ÚOHS-R0123/2025/VZ-39197/2025/162

V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 28. 8. 2025 navrhovatelem

• ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 4. 2017 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem ev. č. ČAK 04743, se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0443/2025/VZ, č. j. ÚOHS-31157/2025/500 ze dne 18. 8. 2025,

vydanému ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování datových komunikačních služeb č. 2400556/41000­65665“ uzavřené dne 11. 6. 2025 mezi

• zadavatelem – VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3, a
• vybraným dodavatelem – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4,

na základě veřejné zakázky „Internetové WAN linky“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 7. 2025 pod ev. č. Z2024–063835 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 7. 2025 pod ev. č. 437574–2025,

ve správním řízení zahájeném dne 26. 6. 2025 na návrh ze stejného dne,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0443/2025/VZ, č. j. ÚOHS-31157/2025/500 ze dne 18. 8. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Obdržením návrhu bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění výše uvedené smlouvy. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel smlouvu uzavřel v době, kdy běžela zákonná lhůta zakazující uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona v souvislosti s jím podanými námitkami proti oznámení o výběru dodavatele. Navrhovatel má za to, že námitky podal včas, pročež se zákonná blokace aktivovala.

2. Podání návrhu předcházelo následující:

1. Zadavatel dne 9. 5. 2025 dodal do datové schránky navrhovatele oznámení o výběru dodavatele.[1]
2. Dne 12. 5. 2025 se navrhovatel (resp. příslušná oprávněná osoba) přihlásil do své datové schránky.[2]
3. Dne 27. 5. 2025 podal navrhovatel námitky proti oznámení o výběru dodavatele.[3]
4. Dne 3. 6. 2025 zadavatel dle § 245 odst. 3 písm. b) ZZVZ odmítl námitky navrhovatele jak opožděné.[4]
5. Navrhovatel nesouhlasil s argumentací zadavatele, na jejímž základě podané námitky odmítl. Proto navrhovatel nejdříve dne 12. 6. 2025 podal návrh[5] na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Jelikož však zadavatel s vybraným uchazečem již před podáním uvedeného návrhu uzavřel (dne 11. 6. 2025) smlouvu, Úřad řízení[6] o tomto návrhu zastavil[7].

3. V čl. 13.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl následující: „Dle ustanovení § 211 odst. 5 ZZVZ musí (s výjimkou případů stanovených ZZVZ) písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavateli probíhat výlučně elektronicky. Elektronická komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, resp. účastníkem zadávacího řízení (společně též jen ‚dodavatel‘ nebo ‚účastník‘) bude probíhat:

a)      prostřednictvím Tender areny. Písemnosti zasílané v Tender areně budou odesílány/doru­čovány prostřednictvím zaregistrovaných účtů zadavatele a dodavatele, případně automatickou zprávou zasílanou Tender arenou; 

b)      prostřednictvím datové schránky ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon č. 300/2008 Sb.‘); 

c)      příp. jiným vhodným způsobem, který ale naplní povinnost elektronické komunikace.“

II.             Napadené rozhodnutí

4. Úřad napadeným rozhodnutím návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

5. Úřad se zabýval otázkou, zda v okamžiku uzavření předmětné smlouvy plynula blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. c) ZZVZ. Proto musel posoudit, zda navrhovatel podal včasné námitky proti oznámení o výběru, které by založily běh blokační lhůty.

6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že navrhovatel vyvozoval z čl. 13.2 písm. b) zadávací dokumentace[8] mylně pravidlo, že se na elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení měla v řešeném případě uplatnit úprava doručování dle zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech (dále jen „ZEU“), a tím pádem navrhovatel považoval za okamžik doručení rozhodnutí o výběru okamžik, kdy se do jeho datové schránky přihlásila oprávněná osoba, a až od něj odvozoval počátek běhu lhůty pro podání námitek. Zadávací dokumentace takové pravidlo však nestanovila a ani nemohla – podle kogentního § 211 odst. 9 ZZVZ je při komunikaci mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení datová zpráva totiž doručena již v okamžiku dodání do datové schránky adresáta. Zadavatelem použitý odkaz na ZEU byl navázán pouze na pojem „datová schránka“, jelikož pomocí části „ve smyslu zákona“ rozvádí, co je výše uvedeným pojmem myšleno.

