ÚOHS-S0415/2025/VZ-28840/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 6. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – MASTER IT Technologies, a.s., IČO 27851931, se sídlem Výstavní 1928/9, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 11. 2024 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, IČO 01333712, se sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno,
• strany smlouvy:
• zadavatel – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava,
• vybraný dodavatel – společníci Společnosti Telematika pro Ostravu 2024 VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 6. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno, Yunex, s.r.o., IČO 09962638, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4, a CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Průmyslová 1395, 763 02 Zlín,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy „SMLOUVA O ZVÝŠENÍ PROPUSTNOSTI KŘIŽOVATEK – ROZŠÍŘENÍ TELEMATICKÝCH SYSTÉMŮ A O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB“ uzavřené dne 10. 4. 2025 mezi cit. zadavatelem a cit. vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě – rozšíření telematických systémů“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–056131, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 11. 2024 pod ev. č. 684595–2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – MASTER IT Technologies, a.s., IČO 27851931, se sídlem Výstavní 1928/9, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava – ze dne 6. 6. 2025 na uložení zákazu plnění smlouvy – „SMLOUVA O ZVÝŠENÍ PROPUSTNOSTI KŘIŽOVATEK – ROZŠÍŘENÍ TELEMATICKÝCH SYSTÉMŮ A O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB“ uzavřené dne 10. 4. 2025 mezi zadavatelem – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava, a vybraným dodavatelem – společníky Společnosti Telematika pro Ostravu 2024 VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno, Yunex, s.r.o., IČO 09962638, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4, a CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Průmyslová 1395, 763 02 Zlín – na veřejnou zakázku „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě – rozšíření telematických systémů“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–056131, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 11. 2024 pod ev. č. 684595–2024, ve znění pozdějších oprav – se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

II.

Odkladný účinek rozkladu proti tomuto rozhodnutí se nevylučuje.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 7. 11. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě – rozšíření telematických systémů“. Předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne
11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–056131, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 11. 2024 pod ev. č. 684595–2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmět veřejné zakázky je v kapitole III. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ „SMLOUVY O ZVÝŠENÍ PROPUSTNOSTI KŘIŽOVATEK – ROZŠÍŘENÍ TELEMATICKÝCH SYSTÉMŮ A O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB“ (dále jen „smlouva“) vymezen jako závazek »na vlastní náklady a nebezpečí pro Objednatele provést řádně a včas a za cenu a podmínek stanovených dále ve Smlouvě dílo spočívající v modernizaci a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického sytému, včetně poskytnutí potřebných licencí a poskytnutí souvisejících služeb (dále jen „Dílo“). Zhotovitel se dále Smlouvou zavazuje na vlastní náklady a nebezpečí Objednateli poskytovat servisní služby k Dílu (dále jen „Servisní služby“) dále služby školení v rámci provozu Díla (dále jen „Služby školení“), konzultační práce v rámci provozu Díla (dále jen „Konzultační služby“) a programátorské práce v rámci provozu Díla (dále jen „Programátorské služby“): (Servisní služby, Služby školení, Konzultační služby a Programátorské služby dále společně jen „Služby“, Dílo a Služby dále společně jen „Plnění“).«

3. Navrhovatel – MASTER IT Technologies, a.s., IČO 27851931, se sídlem Výstavní 1928/9, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 11. 2024 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, IČO 01333712, se sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – podal dne 19. 3. 2025 námitky proti úkonu, resp. opomenutí zadavatele v zadávacím řízení spočívajícím v nezrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku (dále jen „námitky“).

4. Z písemné zprávy zadavatele ze dne 5. 5. 2025 vyplývá, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení pouze jedinou nabídku, a to nabídku vybraného dodavatele – společníků Společnosti Telematika pro Ostravu 2024 VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 6. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel – VARS BRNO“), Yunex, s.r.o., IČO 09962638, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4, a CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Průmyslová 1395, 763 02 Zlín (dále jen „vybraný dodavatel“), přičemž „[n]abídka tohoto dodavatele byla vybrána bez provedení hodnocení. Nabídka tohoto dodavatele splnila veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení stanovené zadavatelem a definované v ZZVZ“.

5. Dne 1. 4. 2025 doručil vybraný dodavatel zadavateli přípis, kterým se vzdal práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele.

6. Dne 3. 4. 2025 rozhodl zadavatel o podaných námitkách navrhovatele tak, že námitky dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona v plném rozsahu odmítl, neboť nebyly podány oprávněnou osobou, a současně dle § 245 odst. 1 zákona tyto odmítl s tím, že nesouhlasil s věcným obsahem námitek.

7. Dne 10. 4. 2025 zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku.

8. Navrhovatel podal dne 14. 4. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, přičemž tímto dnem bylo u Úřadu zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0285/2025/VZ. Předmětné správní řízení bylo skončeno vydáním usnesení č. j. ÚOHS-17885/2025/500 ze dne 15. 5. 2025, kterým Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona, neboť nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 zákona.

9. Následně se navrhovatel dne 23. 4. 2025 dozvěděl, že ve veřejné zakázce došlo k uzavření smlouvy, a doručil proto dne 6. 6. 2025 Úřadu návrh z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen „návrh“).

II.            OBSAH NÁVRHU

10. Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel porušil zákaz uzavřít smlouvu v blokační lhůtě podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, když uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v situaci, kdy odmítl včas podané námitky navrhovatelem.

