ÚOHS-S0443/2025/VZ-31157/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 26. 6. 2025 na návrh ze stejného dne, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 4. 2017 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem ev. č. ČAK 04743, se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava,
• strany smlouvy:
• zadavatel – VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3, a
• vybraný dodavatel – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou­ 266/2, 140 00 Praha 4,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování datových komunikačních služeb č. 2400556/41­00065665“ uzavřené dne 11. 6. 2025 mezi cit. zadavatelem a cit. vybraným dodavatelem na základě veřejné zakázky „Internetové WAN linky“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 7. 2025 pod ev. č. Z2024–063835 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 7. 2025 pod ev. č. 437574–2025,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele –ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava – ze dne 26. 6. 2025 na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování datových komunikačních služeb č. 2400556/41­00065665“uzav­řené dne 11. 6. 2025 mezi zadavatelem – VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 – a vybraným dodavatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4 – na základě veřejné zakázky „Internetové WAN linky“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 7. 2025 pod ev. č. Z2024–063835 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 7. 2025 pod ev. č. 437574–2025, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 17. 12. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Internetové WAN linky“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2024 pod ev. č. Z2024–063835, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 12. 2024 pod ev. č. 774146–2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle čl. 4.2 zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky vč. vyhrazené změny závazku zadavatel stanovil na 143 471 770 Kč bez DPH.

3. Předmětem veřejné zakázky je dle čl. 5.2 zadávací dokumentace zajištění poskytování datových komunikačních služeb vč. zřízení a aktivace služeb a poskytování souvisejících služeb.

4. Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 22. 4. 2025 vyplývá, že zadavatel obdržel nabídky od šesti dodavatelů, mimo jiné i od ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 4. 2017 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem ev. č. ČAK 04743, se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“).

5. Zadavatel dne 9. 5. 2025 vydal oznámení o výběru dodavatele (dále jen „oznámení o výběru“), kterým za dodavatele předmětné veřejné zakázky vybral účastníka zadávacího řízení – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“). Oznámení o výběru zadavatel ve stejný den dodal do datové schránky navrhovatele.

6. Navrhovatel proti oznámení o výběru podal dne 27. 5. 2025 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), které zadavatel odmítl dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona pro jejich opožděnost rozhodnutím ze dne 3. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jenž bylo navrhovateli doručeno ve stejný den.

7. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel nesouhlasil s argumentací zadavatele, na jejímž základě zadavatel podané námitky ve smyslu § 245 odst. 3 písm. b) zákona odmítl, podal dne 12. 6. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze stejného dne. Řízení o tomto návrhu, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0422/2025/VZ, Úřad zastavil dle § 257 písm. k) zákona usnesením č. j. ÚOHS-24279/2025/500 ze dne 30. 6. 2025, jelikož dne 11. 6. 2025, tedy před podáním výše uvedeného návrhu zadavatel s vybraným dodavatelem uzavřel „Smlouvu o poskytování datových komunikačních služeb č. 2400556/41­00065665“ na plnění předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva“). Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 7. 2025 pod ev. č. Z2024–063835 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 7. 2025 pod ev. č. 437574–2025.

8. Jelikož navrhovatel je přesvědčen o uzavření smlouvy přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem, podal dne 26. 6. 2025 u Úřadu návrh na zákaz plnění smlouvy dle § 254 zákona.

II.             OBSAH NÁVRHU

9. Navrhovatel napadá proces uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, jelikož tento proces dle jeho názoru proběhl v rozporu se zákonem. Navrhovatel nejprve zrekapituloval výše předestřený průběh zadávacího řízení a doplnil, že již podáním ze dne 4. 6. 2025 zadavatele upozornil na připravovaný návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a současně zadavatele upozornil na důvodné podezření na přítomnost mimořádně nízké nabídkové ceny (dále též „MNNC“) v nabídce vybraného dodavatele. Dále zadavatele upozornil na důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku a současně na něho apeloval, aby s vybraným dodavatelem neuzavřel smlouvu. Zadavatel však předmětnou smlouvu uzavřel dne 11. 6. 2025. Navrhovatel se o této skutečnosti dozvěděl dne 20. 6. 2025.

10. Zadavatel dle přesvědčení navrhovatele uzavřel předmětnou smlouvu přes zákaz stanovený v § 246 odst. 1 písm. c) zákona. Dle navrhovatele zadavatel nesprávně odmítl jeho námitky proti oznámení o výběru jako opožděné, jelikož nesprávně určil okamžik, kdy bylo oznámení o výběru doručeno do datové schránky navrhovatele. Dle bodu 13.2 odst. b) zadávací dokumentace měla veškerá elektronická komunikace mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení probíhat dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“). Oznámení o výběru dodavatele tak dle § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech bylo navrhovateli doručeno v okamžiku, kdy se do jeho datové schránky přihlásila oprávněná osoba. K této skutečnosti došlo dne 12. 5. 2025. Námitky navrhovatele doručené zadavateli dne 27. 5. 2025 proto byly včasné. Tomuto závěru nasvědčuje i sdělení provozovatele datových schránek u doručenky oznámení o výběru, dle kterého bylo oznámení o výběru do datové schránky doručeno přihlášení oprávněné osoby.

11. Navrhovatel postupoval dle pokynů zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci. Dle § 36 odst. 3 zákona za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Pokud tedy zadávací podmínky výslovně odkazují při elektronické komunikaci mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení na zákon o elektronických úkonech a navrhovatel podle tohoto zákona postupoval, tato skutečnost nemůže jít k tíži navrhovatele. Navrhovatel shledává účelovým tvrzení zadavatele uvedené v reakci zadavatele ze dne 11. 6. 2025 na výše uvedený přípis navrhovatele ze dne 4. 6. 2025, že odkaz na zákon o elektronických úkonech slouží v zadávací dokumentaci pouze k vymezení pojmu „datová schránka“. Takový výklad z čl. 13.2 odst. zadávací dokumentace nevyplývá, současně by byl daný výklad zjevně nadbytečný, jelikož profesionálům v oblasti zadávání veřejných zakázek je obsah pojmu „datová schránka“ zřejmý. Nepřichází tak v úvahu jiný výklad čl. 13.2 písm. b) zadávací dokumentace, než je ten zastávaný navrhovatelem. Navrhovatel je proto přesvědčen, že námitky proti oznámení o výběru dodavatele podal včas a zadavatel tak měl v době uzavření smlouvy dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona zakázáno smlouvu uzavřít.