7. Úřad tedy shrnul, že oznámení o výběru bylo navrhovateli doručeno dne 9. 5. 2025, kdy mu bylo předmětné oznámení do datové schránky dodáno, a nikoli dne 12. 5. 2025, kdy se navrhovatel přihlásil do své datové schránky. Konec patnáctidenní lhůty pro podání námitek proti oznámení o výběru připadl na sobotu 24. 5. 2025, tudíž posledním dnem pro podání námitek bylo pondělí 26. 5. 2025. Navrhovatel však námitky zadavateli prokazatelně doručil až dne 27. 5. 2025, kdy byly tyto námitky dodány do datové schránky zadavatele. Ke dni uzavření smlouvy tak zadavateli v uzavření smlouvy nic nebránilo.

III.           Rozklad navrhovatele

8. Dne 28. 8. 2025 podal navrhovatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 19. 8. 2025. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

9. Navrhovatel je přesvědčen, že smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena přes zákaz stanovený § 246 odst. 1 písm. c) ZZVZ, neboť ji zadavatel uzavřel v době, kdy mu běžela blokační lhůta.

10. Navrhovatel se s Úřadem shoduje v tom, že pro posouzení věci je podstatné zodpovězení otázky, zda v okamžiku uzavření smlouvy zadavateli plynula zákonná blokační lhůta zakazující uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky dle § 246 odst. 1 písm. c) ZZVZ. Na tuto otázku ale odpovídá navrhovatel odlišně od Úřadu, když má navrhovatel za to, že jelikož podal včas námitky, plynula zákonná blokační lhůta pro uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. Na rozdíl od Úřadu se totiž navrhovatel domnívá, že mu oznámení o výběru bylo doručeno dne 12. 5. 2025, kdy se pověřená osoba navrhovatele přihlásila ke zprávě zadavatele v datové schránce.

11. Navrhovatel svůj názor o včasnosti námitek opírá o následující argumenty:

• Zadavatel v čl. 13.2. odst. b) zadávací dokumentace jasně a bez jakýchkoliv pochybností odkázal na ZEU, a nikoliv na ZZVZ.  
• Ze ZEU vyplývá, že
• Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí (§ 17 odst. 1 poslední věta ZEU).
• Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu (§ 17 odst. 3 ZEU).
• Dokument dodaný podle věty první § 18a odst. 1 ZEU je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu (§ 18a odst. 2 ZEU).

Poučení a sdělení provozovatele datových schránek ohledně doručení rozhodnutí o výběru dodavatele znělo takto: „12. 5. 2025 v 07:31:27 EV12: Přihlásila se pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu § 8, odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí nebo doručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno.“ Kogentní povaha ustanovení § 211 odst. 9 ZZVZ neomezuje vůli zadavatele zpracovat zadávací dokumentaci tak, jak vyhovuje zadavateli. Není pravdou, že jakýkoliv jiný výklad navrhovatele ohledně doručování datových zpráv je automaticky nelogický a objektivně nemožný. Rozhodnutí, na které Úřad v napadeném rozhodnutí odkazuje v souvislosti s nemožností jiného výkladu doručování datových zpráv než dle ZZVZ, svědčí argumentaci navrhovatele, neboť Úřad klade důraz na pečlivost zpracování zadávací dokumentace tak, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně. Pokud existují dva legitimní a smysluplné výklady zadávacích podmínek, nelze tuto zadávací podmínku vykládat k tíži dodavatelů. Pokud tedy navrhovatel podal námitky opožděně, pak navrhovatel zdůrazňuje, že se tak mohlo stát pouze z důvodu nesprávné a neúplné zadávací dokumentace. Nesprávná nebo neúplná zadávací dokumentace musí být vyložena ve prospěch dodavatele. Bylo by nesprávné a nespravedlivé, pokud by z důvodu nesprávnosti a neúplnosti zadávací dokumentace zpracované zadavatelem bylo bráněno v průchodu spravedlnosti, resp. aby bylo bráněno v tom, aby Úřad věcně posoudil postup zadavatele v rámci zadávacího řízení ohledně zakázky.

12. Zadavatel se svým výše popsaným postupem vyhýbá řešení věcné podstaty námitek navrhovatele týkajících se možné přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele a důvodných pochybností o schopnosti vybraného dodavatele řádně plnit. Zadavatel se nedostatečně zabýval posouzením MNNC, jeho postup při výběru dodavatele tedy byl netransparentní a nepřezkoumatelný. Zadavatel navíc měl porušit ustanovení zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a ustanovení zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.