11. Navrhovatel uvádí, že i přesto, že nebyl účastníkem zadávacího řízení na veřejnou zakázku, byl oprávněn svými námitkami brojit proti postupu zadavatele, a tím aktivovat blokační lhůtu podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona. Ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona totiž neváže zákaz uzavření smlouvy jen na námitky proti úkonům dle § 246 odst. 1 písm. a) zákona, tedy účinky ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona nejsou „závislé“ na tom, zda v dané situaci předtím existovala nějaká blokační lhůta. Blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona se v žádném případě nevztahuje jen na námitky proti úkonům vyjmenovaným v § 246 odst. 1 písm. a) zákona a jen na námitky podané účastníkem řízení. Jako „neúčastník“ zadávacího řízení byl navrhovatel sice znevýhodněn tím, že neměl informaci o výběru dodavatele, jeho námitky se ale výběru dodavatele netýkaly. Byly podány ještě před rozhodnutím o výběru dodavatele a týkaly se diskriminačního jednání zadavatele.

12. Dle navrhovatele byla blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona aktivována námitkami podanými dne 19. 3. 2025 a běžela od 19. 3. 2025 až do vypořádání námitek. Blokační lhůta byla podáním námitek aktivována bez ohledu na to, že navrhovatel nebyl účastníkem zadávacího řízení. Jediná vlastnost, kterou musely námitky pro tento účel splňovat, byla jejich včasnost, a ani zadavatel včasnost námitek nerozporoval – navrhovatel námitky podal do 15 dnů ode dne, kdy se „dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem“. Blokační lhůta dle cit. ustanovení písm. b) tak trvala až do vypořádání námitek zadavatelem, který se námitkami meritorně zabýval a dne 3. 4. 2025 je odmítl. Tím ale došlo k aktivaci prodloužení blokační lhůty podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona. Toto prodloužení mělo trvat od 3. 4. 2025 do uplynutí desetidenní lhůty na podání návrhu k Úřadu, tj. do 14. 4. 2025. Zákon opět pro relevantnost odmítnutých námitek, které aktivují prodloužení blokační lhůty podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, vyžaduje pouze jejich včasnost, a tato podmínka byla splněna. Nehraje roli, zda byl stěžovatel účastníkem zadávacího řízení či ne.  Jelikož zadavatel uzavřel dne 10. 4. 2025 smlouvu, učinil tak v blokační lhůtě, tj. v době, kdy trval zákaz uzavření smlouvy. O uzavření smlouvy se navrhovatel dozvěděl 23. 4. 2025.

13. Vzhledem k uvedenému navrhovatel podává návrh na uložení zákazu plnění smlouvy s odkazem na § 254 odst. 1 písm. b) zákona.

14. Navrhovatel také požaduje vyloučení odkladného účinku případně podaného rozkladu, kdy oprávněným zájmem navrhovatele je ochrana před vznikem újmy, která mu z konkrétních důvodů hrozí. Navrhovatel má také za to, že vyloučením odkladného účinku nedojde ke vniku újmy nebo jejímu prohloubení na straně zadavatele a vybraného dodavatele. Zadavatel se o zadání Veřejné zakázky snaží posledních více než 10 let a za tuto dobu nečelí žádnému neodkladnému stavu nouze ani jinému důvodu hodnému zvláštního zřetele. Odklad splnění veřejné zakázky neohrozí splnění žádné aktuální neodkladné nebo mimořádné potřeby zadavatele. Bude pouze dočasně zachován stav, který u zadavatele dlouhodobě trvá.

PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0415/2025/VZ zahájeno dne 6. 6. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Stejnopis návrhu byl dodán do datové schránky zadavatele rovněž dne 6. 6. 2025.

16. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

• navrhovatel,
• strany smlouvy
• zadavatel,
• vybraný dodavatel.

17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 10. 6. 2025, jehož přílohou byla kopie návrhu.

18. Dne 16. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu a část dokumentace o zadávacím řízení[1].

Vyjádření zadavatele k návrhu

19. Zadavatel úvodem svého vyjádření uvádí, že nesouhlasí s argumentací navrhovatele uvedenou v návrhu a dodává, že postup navrhovatele nemá oporu v zákoně, ani v rozhodovací praxi Úřadu, a proto považuje návrh navrhovatele za šikanózní s jediným cílem obstruovat postup zadavatele.

20. Zadavatel uvádí, že navrhovatel podal námitky proti úkonu či opomenutí zadavatele spočívající v nezrušení zadávacího řízení. Ustanovení § 241 odst. 3 zákona však výslovně stanoví, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volby druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postupu zadavatele směřujícího k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Dodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení podáním nabídky dle § 47 odst. 1 zákona[2]. Úkon (resp. opomenutí) nezrušení zadávacího řízení není výslovně uvedenou výjimkou uvedenou v § 241 odst. 3 zákona, tudíž námitky proti takovému úkonu či opomenutí může podat pouze účastník zadávacího řízení.

21. Zadavatel dodává, že navrhovatel ve lhůtě pro podání nabídek nepodal svou nabídku, navrhovatel se tak nestal účastníkem zadávacího řízení dle § 47 zákona. Navrhovatel proto nebyl aktivně legitimován k podání námitek podle § 241 odst. 3 zákona, nebyl proto aktivně legitimován ani k podání navazujícího návrhu podle § 250 zákona. Navrhovateli nevznikla žádná procesní práva spojená s účastí v zadávacím řízení. Jelikož navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání námitek ve smyslu § 241 odst. 3 zákona, podáním námitek nemohlo dojít k aktivaci tzv. blokační lhůty dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona. Zadavateli proto nic nebránilo v uzavření předmětné smlouvy. Zadavatel proto nesouhlasí, že navrhovatel podáním nepřípustných námitek aktivoval běh blokační lhůty dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona.