12. Navrhovatel chtěl svými námitkami zadavatele upozornit na uplatňování predátorských cen vybraným dodavatelem, a to nejen v tomto zadávacím řízení, ale v mnoha dalších zadávacích řízeních. Zadavatel se dostatečně a transparentně nezabýval možnou přítomností MNNC v nabídkové ceně vybraného dodavatele. Dle navrhovatele se vybraný dodavatel sám nebo ve spojení se svým poddodavatelem CETIN a.s., IČO 04084063, se sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 (dále jen „poddodavatel CETIN“), fakticky nachází v postavení dominantního hráče na trhu elektronických komunikací. Přijetí nabídky vybraného dodavatele ze strany zadavatele by tak dle navrhovatele znamenalo, že zadavatel akceptuje porušování zákazu zneužívání dominantního postavení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“). Zadavatel proto měl postupovat dle § 48 odst. 4 zákona a vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení.

13. Navrhovatel dále namítá neschopnost vybraného dodavatele realizovat předmětnou veřejnou zakázku. Činnost zadavatele spadá pod tzv. kritickou infrastrukturu, neboť zadavatel provozuje významný informační systém ve smyslu § 3 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel je největší zdravotní pojišťovnou v České republice, jehož pojištěnci je dle webových stránek zadavatele více než šest milionů občanů České republiky. Na řádném plnění předmětu veřejné zakázky tak závisí život a zdraví těchto občanů, jakož i zajištění systému poskytování zdravotní péče v České republice. Navrhovatel provedl namátkově průzkum dostupnosti služeb poddodavatele CETIN prostřednictvím systémového rozhraní pro poskytování velkoobchodních služeb na některých lokalitách poptávaných v rámci veřejné zakázky, přičemž zjistil, že u některých z těchto lokalit není u poddodavatele dostupná velkoobchodní nabídka pro realizaci služeb dle veřejné zakázky. Dle navrhovatele je proto nezbytné, aby si zadavatel u všech lokalit, kterých se má veřejná zakázka týkat, zjistil a prověřil, jakými technologiemi bude vybraný dodavatel požadované služby realizovat.

14. Dle navrhovatele zadavatel nereagoval na jeho upozornění na důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku v souladu s podmínkami zadávací dokumentace a v souladu s požadavky na kritickou infrastrukturu. Zadavatel je povinen se splněním podmínek účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele podrobněji zabývat ve chvíli, kdy je splnění těchto podmínek relevantním způsobem zpochybněno. V projednávané věci toto zpochybnění představují námitky navrhovatele a podání navrhovatele ze dne 4. 6. 2025. Pokud zadavatel nebyl schopen ve lhůtě pro vyřízení námitek splnění podmínek u vybraného dodavatele řádně ověřit, nezbývalo mu, než oznámení o výběru zrušit a podmínky účasti vybraného dodavatele znovu posoudit.

15. Navrhovatel dále uvádí, že v důsledku porušení zákona mu hrozí újma, jež spočívá v nemožnosti realizovat předmětnou veřejnou zakázku, a to pouze v důsledku netransparentního postupu zadavatele.

16. Navrhovatel shrnuje, že námitky proti oznámení o výběru podal řádně a včas. Zadavatel proto mylně dovozuje své oprávnění uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty pro podání návrhu na přezkum. Navrhovatel zadavatele upozornil na připravovaný návrh na přezkum jeho úkonů a zároveň na něj apeloval, aby smlouvu neuzavíral, zadavatel však i přesto smlouvu uzavřel. Výše popsaným postupem zadavatele se vytratil smysl zákona, jelikož zadavatel se vyhýbá řešení obsahu námitek navrhovatele. Smlouva mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem byla uzavřena postupem dle § 254 odst. 1 písm. b) zákona, tedy přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem. Dle navrhovatele neexistují důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 265 odst. 3 zákona, které by vyžadovaly pokračování plnění smlouvy, a zároveň neexistují ani důvody pro neuložení zákazu plnění smlouvy dle § 264 odst. 4 a 5 zákona.

17. Navrhovatel na závěr navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 26. 6. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu ve stejný den.

19. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona

• navrhovatel,
• strany smlouvy:
• zadavatel a
• vybraný dodavatel.

20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem ze dne 30. 6. 2025.

21. Dne 3. 7. 2025 obdržel Úřad od vybraného dodavatele vyjádření k návrhu ze stejného dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“). Dne 7. 7. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu ze stejného dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu[1]

22. Vybraný dodavatel se ve svém vyjádření v pasáži ke zde řešené věci uvádí, že navrhovatel zneužívá možnost podat návrh u Úřadu v rámci konkurenčního boje. Navrhovatel například dovozuje existenci MNNC na základě skutečnosti, že činnost zadavatele spadá pod tzv. „kritickou infrastrukturu“, a se snaží navodit dojem, že zadavatel neprověřil schopnost vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku, jelikož neprověřil reálnost technického řešení poskytování služeb při realizaci veřejné zakázky vybraným dodavatelem v souladu se zadávací dokumentací. Dle vybraného dodavatele je to však zadavatel jako správce významného informačního systému, který určuje účel systému, podmínky jeho provozování i bezpečnostní opatření, tudíž veškerá potřebná opatření pro ověření schopnosti vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku učinil a vložil do smlouvy. Pokud navrhovatel nesouhlasí se závěry zadavatele jakožto správce významného informačního systému, měl tuto situaci řešit prostřednictvím námitek proti zadávacím podmínkám, nikoliv až námitkami proti oznámení o výběru.

23. Úřad správně zastavil řízení o návrhu navrhovatele proti oznámení o výběru a nynější řízení zahájil na základě absurdního výkladu navrhovatele ohledně doručování písemností v zadávacím řízení. Oznámení o výběru zadavatel navrhovateli doručil do datové schránky dne 9. 5. 2025, proto poslední den pro podání námitek proti tomuto oznámení připadl na pondělí 26. 5. 2025. Navrhovatel své námitky odeslal až dne 27. 5. 2025. Navrhovatel z čl. 13.2 odst. b) zadávací dokumentace nesprávně dovozuje, že pro komunikaci prostřednictvím datové schránky v zadávacím řízení platila pravidla dle zákona o elektronických úkonech. Ustanovení § 211 odst. 9 zákona stanoví, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Zadavatel tak navrhovateli oznámení o výběru doručil dne 9. 5. 2025. K tvrzení navrhovatele, že doručenka oznámení o výběru obsahuje poučení, že datová zpráva byla doručena dne 12. 5. 2025, vybraný dodavatel uvádí, že zadavatel nemá možnost upravovat vzorovou doručenku generovanou informačním systémem datových schránek. K odkazu v čl. 13.2 zadávací dokumentace na zákon o elektronických úkonech vybraný dodavatel konstatuje, že daný odkaz slouží pouze k identifikaci pojmu „datová schránka“. Ačkoliv lze vést úvahy nad nadbytečností tohoto odkazu, zadavatelé z opatrnosti používají odkazy na celou řadu právních norem mimo jiné proto, aby se vyhnuli obstrukčním námitkám z důvodu předstíraného nepochopení zadávací dokumentace.

24. Navrhovatel si je dle vybraného dodavatele vědom, že nemůže být se svými nepodloženými útoky vůči němu úspěšný ve věci samé, proto hledá nové způsoby, jak zneužívat Úřad ve svém nekalém konkurenční boji. Neopodstatněnost podání navrhovatele je Úřadem neustále potvrzována, přičemž navrhovatel nechal propadnout složenou kauci, ačkoliv si je vědom, že pravým důvodem jeho počínání je škodit vybranému dodavateli. Postup navrhovatele je šikanózním výkonem práva, jelikož nesleduje dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž jeho jediným cílem je poškodit jiného.

Vyjádření zadavatele k návrhu

25. Zadavatel ve vyjádření uvedl, že dokumentaci o předmětném zadávacím řízení Úřadu již poskytl ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0422/2025/VZ.

26. Zadavatel ve vyjádření k návrhu dále uvedl, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že porušil § 246 odst. 1 písm. c) zákona. Dle tohoto ustanovení zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, pokud odmítl včas podané námitky. Oznámení o výběru bylo navrhovateli do datové schránky doručeno dle § 211 odst. 9 zákona dne 9. 5. 2025. Námitky navrhovatel podal dne 27. 5. 2025, nicméně konec patnáctidenní lhůty pro podání námitek připadl na sobotu 24. 5. 2025, tudíž posledním dnem pro podání námitek bylo pondělí 26. 5. 2025. Zákaz uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem tak dle § 246 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona trval do dne 26. 5. 2025. Zadavatel dále uvádí, že § 211 odst. 9 zákona je speciální právní úpravou vůči zákonu o elektronických úkonech. Jedná se navíc o kogentní ustanovení a zadavatel proto nemá možnost toto ustanovení v zadávacích podmínkách měnit. Je tak zjevné, že zadavatel ani nemohl v zadávacích podmínkách uvést odkaz na zákon o elektronických úkonech v jiném smyslu než v rámci definice pojmu „datová schránka“. Zadavatel tímto postupem nepřenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Zadavatel je proto přesvědčen, že zadávací podmínky stanovil v souladu s § 36 odst. 3 zákona.

27. K námitce ohledně údajného nekalosoutěžního jednání vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že se k tomuto jednání nemůže vyjádřit, neboť nemá k dispozici bližší informace o hospodářské soutěži v rámci poskytování obdobných služeb. Zadavatel též nemá žádné relevantní informace, na základě kterých by mohl dospět k závěru, že existuje důvodné podezření, že vybraný dodavatel v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou uzavřel s jinou osobou dohodu zakázanou dle zákona o ochraně hospodářské soutěže.

28. Ohledně tvrzení navrhovatele, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, zadavatel konstatuje, že při posuzování MNNC vybraného dodavatele postupoval v souladu s § 113 zákona. Posudková komise zadavatele posoudila, že se nabídková cena vybraného dodavatele mohla jevit jako mimořádně nízká, proto vybraného dodavatele požádala o písemné zdůvodnění stanovení nabídkové ceny a zároveň ho požádala o potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona. Po obdržení zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele posudková komise zadavatele neshledala důvody pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele a zároveň dospěla k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není MNNC, respektive nepředstavuje riziko neschopnosti vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku. Zadavatel tak nemá k dispozici relevantní informace, na základě kterých by mohl vybraného dodavatele vyloučit z předmětného zadávacího řízení.

29. Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že pochybil, když neověřoval, jaké připojení v poptávaných lokalitách vybraný dodavatel aktuálně provozuje. Zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil, že součástí plnění je i zřízení jednotlivých přípojek v termínech stanovených v obchodních podmínkách. Vybraný dodavatel se poté zavázal, že přípojky v potřebné kvalitě ve stanoveném termínu zřídí. Zadavatel nemá informace o tom, že by vybraný dodavatele nebyl schopen zadávací podmínky splnit. Skutečnost, jakým způsobem vybraný dodavatel poskytuje své služby jiným subjektům, není dle zadavatele pro danou věc relevantní.

30. Zadavatel dále uvádí, že smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřel ještě před obdržením stejnopisu návrhu na přezkoumání úkonu zadavatele. Zadavatel je přesvědčen, že veškeré úkony, které učinil v předmětném zadávacím řízení, učinil v souladu se zákonem. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl dle § 265 písm. a) zákona, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

31. Usnesením ze dne 16. 7. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil v podání ze dne 24. 7. 2025. Zadavatel a vybraný dodavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

Vyjádření navrhovatele ze dne 24. 7. 2025

32. Navrhovatel na úvod opakuje, že řádně a včas podal námitky proti oznámení o výběru a zadavatel tak uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu v rozporu s § 246 odst. 1 písm. c) zákona.