13. Navrhovatel dodává, že ohledně plnění smlouvy neexistují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem ve smyslu § 265 odst. 3 ZZVZ vyžadující pokračování plnění smlouvy, ani důvody pro neuložení zákazu plnění smlouvy uvedené v § 264 odst. 4 a odst. 5 ZZVZ.

Závěr rozkladu

14. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že uloží zákaz plnění smlouvy a současně zruší oznámení o výběru, rozhodnutí o námitkách, a uloží zadavateli, aby pokračoval v posouzení a hodnocení nabídek předložených v zadávacím řízení ohledně zakázky, a to rovněž z pohledu možné přítomnosti neodůvodněné MNNC v nabídce vybraného dodavatele a schopnosti vybraného dodavatele realizovat zakázku.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

15. Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele (ze dne 3. 9. 2025) dne 4. 9. 2025.

16. Zadavatel se ztotožňuje s napadeným rozhodnutím. Je názoru, že navrhovatel nepřesným parafrázováním zadávacích podmínek pozměnil jejich původní význam. Výklad navrhovatele není logický a objektivně možný z důvodu, že odporuje znění § 211 odst. 9 ZZVZ. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu potvrdil napadené rozhodnutí a podaný rozklad zamítl.

IV.          Řízení o rozkladu

17. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

18. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech předseda Úřadu podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise předseda Úřadu přijal závěr, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

V.            K námitkám rozkladu

Předmět sporu

19. Spornou otázkou je, zda byla předmětná smlouva uzavřena přes zákaz § 246 odst. 1 písm. c) ZZVZ, resp. zda ji zadavatel uzavřel v době, kdy mu plynula zákonná lhůta zakazující uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona.

20. Není naopak sporné, že za účelem zodpovězení výše uvedené otázky je nejprve nutno určit, zda navrhovatel podal včasné námitky proti oznámení o výběru, které by založily běh blokační lhůty dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona. Opožděné námitky by nemohly založit počátek běhu blokační lhůty. Pokud by v okamžiku uzavření smlouvy tato lhůta neplynula, zadavateli by nic nebránilo smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky uzavřít a návrh navrhovatele by nebyl důvodný.

Výklad zadávací podmínky čl. 13.2 zadávací dokumentace

21. Zadávací podmínka dle čl. 13.2 zadávací dokumentace zněla: „(…) Elektronická komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, resp. účastníkem zadávacího řízení (společně též jen ‚dodavatel‘ nebo ‚účastník‘) bude probíhat: (…) b) prostřednictvím datové schránky ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon č. 300/2008 Sb.‘); (…).“

22. Z uvedeného však nevyplývá, že by měla komunikace mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení probíhat podle ZEU, ale prostřednictvím datové schránky ve smyslu ZEU. Je tedy nutno dát za pravdu Úřadu, neboť je zcela zřejmé, že zadavatel na ZEU odkázal pouze k upřesnění pojmu datová schránka. Z uvedeného ustanovení nikterak nevyplývá, že by zadavatel měl v úmyslu použít výhradně režim doručování dle ZEU, a odchýlit se tak od kogentní úpravy § 211 odst. 9 ZZVZ.

23. Lze se tedy plně ztotožnit s Úřadem, který v bodu 59 napadeného rozhodnutí uvedl, že »(…) není možné ignorovat část předmětného článku ‚prostřednictvím datové schránky‘, která se nachází mezi částí o tom, že elektronická komunikace bude probíhat, a částí zmiňující zákon o elektronických úkonech. Čl. 13.2 písm. b) zadávací dokumentace tedy dle přesvědčení Úřadu nepojednává o tom, jakou právní úpravou se řídí doručování do datové schránky mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení, ale pouze stanoví, že jedním ze tří přípustných způsobů doručování v rámci předmětného zadávacího řízení je doručování prostřednictvím datové schránky ve smyslu zákona o elektronických úkonech.«

24. Navrhovatel namítal, že i bez odkazu na ZEU by bylo účastníkům zadávacího řízení jako profesionálům patrné, co je myšleno pojmem „datová schránka“, avšak tuto námitku již vypořádal Úřad v bodu 61 napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že profesionálům musí být stejně tak známa kogentní povaha ustanovení § 211 odst. 9 ZZVZ. Lze podotknout, že z pouhého faktu, že zadávací dokumentace opisuje skutečnosti známé obecně, anebo alespoň známé profesionálům v oboru, nelze dovozovat, že má jiný, na první pohled ne zcela zjevný význam, protože skutečnosti známé by přece zadavatel do zadávací dokumentace nepojímal. Právě naopak, zadávací dokumentace pravidelně obsahují pasáže opsané z různých právních předpisů.

