ÚOHS-S0386/2025/VZ-28193/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 5. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Ma­saryka 5555, 760 01 Zlín,
• navrhovatel – OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno,
• vybraný dodavatel – ATALIAN CZ s.r.o., IČO 25059394, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „UTB – Úklid objektů U16, U17 a U61 – 2025“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–002337, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 1. 2025 pod ev. č. 23974–2025, ve znění pozdější opravy, 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Ma­saryka 5555, 760 01 Zlín – postupoval při zadávání veřejné zakázky „UTB – Úklid objektů U16, U17 a U61 – 2025“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–002337, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 1. 2025 pod ev. č. 23974–2025, ve znění pozdější opravy, v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když nedodržel pravidlo stanovené v § 123 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 119 odst. 2 písm. b) citovaného zákona tím, že součástí oznámení o výběru dodavatele, které odeslal účastníkům zadávacího řízení dne 16. 4. 2025, učinil písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které nebyla uvedena jména fyzických osob, které se podílely u cit. zadavatele v předmětném zadávacím řízení na hodnocení nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Ma­saryka 5555, 760 01 Zlín – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší oznámení citovaného zadavatele o výběru dodavatele – ATALIAN CZ s.r.o., IČO 25059394, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 00 Praha 4– odeslané účastníkům zadávacího řízení dne 16. 4. 2025 v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „UTB – Úklid objektů U16, U17 a U61 – 2025“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–002337, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 1. 2025 pod ev. č. 23974–2025, ve znění pozdější opravy.

III.

Zadavateli – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Ma­saryka 5555, 760 01 Zlín – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0386/2025/VZ zahájeného dne 23. 5. 2025 na návrh z téhož dne ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „UTB – Úklid objektů U16, U17 a U61 – 2025“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–002337, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 1. 2025 pod ev. č. 23974–2025, ve znění pozdější opravy.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Ma­saryka 5555, 760 01 Zlín – ukládá povinnost 

                        uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.        ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel– Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, IČO 70883521, se sídlem nám. T. G. Ma­saryka 5555, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 13. 1. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „UTB – Úklid objektů U16, U17 a U61 – 2025“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–002337, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 1. 2025 pod ev. č. 23974–2025, ve znění pozdější opravy (dále jen „zadávací řízení“).

2. Dle čl. II „Předmět smlouvy“ Přílohy č. 5 – Návrh smlouvy – zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky provádění pravidelných úklidových a čistících prací a kompletního hygienického servisu včetně zimní údržby a ošetřování zeleně pro objekty využívané zadavatelem, přičemž součástí plnění je též mimořádný a nepravidelný úklid.

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je dle oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek stanovena ve výši 24 252 459,32 Kč bez DPH.

4. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem původně stanovena do dne 14. 2. 2025, přičemž následně byla prodloužena až do dne 28. 2. 2025 do 10:00 hod.

5. Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel obdržel na plnění veřejné zakázky 8 nabídek, a to včetně nabídky dodavatele OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

6. Dne 19. 3. 2025 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – ATALIAN CZ s.r.o., IČO 25059394, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“). Oznámení o výběru dodavatele ze dne 19. 3. 2025 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele I“), jehož přílohou byla anonymizovaná verze dokumentu „Zpráva o hodnocení nabídek“ (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek I“), kde nebyly uvedeny údaje o osobách, které byly členy komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „hodnoticí komise“) v předmětném zadávacím řízení, zadavatel doručil účastníkům zadávacího řízení téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje.

7. Dne 1. 4. 2025 obdržel zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje od navrhovatele námitky z téhož dne proti oznámení o výběru dodavatele I (dále jen „námitky I“). Námitkám I zadavatel vyhověl rozhodnutím o námitkách ze dne 15. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách I“), které doručil navrhovateli téhož dne. Již dne 8. 4. 2025 zadavatel odeslal účastníkům řízení Rozhodnutí o přijetí opatření k nápravě a o zpětvzetí oznámení o výběru ze dne 4. 4. 2025.

8. Dne 16. 4. 2025 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru dodavatele II (dále jen „oznámení o výběru dodavatele II“) ze dne 15. 4. 2025, jehož přílohou byla opět anonymizovaná verze dokumentu Zpráva o hodnocení nabídek (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek II“), kde opět nebyly uvedeny údaje o osobách, které byly členy hodnoticí komise v předmětném zadávacím řízení. Nově do zprávy o hodnocení nabídek II zadavatel začlenil, vedle informace o celkovém zisku bodů, také rozpis bodových zisků u jednotlivých hodnoticích kritérií, tj. včetně počtu bodů získaných v rámci hodnoticího kritéria č. 3 „Opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace, udržitelnosti“.

9. Dne 30. 4. 2025 obdržel zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje od navrhovatele námitky z téhož dne proti oznámení o výběru dodavatele II (dále jen „námitky II“). Námitky II zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 15. 5. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách II“), které doručil navrhovateli téhož dne, s tím, že dotčené námitky II považuje za nedůvodné.

10. Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách II nesouhlasil, podal dne 23. 5. 2025 návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.       OBSAH NÁVRHU

11. Návrh navrhovatele směřuje proti postupu zadavatele při výběru dodavatele.

12. Navrhovatel v návrhu nesouhlasí s oznámením o výběru II a s obsahem zadavatelem předloženého dokumentu zpráva o hodnocení nabídek II, jelikož tyto dle navrhovatele nejsou po obsahové stránce dostačující.

13. Navrhovatel shledává nepřezkoumatelnost a netransparentnost hodnocení nabídek, které zadavatel popsal ve zprávě o hodnocení nabídek II, jelikož v ní absentuje slovní hodnocení nabídek a údaje rozhodné pro hodnocení nabídek. Navrhovatel uvádí, že ačkoli zadavatel do nové zprávy o hodnocení nabídek II začlenil rozpis kritéria č. 3 „Opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace, udržitelnosti“, z tohoto rozpisu stále není zřejmé, jakým způsobem zadavatel hodnotil uvedené skutečnosti. Ačkoli rozpis kritéria č. 3 „Opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace, udržitelnosti“ obsahuje seznam hodnocených kategorií a počet přidělených bodů, není v něm uvedeno, na základě jakých informací, údajů či postupů bylo tomu kterému účastníkovi zadávacího řízení přiděleno v té které kategorii konkrétní bodové hodnocení. Dle navrhovatele mají tyto informace sloužit účastníkům řízení k ověření zákonnosti postupu zadavatele a pokud v předložených dokumentech absentují, navrhovatel není schopen konkrétně a cíleně formulovat své námitky a bránit se proti postupu zadavatele, čímž se stává rozhodnutí o výběru dodavatele nepřezkoumatelným a netransparentním.

