhovatele zadávána v režimu rámcové dohody dle § 131 a násl. zákona. Plnění má totiž opakující se charakter a bude čerpáno dle aktuálních potřeb zadavatele. Návrh smlouvy fakticky naplňuje znaky rámcové dohody.

Závěr rozkladu

20. Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil v celém rozsahu a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

V.            Řízení o rozkladu

21. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

22. Zadavatel se ve vyjádření k rozkladu ze dne 16. 10. 2025 primárně odkazuje na obsah rozhodnutí o námitkách a na obsah vyjádření k návrhu. Zadavatel konstatuje, že rozsah přezkumu zadávacích podmínek je dán obsahem námitek navrhovatele, nikoliv jeho očekáváním komplexního přezkumu. Pokud navrhovatel v návrhu uvádí obecná tvrzení bez konkrétního odůvodnění, nelze po Úřadu ani zadavateli požadovat, aby se podrobně vyjadřovali ke každé jednotlivé zadávací podmínce.

23. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že předmět veřejné zakázky je neurčitý a bezbřehý. Zdůrazňuje, že doba plnění 10 let se týká pouze služeb autorského dozoru, které navazují na realizaci staveb, zatímco ostatní části plnění mají dobu trvání maximálně 5 let. Tento rozsah je podle zadavatele běžný u projektových zakázek. Navíc je v zadávací dokumentaci jasně uveden výčet činností a jednotek k nacenění, což zajišťuje porovnatelnost nabídek.

24. K námitce ohledně nedostatečné definice rozsahu a vlastníků poškozeného majetku zadavatel uvádí, že zakázka se týká vodních toků ve správě Povodí Odry, nikoliv majetku třetích osob. Zadavatel rovněž odmítá tvrzení, že chybí návrhový průtok Q50–Q100, a vysvětluje, že tento parametr bude stanoven až na základě projektových prací. Uvedený rozsah je pouze teoretickým cílem protipovodňové ochrany, nikoliv závazným požadavkem.

25. Ve vztahu k posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) zadavatel připomíná, že zákon vyžaduje posouzení komplexních úprav vodních toků na území jako celku, přičemž území je v zadávací dokumentaci jasně vymezeno. Zadavatel také reaguje na výtku navrhovatele ohledně údajně zastaralých podkladů a zrušené veřejné zakázky na studii, která měla být podkladem pro současnou zakázku. Uvádí, že tato studie měla být pouze teoretickým podkladem a že její zrušení bylo mimo jiné způsobeno obstrukčním jednáním navrhovatele.

26. Zadavatel se dále vymezuje vůči tvrzení navrhovatele, že zadávací řízení mělo být vedeno jako rámcová dohoda. Uvádí, že smlouva s dílčími prvky rámcovosti automaticky nepředstavuje rámcovou dohodu ve smyslu § 131 zákona. Rozhodnutí Úřadu, na které navrhovatel odkazuje (rozhodnutí ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. ÚOHS-R0031/2023/VZ), se týká zcela jiného typu plnění – dodávek pohonných hmot – a není na daný případ přiléhavé. Zadavatel neplánuje pravidelné opakující se plnění, ale jasně definoval rozsah služeb pro účely kalkulace nabídkové ceny.

27. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad navrhovatele zamítl.

Stanovisko předsedy Úřadu

28. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke zrušení napadeného rozhodnutí.

Stanovisko rozkladové komise

29. Rozkladová komise po projednání rozkladu předložila návrh, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena Úřadu k novému projednání. Stanovisko rozkladové komise je založeno na tom, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepostupoval v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona (technické či realizační požadavky a informace rozhodné pro vymezení předmětu veřejné zakázky nebyly stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení).

30. Dále se rozkladová komise neztotožnila s částí odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vztahu k výroku I. Rozkladová komise považuje tyto návrhové námitky jako rozšíření argumentace podaných námitek, nikoliv jako nově uvedené skutečnosti.

Odlišné stanovisko předsedy Úřadu

31. Předseda Úřadu je však odlišného názoru a shledává napadené rozhodnutí za zákonné. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem se odklonil od návrhu rozkladové komise a přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.

VI.          K námitkám rozkladu

K výroku I napadeného rozhodnutí

32. Výrokem I napadeného rozhodnutí došlo k zastavení řízení v části návrhu z důvodu, že část návrhu neobsahuje určité námitky oproti námitkám. Navrhovatel v podaném rozkladu pouze namítal, že se v případě námitek uvedených v bodu 8 tohoto rozhodnutí jednalo o „zjevné doupřesnění celkového kontextu neurčitosti a nejasnosti zadání předmětu Veřejné zakázky“.

33. Nejprve odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 131/2024 – 42 ze dne 30. 9. 2024, který v obecné rovině uvedl, že „dle ustálené judikatury platí, že podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je podmíněno předchozím podáním řádných námitek ve stejné věci; zároveň platí, že podání námitek je nutno posuzovat nikoli pouze formálně, ale především materiálně. To v praxi znamená, že pokud uchazeč určité pochybení zadavateli nevytýkal již v námitkách proti jeho úkonu či rozhodnutí, nemůže tak již relevantně a úspěšně učinit v návrhu na zahájení správního řízení. Při vědomí této obdoby koncentrační zásady platí, že obsah návrhu na zahájení řízení o přezkumu úkonů zadavatele je determinován obsahem podaných námitek a že uchazeč nemůže návrhem úspěšně brojit proti něčemu, co zadavateli v námitkách nevytkl“.