25. Navíc, ZZVZ má zcela jasná, ostatně i kogentní pravidla pro doručování – konkrétně zmíněnéustanovení § 211 odst. 9 ZZVZ stanoví, že při komunikaci mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení je datová zpráva doručena již v okamžiku dodání do datové schránky adresáta.[9] Od uvedeného ustanovení není možno se odchýlit.[10]  Obecně platí, že v případě pochybností o výkladu zadávací dokumentace, je třeba jejímu textu přisuzovat takový význam, který se nepříčí zákonu. Pokud by tedy byla zadávací dokumentace v otázce režimu doručování nejednoznačná, bylo by ji třeba vyložit tak, že zadavatel hodlal § 211 odst. 9 ZZVZ spíše použít než nepoužít.  

26. Ze znění předmětné zadávací podmínky však nijak neplyne, že by zadavatel chtěl doručování upravit v rozporu se ZZVZ. Formulace předmětné zadávací podmínky výkladu navrhovatele nesvědčí, výklad navrhovatele je značně kreativní a ničím nepodložený. Datová schránka ve smyslu § 211 odst. 9 ZZVZ je ostatně tou samou datovou schránkou, na kterou pamatuje ZEU, na který zadavatel odkazuje. Předmětná zadávací podmínka neobsahuje žádnou odchylku od ZZVZ. Doručeno bylo tedy dodáním do datové schránky.

27. Tvrzení navrhovatele, že „kogentní povaha ustanovení § 211 odst. 9 zákona neomezuje vůli zadavatele zpracovat zadávací dokumentaci tak, jak vyhovuje zadavateli“, je zcela absurdní, neboť podstata kogentní povahy ustanovení spočívá právě v zákazu se od daného pravidla odchýlit. Okamžik doručení námitek je tedy jednoznačně určen ustanovením § 211 odst. 9 zákona, od kterého se zadavatel (jak bude níže vysvětleno) ani nechtěl (a nemohl) odchýlit.

28. Lze se plně ztotožnit s Úřadem v tom, že se v případě § 211 odst. 9 zákona jedná o lex specialis vůči ZEU, proto se v případě komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení musí upřednostnit použití této zvláštní úpravy. ZEÚ sám představuje speciální úpravu vůči režimům doručování upravených v různých právních předpisech, neboť specifikuje pravidla jednoho konkrétního způsobu doručování. ZZVZ upravuje v oblasti doručování pouze komunikaci zadavatele a dodavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky a dopadá tak pouze na úzkou skupinu soukromoprávních vztahů. Ustanovení § 211 odst. 9 ZZVZ je tedy zjevně ustanovením s úzkým zaměřením, a tedy ustanovením (ve vztahu k ZEU) speciálním. Uvedené podporuje rozhodovací praxe soudů (např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 20/2020)[11] i důvodová zpráva k ZZVZ, která říká: „Zákon obsahuje speciální ustanovení ohledně doručování do datových schránek, kdy se za okamžik doručení považuje okamžik dodání do datové schránky adresáta“.

29. Obdobné vyplývá také z další komentářové literatury, dle které ustanovení § 211 odst. 9 „stanoví speciální úpravu doručování mezi zadavatelem a dodavatelem k zákonu č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění. Za okamžik doručení dokumentu je při komunikaci uskutečňované mezi zadavatelem a dodavatelem prostřednictvím datové schránky považován okamžik dodání do datové schránky adresáta. Jsou tak oproti předchozí právní úpravě vyjasněny výkladové spory o okamžik doručení, a to ve prospěch speciality zakázkového předpisu.“[12]

30. Znění § 211 odst. 9 ZZVZ je jednoznačné a neobsahuje žádné výjimky. Vyplývá z něj záměr vnést právní jistotu do okamžiku doručení právě tím, že rozhodné je dodání do datové schránky, nikoli subjektivní moment, kdy se adresát přihlásí. Tím se zamezuje sporům a nejasnostem o běhu lhůt. Zároveň platí shodně pro obě strany komunikace.