14. Dále navrhovatel podotýká, že dalším netransparentním postupem zadavatele je nesplnění zákonné povinnosti dle § 119 odst. 2 písm. b) zákona, když zadavatel neuvedl ve zprávě o hodnocení nabídek II identifikaci členů hodnoticí komise.

15. Navrhovatel v neposlední řadě brojí proti mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele, jelikož dle něj ze zprávy o hodnocení nabídek II vyplývá, že lze mít podezření na existenci mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“), když nabídková cena vybraného dodavatele činila 21 970 268,53 Kč bez DPH, zatímco nabídková cena účastníka druhého v pořadí dosahovala výše 22 591 348,20 Kč bez DPH a průměrná nabídková cena v rámci celého portfolia nabídek činila celkem 26 526 621,635 Kč bez DPH.

16. V závěru návrhu navrhovatel požaduje zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele II ze dne 15. 4. 2025 a všech navazujících úkonů zadavatele.

III.     PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 23. 5. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0386/2025/VZ. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele téhož dne.

18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel
• vybraný dodavatel.

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 26. 5. 2025.

20. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 2. 6. 2025 Úřad obdržel téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a zároveň byla Úřadu zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení prostřednictvím e­lektronického nástroje Tender arena.

Vyjádření zadavatele k návrhu

21. Zadavatel se nejprve vyjadřuje k údajné nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti hodnocení nabídek a nemožnosti navrhovatele se účinně bránit proti postupu zadavatele. Zadavatel uvádí, že v čl. 13 zadávací dokumentace (dále jen „zadávací dokumentace“ či „ZD“) stanovil způsob a podmínky pro hodnocení nabídek, přičemž ekonomickou výhodnost nabídek se rozhodl hodnotit na základě následujících kritérií:

1. Nabídková cena – váha 65 %

2. Zaručená hrubá mzda úklidového pracovníka – váha 20 %

3. Opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace, udržitelnosti – váha 15 %.

22. Z návrhu vyplývá, že sporným hodnoticím kritériem je kritérium č. 3 „Opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace, udržitelnosti“, přičemž zadavatel uvádí, že v rámci tohoto kritéria hodnotil závazek implementace a použití zlepšené služby/postupu/přís­troje souvisejícího s úklidovými službami. Dodavatelé se v nabídce zavázali „[d]oplněním do přílohy č. 9 ZD – Formulář pro zpracování zlepšeného postupu, jaké nadstandartní postupy použijí při poskytování zlepšených úklidových služeb – použití zlepšené služby/postupu/přís­troje, která bude představovat podrobný popis způsobu poskytování vylepšené metody úklidových služeb“, přičemž pro názornost zadavatel učinil předmětný formulář obsahující tabulku (viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí), která sloužila k vyplnění dodavatelům, součástí vyjádření.

23. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že »[z] popisu způsobu hodnocení je zjevné, že zadavatel bude nabídkám účastníků přidělovat pevně body v hodnotě podle stanovené tabulky za přijetí každého závazku dle kategorie č. 1 až č. 10, což zadavatel na základě provedeného hodnocení skutečně učinil. Výslednou tabulku s bodovým hodnocením za zlepšené postupy připojil zadavatel jako součást oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, resp. Zprávy o hodnocení nabídek. Ze zadavatelem předložené tabulky je zjevné, jak jednotliví účastníci přistoupili ke své nabídce zlepšených služeb / postupů / přístrojů, resp. přijetí kterých závazků dle kategorie č. 1 až č. 10 se zadavateli rozhodli poskytnout (…). Nabídku přijetí či naopak nepřijetí závazku učinili účastníci prostřednictvím přílohy č. 9 zadávací dokumentace, a to v rozhodném poli sloupce „Závazek spolupráce“ volbou „ANO“ či „NE“. V případě volby „ANO“ pak nebylo zadavatelem požadováno, aby volba byla z hlediska způsobu poskytnutí popsána. Žádné zvláštní podmínky pro tento popis nebyly zadavatelem stanoveny, kdy popis pouze navazuje na přijetí závazku.«.

24. Zadavatel dále uvádí, že kritérium hodnocení č. 3 není kritériem s výraznou subjektivní složkou na straně členů hodnoticí komise, nýbrž je kritériem objektivním, vycházejícím z přijetí nebo nepřijetí závazku zlepšených služeb/postupů/přís­trojů prostřednictvím k tomu určené přílohy. Dle tvrzení zadavatele »[ú]častníkovi, který se zavázal dodat plnění vedoucí k naplnění účelu zlepšené služby / postupu / přístroje v příslušné kategorii volbou „ANO“ ve vztahu k závazku a doplnil jej popisem dle požadavku zadávací dokumentace, přičetla hodnoticí komise počet bodů stanovený pro danou kategorii. V tomto směru zde zadávacími podmínkami není dán prostor pro vstup subjektivních názorů členů hodnoticí komise, jak se zjevně mylně domnívá stěžovatel.«

25. Hodnoticí komise dle vyjádření zadavatele poměřovala pouze číselné hodnoty nabízené účastníky („[v] případě hodnoticího kritéria č. 1 a č. 2 jimi přímo uvedenými, v případě hodnoticího kritéria č. 3 jimi nepřímo uvedenými podle rozsahu závazků v příslušném formuláři nabídky“). Z pohledu zadavatele tak šlo pouze o matematickou operaci vzájemného srovnání, na základě měřitelných údajů, a jelikož se jednalo o kvantitativní kritérium, jakákoliv libovůle zadavatele byla vyloučena.

26. K absenci bližší identifikace členů hodnoticí komise zadavatel podotýká, že účastník zadávacího řízení nepotřebuje znát osobní údaje členů hodnoticí komise. K námitce navrhovatele, že není schopen ověřit, zda členové hodnoticí komise nebyli podjatí ve smyslu § 44 zákona a zda nedošlo k nezákonnému ovlivnění a zkreslení výsledků hodnocení, zadavatel uvedl, že do hodnoticí komise jsou jmenováni zaměstnanci zadavatele, kteří nejsou v žádném případě podjatí a absence osobních údajů nemůže žádným způsobem naznačovat podjatost členů hodnoticí komise, naopak je spíše chrání od případného tlaku neúspěšných účastníků zadávacího řízení. Zadavatel dále podotkl, že „[o]dkazuje-li stěžovatel na ust. § 44 ZZVZ, pak mu musí být známo, že pokud zadavatel jmenuje pro posouzení a hodnocení nabídek komisi ve smyslu § 42 odst. 1 ZZVZ, pak si musí od členů takové komise vyžádat písemné čestné prohlášení, že nejsou ve střetu zájmů. To samozřejmě zadavatel učinil a čestnými prohlášeními členů komise disponuje, kdy je garantem splnění takové zákonné povinnosti.“

27. V neposlední řadě se zadavatel vyjadřuje k namítané existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. k namítané povinnosti zadavatele identifikovat MNNC na straně vybraného dodavatele a vyžadovat její objasnění. Zadavatel odkazuje na ustanovení čl. 5 ZD, ve kterém v souladu s § 113 odst. 2 písm. a) zákona stanovil hranici pro posouzení MNNC, a to cenu nižší než 2 764 685 Kč bez DPH/rok plnění pravidelného úklidu. Hodnoticí komisi tak dle zadavatele nevznikla povinnost vyzvat vybraného dodavatele k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, jelikož nabídková cena vybraného dodavatele nebyla nižší než zadavatelem stanovená hranice pro posouzení MNNC. Zadavatel konstatuje, že hodnoticí komise se cenou v nabídce vybraného dodavatele zabývala, žádná podstatná rizika vyplývající z nabídkové ceny vybraného dodavatele neshledala, MNNC neidentifikovala, a proto nevznikla ani potřeba vznesení žádosti o objasnění MNNC.

28. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad podaný návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zamítl.

Další průběh správního řízení

29. Usnesením ze dne 16. 6. 2025 stanovil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

30. Usnesením ze dne 20. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

31. Dne 27. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále též jako „vyjádření k podkladům“). Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 6. 2025

32. Ve svém vyjádření k podkladům navrhovatel odkazuje na skutečnosti uvedené v návrhu a podotýká, že na svém návrhu v plném rozsahu trvá.

33. Nad rámec výše uvedeného se navrhovatel vyjadřuje k části nabídky vybraného dodavatele označené jako příloha č. 11, která obsahuje mj. vyplněnou přílohu č. 9 zadávací dokumentace – Formuláři pro zpracování zlepšeného postupu (dále jen „formulář“) a k vyjádření zadavatele k návrhu.

34. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem zadavatele, že hodnotil pouhý závazek dodavatele k poskytnutí opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace, udržitelnosti (dále jen „opatření“). Ze zadávací dokumentace dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel má zájem na předložení podrobného popisu opatření a bude hodnotit i použití tohoto opatření, tj. jeho využitelnosti v rámci plnění veřejné zakázky s cílem zefektivnit plnění veřejné zakázky a snížit ekologickou zátěž.

35. Dále navrhovatel uvádí, že postupoval-li zadavatel tak, jak uvádí, tj. hodnotil-li pouze prohlášení účastníka zadávacího řízení o zavedení opatření ke zlepšení provádění úklidu, jednal v rozporu se zákonem, jelikož v takovém případě nemá provedené hodnocení nabídek žádnou vypovídací hodnotu. Nabídky jsou dle názoru navrhovatele vzájemně neporovnatelné, jelikož není možné přidělit plný počet bodů např. za zapojení jednoho i pěti ekologických přístrojů navíc.

36. Navrhovatel také poukazuje na nesrovnalosti v nabídce vybraného dodavatele, kdy konkrétně upozorňuje na umělé prodlužování lhůty pro podání nabídek, jelikož vybraný dodavatel ve formuláři na několika místech (u podkritérií č. 1 a č. 3) uvedl, že konkrétní či detailní popis opatření předloží v požadované lhůtě, což je dle názoru navrhovatele v rozporu se zákonem.

37. Navrhovatel tedy shrnuje, že vybraný dodavatel ve své nabídce nepředložil údaje požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci (podrobný popis opatření) a zadavatel mu tedy neměl přidělit plný počet bodů. Zároveň navrhovatel podotýká, že uvedené pochybení zadavatele vyšlo najevo až v návaznosti na aktuálně vedené správní řízení a v návaznosti na dokumenty obsažené ve správním spise, přičemž navrhovatel neměl možnost se proti nesprávnému postupu zadavatele bránit dříve, neboť zadavatel v rozporu s § 119 zákona neučinil součástí zprávy o hodnocení nabídek II hodnocené údaje z nabídky vybraného dodavatele, což samo o sobě zakládá rozpor se zákonem.

38. Závěrem navrhovatel navrhuje zrušení zadávacího řízení, přičemž má za to, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky v zadávací dokumentaci jsou v části hodnoticích kritérií nejasné, nesrozumitelné a připouští minimálně dvojí výklad jejich aplikace. 

IV.     ZÁVĚRY ÚŘADU

39. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, rozhodl tak, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

40. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

41. Podle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

42. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)    při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)    neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

43. Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)    kritéria hodnocení,

b)    metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)    váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

44. Podle § 119 odst. 1 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

45. Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a)    identifikaci zadávacího řízení,

b)    fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c)    seznam hodnocených nabídek a

d)    popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4. výsledek hodnocení nabídek.

46. Podle § 123 odst. 1 zákona platí, že oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a)    zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b)    výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

47. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

48. Z čl. 13 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace vyplývá, že „[z]ákladním kritériem hodnocení je ekonomická výhodnost nabídky a zadavatel v souladu s § 114 odst. 2 stanovuje, že ekonomickou výhodnost nabídky bude dle níže uvedených kritérií hodnocení s následujícími procentuálními váhami hodnotit následovně: 

1. Nabídková cena – váha 65 %

2. Zaručená hrubá mzda úklidového pracovníka – váha 20 %

3. Opatření ke zvýšení kvality, zlepšení komunikace, udržitelnosti – váha 15 %.“

49. V čl. 13. 3 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[v] rámci tohoto kritéria hodnocení bude zadavatel hodnotit závazek implementace a použití zlepšené služby/postupu/přís­troje souvisejícího s úklidovými službami. Zadavatel má zájem o využívání zdokonalených postupů (přístrojového vybavení), které povedou ke zlepšení kvality úklidu, ekologickému čištění a výraznému omezení používání obalů či chemických prostředků, viz příloha č. 10 (Definice ekologického úklidu) a příloha č. 9 smlouvy (Čestné prohlášení ekologicky šetrné a nezávadné postupy). 

Dodavatelé se nabídce zaváží doplněním do přílohy č. 9 ZD – Formulář pro zpracování zlepšeného postupu, jaké nadstandartní postupy použijí při poskytování zlepšených úklidových služeb – použití zlepšené služby/postupu/přís­troje, která bude představovat podrobný popis způsobu poskytování vylepšené metody úklidových služeb. Návrh služeb se pak stane nedílnou součástí smlouvy na veřejnou zakázku. 

Návrh nesmí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy ani s minimálními požadavky na služby vymezenými v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, který tvoří přílohu č. 4 této ZD. 

V rámci tohoto kritéria hodnocení budou u každé položky možných opatření bodově ohodnoceny nabídnutá zlepšení služeb/postupů/přís­trojů v rámci zvýšení kvality úklidu a ekologického čištění. Při hodnocení nabídky, bude zadavatel ke každému jednotlivému nabídnutému zlepšení přistupovat následovně: 

Každá nabídka zlepšeného postupu/přístro­je/služby k ekologickému úklidu bude hodnocena dle bodové stupnice uvedené v příloze č. 9 ZD – Formulář pro zpracování zlepšeného postupu. Uchazeči, který se zaváže dodat službu vedoucí k naplnění účelu zlepšeného postupu/přístro­je/služby a ekologického přístupu bude přičteno za každou jednu službu odpovídající bodové hodnocení služby. 

Maximálně tak může dodavatel v tomto kritériu hodnocení získat 100 bodů. 

Takto získaný počet bodů bude vynásoben koeficientem 0,15 a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa. V tomto dílčím hodnoticím kritériu tak lze získat nejvýše 15 bodů v celkovém hodnocení. 

Formulář pro zpracování nabídky zlepšené úklidové služby tvoří přílohu č. 9 této ZD.“

50. Pro hodnocení nabídek v kritériu č. 3 byla zadavatelem předložena následující tabulka:

51. Zpráva o hodnocení nabídek II ze dne 15. 4. 2025 obsahuje seznam hodnocených nabídek a informaci o tom, že „[k]omise, jmenovaná zadavatelem, v souladu s § 42 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), pořídila dne 10. 4. 2025 v souladu s § 119 odst. 2 zákona tuto zprávu o hodnocení nabídek“. Zpráva o hodnocení nabídek dále obsahuje popis hodnocení, rozpis hodnoticího kritéria č. 3, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení a výsledek hod­nocení.

52. Ve zprávě o hodnocení nabídek II byla poskytnuta účastníkům zadávacího řízení tato tabulka s bodovým ohodnocením za hodnoticí kritérium č. 3 (zlepšené postupy):

Právní posouzení

53. Návrh směřuje proti výběru vybraného dodavatele z důvodu netransparentnosti zprávy o hodnocení nabídek (je namítána absence slovního hodnocení nabídek ve zprávě o hodnocení nabídek a absence bližší identifikace členů hodnoticí komise) a z důvodu neposouzení MNNC. Tyto tvrzené důvody by měly být dle navrhovatele důvodem pro zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele II a všech navazujících úkonů. Úřad se zabýval tvrzenými skutečnostmi a konstatuje následující.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

54. Z ustanovení § 123 zákona vyplývá, že zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení mj. zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek.

55. Ustanovení § 119 odst. 2 zákona pak zadavateli ukládá, aby pořídil písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede (i) identifikaci zadávacího řízení, (ii) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely (za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení), (iii) seznam hodnocených nabídek a (iv) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek.

56. Z dokumentace o zadávacím řízení bylo Úřadem zjištěno, že zadavatel vyhotovil o provedeném hodnocení nabídek dne 19. 3. 2025 zprávu o hodnocení nabídek I, jež byla společně s oznámením o výběru dodavatele I z téhož dne odeslána účastníkům zadávacího řízení dne 19. 3. 2025. Oznámení o výběru dodavatele I včetně zprávy o hodnocení nabídek I bylo následně v důsledku rozhodnutí o námitkách I ze dne 15. 4. 2025 vzato zpět.  Dne 10. 4. 2025 vyhotovil zadavatel zprávu o hodnocení nabídek II, kterou učinil součástí dokumentace o zadávacím řízení. Následně upravenou zprávu o hodnocení nabídek II (v podrobnostech viz níže) společně s oznámením o výběru dodavatele II ze dne 15. 4. 2025 odeslal účastníkům zadávacího řízení dne 16. 4. 2025.

57. Ze zprávy o hodnocení nabídek II vyplývá, že hodnocení nabídek provedla u zadavatele komise, přičemž uvedená komise byla odpovědná rovněž za jejich posouzení. Ve zprávě o hodnocení nabídek II, kterou zadavatel učinil součástí dokumentace o zadávacím řízení, jsou uvedeny v části nadepsané „Seznam členů komise/osob podílejících se na hodnocení“ údaje k osobám členů komise, a to titul, jméno a příjmení osoby, tj. jsou na tomto místě ve zprávě o hodnocení nabídek II konkretizováni členové komise. V závěrečné části zprávy o hodnocení nabídek II jsou pak opět uvedeny tituly, jména a příjmení členů komise a současně jsou připojeny podpisy jednotlivých členů komise. V tomto ohledu je tedy zpráva o hodnocení nabídek II, která byla vyhotovena dne 10. 4. 2025 a která je součástí dokumentace o zadávacím řízení, úplná. Z návrhu navrhovatele nicméně vyplývá, že zadavatel coby součást oznámení o výběru dodavatele II neučinil tuto „kompletní“ zprávu o hodnocení nabídek II, nýbrž tento účastníkům zadávacího řízení zaslal zprávu o hodnocení nabídek II v anonymizované verzi, která neobsahuje žádné údaje o osobách členů komise. Účastníci zadávacího řízení tak obdrželi anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení nabídek II, ze které nelze zjistit, kdo se za zadavatele podílel na hodnocení nabídek. Takový postup, kdy je dodavatelům zpřístupněna zpráva o hodnocení nabídek, která neobsahuje jména členů komise, kteří se podíleli na hodnocení nabídek, nelze považovat za souladný se zákonem. S ohledem na zachování zásady transparentnosti je nezbytné vykládat ustanovení § 123 zákona ve spojení s ustanovením § 119 odst. 2 zákona, a tedy tak, že je nezbytné, aby písemná zpráva o hodnocení nabídek, kterou zadavatel pořídí o průběhu hodnocení nabídek a kterou následně rozešle účastníkům zadávacího řízení, obsahovala výčet fyzických osob, tj. minimálně jména a příjmení osob, které se na hodnocení podílely, za které se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek, a tedy i členové komise. Zadavatel tím, že navrhovateli zpřístupnil pouze anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení nabídek II, upřel navrhovateli možnost dozvědět se, které osoby se podílely na hodnocení nabídek. Takový postup je třeba hodnotit jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovateli byla totiž upřena možnost kontroly osob, které se podílely na hodnocení, a tím bylo vyloučeno, aby se navrhovatel mohl k těmto osobám vyjádřit, a to ve smyslu případného vznesení námitky střetu zájmů ke konkrétním členům komise. Kontrola, zda nedochází ke střetu zájmů, přispívá k zachování transparentnosti postupů zadavatele v zadávacím řízení, a tím může přispívat např. k omezování korupce. Může tak být předcházeno mj. nehospodárnosti v postupu zadavatele, pokud by tento byl ovlivněn zájmy konkrétních osob, které by předřadily svůj osobní zájem před ekonomické zájmy zadavatele. Veřejná kontrola postupu zadavatele, mj. ze strany účastníků zadávacího řízení, je nepochybně na místě. V případě zjištění střetu zájmů je zadavatel povinen přijmout opatření k nápravě. V určitých (krajních) případech střet zájmů může vést až k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení [srov. ust. § 48 odst. 5 písm. b) ve spojení s ust. § 48 odst. 8 zákona]. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že osoby podílející se na hodnocení nabídek u zadavatele nemohou být utajeny, alespoň ne před účastníky zadávacího řízení, a nejpozději v okamžiku oznámení výběru dodavatele je zadavatel povinen tyto informace dodavatelům poskytnout. V dané věci je zřejmé, že zákonodárce klade důraz na transparentnost postupu zadavatele v zadávacím řízení, obzvláště pokud jde o zachycení informací o hodnocení nabídek, neboť kontrola procesu hodnocení je veřejným zájmem a tato je zde upřednostněna před ochranou osobních údajů členů komise, popř. dalších osob podílejících se na hodnocení nabídek. K obdobnému závěru pak Úřad dospěl např. i v rozhodnutí pod sp. zn. ÚOHS-S0400/2021. V odkazovaném případu Úřad řešil obdobnou situaci, kdy zadavatel účastníkům zadávacího řízení zaslal zprávu o hodnocení nabídek, v níž nebyly uvedeny fyzické osoby, které se podílely u zadavatele v zadávacím řízení na hodnocení nabídek. Shodně jako v nyní posuzovaném případě Úřad dospěl k závěru, že jde o nezákonný postup zadavatele s potenciální vlivem na výběr dodavatele (k problematice alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele v podrobnostech viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí).

58. Ačkoli pro uložení nápravného opatření je dostačující výše uvedený nezákonný postup zadavatele, Úřad se rovněž zabýval i dalšími námitkami navrhovatele, přičemž došel k závěru, že tyto nejsou opodstatněné.

K hodnocení nabídek

59. K přezkou­matelnosti hodnocení nabídek Úřad uvádí, že je nezbytné, aby zpráva o hodnocení nabídek obsahovala údaje, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů, či jí bylo přiřazeno určité pořadí, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.

60. V projednávané věci zadavatel stanovil kritérium hodnocení č. 3 na základě závazku – „ANO/NE“, tedy splnění či nesplnění konkrétních požadavků. V čl. 13.3 zadávací dokumentace se uvádí, že „[u]chazeči, který se zaváže dodat službu vedoucí k naplnění účelu zlepšeného postupu/přístro­je/služby a ekologického přístupu bude přičteno za každou jednu službu odpovídající bodové ohodnocení služby.“ Tento způsob hodnocení vylučuje možnost subjektivního posuzování, jelikož hodnoticí komise pouze ověřila, zda se účastníci zadávacího řízení zavázali dodat uvedenou službu/přístroj/pos­tup či nikoliv.

61. Z výše doložené tabulky vyplývá, že zadavatel u každé požadované služby/postupu/přís­troje uvedl počet bodů, které bylo možné za danou kategorii získat, a dále konkrétní bodové ohodnocení, které obdržel každý z účastníků zadávacího řízení. Také je zřejmé, že účastníkům byly v rámci jednotlivých požadovaných služeb/postupů/přís­trojů přidělovány buď body v plné výši, či žádné body, přičemž nebyla udělována žádná poměrná bodová ohodnocení.

62. Zadavatel v rámci vyjádření k návrhu uvedl, že při hodnocení tohoto kritéria zohledňoval výlučně skutečnost, zda účastník v nabídce uvedl závazné prohlášení o poskytnutí dané služby (označené jako „ANO/NE“).

63. Skutečnost, že zpráva o hodnocení nabídek II neobsahuje slovní popis úvah hodnoticí komise k jednotlivým nabídkám v rámci daného kritéria, nemůže sama o sobě vést k závěru o netransparen­tnosti, pokud je z dokumentace o zadávacím řízení zřejmý mechanický způsob přidělování bodů na základě předem stanoveného parametru (v tomto případě závazku „ANO/NE“).

64. Úřad se přiklání k závěru zadavatele, že se jednalo o způsob hodnocení založený na počitatelném principu. Dodavatelé buď službu nabídli a pak dostali přidělen konkrétní počet bodů, nebo se k dané službě/přístro­ji/postupu nezavázali a body jim přiděleny nebyly. Zadavatel neučinil součástí hodnocení žádnou škálu zlepšení, která by umožnila subjektivně hodnotit, tj. vznést úvahy nad dostatečností vylepšení nabízených dodavateli. Zadavatel popsal své požadavky poměrně pregnantně a podrobně – např. požadavek na zavedení certifikovaného systému vzdělávání úklidových pracovníků zakázky srovnatelného se systémem České asociace úklidu a čištění či požadavek na zavedení systému pro sledování provádění úklidu v reálném čase (např. na základě nutnosti záznamu kontrolních bodů v průběhu úklidu na úrovni jednotlivých místností u jednotlivých pracovníků). Je tedy zřejmé, že pakliže zadavatel požadovaný postup popsal takto výstižně, tak hodnotil pouze skutečnost, zda mu bude služba/přístroj/pos­tup dodavatelem v rámci plnění poskytnut/dodán či nikoliv. Úřad připouští, že dodavatelé měli zadavateli poskytnout popis plnění, avšak s tímto již při hodnocení zadavatel blíže pracovat neměl, tj. popis plnění nesloužil k určení počtu bodů v rámci předem stanovené škály (ta nebyla v daném případě použita), které zadavatel přidělí. Pouze se na základě tohoto bližšího popisu mohl zadavatel přiklonit k tomu, zda je jeho požadavek naplněn, tj. zda budou body přiděleny či nikoliv. Pokud kupříkladu zadavatel požadoval závazek k zajištění nákupu nového technického vybavení zakázky a dodavatel by v předmětném popisu uvedl, že podstatnou součástí dodávky nového vybavení budou např. regály, bylo by zřejmé, že se toto nabízené plnění míjí s předmětem veřejné zakázky a neodpovídá požadavku na typ vybavení, které zadavatel požadoval, a tedy zadavatel by mu body za takové „zlepšení“ neudělil. Úřad tedy je přesvědčen, že z obsahu zadávacích podmínek a rovněž ze způsobu hodnocení, který zadavatel aplikoval (který dle závěru Úřadu odpovídá pravidlům, která si zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil), vyplývá, že se nejednalo o subjektivní hodnocení a fakticky tedy žádný prostor pro hodnocení subjektivní, tj. prostor pro úvahy nad zlepšeními, o němž tvrdí navrhovatel, že s ním nebyl seznámen, nevznikl. Proto kritérium hodnocení č. 3 Úřad shledává ve výsledku více objektivním a počitatelným.

65. Je zřejmé, že zadavatel v zadávací dokumentaci nastavil hodnoticí kritérium týkající se přijetí opatření k naplnění účelu zlepšeného postupu/přístro­je/služby a ekologického přístupu způsobem, který neumožňuje škálovatelné hodnocení – tedy proporcionální ocenění míry nabízeného plnění. Zadavatel tím, že přistoupil na hodnocení pouhého závazku ke splnění požadavků, stanovil, že dodavatel, který nabídne o tři více nových ekologicky šetrných přístrojů, získá stejný počet bodů jako dodavatel, který nabídne takových přístrojů o tři méně.

66. Úřad konstatuje, že zadavatel má širokou míru autonomie při nastavení hodnoticích kritérií, pokud jsou v souladu se zásadami zákona a umožňují objektivní posouzení nabídek. Zadavatel v daném případě v odst. 13.3 zadávací dokumentace jasně deklaroval, že bude hodnotit samotný závazek dodavatele k implementaci a použití zlepšené služby/přístro­je/postupu, nikoliv jejich konkrétní technické řešení či detailní rozpis, který mohl být obsažen v popisu zlepšení předloženého v nabídce dodavatele.  Zároveň je totiž z obsahu dokumentace o zadávacím řízení zřejmé, že zadavatel v zadávací dokumentaci ani ve formuláři (či jinde) nijak neuvedl popis mechanismu přidělování bodů odstupňovaně za různou míru zlepšení, kterou by nacházel v nabídkách dodavatelů, tj. ani neuvedl, že by pracoval s podrobným popisem způsobu poskytování vylepšené metody úklidových služeb, popř. tento hodnotil. Ze zadávací dokumentace, resp. z nastavení hodnoticích kritérií je zřejmé, že zadavatel použil binární formu hodnocení založenou na prohlášení o poskytnutí dané služby („ANO/NE“), účastníci zadávacího řízení se buď zaváží k implementaci a použití zlepšené služby/přístro­je/postupu a budou jim přiděleny body, či se k implementaci nezaváží a body jim přiděleny nebudou.

67. Jak je uvedeno výše, zadavatel stanovil své požadavky ve formuláři dostatečně podrobně a srozumitelně. K hodnocení nabídek tedy bylo dostačující jednoznačné prohlášení dodavatele o závazku implementovat požadovanou službu/přístroj/pos­tup. Požadavek na technický popis nabídnutého plnění nebyl pro účely hodnocení nezbytný, neboť samotné požadavky stanovené zadavatelem ve formuláři a jejich přijetí či nepřijetí dodavatelem poskytovali zadavateli dostatečné informace pro posouzení hodnoticích kritérií. Ačkoli technický popis mohl být pro zadavatele přínosný z hlediska upřesnění, jakým způsobem dodavatelé hodlají danou službu/přístroj/pos­tup implementovat, jeho absence by neměla vliv na transparentnost či přezkoumatelnost hodnoticího procesu.

68. K námitce navrhovatele uvedené ve vyjádření k podkladům, dle které zadavatel jednal v rozporu se zákonem, pokud hodnotil pouze prohlášení účastníka zadávacího řízení o zavedení opatření ke zlepšení provádění úklidu, Úřad uvádí, že jak popsal výše, zadavatel při hodnocení postupoval v souladu se zadávacími podmínkami, které si pro účely hodnocení stanovil, a proto je zřejmé, že postupoval v souladu se zákonem. Pokud jde o námitky navrhovatele směřující proti samotné zadávací podmínce, která vymezila způsob hodnocení nabídek, nelze než konstatovat, že pokud se z pohledu navrhovatele jedná o spornou zadávací podmínku, zadavatel měl podat námitky proti zadávacím podmínkám ve lhůtě pro podání nabídek. Pokud tuto vznáší až v souvislosti s výběrem dodavatele, jedná se o námitku opožděnou, a tudíž nerelevantní. Dále Úřad konstatuje, že hodnocení závazku dodavatele k implementaci a použití zlepšené služby/přístro­je/postupu lze považovat za hodnotitelné a relevantní z hlediska naplnění kvalitativních kritérií stanovených zadavatelem. Zadavatel má právo v rámci své diskrece stanovit, zda bude hodnotit pouze závazek k implementaci a použití zlepšené služby/přístro­je/postupu nebo konkrétní technická řešení – obojí je přípustné, pokud je postup řádně popsán v zadávací dokumentaci a aplikován rovnoměrně na všechny účastníky. V případě přístupu, který si zvolil zadavatel, dojde k odsunu skutečného hodnocení naplnění míry jeho potřeb do fáze plnění veřejné zakázky, kdy bude na zadavateli, aby posoudil, nakolik zlepšený postup/služba/technic­ký prostředek, jak mu byl poskytnut vybraným dodavatelem při plnění veřejné zakázky, odpovídá definici obsažené v zadávacích podmínkách, která je součástí smluvní dokumentace, a pokud by definovaný minimální standard naplněn nebyl, pak by byl namístě smluvní postih.

69. Úřad se neztotožňuje s tvrzením, že by takový způsob hodnocení byl automaticky nepřezkoumatelný či neměl vypovídací hodnotu. Hodnoticí komise může posuzovat věrohodnost, srozumitelnost, rozsah nebo formulaci závazku a dle těchto parametrů určit míru přínosu pro veřejnou zakázku.

70. Úřad dále přezkoumal námitku navrhovatele, podle níž mělo v rámci zadávacího řízení dojít k umělému prodloužení lhůty pro podání nabídek ve prospěch vybraného dodavatele, přičemž konstatuje, že neseznal žádné pochybení ze strany zadavatele.

71. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že formulář pro zpracování zlepšeného postupu musí být součástí nabídky, přičemž nebylo zjištěno, že by vybraný dodavatel podal tuto část nabídky po uplynutí lhůty, nebo že by zadavatel jakýmkoliv způsobem umožnil její doplnění či změnu po lhůtě pro podání nabídek v rozporu s § 46 zákona.

72. Skutečnost, že vybraný dodavatel v několika částech formuláře odkázal na budoucí upřesnění nebo použil obecnější formulace, neznamená, že nabídka byla neúplná nebo nesplňovala požadavky zadavatele. Hodnocení míry konkrétnosti či věrohodnosti závazků v rámci kritérií kvality je předmětem odborného posouzení zadavatele, nikoliv právní otázkou způsobilou k závěru o nedodržení lhůt.

73. Úřad v této souvislosti uvádí, že za umělé prodloužení lhůty by bylo možné považovat pouze takové jednání, kdy by zadavatel výslovně nebo fakticky umožnil jednomu z dodavatelů upravit či doplnit nabídku po jejím podání, čímž by porušil zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. V daném případě se však jednalo o hodnocení již podaného závazku, nikoliv o jeho dodatečné doplnění.

74. V tomto případě navrhovatel dle Úřadu mylně interpretoval smysl sdělení vybraného dodavatele v nabídce, že konkrétní či detailní popis opatření předloží v požadované lhůtě, jelikož toto směřuje k okamžiku plnění veřejné zakázky, nikoliv k doplnění nabídky vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel nezamýšlel doplňovat nabídku v rámci zadávacího řízení, nýbrž se výše uvedeným sdělením zavazuje k poskytnutí detailnějšího popisu opatření již při plnění veřejné zakázky. Jedno z předmětných podkritérií, podkritérium č. 1, bylo formulováno zadavatelem takto: „Kategorie: Systém kvality úklidu – Zpracování detailních pracovních postupů, využití technologií a prostředků standardů úklidu – karty provádění úklidů v souvislosti s navrženými kontrolními body kvality úklidu (KPI) včetně podrobného harmonogramu úklidu.“. Z uvedeného dle Úřadu vyplývá, že zadavatel požadoval přijetí závazku, že mu bude tato služba (v popsané kvalitě) poskytnuta v průběhu plnění veřejné zakázky. Současně je pak zřejmé, že zpracování detailních pracovních postupů si zadavatel nevyžádal k okamžiku podání nabídek, ale dodavatelé vyplněním dotčeného formuláře vyslovili závazek, že tato služba bude zadavateli poskytnuta, tj. tato bude součástí plnění veřejné zakázky, a tedy bude zadavateli dodána (tj. budou zpracovány detailní pracovní postupy, harmonogram) po podpisu smlouvy. Obdobným způsobem pak je nutné nahlížet i na popis vybraného dodavatele připojený k podkritériu č. 3 „Kategorie:  Systém kvality úklidu – Zavedení systému auditu kvality nad rámec požadavků smlouvy“, tj. i ve vztahu k tomuto zlepšení je zřejmé, že v rámci plnění veřejné zakázky zadavatel obdrží od vybraného dodavatele bližší popis předmětného systému auditu kvality.

75. K návrhu navrhovatele na zrušení zadávacího řízení z důvodu nejasně a nesrozumitelně stanovených hodnoticích kritérií a dvojího výkladu jejich aplikace Úřad uvádí, že dle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu dle odst. 1 věty první a druhé daného ustanovení nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu. Navrhovatel tedy není oprávněn rozšiřovat svá tvrzení a důkazní návrhy nad rámec těch uvedených v návrhu. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

76. Dále Úřad odkazuje na ustanovení § 251 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

77. Úřad shrnuje, že námitka dvojího výkladu hodnoticích kritérií uplatněná navrhovatelem ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 6. 2025 nebyla obsažena v návrhu na zahájení správního řízení, ani v námitkách navrhovatele, které návrhu předcházely, Úřad tedy k námitce dvojího výkladu hodnoticích kritérií nepřihlíží.

78. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že považuje tento postup zadavatele za postup v souladu se zásadou transparentnosti, neboť způsob hodnocení byl jednoznačný, konzistentní a založený na objektivně ověřitelných údajích. Z dokumentace o zadávacím řízení rovněž vyplývá, že tento způsob hodnocení byl uplatněn jednotně vůči všem účastníkům zadávacího řízení.

K MNNC v nabídce vybraného dodavatele

79. K institutu MNNC Úřad předně v obecné rovině uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje MNNC jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Smyslem právní úpravy týkající se MNNC je identifikovat nabídky, které vzbuzují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem tedy především chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně, včas či za stanovených podmínek. Nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem pro pozdější požadavky daného účastníka zadávacího řízení na navyšování původní nabídkové ceny.

80. Otázkou účelu institutu MNNC se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016–32 ze dne 14. 9. 2017, v němž mj. uvedl následující: „[s]myslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat »konkurenční výhodu« oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.“[1]

81. Ve vztahu k MNNC lze dále konstatovat, že zákonodárce stanovil pevný rámec, v němž se má zadavatel pohybovat. Zadavatel má totiž povinnost provést posouzení nabídkové ceny z pohledu, zda neobsahuje MNNC, minimálně u nabídky vybraného dodavatele, a to v kterékoliv fázi zadávacího řízení do odeslání oznámení o výběru dodavatele. V případě, že zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, příp. získá-li podezření o přítomnosti MNNC, pak je jeho povinností postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka zadávacího řízení písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které musí obsahovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj., že účastník zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (dále také „dodržení právních předpisů“), a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena je mimořádně nízká vlivem nedodržování právních předpisů, nebo že daný účastník zadávacího řízení obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně jeho písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, stíhá zadavatele povinnost podle § 113 odst. 6 zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou, který např. nedostatečně zdůvodnil svou MNNC. Zadavatel však v takovýchto případech musí mít vždy potvrzeny skutečnosti vyžadované § 113 odst. 4 zákona. V této souvislosti je třeba zmínit, že s tímto oprávněním zadavatele je bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např. ohroženo řádné plnění veřejné zakázky. Nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží jen a pouze zadavateli.

82. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že institut MNNC plní v zákonem vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory (§ 113 odst. 4 zákona). V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takovém případě nadále do značné míry omezena [srov. § 48 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona, kde je konstruován obligatorní důvod vyloučení u vybraného dodavatele]. Ve všech ostatních případech je na zadavateli, jak si vyhodnotí riziko vyplývající z přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele, tzn. v těchto případech je odpovědnost za uzavření smlouvy s dodavatelem s nabídkovou cenou, z níž mohou vyplývat rizika pro následnou realizaci veřejné zakázky, přenesena na zadavatele. K témuž závěru dospěla i soudní judikatura (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016–383 ze dne 4. 11. 2016).

83. Z dokumentace o zadávacím řízení v nyní posuzovaném případu a z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že zadavatel před odesláním oznámení o výběru dodavatele II neshledal, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, a proto nepožadoval po vybraném dodavateli zdůvodnění MNNC. Úřad konstatuje, že navrhovatel svými námitkami cílil v prvé řadě na možné nedodržení právního rámce posouzení MNNC a pokud jde o samotnou „nízkost“ nabídkové ceny, zde svými námitkami upozornil zadavatele na skutečnost, že dle jeho názoru, stručně shrnuto, není možné předmět plnění za nabídnutou cenu řádně splnit. Jiné důvody, kupř. možné obdržení neoprávněné veřejné podpory, které by mohly založit povinnost vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit, navrhovatelem zmiňovány nebyly. Jelikož zadavatel nezískal žádnou indicii o existenci MNNC, resp. indicii o možném porušení právních předpisů nebo obdržení nedovolené veřejné podpory (coby jediných důvodů vedoucích k povinnému vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, viz § 113 odst. 4 zákona) a považoval realizaci veřejné zakázky za cenu nabídnutou vybraným dodavatelem za reálnou, bylo na jeho uvážení, zda bude zdůvodnění MNNC po vybraném dodavateli požadovat či nikoliv.

84. Nabídková cena vybraného dodavatele činila 21 970 268,53 Kč bez DPH, nabídková cena účastníka zadávacího řízení, který byl druhý v pořadí, činila 22 591 348,20 Kč bez DPH, přičemž zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 24 252 459,32 Kč bez DPH. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že se nabídková cena vybraného dodavatele podstatně neodchylovala od předpokládané hodnoty či nabídky účastníka druhého v pořadí. Současně je zřejmé, že ačkoliv průměr nabídkových cen činil 26 526 621, 64 Kč bez DPH, je nutno zohlednit, že v přehledu obdržených nabídek již na první pohled „odskakují“ dvě nabídky s cenou 34,5 mil. Kč a 36,5 mil. Kč, neboť zatímco u 6 nabídek (vč. nabídky vybraného dodavatele) je rozptyl ceny v rámci 3 mil. Kč, tyto zbývající dvě nabídky jsou o 5,5 mil., resp. 6,5 mil. Kč „dražší“ od poslední „nejdražší“ nabídky.  Z toho důvodu Úřad v postupu zadavatele, který neidentifikoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádné nízkou, neshledal žádné excesivní jednání a porušení zákona.

85. Úřad konstatuje, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, jakož i judikaturou správních soudů, nenáleží do jeho pravomoci přezkoumávat samotnou věcnou správnost závěrů zadavatele o tom, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, či nikoli. Úkolem Úřadu je přezkoumat, zda zadavatel při posuzování nabídek a při případném vyžádání zdůvodnění MNNC postupoval v souladu se zákonem, zejména zda svůj postup řádně odůvodnil a nejednal zjevně nepřiměřeně či diskriminačně.

86. Jak opakovaně judikoval NSS např. v rozsudku č. j. 1 As 102/2013–123, Úřad nemá kompetenci přehodnocovat skutkové závěry zadavatele učiněné při hodnocení ekonomických aspektů nabídky, pokud tento postup nevykazuje znaky libovůle či zjevného vybočení ze zákonných mezí.

Závěr

87. Co se týče výše shledaného nezákonného postupu zadavatele (dodavatelům byla zpřístupněna zpráva o hodnocení nabídek, která neobsahovala jména členů komise, kteří se v zadávacím řízení podíleli na hodnocení nabídek), Úřad přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele, a to alespoň v potenciální rovině, neboť zákon je konstruován tak, že k naplnění této podmínky stačí i pouhá potencialita ovlivnění výběru dodavatele.

88. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Zadavatel určil v čl. 13. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti dle kritérií hodnocení s uvedenými procentuálními váhami a jak vyplývá ze zprávy o hodnocení nabídek II, předmětem hodnocení bylo osm nabídek, nelze proto v šetřeném případě zcela vyloučit, že by mohlo dojít v důsledku popsaného střetu zájmů k tomu, že by v rozporu se zákonem  došlo k ovlivnění hodnocení nabídek, zejména za situace, kdy by ve střetu zájmů by byli všichni členové hodnotící komise (dle sdělení zadavatele se  v šetřeném případě jedná o jeho zaměstnance, tj. na hodnocení se nepodíleli externí experti přizvaní k hodnocení v zadávacím řízení).

89. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

90. Pokud jde o další podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

91. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když nedodržel pravidlo stanovené v § 123 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 119 odst. 2 písm. b) zákona tím, že součástí oznámení o výběru dodavatele II, které odeslal účastníkům zadávacího řízení dne 16. 4. 2025, učinil písemnou zprávu o hodnocení nabídek II, ve které nebyly uvedeny fyzické osoby, které se podílely u zadavatele v zadávacím řízení na hodnocení nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

92. Úřad proto vzhledem ke všemu výše uvedenému rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

93. Úřad s odkazem na § 263 odst. 2 zákona konstatuje, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

94. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť zadavatel v důsledku svého nesprávného postupu vyloučil možnost navrhovatele vyjádřit se a namítat střet zájmů u zadavatele, konkrétně u členů komise, kteří se podíleli na hodnocení nabídek. Úřad shledává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, jak již dovodil výše.

95. Pokud jde o třetí podmínku, Úřad uvádí, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

96. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

97. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkon zadavatele spočívající v oznámení o výběru dodavatele II v předmětném zadávacím řízení, jehož součástí byla zpráva o hodnocení nabídek II, doručeném účastníkům zadávacího řízení. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem a vyhotovil a účastníkům zadávacího řízení doručil nové oznámení o výběru dodavatele, jehož součástí bude písemná zpráva o hodnocení nabídek, která vyhoví požadavkům zákona.

98. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

99. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

100. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

101. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení uzavřít v daném zadávacím řízení smlouvu.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

102. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

103. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele v předmětném zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

104. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000386.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín

2. OLMAN SERVICE s.r.o., Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno

3. ATALIAN CZ s.r.o., Želetavská 1525/1, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy