ÚOHS-S0308/2025/VZ-24938/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 4. 2025
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7,
• navrhovatel – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 4. 2017 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem, ev. č. ČAK 04743, se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava, na základě substituční plné moci ze dne 24. 4. 2017 dále zastoupen Mgr. Janou Fouskovou, bytem Slavníkovců 231/7, 709 00 Ostrava,
• vybraný dodavatel – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů centrálního zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „DATA_VPN_KI PL_150002“ zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 11. 2024 v dynamickém nákupním systému s názvem „Poskytování služeb KIVS – 2017 – 2041“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2017 pod ev. č. Z2017–022104, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 12. 8. 2017 pod ev. č. 319744–2017, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava – ze dne 25. 4. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů centrálního zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „DATA_VPN_KI PL_150002“ zadávané na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 11. 2024 v dynamickém nákupním systému s názvem „Poskytování služeb KIVS – 2017 – 2041“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2017 pod ev. č. Z2017–022104, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 12. 8. 2017 pod ev. č. 319744–2017, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE

1. Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“), zahájil dne 29. 11. 2024 odesláním výzvy k podání nabídek z téhož dne (dále také jen „výzva“) postup směřující k zadání veřejné zakázky „DATA_VPN_KI PL_150002“ v dynamickém nákupním systému s názvem „Poskytování služeb KIVS – 2017 – 2041“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2017 pod ev. č. Z2017–022104, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 12. 8. 2017 pod ev. č. 319744–2017, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle profilu zadavatele[2] „[p]oskytování datových a hlasových služeb orgánům veřejné správy České republiky. Datové služby umožňující datovou komunikaci se službami eGovernmentu prostřednictvím Centrálního místa služeb (CMS) a s dalšími informačními systémy jednotlivých orgánů státní správy (OSS), ať již v rámci jednoho OSS nebo mezi více OSS. Dále datové služby umožňující datovou komunikaci mezi OSS a aplikacemi, které nejsou napojeny na eGovernment, potažmo na CMS. Souhrn takto definovaných telekomunikačních služeb se nazývá KTS data. Dále běžné hlasové služby pevných hlasových sítí – KTS hlas.“

3. Z oznámení zadavatele o výběru dodavatele ze dne 18. 3. 2025 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) vyplývá, že zadavatel obdržel na předmětnou veřejnou zakázku ve stanovené lhůtě pro podání nabídek celkem tři nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 4. 2017 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem, ev. č. ČAK 04743, se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava, na základě substituční plné moci ze dne 24. 4. 2017 dále zastoupen Mgr. Janou Fouskovou, bytem Slavníkovců 231/7, 709 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“).

4. Zadavatel oznámením o výběru dodavatele oznámil výběr nejvhodnější nabídky, a to nabídky vybraného dodavatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou­ 266/2, 140 22 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“).

5. Zadavatel obdržel dne 1. 4. 2025 námitky navrhovatele z téhož dne proti rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele (dále jen „námitky“).

6. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 16. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky proti oznámení o výběru dodavatele odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 25. 4. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Dne 25. 4. 2025 byl stejnopis návrhu doručen také zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

8. Návrh směřuje proti oznámení o výběru dodavatele, resp. rozhodnutí o výběru dodavatele.

9. Navrhovatel plně odkazuje na znění námitek, přičemž dále shrnuje jejich obsah, ve kterých zejména namítal, že:

„a) Centrální zadavatel se prokazatelně, přezkoumatelně a transparentně nevypořádal s možnou přítomností mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen ‚MNNC‘) v nabídce vybraného dodavatele.

b) Centrální zadavatel žádným způsobem neprověřil schopnost vybraného dodavatele realizovat zakázku (tj. neprověřil reálnost technického zajištění poskytování služeb při realizaci zakázky vybraným dodavatelem v souladu se zadávací dokumentací, a tedy centrální zadavatel ani neprověřil, zda nabídka vybraného dodavatele je v souladu se zadávací dokumentací a zda je vybraný dodavatel schopen zakázku realizovat v souladu se zadávací dokumentací). Dle odborného názoru navrhovatele nesplňuje vybraný dodavatel technické požadavky služeb stanovené zadávací dokumentací, zejména vybraný dodavatel nesplňuje požadavky katalogových listů DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_12­.02. a DATA_VPN_QOS_K­RITICKÁ INFRASTRUKTURA_011­.01.“

K podezření z přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele

10. Navrhovatel je ve vztahu k námitce týkající se možné přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele toho názoru, že zákon ukládá zadavateli povinnost posoudit MNNC vždy, a vyžádat si od účastníka zadávacího řízení vysvětlení, jeví-li se nabídková cena ve vztahu k předmětu veřejné zakázky jako mimořádně nízká.

11. Dále navrhovatel s odkazem na „Smlouvu na poskytování služeb KIVS – KTS“ ze dne 8. 12. 2023 a „Smlouvu na poskytování služeb KIVS – KTS“ ze dne 25. 1. 2024 upozornil na skutečnost, že vybraný dodavatel v minulosti nebyl schopen některé služby poskytovat, a tyto smlouvy musel proto ukončit.

12. Nabídkovou cenu je pak dle názoru navrhovatele[3] „nutné posuzovat vždy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ostatní skutečnosti, jako např. poměr k předpokládané hodnotě veřejné zakázky či poměr k nabídkovým cenám ostatních účastníků řízení, mohou být pouze indikátorem výskytu MNNC, nikoliv však jejím měřítkem.“

13. V souvislosti s problematikou MNNC navrhovatel odkazuje také na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ve věci sp. zn. 5 As 98/2023 – 82 ze dne 27. 9. 2024, ve kterém NSS dle navrhovatele podtrhl nezbytnost přezkoumatelnosti, transparentnosti a objektivity při posuzování MNNC.

14. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele poukazuje na to, že navrhovatel ve svých námitkách neuvádí žádné konkrétní a podložené skutečnosti, které by dokládaly možnou přítomnost MNNC v nabídce vybraného dodavatele. K uvedenému pak navrhovatel zdůrazňuje následující:

• „Všechny body námitek (přítomnost MNNC v nabídce vybraného dodavatele a reálná neschopnost vybraného dodavatele technicky realizovat zakázku) spolu velmi úzce souvisejí a logicky na sebe navazují.
• Navrhovatel v námitkách jasně a konkrétně vysvětlil, že k tomu, aby vybraný dodavatel plnil zakázku (poskytoval centrálnímu zadavateli, resp. pověřenému zadavateli své služby) i po uplynutí prvních 12 měsíců poskytování služby ve formě požadované centrálním zadavatelem, potřebuje vybraný dodavatel zcela nezbytně:

(i)                  vybudovat novou infrastrukturu, což by vybraného dodavatele ‚stálo‘ spoustu času (zcela jistě a objektivně přesahující centrálním zadavatelem ‚tolerované‘ období prvních 12 měsíců poskytování služby) a zároveň ještě více finančních prostředků nezbytných pro vybudování potřebné infrastruktury, nebo 

(ii)                využít pronájem infrastruktury od společnosti CETIN a.s., IČ: 040 84 063 (dále jen ‚poddodavatel‘), když poddodavatel je současně ‚sesterskou‘ společností vybraného dodavatele a zároveň jediným pronajímatelem infrastruktury v lokalitách uvedených v příloze č. 1 námitek, přičemž navrhovatel v příloze č. 1 námitek vyspecifikoval jen některé konkrétní lokality, na kterých poddodavatel zcela jednoznačně deklaruje, že nemá k dispozici potřebnou volnou infrastrukturu v těchto lokalitách.“

15. Navrhovatel tak dle svého názoru zadavateli konkrétní a podložené skutečnosti doložil, a to konkrétně v příloze č. 1 námitek, která obsahovala seznam lokalit s nedostupnou technologií poddodavatele, a dále v souvisejících tvrzeních obsažených v námitkách. Přesto však dle navrhovatele uvedené nevedlo na straně zadavatele ke skutečnému a věcnému posouzení tohoto bodu námitek.

16. Současně navrhovatel dále tvrdí, že „centrální zadavatel nesprávně pohlíží na oba body námitek odděleně a tyto posuzuje zcela formálně, aniž by oba tyto body námitek posuzoval ve vzájemných souvislostech. Je přitom logické, že pokud si vybraný dodavatel nemůže pronajmout od poddodavatele potřebnou infrastrukturu nezbytnou pro plnění zakázky, musí vybraný dodavatel tuto infrastrukturu vybudovat a v takovém případě pak je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká. Před touto úvahou však centrální zadavatel zavírá oči a vůbec ji neřeší.“

17. Navrhovatel je dále přesvědčen, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, nezákonné a netransparentní, stejně jako postup zadavatele při vyhodnocení nabídek.

18. Odůvodnění zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách ve vztahu ke zdůvodnění nabídkové ceny ze strany vybraného dodavatele učiněné prostřednictvím Zdů­vodnění stanovení nabídkové ceny a sdělení věcných podmínek plnění veřejné zakázky ze dne 13. 3. 2025 (dále jen „zdůvodnění ze dne 13. 3. 2025“) je dle názoru navrhovatele obecné, když neobsahuje žádné bližší detaily.

19. Argumentaci k této námitce navrhovatel uzavírá konstatováním, že „se rovněž neztotožňuje s názorem, že centrální zadavatel není povinen postupovat striktně podle § 113 zákona. Navíc pokud zadavatel v souladu s čl. 4 výzvy k podání nabídek z posuzoval nabídky z pohledu MNNC, pak je byl povinen posuzovat striktně podle § 113 zákona (bez dalšího).“

Ke schopnosti vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku

20. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že zadavatel pro předmětnou veřejnou zakázku stanovil unikátní katalogový list, který poukazuje na důležitost a zásadnost předmětných služeb pro zadavatele. Zadavatel si pak dle navrhovatele „sice vyžádal zdůvodnění nabídky, avšak dle navrhovatele tato žádost o zdůvodnění nabídky naprosto nedostatečně vystihovala specifické podmínky této konkrétní zakázky, poptávkového listu a katalogového listu (…), mimo jiné s ohledem na reálnou situaci na jednotlivých lokalitách.“

21. Navrhovatel a vybraný dodavatel dle navrhovatele využívají pro velkou škálu služeb shodného poddodavatele. Navrhovatel pak uskutečnil namátkově průzkum dostupnosti služeb poddodavatele na lokalitách služeb poptávaných v rámci předmětné veřejné zakázky, načež zjistil, že minimálně v lokalitách, které byly součástí seznamu lokalit uvedeného v příloze č. 1 námitek, není u poddodavatele dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb.

22. Za daných okolností má tedy navrhovatel za to, že je nezbytné, aby si zadavatel nejen u zmíněných, ale u všech lokalit prověřil v rámci postupu dle § 46 zákona, jakými technologiemi bude vybraný dodavatel služby v těchto lokalitách realizovat, a to jak pro prvních 12 měsíců, tak i pro následujících 36 měsíců poskytování služby.

23. Navrhovatel dále upozorňuje, že „že je velmi pravděpodobné, či téměř jisté, že nedojde k jakékoliv změně dostupnosti optické či metalické infrastruktury od poddodavatele, minimálně v lokalitách týkajících se přílohy č. 1 námitek. Existuje tedy zcela reálné riziko, že vybraný dodavatel nebude mít jak zajistit plnění zakázky technologií požadovanou centrálním zadavatelem, což už se vybrané dodavateli v minulosti opakovaně stalo, jak dokládají přiložené dohody o ukončení smlouvy.“

24. Dle navrhovatele pak platí, že „bude-li vybraný dodavatel tvrdit, že u těchto (či jiných) lokalit využije pro prvních 12 měsíců poskytování služeb MW spoj (tedy v souladu s katalogovým listem), pak nemůže vybraný dodavatel jednoduše tvrdit, že následně přejde na poskytování služby na metalické či optické infrastruktuře, protože tato infrastruktura v daných lokalitách jednoduše není a nebude dostupná. Bude-li vybraný dodavatel naopak tvrdit, že do daných lokalit vybuduje optickou infrastrukturu, pak je třeba vzít v potaz nereálnost a nesplnitelnost takových případných tvrzení vybraného dodavatele. (…) Dobudování optické infrastruktury do více než jednotek lokalit realizovaných pomocí MW technologie v prvních 12 měsících poskytování služby v daném časovém rámci je naprosto nereálné a vzhledem k cenové nabídce vybraného dodavatele i zjevně cenově zcela nemožné.“

25. Právě uvedené skutečnosti pak měl dle navrhovatele zadavatel posoudit, vyhodnotit a v návaznosti na toto posouzení a vyhodnocení přijmout odpovídající opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele.