31. Dle § 242 odst. 2 ZZVZ musí být námitky stěžovatele směřující proti úkonu zadavatele doručeny zadavateli do 15 dnů od doručení výše uvedeného úkonu. Plynutí blokační lhůty dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona zakládá pouze odmítnutí včasně podaných námitek. Navrhovatel se domnívá, že námitky podal řádně a včas, neboť mylně určil jako počátek běhu lhůty pro podání námitek proti oznámení o výběru den, kdy se přihlásil do své datové schránky. Lhůta 15 dnů pro podání námitek navrhovateli však uplynula v sobotu dne 24. 5. 2025, tudíž posledním dnem pro včasné podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele bylo pondělí 26. 5. 2025. Vzhledem k tomu, že námitky byly zadavateli doručeny dne 27. 5. 2025, neměl zadavatel jinou možnost než námitky dle § 245 odst. 3 písm. b) ZZVZ odmítnout. Odmítnutí námitek v tomto případě není volbou zadavatele, ale jeho povinností. Uvedené podporuje i odborná literatura: „Námitky musí být vždy podány (doručeny) v příslušné lhůtě stanovené v § 242. Jestliže zadavatel zjistí, že mu byly námitky stěžovatele doručeny po uplynutí stanovené lhůty, je povinen námitky bez dalšího věcného přezkumu odmítnout (v § 245 odst. 3 je uvedeno, že zadavatel odmítne námitky, nikoliv že je může odmítnout)“.[13] Zadavatel tedy při odmítnutí námitek postupoval v souladu se zákonem.

K existenci více možných výkladů

32. Je nepochybně pravdou, že za zadávací podmínky odpovídá zadavatel a nejasnosti v zadávací dokumentaci musí jít k jeho tíži. V nyní šetřené věci však zadávací podmínky nepřipouštěly více různých (objektivně možných a racionálních, legitimních, smysluplných) výkladů. Pouze došlo k tomu, že si objektivně jednoznačné podmínky navrhovatel špatně vyložil. Nejde tedy o případ, že by existovaly 2 objektivně možné, racionální a logické výklady, ze kterých by bylo nutno se přiklonit k výkladu, který je v neprospěch zadavatele (jako autora zadávací dokumentace) – žádný druhý výklad splňující požadavek racionálnosti neexistuje. Odkazy navrhovatele na odpovědnost zadavatele za obsah zadávací dokumentace, za její srozumitelnost, jednoznačnost a transparentnost tak nejsou v nyní řešené věci namístě, neboť sporná ustanovení zadávací dokumentace jsou jednoznačná, srozumitelná a transparentní.

33. Navrhovatel se domnívá, že rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-12687/2023/500 ze dne 31. 3. 2023 zmíněné v napadeném rozhodnutí podporuje spíše závěry navrhovatele, neboť v něm Úřad zdůrazňuje odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Uvedené rozhodnutí však kromě závěrů, které zdůrazňuje navrhovatel, obsahuje rovněž na nyní šetřenou věc přiléhavější závěry, a sice že aby bylo možné dospět k závěru, že zadávací podmínky v projednávané věci umožňují výklad navrhovatele, musel by být výklad odlišný od toho uplatňovaného zadavatelem logický a objektivně možný.[14] Pokud se navrhovatel rozhodl zvolit svůj vlastní, s jejich skutečným obsahem rozporný výklad zadávacích podmínek, nemůže důsledky tohoto svého pochybení přenášet na zadavatele.

Ke sdělení provozovatele datových schránek

34. Jak bylo řečeno již v napadeném rozhodnutí, z obecného, informativního sdělení na doručence oznámení o výběru nelze vycházet při určení okamžiku doručení oznámení o výběru do datové schránky navrhovatele v případě zadávacího řízení, neboť sdělení provozovatele datových schránek se týká obecného doručování do datové schránky dle ZEU a nezohledňuje specifika při doručování v rámci zadávacího řízení.[15] Na sdělení provozovatele datových schránek uvedené v doručence (například o tom, kdy se přihlásí oprávněná osoba a doručenka uvádí „datová zpráva je nyní doručena“) se při posuzování okamžiku doručení v zadávacím řízení nelze spoléhat, protože pro tuto oblast stanovuje ZZVZ speciální pravidlo. Rozhoduje výhradně okamžik dodání do datové schránky dle § 211 ZZVZ.

35. Jak také uvedl předseda Úřadu v bodu 30 rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0024/2020/VZ, č.j. ÚOHS-07764/2020/323/MPe ze dne 9. 3. 2020: „Nelze v daném případě ani poskytnout ochranu dobré víry navrhovatele, který se řídil při určení počátku běhu lhůty pro podání návrhu poučením uvedeným na doručence, neboť zákon hovoří jasně“.[16]

K dalším tvrzením navrhovatele

36. K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel svým postupem vyhýbá řešení věcné podstaty námitek navrhovatele (týkajících se možné přítomnosti MNNC a neschopnosti plnit) a porušuje ustanovení zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a ustanovení zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, je třeba uvést, že zadavatel opožděné námitky podle § 245 odst. 3 ZZVZ písm. b) odmítnout musí. Zadavatel tedy v tomto ohledu postupoval zcela v souladu se zákonem. Hodlal-li navrhovatel hájit svá práva, měl tak učinit včas.

37. Je také namístě připomenout, že se v nyní vedeném řízení není možno zabývat námitkami o MNNC vybraného dodavatele, predátorských cenách, které má vybraný dodavatel dle navrhovatele uplatňovat, ani údajné neschopnosti vybraného dodavatele řádně plnit veřejnou zakázku, jelikož zákon v řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy Úřadu neumožňuje se zabývat zákonností postupu zadavatele v zadávacím řízení v tomto smyslu.

38. Dále navrhovatel namítal, že nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy ve smyslu „§ 265 odst. 3 ZZVZ“ (navrhovatel však patrně odkazuje na § 264 odst. 3 ZZVZ). K tomu je třeba uvést, že především nejsou dány důvody na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 ZZVZ.

VI.          Závěr

39. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, nebyly shledány důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. JUDr. Pavel Zajíc, advokát, Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava

2. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3

3. O2 Czech Republic a.s., Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Položka 39 správního spisu.

[2] Viz doručenka položky č. 39 správního spisu.

[3] Položka 40 správního spisu.

[4] Položka 41 správního spisu.

[5] Položka 44 správního spisu.

[6] Vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0422/2025/VZ.

[7] Usnesením č. j. ÚOHS-24279/2025/500 ze dne 30. 6. 2025.

[8] Položka 37 správního spisu.

[9] Úřad se tímto zabýval zejména v bodech 57 – 60 napadeného rozhodnutí.

[10] Bod 60 napadeného rozhodnutí.

[11] Kde Krajský soud v Brně uvedl: »Dle § 211 ZZVZ, upravujícího některé aspekty týkající se komunikace mezi zadavatelem a dodavateli, konkrétně dle jeho odst. 6 platí, že „[p]ři komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta“. Posledně citované ustanovení je třeba podle názoru soudu chápat jako ustanovení speciální ve vztahu k úpravě obsažené v § 17 a § 18a zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů«. Krajský soud hovoří o § 211 odst. 6, který odpovídá nynějšímu § 211 odst. 9 ZZVZ.

[12] Uvedený komentář se přesněji řečeno vztahuje k § 211 odst. 6, neboť úprava doručování byla v době vydání komentáře obsažena v § 211 odst. 6 – obsahově však jde o nynější § 211 odst. 9 (MACEK, I., DERKOVÁ, R., BARTOŇ, D., KOŠŤÁL, K., MAREČKOVÁ, E., ZATLOUKAL, P. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017. ISBN 978–80–7502–171–7. Komentář k § 211 odst. 6 zákona.)

[13] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 245 [Vyřízení námitek]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1428.

[14] Viz např. bod 94 odkazovaného rozhodnutí: „Úřad v šetřeném případě posuzoval, zda výklad navrhovatele může obstát, tj. zda je logický a objektivně možný“ nebo jeho bod 96: „Na základě odpovědí oslovených dodavatelů Úřad dovodil, že výklad dané podmínky uplatňovaný navrhovatelem neodporuje logice ani obecnému chápání dané terminologie minimálně části subjektů působících na relevantním trhu a jako takový je tedy objektivně možný“.

[15] Viz bod 64 napadeného rozhodnutí.

[16] V době vydání odkazovaného rozhodnutí bylo doručování prostřednictvím datové schránky mezi zadavatelem a dodavatelem upraveno v § 211 odst. 6 ZZVZ, který odpovídá nynějšímu odst. 9.