22. Zadavatel proto uzavírá, že se v rámci zadávacího řízení nedopustil žádného porušení zákona a smlouvu uzavřel řádně v souladu s § 246 zákona a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

23. Usnesením ze dne 9. 7. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

24. Dne 17. 7. 2025 obdržel Úřad od vybraného dodavatele – VARS BRNO vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

25. Vybraný dodavatel – VARS BRNO úvodem uvádí, že se ztotožňuje se závěry zadavatele obsaženými ve vyjádření zadavatele k návrhu. Dle vybraného dodavatele – VARS BRNO se navrhovatel vědomě rozhodl nepodat nabídku, a nestal se tedy účastníkem zadávacího řízení. Nyní se pak navrhovatel snaží vyvolat zdání své procesní legitimace, na kterou objektivně nemá nárok. Tento přístup navrhovatele je účelový, zjevně obstrukční a vede pouze ke zdržování realizace veřejné zakázky.

26. Vybraný dodavatel – VARS BRNO má za to, že navrhovatel se nesnaží o nápravu domnělého pochybení zadavatele, ale o zablokování veřejné zakázky jako takové. Jedná se o typický příklad šikanózního výkonu práva – tedy jednání, které je formálně v mezích zákona, ale jeho skutečným cílem není ochrana práv, nýbrž poškození jiných subjektů, v tomto případě zadavatele i vybraného dodavatele

27. Dle navrhovatele v daném případě nebyly naplněny podmínky pro aktivaci blokační lhůty, kdy navrhovatel nebyl účastníkem zadávacího řízení, a tudíž nebyl aktivně legitimován k podání námitek dle § 241 odst. 3 zákona. Není proto možné hovořit o jakékoliv blokaci možnosti uzavřít smlouvu ve smyslu § 246 zákona.

28. S ohledem na uvedené vybraný dodavatel – VARS BRNO navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v celém rozsahu zamítl, neboť je zjevné, že návrh byl podán osobou bez aktivní legitimace a slouží toliko k účelovému zneužívání práva a obstrukcím vůči zákonnému postupu zadavatele.

Další průběh správního řízení

29. Dne 18. 7. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

30. Navrhovatel se vyjadřuje zejména k tvrzení zadavatele, že nebyl aktivně legitimován k podání námitek podle § 241 odst. 3 zákona, kdy má za to, že uvedený právní názor zadavatele je nesprávný a že předložená rozhodovací praxe a soudní judikatura nepotvrzují to, co zadavatel tvrdí. Zadavatel svůj názor založil na rozsudku Krajského soudu v Brně, které bylo vydáno za zcela odlišného skutkového stavu, a tudíž jeho závěry není možné vztáhnout na posuzovanou situaci. Také rozhodnutí Úřadu, které zadavatel cituje, není pro předmět řízení použitelné, protože na základě předmětného rozsudku Krajského soudu v Brně Úřad činí závěry, které nejsou uvedeným rozsudkem podložené. K čemuž se navrhovatel vyjadřuje podrobněji dále.

31. Dle navrhovatele zadavatelem citovaná část rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2019, č. j. 62 Af 69/2017–193 (dále jen „rozsudek TRADE CENTRE“) a navazující rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01372/2022/163 ze dne 24. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0198/2021/VZ (dále jen „rozhodnutí R0198/2021“), mohou mylně svádět k závěru, že pokud nejsou podány námitky ve veřejné zakázce aktivně legitimovanou osobou, tzv. blokační lhůta neběží. Takovýto závěr však nemá oporu v citovaném rozsudku krajského soudu, ani v zákoně.

32. Navrhovatel uvádí, že zákaz uzavření smlouvy je vázán výhradně na to, zda nastane okamžik definovaný jednotlivými odstavci § 246 zákona, tj. zda nastane v zákoně uvedená právní skutečnost. Zákon tyto skutečnosti definuje jako objektivní, nikoli závislé na subjektivním hodnocení zadavatele. Rozhodně tak tento zákaz není závislý na tom, zda byly námitky podány oprávněnou osobou. V citovaném rozsudku TRADE CENTRE k tomu Krajský soud v Brně pouze vyložil, že tento závěr neplatí v situacích, na které se vůbec neuplatní § 241 zákona a potažmo ani § 246 zákona jako takový, neboť nejde o veřejnou zakázku.

33. Podání námitek v případě posuzovaném v rozsudku TRADE CENTRE nebylo neoprávněné pro nedostatek aktivní legitimace konkrétního stěžovatele podle § 241 odst. 1 zákona, ale proto, že § 241 zákona se v daném případě vůbec neaplikoval. V tomto kontextu je nutno vnímat za oprávněné podání námitek ve smyslu rozsudku TRADE CENTRE ve všech případech, které představují zadávání veřejné zakázky a na které nedopadá ani výjimka z povinnosti zadat zakázku v zadávacím řízení podle § 29 až § 31 zákona. To znamená, že v případě jakýchkoli jiných veřejných zakázek je kdokoli procesně oprávněn námitky podat, a nebude se jednat o nedostatek aktivní legitimace definovaný rozsudkem TRADE CENTRE. To znamená, že oprávnění podat námitky měl i navrhovatel, a to i za hypotetického předpokladu, že by nebyl aktivně legitimován podle § 241 odst. 1 nebo 3 zákona. Tato skutečnost však měla být případně jednoznačně ustanovena až v řízení o námitkách, resp. v řízení o návrhu, kdyby možnost jeho meritorního posouzení nezmařil zadavatel uzavřením smlouvy.

34. Uvedený závěr potvrzuje dle navrhovatele i další judikatura. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2024 č. j. 55 Af 25/2022 – 127 vyplývá: „Zákaz uzavřít smlouvu dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je aktivován podáním jakékoliv námitky vymezené v § 241 téhož zákona.“

35. Navrhovatel má za to, že Krajský soud v Brně neměl v úmyslu v rozsudku TRADE CENTRE upřednostnit posuzování důvodnosti námitek (jehož součástí je i posouzení věcné aktivní legitimace stěžovatele) před posouzením jejich procesní přípustnosti (kterou se zabýval rozsudek TRADE CENTRE). Takovýto nesprávný závěr však bohužel převzal za svůj předseda Úřadu v rozhodnutí R0198/2021, kdy s odkazem na rozsudek TRADE CENTRE uvádí, že blokační lhůta není aktivována v žádném případě, kdy nejsou podány „řádné“ námitky, tj. námitky podané aktivně legitimovanou osobou.

36. Závěr prezentovaný nyní zadavatelem by vážně narušil právní jistotu a samotnou funkci přezkumu postupu zadávání veřejných zakázek, neboť by automaticky znamenal, že aktivace zákonné ochrany před zmařením účelu přezkumu v podobě blokační lhůty (vyžadované také legislativou EU) by byla založena také na další podmínce, a to na výsledku subjektivního uvážení dotyčného zadavatele (např. na tom, jak zadavatel posoudí aktivní legitimaci stěžovatele), a nikoli objektivně jen na vzniku zákonem definované právní skutečnosti. Takový výklad by vedl k absurdním důsledkům. Např. pokud by zadavatel usoudil, že účastníku nehrozila újma ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, blokační lhůta by tím pádem neběžela, a byl by oprávněn naprosto volně uzavřít smlouvu? Tento závěr (a k němu vedoucí výklad) je neudržitelný a zásadně odporuje smyslu a účelu blokačních lhůt. Je třeba zdůraznit, že Krajský soud v Brně jej při bližším prostudování rozsudku TRADE CENTRE [a navazujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu[3] (dále také „NSS“)] vůbec netvrdí. Naopak, posouzení aktivní legitimace stěžovatele je zcela běžně předmětem věcného posouzení námitek zadavatelem (viz § 245 zákona), tak i přezkumného řízení před Úřadem. Bez současné aktivace a plynutí (na sebe navazujících) blokačních lhůt by však toto posouzení bylo záhy zmařeno prostým uzavřením smlouvy s jiným dodavatelem, a celý přezkum zadávání veřejné zakázky by byl znefunkčněn.

37. Zásadní rozdíl je, že v případě posuzovaném v rozsudku TRADE CENTRE neexistuje povinnost námitky vyřídit dle § 245 zákona (formálně o nich rozhodnout), jak uvedl také NSS. Naopak v případě podání námitek osobou bez aktivní legitimace nejde o námitky nepřípustné, o nichž by nebyl zadavatel povinen rozhodovat (nebyl by je povinen vyřídit). Naopak, jsou to stále námitky, o nichž má zadavatel povinnost rozhodnout v souladu s § 245 zákona, i když může být výsledkem jejich vyřízení závěr dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona, tedy že námitky nebyly podány oprávněnou osobou, jako to učinil zadavatel v posuzovaném případě (a navrhovatel byl připraven proti tomuto závěru brojit návrhem). Jinými slovy, pokud existuje povinnost zadavatele v „běžné“ veřejné zakázce o námitkách rozhodnout dle § 245 zákona, musí tato povinnost zadavatele imanentně zrcadlit právo stěžovatele námitky podat. A je-li jednou dáno právo námitky podat, pak je nelze ochudit o právo být v průběhu jejich vyřizování a následného přezkumu chráněn blokačními lhůtami dle § 246 odst. 1 zákona.

38. Z účinného přezkumu Úřadu nelze vyjmout přezkum toho, zda zadavatel řádně a úplně posoudil aplikaci § 241 zákona, včetně aktivní legitimace stěžovatele. K takovému omezení účinného přezkumu by však nepochybně došlo, pokud by se aplikoval přístup prezentovaný zadavatelem: zadavatel tvrdí, že pokud nebyl navrhovatel aktivně legitimován (což si měl zadavatel sám a nepřezkoumatelně subjektivně vyhodnotit), objektivní blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatele vůbec netýkala a směl uzavřít smlouvu před jejím uplynutím.

39. Jak navrhovatel naznačil výše, výklad přijatý zadavatelem by nutně vedl k situaci, že by zadavatelům stačilo tvrdit nedostatek aktivní legitimace stěžovatele dle § 241 zákona, aby se vymanili z dopadů blokační lhůty a dosahu přezkumu Úřadu. To je ale výklad neudržitelný, zasahující výrazným způsobem do právní jistoty nejen dodavatelů, ale dokonce zadavatelů samotných. Jde o výklad negující účel úpravy zákazu uzavření smlouvy dle ustanovení § 246 zákona, resp. připouštějící jeho velice snadné obejití. O tento závěr se ale ani krajský soud ani NSS nesnažili, a z žádné části jejich rozsudků jej nelze dovodit.

40. Navrhovatel doplňuje, že v ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona [a obdobně také v případě odst. c) téhož ustanovení] přitom zákonodárce zřetelně vyzdvihl, že zákaz uzavření smlouvy se neaplikuje v jediném případě, a to pokud nebyly námitky podány včas. To považuje navrhovatel za projev přijatelné míry jistoty, resp. rizika, které zákon u zadavatelů akceptuje, a které na sebe zadavatelé mohou převzít (a smlouvu následně uzavřít). Včasnost podání námitek je velice jednoduše ověřitelná skutečnost vyžadující použití základních početních operací. Navrhovatel se nedomnívá, že by ustanovení § 246 bylo možné výkladem svévolně rozšiřovat a tam definované objektivní právní skutečnosti doplňovat o výsledky subjektivních úvah zadavatelů o aktivní legitimaci stěžovatele, důvodnosti námitek atd. Případ, kdy by námitky nebyly podány oprávněnou osobou, ustanovení týkající se zákazu uzavření smlouvy neobsahuje, naopak je reflektuje jako důvod pro odmítnutí námitek dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona.

41. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že správní řízení navazující na podané námitky bylo řádně zahájeno. Zákonem předvídaný výsledek posouzení otázky aktivní legitimace (podání návrhu oprávněnou osobou) představuje dokonce rozhodnutí meritorního charakteru dle § 265 písm. b) zákona. V případě správního řízení navazujícího na námitky Úřad řízení zastavil pro nedostatek složení kauce (usnesení č. j. ÚOHS-17885/2025/500, sp. zn. ÚOHS-S0285/2025/VZ ze dne 15. 5. 2025). V usnesení nezaznívá nic o nedostatku aktivní legitimace ani o nemožnosti vůbec zahájit správní řízení, tedy že návrhem navazujícím na námitky správní řízení nebylo možné zahájit. V souladu se zásadou presumpce správnosti správních rozhodnutí je nutno na dotčené řízení pohlížet jako na řádně zahájené, a tudíž na námitky za řádně podané, které byly schopny vyvolat právní důsledek v podobě zahájení správního řízení. I v případě, že by správní řízení skončilo neúspěchem navrhovatele, stále na jeho počátku stály řádně podané námitky, které byly schopné vyvolat běh blokační lhůty, protože na jejich podání měl navrhovatel právo (z důvodu procesní ekonomie navrhovatel odkazuje na text námitek, zejména na hrozící vznik újmy).

42. Pokud je otázka oprávněnosti dodavatele k podání návrhu, resp. i námitek (posouzení aktivní legitimace) předmětem správního řízení se zákonem předvídaným závěrem – meritorním rozhodnutím (vč. např. důsledku v podobě propadnutí kauce), nelze hovořit o tom, že na provedení takového správního řízení navazujícího na námitky nemá navrhovatel právo, a to se všemi zárukami přiznanými zákonem, tj. včetně blokačních lhůt.

43. Navrhovatel opětovně uvádí, že aby bylo právo navrhovatele řádně zajištěno, ruku v ruce s uvedeným musí existovat povinnost zadavatele zdržet se uzavření smlouvy do zákonem předvídaného okamžiku. Této povinnosti zadavatele odpovídá veřejné subjektivní právo navrhovatele na posouzení, zda byl nebo nebyl aktivně legitimován k podání námitek a následně návrhu. Pokud zákon při postupu zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky garantuje dodavateli možnost na provedení přezkumu postupu zadavatele v souvislosti s vyřízením námitek před Úřadem, ať už s jakýmikoliv výsledkem, je zájmem sledovaným zákonem, aby zadavatel smlouvu v tzv. běhu blokačních lhůt neuzavřel. Tuto povinnost však zadavatel nedodržel, a proto jsou splněny podmínky pro uložení zákazu uzavření smlouvy.

44. Navrhovatel trvá na tom, aby Úřad uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy, a aby Úřad samostatným výrokem zároveň vyloučil odkladný účinek případného rozkladu podaného zadavatelem proti prvostupňovému rozhodnutí.

ZÁVĚRY ÚŘADU

45. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

46. Podle § 47 odst. 1 zákona se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy

a)      vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 nebo § 129a odst. 3 zákona,

b)      podá žádost o účast nebo nabídku, nebo

c)      zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.

47. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

48. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle odstavce 1 podávají písemně a lze je podat proti:

a)      všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,

b)      volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)      postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

49. Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

50. Podle § 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem

a)      před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

1. vyloučení účastníka zadávacího řízení,

2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 zákona, nebo

4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,

b)      do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,

c)      před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,

d)      ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

51. Podle § 246 odst. 2 zákona zadavatel rovněž nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájí-li Úřad toto řízení z moci úřední; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud bylo správní řízení zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

52. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

53. Navrhovatel se ucházel o obdobnou veřejnou zakázku s názvem „Podpora veřejné dopravy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 16. 9. 2014 a uveřejněno dne 17. 9. 2014 pod ev. č. zakázky 493190, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 19. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 180–317155, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka Podpora veřejné dopravy“). Dne 30. 7. 2015 podal navrhovatel k Úřadu návrh ze dne 27. 7. 2015, kterým se domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Podpora veřejné dopravy.

54. Úřad o předmětném návrhu pravomocně rozhodl tak, že rozhodnutím č. j. ÚOHS-05929/2021/500/AIv ze dne 16. 2. 2021 vydaným ve správním řízení vedeném pod sp.zn. S0466/2015 návrh zamítl. Předmětné rozhodnutí potvrdil předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-05140/2024/161 ze dne 14. 2. 2024 vydaným v řízení o rozkladu vedeném pod sp.zn. R0052/2021. Navrhovatel uvedl, že proti předmětnému rozhodnutí předsedy Úřadu podal žalobu k příslušnému soudu, přičemž soudní řízení vedené pod sp. zn. 29 Af 17/2024 dosud nebylo ukončeno.

55. Zadavatel zahájil další zadávací řízení v roce 2018 na obdobnou veřejnou zakázku s názvem „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě“, kterou zadával v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 7. 2018 a uveřejněno dne 3. 8. 2018 pod ev. č. Z2018–026381[4], a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 8. 2018 pod ev. č. 338098–2018[5], ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě“). Zadavatel předmětnou veřejnou zakázku dne 9. 4. 2019 zrušil[6] s ohledem na skutečnost, že nabídku v zadávacím řízení podal jediný účastník, jak vyplývá z písemné zprávy zadavatele ze dne 22. 4. 2019[7].

Právní posouzení

56. Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel porušil zákaz uzavřít smlouvu vyplývající z § 246 odst. 1 písm. c) zákona, neboť dle jeho přesvědčení zadavatel uzavřel smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele poté, co odmítl námitky navrhovatele podané proti úkonu či opomenutí zadavatele v zadávacím řízení spočívajícím v nezrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

57. Navrhovatel k uvedenému podrobněji uvádí, že dne 19. 3. 2025 podal námitky proti úkonu, resp. opomenutí zadavatele v zadávacím řízení spočívajícím v nezrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, kdy dle navrhovatele zadavatel nepostupoval konzistentně a rovným způsobem vůči různým dodavatelům, neboť v zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržel pouze jedinou nabídku, přičemž v předchozích obdobných zadávacích řízeních (na veřejnou zakázku Podpora veřejné dopravy v roce 2014 a na veřejnou zakázku Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě v roce 2018) zadavatel tuto okolnost považoval za důvod pro zrušení zadávacího řízení, čímž měl zadavatel postupovat v rozporu se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

58. Navrhovatel má za to, že podáním námitek počala běžet blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona, tedy do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas. Zadavatel doručil rozhodnutí o odmítnutí námitek navrhovateli dne 3. 4. 2025, čímž se aktivovala blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, tj. do uplynutí lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, tj. do 14. 4. 2025. Zadavatel však dne 10. 4. 2025 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku, čímž měl zadavatel porušit zákaz uzavření smlouvy v blokační lhůtě podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona.

59. Zadavatel má za to, že blokační lhůta vůbec nemohla běžet, protože námitky proti úkonu či opomenutí zadavatele spočívající v nezrušení zadávacího řízení je oprávněn podle § 241 odst. 3 zákona podat pouze účastník zadávacího řízení, kterým však navrhovatel není, neboť ten v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vůbec nepodal nabídku.

60. Úřad se tedy vzhledem k uvedenému zabýval otázkou, zda námitky podané navrhovatelem byly vůbec způsobilé spustit běh blokační lhůty podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona.

61. Úřad v obecnosti uvádí, že základním účelem blokačních lhůt, v nichž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, je vytvoření časového prostoru pro přezkum postupu zadavatele a případné zjednání nápravy protiprávního jednání zadavatele při zadávání veřejné zakázky dříve, než dojde k uzavření smlouvy, po němž již není možné postup zadavatele ze strany Úřadu korigovat nápravným opatřením. Pokud zadavatel přistoupí k uzavření smlouvy i přes tento zákaz, tj. v blokační lhůtě, lze podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 zákona.

62. Pokud jsou v zadávacím řízení podány včasné námitky, tak se dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona spouští blokační lhůta, která odpovídá době stanovené zákonem pro vyřízení námitek zadavatelem. V souladu s § 245 odst. 1 zákona je zadavatel povinen odeslat své rozhodnutí o námitkách stěžovateli do 15 dnů od doručení námitek. Tato lhůta je zachována také v případě, kdy zadavatel o námitkách včas nerozhodl, resp. toto rozhodnutí neodeslal stěžovateli včas, neboť se má za to, že podané námitky odmítl.

63. Úřad také dodává, že navrhovatel správně poukazuje na to, že blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona se nevztahuje jen na námitky proti úkonům vyjmenovaným v § 246 odst. 1 písm. a) zákona, ale vztahuje se i na další typy námitek, resp. rozhodnutí o nich – např. námitky proti zadávacím podmínkám – nicméně musí se jednat o kvalifikované námitky, jejichž podání zákon připouští.

64. Pokud zadavatel námitky odmítne, spouští se dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona navazující blokační lhůta, kdy zadavatel musí vyčkat, zda se stěžovatel rozhodne ve své obraně pokračovat a podá návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu v zákonné lhůtě 10 dnů od doručení rozhodnutí o odmítnutí námitek, resp. po uplynutí 25 dnů od odeslání námitek stěžovatelem, pokud zadavatel o podaných námitkách nerozhodl ve stanovené lhůtě 15 dnů. O uplynutí této blokační lhůty by se zadavatel měl dozvědět, a to s ohledem na povinnost stěžovatele dle § 251 odst. 2 zákona, dle níž musí doručit zadavateli stejnopis návrhu, tzn. zadavatel by se tedy měl dozvědět, zda stěžovatel využívá další prostředek své obrany.

65. Úřad dále uvádí, že námitky představují první prostředek ochrany před nesprávným postupem zadavatele, přičemž předpokladem podání námitek je hrozba nebo vznik újmy na straně dodavatele či účastníka zadávacího řízení. Námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele či proti jeho opomenutím, dále proti volbě zadávacího řízení, a dále proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem. Zákon vymezuje, že proti postupům v zadávacím řízení může podat námitky pouze účastník zadávacího řízení. V ostatních případech (stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení) může námitku podat kterýkoliv dodavatel, kterému vznikla či hrozí újma. V případě námitek proti opomenutí zadavatele v zadávacím řízení spočívajícím v nezrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku je námitky oprávněn podat výhradně účastník zadávacího řízení, tedy možnost podat námitky je v tomto případě odejmuta osobám, které se zadávacího řízení neúčastnily. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá z textu § 241 odst. 3 zákona, neboť nezrušení zadávacího řízení není stanovením zadávacích podmínek, volbou druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky ani postupem zadavatele směřujícím k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Úřad dodává, že podle § 47 odst. 1 písm. b) zákona se účastníkem řízení stává dodavatel, který podá žádost o účast nebo nabídku.

66. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel v průběhu zadávacího řízení až do uplynutí lhůty pro podání nabídek nepodal svou nabídku, a tedy vzhledem k § 47 odst. 1 písm. b) se tak navrhovatel nemohl stát účastníkem řízení.

67. Z textu navrhovatelem podaných námitek vyplývá, že navrhovatel brojí proti úkonu či opomenutí zadavatele v zadávacím řízení spočívajícím v nezrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Je tedy zřejmé, že se nejedná o úkony či opomenutí zadavatele spočívající ve stanovení zadávacích podmínek, volbě druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky ani postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

68. Podle § 241 odst. 3 zákona pak platí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

69. Úřad dále uvádí, že vzhledem k tomu, že § 241 odst. 3 zákona hovoří v případě aktivní legitimace k podání námitek týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, pouze o účastníku zadávacího řízení, lze konstatovat, že navrhovatel nebyl v tomto případě aktivně legitimován ani k podání samotných námitek. Jestliže v tomto případě nebyly podány námitky oprávněnou osobou, bylo namístě o nich rozhodnout dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona, jak zadavatel v zadávacím řízení učinil. V dané situaci nemohla začít běžet blokační lhůta ve smyslu § 246 odst. 1 písm. b) zákona, jelikož se jednalo o námitky, které nemohly být dotčeným dodavatelem (navrhovatelem) podány. V návaznosti na tuto skutečnost pak také nedošlo k aktivaci tzv. blokační lhůty ve smyslu § 246 odst. 1 písm. c) zákona. Uvedené potvrzuje rozhodnutí R0198/2021 s odkazem na rozsudek TRADE CENTRE. Nelze proto přisvědčit tvrzení navrhovatele, že zadavatel porušil zákaz uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, jelikož v nyní řešeném případě blokační lhůta neběžela.

70. Úřad rovněž považuje za přiléhavé soudní závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 15/2025 ze dne 25. 6. 2025[8], které se opírají o závěr NSS (uvedený v rozsudku č. j. 10 As 95/2025–325 ze dne 4. 6. 2025), podle nichž Úřad „má pravomoc rozhodnout výhradně o návrhu na přezkum úkonů zadavatele, kterému předcházely námitky řádně uplatněné podle z.z.v.z.“ a dále krajský soud uvádí: „Ze systematiky zákona, smyslu a účelu institutu námitek a institutu návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele současně plyne, že zákonodárce koncipoval institut námitek jako neopomenutelnou procesní podmínku k tomu, aby se žalovaný mohl na návrh dodavatele zabývat přezkumem postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. To plyne mj. z § 251 odst. 2, 3 a 4 nebo § 257 písm. h) z.z.v.z.“, přičemž i tyto vedly Úřad k učinění závěru o situaci, kdy dochází k aktivaci blokační lhůty a kdy nikoliv. Pokud je „řádnost“ námitek podmínkou pro možnost podat návrh, současně je nutné prizmatem „řádnosti“ námitek nahlížet i na běh blokační lhůty.

71. K námitce navrhovatele, že rozsudek TRADE CENTRE se týká situace, kdy námitky byly podány proti postupu, který nepředstavoval zadání veřejné zakázky (chybělo procesní oprávnění podat námitky a zadavatel nebyl povinen námitky formálně vyřídit dle § 245 zákona), a tedy se nejedná o situaci, kdy námitky nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 odst. 1 zákona (námitky jako takové mohly být podány, tzn. byly přípustné, ale konkrétní osoba nebyla aktivně legitimována, což vedlo ke vzniku povinnosti zadavatele námitky dle § 245 zákona vyřídit), a tedy se závěry z rozsudku Krajského soudu v Brně  nemohou vztahovat na tento případ, Úřad uvádí, že rozhodné je, zda námitky mohly být podány. V tomto smyslu je ve výsledku lhostejno, zda nemohly být podány vůbec (nikým), nebo zda nemohly být podány konkrétní osobou, protože to zákon jednoznačně vylučuje.

72. K tvrzení navrhovatele, že by ustanovení § 246 nemělo být možné výkladem svévolně rozšiřovat, a tam definované objektivní právní skutečnosti doplňovat o výsledky subjektivních úvah zadavatelů o aktivní legitimaci stěžovatele, Úřad uvádí, že byť navrhovatel vnímá posouzení aktivní legitimace jako subjektivní kategorii, Úřad má za to, že se jedná o kategorii objektivní, tedy stěžovatel buď aktivně legitimován je, či není. Současně je zřejmé, že pokud zadavatel neposoudí aktivní legitimaci dodavatele správně (nesprávně dovodí, že dotčený dodavatel aktivně legitimován není), vystavuje se riziku, že mu bude uložen zákaz plnění smlouvy, pokud dotčený dodavatel vyvolá správní řízení před Úřadem. Úřad rozumí obavám navrhovatele ze zneužití výkladu zadavateli, nicméně z důvodu obav o nesprávný výklad právních institutů nelze přizpůsobovat, resp. rozšiřovat okruh důvodů, pro které lze omezovat zadavatele v jejich činnosti. Pakliže námitky, které nelze podat, ať už s nimi zákon vůbec nepočítá, nebo námitky, které přísluší pouze účastníkům zadávacího řízení (což, jak opět Úřad zdůrazňuje, považuje za zcela objektivní kategorii), nemohou vést k „projednatelnosti“ návrhu, nemohou pak ani spustit běh blokační lhůty. Současně pak dle Úřadu není úplně na místě presumovat nepoctivé jednání osob, v tomto případě zadavatelů, kteří jistě mají zájem postupovat při zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem (ať už z důvodu přirozeného respektu k právu nebo z důvodu předejití uložení sankce ze strany kontrolních orgánů).

73. Navrhovatel také odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2024 č. j. 55 Af 25/2022 – 127, z něhož vyplývá, že „[z]ákaz uzavřít smlouvu dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je aktivován podáním jakékoliv námitky vymezené v § 241 téhož zákona“ a na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 8. 2019, č. j. 62 Af 90/2017 – 54. K tomu Úřad uvádí, že uvedené rozsudky nepokládá za přiléhavé a jejich závěry nejsou v nijakém konfliktu se závěry tohoto rozhodnutí. Pokud jde o rozsudek sp.zn. 55 Af 25/2022 ze dne 26. 3. 2024, ten řešil otázku, zda tzv. blokační lhůtu podle ust. § 246 odst. 1 písm. b) zákona spouští jen námitky proti úkonům zadavatele uvedeným v § 246 odst. 1 písm. a) zákona (s výsledkem, že nikoli, že tuto lhůtu spouští i jiné námitky – viz citace výše). Druhý odkazovaný rozsudek se pak týkal důvodnosti podaných námitek v tom smyslu, že právní důsledky podání námitek nemohou být odvislé od posouzení jejich důvodnosti. Žádný z těchto judikátů tedy nedospěl k závěru, že by námitky podané osobou bez aktivní legitimace mohly aktivovat blokační lhůtu.

74. K námitce navrhovatele, že v ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona zákonodárce zřetelně vyzdvihl, že zákaz uzavření smlouvy se neaplikuje v jediném případě, a to pokud nebyly námitky podány včas, a že případ, kdy by námitky nebyly podány oprávněnou osobou, ustanovení týkající se zákazu uzavření smlouvy neobsahuje, Úřad uvádí, že pokud zákonodárce stanovil, že námitky, které byly podány oprávněnou osobou, obsahující všechny zákonné náležitosti, ale které nebyly podány včas, mají za následek to, že se neaktivuje blokační lhůta, po kterou platí zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, tím spíše nemohou aktivovat blokační lhůty námitky, které vůbec nemohly být (ze strany navrhovatele) podány.

75. K námitce navrhovatele, že správní řízení navazující na podané námitky bylo řádně zahájeno, přičemž v případě správního řízení navazujícího na námitky Úřad řízení zastavil pro nedostatek složení kauce a Úřad se vůbec nezabýval aktivní legitimací navrhovatele ani nemožností vůbec zahájit správní řízení, kdy zákonem předvídaný výsledek posouzení otázky aktivní legitimace (podání návrhu oprávněnou osobou) představuje dokonce rozhodnutí meritorního charakteru dle § 265 písm. b) zákona, Úřad uvádí, že za situace, kdy jsou dány důvody pro zastavení řízení, přistoupí správní orgán k zastavení řízení, přičemž je na jeho uvážení, který z důvodů, pakliže jich existuje souběžně vícero, zvolí (s ohledem na např. dostupnost důkazů)  a dále se již návrhem nezabývá.  Zároveň platí, že pokud návrh (resp. procesní náležitosti spojené s návrhem) obsahuje více vad vedoucích k zastavení řízení, nemá Úřad povinnost vypořádat se s každým jednotlivým důvodem zvlášť, neboť už jediný důvod je způsobilý k zastavení řízení. Zastavil-li Úřad řízení z důvodu nesložení kauce a nikterak se v usnesení nevyjádřil k aktivní legitimaci navrhovatele, nelze automaticky usuzovat, že navrhovatel byl aktivně legitimován k podání návrhu.

76. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že v době uzavření smlouvy v zadávacím řízení neběžela blokační lhůta ve smyslu § 246 odst. 1 písm. c), a proto zadavatel byl oprávněn uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky. Jelikož zadavatel neporušil zákaz uzavřít smlouvu stanovený tímto zákonem, Úřad neshledal v intencích návrhu navrhovatele důvody pro uložení nápravného opatření, tj. důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

77. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad vyloučil odkladný účinek rozkladu proti rozhodnutí prvního stupně podle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, a to z důvodu ochrany oprávněného zájmu navrhovatele, spočívajícím v ochraně před vznikem újmy.

78. Úřad danému návrhu navrhovatele nevyhověl, neboť Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí nevyhověl návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy a zamítl návrh jako nedůvodný, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a je tak nepochybné, že navrhovateli nemůže zachováním odkladného účinku rozhodnutí vzniknout vážná újma.

79. Úřad nadto dodává, že vyloučení odkladného účinku odvolání/rozkladu podle § 85 správního řádu je s ohledem na požadavek právní jistoty a předvídatelnosti práva zcela výjimečným institutem, neboť jeho aplikace de facto popírá právo účastníka řízení na řádné posouzení věci odvolacím orgánem dříve, než nastane vykonatelnost prvostupňového rozhodnutí.

80. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. statutární město Ostrava, Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava

2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

3. Yunex, s.r.o., V parku 2308/8, 148 00 Praha 4

4. CROSS Zlín, a.s., Průmyslová 1395, 763 02 Zlín

5. Mgr. Marek Šimka, advokát, Moravské náměstí 754/13 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Část dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu poskytnuta již v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0285/2025/VZ.

[2] Zadavatel ve vyjádření k návrhu odkázal na § 47 odst. 2 zákona, ale jedná se o zřejmou písařskou chybu.

[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2021, č. j. 3 As 139/2019 – 40.

[4] Viz https://vvz.ni­pez.cz/vyhledat-formular/95a63a4d-324c-45c3-bb73-b15161e34da0

[5] Viz https://ted.e­uropa.eu/cs/no­tice/-/detail/338098–2018

[6] Viz https://verej­nezakazky.ostra­va.cz/detail/11967

[7] Viz https://verej­nezakazky.ostra­va.cz/files/6e83f027­327d846/5cbeb874a6c69Pi­semna-zprava-zadavatele-199–2018.pdf

[8] viz bod 83 a 93 odůvodnění cit. rozsudku