34. Z námitek navrhovatele vyplývá, že ty směřují proti zadávacím podmínkám, konkrétně pak navrhovatel namítá porušení ustanovení § 6 odst. 1 a 2 a § 36 odst. 3 zákona na základě těchto důvodů:

a.             Zadavatel stanovil zadávací podmínky netransparentním způsobem ve smyslu § 6 zákona a v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona, a to především pokud jde o v zásadě zcela absentující technické či realizační požadavky a informace rozhodné pro vymezení předmětu veřejné zakázky a pro vůbec možnost podání porovnatelných nabídek v zadávacím řízení.

i.               V termínové a cenové specifikaci jsou specifikované díly jednotlivých kapitol pouze měrnými jednotkami, které byly zjevně stanoveny pouze čistě hypoteticky a neopírají se o reálné podklady. Dle rozsahu tohoto díla je zřejmé, že jednotková množství budou značně překročena. V tomto případě není stanoven proces oceňování takovýchto prací.

ii.              Neurčitost vymezení předmětu spatřuje v nastavení technické specifikace, konkrétně viz bod 1.9 námitek.

b.             Cena díla, resp. nabídková cena nezahrnuje zvýšení nákladů kvůli inflaci nebo nepředpokládaným či nutným vícepracím. Plnění této veřejné zakázky je založeno na dlouhodobém poskytování služeb, kdy je na místě zpracovat tzv. časovou cenu.

c.              Z přiložené technické specifikace je zřejmé, že zadavatel bude stanovovat rozsah díla až na základě vypracované koncepce návrhu řešení, tedy opět až ad hoc, a tudíž jen v režimu rámcových dohod, k čemuž však zadavatel nepřistoupil, resp. zadávací podmínky takto zadavatel neformuloval. Stejně tak budou až v rámci zpracování díla stanoveny návrhové parametry průtoků, resp. povodňových stavů zásadně ovlivňující rozsah díla, navržených jednotlivých opatření a investičních nákladů.

35. Výrok I napadeného rozhodnutí se vztahuje k námitce nevymezení předmětu veřejné zakázky (bod a. ii. předchozího odstavce). Z porovnání námitkových okruhů v námitkách (bodu 1.9) a v návrhu (bodu 9) lze seznat, že navrhovatel ve svých námitkách skutečně neuplatnil námitky a–f uvedené v bodě 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad tak správně zjistil, že zmíněné námitky navrhovatel uplatnil pouze v návrhu, nikoliv v námitkách, což je jeden z předpokladů k tomu, aby se jimi Úřad vůbec mohl zabývat.

36. Rovněž z obsahu rozhodnutí o námitkách lze seznat, že se zadavatel vůbec nezabýval námitkami a–f uvedenými v bodě 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Uvedené shledávám logickým, neboť takové námitky navrhovatel ve svých námitkách neuplatnil.

37. Z obsahového porovnání námitek a návrhu navrhovatele je zřejmé, že návrh je rozsáhlejší a obsahuje navíc některé námitky oproti námitkám podaným zadavateli. 

38. Nesouhlasím s rozkladovou komisí a také s navrhovatelem, že ohledně předmětných námitek se jedná o „doupřesnění“ či o rozšíření argumentace již podaných námitek. V obecné rovině lze předmětné námitky navrhovatele kvalifikovat jako námitky směřující proti nedostatečnému vymezení předmětu. Nelze však zůstat v této rovině, protože námitka nedostatečného vymezení předmětu veřejné zakázky je sama o sobě zcela neurčitá. Nedostatečné vymezení předmětu se totiž musí projevit v nedostatečném nastavení určitých podmínek. Námitku samotnou pak lze spatřovat až v kombinaci nevymezení předmětu s konkrétní zadávací podmínkou. Samostatnou námitkou tedy např. je, že zadavatel dostatečně nevymezil předmět veřejné zakázky, i) když ceny jednotlivých forem geodetického zaměření jsou finančně velmi rozdílné a nelze tak získat srovnatelné nabídky, nebo např., ii) že jelikož není definován počet záměrů, nelze definovat počet biologických průzkumů. Jde o dvě „samostatné“ námitky. Pokud bude navrhovatel v návrhu dále rozvíjet argumentaci o rozdílnosti forem geodetického zaměření či o definování počtu záměrů pro biologické průzkumy, bezesporu nepůjde o nové námitky, ale bude se jednat o jejich rozvíjení. To se však v případě námitek uvedených v bodu 8 tohoto rozhodnutí nestalo. Navrhovatel v návrhu uvedl zcela nové důvody nedostatečného vymezení předmětu veřejné zakázky, na které zadavatel neměl možnost reagovat v rozhodnutí o námitkách, přičemž nešlo o reakci navrhovatele na argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách.