26. Navrhovatel dále konstatuje, že je z výše uvedeného zřejmé, že existují reálné pochybnosti o souladu technologického řešení vybraného dodavatele se zadávací dokumentací k veřejné zakázce.

27. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel je povinen posoudit splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v „zadávacím řízení“, a to takovým způsobem, aby o splnění předmětných podmínek nebyly žádné pochybnosti.

28. Navrhovatel také poukazuje na údajný „patrný, jednoznačný a bezmezný příklon centrálního zadavatele na stranu vybraného dodavatele“ ve vztahu k tvrzením zadavatele učiněným v rozhodnutí o námitkách, v němž bylo dle navrhovatele konstatováno, že „[j]akýkoliv postup Centrálního zadavatele směřující k vyloučení Vybraného dodavatele na základě Stěžovatelem předkládaných tvrzení, by byl v rozporu se všemi výše uvedenými zásadami včetně zásady přiměřenosti“, resp., že „[n]ení v rozporu se ZZVZ, pokud Vybraný dodavatel bude mít příležitost předmět plnění řádně dodat.“ Takový postup zadavatele se pak navrhovateli jeví jako rozporný se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace.

29. Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že „centrální zadavatel na jedné straně uvádí, že na základě námitek vyzval vybraného dodavatele k potvrzení jeho schopnosti realizovat zakázku dle požadavků centrálního zadavatele, avšak centrální zadavatel ani na jednom místě rozhodnutí o námitkách neuvádí, jak vybraný dodavatel na výzvu centrálního zadavatele reagoval, resp. zda se centrální zadavatel dotazoval vybraného dodavatele jen obecně, formalisticky, resp. alibisticky nebo se centrální zadavatel dotazoval vybraného dodavatele na konkrétní pochybnosti o schopnosti realizovat zakázku, které namítal v námitkách navrhovatel.“ Právě uvedené pak dle názoru navrhovatele „otevírá otázku transparentnosti celého výběrového řízení, neboť pokud by vybraný uchazeč mohl využívat nakupovaných služeb – a to musí, protože vlastní infrastrukturu nemá –, které jsou dostupné pouze vybranému uchazeči, může být celá zakázka ‚šitá na míru‘, a tedy diskriminující konkurenci, která tyto služby nakoupit nemůže. Tím může být zcela zásadně ovlivněna hospodářská soutěž.“

30. Díky údajnému nedostatečnému vypořádání námitek ze strany zadavatele tedy není dle navrhovatele zřejmé, jakým způsobem chce vybraný dodavatel požadované služby poskytovat, pokud je uvedeného vůbec schopen. Za této situace tak navrhovatel postrádá v rozhodnutí o námitkách jasné a konkrétní stanovisko zadavatele, na základě jakých konkrétních důkazů (ať již předložených vybraným dodavatelem či zjištěných zadavatelem samostatně v rámci jeho činnosti) zcela rozptýlil jakékoliv pochybnosti namítané navrhovatelem. Absence jasného a věcně podloženého stanoviska zadavatele pak dle navrhovatele opět činí rozhodnutí o námitkách a postup zadavatele nepřezkoumatelným a netransparentním.

31. Zadavatel tedy dle přesvědčení navrhovatele kriticky neposuzuje schopnost vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku. Namísto toho se zadavatel dle navrhovatele spoléhá na řadu právních nástrojů, včetně smluvních sankcí, kterými může na vzniklou situaci (případnou neschopnost vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku) reagovat.

32. Navrhovatel tedy uzavírá, že je přesvědčen, že „rozhodnutí o námitkách je s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti nepřezkoumatelné, netransparentní, v rozporu se zásadou nediskriminace a zásadou rovného zacházení, a proto je i nezákonné. Z těchto důvodů je rovněž nezákonný postup centrálního zadavatele při vyhodnocení nabídek uchazečů o zakázku.“

33. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovatel Úřadu navrhuje, aby zrušil rozhodnutí o námitkách a rozhodnutí o výběru dodavatele.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

34. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 25. 4. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

35. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

36. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-15866/2025/536 ze dne 29. 4. 2025.

37. Dne 9. 5. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky dokumenty, které dle zadavatele tvoří ve smyslu § 216 odst. 1 zákona součást dokumentace o zadávacím řízení, přičemž téhož dne Úřad obdržel rovněž vyjádření zadavatele ze dne 9. 5. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

38. Zadavatel se v úvodu svého vyjádření co do odůvodnění a argumentace plně odkazuje na rozhodnutí o námitkách, načež tuto argumentaci níže doplňuje o následující skutečnosti.

K podezření z přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele

39. Zadavatel ve vztahu k této námitce odmítá porušení jakékoliv povinnosti související s posouzením MNNC a odmítá rovněž nezákonnost záměru uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem.

40. Zadavatel je přesvědčen, že „není v režimu zvláštních postupů podle části VI. ZZVZ povinen postupovat podle § 113 ZZVZ a posuzovat před odesláním oznámení o výběru dodavatele MNNC. Tomuto východisku podřídil i znění zadávací dokumentace, resp. výzvy k podání, které na žádném místě k tomuto postupu nesměřuje.“

41. Zadavatel k předmětnému postupu směřujícímu k zadání veřejné zakázky uvedl, že přezkoumání nabídek účastníků mj. z hlediska možné přítomnosti MNNC provedl, a to v souladu s čl. 4 výzvy k podání nabídek, na základě kterého nabídkovou cenu z pohledu (analogického) rizika MNNC nabídky zadavatel kontroluje.

42. Současně pak zadavatel dle svého vyjádření „s ohledem na význam služeb tvořících předmět Veřejné zakázky (kdy uvedené služby mohou mít vliv na funkčnost kritické komunikační infrastruktury státu využívané Pověřujícím zadavatelem a jsou důležité pro provoz informačních systémů spadajících do režimu zákona 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti) identifikoval potřebu vyžádat od dvou Účastníků bližší informace o věcných podmínkách plnění předmětných služeb, a to v souladu s výhradou obsaženou v článku 2., kapitola ‚Výhrady Centrálního zadavatele‘ Výzvy.“

43. Zadavatel dále konstatoval, že z opatrnosti vyzval vybraného dodavatele „Žádostí o písemné zdůvodnění stanovení nabídkové ceny a o sdělení věcných podmínek plnění veřejné zakázky“ ze dne 4. 3. 2025 (dále jen „žádost ze dne 4. 3. 2025“) k objasnění nabídky. Vybraný dodavatel nabídkovou cenu dle zadavatele prostřednictvím „Zdůvodnění stanovení nabídkové ceny a sdělení věcných podmínek plnění veřejné zakázky“ ze dne 13. 3. 2025 (dále jen „zdůvodnění ze dne 13. 3. 2025“) vysvětlil. Zadavatel dále uvedl, že posoudil předmětné zdůvodnění vybraného dodavatele jako relevantní a řádně odůvodněné, přičemž neshledal jakékoliv riziko, které by mělo ohrozit plnění předmětu veřejné zakázky.

44. V souvislosti s otázkou posuzování MNNC zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, a to konkrétně na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0418/2022/VZ ze dne 18. 11. 2022, rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0093/2022/VZ ze dne 19. 9. 2022 a rozhodnutí ve věci č. j. ÚOHS-S0491/2018/VZ-02558/2019/522/PKř ze dne 25. 1. 2019, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ve věci č. j. ÚOHS-R0031/2019/VZ-10931/2019/322/HSc ze dne 17. 4. 2019 a dále také na rozsudek NSS ve věci sp. zn. 6 As 71/2019 – 37 ze dne 7. 8. 2019. Na základě uvedené rozhodovací praxe pak zadavatel považuje navrhovatelem předkládanou judikaturu za nepřiléhavou a závěry z ní vyvozující pro zde posuzovaný případ nerelevantní a mylné.

45. Zadavatel je tedy toho názoru, že vzhledem ke skutečnosti, že si posuzování MNNC na žádném místě v zadávacích podmínkách nevyhradil, má za to, že návrh navrhovatele je z tohoto pohledu nedůvodný a byl podán ze spekulativních důvodů. K samotnému posuzování MNNC zadavatel dodává, že „[i] kdyby Centrální zadavatel připustil možnost zkoumat MNNC ve smyslu ZZVZ, dovoluje si tvrdit, že by jeho posouzení rizika MNNC obstálo i z věcného hlediska (…).“

46. K předmětné námitce zadavatel dodává, že „[n]avrhovatel Centrálnímu zadavateli vytýká (bod 31 Návrhu), že žádost o zdůvodnění nabídky byla nedostatečná v tom, že nevystihovala specifické podmínky této konkrétní zakázky, poptávkového listu a katalogového listu. Ani z vyjádření Navrhovatele na tuto výzvu, ani z Námitek ani Návrhu však není zřejmé, co by konkrétně Navrhovatel potřeboval vědět nebo co by Centrální zadavatel měl učinit jinak. Jak bude níže uvedeno, tak vzhledem k běhu lhůt pro rozhodnutí o námitkách a vzhledem k lhůtě nutné pro relevantní vyjádření Vybraného dodavatele, nemohl Centrální zadavatel vyjádření Vybraného dodavatele do rozhodnutí zapracovat. Pokud Navrhovatel napadá žádost o vysvětlení nabídky, pak tak Navrhovatel dle názoru Centrálního zadavatele činí účelově bez vztahu k věcné otázce zakázky.“

47. Argumentaci k podezření z přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele zadavatel uzavírá tím, že „nabídková cena Vybraného dodavatele nijak nevybočuje z dosud platných cenových hladin pro dané služby, ceny jsou reálné, resp. běžné v daném segmentu trhu. Vybraný dodavatel poskytoval služby, které jsou předmětem Veřejné zakázky v období předcházejícím období, ve kterém nyní Navrhovatel poskytuje tyto služby déle než 3 roky.“

Ke schopnosti vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku

48. K předmětné námitce zadavatel předně konstatuje, že požadavek navrhovatele v tom smyslu, aby zadavatel byl obligatorně povinen zkoumat schopnost dodavatele poskytovat požadované služby, nemá dle zadavatele oporu v zákoně a není dle jeho názoru ani na základě obdržených informací důvodný.

49. Zadavatel dále uvádí, že „ze zadávací dokumentace, smlouvy (příloha č. P49 dokumentace) čl. 5.6 Běh Doby zavedení Služby, vyplývá povinnost vybraného dodavatele k předložení použité technologie až v rámci předložení Předávacího protokolu (příloha č. P51 dokumentace), tj. při finálním předání služeb do provozu. V případě použití poddodavatele je vybraný dodavatel povinen přiložit k Předávacímu protokolu Prohlášení poskytovatele (příloha č. P52 dokumentace). Centrální zadavatel uvádí, že dle zadávacích podmínek má vybraný dodavatel dobu zavedení dle platného katalogového listu (doba zavedení převážně činí 90 kalendářních dní). Doba zavedení je zahájena datem zveřejnění smlouvy v registru smluv.“

50. Zadavatel dále dle svého vyjádření na podnět o neschopnosti plnit veřejnou zakázku uvedený v námitkách navrhovatele reagoval tím, že dne 8. 4. 2025 odeslal vybranému dodavateli „Žádost o poskytnutí informací a potvrzení skutečností“ z téhož dne (dále jen „žádost ze dne 8. 4. 2025“), ve které jej vyzval k vyjádření k navrhovatelem tvrzeným pochybením a podezřením o neschopnosti plnit veřejnou zakázku. Vzhledem k běhu lhůty k vyřízení námitek však nebylo dle zadavatele možné do rozhodnutí o námitkách zapracovat vyjádření vybraného dodavatele.

51. Vzhledem k vyjádření vybraného dodavatele, které bylo součástí „Poskytnutí informací a potvrzení skutečností“ ze dne 14. 4. 2025 (dále jen „zdůvodnění ze dne 14. 4. 2025“), zadavatel uvádí, že jeho obsahem bylo ujištění, že vybraný dodavatel bude schopen plnění poskytovat. Podstatný závěr, který ze zdůvodnění ze dne 14. 4. 2025 dle zadavatele vyplývá, je ten, že pokud v dotčených lokalitách není u jednoho poddodavatele dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb, neznamená to, že nebude dostupná v době požadované zadavatelem dle zadávacích podmínek. S uvedeným vyjádřením se pak zadavatel ztotožňuje a dodává, že „[v] kontextu skutečnosti, že dodavatel prokázal svoji schopnost plnit veřejnou zakázku i ve smyslu § 28 odst. 1) písm. c) ZZVZ, nemůže Centrální zadavatel přijmout žádná Navrhovatelem (obecná) opatření.“

52. S ohledem na technické nároky služeb tvořících předmět veřejné zakázky zadavatel konstatuje, že „pro plnění povinností pověřujícího zadavatele (Hasičský záchranný sbor České republiky, dále jen ‚HZS ČR‘) je nutné využívat optické a metalické datové linky. Z tohoto důvodu předmětné katalogové listy připouští použití technologie radiových spojů jen v případě záložní linky dle Parametru ZALK1–4 a ZALT1–2 uvedeného v příslušném katalogovém listu. Pro zajištění tzv. primární linky lze radiové spoje využít pouze dočasně po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení, přičemž maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na plnění Veřejné zakázky.“

53. K tvrzení navrhovatele o nesplnění zadávacích podmínek ze strany vybraného dodavatele, tedy že vybraný dodavatel nepředpokládá realizovat dodávku služeb plně v souladu se zadávací dokumentací, k cenovým odhadům ohledně nákladů navrhovatele na vybudování optické a metalické infrastruktury a k argumentu, že optická ani metalická infrastruktura údajně nebude a nemůže být v daných lokalitách ani po 12 měsících dostupná, zadavatel poznamenává, že taková tvrzení považuje za účelová, spekulativní a neodůvodněná, a to z toho důvodu, že zadavatel nemá na základě jemu dostupných podkladů důvod takový závěr učinit.

54. Zadavatel také odmítá tvrzení navrhovatele ohledně skutečnosti, že se nezabýval „zcela konkrétními a podloženými skutečnostmi“ navrhovatele, když vybranému dodavateli zaslal žádost ze dne 8. 4. 2025. K uvedenému pak zadavatel naopak konstatuje, že vyzval vybraného dodavatele, aby případně uvedl jakoukoli další skutečnost, která by pro zadavatele byla relevantní zejména ve vztahu k podaným námitkám napadající přítomnost MNNC a existenci reálného rizika, že vybraný dodavatel nebude schopen zajistit plnění veřejné zakázky (jakoukoliv) technologií dle katalogových listů DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_012­.02 a DATA_VPN-QOS_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_011­.01, načež uvádí, že posoudil zdůvodnění ze dne 14. 4. 2025 jako relevantní, řádně odůvodněné, přičemž neshledal jakékoliv riziko, které by mělo ohrozit plnění předmětu veřejné zakázky.

55. Na základě výše uvedeného zadavatel rovněž „poukazuje na čl. 5.5 Smlouvy, který výslovně umožňuje poskytovateli a Koncovému uživateli sjednat si tzv. individuální harmonogram, jenž má přednost před tzv. ‚Dobou zavedení Služby‘ dle zadávacích podmínek či dle Smlouvy. Individuální harmonogram stejně jako doposud řeší Navrhovatelem nastíněné situace a pro jeho sjednání neexistuje žádné časové omezení.“

56. Zadavatel ve vztahu k zadávací podmínce týkající se maximální doby, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku, uvádí, že také sám navrhovatel se v roce 2021 setkal s okolnostmi, které mu bránily ve splnění této podmínky, načež pro zachování technologie radiového spoje u vybraných služeb využil možnost vyplývající ze smlouvy, a to uzavření dodatku s individuálním harmonogramem, na základě kterého došlo k prodloužení výjimky o dalších 12 měsíců.[4]

57. Pokud navrhovatel poukazuje na skutečnost, že ve dvou případech byla s vybraným dodavatelem ukončena smlouva dohodou, pak zadavatel tuto skutečnost potvrzuje, nicméně odmítá, že by měla jakkoliv souviset se zde řešenou situací. Navrhovatelem uvedené příklady v rámci návrhu pak dle zadavatele nesouvisí s předmětem přezkumu a jsou navrhovatelem interpretovány účelovým způsobem.

58. Zadavatel dále zpochybňuje újmu navrhovatele spočívající v údajné překážce dosažení zisku v důsledku výběru nabídky vybraného dodavatele a nikoliv navrhovatele. K uvedenému zadavatel argumentuje, že navrhovatel je dosavadním poskytovatelem předmětných služeb, a to již po dobu tří let, načež „[p]odanými námitkami a Návrhem Navrhovatel brání uzavření smlouvy s Vybraným dodavatelem, čímž si prodloužil dobu plnění a příjem za několik měsíců v odhadované výši 13,3 mil. Kč bez DPH.“ Zadavatel se proto domnívá, že návrh je navrhovatelem podán účelově, ze spekulativních důvodů a za účelem udržení zisku.

59. Zadavatel je dále toho názoru, že „(náhlá) nedostupnost telekomunikačních kapacit v 16 specifických lokalitách v období před změnou dodavatele je zvláštní a neodpovídá standardní a obvyklé situaci v oblasti poskytování telekomunikačních služeb.“

60. Ze všech výše uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl a správní řízení zastavil.

Další průběh správního řízení

61. Usnesením č. j. ÚOHS-21163/2025/536 ze dne 6. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

62. Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-21555/2025/500 ze dne 10. 6. 2025 uložil Úřad zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

63. Dne 13. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě k tomu stanovené, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

64. Navrhovatel ve svém vyjádření odkazuje na argumentaci obsaženou v námitkách a návrhu (včetně příloh námitek a návrhu) a dále reaguje na vyjádření zadavatele k návrhu následujícím způsobem.

65. Navrhovatel trvá na tom, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách s důvodnými pochybnostmi navrhovatele, které byly obsaženy v námitkách, nevypořádal, natož, aby je vyvrátil, což dle navrhovatele zadavatel neučinil ani ve vyjádření zadavatele k návrhu.

66. Dle navrhovatele pak vybraný dodavatel „uplatňuje v zadávacím řízení ohledně zakázky, ale i v dalších aktuálně a souběžně soutěžených veřejných zakázkách tzv. predátorské ceny, které jsou nepochybně i mimořádně nízkými nabídkovými cenami či uplatňuje další protisoutěžní praktiky. Je přitom nesporné, že takový postup vybraného dodavatele současně vede k narušování férové hospodářské soutěže. Dle navrhovatele se vybraný dodavatel, sám nebo ve spojení se svým poddodavatelem CETIN, a.s., fakticky nachází v postavení dominantního hráče na trhu elektronických komunikací.“ K uvedenému navrhovatel dodává, že „[p]okud by centrální zadavatel v průběhu posouzení měl indicie, že vybraný dodavatel zneužívá svou cenovou politikou v zakázce své dominantní postavení, a toto podezření nebylo vybraným dodavatelem vyvráceno, je povinností centrálního zadavatele vybraného dodavatele vyloučit. V takovém případě nelze připustit fakultativní režim vyloučení podle § 48 odst. 4 zákona. 

Další průběh správního řízení

67. Dne 3. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele“).

Vyjádření vybraného dodavatele

68. Vybraný dodavatel se zde kriticky vyjadřuje k jednáním navrhovatele spočívajícím v údajném podávání obdobných neopodstatněných návrhů k Úřadu (zejména s ohledem na veřejné zakázky zadávané na základě zavedeného dynamického nákupního systému s názvem „Poskytování služeb KIVS – 2017 – 2041“) směřujícím proti výběru vybraného dodavatele, která vybraný dodavatel považuje za účelová. Vybraný dodavatel pak má vzhledem k výše popsaným jednáním navrhovatele za to, že se ze strany navrhovatele jedná o nekalý konkurenční boj s cílem vybraného dodavatele poškodit.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

69. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

70. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

71. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

72. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

73. Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

74. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požádat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)         neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

75. Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)        ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních me­tod,

b)        použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)         originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

76. Podle § 113 odst. 6 zákona posoudí zadavatel zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)        nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b)        nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)         neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

77. Podle § 130 zákona, ve znění účinném ke dni uveřejnění výzvy k podání nabídek, se při postupu podle této části zákona (část VI.) § 39 odst. 1, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.

78. Podle § 39 odst. 1 zákona, ve znění účinném ke dni uveřejnění výzvy k podání nabídek, zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

79. Podle § 130 zákona, ve znění účinném ode dne 3. 4. 2025, je zadavatel v průběhu zvláštního postupu povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro zvláštní postupy nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6. Při postupu podle této části se § 39 odst. 2 písm. e), § 39 odst. 5, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.

80. Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

81. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace k veřejné zakázce

82. V článku I. „Úvodní ustanovení“ zadávací dokumentace dynamického nákupního systému (dále jen „zadávací dokumentace DNS“) je uvedeno, že: „Centrální zadavatel zavedl v souladu s pravidly pro užší řízení dle § 58 a § 59 ZZVZ, v souladu s § 138 (…) dynamický nákupní systém, a to v rámci Centralizovaného zadávání veřejných zakázek. Centrální zadavatel ve smyslu § 9 odst. 1 písm. b) ZZVZ provádí v souladu s Usnesením zadávací řízení na zavedení dynamického nákupního systému a současně zadává Dílčí veřejné zakázky na poskytování datových a hlasových služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy (…).“ 

83. V článku XI.1 „Další informace“ zadávací dokumentace DNS je mj. uvedeno, že: „Centrální zadavatel výslovně upozorňuje na možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ umožňující zadavateli vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán, nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů.“

84. V bodě 2. „Obecné informace o veřejné zakázce“ výzvy k podání nabídek je mj. uvedeno následující:

„Zadávací podmínky

Tato Výzva vychází ze zadávací dokumentace na zavedení DNS, jež je uveřejněna na profilu Centrálního zadavatele na adrese: 

https://dns.kiv­s.cz/  

Výhrady Centrálního zadavatele

Centrální zadavatel je oprávněn změnit zadávací podmínky při dodržení zásad uvedených v § 6 ZZVZ. 

Centrální zadavatel je oprávněn se kdykoli, až do uzavření smlouvy na realizaci Veřejné zakázky, dotázat na věcné podmínky plnění Veřejné zakázky (zejména technologie) předpokládané Dodavatelem při podání nabídky. Centrální zadavatel si s ohledem na místní specifické podmínky vyhrazuje právo v Poptávkovém listu stanovit další podrobné technické podmínky plnění.“

85. V bodě 4. „Nabídková cena a způsob jejího zpracování“ výzvy k podání nabídek v části „Obecné požadavky na zpracování nabídkové ceny“ je mj. uvedeno následující: „Nabídková cena obsahuje veškeré náklady a hotové výdaje na realizaci Veřejné zakázky v místě plnění. Nabídková cena je konečná a nepřekročitelná a zahrnuje zejména veškeré výlohy, výdaje a náklady vzniklé Dodavateli v souvislosti se zavedením a poskytováním Služeb. Nabídkovou cenu (vč. jejího rozpadu na ‚Cenu ZA ZŘÍZENÍ‘ a ‚Cenu MĚSÍČNÍ‘) je Dodavatel povinen stanovit takovým způsobem, aby odpovídala plnění (a jeho dílčím částem), které je předmětem Veřejné zakázky. V případě pochybností o splnění této povinnosti je Centrální zadavatel oprávněn vyzvat Dodavatele k vysvětlení.“

86. V bodě 7. „Hodnocení nabídky“ výzvy k podání nabídek v části „Elektronická aukce“ je mj. uvedeno následující: „Dodavatelé, kteří se účastnili elektronické aukce, jsou povinni do 4 pracovních dnů ode dne ukončení elektronické aukce doručit Centrálnímu zadavateli prostřednictvím zaslané zprávy v elektronickém nástroji příslušný Poptávkový list, v němž budou cenové hodnoty vyplněny v souladu s pravidly uvedenými v článku 4 Výzvy (tedy mj. zvlášť pro každou a všechny Služby v Poptávkovém listu) tak, aby nabídková cena (‚Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení‘) odpovídala poslední aukční hodnotě parametru ‚Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení‘ podané Dodavatelem (dále jen ‚Upravený Poptávkový list‘) a současně aby nezaokrouhlený součet všech ‚Nabídkových cen CELKOVÝCH‘ za všechny Služby (všechny řádky) v Upraveném Poptávkovém listu odpovídal poslední aukční hodnotě parametru ‚Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení‘ podané Dodavatelem. V Upraveném Poptávkovém listu nesmí být hodnota žádné z dílčích cen Služeb v něm uvedených vyšší než její hodnota uvedená v Poptávkovém listu, jenž byl součástí nabídky Dodavatele. Upravený Poptávkový list bude vždy posouzen z hlediska včasnosti jeho doručení, z hlediska souladu s pravidly uvedenými v článku 4 Výzvy, z hlediska toho, zda nabídková cena uvedená v Upraveném Poptávkovém listě odpovídá poslední aukční hodnotě parametru ‚Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení‘ podané Dodavatelem a z hlediska dodržení zákazu navýšení dílčích cen Služeb v něm uvedených oproti dílčím cenám Služeb uvedeným v Poptávkovém listu, jenž byl součástí nabídky Dodavatele. Nedodržení jakéhokoli z uvedených požadavků pro Upravený poptávkový list může být považováno za nesplnění požadavků Centrálního zadavatele a může být důvodem pro vyloučení Dodavatele z postupu směřujícího k zadání Veřejné zakázky. Po posouzení Upravených Poptávkových listů bude provedeno hodnocení v souladu s postupem hodnocení uvedeným v článku 7 této Výzvy.“

87. V katalogovém listu „DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_012­.02“, který je přílohou výzvy k podání nabídek, je v části „Použitelné technologie“ uvedeno:

„Pro realizaci služeb IP MPLS VPN je umožněno použití výhradně těchto přenosových technologií za níže stanovených podmínek:

- metalická vedení (službu není možno realizovat na agregovaných a asymetrických linkách prostřednictvím inverzního multiplexu)

- optická vedení

- radiové spoje (pro všechny typy SLA dle tohoto KL). Tato technologie může být použita za podmínek stanovených tímto katalogovým listem a využita jen v případě záložní linky dle Parametru ZALK1–4 a ZALT1–4 uvedeného v tomto katalogovém listu. Pro zajištění primární linky (služby) lze radiové spoje využít pouze dočasně po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení. Maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku, činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na poskytování služeb. Tato doba může být prodloužena pouze z důvodu objektivních překážek, které dodavatel nezpůsobil a jednaje s náležitou péčí, takové překážky ani nemohl předvídat, a to pouze o dobu, po kterou taková objektivní překážka trvala 

• pro služby s parametrem SLA 99,5 % a vyšším musí být použita technologie pracující na kmitočtech s individuálním oprávněním.“

88. V uvedeném ka­talogovém listu je v části „Maximální doba zřízení služby“ uvedeno: „90 kalendářních dní­.“

89. V katalogovém listu „DATA_VPN-QOS_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_011­.01“, který je rovněž přílohou výzvy k podání nabídek, je v části „Použitelné technologie“ uveden odkaz na dříve zmíněný katalogový list.

90. Dle článku 5.5. „Doba zavedení Služby“ smlouvy platí, že:

„Poskytovatel je vždy povinen postupovat tak, aby zahájení poskytování Služby Pověřujícímu zadavateli plynule a bezproblémově navázalo na dosavadní poskytování Služby Pověřujícímu zadavateli. Poskytovatel je povinen zahájit řádné poskytování Služby nejpozději na konci lhůty k tomu stanovené (dále jen ‚Doba zavedení Služby‘) (i) v zadávacích podmínkách Zadávacího řízení (zejména v příslušném Katalogovém listu Služby), (ii) ve Smlouvě nebo (iii) v písemné dohodě (individuálním harmonogramu) sjednané na základě Smlouvy mezi Pověřujícím zadavatelem a Poskytovatelem. Odlišné ujednání Doby zavedení Služby v rámci individuálního harmonogramu (viz výše bod iii) bude aplikováno přednostně před stanovením Doby zavedení Služby v příslušném Katalogovém listu Služby.“

91. V žádosti ze dne 4. 3. 2025 adresované vybranému dodavateli zadavatel mj. uvedl následující:

„(…) Vás tímto v souladu s Výzvou a při analogickém užití ust. § 113 odst. 4 zákona (…) žádám o písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny v rámci Nabídky a dále o sdělení a potvrzení věcných podmínek plnění Veřejné zakázky, neboť Centrální zadavatel dospěl k závěru, že podaná Nabídka, při zohlednění předmětu plnění Veřejné zakázky, ve svých dílčích částech obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ust. § 113 ZZVZ (dále jen ‚MNNC‘).

Centrální zadavatel v předmětném postupu směřujícím k zadání Veřejné zakázky provedl přezkoumání nabídek účastníků mj. z hlediska možné přítomnosti MNNC, přičemž ve vztahu k Nabídce podané Účastníkem dospěl k závěru, že Nabídka ve svých dílčích částech MNNC obsahuje. Současně Centrální zadavatel s ohledem na význam služeb tvořících předmět Veřejné zakázky (kdy uvedené služby mohou mít vliv na funkčnost kritické komunikační infrastruktury státu využívané pověřujícím zadavatelem a jsou důležité pro provoz informačních systémů spadajících do režimu zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti) identifikoval potřebu vyžádat od Účastníka bližší informace o věcných podmínkách plnění předmětných služeb, a to v souladu s výhradou obsaženou v článku 2. kapitole ‚Výhrady Centrálního zadavatele‘ Výzvy.[5]

[Z]adavatel upozorňuje Účastníka na specifické aspekty předmětu Veřejné zakázky a žádá od Účastníka potvrzení, že je připraven služby poskytnout při dodržení všech podmínek příslušných katalogových listů zajišťujících jejich vysokou dostupnost a bezpečnost tak, aby nebyl ohrožen účel, k jehož naplnění tyto služby mají sloužit.

Centrální zadavatel tímto Účastníka vyzývá k vysvětlení skutečnosti, že cenová nabídka Účastníka je v případě Předmětných služeb při porovnání se Stávající cenou, maximální nabídkovou cenou stanovenou pověřujícím zadavatelem a v některých případech i nabídkovou cenou druhého účastníka, výrazně nižší, a to v případě Stávající ceny vždy o více než 70 %.

Za účelem vysvětlení nadepsaných skutečností primárně uveďte, jakou kombinaci technologií plánuje Účastník využít pro Předmětné služby při plnění Veřejné zakázky. Tuto informaci vhodným způsobem uveďte ke každé příslušné Předmětné službě do Přílohy č. 1 této výzvy. Centrální zadavatel informaci o předpokládané technologii pro poskytování Předmětné služby považuje za nezbytnou pro posouzení nabídkové ceny Účastníka z hlediska vysvětlení přítomnosti MNNC. Centrální zadavatel v rámci odpovědi ohledně druhu použité technologie nebude akceptovat obecná, nekonkrétní vyjádření či odkazy na zadávací podmínky Veřejné zakázky typu, že se bude jednat o ‚technologii splňující požadavky příslušných katalogových listů‘ apod. V případě, že již Účastníkem zvolená technologie spolu se specifickými podmínkami poskytování Předmětných služeb, vztahující se k Účastníkovi, působí finanční úsporu či snížení nákladů, které se promítá do výše nabídkové ceny v Nabídce, identifikujte tyto specifické podmínky, uveďte konkrétní či procentuální úsporu, která z těchto specifických podmínek vyplývá, a uveďte objektivní skutečnosti, které konkrétní výši této úspory odůvodňují. V případě, že by Centrálnímu zadavateli mohla vzniknout pochybnost o existenci takových specifických podmínek, prokažte současně jejich existenci.

Dále specifikujte veškeré nákladové položky Předmětných služeb (dle technologie poskytování služeb musí být obsaženy přinejmenším tyto položky: měsíční náklad za přístupovou síť, měsíční náklad na kapacitu v páteřní síti, měsíční náklad na CPE, měsíční náklad na zálohu, v případě poddodávky náklad na tuto službu, další související náklady vždy pro jednu službu) a odůvodněte výši každé z nich. (…)

Pokud si je Účastník vědom toho, že některé z nákladových položek Předmětných služeb v jím podané Nabídce jsou ve vztahu k běžné cenové hladině těchto nákladů nižší, uveďte, jakých konkrétních nákladových položek se toto týká. Dále uveďte objektivní skutečnosti, které výše uvedené snížení nákladů v případě Účastníka způsobují, a ve vztahu ke každé položce uveďte výši úspory, kterou tato objektivní skutečnost způsobuje. V případě, že je to možné, uveďte, na základě, jakých výpočtů, příp. úvah, Účastník k uvedenému snížení, resp. ke kvantifikaci úspor dospěl.

Centrální zadavatel dále vyzývá Účastníka, aby případně uvedl jakoukoli další skutečnost, která by pro Centrálního zadavatele mohla být užitečná pro odůvodnění přítomnosti MNNC v jeho Nabídce.

Analogicky v souladu s ust. § 113 odst. 4 ZZVZ dále Centrální zadavatel vyzývá Účastníka, aby potvrdil, že: 

a) při plnění Veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu Veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění Veřejné zakázky, a 

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Centrální zadavatel výše poukázal na význam služeb tvořících předmět Veřejné zakázky pro plnění povinností pověřujícího zadavatele (Hasičský záchranný sbor České republiky, dále jen ‚HZS ČR‘) vyžadujících mj. využívání informačních systémů umožňujících urychlenou komunikaci jeho složek a koordinaci jejich činnosti. Mezi takové informační systémy a jejich funkcionality patří i vzdálené ovládání specializovaných technologií, které je nezbytné pro řešení mimořádných situací a krizových stavů vyžadujících maximální rychlost postupu záchranných složek. Pro bezpečný chod těchto informačních systémů je nutné zajistit spolehlivé datové linky s vysokou dostupností a bezpečností. Z důvodu snadného rušení bezdrátových technologií a jejich zvýšené náchylnosti k výpadkům funkčnosti při nepříznivých povětrnostních podmínkách a celkově nižší spolehlivosti radiových technologií v kontrastu s enormní důležitostí a vysokými požadavky na funkčnost kritické komunikační infrastruktury je nutné pro komunikaci složek HZS ČR navzájem a spolu s ostatními záchrannými složkami využívat pouze optické a metalické datové linky. Uvedené požadavky na technologie jsou zapracovány právě do katalogových listů DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_012­.02 a DATA_VPNQOS_KR­ITICKÁ INFRASTRUKTURA_011­.01.

Z výše specifikovaných důvodů předmětné katalogové listy připouští použití technologie radiových spojů jen v případě záložní linky dle Parametru ZALK1–4 a ZALT1–2 uvedeného v příslušném katalogovém listu. Pro zajištění tzv. primární linky lze radiové spoje využít pouze dočasně po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení, přičemž maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na plnění Veřejné zakázky.

S ohledem na extrémní důležitost zájmů a povinností, které pověřující zadavatel bude prostřednictvím služeb tvořících předmět Veřejné zakázky zajišťovat, Centrální zadavatel vyzývá Účastníka, aby potvrdil, že: 

a) jsou mu dostatečně známy veškeré výše uvedené technické požadavky na služby tvořící předmět Veřejné zakázky, 

b) že je schopen a připraven splnit veškeré výše uvedené technické požadavky na služby, zejména na technologie, jimiž má být poskytování služeb zajištěno, tak, aby nedošlo k ohrožení plnění povinností pověřujícího zadavatele.

Na základě výše uvedeného a nad rámec nadepsané žádosti o potvrzení skutečností požaduje Centrální zadavatel pro vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny Předmětných služeb v Nabídce Účastníka předložení všech podkladů, které Centrální zadavatel v této žádosti zmiňuje. Pro vyloučení pochybností Centrální zadavatel žádá předložení zejména, nikoli však výlučně: 

• Přílohy č. 1 – výběru z poptávkového listu, který je přílohou této žádosti, doplněného o část označenou jako ‚Technicko – finanční část k doplnění‘, která bude vyplněna ze strany Účastníka, 
• jakékoli dohody, ujednání či jednostranného příslibu učiněného poddodavatelem služeb či jiným obdobným subjektem vůči Účastníku, prokazující poskytnutí slevy či jiného ujednání působící snížení nabídkové ceny Účastníka, kdy každý takový dokument musí být podepsán osobou oprávněnou jednat za subjekt, který slevu poskytuje, 
• v případě, že tyto existují, předložení jakýchkoli dalších listin potvrzujících tvrzení Účastníka uvedená v odpovědi na tuto žádost o vysvětlení způsobu stanovení nabídkové ceny.“ 

92. Ve zdůvodnění ze dne 13. 3. 2025 konstatoval vybraný dodavatel mj. následující:

„Ve vztahu k Veřejné zakázce byla dopisem Centrálního zadavatele (‚dále jen Žádost‘) společnost O2 dne 4.3.2025 požádána zdůvodnění stanovení nabídkové ceny a sdělení věcných podmínek plnění veřejné zakázky. V této souvislosti společnost O2, jakožto přílohu tohoto přípisu, zasílá doplněnou tabulku ‚P1_Poptavkovy_lis­t_150002-VPN_KI_601933­36_MNNC_vyber‘ týkající se předmětu plnění. Do této tabulky společnost O2 specifikovala veškeré nákladové položky, tedy tyto položky: tj. měsíční náklad za přístupovou síť, měsíční náklad na kapacitu v páteřní síti, měsíční náklad na CPE, měsíční náklad na zálohu, další související náklady. Z doplněné tabulky je zřejmé, že je společnost O2 schopna za nabízenou cenu službu realizovat a s kladnou marží po celou dobu kontraktu provozovat, a nemůže se tedy jednat o mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

V návaznosti na bod 4 žádosti společnost O2 potvrzuje, že je připravena služby poskytnout při dodržení všech podmínek příslušných katalogových listů zajišťujících jejich vysokou dostupnost a bezpečnost tak, aby nebyl ohrožen účel, k jehož naplnění tyto služby mají sloužit.

V návaznosti na bod 11 Žádosti společnost O2 v příloze tohoto zdůvodnění uvádí, jakou kombinaci technologií plánuje využít pro Předmětné služby při plnění Veřejné zakázky. V návaznosti na bod 17 Žádosti společnost O2 dále potvrzuje, že při plnění Veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu Veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění Veřejné zakázky. Společnost O2 dále potvrzuje, že neobdržela neoprávněnou veřejnou podporu.

V návaznosti na bod 20 Žádosti společnost O2 potvrzuje, že: 

a) jsou ji dostatečně známy veškeré technické požadavky na služby tvořící předmět Veřejné zakázky uvedené v katalogových listech DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_012­.02 a DATA_VPNQOS_KR­ITICKÁ INFRASTRUKTURA_011­.01 

b) že je schopna a připravena splnit veškeré výše uvedené technické požadavky na služby, zejména na technologie, jimiž má být poskytování služeb zajištěno, tak, aby nedošlo k ohrožení plnění povinností pověřujícího zadavatele.

Výše uvedené skutečnosti a způsob nacenění jsou ekonomickým aspektem poskytovaných služeb analogicky ve smyslu § 113 odst. 5 písm. a) ZZVZ a tento aspekt má za následek koncovou cenu, kterou společnost O2 nabídla, a která tak není cenou mimořádně nízkou.“

93. V žádosti ze dne 8. 4. 2025 adresované vybranému dodavateli zadavatel mj. uvedl následující:

„(…) tímto Účastníka podle ust. § 46 odst. 1 ZZVZ žádám o poskytnutí informací a potvrzení dále uvedených skutečností.

Centrální zadavatel provedl v souladu se zadávacími podmínkami Veřejné zakázky posouzení a hodnocení nabídek podaných v rámci postupu směřujícího k zadání Veřejné zakázky, včetně nabídky podané Účastníkem. Součástí posouzení nabídky Účastníka bylo i zkoumání a rozhodnutí o tom, zda jím podaná nabídková cena nepředstavuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ust. § 113 ZZVZ (dále jen ‚MNNC‘).

Centrální zadavatel na základě posouzení všech údajů v nabídce Účastníka a jejich konfrontace s informacemi, kterými Centrální zadavatel disponuje, dospěl k závěru, že Účastníkem podaná nabídková cena představuje ve vztahu k předmětu plnění Veřejné zakázky riziko MNNC. Z uvedeného důvodu Centrální zadavatel z opatrnosti postupoval podle ust. § 113 odst. 4 ZZVZ a vyzval dne 4. 3. 2025 Účastníka k vysvětlení jím podané nabídkové ceny.

Účastník byl Centrálním zadavatelem v souladu s ust. § 113 odst. 4 ZZVZ vyzván k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny v jím podané nabídce. Nabídková cena byla Centrálnímu zadavateli Účastníkem řádně a dostatečně zdůvodněna a současně jím byly potvrzeny skutečnosti vyžadované ust. § 113 odst. 4 písm. a), písm. b) ZZVZ, čímž bylo vyloučeno riziko budoucí nemožnosti realizace Veřejné zakázky ze strany Účastníka a zmaření účelu postupu směřujícího k zadání Veřejné zakázky.

Následně Centrální zadavatel rozhodl o výběru dodavatele Veřejné zakázky a vydal Oznámení o výběru dodavatele ze dne 18. 3. 2025, č. j. MV-97952–208/OKT-2024 (dále také jen ‚Oznámení o výběru‘). Jako dodavatel plnění Veřejné zakázky byl vybrán Účastník (dále také ‚Vybraný dodavatel‘). Ve lhůtě pro podání námitek obdržel Centrální zadavatel proti uvedenému úkonu námitky dle ust. § 241 an. ZZVZ, a to pro tvrzené ‚podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu v nabídce Vybraného dodavatele‘ a pro tvrzené ‚podezření schopnosti vybraného dodavatele realizovat zakázku.‘

Stěžovatel v rámci námitek poukazuje na vlastní zkušenosti s poskytováním služeb, které jsou předmětem Veřejné zakázky a uvádí, že dle jeho přesvědčení Účastník nevlastní a neprovozuje žádnou telekomunikační infrastrukturu nezbytnou pro plnění Veřejné zakázky. Proto musí být Účastník závislý na nákupu služeb (zejm. od společnosti CETIN a.s.). Na základě tohoto předpokladu stěžovatel dospívá k závěru, že není reálné, aby Vybraný dodavatel za jím nabízenou cenu pokryl alespoň náklady vyvolané realizací služeb tvořících předmět Veřejné zakázky, a proto nemůže být objektivně schopen služby v potřebné kvalitě za uvedenou cenu poskytnout.

Stěžovatel dále v rámci námitek poukazuje na vlastní realizaci namátkového průzkumu dostupnosti služeb poddodavatele na lokalitách služeb poptávaných v rámci zakázky a údajně zjistil, že minimálně u 16 lokalit není v daných lokalitách u poddodavatele (spol. CETIN a.s.) dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb.

Dle stěžovatele je zřejmé, že existují zcela reálné pochybnosti o souladu technologického řešení Vybraného dodavatele se zadávací dokumentací k zakázce a katalogovým listem k zakázce.

Byť Centrální zadavatel v předmětném postupu směřujícím k zadání Veřejné zakázky provedl přezkoumání nabídek účastníků mj. z hlediska možné přítomnosti MNNC, přičemž ve vztahu k Nabídce podané Účastníkem dospěl k závěru, že Nabídka ve svých dílčích částech MNNC mohla obsahovat, vyzval dne 4. 3. 2025 Účastníka Žádostí o podání písemného vysvětlení (Č. j.: MV- 97952–317/OKT-2024) způsobu stanovení nabídkové ceny směřujícího na služby, jejichž výčet byl obsažen v Příloze č. 1 s názvem „P1_Poptavkovy_lis­t_150002-VPN_KI_601933­36_MNNC_vyber­.xlsx“. Celkem se jednalo o výběr 115 služeb z celkových 232 služeb.

Nabídková cena byla Centrálnímu zadavateli dne 13. 3. 2025 Účastníkem nadepsaným postupem řádně a dostatečně zdůvodněna a současně jím byly potvrzeny skutečnosti vyžadované ust. § 113 odst. 4 písm. a), písm. b) ZZVZ.

Byť Centrální zadavatel v rámci posouzení nabídek provedl přezkoumání nabídek účastníků mj. z hlediska možné přítomnosti MNNC a dospěl k závěru, že byly potvrzeny skutečnosti vyžadované ust. § 113 odst. 4 písm. a), písm. b) ZZVZ, považuje za vhodné s ohledem na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vyhodnotit námitky stěžovatele jako podnět upozorňující Centrálního zadavatele na možnou přítomnost MNNC a riziko neschopnosti realizace veřejné zakázky (reálnost technického zajištění). Z uvedeného důvodu hodlá Centrální zadavatel ve lhůtě pro rozhodnutí o námitkách vyžádat od Účastníka doplnění informací za účelem potvrzení dříve provedených úvah Centrálního zadavatele vedoucích k závěru o absenci MNNC a údajné existenci reálného rizika, že Vybraný dodavatel nebude mít jak zajistit plnění zakázky technologií požadovanou Centrálním zadavatelem v jeho nabídce a za účelem vyvrácení pochybností vyjádřených v námitkách stěžovatele.

Výzva Centrálního zadavatele směřuje na služby, jejichž výčet je obsažen v Příloze č. 1 této výzvy s názvem ‚P1_Poptavkovy_lis­t_150002-VPN_KI_601933­36_vyzva_k_do­plneni.xlsx‘ (dále výslovně jen jako ‚Předmětné služby‘).

Za výše uvedeným účelem Centrální zadavatel žádá o poskytnutí informace o tom, jakou kombinaci technologií plánuje Účastník využít pro poskytování Služby v rámci Veřejné zakázky (tzn. uvést, zda pro její plnění Účastník využije kombinaci technologií metalického vedení, optického vedení či radiových spojů, příp. s jakou z těchto technologií prováděl kalkulaci jím podané nabídkové ceny). Tuto informaci uveďte ke službě do přiloženého Poptávkového listu s názvem ‚P1_Poptavkovy_lis­t_150002-VPN_KI_601933­36_vyzva_k_do­plneni.xlsx‘ do sloupce ‚komentář‘. Centrální zadavatel doporučuje uvést konkrétní technologii.

Dále Centrální zadavatel žádá o specifikaci veškerých nákladových položek Služby (dle technologie poskytování služby musí být obsaženy přinejmenším tyto položky: měsíční náklad za přístupovou síť, měsíční náklad na kapacitu v páteřní síti, měsíční náklad na CPE, měsíční náklad na zálohu, v případě poddodávky náklad na tuto službu, další související náklady vždy pro jednu službu) a odůvodnění výše každé z nich. Za tímto účelem Centrální zadavatel přikládá k této výzvě příslušný poptávkový list doplněný o část označenou jako ‚Technicko – finanční část k doplnění‘, do které Účastník vyplní jednotlivé položky.

Pokud si je Účastník vědom toho, že některé z nákladových položek Služby v jím podané Nabídce jsou ve vztahu k běžné cenové hladině těchto nákladů nižší, uveďte, jakých konkrétních nákladových položek se toto týká. Dále uveďte objektivní skutečnosti, které výše uvedené snížení nákladů v případě Účastníka způsobují, a ve vztahu ke každé položce uveďte výši úspory, kterou tato objektivní skutečnost způsobuje. V případě, že je to možné, uveďte, na základě, jakých výpočtů, příp. úvah, Účastník k uvedenému snížení, resp. ke kvantifikaci úspor dospěl.

Centrální zadavatel dále vyzývá Účastníka, aby případně uvedl jakoukoli další skutečnost, která by pro Centrálního zadavatele byla relevantní zejména ve vztahu k podaným námitkám napadající přítomnost MNNC a existenci reálného rizika, že Vybraný dodavatel nebude schopen zajistit plnění Veřejné zakázky (jakoukoliv) technologií.“

94. Ve zdůvodnění ze dne 14. 4. 2025 konstatoval vybraný dodavatel mj. následující:

„Ve vztahu k Veřejné zakázce byla dopisem Centrálního zadavatele (‚dále jen Žádost‘) společnost O2 dne 8.4.2025 požádána o poskytnutí informací a potvrzení skutečností. V této souvislosti společnost O2, jakožto přílohu tohoto přípisu, zasílá doplněnou tabulku ‚P1_Poptavkovy_lis­t_150002-VPN_KI_601933­36_vyzva_k_do­plneni‘ týkající se předmětu plnění. Do této tabulky společnost O2 specifikovala, jakou kombinaci technologií plánuje využít pro poskytování služby v rámci Veřejné zakázky.

Společnost O2 konstatuje, že u všech předmětných lokalit lze dočasně využít radiové spoje po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení s tím, že maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku, činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na poskytování služeb a tato doba může být dokonce prodloužena z důvodu objektivních překážek, které dodavatel nezpůsobil.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že skutečnost, že během průzkumu trhu není v daných lokalitách u jednoho poddodavatele (spol. CETIN a.s.) dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb, neznamená, že nebude dostupná v době požadované Centrálním zadavatelem v zadávací dokumentaci Veřejné zakázky.“

95. V oznámení o výběru dodavatele zadavatel mimo jiné uvedl následující:

„Vybraný dodavatel je dodavatelem zařazeným v příslušné části DNS KIVS, a tedy i prokázal splnění kvalifikace pro Veřejnou zakázku. Jeho nabídka splnila zákonné podmínky, jakož i podmínky stanovené v zadávacích podmínkách Veřejné zakázky, a neobsahuje neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Vybraný dodavatel byl Centrálním zadavatelem v souladu s ust. § 113 odst. 4 ZZVZ vyzván k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, vzhledem k Centrálním zadavatelem identifikované přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny v jím podané nabídce. Nabídková cena byla Centrálnímu zadavateli Vybraným dodavatelem nadepsaným postupem řádně a dostatečně zdůvodněna a současně jím byly potvrzeny skutečnosti vyžadované ust. § 113 odst. 4 písm. a), písm. b) ZZVZ, čímž bylo vyloučeno riziko budoucí nemožnosti realizace Veřejné zakázky ze strany Vybraného dodavatele a zmaření účelu postupu směřujícího k zadání Veřejné zakázky.“

Právní posouzení

96. Návrh navrhovatele směřuje proti postupu zadavatele při posuzování možné přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele a dále proti postupu zadavatele při prověřování schopnosti vybraného dodavatele realizovat zakázku, resp. neprověření reálnosti technického zajištění poskytování služeb při realizaci zakázky vybraným dodavatelem v souladu se zadávacími podmínkami, a to konkrétně souladu s požadavky na použité technologie vyplývajícími z katalogových listů DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_12­.02. a DATA_VPN_QOS_K­RITICKÁ INFRASTRUKTURA_011­.01.

Obecně k dynamickému nákupnímu systému (dále také jen „DNS“)

97. Úřad v prvé řadě uvádí, že smyslem zavedení dynamického nákupního systému byla snaha o zjednodušení a zrychlení zadávacího řízení za využití výhradně elektronických prostředků komunikace. Jak uvádí komentářová literatura, je podstatou dynamického nákupního systému „především zjednodušení opakovaného zadávání veřejných zakázek, jejichž předmět plnění je na trhu běžně dostupný, a zajištění široké soutěže o veřejnou zakázku mezi dodavateli“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, 1320 s.).

98. K zavedení dynamického nákupního systému tak zadavatele obvykle vede snaha zjednodušit a zrychlit procesy zadávání veřejných zakázek na zákonem vymezená plnění, tedy snaha zefektivnit procesy, které by nebyly tak efektivní při využití běžných postupů. Jak vyplývá z výše uvedeného, zákonodárce přistoupil i ke zjednodušení postupů oproti dříve účinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Je tedy třeba k výkladu zákona přistupovat i s přihlédnutím k jeho úmyslu, se kterým k tomuto zjednodušení přistoupil.

99. Vzhledem k tomu, že dynamický nákupní systém je řazen mezi zvláštní postupy zadavatele (část šestá zákona), neaplikují se na postup zadavatele při jeho zavádění automaticky všechna ustanovení zákona.

100. Komentářová literatura rovněž potvrzuje, že „[z]vláštní postupy nejsou samy o sobě zadávacím řízením dle ZVZ, a nevztahuje se tak na ně z tohoto důvodu obecná právní úprava zadávacích řízení obsažená v části druhé ZVZ, s výjimkou odkazovaných § 42 až 44, které se použijí obdobně.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2022, 987 – 988 s.).

101. Znění § 130 zákona, které se uplatní v tomto případě, tedy znění zákona účinné ke dni 29. 11. 2024, kdy byla uveřejněna výzva k podání nabídek v dynamickém nákupním systému, stanovuje, že „[p]ři postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.“ Na tomto místě lze doplnit, že z obdobné aplikace odkazovaného ustanovení § 39 odst. 1 zákona ve vztahu ke zde přezkoumávanému případu vyplývá, že zadavatel též při zadávání veřejné zakázky v DNS postupuje (obdobně jako v zadávacím řízení) podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávání veřejné zakázky v DNS tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

102. Pro úplnost Úřad poznamenává, že současné znění § 130 zákona (tj. znění účinné ode dne 3. 4. 2025) je pak následující: „Zadavatel je v průběhu zvláštního postupu povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro zvláštní postupy nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6. Při postupu podle této části se § 39 odst. 2 písm. e), § 39 odst. 5, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.“

103. S ohledem na výše uvedené pak Úřad dodává, že přesto, že ve shora uvedené právní úpravě došlo zejména v § 130 zákona v rámci jeho novelizace ke změnám (v porovnání se zněním zákona účinným ke dni uveřejnění výzvy), nemění uvedené ničeho na právě dovozených závěrech, a tedy na samotném materiálním posouzení šetřeného postupu zadavatele, jelikož novelizace tohoto ustanovení zákona zjevně pouze výslovně zakotvuje již v rozhodovací praxi ustálené závěry (srov. rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0418/2022/VZ ze dne 18. 11. 2022), resp. toliko precizněji formuluje platná pravidla pro průběh zvláštního postupu, kdy však není pochyb, že ani touto novelizací nedošlo k žádnému relevantnímu posunu z pohledu v tomto případě přezkoumávané situace.

104. Vzhledem k tomu, že postup zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému představuje postup zadávání veřejné zakázky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, resp. jedná se o postup podle zákona, je zadavatel v souladu s § 6 zákona povinen v jeho průběhu postupovat dle základních zásad zadávání veřejných zakázek. Mimo jiné se jedná i o povinnost dodržet zásadu transparentnosti. Jedním z jejích rozměrů je princip vázanosti zadávacími podmínkami, které zadavatel sám stanovil (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0036/2018/VZ ze dne 22. 5. 2018 a sp. zn. ÚOHS-R0195/2020/VZ ze dne 7. 1. 2021). Zadavatel tedy zásadně musí dodržet zadávací podmínky, které pro zadávání veřejné zakázky stanovil, jinak se dopustí porušení této zásady, jakož i porušení ustanovení § 130 ve spojení s § 39 odst. 1 zákona v rozhodném znění (znění účinné ke dni uveřejnění výzvy k podání nabídek).

105. Pokud jde o zadávací podmínky, které jsou pro postup zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému relevantní, v souladu s § 141 odst. 1 zákona platí, že zadavatel vyzývá dodavatele zařazené do zavedeného dynamického nákupního systému k podání nabídek na základě podmínek uvedených v této výzvě. Obsahové náležitosti výzvy jsou upraveny v příloze č. 6 zákona, přičemž ve výzvě zadavatel uvede mj. údaje o způsobu výběru dodavatele, včetně hodnoticích kritérií a má možnost upřesnit (nikoliv změnit) kritéria hodnocení, která uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení, kterým byl systém zaveden. Náležitosti dle přílohy č. 6 zákona jsou zákonem stanoveny jako minimální a musí být v předmětné výzvě obsaženy vždy. Nad jejich rámec však může zadavatel ve výzvě uvést jakékoli další informace, jež uzná za potřebné pro zadání veřejné zakázky, např. včlenit pravidla uvedená v zadávací dokumentaci k zavedení dynamického nákupního systému.

K podezření z přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele

106. Úřad v návaznosti na výše uvedené předně poukazuje právě na skutečnost, že předmětná veřejná zakázka je zadávána v dynamickém nákupním systému, tedy na základě zvláštního postupu podle části šesté zákona. V případě zvláštních postupů podle části šesté zákona lze pak obecně konstatovat, že se pravidla pro posouzení MNNC ve smyslu § 113 zákona standardně neuplatní. Institut MNNC dle § 113 zákona se tak aktivuje pouze za předpokladu, že je využití daného ustanovení zadavatelem vyhrazeno v zadávacích podmínkách. Zákon tedy zadavateli povinnost postupovat dle § 113 zákona v případě zvláštního postupu dle části šesté zákona neukládá. Pokud by si pak zadavatel uvedený postup ani dobrovolně nevyhradil, nelze mu tedy vytknout, že v souvislosti se zadáváním šetřené dílčí veřejné zakázky zadávané v zavedeném dynamickém nákupním systému MNNC u vybraného dodavatele neposuzoval.

107. Úřad tedy v prvé řadě posoudil, zda si zadavatel vyhradil možnost posuzování MNNC, resp. možnosti vyloučení účastníka z důvodu MNNC v jeho nabídce.

108. K tomu Úřad nejprve uvádí, že zadávací podmínky uvedené ve výzvě k podání nabídek vychází ze zadávací dokumentace DNS. Z výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace DNS vyplývá, že zadavatel si použití pravidel vztahujících se k posuzování MNNC (resp. k § 113 zákona) nevyhradil. Současně z uvedených dokumentů nevyplývá ani možnost vyloučení dodavatele dle § 48 odst. 4 zákona či případně dle § 48 odst. 8 zákona. Ze zadávací dokumentace naopak vyplývá, že si zadavatel vyhradil možnost vyloučení pouze z jiných důvodů, než je dle § 48 odst. 4 zákona či případně dle § 48 odst. 8 zákona, a to konkrétně dle § 48 odst. 5 písm. f) zákona a v případě nedodržení požadavků pro upravený poptávkový list (viz body83. a86. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

109. Zadavatel tedy uvedenému přizpůsobil také znění zadávacích podmínek dle výzvy k podání nabídek, které na žádném místě nesměřují k postupu podle § 113 zákona. Zadavatel si tak posuzování MNNC dle § 113 zákona nikde v zadávacích podmínkách nevyhradil.

110. Na základě výše dovozeného pak Úřad konstatuje, že § 113 zákona se v tomto případě neuplatní, jelikož se jedná o veřejnou zakázku zadávanou na základě zavedeného DNS, jakožto zvláštního postupu podle části VI. zákona, dle kterého není zadavatel povinen postupovat podle § 113 zákona, a tedy vůbec MNNC posuzovat.

111. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel nebyl povinen postupovat dle § 113 zákona, jelikož si použití § 113 zákona ani na žádném místě nevyhradil, a tudíž nebyl povinen provést posouzení MNNC ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele, tedy nebyl povinen ani vybraného dodavatele vyzývat k objasnění nabídky ve smyslu § 46 zákona, resp. § 113 odst. 4 zákona.

112. Z výzvy k podání nabídek nicméně dále vyplývá, že si zadavatel v případě pochybností ohledně nabídkové ceny vyhradil možnost vyzvat dodavatele k vysvětlení nabídky (viz bod85. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle přesvědčení Úřadu si tak zadavatel vytvořil dílčí pravidlo vztahující se ke zjišťování údajů týkajících se nabídkové ceny, nicméně z textace dané části výzvy nelze dovozovat, že by si tímto vyhradil použití kompletních pravidel vztahujících se k mimořádně nízké nabídkové ceně ve smyslu § 113 zákona ve spojení s pravidly v § 48 zákona. Naopak z postupu zadavatele je zjevné, že ve vztahu k vybranému dodavateli využil předem stanoveného pravidla v bodě 4 výzvy, když si žádostí o poskytnutí informací od vybraného dodavatele dožádal další informace k jeho nabídce, přičemž v této výzvě je výslovně uvedeno, že zadavatel dospěl k závěru, že podaná nabídka, při zohlednění předmětu plnění veřejné zakázky, ve svých dílčích částech obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ust. § 113 zákona, načež zadavatel v souladu s výzvou při analogickém užití ust. § 113 odst. 4 zákona žádal vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny. Nejednalo se tedy o postup dle § 113 zákona jako takový, ale o analogické užití ust. § 113 zákona, dle kterého zadavatel nabídkové ceny z pohledu možného rizika MNNC kontroloval. Uvedené pravidlo v bodě 4 výzvy tak nelze považovat za ekvivalent k postupu dle § 113 zákona.

113. Zadavatel tedy z opatrnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele ještě před obdržením námitek navrhovatele na základě žádosti ze dne 4. 3. 2025 (a později také na základě žádosti ze dne 8. 4. 2025) posuzoval (znění předmětných žádostí viz body91. a93. odůvodnění tohoto rozhodnutí), načež po provedených objasněních vybraného dodavatele (znění předmětných objasnění viz body92. a94. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v oznámení o výběru dodavatele konstatoval, že „[n]abídková cena byla Centrálnímu zadavateli Vybraným dodavatelem nadepsaným postupem řádně a dostatečně zdůvodněna a současně jím byly potvrzeny skutečnosti vyžadované ust. § 113 odst. 4 písm. a), písm. b) ZZVZ, čímž bylo vyloučeno riziko budoucí nemožnosti realizace Veřejné zakázky ze strany Vybraného dodavatele a zmaření účelu postupu směřujícího k zadání Veřejné zakázky“ (viz bod95. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a zadavatel tak vyhodnotil, že nabídka vybraného dodavatele neodůvodněnou MNNC neobsahuje.

114. Co se týče námitky netransparentnosti postupu zadavatele, Úřad opětovně uvádí, že zadavatel neměl povinnost se jakkoliv zabývat posouzením MNNC. Zadavatel tedy nemusel nijak zaznamenávat své závěry o tom, proč považuje či nepovažuje nabídkovou cenu vybraného dodavatel za mimořádně nízkou, resp. proč přijímá případné odůvodnění MNNC ze strany dotázaného dodavatele.

115. Přestože zadavatel možnosti doptat se vybraného dodavatele využil a vybraný dodavatel na tuto žádost o poskytnutí informací reagoval, Úřad podotýká, že se dále v souvislosti s předmětnou námitkou nebude detailněji zabývat přezkumem samotného obsahu těchto dokumentů, neboť se nejednalo o postup dle § 113 zákona, který je napadán navrhovatelem v námitkách, resp. návrhu. Z postupu zadavatele je však zjevné, že postupoval v souladu s pravidlem, které vytyčil v bodě 4 výzvy k podání nabídek, a tedy jeho postup lze v tomto ohledu považovat za transparentní a odpovídající zadávacím podmínkám, tedy souladný se zákonem.

116. K právě uvedenému pak Úřad dodává, že zadavatel je tedy, jak bylo výše uvedeno, vzhledem k postupu v DNS v souladu s § 6 zákona povinen postupovat dle základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad je pak přesvědčen, že vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel posuzoval přítomnost MNNC v nabídkách účastníků zadávacího řízení dobrovolně nad rámec zákona, nemůže být pochyb o tom, že předmětné zásady byly zadavatelem dodrženy.

117. Nad rámec výše uvedených závěrů Úřad poznamenává, že i v situaci, pokud by zadavatel byl povinen zkoumat MNNC ve smyslu § 113 zákona, na základě nyní dostupných informací by obstálo jeho posouzení rizika MNNC také v takovém případě, jelikož z postupu zadavatele se jeví, že i v případě přímé aplikace ustanovení § 113 zákona by své zákonné povinnosti dodržel, a to i zejména včetně povinnosti žádat zdůvodnění MMNC ve smyslu § 113 odst. 4 zákona a povinnosti vybraného dodavatele takové zdůvodnění poskytnout.

118. K samotné povaze institutu MNNC pak Úřad dodává, že platí, že tento primárně slouží k ochraně zadavatele před uzavřením smlouvy s dodavatelem, který potenciálně nebude schopen realizovat veřejnou zakázku řádně a včas. Je tedy pouze na zadavateli, aby posoudil, zda je cena v nabídce daného účastníka zadávacího řízení reálná a zda je za tuto cenu plnění uskutečnitelné. Pokud zadavatel shledá, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je neodůvodněně nízká, může dodavatele vyloučit. Pokud se však rozhodne uzavřít smlouvu i s dodavatelem, jehož nabídka obsahuje MNNC, je to jen a pouze jeho odpovědnost, jelikož zákon zadavateli povinnost takového dodavatele vyloučit (vyjma situace dle § 113 odst. 6 zákona) neukládá.

Ke schopnosti vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku

119. Navrhovatel je vzhledem k námitce týkající se (ne)schopnosti vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku toho názoru, že zadavatel žádným způsobem neprověřil reálnost technického zajištění poskytování služeb vybraným dodavatelem pro realizaci veřejné zakázky v souladu se zadávací dokumentací, přičemž má tedy za to, že vybraný dodavatel nesplňuje technické požadavky služeb stanovené prostřednictvím katalogových listů DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_12­.02. a DATA_VPN_QOS_K­RITICKÁ INFRASTRUKTURA_011­.01.

120. Předmětem sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem je tedy skutečnost, zda zadavatel dostatečným způsobem prověřil, že vybraný dodavatel bude schopen realizovat předmět veřejné zakázky především s ohledem na splnění technického požadavku zadavatele, který byl v katalogovém listu DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_012­.02 stanoven následovně:

„Pro realizaci služeb IP MPLS VPN je umožněno použití výhradně těchto přenosových technologií za níže stanovených podmínek:

- metalická vedení (službu není možno realizovat na agregovaných a asymetrických linkách prostřednictvím inverzního multiplexu)

- optická vedení

- radiové spoje (pro všechny typy SLA dle tohoto KL). Tato technologie může být použita za podmínek stanovených tímto katalogovým listem a využita jen v případě záložní linky dle Parametru ZALK1–4 a ZALT1–4 uvedeného v tomto katalogovém listu. Pro zajištění primární linky (služby) lze radiové spoje využít pouze dočasně po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení. Maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku, činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na poskytování služeb. Tato doba může být prodloužena pouze z důvodu objektivních překážek, které dodavatel nezpůsobil a jednaje s náležitou péčí, takové překážky ani nemohl předvídat, a to pouze o dobu, po kterou taková objektivní překážka trvala 

• pro služby s parametrem SLA 99,5 % a vyšším musí být použita technologie pracující na kmitočtech s individuálním oprávněním.“

121. Zadavatel rov­něž k předmětnému požadavku ve vyjádření k návrhu konstatoval, že „pro plnění povinností pověřujícího zadavatele (Hasičský záchranný sbor České republiky, dále jen ‚HZS ČR‘) je nutné využívat optické a metalické datové linky. Z tohoto důvodu předmětné katalogové listy připouští použití technologie radiových spojů jen v případě záložní linky dle Parametru ZALK1–4 a ZALT1–2 uvedeného v příslušném katalogovém listu. Pro zajištění tzv. primární linky lze radiové spoje využít pouze dočasně po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení, přičemž maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na plnění Veřejné zakázky.“

122. Vzhledem k právě uvedenému se tedy u předmětného požadavku zadavateli jedná především o to, že technologie radiových spojů může být použita jen v případě záložní linky, avšak pro zajištění primární linky lze radiové spoje využít pouze po stanovenou maximální dobu 12 měsíců od účinnosti smlouvy na plnění veřejné zakázky, načež je nutné, aby po uplynutí této doby nutné pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení využívali dodavatelé pro realizaci služeb právě tato metalická a optická vedení.

123. Navrhovatel v návrhu zpochybňuje soulad technologického řešení vybraného dodavatele se zadávací dokumentací, tedy splnění předmětného požadavku vybraným dodavatelem, přičemž poukazuje na skutečnost, že jak navrhovatel, tak vybraný dodavatel využívají pro realizaci svých služeb shodného poddodavatele a s ohledem na tuto skutečnost dále konstatuje, že z důvodu prověření dostupnosti kapacit uskutečnil namátkově průzkum dostupnosti služeb poddodavatele v lokalitách služeb poptávaných v rámci předmětné veřejné zakázky, načež zjistil, že minimálně v 16 lokalitách, které byly uvedeny v seznamu lokalit v příloze č. 1 námitek, není u poddodavatele dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb. Dle navrhovatele je dále téměř jisté, že minimálně v lokalitách specifikovaných v příloze č. 1 námitek nedojde ke změně dostupnosti optické či metalické infrastruktury od poddodavatele a existuje tak riziko, že vybraný dodavatel nebude mít jak zajistit plnění veřejné zakázky zadavatelem požadovanou technologií. Zadavatel pak měl dle navrhovatele u všech (tedy nejen navrhovatelem zmíněných) lokalit postupem dle § 46 zákona prověřit, jakými technologiemi bude vybraný dodavatel služby v souladu se zadávacími podmínkami realizovat.

124. Úřad pak vzhledem k výše uvedeným argumentům navrhovatele předně konstatuje, že zadavatel celkem dvakrát vyzýval vybraného dodavatele prostřednictvím žádosti ze dne 4. 3. 2025 a žádosti ze dne 8. 4. 2025 k objasnění nabídky, a to nejen s ohledem na výše komentované možné riziko MNNC v nabídce vybraného dodavatele, ale také právě s ohledem na technické zajištění veřejné zakázky vybraným dodavatelem s akcentem na důležitost specifických aspektů předmětu veřejné zakázky.