33. K vyjádření vybraného dodavatele navrhovatel uvádí, že na daném trhu se pohybuje velmi omezený počet dodavatelů, přičemž další z potenciálních konkurentů, společnost T-Mobile Czech republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4, se neuchyluje k nabízení MNNC jako vybraný dodavatel. Navrhovatel odmítá nařčení vybraného dodavatele, že se uchyluje k nekalým obchodním praktikám. Dle navrhovatele vybraný dodavatel opomíjí, že zatímco navrhovatel svou obchodí politikou nasmlouval služby za průměrné a reálné ceny, vybraný dodavatel ceny služeb dramaticky ponižuje. Pokud vybraný dodavatel cenovou politiku navrhovatele nálepkuje jako „extrémně agresivní“, pak cenovou politiku vybraného dodavatele nelze označit jinak než jako predátorskou. Navrhovatel se ohrazuje proti tvrzení vybraného dodavatele, že zneužívá Úřad v rámci nekalého konkurenčního boje. Navrhovatel napadal postup vybraného dodavatele v případech, kdy vybraný dodavatel se svým poddodavatelem začal používat nekalosoutěžní praktiky, přičemž v posledních měsících vybraný dodavatel začal mimořádně nízké nabídkové ceny nabízet u více veřejných zakázek.

34. K vyjádření zadavatele navrhovatel uvádí, že ani sjednání drakonických sankcí za neplnění kterékoliv ze smluvních povinností nemůže odstranit důvodné pochybnosti, které navrhovatel zadavateli sdělil ohledně neschopnosti vybraného dodavatele poskytovat služby, jež jsou předmětem veřejné zakázky. Navrhovatel dále nesouhlasí se zadavatelem, že zadávací podmínky byly stanoveny transparentně, jelikož dle navrhovatele je ze zadávací dokumentace zjevný rozpor ohledně výkladu doručování dokumentů v rámci zadávacího řízení.

35. Navrhovatel na závěr zopakoval shrnutí svých tvrzení z návrhu, dle kterých podal námitky proti oznámení o výběru včas a zadavatel tak nemohl uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, přičemž navrhovatel zadavatele podáním ze dne 4. 6. 2025 upozornil na to, že se chystá k Úřadu podat návrh na přezkum zadavatelova postupu. Navrhovatel s ohledem na výše uvedené nadále trvá na tom, aby Úřad vyhověl jeho návrhu na uložení zákazu plnění předmětné smlouvy.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

36. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.  Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

37. Dle § 211 odst. 9 zákona platí, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

38. Dle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

39. Dle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

40. Dle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

41. Dle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 citovaného paragrafu zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

42. Dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které jsou podány opožděně.

43. Dle § 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem

a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

1. vyloučení účastníka zadávacího řízení,

2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 zákona, nebo

4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,

b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,

c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,

d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

44. Dle § 254 odst. 1 písm. b) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením.

45. Podle § 264 odst. 1 zákona úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3 citovaného paragrafu zákona, je neplatná od samého počátku.

46. Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

V čl. 13.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl následující: „Dle ustanovení § 211 odst. 5 ZZVZ musí (s výjimkou případů stanovených ZZVZ) písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavateli probíhat výlučně elektronicky. Elektronická komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, resp. účastníkem zadávacího řízení (společně též jen ‚dodavatel‘ nebo ‚účastník‘) bude probíhat:

a)             prostřednictvím Tender areny. Písemnosti zasílané v Tender areně budou odesílány/doru­čovány prostřednictvím zaregistrovaných účtů zadavatele a dodavatele, případně automatickou zprávou zasílanou Tender arenou;

b)             prostřednictvím datové schránky ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon č. 300/2008 Sb.‘);

c)             příp. jiným vhodným způsobem, který ale naplní povinnost elektronické komunikace.“

47. Dne 9. 5. 2025 zadavatel vydal a odeslal datovou schránkou navrhovateli oznámení o výběru, přičemž dotčená datová zpráva byla do datové schránky navrhovatele dodána téhož dne, nicméně oprávněná osoba za navrhovatele se do datové schránky přihlásila až dne 12. 5. 2025. Navrhovatel proti oznámení o výběru podal dne 27. 5. 2025 námitky. Zadavatel námitky dne 3. 6. 2023 rozhodnutím o námitkách odmítl dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona pro jejich opožděnost. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách mimo jiné uvedl následující: „Oznámení o výběru bylo Stěžovateli prokazatelně doručeno, dodáním do jeho datové schránky, dne 9. 5. 2025 (viz ‚Doručenka Oznámení o výběru‘, která tvoří přílohu tohoto rozhodnutí). Poslední den lhůty pro podání Námitek Stěžovatelem byl tedy v pondělí 26. 5. 2025 (poslední den uvedené 15 denní lhůty připadl na sobotu (24. 5. 2025), tzn., že posledním dnem lhůty byl nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí 26. 5. 2025). […] Stěžovatel doručil Zadavateli Námitky dne 27. 5. 2025, tj. po uplynutí 15 denní lhůty pro podání Námitek, a to jak prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje Tender arena, tak prostřednictvím datové schránky (viz ‚Doručenka Námitek prostřednictvím Tender areny‘ a ‚Doručenka Námitek prostřednictvím datové schránky‘, které tvoří přílohy tohoto rozhodnutí). Stěžovatelem podané Námitky byly tedy podány opožděně. Pro úplnost Zadavatel dále uvádí, že opožděně podané Námitky nebrání Zadavateli v uzavření smlouvy s Vybraným dodavatelem.“

48. V „Reakci na upozornění stěžovatele ze dne 4. 6. 2025“ ze dne 11. 6. 2025 zadavatel poté mimo jiné konstatoval, že „text uvedený Stěžovatelem v Upozornění, cituji: ‚prostřednictvím datové schránky ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon č. 300/2008 Sb.‘)‘, pouze upřesňuje, co je míněno pojmem ‚datová schránka‘ a nikoli, jakými právními předpisy se doručování do datové schránky řídí. Okamžik doručení je stanoven kogentní právní úpravou, kterou Zadavatel nemá možnost nijak ovlivnit. V tomto případě se jedná konkrétně o ustanovení § 211 odst. 9 ZZVZ. […] Zadavatel uvádí, že v případě Stěžovatele se nejedná o včas podané námitky, jak vyžaduje Stěžovatelem uvedené ustanovení § 246 odst. 1 písm. c) ZZVZ, a tudíž Zadavateli nic nebrání v uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, a to ‚před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele‘.“

49. Dne 11. 6. 2025 zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Následně dne 12. 6. 2025 podal navrhovatel k Úřadu návrh na přezkum oznámení o výběru.

Právní posouzení

50. Navrhovatel se svým návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku dle § 254 odst. 1 písm. b) zákona, jelikož má za to, že zadavatel smlouvu uzavřel v době, kdy běžela zákonná lhůta zakazující uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona v souvislosti s jím podanými námitkami proti oznámení o výběru.

51. Úřad k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku v obecné rovině uvádí, že podmínky pro uložení tohoto zákazu upravuje § 264 zákona, jenž je z hlediska systematiky zákona zařazen mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností existujícího závazku smluvních stran. Jak vyplývá z ustanovení § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podle § 254 zákona. Ustanovení § 254 odst. 1 zákona poté vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy přípustné, v ostatních případech návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podat nelze. Úřad proto v rámci správního řízení přezkoumá napadený postup zadavatele související s uzavřením smlouvy, a pokud zjistí, že je naplněn zákonný důvod dle § 254 odst. 1 zákona, uloží zákaz plnění předmětné smlouvy (pokud nejsou naplněny důvody pro neuložení zákazu plnění smlouvy či jeho odklad dle § 264 odst. 3 až 5 zákona).

52. Mimo jiné Úřad podle § 264 odst. 1 zákona uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku uzavřena přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem [§ 254 odst. 1 písm. b) zákona], kterým je i zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v tzv. blokačních lhůtách dle § 246 zákona. Blokační lhůty zajišťují ochranu práv dodavatelů v kontextu zajištění možnosti podávat opravné prostředky proti jednotlivým úkonům zadavatele. Dle 246 odst. 1 písm. c) zákona tak zadavatel nesmí uzavřít smlouvu také před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud zadavatel odmítl včasně podané námitky.

53. Úřad k tomu uvádí, že námitky jsou institutem, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele a jejich podání je jednou z podmínek pro následné podání návrhu (mimo návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy) na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Námitky však musí být podány ve lhůtách dle § 242 zákona, aby mohly být účinným předpokladem pro následný přezkum napadeného postupu zadavatele u Úřadu. Z § 242 odst. 1 zákona vyplývá, že obecná délka lhůty pro doručení námitek zadavateli je 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl. Dle § 242 odst. 2 poté v případě námitek směřujících proti úkonu oznamovanému v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být námitky stěžovatele doručeny zadavateli ve lhůtě 15 dnů od doručení výše uvedeného úkonu. Posouzení včasnosti námitek je důležité i pro začátek plynutí výše uvedené blokační lhůty dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, neboť plynutí této lhůty zakládá pouze odmítnutí včasně podaných námitek.

54. Úřad vzhledem k výše uvedenému konstatuje, že v projednávané věci je pro posouzení důvodnosti návrhu navrhovatele podstatné zodpovězení otázky, zda v okamžiku uzavření předmětné smlouvy dne 11. 6. 2025 plynula zákonná lhůta zakazující uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, či nikoliv. Pokud tato lhůta (případně jiná blokační lhůta) v okamžiku uzavření smlouvy neplynula, zadavateli nic nebránilo smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky uzavřít a návrh navrhovatele tak nemůže být v takovém případě důvodný. Úřad se proto zabýval otázkou, zda navrhovatel podal včasné námitky proti oznámení o výběru, které by založily běh blokační lhůty dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona.

55. Navrhovatel je přesvědčen, že námitky proti oznámení o výběru, které doručil zadavateli dne 27. 5. 2025, podal včas, neboť mu oznámení o výběru dodavatele bylo skrze datovou schránku doručeno dne 12. 5. 2025, kdy se do ní podle § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech přihlásila oprávněná osoba. Tento závěr má podporovat čl. 13.2 odst. b) zadávací dokumentace a sdělení provozovatele datových schránek uvedené na doručence oznámení o výběru. Navrhovatel je tak přesvědčen, že po rozhodnutí o námitkách doručenému navrhovateli dne 27. 5. 2025 běžela blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona.

56. Dle názoru zadavatele a vybraného dodavatele oznámení o výběru bylo do datové schránky navrhovatele dodáno, tedy ve smyslu § 211 odst. 9 zákona i doručeno dne 9. 5. 2025. Poslední den lhůty pro podání námitek proti oznámení o výběru tak připadl na pondělí 26. 5. 2025, přičemž navrhovatel námitky podal až dne 27. 5. 2025. Námitky navrhovatele tudíž nebyly podány včas a blokační lhůta dle § 246 písm. c) zákona v okamžiku uzavření smlouvy neběžela.

57. Úřad se vzhledem k výše uvedenému nejprve zabýval otázkou, kdy bylo oznámení o výběru doručeno navrhovateli. K okamžiku doručení dokumentu do datové schránky účastníka zadávacího řízení Úřad uvádí, že dle § 211 odst. 9 zákona platí, že při komunikaci mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení je datová zpráva doručena již v okamžiku dodání do datové schránky adresáta. Toto ustanovení přitom nerozlišuje, zda je adresátem datové zprávy zadavatel či dodavatel a vztahuje se tedy na oba tyto případy. Výše uvedený závěr podporuje i komentářová literatura k § 211 odst. 9 zákona, jež uvádí následující: „Vzhledem k roztříštěnosti pravidel doručování dokumentů do datové schránky v návaznosti na osobu příjemce (orgán veřejné moci, ostatní fyzické a právnické osoby) bylo zákonem stanoveno jednotné a speciální pravidlo při zadávání veřejných zakázek, dle kterého je při komunikaci prostřednictvím datové schránky dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Není přitom rozhodné, zda je adresátem zadavatel nebo dodavatel. Není rozhodný ani obsah konkrétního dokumentu nebo fáze zadávacího řízení, ke které se konkrétní dokument vztahuje. Zákon tak vymezil zvláštní úpravu doručování oproti § 17 a 18a [zákona o elektronických úkonech], která musí být při zadávání veřejných zakázek aplikována. Zadavatelé i dodavatelé tak již nemusí vyčkávat, až se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba popřípadě, až nastane fikce doručení. Na druhou stranu tato nová právní úprava bude zejména na dodavatele klást vyšší nároky spočívající v potřebě zajišťovat skutečně pravidelnou kontrolu datové schránky, neboť jednotlivé lhůty stanovené zadavatelem či zákonem k provedení určitého úkonu začnou běžet již okamžikem dodání dokumentu do datové schránky."[2] Tento závěr poté potvrzuje například rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-34029/2024/500 ze dne 5. 9. 2024 či rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 19/2020–108 ze dne 19. 10. 2021[3].

58. Je tedy třeba předně konstatovat, že se v případě § 211 odst. 9 zákona jedná o zvláštní úpravu doručování oproti zákonu o elektronických úkonech, na který se odvolává navrhovatel, tudíž se v případě komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení použije tato zvláštní úprava.

59. Namítá-li navrhovatel, že se na elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení měla v řešeném případě uplatnit úprava doručování dle zákona o elektronických úkonech s ohledem na čl. 13.2 písm. b) zadávací dokumentace, tedy že zadavatel pro zadávací řízení specificky upravil pravidla doručování, Úřad konstatuje, že článek zadávací dokumentace, ze kterého navrhovatel vyvozuje tento závěr, takové pravidlo nestanoví. Předmětný článek jednoznačně pojednává o třech způsobech doručování v rámci zadávacího řízení, a to a) prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje Tender arena, b) prostřednictvím „datové schránky ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů“ a c) jiným vhodným způsobem, který zadavatel blíže nespecifikuje. Z daného článku zadávací dokumentace je dle Úřadu zřejmé, že odkaz na zákon o elektronických úkonech je navázán na pojem „datová schránka“, jelikož pomocí části „ve smyslu zákona“ rozvádí, co je výše uvedeným pojmem myšleno. Ačkoliv Úřad připouští, že i bez odkazu na zákon o elektronických úkonech by zřejmě bylo účastníkům zadávacího řízení patrné, co je myšleno pod pojmem „datová schránka“, tato skutečnost sama o sobě nepodporuje názor navrhovatele na to, jakým způsobem je třeba předmětný článek vykládat. Pokud se navrhovatel snaží navázat část daného článku znějící „ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb.“ na část pojednávající o tom, že elektronická komunikace „bude probíhat“, Úřad uvádí, že není možné jednotlivé části předmětného článku zadávací dokumentace vytrhávat z kontextu či část předmětného článku ignorovat. Z tohoto důvodu není možné ignorovat část předmětného článku „prostřednictvím datové schránky“, která se nachází mezi částí o tom, že elektronická komunikace bude probíhat, a částí zmiňující zákon o elektronických úkonech. Čl. 13.2 písm. b) zadávací dokumentace tedy dle přesvědčení Úřadu nepojednává o tom, jakou právní úpravou se řídí doručování do datové schránky mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení, ale pouze stanoví, že jedním ze tří přípustných způsobů doručování v rámci předmětného zadávacího řízení je doručování prostřednictvím datové schránky ve smyslu zákona o elektronických úkonech.

60. Nadto je třeba akcentovat, že § 211 odst. 9 zákona má kogentní povahu, což znamená, že zadavatel se od této právní úpravy ani nemůže v zadávací dokumentaci odchýlit. Pokud by zadavatelé takovou možnost měli a mohli si v zadávací dokumentaci určit, že se § 211 odst. 9 zákona na doručování prostřednictvím datové schránky v rámci jimi vedeného zadávacího řízení nepoužije, docházelo by dle Úřadu z jejich strany k obcházení cíle zákonodárce, jenž spočívá ve sjednocení okamžiku doručení při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky tím způsobem, aby zadavatelé ani dodavatelé nemuseli za použití judikatury v konkrétním případě určovat, zda byl dokument s ohledem na jeho povahu a adresáta doručen přihlášením či dodáním do datové schránky, jak tomu bylo za přechozí úpravy.[4]

61. Úřad na tomto místě uvádí, že aby bylo možné dospět k závěru, že zadávací podmínky v projednávané věci umožňují výklad navrhovatele, musel by být výklad odlišný od toho uplatňovaného zadavatelem logický a objektivně možný.[5] To se však v případě výkladu výše uvedeného článku zadávací dokumentace navrhovatelem nestalo, když takový výklad by odporoval kogentnímu ustanovení § 211 odst. 9 zákona. Ostatně pokud se navrhovatel odvolává na skutečnost, že dodavatelé jsou profesionálové a není jim třeba blíže definovat pojem datová schránka v zadávací dokumentaci, pak obdobně se lze odvolat na profesionalitu dodavatelů (tedy i navrhovatele) v tom kontextu, že těmto musí být znám § 211 odst. 9 zákona i jeho kogentní povaha, a tedy nemohou vykládat dotčenou zadávací podmínku protizákonně. Jak je pak rozvedeno výše, zadavatel se dle názoru Úřadu v zadávací dokumentaci ani nepokusil od zákonné úpravy odklonit. Navrhovateli proto nelze dát za pravdu, že by na něj zadavatel v rozporu s § 36 odst. 3 zákona přenášel odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek, jelikož zadávací podmínky jsou v projednávané věci v čl. 13.2 zadávací dokumentace stanoveny jednoznačným způsobem, který neumožňuje výklad navrhovatele.

62. Na doručování dokumentů mezi zadavatelem a navrhovatelem jako účastníkem zadávacího řízení se tak v projednávané věci jednoznačně použije § 211 odst. 9 zákona, který stanoví, že při komunikaci mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

63. Z doručenky oznámení o výběru odeslaného skrze datovou schránku navrhovateli, která je součástí správního spisu, jednoznačně vyplývá, že oznámení o výběru bylo do datové schránky navrhovatele dodáno dne 9. 5. 2025, tedy tímto dnem bylo navrhovateli i doručeno.

64. V tomto kontextu Úřad reaguje i na argumentaci navrhovatele, který tvrdí, že skutečný okamžik doručení oznámení o výběru do datové schránky navrhovatele dokládá právě i sdělení provozovatele datových schránek uvedené na doručence tohoto oznámení. Předmětné poučení zní konkrétně takto: „EV12: Přihlásila se pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu § 8, odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí nebo doručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno.“ Úřad k tomuto tvrzení navrhovatele uvádí, že výše uvedené sdělení provozovatele datových schránek se týká obecného doručování do datové schránky dle zákona o elektronických úkonech a nezohledňuje (a ani zohledňovat nemůže) specifika při doručování v rámci zadávacího řízení, na které dopadá speciální kogentní úprava uvedená v § 211 odst. 9 zákona. Z tohoto důvodu nelze z obecného, informativního sdělení na doručence oznámení o výběru vycházet při určení okamžiku doručení oznámení o výběru do datové schránky navrhovatele v případě řešeného zadávacího řízení.

65. Úřad tedy shrnuje, že oznámení o výběru bylo navrhovateli ve smyslu § 211 odst. 9 zákona doručeno dne 9. 5. 2025, kdy mu bylo předmětné oznámení do datové schránky dodáno. Patnáctidenní lhůta pro podání námitek proti oznámení o výběru ve smyslu § 242 odst. 2 zákona proto dle pravidel běhu lhůt dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, uplynula v pondělí 26. 5. 2025. Navrhovatel však námitky zadavateli prokazatelně doručil až dne 27. 5. 2025, kdy byly tyto námitky dodány do datové schránky zadavatele, jak prokazuje doručenka námitek založená ve správním spise. Úřad má proto za prokázané, že navrhovatel námitky směřující proti oznámení o výběru dodavatele nepodal ve lhůtě podle § 242 odst. 2 zákona.

66. Jelikož navrhovatel nepodal námitky proti oznámení o výběru dodavatele včas, nebyla v projednávané věci naplněna podmínka proto, aby začala plynout blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, během které má zadavatel zakázáno uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem. Podmínka, jejíž splnění zakládá běh výše uvedené lhůty, totiž spočívá v tom, že zadavatel odmítl včasně podané námitky, což se však v projednávané věci nestalo, jak bylo rozvedeno výše. Současně v době uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dne 11. 6. 2025 neplynula ani jiná blokační lhůta dle § 246 zákona, když zejména nebyl ani navrhovatelem podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (tento byl podán až den poté). V takovém případě zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, když dne 11. 6. 2025 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, neboť v uzavření smlouvy mu nebránila žádná z tzv. blokačních lhůt dle § 246 zákona.

67. Úřad na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že zadavatelův postup nelze považovat za postup dle § 254 odst. 1 písm. b) zákona, tedy za postup, kdy zadavatel uzavře smlouvu na plnění veřejné zakázky přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem, jak tvrdil navrhovatel.

K dalším namítaným skutečnostem

68. Navrhovatel dále v návrhu namítá, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, že vybraný dodavatel uplatňuje predátorské ceny a že vybraný dodavatel není schopen plnit veřejnou zakázku v souladu s podmínkami zadávací dokumentace a v souladu s požadavky na kritickou infrastrukturu.

69. Úřad ohledně těchto námitek odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 10/2­019–84 ze dne 5. 8. 2020, dle kterého je použití zákazu plnění smlouvy dle § 254 zákona vyhrazeno pro flagrantní, zákonem striktně definované porušení zákona při samotném uzavírání smlouvy. Pro účely uložení zákazu plnění smlouvy tedy není vůbec rozhodné, nakolik samotné zadávací řízení probíhalo v souladu se zákonem. Toto omezení je přitom dle Krajského soudu v Brně zcela legitimní, jelikož veškeré nezákonnosti týkající se zadávací dokumentace či průběhu zadávacího řízení mají účastníci zadávacího řízení namítat v průběhu zadávacího řízení, přičemž pak mají k dispozici přezkum ze strany Úřadu na základě návrhu na přezkoumání konkrétního úkonu zadavatele. Efektivita tohoto přezkumu je chráněna jednak zákonnými blokačními lhůtami (jejichž porušení je sankcionováno mimo jiné právě možností uložit zákaz plnění smlouvy), jednak možností žalovaného vydat předběžné opatření. Omezení důvodů pro uložení zákazu plnění smlouvy zároveň odpovídá celkové zákonné koncepci dozoru nad dodržováním zákona. Ten totiž již stanovením lhůty pro podávání námitek (viz § 242 zákona) fakticky koncentruje možnost namítat různé nezákonnosti vždy pouze do určité fáze zadávacího řízení. Z výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně dále vyplývá, že důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy jsou koncipovány relativně úzce a Úřad je v rámci tohoto řízení omezen zákonnými limity své pravomoci.

70. S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že se v nyní vedeném řízení nemůže zabývat námitkami o MNNC vybraného dodavatele, predátorských cenách, které má vybraný dodavatel dle navrhovatele uplatňovat, ani údajné neschopnosti vybraného dodavatele řádně plnit veřejnou zakázku, jelikož zákon v řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy Úřadu neumožňuje se zabývat zákonností postupu zadavatele v zadávacím řízení v tomto smyslu. Jak uvedl Krajský soud v Brně ve výše zmíněném rozsudku, k přezkumu zákonnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení slouží řízení o návrhu proti konkrétnímu úkonu zadavatele v rámci zadávacího řízení (v projednávané věci proti oznámení o výběru a rozhodnutí o námitkách proti tomuto oznámení). V nynějším řízení Úřad již tedy nemá pravomoc zkoumat, zda výběr dodavatele proběhl v souladu se zákonem či nikoliv. V tomto řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy může Úřad zkoumat pouze dodržení zákona při samotném uzavřením této smlouvy, přičemž v projednávané věci neshledal, že by samotné uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky bylo v rozporu se zákonem, jak tvrdil navrhovatel.

71. K tvrzení navrhovatele, že v podání ze dne 4. 6. 2025, které předcházelo podání návrhu na přezkum oznámení o výběru, apeloval na zadavatele, aby smlouvu s vybraným dodavatelem neuzavíral, zadavatel ji však i přesto smlouvu uzavřel, čímž se měl dle navrhovatele vytratit smysl zákona, jelikož se zadavatel vyhýbá řešení obsahu námitek navrhovatele, Úřad uvádí následující. Jednak je třeba akcentovat, že je to navrhovatel, kdo se včas nebránil námitkami proti oznámení o výběru, tedy zadavatel nebyl dle zákona povinen se věcně namítanými skutečnostmi zabývat. Současně v okamžiku obdržení výše uvedeného podání ze dne 4. 6. 2025 nebyl zadavatel ani povinen předmětnou smlouvu neuzavírat. Zákon sám výslovně vymezuje, v jakých situacích zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku a tyto důvody nelze rozšiřovat, jak bylo rozebráno výše, přičemž zadavatel se v žádné takové situaci nenacházel. Bylo tak zcela na rozhodnutí zadavatele, zda s uzavřením smlouvy vyčká do případného podání návrhu navrhovatele na přezkum potupu zadavatele k Úřadu a skončení takového správního řízení, či nikoliv. Zadavatelův postup tak již jen na základě uvedeného nelze považovat za postup proti smyslu zákona, jak se domnívá navrhovatel. Nadto i v případě, kdy by zadavatel neuzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky před podáním návrhu navrhovatele na přezkum postupu zadavatele souvisejícího s oznámením o výběru, řízení o návrhu navrhovatele proti oznámení o výběru by bylo zastaveno dle § 257 písm. h) zákona, jelikož navrhovatel nepodal proti oznámení o výběru včasné námitky. Ani v tomto řízení by se tak Úřad nemohl věcně zabývat námitkami ohledně MNNC, predátorských cen či neschopnosti vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku. I v případě, že by zadavatel vyslechl navrhovatelův apel na neuzavírání smlouvy, by se tak navrhovatel u Úřadu nemohl domoci požadovaného věcného přezkumu oznámení o výběru. Skutečnost, že Úřad nemůže výše uvedené námitky přezkoumat, tak nebyla způsobena zadavatelem, nýbrž opožděně podanými námitkami navrhovatele.

72. Nad rámec výše uvedeného se Úřad vyjádří i k tvrzení vybraného dodavatele, že navrhovatelův návrh je šikanózním výkonem práva, respektive zneužitím subjektivního práva na podání návrhu k Úřadu, neboť nesleduje dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, jelikož jeho jediným cílem je poškodit jiného. K problematice zneužití práva se vyjádřil předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-14767/2020/322/HSc ze dne 19. 5. 2020, ve kterém uvedl, že zásada zákazu zneužití práva brání především takovému výkonu práva, který směřuje k účelu, jenž právní důvod (zákon nebo smlouva), o nějž se subjektivní právo, jež má být vykonáno, opírá, vůbec nepředpokládá. Nositel subjektivního práva tedy při zneužití práva realizuje subjektivní právo za účelem, který je se zákonem neslučitelný. Navrhovatelův návrh dle Úřadu nesměřuje k účelu, jenž zákon vůbec nepředpokládá, naopak je z něj zjevné, že se navrhovatel prostřednictvím svého návrhu snažil jako účastník zadávacího řízení ochránit svůj legitimní zájem na věcném posouzení okolností uzavření předmětné smlouvy. Ač se s argumentací navrhovatele Úřad neztotožnil a neshledal v zadavatelově postupu při uzavření smlouvy porušení zákona, které namítal navrhovatel, nelze dle Úřadu dovodit, že by navrhovatel daný návrh nepodával z důvodu ochrany svého legitimního zájmu, ale s cílem poškodit jiného.

Závěr

73. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad dospěl k závěru, že zadavatel postupoval při uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem v souladu se zákonem, jelikož mu v uzavření této smlouvy nebránila blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona (či jiná blokační lhůta). V takovém případě tedy nedošlo k nezákonnému postupu zadavatele ve smyslu § 254 odst. 1 písm. b) zákona, jak tvrdí navrhovatel. Z tohoto důvodu nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření uvedeného v § 264 odst. 1 zákona a Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. JUDr. Pavel Zajíc, advokát, Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava

2. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3

3. O2 Czech Republic a.s., Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pozn Úřadu: Vybraný dodavatel se daným přípisem vyjadřuje ke zde vedenému správnímu řízení a ke správní řízením vedeným Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0422/2025/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0308/2025/VZ.

[2] DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P., ŠEBESTA, M. a kolektiv autorů. Zákon o zadávání veřejných zakázek, 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1030–1035.

[3] Krajský soud v tomto rozsudku konkrétně uvedl, že zákonodárce předmětnou právní úpravou „toliko promítl do textu zákona pravidlo již předtím dovozené judikaturou, která vzhledem k soukromoprávní povaze vztahu s veřejnoprávními prvky mezi zadavatelem a dodavatelem vycházela kromě § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech i z § 45 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, potažmo z § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Dospěla přitom k závěru, že za okamžik doručení písemnosti je nutno ve smyslu těchto ustanovení považovat okamžik, kdy osoba nabude objektivní možnost se s obsahem doručované písemnosti seznámit, tj. kdy se písemnost dostane do dispoziční sféry adresáta, nikoli, kdy je s ní adresát skutečně seznámen (není tedy rozhodné, zda a kdy si adresát vyzvedne zásilku na poště, či kdy se přihlásí do datové schránky).“

[4] Tímto způsobem cíl předmětné zákonné úpravy definoval předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-24641/2020/323/PBl ze dne 10. 8. 2020.

[5] K tomu srov. např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-12687/2023/500 ze dne 31. 3. 2023.