39. Pokud bych přijal výklad navrhovatele a rozkladové komise, navrhovateli by nic nebránilo, aby v námitkách snesl zcela obecnou námitku spolu s jedním upřesněním či příkladem a po vypořádání této námitky zadavatelem v rozhodnutí o námitkách by v návrhu mohl přijít s dalším „doupřesněním“ či příkladem jeho obecné námitky. Takový výklad nelze přijmout, protože by došlo k popření institutu vyřízení námitek podle § 245 zákona a koncentrace návrhu vůči námitkám ve smyslu § 251 odst. 4 zákona. V každém případě je třeba pečlivě rozlišovat mezi novou argumentací či novým důvodem a mezi rozvinutím již podané námitky či uvedením pouhého příkladu.[5]

40. Z pohledu zákona se tedy jedná o situaci, kdy je podán argumentačně „rozšířený“ návrh, který uplatňuje zcela nové námitky, které navrhovatel neuplatnil dříve ve svých námitkách, přičemž je navrhovatel objektivně uplatnit mohl, neboť znění zadávacích podmínek zadavatele bylo zřejmé od samého počátku zadávacího řízení.

41. V případě předmětných námitek se tedy jedná o námitky proti zadávacím podmínkám, které však navrhovatel ve lhůtě pro podání nabídek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona neuplatnil. Této části návrhu tak nepředcházely řádně a včas podané námitky, a Úřad se jí tudíž nemohl z věcného pohledu zabývat.

42. Na základě shora uvedeného konstatuji, že Úřad rozhodl správně, když správní řízení v části zastavil podle § 257 písm. h) zákona, neboť návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky.

K námitce neurčitého vymezení předmětu veřejné zakázky

43. Navrhovatel se této námitce věnuje velmi obsáhle v bodech 1.1–1.9.4. (str. 3–14 rozkladu). Ve své podstatě lze argumentaci zde uvedenou shrnout tak, že dle názoru navrhovatele je předmět veřejné zakázky neurčitý, což znemožňuje podání porovnatelných nabídek. Dílčí námitky se pak týkají nedostatečné specifikace rozsahu díla, neaktuálních podkladů, nemožnosti nacenit položky a rizika víceprací a dlouhodobosti zakázky. Navrhovatel uvádí, že zadavatel musí stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, přičemž zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

44. Úřad se nevymezením předmětu veřejné zakázky zabýval rovněž velmi obsáhle v bodech 89–137 odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž se samostatně vyjádřil ke každému namítanému důvodu nejednoznačného vymezení předmětu veřejné zakázky.

45. Dříve než přejdu k vlastnímu posouzení této námitky, mám za to, že Úřad postupoval při vypořádání této námitky pečlivě a v souladu se správním řádem. S obecnými východisky, týkajícími se vymezení předmětu veřejné zakázky, uvedenými v bodech 90–93 odůvodnění napadeného rozhodnutí, se zcela ztotožňuji.

46. Dle čl. 2. 2 přílohy č. 4 „Obchodní podmínky – Návrh smlouvy o dílo“ (dále jen „návrh smlouvy“) je předmětem veřejné zakázky poskytnutí odborných služeb spočívajících ve vypracování projektových dokumentací pro potřeby vydání povolení stavby (DPoS), projektových dokumentací pro provádění stavby (DPS) a dále zajištění potřebných souvisejících průzkumů a činností, zajištění vydání pravomocných povolení staveb a provádění autorského dozoru při provádění staveb. Předmět zakázky bude realizován pro dotčené území vodních toků Bělá v ř.km 0,000–30,700 a Staříč v ř.km 0,000–8,450, které jsou ve správě zadavatele. Předmět veřejné zakázky zahrnuje všechny příslušnými právními předpisy požadované úkony, které vedou k vydání povolení pro provedení jednotlivých staveb, které budou zhotovitelem navrženy na vodních tocích v uvedených dotčených úsecích.

Touto smlouvou se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za něj dohodnutou cenu. Předmětem díla jsou zejména následující práce a činnosti, bližší popis je uveden v bodu 2 přílohy č. 1 ZD – Technické specifikace (dále jen „Technické specifikace“), která je nedílnou součástí této smlouvy:

• geodetické zaměření,
• inženýrsko-geologický průzkum,
• hydrotechnické výpočty,
• biologický průzkum, hodnocení vlivu záměru na přírodu, EIA,
• pasportizace studní, inventarizace dřevin,
• vypracování koncepce návrhu řešení,
• projektové dokumentace pro vydání povolení staveb (DPoS), případně pro odstranění staveb, projednání dokumentací a zajištění povolení staveb,
• projektové dokumentace pro provádění staveb (DPS), projednání dokumentací,
• majetkové projednání,
• vizualizace a podklady pro prezentaci,
• koordinační činnost a podpora pro investora,
• autorský dozor.

47. Příloha č. 2 „Termínová a cenová specifikace“ (dále jen „termínová a cenová specifikace“) obsahuje více než 50 položek k nacenění. Struktura položek pak odpovídá struktuře provedené v technické specifikaci uvedené v předchozím bodu.

48. K dalším zjištěným skutečnostem obecného charakteru odkazuji na body 96 až 101 napadeného rozhodnutí a ve vztahu ke skutečnostem ohledně jedno­tlivých důvodů nejednoznačnosti vymezení předmětu veřejné zakázky odkazuji na body 111, 112, 117, 118, 122, 123, 125–132, 133 a 134 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad v souvisejících bodech rovněž vyhodnotil důvodnost každé jednotlivé námitky. Není tedy pravdou, že Úřad pouze odkázal na přílohy zadávací dokumentace.