125. Není tedy pravdou, že by zadavatel neměl snahu prověřit reálnost technického zajištění realizace veřejné zakázky vybraným dodavatelem. Úřad na tomto místě dále shrnuje proces, kterým zadavatel posuzoval prokázání splnění předmětného technického požadavku ze strany vybraného dodavatele.

126. Zadavatel v rámci žádosti ze dne 4. 3. 2025 požadoval po vybraném dodavateli mj. potvrdit následující:

„S ohledem na extrémní důležitost zájmů a povinností, které pověřující zadavatel bude prostřednictvím služeb tvořících předmět Veřejné zakázky zajišťovat, Centrální zadavatel vyzývá Účastníka, aby potvrdil, že: 

a) jsou mu dostatečně známy veškeré výše uvedené technické požadavky na služby tvořící předmět Veřejné zakázky, 

b) že je schopen a připraven splnit veškeré výše uvedené technické požadavky na služby, zejména na technologie, jimiž má být poskytování služeb zajištěno, tak, aby nedošlo k ohrožení plnění povinností pověřujícího zadavatele.“

127. Zadavatel prostřednictvím zmíněné žádosti ze dne 4. 3. 2025 požadoval po vybraném dodavateli rovněž vyplnění přílohy č. 1 předmětné žádosti, která obsahovala výběr 115 služeb z celkem 232 služeb požadovaných v rámci poptávkového listu k veřejné zakázce (příloha výzvy), a která byla zadavatelem doplněna o část označenou jako „Technicko – finanční část k doplnění“ určenou mj. pro doplnění konkrétní technologie, která bude vybraným dodavatelem pro zajištění služeb v průběhu plnění veřejné zakázky využita.

128. Vybraný dodavatel pak zadavateli ve zdůvodnění ze dne 13. 3. 2025 potvrdil zadavatelem výše požadované skutečnosti a spolu se svým vyjádřením zadavateli zaslal také vyplněnou přílohu výzvy, ve které zadavateli mj. u všech zadavatelem vybraných 115 služeb uvedl, jakou kombinaci technologií plánuje pro jejich realizaci využít. Dále vybraný dodavatel ve svém zdůvodnění uvedl, že „společnost O2 potvrzuje, že je připravena služby poskytnout při dodržení všech podmínek příslušných katalogových listů zajišťujících jejich vysokou dostupnost a bezpečnost tak, aby nebyl ohrožen účel, k jehož naplnění tyto služby mají sloužit.“

129. Zadavatel následně po obdržení námitek navrhovatele opět žádal vybraného dodavatele prostřednictvím žádosti ze dne 8. 4. 2025 o poskytnutí informací a potvrzení skutečností. V předmětné žádosti pak specifikoval konkrétní pochybnosti navrhovatele obsažené v námitkách a vzhledem ke skutečnosti, že tyto námitky byly zadavatelem vyhodnoceny jako podnět upozorňující nejen na možnou přítomnost MNNC, ale také na riziko neschopnosti realizace veřejné zakázky (reálnost technického zajištění), žádal zadavatel po vybraném dodavateli také poskytnutí informace o tom, jakou kombinaci technologií plánuje vybraný dodavatel využít pro poskytování služeb u vybraných 16 lokalit, které navrhovatel označil ve svých námitkách za problematické. Vybraný dodavatel měl tedy opět vyplnit přílohu předmětné žádosti, která obsahovala výběr daných 16 lokalit požadovaných v rámci poptávkového listu k veřejné zakázce (příloha výzvy), a která byla zadavatelem rovněž doplněna o část označenou jako „Technicko – finanční část k doplnění“ určenou mj. pro doplnění konkrétní kombinace technologií, která bude vybraným dodavatelem pro zajištění služeb po dobu celých 48 měsíců plnění veřejné zakázky využita. Zadavatel také vybraného dodavatele dále vyzval, aby „případně uvedl jakoukoli další skutečnost, která by pro Centrálního zadavatele byla relevantní zejména ve vztahu k podaným námitkám napadajících přítomnost MNNC a existenci reálného rizika, že Vybraný dodavatel nebude schopen zajistit plnění Veřejné zakázky (jakoukoliv) technologií.“

130. Vybraný dodavatel v reakci na žádost ze dne 8. 4. 2025 ve svém zdůvodnění ze dne 14. 4. 2025 poskytl zadavateli vyplněnou přílohu žádosti, ve které mj. specifikoval, jakou kombinaci technologií plánuje využít pro poskytování vybraných služeb, přičemž dále ve svém zdůvodnění uvedl, že „u všech předmětných lokalit lze dočasně využít radiové spoje po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení s tím, že maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku, činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na poskytování služeb a tato doba může být dokonce prodloužena z důvodu objektivních překážek, které dodavatel nezpůsobil“ a dále, že „skutečnost, že během průzkumu trhu není v daných lokalitách u jednoho poddodavatele (spol. CETIN a.s.) dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb, neznamená, že nebude dostupná v době požadované Centrálním zadavatelem v zadávací dokumentaci Veřejné zakázky.“

131. Zadavatel pak posoudil také toto vyjádření vybraného dodavatele jako relevantní, řádně odůvodněné, přičemž neshledal jakékoliv riziko, které by mělo ohrozit plnění předmětu veřejné zakázky.

132. Obecně k ověřování předložených informací a dokladů v nabídkách účastníků zadávacího řízení, resp. v tomto případě dodavatelů zařazených do DNS, kteří podali nabídku na veřejnou zakázku, Úřad dále souhlasí se zadavatelem v tom smyslu, že zadavatel není obligatorně povinen zkoumat schopnost dodavatele poskytovat požadované služby, přičemž povinnost ověřování předložených informací a dokladů zadavateli nastává v případě, kdy má o údajích předložených v nabídce dodavatele jakékoliv pochybnosti, přičemž je dále povinností zadavatele tyto pochybnosti odstranit a mít tak postaveno najisto, zda účastník splnění zadávacích podmínek skutečně prokázal, či neprokázal. Pochybnosti ohledně splnění zadávacích podmínek na straně vybraného dodavatele pak na základě výše uvedených skutečností nastaly, a to nejen ze strany navrhovatele, ale prvně předně také ze strany samotného zadavatele, který dostál své zákonné povinnosti v takovém případě vyzvat vybraného dodavatele k objasnění jeho nabídky, což, jak bylo výše shrnuto, učinil zadavatel nejen prvně ze své iniciativy, ale následně také po obdržení námitek navrhovatele. Tyto námitky pak zadavatel vyhodnotil jako podnět týkající se možné neschopnosti vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku s tím, že prostřednictvím žádosti ze dne 8. 4. 2025 byl vybraný dodavatel zadavatelem vyzván k objasnění konkrétních pochybností a podezření obsažených v námitkách navrhovatele o neschopnosti plnit veřejnou zakázku v souladu se zadávacími podmínkami.

133. Vzhledem k výše shrnutému postupu zadavatele má pak Úřad za to, že zadavatel z pohledu zákonných povinností udělal vše pro to, aby ověřil, že vybraný dodavatel splňuje veškeré zadavatelem stanovené zadávací podmínky a bude schopen veřejnou zakázku plnit dle předmětné smlouvy a zde stanovených podmínek.

134. Z předmětných zdůvodnění nabídky učiněných vybraným dodavatelem pak Úřad dovozuje, že nyní o nemožnosti realizovat plnění veřejné zakázky v souladu se zadávacími podmínkami a smlouvou nic nevypovídá. V této souvislosti Úřad podotýká, že i v případě, že by bylo tvrzení navrhovatele ohledně současné nedostupnosti metalického a optického vedení pravdivé, jedná se o smlouvou předvídanou situaci, kdy dočasné plnění prostřednictvím radiového spoje po dobu nutnou pro případné vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení je naopak zcela v souladu se zněním zadávacích podmínek, přičemž smlouva ve svém článku 5.5. také, jak bylo výše uvedeno, umožňuje poskytovateli a koncovému uživateli sjednat si tzv. individuální harmonogram, jenž má dále přednost před tzv. dobou zavedení služby dle zadávacích podmínek. Úřad je toho názoru, že není důvod z dnes ničím nepodložených obav dovozovat budoucí nerealizovatelnost plnění na straně vybraného dodavatele.

135. Úřad má tak za to, že zadavatel prověřil reálnost technického zajištění poskytovaných služeb vybraným dodavatelem v souladu s požadavky katalogových listů a posoudil splnění podmínek veřejné zakázky u vybraného dodavatele takovým způsobem, který vylučuje pochybnost o navrhovatelem tvrzené nemožnosti realizace plnění vybraným dodavatelem v souladu se zadávacími podmínkami.

136. K námitce navrhovatele týkající se netransparentnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách Úřad uvádí, že ve vztahu k namítaným skutečnostem poskytl zadavatel v rozhodnutí o námitkách v souladu s § 245 odst. 1 zákona přezkoumatelné odůvodnění, z nějž je patrné, z jakých důvodů shledává podané námitky nedůvodné. Úřad považuje za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelné a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. V této souvislosti Úřad shrnuje, že k námitkám týkajících se posouzení MNNC zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně mimo jiné zdůvodnil, že povinnosti dle § 113 zákona se na jeho postup především nevztahují. K námitkám zpochybňujícím splnění zadávacích podmínek nabídkou vybraného dodavatele z pohledu realizovatelnosti plnění zadavatel například zdůvodnil, že schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku se posuzuje podle kvalifikace, která nebyla nijak zpochybněna; namítané skutečnosti (v dotčených lokalitách v současné době není u poddodavatele vybraného dodavatele dostupná metalická ani optická technologie pro realizaci služeb) zadavatel nijak nezpochybňuje a bere tyto informace na vědomí, ze zdůvodnění však dále vyplývá, že i vzhledem k charakteru tvrzených skutečností z nich nyní nevyplývá žádný objektivní důvod pro vyloučení vybraného dodavatele, přičemž v případě že by se v průběhu realizace služeb ukázalo, že vybraný dodavatel není schopen plnit své závazky, má zadavatel k dispozici právní nástroje, jak na vzniklou situaci reagovat.

137. Úřad také upozorňuje, že řízení o návrhu je obecně stiženo zásadou koncentrace řízení, která je v zákoně zakotvena v rámci ustanovení § 251 odst. 4 a 5 zákona, kdy smyslem koncentrace řízení je zajistit rychlý průběh řízení. Jedná se o prvek jeho racionalizace, kdy de facto nutí účastníky řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání v určité fázi řízení, což mj. zabraňuje možným obstrukcím, tj. aby účastníci nemohli stále tvrdit nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které by správní orgán musel neustále provádět a vyhodnocovat, čímž by docházelo k nežádoucím průtahům ve správním řízení. Konkrétně v řízení před Úřadem se koncentrační zásada projeví ve vztahu k navrhovateli tím, že „rozsah“ svého návrhu nemůže v průběhu řízení následně doplňovat či měnit, tedy obecně Úřad nepřihlíží k později tvrzeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům, kdy výjimkou je pouze situace, jedná-li se o skutečnosti, návrhy důkazů a jiné návrhy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Z těchto důvodů Úřad nepřihlížel k argumentaci navrhovatele týkající se vybraným dodavatelem údajně uplatňovaných predátorských cen a toho, že se vybraný dodavatel sám nebo ve spojení se svým poddodavatelem údajně fakticky nachází v postavení dominantního hráče na trhu elektronických komunikací, neboť se jedná o nově tvrzené skutečnosti, které navrhovatel poprvé uvedl až ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí. Současně lze rovněž shledat nad rámec výše uvedeného, že v případě těchto tvrzení se zjevně jedná o skutečnosti, které nemají žádný dopad do posouzení zákonnosti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky co se týče souladu postupu zadavatele se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

138. S ohledem na vše výše uvedené Úřad uzavírá, že v návrhem napadaném postupu zadavatele spočívajícím ve výběru vybraného dodavatele neshledal rozpor se zákonem, a tedy neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2. JUDr. Pavel Zajíc, advokát, Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava

3. O2 Czech Republic a.s., Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy