ÚOHS-S0548/2025/VZ-36604/2025/500

Spisová značka:  ÚOHS-S0548/2025/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-36604/2025/500

Brno 24. 9. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 8. 2025 na návrh ze dne 1. 8. 2025, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Povodí Odry, státní podnik, IČO 70890021, se sídlem Varenská 3101/49, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 3. 9. 2025 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,
• navrhovatel – GEOtest, a.s, IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, Slatina, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 7. 2025 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem ev. č. ČAK 15040, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Bělá a Staříč, PŠ 2024 – projektová dokumentace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2025 pod ev. č. Z2025–030991 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2025 pod ev. č. 369244–2025,

rozhodl takto

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – GEOtest, a.s, IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, Slatina, 627 00 Brno – ze dne 1. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Povodí Odry, státní podnik, IČO 70890021, se sídlem Varenská 3101/49, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Bělá a Staříč, PŠ 2024 – projektová dokumentace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne
6. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2025 pod ev. č. Z2025–030991 a
v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2025 pod ev. č. 369244–2025, se ve vztahu k částem návrhu, v nichž navrhovatel namítá, že:

• zadavatel nestanovil rozsah a počet mostních konstrukcí včetně další veřejné infrastruktury, jejichž návrh má projektant s investorem koordinovat;
• zadavatel požaduje v souvislosti s návrhem mostů a lávek a v souvislosti s umisťováním inženýrských sítí koordinaci se subjekty třetích stran, které v tuto chvíli nejsou známy;
• zadavatel blíže nedefinoval rozsah nových staveb, které mohou být součástí díla;
• zadavatel neuvedl, jaké vodní elektrárny budou obnovovány, jaký je jejich počet a jakým způsobem budou obnovovány;
• zadavatel nestanovil dostatečně určitě rozsah a počet inventarizace dřevin;
• ve vymezení rozsahu položky „2.8. Vypracování koncepce návrhu řešení“ chybí definice rozsahu mostů a lávek, doprovodné infrastruktury jako jsou vodovody, kanalizace, výpusti, přeložky, silnice, stezky, objekty pozemního stavitelství, občanské infrastruktury, počet jezů, vodních děl, vodních elektráren, a že pro nacenění této položky je nedostatečná „specifikace na informaci 60 stupňů ve dně“;

podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – GEOtest, a.s, IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, Slatina, 627 00 Brno – ze dne 1. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Povodí Odry, státní podnik, IČO 70890021, se sídlem Varenská 3101/49, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Bělá a Staříč, PŠ 2024 – projektová dokumentace“ v o­tevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2025 pod ev. č. Z2025–030991 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2025 pod ev. č. 369244–2025, se vyjma částí, ve vztahu k nimž bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.             ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Povodí Odry, státní podnik, IČO 70890021, se sídlem Varenská 3101/49, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 3. 9. 2025 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 6. 6. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Bělá a Staříč, PŠ 2024 – projektová dokumentace“, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2025 pod ev. č. Z2025–030991 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2025 pod ev. č. 369244–2025 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky podle bodu 2.1. zadávací dokumentace ze dne 6. 6. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) je vypracování projektových dokumentací pro potřeby vydání povolení stavby a dokumentací pro provádění stavby, zajištění potřebných souvisejících průzkumů a činností (geodetické zaměření, geologické, biologické a jiné průzkumy, návrh koncepce, hydrotechnické výpočty, posouzení ElIA apod.), inženýrská činnost a projednání dokumentací s dotčenými orgány a organizacemi, vypracování majetkoprávních podkladů, zajištění vydání povolení pro provedení staveb, provádění autorského dozoru při provádění jednotlivých staveb na vodních tocích Bělá a Staříč.

3. Podle bodu 1.3 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky
100 000 000 Kč.

4. V bodě 13.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídky musejí být podány do 9. 7. 2025 do 10:00 hod.

5. Dne 8. 7. 2025 zadavatel obdržel námitky navrhovatele z téhož dne proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 23. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek, podal dne 2. 8. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky ze dne 1. 8. 2025 (dále jen „návrh“).

II.           OBSAH NÁVRHU

7. Úvodem navrhovatel popisuje dosavadní průběh zadávacího řízení.

8. Navrhovatel je přesvědčen, že mu nezákonným nastavením zadávacích podmínek vzniká újma, neboť nemůže podat řádnou a porovnatelnou nabídku.

9. Navrhovatel v prvé řadě namítá, že zadavatel neurčitě vymezil předmět veřejné zakázky, kvůli čemuž nelze podat porovnatelné nabídky. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel spoléhá na to, že se vše v rámci realizace veřejné zakázky „dohodne“ v průběhu projekční či koordinační spolupráce. Podle navrhovatele zadavatel přenáší svou odpovědnost za formulování dostatečně určitých požadavků k realizaci veřejné zakázky na samotného dodavatele.

10. Podle navrhovatele je předmět veřejné zakázky formulován široce, takže se může jevit, že rozsah činností je v zásadě neomezený a má odpovídat plnění dle ad hoc potřeb zadavatele. Navrhovatel je však přesvědčen, že takové plnění lze soutěžit pouze v režimu zadávání tzv.  rámcových dohod ve smyslu § 131 zákona.

11. Technický popis činností navrhovatel považuje za příliš obecný. Podle navrhovatele navíc technický popis nedodržuje základní principy a chronologickou návaznost činností přípravy projektů dle obecných zvyklostí. Za nejzásadnější nedostatek však navrhovatel považuje to, že není dostatečně specifikován rozsah díla, aby bylo možné relevantní nacenění, kontrola a srovnání cenových nabídek.

12. Podle navrhovatele z technické specifikace plyne, že zadavatel stanoví rozsah díla až na základě vypracované koncepce návrhu řešení. Stejně tak budou dle navrhovatele stanoveny až v rámci zpracování díla návrhové parametry průtoků, resp. povodňových stavů. Navrhovatel je však přesvědčen, že parametry průtoků zásadně ovlivňují rozsah díla, navržených jednotlivých opatření i investičních nákladů.

13. Navrhovatel rovněž namítá, že počet jednotek u jednotlivých položek v příloze č. 2 zadávací dokumentace „Termínová a cenová specifikace“ (dále jen „termínová a cenová specifikace“) byl stanoven pouze hypoteticky a neopírá se o reálné podklady. Z rozsahu díla je dle navrhovatele zřejmé, že jednotková množství budou značně překročena. Podle navrhovatele však zadavatel nestanovil proces oceňování takových prací, což může hrát roli při celkovém nacenění projektu.

14. Neurčitost vymezení předmětu veřejné zakázky lze dle navrhovatele spatřit i v příloze č. 1 zadávací dokumentace „Technické specifikace“ (dále jen „technická specifikace“), a to v následujících bodech:

• Bod „2.1. „Geodetické zaměření“
• Bod „2.2. Inženýrsko-geologický průzkum“
• Bod „2.4. Biologický průzkum a hodnocení vlivu záměru na zájmy ochrany přírody“
• Bod „2.5. Zajištění procesu posouzení vlivu záměru na životní prostředí“
• Bod „2.6. Pasportizace studní a vodních zdrojů“
• Bod „2.7. Inventarizace dřevin“
• Bod „2.8. Vypracování koncepce návrhů“
• Body 2.9. – 2.15.

15. Za nedostatečné navrhovatel považuje rovněž některé pasáže úvodní části technické specifikace.

16. Navrhovatel je tak přesvědčen, že zadavatel neurčitě vymezil předmět veřejné zakázky, čímž porušil zásadu transparentnosti a § 36 odst. 3 zákona.

17. Dostatečné vymezení předmětu veřejné zakázky je dle navrhovatele důležité i vzhledem k aplikaci ustanovení § 51 odst. 4 zákona. Při „fluidním předmětu veřejné zakázky“ totiž není dle navrhovatele jasné, pro co a v jakém rozsahu pro zadavatele platí zákaz zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem. Navrhovatel rovněž zdůraznil, že požadavek na určitost vymezení zadávacích podmínek musí být splněn i u rámcových dohod. 

18. V další části návrhu navrhovatel obsáhle cituje z rozhodovací praxe Úřadu i soudů.

19. Dále navrhovatel namítá, že zadavatel měl veřejnou zakázku zadat v režimu rámcových dohod, neboť až po uzavření smlouvy o dílo hodlá přistoupit k ad hoc zadávání dílčích zakázek.

20. Další námitkou navrhovatele je to, že cena díla nepočítá s inflací nebo vícenáklady. Navrhovatel k tomu uvedl, že nedostatečné vymezení služeb ze strany zadavatele v kombinaci s dlouhodobým poskytováním těchto služeb (10 let) dává prostor pro nepředvídatelné a významné zvýšení nákladů v průběhu realizace. Vytváření rezerv pro tyto neurčité náklady dle navrhovatele neúměrně navyšuje nabídkovou cenu. Podle navrhovatele by bylo řešením takové situace doplnění obchodních podmínek o tzv. inflační doložku, která reaguje na skutečnosti nezávislé na zadavateli i dodavateli.

21. Navrhovatel je rovněž přesvědčen o tom, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal s podanými námitkami, což činí rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost; v souvislosti s tím navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů.

22. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad

a)      zrušil rozhodnutí o námitkách,

b)      zrušil zadávací řízení.

23. Navrhovatel současně žádá, aby Úřad vydal předběžné opatření, kterým zadavateli zakáže rozhodnout o výběru, činit v zadávacím řízení jakékoliv další úkony a uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

III.         PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24. Úřad obdržel předmětný návrh dne 2. 8. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu tentýž den.

25. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

26. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 5. 8. 2025.

27. Dne 11. 8. 2025 Úřad vydal rozhodnutí z téhož dne, kterým zamítl žádost navrhovatele o nařízení předběžného opatření.

28. Dne 12. 8. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 12. 8. 2025

29. Zadavatel v prvé řadě uvádí, že se s námitkami navrhovatele podrobně vypořádal již v rozhodnutí o námitkách, na které odkazuje. K tvrzení navrhovatele, že je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné, zadavatel uvádí, že navrhovatel nikde blíže nespecifikuje, jakou konkrétní námitkovou argumentaci zadavatel neměl vypořádat. Podle zadavatele není potřeba vypořádat každou jednotlivou větu námitek, nýbrž je třeba postihnout gros podaných námitek a případně vysvětlit, proč je argumentace stěžovatele irelevantní, což zadavatel dle svého přesvědčení učinil.

30. Ohledně tvrzení, že zadavatel stanovil zadávací podmínky netransparentně a v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, zadavatel uvedl, že u tohoto typu plnění (projekční práce a související činnosti) je běžné, že konkrétní řešení, resp. jeho detaily navrhuje projektant jako odborník, a to mj. i ve vazbě na probíhající jednání s vlastníky pozemků a příslušnými Úřady. Zadavatel k tomu odkazuje na obdobné veřejné zakázky, ve kterých byly poptávány vedle samostatného zpracování projektové dokumentace rovněž související činnosti spočívající v provádění průzkumů, inventarizace a autorského dozoru. Zadavatel je proto přesvědčen, že veřejná zakázka není nikterak excesivní svým pojetím a rozsahem.  K porušení zákona by naopak mohlo dle zadavatele dojít v situaci, kdy by vyčlenil některé dílčí částí plnění, neboť by do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnul spolu související plnění.  

31. Zadavatel je přesvědčen, že v zadávací dokumentaci i obchodních podmínkách jednoznačně popsal, jaké stupně projektové dokumentace a související průzkumy a činnosti budou předmětem plnění. V úvodní části technické specifikace je dle zadavatele popsáno, že má být navrženo odstranění povodňových škod.  Dále je zde dle zadavatele uveden také podrobnější popis návrhů a skutečností, které má projektant vzít do úvahy. Podle zadavatele jsou v úvodní části technické specifikace definovány také cíle, kterých má být dosaženo, a základní přístupy k odstraňování povodňových škod. Dále mají být v technické specifikaci dle zadavatele popsány realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a identifikovány prioritní úseky. Podle zadavatele mají být projektové dokumentace pro povolení stavby dle odst. 2.9 písm. a) technické specifikace realizovány v členění na dílčí stavby dle priorit popsaných v úvodu.
V čl. 2 technické specifikace je pak dle zadavatele podrobně vymezen rozsah jednotlivých částí díla.

32. Podle zadavatele je u veřejných zakázek na projekční práce přirozené, že konkrétní řešení musí navrhnout sám projektant jako odborník, a zadávací dokumentace tedy nemůže být zpracována do úplné podrobnosti týkající se například řešení stavby. To dle zadavatele nepožaduje ani § 36 odst. 3 zákona, neboť toto ustanovení pouze požaduje, aby zadávací dokumentace byla zpracována do podrobnosti nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

33. Zadavatel je přesvědčen, že ze zadávací dokumentace nikterak neplyne, že by hodlal uzavřít rámcovou dohodu. Zadavatel k tomu rovněž uvedl, že smlouva s dílčími prvky „rámcovosti“ automaticky nepředstavuje rámcovou dohodu ve smyslu § 131 zákona.  

34. Dále se zadavatel blíže vyjadřuje k jednotlivým bodům technické specifikace, resp. k jednotlivým činnostem, které mají být dle navrhovatele neurčitě specifikovány, a vysvětluje, proč tomu tak dle jeho názoru není. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že je přesvědčen, že dodavatelé, kteří se ucházejí o veřejnou zakázku, jsou profesionálové, kteří se orientují v dané problematice a jsou schopni navrhnout nejvhodnější řešení. Porovnatelnost nabídek je podle zadavatele dána prostřednictvím přílohy č. 2 zadávací dokumentace, která obsahuje položku pro každé dílčí plnění a u každého dílčího plnění uvádí objem, případně počet položek.

35. Ohledně požadavku na doplnění inflační doložky do obchodních podmínek zadavatel uvedl, že nemá povinnost sjednávat inflační doložku. Nadto zadavatel uvedl, že ve vztahu k obchodním podmínkám není Úřad nadán přezkumnou pravomocí, nejde-li o exces ohrožující řádnou soutěž, což dle zadavatele zajisté není tento případ.

36. Podle zadavatele není ani nijak ojedinělé, že služby autorského dozoru mohou být poskytovány až po dobu 10 let.

37. K námitce navrhovatele ohledně nedostatečně popsaného mechanismu zadávání víceprací zadavatel uvedl, že u položek, u kterých objektivně nelze předem jednoznačně určit objem, je stanoveno, že fakturace bude dle skutečně poskytnutých jednotek. Pokud by byly potřeba vícepráce u jiných částí plnění, zadavatel je toho názoru, že ustanovení § 222 zákona mu dává možnost na tyto předem nepředvídané situace reagovat, aniž by je musel v zadávací dokumentaci popisovat.

38. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

39. Úřad usnesením ze dne 14. 8. 2025 stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o úkonech, které provede v zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace.

40. Úřad usnesením ze dne 1. 9. 2025 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutím.

41. Rozhodnutím Úřadu ze dne 12. 9. 2025 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým mu byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

42. Dne 15. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 9. 2025

43. Navrhovatel ve svém vyjádření plně odkazuje na svůj návrh. Dále se navrhovatel vyjadřuje k vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 12. 8. 2025.

44. Za nejpodstatnější námitku navrhovatel považuje dle něj neuvěřitelnou šíři vymezení předmětu veřejné zakázky a opakuje, že měl zadavatel požadovaný předmět plnění zadávat jako rámcovou dohodu, když zásadní parametry nezbytné pro určení rozsahu zakázky mají být stanoveny až v budoucnu. Skutečnost, že zadavatel do obchodních podmínek nezařadil inflační doložku, má dle navrhovatele zásadní dopad do formulování nabídkové ceny.

45. Navrhovatel poukázal na to, že je významným nadnárodním dodavatelem v oblasti poskytování architektonických a inženýrských služeb, a že realizoval řadu unikátních projektů, přičemž ke každému z nich přistupoval s patřičnou odpovědností. Schopnost řádného a odpovědného nacenění, které obstojí i z hlediska zkoumání a posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny, má však dle navrhovatele své zákonné limity a musí vycházet z dostatečně zřejmé a podložené představy samotného zákazníka.

46. Navrhovatel je přesvědčen, že je z vyjádření zadavatele ze dne 12. 8. 2025 zřejmé, že zadavatel byl schopen dostatečně určitě formulovat zadávací podmínky již před zahájením zadávacího řízení, avšak tuto povinnost nezákonně přenáší na dodavatele. Z vyjádření zadavatele dle navrhovatele vyplývá, že zadávací podmínky jsou formulovány obecně a že budou dotvářeny až následně dle ad hoc zadání zadavatele a dalších dotčených subjektů. To je však dle navrhovatele možné pouze v režimu rámcových dohod.

47. Navrhovatel nadále trvá na tom, že zadavatel řádně nevypořádal jeho námitky.

48. Navrhovatel opět navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách a zrušil zadávací řízení.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

49. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl tak, že se správní řízení ve vztahu k některým částem návrhu zastavuje, neboť návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky, a že v ostatních částech se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

50. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

51. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

52. Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

53. Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 zákona věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

54. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona. 

Zjištěné skutečnosti

55. Zadavatel dne 6. 6. 2025 zahájil zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek. V oznámení o zahájení zadávacího řízení je stanovena lhůta pro podání nabídek do 9. 7. 2025, 10:00 hod. 

56. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavateli byly dne 8. 7. 2025 doručeny námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám.

Právní posouzení

57. Úřad úvodem obecně uvádí, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Ve vztahu k námitkám proti zadávacím podmínkám pak dle § 242 odst. 4 zákona platí, že je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Přitom platí, že pokud návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní ochrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem. Jak dále vyplývá z § 251 odst. 4 zákona, navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které v námitkách nemohl tvrdit.

58. V šetřeném případě se tedy Úřad zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

59. Navrhovatel v návrhu mj. reaguje na část technické specifikace, kde je uvedeno: „Projektant bude s investorem koordinovat návrh mostů a lávek, jak provizorních, tak trvalých, budou koordinovat umísťování inženýrských sítí podél koryta Bělé a Staříče a také křížení sítí s vodním tokem“. Navrhovatel k této části technické specifikace namítá, že zadavatel nestanovil rozsah a počet mostních konstrukcí včetně další veřejné infrastruktury. Dále navrhovatel k této části technické specifikace namítá, že zadavatel požaduje koordinaci se subjekty třetích stran, které v tuto chvíli nejsou známy. Nadto zhotovitel dle navrhovatele nemůže garantovat základní časový soulad a připravenost těchto stran ke spolupráci.

60. Dále navrhovatel v návrhu reaguje rovněž na část technické specifikace, kde je popsán přístup k obnově vodních toků po povodni v září 2024 a kde je konkrétně uvedeno: „Primárně se bude jednat o odstranění povodňových škod formou oprav. Jedná se o úseky především v intravilánech obcí a měst. Bude se jednat především o údržbu (opravu) do původní podoby stávajících vodních děl bez zásadních změn technických parametrů, ale nevylučuje se úprava vodního díla (investice), která bude reakcí na nová zjištění z průběhu povodně (lokální přechodové úseky nově uvolněných prostorů pro řeku, lokální zvýšení úrovně protipovodňových opatření, doplnění opevnění, úpravy v místech nově budovaných mostů, lávek apod.)“. Navrhovatel z tohoto popisu dovozuje, že rozsah díla může obsahovat zcela nové stavby. Navrhovatel k tomu namítá, že tyto stavby nejsou nijak definovány svým rozsahem, a proto je nelze nacenit.

61. Navrhovatel v návrhu rovněž namítá, že pokud budou obnovovány malé vodní elektrárny, musí být jasné, jaké objekty a jakým způsobem se budou opravovat.

62. Navrhovatel v návrhu rovněž namítá, že není dostatečně určitě stanoven rozsah a počet inventarizace dřevin.

63. Navrhovatel v návrhu také namítá, že ve vymezení rozsahu položky „2.8. Vypracování koncepce návrhu řešení“ chybí definice rozsahu mostů a lávek, doprovodné infrastruktury jako jsou vodovody, kanalizace, výpusti, přeložky, silnice, stezky, objekty pozemního stavitelství, občanské infrastruktury, počet jezů, vodních děl, vodních elektráren. Dále navrhovatel v návrhu uvedl, že zcela nedostatečná je „specifikace na informaci 60 stupňů ve dně“.

64. Podle § 242 odst. 2 musejí být námitky proti zadávacím podmínkám zadavateli doručeny do skončení lhůty pro podání nabídek, byla-li stanovena lhůta pro podání nabídek. Zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek do 9. 7. 2025, 10:00 hod. Z toho tedy vyplývá, že námitky proti zadávacím podmínkám musely být zadavateli doručeny nejpozději do 9. 7. 2025, 10:00 hod.

65. Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že navrhovatel proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky podal námitky dne 8. 7. 2025. Úřad nicméně přezkoumáním obsahu těchto námitek zjistil, že argumentaci navrhovatele týkající se výše popsaných tvrzení, podle nichž:

a)      zadavatel nestanovil rozsah a počet mostních konstrukcí včetně další veřejné infrastruktury, jejichž návrh má projektant s investorem koordinovat;

b)      zadavatel požaduje v souvislosti s návrhem mostů a lávek a v souvislosti s umisťováním inženýrských sítí koordinaci se subjekty třetích stran, které v tuto chvíli nejsou známy;

c)      zadavatel blíže nedefinoval rozsah nových staveb, které mohou být součástí díla,

d)      zadavatel neuvedl, jaké vodní elektrárny budou obnovovány, jaký je jejich počet a jakým způsobem budou obnovovány.

e)      zadavatel nestanovil dostatečně určitě rozsah a počet inventarizace dřevin,

f)       ve vymezení rozsahu položky „2.8. Vypracování koncepce návrhu řešení“ chybí definice rozsahu mostů a lávek, doprovodné infrastruktury jako jsou vodovody, kanalizace, výpusti, přeložky, silnice, stezky, objekty pozemního stavitelství, občanské infrastruktury, počet jezů, vodních děl, vodních elektráren, a že pro nacenění této položky je nedostatečná „specifikace na informaci 60 stupňů ve dně“,

námitky neobsahují.

66. Na základě výše uvedeného tedy Úřad shledal, že v případě částí návrhu, v nichž navrhovatel namítá skutečnosti specifikované výše pod písm. a) až f), se jedná o uvedení nových skutečností oproti skutečnostem obsaženým v námitkách. K takovým skutečnostem má přitom Úřad
v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli (tj. v námitkách), přičemž navrhovatel je povinen tuto skutečnost prokázat. Jelikož v posuzovaném případě navrhovatel těmito námitkami reagoval na konkrétní ustanovení zadávacích podmínek, která mu byla již v okamžiku podání námitek známa, je zcela jisté, že mohl tyto skutečnosti namítat již ve svých námitkách. Jelikož tak neučinil a uvedl tuto argumentaci až v návrhu, Úřad k těmto částem návrhu nepřihlédl a věcně se jimi nezabýval.

67. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že námitky, v nichž by namítal skutečnosti specifikované výše pod písm. a) až f), navrhovatel zadavateli ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona, tzn. do 9. 7. 2025, 10:00 hod. nepodal. Úřad tak konstatuje, že souvisejícím částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

68. S ohledem na výše uvedené Úřad ve vztahu k předmětným částem návrhu rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. h) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

69. Úřad dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení o části návrhu (viz výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ- 04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: »Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: „O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje – jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. – formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.“«. Z to­ho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení ve vztahu k výše uvedeným částem návrhu rozhodnutím.

70. Pro úplnost Úřad podotýká, že se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, jež by Úřad nebyl oprávněn v souladu s ustanovením § 257 písm. h) zákona zastavit.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

71. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

72. Podle § 36 odst. 3 zákona stanoví a poskytne zadavatel zadávací podmínky dodavatelům
v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

73. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

74. Dříve než Úřad přistoupí k samotnému meritu věci, považuje za vhodné se na tomto místě vyjádřit k námitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, kdy navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost ve smyslu § 245 zákona.

75. K uvedenému Úřad v obecnosti uvádí, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

76. V prvé řádě navrhovatel v návrhu uvedl, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal mj. s námitkou navrhovatele, že „Zadávací dokumentace naplňuje podmínky pro realizaci Zadávacího řízení v režimu tzv. rámcových dohod ve smyslu § 131 ZZVZ“. Podle navrhovatele se zadavatel zcela nevypořádal ani s námitkou, že cena díla nepočítá s inflací nebo s vícenáklady.

77. Jak Úřad zjistil z obsahu námitek, navrhovatel v nich namítal, že rozsah činností, které mají být v rámci veřejné zakázky prováděny, je v zásadě neomezený a má odpovídat plnění dle ad hoc potřeb zadavatele, které je však dle navrhovatele možné soutěžit pouze v režimu rámcových dohod ve smyslu § 131 zákona. Pro tento režim však nejsou dle navrhovatele splněny podmínky.

78. Zadavatel k této námitce v odůvodnění roz­hodnutí o námitkách uvedl, že se neztotožňuje
s tvrzením, že by předmětem veřejné zakázky mělo být ad hoc plnění. Podle zadavatele ze zadávací dokumentace nikterak neplyne, že by zadavatel hodlal uzavřít rámcovou dohodu a že by plnění mělo být poskytováno až na základě objednávek zadavatele či jednotlivých (opakovaných) požadavků zadavatele. Z obchodních podmínek naopak dle zadavatele vyplývá, že předmětem plnění je vypracování projektových dokumentací pro potřeby vydání povolení stavby, projektových dokumentací pro provádění stavby a zajištění potřebných souvisejících průzkumů a činností, zajištění vydání pravomocných povolení staveb a provádění autorského dozoru při provádění staveb. Podle zadavatele se tedy jedná o celistvé, funkčně propojené plnění vedoucí k cíli realizace stavby a autorského dozoru nad její realizací. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách dodal, že jelikož není výsledkem zadávacího řízení uzavření rámcové dohody, je jakákoliv polemika stěžovatele ohledně délky trvání smlouvy a nesplnění jiných podmínek rámcových dohod irelevantní.

79. Navrhovatel v námitkách rovněž namítal, že cena díla nepočítá s inflací nebo s vícenáklady. Navrhovatel k tomu v námitkách uvedl, že nedostatečné vymezení služeb ze strany zadavatele v kombinaci s dlouhodobým poskytováním těchto služeb (10 let) dává prostor pro nepředvídatelné a významné zvýšení nákladů v průběhu realizace. Vytváření rezerv pro tyto neurčité náklady dle navrhovatele neúměrně navyšuje nabídkovou cenu. Navrhovatel v námitkách požadoval, aby zadavatel upravil zadávací podmínky tak, aby návrh smlouvy zajistil kompenzaci možného navýšení nákladů nezávislého na vůli dodavatele.

80. Zadavatel k této námitce v rozhodnutí o námitkách nejprve odkázal na vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2025, ve kterém měl jednoznačně uvést, že dodavatelé jsou povinni promítnout potenciální navýšení nákladů v důsledku inflace či nepředvídatelných vícenákladů do své nabídkové ceny s ohledem na dlouhodobost zakázky. Zadavatel je přesvědčen, že se jedná o standardní a předvídatelný obchodní risk, který jsou odborně zdatní dodavatelé schopni při kalkulaci nabídkové ceny adekvátně zohlednit a nacenit. Zadavatel k tomu rovněž dodal, že obecná inflační doložka (vycházející ze spotřebního koše) nekopíruje cenu vysoce odborných služeb v oblasti projektování, autorského dozoru či dozoru projektanta, takže i při obecné inflační doložce by musel jakýkoliv dodavatel dle zadavatele zvažovat, jak se budoucí vývoj ceny do nabídky promítne. Z tohoto důvodu zadavatel dle svého vyjádření v rozhodnutí o námitkách vymezil obchodní podmínky bez inflační položky, což zadavatel požaduje za zákonné. Nadto k tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že Úřad není nadán pravomocí kontrolovat konkrétní obchodní podmínky, kromě souladu obchodních podmínek se základními zásadami dle § 6 zákona a § 37 odst. 1 písm. c) zákona. Z toho dle zadavatele plyne, že pokud se nejedná o zjevný exces, což nezakotvení inflační doložky do obchodních podmínek dle zadavatele zcela jistě není, není k přezkumu této obchodní podmínky Úřad nadán přezkumnou pravomocí.

81. Z výše uvedeného dle Úřadu plyne, že zadavatel se k námitkám navrhovatele, že veřejná zakázka měla být zadávána v režimu rámcových dohod ve smyslu § 131 zákona a že cena díla nepočítá s inflací nebo vícenáklady, v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil. Z rozhodnutí o námitkách je dle Úřadu zřejmé, proč zadavatel tyto námitky odmítá a proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Ve vztahu k tvrzení, že veřejná zakázka měla být zadávána v režimu rámcových dohod, zadavatel jednoznačně popsal, proč s tímto názorem navrhovatele nesouhlasí, resp. proč pro zadání veřejné zakázky nepoužil postup dle § 131 zákona. Stejně tak je z rozhodnutí o námitkách zcela zřejmé, proč zadavatel do obchodních podmínek nezahrnul inflační doložku a proč nevyhověl požadavku navrhovatele, aby návrh smlouvy zajistil kompenzaci možného navýšení nákladů dodavatele.  To, že navrhovatel s argumentací zadavatele nesouhlasí, ještě neznamená, že se zadavatel k těmto námitkám srozumitelně nevyjádřil. Zadavatel dle Úřadu postihl v rozhodnutí o námitkách gros těchto námitek a poskytl navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

82. Dále se zadavatel dle navrhovatele v odůvodnění rozhodnutí o námitkách srozumitelně nevyjádřil k námitce, že zadavatel neurčitě vymezil předmět veřejné zakázky.

83. Dle zjištění Úřadu navrhovatel v námitkách uvedl, že zadavatel stanovil zadávací podmínky netransparentním způsobem a v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, a to především pokud jde o technické či realizační požadavky a informace rozhodné pro vymezení předmětu veřejné zakázky a pro podání porovnatelných nabídek. Podle navrhovatele je technický popis činností pro vytvoření díla stanoven velmi obecně. Za nedostatečnou navrhovatel považuje rovněž definici rozsahu díla. Dále se navrhovatel v námitkách vyjádřil k jednotlivým činnostem uvedeným v technické specifikaci, které jsou dle jeho názoru nedostatečně definovány (geodetické zaměření, inženýrsko-geologický průzkum, biologický průzkum a hodnocení vlivu záměru na zájmy ochrany přírody, zajištění procesu posouzení vlivu záměru na životní prostředí, pasportizace studní a vodních zdrojů, vypracování koncepce návrhů, autorský dozor apod.)

84. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k námitce, že předmět veřejné zakázky vymezil neurčitě, uvedl, že toto tvrzení navrhovatele považuje za velmi zavádějící a nepřesné. Zadavatel je přesvědčen, že v zadávací dokumentaci i obchodních podmínkách jednoznačně uvedl, jaké stupně projektové dokumentace a související průzkumy a činnosti budou předmětem plnění. Zadavatel uvedl, že v úvodní části technické specifikace je mj. uvedeno, že má být navrženo odstranění povodňových škod, jsou zde popsány návrhy a skutečnosti, které má projektant vzít do úvahy, jsou zde definovány cíle, kterých má být dosaženo. Dále jsou zde dle zadavatele popsány základní přístupy k odstranění povodňových škod a realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a identifikovány prioritní úseky. V další částí technické specifikace je pak dle zadavatele podrobně vymezen rozsah jednotlivých částí díla, jejichž nedostatečnou specifikaci navrhovatel namítá v námitkách.

85. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách rovněž uvedl, že u veřejných zakázek na projekční práce je přirozené, že konkrétní řešení musí navrhnout sám projektant jako odborník a zadávací dokumentace tedy nemůže být zpracována do úplné podrobnosti týkající se například řešení stavby. Rozsah dokumentace či souvisejících činností dle zadavatele definují přímo příslušné právní předpisy. Zadavatel rovněž uvedl, že těžiště těchto činností a způsob realizace takového plnění spočívá na projektantovi coby odborníkovi v dané oblasti.

86. V další části rozhodnutí o námitkách se pak zadavatel vyjadřuje k jednotlivým činnostem uvedeným v rozhodnutí o námitkách (geodetické zaměření, inženýrsko-geologický průzkum, biologický průzkum apod.)

87. Po prostudování rozhodnutí o námitkách tak Úřad musí konstatovat, že ani v tomto případě neshledal, že by se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně srozumitelně nevyjádřil k námitce navrhovatele, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky neurčitě. Zadavatel dle Úřadu v rozhodnutí o námitkách reagoval na jednotlivé námitky navrhovatele ohledně údajně nedostatečného vymezení předmětu veřejné zakázky a vyjádřil k nim své stanovisko. Jak Úřad uvedl výše, není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele, což zadavatel v šetřeném případě učinil. Nadto Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu neuvedl, k jaké konkrétní argumentaci navrhovatele nebo k jakému konkrétnímu tvrzení navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil. Navrhovatel pouze uvedl, že se zadavatel zcela nevypořádal s námitkou č. 1 (tj. s námitkou, že zadavatel vymezil neurčitě předmět veřejné zakázky), aniž by specifikoval, s čím konkrétně se zadavatel nevypořádal. Navrhovatel v rámci námitky, že zadavatel nedostatečně vymezil předmět veřejné zakázky, uvedl poměrně obsáhlou argumentaci. Mimo jiné zde popisoval, proč a jaké činnosti považuje za nedostatečně definované. Avšak to, k jaké konkrétní argumentaci ohledně nedostatečného vymezení předmětu veřejné zakázky se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách srozumitelně nevyjádřil a proč, navrhovatel v návrhu neuvedl.

88. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má tak Úřad za to, že zadavatel při vyřizování námitek dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách vyjádřil.

K námitce, že zadavatel nedostatečně vymezil předmět veřejné zakázky

89. Navrhovatel v návrhu namítal, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti a § 36 odst. 3 zákona, neboť neurčitě vymezil předmět veřejné zakázky, v důsledku čehož nelze podat porovnatelné nabídky. Navrhovatel v návrhu specifikuje konkrétní činnosti, které jsou dle jeho názoru nedostatečně vymezené.

90. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jež je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze spatřovat i z pohledu zadavatele, a to v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení a také posouzení naplnění jeho požadavků.

91. Výše uvedené plyne i z ust. § 36 odst. 3 zákona, dle něhož musí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby byly konkrétní a přesné, tedy zpracované v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, aby na jejich základě bylo možné podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, resp. zadavatel v souladu s citovaným ustanovením zákona nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

92. Z výše uvedeného plyne, že stanovit zadávací dokumentaci v souladu se zákonem, tedy mj. jednoznačně a dostatečně určitě, je výhradně odpovědností zadavatele. Existují ovšem jisté meze této odpovědnosti. Komentářová literatura[1] k ustanovení § 36 odst. 3 zákona uvádí: „hodnocení, zda byly zadávací podmínky stanoveny určitě a jednoznačně, by se mělo provádět z pohledu dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a péčí s přihlédnutím k podmínkám na trhu, do nějž předmět veřejné zakázky svým věcným vymezením a rozsahem spadá. Dle mínění autorů komentáře nelze přijmout závěr o neurčitosti či nejasnosti zadávacích podmínek pouze na základě toho, že si je některý z dodavatelů vyložil nesprávně, neboť nedisponoval obvyklými znalostmi či nevynaložil obvyklou péči při studiu zadávacích podmínek“. Z toho plyne, že při posouzení, zda byly zadávací podmínky stanoveny v souladu se zákonem, tj. jednoznačně a dostatečně podrobně, aby bylo možné na jejich základě podat porovnatelné nabídky, je třeba zohlednit i odpovídající odbornou úroveň dodavatelů, tj. zohlednit znalosti a dovednosti dodavatelů, u kterých lze rozumně předpokládat, že se budou o veřejnou zakázku ucházet.

93. Úřad rovněž podotýká, že při posouzení, zda dodavatelé měli k dispozici veškeré údaje nezbytné pro podání porovnatelných nabídek, je třeba rovněž zohlednit to, jakými informacemi a podklady zadavatel reálně disponoval. Vymezení předmětu v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky je tedy základním pravidlem, od něhož se zadavatel nemůže odchýlit, nicméně míra vymezení související se způsobem realizace plnění je limitována objektivní možností zadavatele disponovat v době zpracování zadávací dokumentace dostatečně konkrétními informacemi a objektivní možností vše v rámci zadávacích podmínek popsat. 

94. Úřad se vzhledem k namítané nedostatečnosti vymezení předmětu veřejné zakázky, resp. některých činností, které mají být v rámci realizace veřejné zakázky prováděny, zabýval otázkou, zda dodavatelé disponovali dostatečnými informacemi a dokumenty obsaženými v zadávací dokumentaci pro podání, resp. nacenění nabídek.

95. Nejprve Úřad považuje za důležité popsat, jakým způsobem zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky. V čl. 2.1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že předmětem veřejné zakázky je vypracování projektových dokumentací pro potřeby vydání povolení stavby a dokumentací pro provádění stavby, zajištění potřebných souvisejících průzkumů a činností (geodetické zaměření, geologické, biologické a jiné průzkumy, návrh koncepce, hydrotechnické výpočty, posouzení ElIA apod.), inženýrská činnost a projednání dokumentací s dotčenými orgány a organizacemi, vypracování majetkoprávních podkladů, zajištění vydání povolení pro provedení staveb, provádění autorského dozoru při provádění jednotlivých staveb na vodních tocích Bělá a Staříč. Současně v tomto bodě vymezil, pro jaké území bude předmět veřejné zakázky realizován (území vodních toků Bělá v ř. km 0,000–30,700 a Staříč v ř. km 0,000 – 8,450).

96. Zadavatel v rámci příloh zadávací dokumentace poskytl dodavatelům další dokumenty, kterými vymezil předmět veřejné zakázky, a to přílohu č. 1, která obsahuje technickou specifikaci, a přílohu č. 2, která obsahuje termínovou a cenovou specifikaci.

97. Zadavatel v úvodu technické specifikace nejprve poskytuje základní informace k předmětu veřejné zakázky. Je zde popsáno, jaké skutečnosti má vzít dodavatel při realizaci veřejné zakázky v úvahu, jakých cílů má být dosaženo a jaké přístupy mají být při návrhu odstraňování povodňových škod použity.

98. V čl. 1.1 technické specifikace je uvedeno, že předmět veřejné zakázky, tj. všechny činnosti uvedené v technické specifikaci, bude realizován pro celé dotčené území vodních toků Bělá
v ř.km 0,000 – 30,700 a Staříč v ř.km 0,000 – 8,450. Dále je zde uvedeno, že obsah a rozsah dílčích součástí předmětu veřejné zakázky je uveden v další části technické specifikace.

99. V čl. 2 technické specifikace jsou v samostatných bodech uvedeny požadavky na rozsah jednotlivých částí díla. Je zde popsáno, co mají dodavatelé v rámci těchto činností konkrétně vykonat a co má být výsledkem těchto činností.

100. V termínové a cenové specifikaci je ke každé dílčí činnosti, která je blíže popsána v technické specifikaci, uvedeno, jaké množství této činnosti je požadováno. Dodavatelé měli ke každé dílčí činnosti uvést jednotkovou cenu, která je následně vynásobena počtem jednotek (množstvím) dané činnosti. Součtem cen jednotlivých činností vznikne celková nabídková cena. V čl. 9.6 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že termínová a cenová specifikace je ve své struktuře závazná a nesmí být jakkoliv dodatečně upravována; povinností účastníka zadávacího řízení je vyplnit cenu pro každou jednotlivou položku.

101. Zadavatel v bodě 9.5 zadávací dokumentace stanovil, že nabídková cena bude stanovena jako cena nejvýše přípustná za splnění celého předmětu veřejné zakázky a bude zahrnovat veškeré náklady spojené s realizací předmětu veřejné zakázky. V čl. 4.1 přílohy č. 4 zadávací dokumentace „Obchodní podmínky – návrh smlouvy o dílo“ (dále jen „návrh smlouvy o dílo“) pak zadavatel stanovil, že cena díla je sjednána jako cena pevná a že ji lze měnit pouze v souladu s postupem podle čl. 5.1 této smlouvy. V čl. 5.1 návrhu smlouvy je uvedeno, že v případě potřeby změny činnosti na základě okolností, které nemohly být při zadání díla předpokládány, bude cena snížena o méněpráce či zvýšena o dodatečné práce na základě dohody obou smluvních stran.

102. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že celková nabídková cena, kterou dodavatelé uvedou ve své nabídce, je cenou pevnou a nejvýše přípustnou. Jelikož celková nabídková cena je cenou pevnou a nejvýše přípustnou, musí být pevné rovněž jednotkové ceny a počet jednotek, které jsou uvedeny u jednotlivých položek v termínové a cenové specifikaci, neboť v případě, že by došlo k navýšení počtu jednotek či jednotkové ceny v rámci některé činnosti, muselo by logicky dojít i ke zvýšení celkové nabídkové ceny. Ta je ovšem stanovena jako cena pevná a nejvýše přípustná.

103. Navrhovatel u řady činností (položka „2.2 Inženýrsko-geologický průzkum“, položka „2.6 Pasportizace studní a vodních zdrojů“, položka „2.8 Vypracování koncepce návrhů“ a rovněž společně u položek 2.9 – 2.15) shodně namítá, že množství těchto činností je stanoveno pouze orientačně a že není stanoveno, jak se bude postupovat v případě, že při realizaci díla vyjde najevo, že je potřeba provést méně nebo více těchto činností. S tímto závěrem ovšem Úřad nesouhlasí, a to z následujících důvodů.

104. Je sice pravdou, že zadavatel u řady činností v technické specifikaci uvedl, že předpokládá provedení určitého množství těchto činností[2], nicméně zadavatel současně v termínové a cenové specifikaci jasně stanovil, že dodavatelé mají nacenit právě toto množství. Z termínové a technické specifikace tedy jasně vyplývá, jaké množství jednotlivých činností mají dodavatelé nacenit a jaká cena tedy vstupuje do celkové nabídkové ceny. Dle čl. 9.6 zadávací dokumentace uchazeči o zakázku nemohou činit v termínové a cenové specifikaci jakékoliv změny. Podle Úřadu tak není pochyb o tom, jaké množství jednotlivých činností mají dodavatelé ve svých nabídkách nacenit. Jelikož v návrhu smlouvy je současně uvedeno, že celková nabídková cena je stanovena jako cena pevná a nejvýše přípustná, je zřejmé, že pevné jsou rovněž jednotkové ceny a konkrétní počet jednotlivých činností či úkonů uvedený v termínové a cenové specifikaci. Zadavatel tedy může na základě smlouvy o dílo požadovat po dodavateli pouze takové množství jednotlivých činností či úkonů, které je uvedeno v termínové a cenové specifikaci.

105. Pokud by v průběhu realizace veřejné zakázky vyšlo najevo, že některou z činností je potřeba provést ve větším nebo menším rozsahu, než bylo uvedeno v termínové a cenové specifikaci, pak pro takový případ zadavatel v čl. 5.1 návrhu smlouvy stanovil, že cena bude zvýšena o dodatečné práce nebo snížena o méněpráce, a to na základě dohody obou smluvních stran. Zadavatel tedy ve smlouvě o dílo stanovil, jak se bude v případě potřeby jiného množství jednotlivých položek postupovat. Pokud by v průběhu realizace díla vyšlo najevo, že je potřeba některou činnost provést ve větším nebo menším rozsahu, než jaký měli dodavatelé nacenit ve svých nabídkách (např. více jak 150 geologických vrtů, méně jak 50 pasportizací studní a vodních zdrojů apod.), pak by muselo dojít k dohodě smluvních stran, tj. obě smluvní strany by musely se změnou smlouvy souhlasit. Je třeba nicméně upozornit na to, že taková případná změna závazku ze smlouvy podléhá pravidlům definovaným v § 222 zákona, která by zadavatel musel respektovat.

106. To, že může při realizaci veřejné zakázky dojít ke změnám v množství u jednotlivých položek a že se smluvní strany musejí na řešení této situace dohodnout, je dle Úřadu standardní obchodní riziko, které musejí dodavatelé vzít v potaz jak při uzavírání smluv na veřejné zakázky, které je regulováno zákonem, tak rovněž při uzavírání běžných obchodněprávních smluv. Ze zadávací dokumentace vyplývá, jaké množství jednotlivých činností či úkonů může zadavatel po dodavateli požadovat a jaké množství tedy mají dodavatelé nacenit. To, že může v průběhu realizace díla vyjít najevo, že je potřeba provést větší nebo menší rozsah nějakých činností, než jaký měli dodavatelé nacenit ve svých nabídkách, a že se smluvní strany budou muset na řešení této situace domluvit, je dle Úřadu zcela běžnou praxí. Takové obchodní riziko Úřad považuje za zcela únosné.

107. Pokud tedy navrhovatel k některým činnostem namítá, že množství těchto činností je stanoveno pouze orientačně a že není stanoveno, jak se bude postupovat v případě, že při realizaci díla vyjde najevo, že je potřeba provést méně nebo více těchto činností, pak Úřad uvádí, že počet jednotek (množství) jednotlivých činností, které zadavatel uvedl v termínové a cenové specifikaci, je pevné a zadavatel nemůže bez dohody smluvních stran požadovat po dodavateli provést větší nebo menší množství některé činnosti. Pokud by v průběhu realizace díla vyšlo najevo, že je potřeba provést větší nebo menší množství některé činnosti, pak se smluvní strany musejí na takové změně závazku dohodnout, jak zadavatel stanovil v čl. 5.1 návrhu smlouvy. Taková změna závazku by pak podléhala pravidlům uvedeným v § 222 zákona.

108. Dále se Úřad bude zabývat dalšími námitkami navrhovatele ohledně nedostatečnosti vymezení některých činností, které mají být v rámci díla prováděny. 

109. K položce „2.2 Inženýrsko-geologický průzkum“ navrhovatel namítá, že počet vrtů má definovat dodavatel, aniž by byl definován typ a rozsah staveb, pro které budou tyto vrty určeny. Podle navrhovatele lze tuto položku nacenit pouze za podmínky, že bude dodržen stanovený počet měrných jednotek.

110. V technické specifikaci je k položce „2.2 Inženýrsko-geologický průzkum“ mj. uvedeno, že se předpokládá provedení 150 ks geologických vrtů hloubky 6 m.

111. V termínové a cenové specifikaci je v rámci položky „2.2 Inženýrsko-geologický průzkum“ uvedeno:

MJ

Počet MJ

Cena za MJ

Cena celkem

Termín dokončení

Podmínky fakturace ceny prací

2.2.

Inženýrsko-geologický průzkum

(…)

Provedení geologických vrtů do hl. 6 m (včetně zajištění vstupu na pozemky)

ks

150

0

do 31.3.2026

ke dni předání části díla (podle skutečně provedených MJ)

(…)

112. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že dodavatelé měli do svých nabídek nacenit 150 ks provedení vrtů do hloubky 6 m, resp. uvést jednotkovou cenu za provedení 1 geologického vrtu do hloubky 6 m, která se následně přepočítá počtem těchto vrtů (tj. 150 vrtů), tj. počtem, který stanovil zadavatel. Úřad tak konstatuje, že pro účely podání nabídky je zcela zřejmé, jaké množství geologických vrtů mají dodavatelé nacenit a jaká cena za tuto činnost vstupuje do celkové nabídkové ceny. Aby tedy dodavatel mohl podat nabídku, nemusí definovat počet vrtů, neboť ten již definoval zadavatel.  Není tak pochyb o tom, jaké množství vrtů mají dodavatelé ve svých nabídkách nacenit. 

113. Pokud by v průběhu realizace veřejné zakázky vyšlo najevo, že je potřeba provést více jak 150 vrtů, pak se tato situace bude v souladu s čl. 5.1 návrhu smlouvy řešit dohodou smluvních stran (viz předchozí část odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde se Úřad podrobně touto otázkou zabýval).

114. Navrhovatel ohledně položky „2.2 Inženýrsko-geologický průzkum“ v návrhu dále uvedl následující: „Zásadní skutečností je načasování předání díla tohoto bodu. Termín předání je stanoven před bod 2.8 „Vypracování koncepce návrhu řešení“, ve kterém se teprve bude definovat rozsah a typ staveb pro projekční činnost“. K tomu Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu toto tvrzení uvedl bez jakéhokoli bližšího vysvětlení, tj. nijak konkrétně nezdůvodnil, proč je podle něj načasování inženýrsko-geologického průzkumu, konkrétně jeho předřazení před činnost dle bodu 2.8, nesprávné.

115. Úřad k tomu uvádí, že z technické specifikace vyplývá, že dodavatelé mají zpracovat koncepci návrhu řešení mj. na základě průzkumů, které v rámci plnění veřejné zakázky realizovali, tj. i na základě inženýrsko-geologického průzkumu. To koneckonců připouští i navrhovatel ve svém návrhu, když zde uvádí, že „(p)ro vyhotovení návrhů opatření je nezbytné nejprve provést průzkumy v definovaných místech“. Úřad k tomu uvádí, že dle jeho názoru by nedávalo smysl, aby dodavatelé zpracovali koncepci návrhu řešení před provedením inženýrsko-geologického průzkumu, když výsledky tohoto průzkumu potřebují pro zpracování koncepce návrhu řešení. Totéž tvrdí i zadavatel v rozhodnutí o námitkách, kde uvádí, že mu není zřejmé, z jakého důvodu by mělo předání koncepce návrhu řešení předcházet průzkumu, když naopak výsledky průzkumu mohou mít vliv na návrh vhodných řešení ve fázi vypracování koncepce návrhu řešení. Pokud navrhovatel v návrhu tvrdí, že nyní nezná konkrétní místa, na kterých má provést průzkumy, pak Úřad uvádí, že zadavatel jasně stanovil, že jednotlivé činnosti (tj. i inženýrsko-geologický průzkum) budou realizovány pro území vodních toků Bělá v ř. km 0,000–30,700 a Staříč v ř. km 0,000–8,450. Je tedy zcela jasné, na jakém území má být proveden inženýrsko-geologický průzkum. Úřad tedy tuto námitku, spočívající v prostém tvrzení, které navrhovatel nijak blíže nevysvětlil, nepovažuje za opodstatněnou.

116. K položce „2.4 Biologický průzkum a hodnocení vlivu záměru na zájmy ochrany přírody“ a k položce „2.5 Zajištění procesu vlivu záměru na životní prostředí“ navrhovatel shodně namítá, že zadavatel požaduje po dodavatelích definovat rozsah těchto položek měrnou jednotkou 1 ks. Podle navrhovatele bude v rámci díla existovat více záměrů. Jelikož není definován počet záměrů, nelze dle navrhovatele definovat počet průzkumů, a proto navrhovatel požaduje upřesnění těchto položek.

117. V technické specifikaci je k položce „2.4 Biologický průzkum a hodnocení vlivu záměru na zájmy ochrany přírody“ uvedeno, že je požadováno:

a)      vypracování podrobného biologického průzkumu dotčeného území

b)      zajištění procesu hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb.

c)      zajištění vypracování posouzení vlivu záměru na předmět ochrany a celistvost EVL nebo ptačí oblasti a zajištění procesu posouzení vlivu záměru podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb.

118. V technické specifikaci je k položce „2.5 Zajištění procesu posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA)“ uvedeno, že je požadováno zajištění procesu posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, tj. zpracování a předložení oznámení záměru ke zjišťovacímu řízení a dále zajištění zpracování a předložení dokumentace záměru k posouzení v případě, že výsledkem závěru zjišťovacího řízení bude, že záměr podléhá posouzení vlivu na životní prostředí.

119. Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel musí zadávací podmínky stanovit a poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Při posouzení, zda byla nějaká činnost v zadávacích podmínkách definována dostatečně srozumitelně a určitě, je třeba zohlednit také odpovídající odbornou úroveň dodavatelů, tj. zohlednit znalosti a dovednosti dodavatelů, u kterých lze rozumně předpokládat, že se budou o veřejnou zakázku ucházet. Zadavatel v technické specifikaci uvedl, jaké činnosti a za jakých podmínek má dodavatel provést v rámci biologického průzkumu a hodnocení vlivu záměru na zájmy ochrany přírody a v rámci zajištění procesu posouzení vlivu záměru na životní prostředí. Ze zadávací dokumentace je navíc zcela zřejmé, pro jaké území má dodavatel tyto činnosti vykonat. Je třeba také zdůraznit to, že proces hodnocení vlivu záměru na zájmy ochrany přírody a proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA) jsou činnosti regulované příslušnými právními předpisy (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhláška č. 142/2018 Sb., zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí). Podmínky a pravidla těchto procesů tak vyplývají přímo z těchto předpisů. Úřad je proto toho názoru, že dodavatelé, u kterých lze rozumně předpokládat, že se budou o veřejnou zakázku ucházet, tj. dodavatelé, kteří mají odpovídající odbornou úroveň, musejí vědět, co bude předmětem jejich činnosti v rámci těchto položek a pro jaké území mají tyto činnosti vykonat. I když tedy zadavatel dodavatelům neposkytl informaci o počtu záměrů, odborně zdatným dodavatelům musí být jasné, na jakém území mají provést biologický průzkum a hodnocení vlivu záměru na zájmy ochrany přírody a zajistit proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí, tedy jaký rozsah služeb mají ve své nabídce nacenit.

120. Nadto Úřad dodává, že navrhovatel nikterak nezdůvodnil, proč považuje pro nacenění těchto položek za nezbytné, aby zadavatel stanovil počet záměrů, a proč mu nepostačuje informace ohledně dotčeného území (vodní toky Bělá v ř. km 0,000–30,700 a Staříč v ř. km 0,000–8,450). Jinými slovy navrhovatel nikterak nezdůvodnil, proč nemůže na základě poskytnutých informací navrhnout počet záměrů sám, pokud to považuje za nezbytné.

121. Ohledně položky „2.8 Vypracování koncepce návrhů“ navrhovatel namítá, že nejsou stanoveny zásadní parametry pro vypracování koncepce. Navrhovatel k tomu bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění uvádí, že pro nacenění této položky je nezbytné znát informace o návrhových průtocích a rozsahu poškozených staveb, včetně dodání protokolů o povodňových škodách. Podle navrhovatele nelze určit rozsah projekčních prací, pokud není jasně definována n-letost návrhového průtoku.  

122. V technické specifikaci je k položce „2.8 Vypracování koncepce návrhů“ uvedeno, že předmětem této části díla je vypracování koncepce návrhu řešení úpravy vodních toků Bělá v ř.km 0,000 – 30,700 a Staříč v ř.km 0,000 – 8,450 na podkladě zaměření, hydrotechnických výpočtů, průzkumů a dalších podkladů vypracovaných v rámci plnění předmětu zakázky. Dále je zde uvedeno, že základní parametry návrhu řešení úpravy vodních toků jsou uvedeny v části „Úvodní informace k předmětu veřejné zakázky“ technické specifikace.

123. V části „Úvodní informace k předmětu veřejné zakázky“ technické specifikace je ohledně návrhových průtoků uvedeno, že návrhový průtok bude vycházet z N-letých vod, nejlépe Q50 až Q100, ale bude uveden pro daný úsek konkrétní hodnotou velikosti průtoku. Dále je zde uvedeno, že hodnoty N-letých vod pro projekční práce zajistí Povodí Odry, státní podnik a že pro návrhový průtok bude proveden 1D hydraulický výpočet.

124. Zadavatel k námitce, že pro nacenění této položky je potřeba znát informace o návrhových průtocích, uvedl, že v současné době nelze stanovit přesný návrhový průtok, neboť zadavatel by tím de facto předepisoval konkrétní řešení, které nemusí být v každém místě zcela vhodné. Namísto toho zadavatel dle svého vyjádření stanovil rozmezí s tím, že pro návrhový průtok bude proveden hydraulický výpočet.

125. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 1. 7. 2025 je uvedeno, že zadavatel obdržel následující dotaz: „V příloze technické specifikace je uvedeno, že návrhový průtok bude vycházet z n-letých vod, nejlépe Q50 až Q100, ale bude uveden pro daný úsek konkrétní hodnotou velikosti průtoku. Jedná se o kapacitu stávajících, resp. původních koryt, nebo bude kapacita koryt navýšena na požadovaných Q50 až Q100?“  Na tento dotaz zadavatel odpověděl následovně: „Kapacita koryta vodních toků dle původního stavu před povodněmi v září 2024 je uvedena v podkladech, které jsou součástí zadávací dokumentace (Návrhy na stanovení záplavových území…). Hodnota návrhového průtoku (nejlépe Q50 až Q100) je teoretickým předpokladem pro zadání veřejné zakázky. Konkrétní hodnoty návrhového průtoku pro jednotlivé dílčí úseky dotčených vodních toků budou stanoveny až na základě zaměření, průzkumů, hydrotechnických výpočtů a návrhu koncepce v rámci plnění díla vybraným dodavatelem“.

126. Z výše uvedeného vyplývá, že v současné době ani sám zadavatel není schopen stanovit definitivní hodnoty návrhových průtoků pro jednotlivé úseky dotčených toků. Tyto hodnoty mají být stanoveny až v průběhu realizace veřejné zakázky, a to na základě zaměření, průzkumů, hydrotechnických výpočtů a návrhu koncepce, tj. na základě činností, které má realizovat vybraný dodavatel. Jak Úřad uvedl výše, zadavatel je při definování zadávacích podmínek limitován objektivní možností zadavatele disponovat v době zpracování zadávací dokumentace dostatečně konkrétními informacemi. Pokud nějaké informace zadavatel v době zpracování zadávacích podmínek nemá, resp. nemůže mít k dispozici, je pochopitelné, že je uchazečům o veřejnou zakázku nemůže poskytnout.

127. Úřad rovněž podotýká, že navrhovateli byla nebo měla být výše uvedená odpověď zadavatele na dotaz dodavatele ohledně návrhových průtoků uvedená ve vysvětlení zadávací dokumentace, v níž zadavatel vysvětluje, proč nyní nemůže stanovit konkrétní hodnoty návrhových průtoků pro konkrétní úseky vodních toků a že tyto budou stanoveny až na základě činností, které bude realizovat vybraný dodavatel (zaměření, průzkumů, hydrotechnických výpočtů a návrhu koncepce), známa. Navrhovatel na tuto odpověď ovšem v návrhu nebo námitkách nijak nereaguje a neuvádí žádné odůvodnění, proč konkrétně pro nacenění položky „2.8 Vypracování koncepce návrhů“ potřebuje i přes výše uvedené již nyní informaci o návrhovém průtoku. Úřad k tomu pro úplnost podotýká, že zadavatelem uvedené zdůvodnění toho, proč konkrétní hodnoty návrhových průtoků nyní není schopen stanovit, se Úřadu jeví jako racionální a logické a plně odpovídá objektivní potřebám zadavatele.

128. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že pro nacenění položky „2.8 Vypracování koncepce návrhů“ je nezbytné disponovat informacemi o rozsahu poškozených staveb, včetně dodání protokolů o povodňových škodách, pak Úřad uvádí, že navrhovatel k tomu opět v návrhu nijak blíže nevysvětluje, z jakého konkrétního důvodů považuje za nezbytné těmito informacemi disponovat, resp. proč nemůže tuto položku bez znalosti rozsahu poškozených staveb nacenit. Žádné bližší zdůvodnění tohoto svého tvrzení přitom navrhovatel neuvedl ani v námitkách. Zadavatel pak k danému tvrzení v rozhodnutí o námitkách ve stejné míře obecnosti uvedl, že konkrétní výše škod, resp. rozsahu poškozených staveb nepovažuje za významné. Pro nacenění předmětné položky považuje zadavatel za zásadní, že jsou definovány cíle, kterých má být dosaženo. Navrhovatel v návrhu na tuto argumentaci ovšem nijak nereaguje, neuvádí, proč mu pro nacenění položky „2.8 Vypracování koncepce návrhů“ nepostačuje definování cílů, kterých má být dosaženo, pouze bez dalšího opakuje, že pro nacenění této položky potřebuje informace o rozsahu poškozených staveb. Podle Úřadu je možné, že pro vypracování koncepce návrhů řešení je nutné disponovat informacemi o rozsahu poškozených staveb,  avšak to, proč tyto informace navrhovatel potřebuje již pro nacenění této položky, navrhovatel neuvádí. To, že by pro nacenění položky „2.8 Vypracování koncepce návrhů“ bylo nutné disponovat informacemi o rozsahu poškozených staveb, neplyne Úřadu ani z ničeho jiného.

129. Úřad považuje za důležité také připomenout, co je předmětem veřejné zakázky. Předmětem je vypracování projektových dokumentací pro potřeby vydání povolení stavby a dokumentací pro provádění stavby a zajištění všech potřebných souvisejících činností. Předmětem plnění tedy jsou projekční práce, tj. vypracování návrhu řešení pro danou stavbu. Je tedy pochopitelné, že zadávací dokumentace nemůže obsahovat veškeré informace týkající se řešení stavby, když navržení konkrétního řešení je předmětem veřejné zakázky. Z technické specifikace vyplývá, že dodavatel má před navržením řešení této stavby provést řadu průzkumů, výpočtů a zaměření. Je tedy logické, že řadu informací potřebných pro zpracování návrhů řešení stavby se dodavatel dozví až v průběhu realizace díla, tj. v průběhu provádění těchto průzkumů, výpočtů a zaměření. Tyto informace tedy zadavatel nemůže mít k dispozici již v době zpracování zadávací dokumentace a nemůže je tedy dodavatelům poskytnout. 

130. Dále je v technické specifikaci u položky „2.8 Vypracování koncepce návrhů“ uvedeno, že objednatel předpokládá rozdělení řešení úpravy vodních toků na 20 dílčích úseků a zpracování 20 ks projektových dokumentací pro povolení stavby a 20 ks dokumentací pro provádění stavby. K tomu navrhovatel namítá, že rozdělení díla na 20 úseků je pouze hypotetické a pro proces povolování nedostatečné. Úřad k tomu konstatuje, že navrhovatel nijak neuvádí, jaký vztah má toto tvrzení k tomu, že nemůže nacenit položku „2.8 Vypracování koncepce návrhů“. Zadavatel v technické specifikaci jasně stanovil, že předpokládá rozdělení řešení úpravy vodních toků na 20 dílčích úseků a zpracování 20 ks projektových dokumentací pro povolení stavby a 20 ks dokumentaci pro provádění stavby. V termínové a cenové specifikaci zadavatel stanovil, že dodavatelé mají nacenit vypracování a projednání 20 ks projektových dokumentací pro povolení stavby a 20 ks projektových dokumentací pro provedení stavby. Ze zadávacích podmínek tedy jasně plyne, že navrhovatel má nacenit právě tento počet daných činností.  Pokud by pak v průběhu realizace díla vyšlo najevo, že je potřeba dílo rozdělit na jiný počet úseků a zpracovat a projednat jiný počet projektových dokumentace, věc by se řešila v souladu s čl. 5.1 návrhu smlouvy dohodou smluvních stran (viz předchozí část odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

131. Ohledně položky „2.1 Geodetické zaměření“ navrhovatel namítá, že v průběhu zpracování projektových dokumentací mají být na pokyn objednatele provedena kontrolní geodetická měření pro ověření výchozích podkladů, a to v době před zahájením zpracování dokumentací pro provádění staveb. Tuto činnost nelze dle navrhovatele nacenit.

132. V technické specifikaci je k položce „2.1 Geodetické zaměření“ uvedeno, že obsahem činnosti je zajištění geodetického zaměření dotčeného území potřebného pro zpracování jednotlivých částí předmětu veřejné zakázky – zejména hydrotechnické výpočty, inženýrsko-geologický průzkum, pasportizace studní a inventarizace dřevin, koncepce návrhu řešení, projektové dokumentace pro povolení staveb a pro provádění staveb, vizualizace.

133. Dále je zde k této činnosti uvedeno, že v průběhu zpracování projektových dokumentací budou provedena kontrolní geodetická měření pro ověření výchozích podkladů, a to v době před zahájením zpracování dokumentací pro provádění staveb. Zároveň bude provedeno srovnávací letecké video celého dotčeného území podél vodních toků Bělá a Staříč.

134. V termínové a cenové specifikaci je v rámci položky „2.1 Geodetické zaměření“ uvedeno:

MJ

Počet MJ

Cena za MJ

Cena celkem

Termín dokončení

Podmínky fakturace ceny prací

2.1.

Geodetické zaměření

(…)

Srovnávací letecké video dotčeného území

kpl

1

0

do 31.5.2027

ke dni předání části díla

Kontrolní geodetická měření před zahájením zpracování DPS

kpl

1

0

do 30 dnů od zahájení zpracovaní DPS dílčí stavby

ke dni předání části díla

135. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že dodavatelé mají v rámci položky „2.1 Geodetické zaměření“ provést srovnávací letecké video dotčeného území a kontrolní geodetická měření před zahájením zpracování dokumentací pro provádění stavby. Z technické specifikace navíc zcela jistě vyplývá, pro jaké území mají dodavatelé tyto činnosti vykonat, tj. území vodních toků Bělá v ř.km 0,000 – 30,700 a Staříč v ř.km 0,000 – 8,450. Úřadu tak není zřejmé, proč by dodavatel jednající s obvyklými znalostmi a s obvyklou péčí nemohl tyto položky nacenit. Koneckonců důvod, proč tyto činnosti nelze nacenit, neuvádí ani navrhovatel ve svém návrhu.

136. Vzhledem k výše uvedenému tedy Úřad shrnuje, že neshledal, že by zadavatel některou z činností, které mají být vykonávány v rámci realizace díla, vymezil nedostatečně. Ze zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, jaké množství jednotlivých činností či úkonů mají dodavatelé nacenit. Dodavateli jednajícímu s obvyklými znalostmi a s obvyklou péčí by mělo být zřejmé, co bude náplní jednotlivých činností a jak je má nacenit. Řada námitek navrhovatele ohledně nedostatečnosti vymezení jednotlivých činností je navíc pouze obecnými tvrzeními navrhovatele bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení či zdůvodnění. Žádný konkrétní důvod, proč není možné namítané činnosti či úkony nacenit, tak neplyne ani z návrhu. Úřad je tedy toho názoru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu s § 36 odst. 3 zákona i v souladu se zásadou transparentnosti. 

137. K odkazu navrhovatele na rozhodovací praxi ohledně požadavků na dostatečné vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad uvádí, že s těmito závěry souhlasí, avšak jak dovodil výše, zadavatel při vymezení předmětu veřejné zakázky nepostupoval v rozporu s těmito požadavky.

K námitce, že zadavatel měl pro zadání veřejné zakázky použít postup pro uzavření rámcové dohody 

138. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel hodlá až po uzavření smlouvy o dílo přistoupit k zadávání dílčích veřejných zakázek, a proto měl pro zadání šetřené veřejné zakázky zvolit postup pro zadání rámcové dohody dle § 131 a násl. ustanovení zákona. 

139. K pojmu rámcová dohoda Úřad uvádí, že uzavřením rámcové dohody dochází k vytvoření právního rámce mezi jedním či více zadavateli na jedné straně a jedním či více dodavateli na druhé straně, na základě kterého následně probíhá zadávání jednotlivých veřejných zakázek, jejichž předmět odpovídá předmětu uzavřené rámcové dohody. Uzavřením rámcové dohody tedy nedochází přímo k zadání veřejné zakázky a ke vzniku povinnosti vybraného dodavatele poskytnout zadavateli úplatné plnění, nýbrž toliko k výběru dodavatele (nebo více dodavatelů) a k ujednání rámcových podmínek, za jakých budou na základě rámcové dohody jednotlivé dílčí veřejné zakázky, již bez provedení nového zadávacího řízení, zadávány.

140. Ohledně šetřené veřejné zakázky Úřad uvádí, že neshledal, že by zadavatel na základě zadávacího řízení hodlal uzavřít rámcovou dohodu. Z návrhu smlouvy nijak neplyne, že by zadavatel hodlal po podpisu této smlouvy zadávat jakékoliv dílčí veřejné zakázky. Z návrhu smlouvy naopak vyplývá, že jejím uzavřením dojde přímo k zadání veřejné zakázky vybranému dodavateli a ke vzniku povinnosti vybraného dodavatele poskytnout úplatné plnění zadavateli. Jak Úřad vyložil výše, z návrhu smlouvy (resp. z technické specifikace a termínové a cenové specifikace, které tvoří nedílnou součást návrhu smlouvy) jednoznačně plyne, jaké činnosti a
v jakém množství mají dodavatelé vykonat. Je tedy zřejmé, že uzavřením smlouvy vznikne vybranému dodavateli povinnost tyto činnosti plnit, aniž by s ním zadavatel uzavíral jakékoliv další smlouvy či objednávky.

141. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že postup, kdy zadavatel veřejnou zakázku nezadával postupem dle § 131 a násl. ustanovení zákona, byl v souladu se zákonem.

K námitce, že cena díla nepočítá s inflací nebo s vícenáklady

142. Navrhovatel namítá, že cena díla nepočítá s inflací nebo vícenáklady. Navrhovatel požaduje, aby zadavatel doplnil obchodní podmínky o tzv. inflační doložku, která reaguje na skutečnosti nezávislé na zadavateli i dodavateli.

143. Výše uvedená námitka navrhovatele směřuje do obchodních podmínek. Úřad k problematice uzavírání smluv v rámci zakázkového práva uvádí, že možnost Úřadu vyjadřovat se ke smluvním, resp. obchodním podmínkám je značně omezená. Uvedený závěr má podporu
např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 48/2011–69 ze dne 28. 2. 2013, v němž je uvedeno, že není na Úřadu, „aby hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem, nejedná-li se o zjevný exces vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky a nejde-li o pravidlo pro posuzování kvalifikace a samotného hodnocení nabídek, jež by muselo být předmětem posouzení z pohledu ZVZ.“ Z výše řečeného lze tedy dovodit, že v kompetenci Úřadu je posoudit, zda smluvní, resp. obchodní podmínky jsou skutečně přiměřené požadovanému cíli a nepředstavují exces či neúnosné narušení některého ze základních principů (zásad) zákona vymezených v § 6 zákona. Úřad dodává, že přestože uvedený rozsudek se vztahoval k právní úpravě obsažené v zákoně
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou jeho závěry plně aplikovatelné i na postup podle zákona č. 134/2016 Sb, o zadávání veřejných zakázek.

144. Úřad dále uvádí, že zákon konkrétně nestanoví, jaké smluvní podmínky mají být obsaženy ve smlouvě, která bude následně uzavřena na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Vymezení smluvních podmínek tudíž zákon ponechává na uvážení zadavatele, neboť právě ten má nejlepší povědomí o tom, „co“ a za jakých podmínek potřebuje. Záleží proto na úvaze zadavatele, jaké požadavky, které nejsou ze zákona obligatorní, uvede či neuvede v zadávací dokumentaci, a jakým způsobem si stanoví rozsah smluvních podmínek. Je ovšem zapotřebí akcentovat, že zadavatel nesmí k vymezení smluvních podmínek přistupovat zcela libovolně, tzn. musí při jejich vymezení dbát mj. i základních zásad zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v ustanovení § 6 zákona, a které mají zajistit to, aby smluvní podmínky nebyly zadavatelem formulovány zjevně excesivně. 

145. Navrhovatel namítá, že zadavatel do obchodních podmínek neuvedl mechanismus, který by v budoucnu řešil rostoucí inflaci a potenciální vícenáklady. Ohledně potenciálních vícenákladů Úřad odkazuje na čl. 5.1 návrhu smlouvy, ve kterém zadavatel stanovil, že v případě změny činností na základě okolností, které nemohly být při zadání díla předpokládány, bude cena zvýšena o dodatečné práce na základě dohody smluvních stran. Pokud by tedy v průběhu realizace veřejné zakázky vyšlo najevo, že je potřeba provést nějaké vícepráce, zadavatel v návrhu smlouvy stanovil, jak se bude v takovém případě postupovat.

146. Ohledně námitky navrhovatele, že obchodní podmínky neobsahují tzv. inflační doložku, Úřad uvádí, že neshledal, že by nezahrnutí inflační doložky do obchodních podmínek představovalo exces či neúnosné narušení některé ze základních zásad definovaných v § 6 zákona. To, že dodavatelé musejí promítnout potenciální navýšení nákladů v důsledku inflace do své nabídkové ceny, Úřad považuje za únosné obchodní riziko. Je na každém dodavateli, zda tuto podmínku akceptuje a zohlední ji při zpracování své nabídky, či zda se rozhodne nabídku do zadávacího řízení nepodat. Jinými slovy, pokud se dodavatel neztotožňuje se způsobem nastavení smluvních podmínek, není jeho povinností se zadávacího řízení účastnit.

147. Nadto Úřad dodává, že zadavatel ve svém vyjádření ze dne 12. 8. 2025 uvedl, že obecná inflační doložka (vycházející ze spotřebního koše) nekopíruje cenu vysoce odborných služeb v oblasti projektování, potažmo autorského dozoru či dozoru projektanta. Zadavatel je proto přesvědčen, že i v případě, že by do obchodních podmínek doplnil ustanovení o obecné inflační doložce, musel by každý dodavatel zvažovat, jak se budoucí vývoj ceny do jeho nabídky promítne. Z tohoto důvodu zadavatel vymezil obchodní podmínky bez inflační doložky. Zadavatel tedy zdůvodnil, proč nepovažuje za vhodné inflační doložky do obchodních podmínek doplnit.

148. Úřad tak shrnuje, že neshledal, že by nezařazení inflační doložky do obchodních podmínek představovalo zjevný exces, a že by tedy zadavatel nezařazením inflační doložky do obchodních podmínek porušil zákon. 

Shrnutí

149. Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal, že by zadavatel při stanovení zadávacích podmínek postupoval v rozporu se zákonem a že by tedy byl dán důvod pro uložení nápravného opatření. Proto Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele vyjma částí, o kterých Úřad rozhodl výrokem I. tohoto rozhodnutí, zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

2. Mgr. Tomáš Biem, V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025–9–11]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336–517X

[2] Zadavatel např. u položky „2.2 Inženýrsko-geologický průzkum“ v technické specifikaci uvedl, že předpokládá provedení 150 ks geologických vrtů hloubky 6m, u položky „2.6 Pasportizace studní a vodních zdrojů“, že předpokládaný počet pasportizovaných studní a vodních zdrojů je 50, apod.