49. Zadavatel rovněž dodavatelům poskytl dvě studie (souhrnné zprávy) z října 2004 vyhotovené obchodní společností Aquatis a.s, (dále jen „studie“). Tyto studie[6] se vztahují k řece Bělé a Staříč. Jedná se konkrétně o dokument „Návrh na stanovení záplavových území na řece Bělé v úseku Mikulovice – Bělá, km 0.0–28. 0“ a „Návrh na stanovení záplavových území na Staříči v km 0,000 – 8,500“. V úvodu studie pro řeku Bělou je uvedeno, že hlavním účelem je stanovení záplavového území řeky Bělé, včetně aktivních zón při stoleté povodni. V případě nevyhovujícího stupně ochrany proti povodním je doložen koncepční návrh úprav na navýšení protipovodňové ochrany. V úvodu studie pro řeku Staříč je uvedeno, že hlavním účelem je stanovení záplavového území řeky Staříč, včetně aktivních zón při stoleté povodni. V případě nevyhovujícího stupně ochrany sídel jsou předloženy návrhy opatření vedoucí ke zlepšení odtokových poměrů a k ochraně ohrožených prostor.

50. Obě zmíněné studie představují relativně podrobný náhled mj. do oblasti geologických, hydrogeologických, pedologických, splaveninových a hydrologických poměrů na obou řekách. Dále tyto studie obsahují přehledy objektů na říčním toku, mostních objektů, významných jezů a stupňů, a to pro obě řeky. Rovněž lze ve studiích nalézt i výpočtové modely, hydrologické výpočty a návrhy opatření.

51. Z uvedených příloh zadávací dokumentace mj. vyplývá, že zadavatel vymezil územní rozsah (konkrétní říční km na obou tocích) a popis činností (od geodetických, geologických, biologických průzkumů po EIA a autorský dozor), včetně cílů (obnova po povodni ze září roku 2024, zásady návrhu úprav, přístup k obnově vodních toků) atd. Technické parametry, které mohou být racionálně určeny až po průzkumech (např. konkrétní návrhový průtok v jednotlivých úsecích), jsou metodicky ukotveny: vycházet z N‑letých vod (preferenčně Q50–Q100); konkrétní hodnoty stanoví zadavatel po zaměření, výpočtech a návrhu koncepce v rámci plnění (tj. po získání objektivních dat).

52. V termínové a cenové specifikaci zadavatel definoval přesné množství činností k nacenění (např. 150 ks vrtů, 50 ks pasportizací studní, a to včetně podrobností jako zajištění souhlasu vlastníků pozemků s kácením dřevin apod.), přičemž celková nabídková cena je pevná a nejvýše přípustná pro tyto rozsahy.

53. Na základě uvedených podkladů nelze jednoduše tvrdit, že by zadavatel zcela rezignoval na povinnost jednoznačně stanovit zadávací podmínky.

54. Je nesporné, že se v tomto případě jedná se o složitou veřejnou zakázku, kde projekční činnost bude vykonávána soustavně a dlouhodobě, a rovněž se jedná o nákladnou veřejnou zakázku v desítkách milionů Kč, teoreticky i ve stovkách milionů Kč. Z koncepce zadávání veřejné zakázky, kterou přijal zadavatel, vyplývá, že zadavatel poptává jedno ucelené plnění. Dalo by se přirovnat k tzv. stavbě na klíč či ke stavbě zadávané metodou design and build. U metody design and build je charakteristické, že dochází k zadání projektových činností a stavebních prací v rámci jedné veřejné zakázky. Obdobně i zde došlo k zadání průzkumných prací a projektových činností v rámci jedné veřejné zakázky.  Na tomto místě uvádím, že je právem a současně odpovědností zadavatele, jakou konkrétní metodu či způsob si zvolí pro zadávání veřejné zakázky, neboť je to právě zadavatel, kdo ví, jak nejlépe naplnit své cíle či účel veřejné zakázky.

55. Souhlasím s navrhovatelem v tom, že zadavatel má podle § 36 odst. 3 zákona povinnost stanovit zadávací podmínky (vymezující předmět veřejné zakázky) „v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky“. Univerzální definice toho, co je ještě podrobnost nezbytná a co již není, neexistuje. Proto se každý případ musí posuzovat individuálně, přičemž bude potřeba posoudit míru určitosti/podrob­nosti zadávacích podmínek a míru přenášení odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Ustanovení § 36 odst. 3 zákona neukládá zadavateli povinnost poskytnout ex ante veškeré detailní podklady, kterými disponuje a které vznikají právě v rámci plnění zakázky (průzkumy, modely, výpočty). Povinností je poskytnout dostatek informací pro srovnatelné nacenění – to se děje prostřednictvím konkrétně stanovených kvantitativních položek v termínové a cenové specifikaci a jasného územního vymezení a poskytnout všem uchazečům informace stejné.

56. Je zřejmé, že čím méně informací o přesném rozsahu dodavatelé mají, tím více se dodavatelé musí chránit tím, že nabídku „nadhodnotí“. Dodavatelé na jedné straně čelí riziku ekonomické ztráty (v případě nabídnutí nízké ceny, ale reálná bude vyšší) a na druhé straně riziku neúspěchu v zadávacím řízení (nabídka pro vyšší cenu nebude nejvýhodnější). V důsledku toho je pak značné riziko i na straně zadavatele, že obdrží nabídky s vyššími cenami.

57. Pokud zadavatel popsal, že požaduje dokumentaci pro povolení stavby, dokumentaci pro provádění stavby, geodetické, geologické, biologické a jiné průzkumy, hydrotechnické výpočty, inženýrskou činnost, zajištění povolení, autorský dozor (a tyto specifikoval), tak stanovil naprosto jasně, co je výstupem nebo předmětem plnění. Jistě, jedná se o poměrně široký či komplexní soubor činností. Nicméně takto vymezený předmět nelze hodnotit jako bezbřehý, jak uvádí navrhovatel. Dodavatelé ví, co musí zahrnout do ceny a jaké související profesní kapacity potřebují. Předmět zakázky je popsán v rozsahu, který umožňuje uchazečům zpracovat srovnatelnou nabídkovou cenu a posoudit profesní předpoklady. Zákon po zadavateli nepožaduje popis každého jednotlivého geologického vrtu nebo konkrétní formy vyjednávání s dotčenými orgány, protože tyto činnosti se odvíjejí od výsledků průzkumů a jednání v průběhu zakázky. Postačí, že jsou v technické specifikaci definovány cíle, kterých má být dosaženo. Obdobně u zadávání metodou design and build také není nutno předem vymezit veškeré výkopové a stavební práce, na které poukazuje navrhovatel v rozkladu.

58. Je třeba rovněž přihlédnout k tomu, že zadavatel nemůže předem vědět výsledky průzkumů ani stanoviska dotčených orgánů. Naopak, kdyby je spekulativně předjímal a popsal předmět zakázky přehnaně detailně, mohl by tím nezákonně ovlivnit technické řešení a diskriminovat některé dodavatele. Úroveň detailu požadovaná navrhovatelem je objektivně nedosažitelná před realizací průzkumů. Zadavatel se tak nacházel v situaci, kdy předem nemohl stanovit podrobnější popis, neboť by vycházel ze spekulací, nikoli ze skutečného stavu daného území.

59. Nelze také říci, že by zadavatel neposkytl dodavatelům žádné podklady o situaci na obou tocích. Obě předložené studie obsahují celou řadu informací o stavu na jednotlivých tocích, které mohou být jistým vodítkem. Je sice pravdou, že po povodních v září 2024 nastaly na uvedených územích změny, jejichž následky mají být mimo jiné předmětem opatření, která mají být v zadávané zakázce navržena. Na tento fakt ostatně zadavatel výslovně upozornil. Na druhou stranu nelze také uzavřít, že by se z daných studií nedalo o předmětu plnění vůbec nic zjistit. Ostatně jinak by je zadavatel nedával uchazečům k dispozici.

60. Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů (s vědomím, že zadavatelem poskytnuté studie mohou sloužit jen podpůrně v souvislosti s naceněním předmětu plnění veřejné zakázky) se domnívám, že zadavatel udělal ve své podstatě maximum možného, aby dodavatelům poskytl co nejvíce relevantních informací pro nacenění celého předmětu plnění. Je třeba pamatovat na to, že projektová dokumentace, průzkumy a inženýrská činnost nejsou „hotové“ výrobky, ale intelektuální činnosti, jejichž výsledky se odvíjejí od skutečného stavu území, požadavků dotčených orgánů, průběžných jednání apod. Proto nelze podrobně popsat všechny dílčí kroky ani v průběhu zadávacího řízení, ani těsně po jeho skončení, protože se vyvíjejí až v rámci realizace smlouvy. Zároveň devastující následky, které měly povodně v září 2024, ukázaly, že je na daném území třeba postupovat ve vztahu k protipovodňovým opatřením urychleně. To, že jde o oblasti s vysokým potenciálem záplav, vyplývá jednak ze studií a jednak z faktického opakování záplav na daném území s více či méně devastujícími účinky na zástavbu. V takové situaci lze pochopit záměr zadavatele na ochraně života a zdraví osob a ochraně majetku s tím, že zadá zakázku jako celek, kdy jeden subjekt, odpovědný za průzkum stavu toků bude plynule připravovat veškeré další navazující kroky. Takto komplexní zakázka sice znamená vyšší riziko na obou stranách (u zadavatele riziko vyšší ceny a u dodavatele rizika nacenění ne zcela jasného rozsahu budoucího plnění), avšak je to dáno objektivními a pochopitelnými důvody.

61. Argumentace navrhovatele, že „chybí přesné vymezení počtu a typu objektů“ (mosty, lávky, vodní díla apod.), míjí podstatu předmětu plnění – veřejná zakázka nepožaduje katalog všech objektů předem, ale zpracování koncepce a projektů na základě standardních průzkumů a výpočtů. Přílohy zadávací dokumentace přesně stanoví, co je třeba provést (rozsah průzkumů, výpočtů, pasportizací atd.) a v jakém počtu to nacenit. Zadavatel vymezil jednotlivé položky, zafixoval množství k nacenění a neumožnil měnit termínovou specifikaci. „Cenová“ soutěž tak probíhá na stejném základu a každý dodavatel může nacenit shodné počty a shodný rozsah činností.

62. Porovnatelnost nabídek vyžaduje jednotné zadání, nikoli absolutní předběžnou znalost všech budoucích technických detailů. Jednotné zadání zde existuje v podobě pevného položkového rozsahu k nacenění. Vše ostatní jsou obchodní a odborné rozdíly mezi dodavateli (technologie, kapacity, know‑how, zkušenosti), které rovněž vstupují do cenotvorby v rámci nabídek. Podle mého názoru si dodavatelé jako odborníci na relevantním trhu mohli být schopni na základě zadávacích podmínek provést odhady (a to i vlastním průzkumem oblasti např. s pomocí kamer nebo dronu, případně si prostudovat mapové podklady, jak dané říční toky vypadaly před povodněmi z roku 2024 a kde se jaké budovy, či objekty nacházely, jak vypadaly různé hráze a jezy, koryta řek před povodní atp.).

63. Mám tedy za to, že v tomto případě zadavatel stanovil zadávací podmínky ještě v mezích § 36 odst. 3 zákona s tím, že vzhledem k podrobnosti vymezení předmětu na sebe přenesl riziko, že v zadávacím řízení obdrží nabídky s vyššími cenami. Nicméně jsem toho názoru, že zadávací podmínky obsahují informace nezbytné pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

64. Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že Úřad přehlédl podstatu námitek ohledně nacenění položky 2.8 termínové a cenové specifikace, neboť je nezbytné znát informace o návrhových průtocích.

65. Úřad poukázal na úvodní informace technické specifikace, bod 2.8 technické specifikace a vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2025 a dospěl k závěru, že „v současné době ani sám zadavatel není schopen stanovit definitivní hodnoty návrhových průtoků pro jednotlivé úseky dotčených toků. Tyto hodnoty mají být stanoveny až v průběhu realizace veřejné zakázky, a to na základě zaměření, průzkumů, hydrotechnických výpočtů a návrhu koncepce, tj. na základě činností, které má realizovat vybraný dodavatel.“ Úřad rovněž dodal, že navrhovatel v návrhu nebo námitkách neuvádí žádné odůvodnění, proč konkrétně pro nacenění již nyní potřebuje informaci o návrhovém průtoku.

66. Hydraulické výpočty měl dodavatel nacenit dle části 2. 3 „Hydrotechnické výpočty“ termínové a cenové specifikace – „Hydrotechnické výpočty – 1D hydraulický výpočet, včetně zpracování výstupů viz TS, odst. 2.3., písm. a), b)“, „Hydrotechnické výpočty – 2D hydraulický výpočet pro kontrolní průtok viz TS, odst. 2.3., písm. c)“ a „Posouzení splaveninového režimu viz TS, odst. 2.3., písm. d)“.

67. Z technické specifikace vyplývá, že hydraulické výpočty budou provedeny na základě zadavatelem stanoveného průtoku (Q50–Q100), který je dle zadavatele teoretickým předpokladem pro zadání veřejné zakázky. Konkrétní hodnoty návrhového průtoku pro jednotlivé dílčí úseky dotčených vodních toků budou stanoveny až na základě zaměření, průzkumů, hydrotechnických výpočtů a návrhu koncepce v rámci plnění díla vybraným dodavatelem.

68. Při vypořádání této námitky vzal Úřad správně v úvahu koncepci zadávání veřejné zakázky, tedy že jde o jedno plnění, při kterém se některé rozhodné hodnoty pro zpracování projektu zjistí až v rámci realizace veřejné zakázky. Již výše jsem dovodil, že takový způsob zadávání může být legitimní, a proto pokud zadavatel nedisponuje určitými údaji, k jejichž zjištění má dojít až v rámci plnění předmětu veřejné zakázky, je zřejmé, že zadavatel nemůže takové údaje poskytnout. Naopak de facto požaduje, aby výsledné hodnoty průtoku byly stanoveny až na základě zaměření, průzkumů a hydrotechnických výpočtů provedených dodavatelem. Uvedené avizoval zadavatel jak v zadávací dokumentaci, tak výslovně ve zmíněném vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel není povinen garantovat definitivní hydrologické hodnoty průtoku v okamžiku vyhlášení zadávací dokumentace (technické specifikace), pokud stanoví transparentní metodiku jejich určení během plnění (což učinil). Skutečnost, že dodavatel v zásadě nesouhlasí se způsobem zadávání veřejné zakázky a současně ignoruje související zadávací podmínky, neznamená, že je samotné zadávání veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Uznávám, že zde jde o situaci, kdy je riziko při zpracování nabídkové ceny na straně dodavatele zvýšeno. Stále je ale možno na základě zadávacích podmínek, zadavatelem poskytnutých informací a odborných znalostí, zkušeností a know how dodavatele nabídkovou cenu kvalifikovaně stanovit.

69. Z technické specifikace vyplývá, že zadavatel obdrží zaměření, průzkumy, hydrotechnické výpočty a návrhy koncepcí, které bude muset vyhodnotit a na základě vyhodnocení posoudit mj. jaká opatření jsou v dané oblasti technicky a nákladově proveditelná a následně pak stanovit návrhové průtoky. Bezesporu náklady na zpracování projektové dokumentace úpravy území pro stoletou vodu budou jiné než náklady na úpravy území pro padesátiletou vodu. Bude tedy na zadavateli, aby vyhodnotil zaměření, průzkumy, hydrotechnické výpočty a navrhovaná opatření a jejich proveditelnost ve všech směrech. Právě proto nelze předem stanovit, jaké průtoky na jednotlivých dílčích úsecích dotčených vodních toků zadavatel požaduje zajistit.

70. Ve shodě s Úřadem mám za to, že vzhledem ke zvolenému způsobu zadávání se jeví zdůvodnění zadavatele jako logické, rozumné a přesvědčivé. Není pravdou, že Úřad nepostihl podstatu námitek, neboť Úřad vypořádal skutečnosti vyplývající z jejich jazykového znění i z jejich věcného obsahu.

71. Navrhovatel dále namítá, že studie nejsou relevantní jako podkladový materiál pro určení rozsahu díla. V prvé řadě musím souhlasit se zadavatelem, že takovou námitku navrhovatel nevznesl v návrhu (ani v námitkách). Protože ani nejde o reakci na argumentaci Úřadu, ale o další důvod nedostatečného „formulování technických podmínek“, mám za to, že se jedná o novou námitku rozkladu ve smyslu § 82 odst. 4 správního řádu. Pouze k tomu dodávám, že skutečnost, že zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace i studie z roku 2004, jen přispívá k tomu, aby si dodavatelé mohli učinit lepší úsudek ohledně rozsahu předmětu plnění (zde mimo jiné i ohledně výše průtoků). Je zřejmé, že k údajům ze studií z roku 2004 je potřeba přistupovat rozumně, což by však nemělo být překážkou pro odborníka v oblasti. Stáří studií samo o sobě tedy nebrání tomu, aby k nim mohlo být přihlédnuto podpůrně.

72. Navrhovatel uvádí, že nelze na dodavatele přenášet rozsah potřeb a cílů, které je povinen si sám definovat zadavatel. Dle názoru navrhovatele není uveden explicitně rozsah ani vlastník poškozeného majetku, který je určen k obnově. Nikde není stanovena hranice mezi poškozenými majetky různých vlastníků nebo správců, podniku povodí, jiných státních organizací, především správců dopravní nebo energetické infrastruktury a soukromých subjektů. Navrhovatel nemůže jednoznačně definovat rozsah poškozeného majetku a určit hranice poškozených objektů pro zadavatelem předepsané počty úkonů. V definovaném úseku se nachází vyšší stovky objektů, z nichž významné množství neoddělitelně obsahuje různé druhy infrastruktury s různými vlastníky. Jedná se například o vodohospodářské objekty břehových zdí v majetku podniku povodí, jejichž nedílnou součástí jsou dopravní komunikace a mosty v majetku správců dopravní infrastruktury. Rovněž se jedná o objekty protipovodňové ochrany, které jsou neoddělitelně spjaty s pozemními objekty soukromých subjektů.

73. Ohledně rozsahu poškozeného majetku odkazuji na bod 128 napadeného rozhodnutí, ve kterém se Úřad zabýval totožnou námitkou navrhovatele. Současně souhlasím se závěrem Úřadu, že „navrhovatel v návrhu nijak blíže nevysvětluje, z jakého konkrétního důvodu považuje za nezbytné těmito informacemi disponovat, resp. proč nemůže tuto položku[7] bez znalosti rozsahu poškozených staveb nacenit“.

74. Ve vztahu k neuvedení vlastníků poškozeného majetku, nestanovení hranice mezi poškozenými majetky souhlasím se zadavatelem, že navrhovatel opět neuvádí jakýkoliv důvod, proč právě tyto informace považuje za nezbytné pro zpracování nabídky, a že se jedná o novou námitku rozkladu ve smyslu § 82 odst. 4 správního řádu, neboť nebyla obsažena v návrhu, Úřad se jí nezabýval a ani nejde o námitku zpochybňující závěry Úřadu. Tuto námitku tedy odmítám jako nepřípustnou.

75. Závěrem části týkající se vymezení předmětu veřejné zakázky uvádím, že rozkladová komise měla za to, že zadávací dokumentace je v některých částech nedostatečná. Ačkoliv je zjevné, že i pro zadavatele je zde celá řada neznámých, je to dáno předmětem plnění a tím, jak musí být veřejná zakázka plněna postupně a komplexně, kdy na jednu činnost budou plynule navazovat činnosti další, které budou probíhat právě s ohledem na věcná zjištění vyplývající z průzkumů a jejich vyhodnocení. Nemám tedy za to, že zadávací dokumentace je neúplná či nejednoznačná, nýbrž se jedná se o přirozený stav daný z podstaty předmětu plnění veřejné zakázky.

76. Navrhovatel namítá, že pokud Úřad předpokládá řešení změn smlouvy pouze prostřednictvím § 222 zákona (nepodstatné změny), pak tím fakticky připouští porušení tohoto ustanovení už nyní. Navrhovatel argumentuje, že vícepráce jsou omezeny na 30 % hodnoty zakázky a neočekávatelná plnění jsou nepřípustná, tzn. že zadavatel nemůže spoléhat na § 222 odst. 6 zákona. Dále naznačuje, že pokud Úřad usoudil, že zadavatel od počátku neurčitě formuloval zadávací podmínky s úmyslem využít § 222 zákona, pak tímto postupem zadavatel nutně porušil § 36 zákona.

77. K této námitce obecně uvádím, že Úřad uvedl použití § 222 zákona pouze jako možnost, která vyplývá ze zákona. Ať už během plnění smlouvy k aktivaci § 222 zákona dojde nebo ne, nelze a priori dovozovat porušení § 36 zákona, obzvláště ne před uzavřením smlouvy.

78. Úřad konkrétně uvedl, že: „pokud by v průběhu realizace díla vyšlo najevo, že je potřeba provést větší nebo menší množství některé činnosti, pak se smluvní strany musejí na takové změně závazku dohodnout, jak zadavatel stanovil v čl. 5.1 návrhu smlouvy. Taková změna závazku by pak podléhala pravidlům uvedeným v § 222 zákona.“

79. Z uvedené formulace vyplývá, že Úřad pouze konstatoval, že existuje zákonná možnost provést nepodstatné změny podle § 222 zákona. Samotná existence nebo předpoklad využití tohoto ustanovení není porušením § 36 zákona (který se týká jasnosti a určitosti zadávacích podmínek). Zákon dopředu počítá s tím, že u (dlouhodobých) smluv mohou nastat situace vyžadující úpravy – proto § 222 zákona existuje. Ustanovení § 36 zákona vyžaduje, aby zadávací podmínky byly jasné a určité při zahájení řízení. Možnost budoucích nepodstatných změn neimplikuje, že zadavatel nastavil zadávací podmínky neurčitě. Je tomu přesně naopak, neboť zákon předpokládá, že i při jasně definovaných zadávacích podmínkách, mohou nastat objektivní okolnosti vyžadující úpravu. Navrhovatelem zmíněný zákonný limit 30 % je správný, ale není relevantní pro posouzení zákonnosti současných zadávacích podmínek. Tento limit je pojistkou proti obcházení zákona, nikoli indikátorem, že zadavatel jedná nezákonně. Ve vztahu k neočekávatelným plněním a vícepracím uvádím, že zadavatel je povinen minimalizovat neočekávatelná plnění, ale nelze absolutně vyloučit, že nastanou. Proto zákon umožňuje jejich řešení v omezeném rozsahu (§ 222 odst. 6 a 9 zákona).

80. Tuto námitku musím odmítnout jako neopodstatněnou.

81. K argumentaci navrhovatele, že veřejná zakázka měla být zadávána v režimu rámcové dohody dle § 131 a násl. zákona, neboť plnění má totiž opakující se charakter a bude čerpáno dle aktuálních potřeb zadavatele a že návrh smlouvy fakticky naplňuje znaky rámcové dohody, v souladu s body 139 a 140 napadeného rozhodnutí uvádím, že z návrhu smlouvy a zadávací dokumentace naopak vyplývá přímé plnění, kde nejsou předvídány samostatné dílčí zakázky s obnovou či bez soutěže. Rámcová dohoda je nástroj pro budoucí zadávání dílčích veřejných zakázek na základě rámcových podmínek. Zde však nedochází k následnému zadávání dílčích plnění, nejedná se o „ad hoc“ čerpání podle budoucích objednávek. Jde o jediný komplexní závazek s předem definovaným množstvím a cenou. Tedy nejde o rámcovou dohodu.

82. Námitky navrhovatele ve vztahu k nezákonnému zadávání veřejné zakázky mimo režim rámcové dohody odmítám jako nedůvodné. Ze zadávacích podmínek ani z návrhu smlouvy nevyplývá, že by se zadavatel snažil obcházet zákon, neboť zadavatel nezadává dílčí veřejné zakázky, ale zadává jedinou veřejnou zakázku dle pevně stanovených podmínek.

83. Ve vztahu k námitce navrhovatele ohledně absence inflační doložky v návrhu smlouvy, a to při plnění, které má trvat až deset let, konstatuji, že Úřad tuto otázku posoudil správně a zcela se ztotožňuji se závěry Úřadu uvedenými v bodě 146 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zákon neukládá povinnost sjednat inflační doložku. Je legitimním požadavkem zadavatele pre­ferovat fixní cenu (rozpočtovou jistotu), pokud je rozsah položkově stanoven a existuje legální mechanismus změn dle § 222 zákona. U dlouhodobých plnění je inflační doložka volbou, nikoli zákonnou podmínkou a její absence nečiní zadávací podmínky nezákonné ani netransparentní. K otázce zahrnutí či nezahrnutí inflační a valorizační doložky do zadávacích podmínek odkazuji na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 10. 7. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0074/2025/VZ; č. j. ÚOHS-25795/2025/163.

84. Tuto námitku odmítám jako nedůvodnou, neboť zákon nevyžaduje zahrnutí inflačního mechanismu do zadávacích podmínek. Absence inflační doložky tak nezpůsobuje nezákonnost (netransparentnost či porušení zákazu diskriminace).

85. Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu. Napadené rozhodnutí jsem při tom shledal zákonným a věcně správným, přičemž zároveň konstatuji, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci. Současně řádně označil všechny podklady pro vydání rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní předpisy (a v nich obsažené právní normy), které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

VII.        Závěr

86. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, lze dospět k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

2. Mgr. Tomáš Biem, V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Ve správním spise pod položkou č. 16.

[2] Ve správním spise pod položkou č. 14.

[3] Ve správním spise pod položkou č. 15.

[4] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[5] Dalším příkladem může být námitka směřující do jednoznačnosti věcného vymezení kvalifikačního požadavku v porovnání s námitkou směřující do přiměřeností požadované hodnoty téhož požadavku. Půjde o dvě samostatné námitky. Pokud navrhovatel v námitkách namítá věcné vymezení kvalifikačního požadavku, nemůže následně v návrhu namítat nepřiměřenost požadované hodnoty téhož požadavku (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 32/2024 ze dne 30. 10. 2025)

[6] Ve správním spise pod položkou č. 16 (příloha).

[7] Viz položku 2.8 „Vypracování koncepce návrhu řešení“ termínové a cenové specifikace.