ÚOHS-R0087/2025/VZ-29129/2025/161

V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 2. 7. 2025 navrhovatelem

• Greon group s. r. o., IČO 10670572, se sídlem Masarykovo náměstí 22/13, 250 01 Brandýs nad Labem

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0418/2025/VZ­, č. j. ÚOHS-24551/2025/500 ze dne 1. 7. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 11. 6. 2025 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele 

• Muzeum hlavního města Prahy, IČO 00064432, se sídlem Kožná 1, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupen advokátní kanceláří ŠENKÝŘ PÁNIK, advokátní kancelář s. r. o., IČO 24722197, se sídlem Na Viničních horách 1834/24, Dejvice, 160 00 Praha 6,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zahradnické práce v Zámeckém areálu Ctěnice“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 7. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem I15/ZP/0001/25, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel 

• REVITAL – VRBČANY, spol. s r. o., IČO 64582400, se sídlem Horní Újezd č.p. 28, PSČ 570 01,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0418/2025/VZ, č. j. ÚOHS-24551/2025/500 ze dne 1. 7. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)^[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zahradnické práce v Zámeckém areálu Ctěnice“ dne 7. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem I15/ZP/0001/25 (dále „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2. Úřad obdržel dne 11. 6. 2025 od navrhovatele „Návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ (dále jen „návrh“), jehož přílohou mj. bylo oznámení zadavatele o výběru dodavatele ze dne 20. 5. 2025 a rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 2. 6. 2025. Po posouzení obsahu návrhu Úřad dovodil, že se jedná o návrh navrhovatele, kterým brojí proti rozhodnutí o výběru dodavatele.

3. Dnem doručení návrhu došlo dle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0418/2025/VZ.

4. Úřad usnesením ze dne 16. 6. 2025, č. j. ÚOHS-22211/2025/511 stanovil navrhovateli lhůtu k předložení dokladu o složení kauce v zákonné výši do 2 dnů ode dne doručení tohoto usnesení (dále jen „výzva k předložení dokladu“), protože součástí návrhu nebyl doklad o složení kauce.

5. Dne 19. 6. 2025 doručil navrhovatel Úřadu „Oznámení o provedení příkazu k úhradě“ peněžního ústavu z téhož dne. Z doloženého dokladu plyne, že navrhovatel zadal dne 19. 6. 2025 pokyn k úhradě 50 000 Kč na účet Úřadu.

II.             Napadené usnesení

6. Dne 1. 7. 2025 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0418/2025/VZ, č. j. ÚOHS-24551/2025/500, jímž zastavil předmětné správní řízení dle § 257 písm. c) zákona, neboť v souvislosti s podáním návrhu navrhovatele nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 odst. 1 zákona (dále jen „napadené usnesení“).

7. Napadené usnesení odůvodnil Úřad tím, že součástí návrhu musí být doklad o složení kauce podle § 255 zákona. Složení kauce v zákonem požadované výši ve lhůtě pro doručení návrhu je jedním z předpokladů, aby Úřad mohl ve správním řízení o věci meritorně rozhodnout. Nesložení kauce v souladu s § 255 zákona, tj. její nesložení vůbec či opožděně nebo složení v nižší výši, než je zákonem požadováno, má za následek, že správní řízení zahájené na základě takového návrhu musí být Úřadem bez dalšího zastaveno.

8. Dle napadeného usnesení lhůta pro složení kauce podle § 255 odst. 1 zákona uplynula dne 12. 6. 2025. Z dokladu o složení kauce, který navrhovatel Úřadu předložil, plyne, že kauce byla navrhovatelem složena na účet Úřadu až dne 20. 6. 2025, tedy po uplynutí zákonné lhůty. Jelikož navrhovatel nesložil ve lhůtě pro podání návrhu na bankovní účet Úřadu žádnou platbu, nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 odst. 1 zákona, tudíž Úřadu nezbylo než správní řízení dle § 257 písm. c) zákona zastavit.

III.           Námitky rozkladu

9. Úřad obdržel dne 2. 7. 2025 od navrhovatele přípis nazvaný „Návrh na navrácení v předešlý stav“ směřovaný proti napadenému usnesení o zastavení správního řízení ze dne 1. 7. 2025. V souladu s § 37 odst. 1 správního řádu byl uvedený přípis (tj. podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak byl označen) posouzen jako rozklad. O tomto posouzení a o návazném vedení řízení o rozkladu byl navrhovatel vyrozuměn sdělením ze dne 9. 7. 2025.

10. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 1. 7. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

11. Navrhovatel v rozkladu žádá „o navrácení v předešlý stav podle § 41 správního řádu“, neboť se domnívá, že svou povinnost doložit doklad o složení kauce splnil včas. Jak dále v rozkladu uvádí, nemohl „doložit doklad o připsání platby, protože k tomu došlo později vinou zpoždění mezibankovního převodu“.  Navrhovatel poté navazuje upřesněním, že kauci ve výši 50 000 Kč uhradil dne 19. 6. 2025, přičemž tento fakt dokládá přiložením oznámení banky o provedení příkazu k úhradě z téhož dne. Navrhovatel se domnívá, že „[v] souladu s § 40 odst. 1 správního řádu byla povinnost ve lhůtě splněna, neboť platba byla provedena poslední den lhůty. To že částka nebyla připsána na účet ÚOHS dříve, nemůže jít k tíži navrhovatele. Úkon (složení kauce) byl objektivně proveden včas, a není důvod navrhovateli odepřít přístup k meritornímu projednání návrhu.“

12. V závěru rozkladu navrhovatel navrhuje, aby Úřad podle § 41 správního řádu „připustil navrácení v předešlý stav a řízení znovu otevřel dle § 66 odst. 2 správního řádu“.

IV.          Řízení o rozkladu

13. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

14. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 7. 7. 2025 uvedl, že se dle jeho názoru navrhovatel zjevně mýlí již v tom, kdy měl uhradit kauci za podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Dále se zadavatel shoduje se závěry napadeného usnesení ohledně posledního dne lhůty pro podání návrhu. Zadavatel rozhodl o námitkách navrhovatele dne 2. 6. 2025, rozhodnutí navrhovatel obdržel téhož dne. Podle zadavatele nejpozději dne 12. 6. 2025 mělo dojít v souladu s § 255 odst. 1 zákona i ke složení kauce na účet Úřadu, a to ve výši určené taktéž podle § 255 odst. 1 zákona. Pokud navrhovatel v rozkladu potvrzuje, že kauci složil na účet Úřadu teprve dne 19. 6. 2025, pak byla podle zadavatele kauce složena zjevně opožděně a Úřad byl povinen zahájené řízení o návrhu navrhovatele zastavit podle § 257 písm. c) zákona.

15. Zadavatel navrhuje, aby byl rozklad navrhovatele ve smyslu ustanovení § 152 odst. 6 písm. b) správního řádu zamítnut jako zjevně nedůvodný.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu

16. Vybraný dodavatel se ve svém vyjádření ze dne 7. 7. 2025 domnívá, že odůvodnění rozkladu je zcela mylné. Dle jeho názoru byl podle § 251 zákona poslední den lhůty pro doručení návrhu Úřadu na přezkum rozhodnutí zadavatele den 12. 6. 2025, tedy nejpozději tento den mělo dojít v souladu s § 255 zákona ke složení kauce. Odůvodnění navrhovatele, že ke složení kauce došlo v poslední den lhůty stanovené výzvou k předložení dokladu, tedy dne 19. 6. 2025, je dle vybraného dodavatele zcela chybné a v rozporu se zákonem. Navíc se dle jeho názoru jedná o úkon, který nelze ze strany navrhovatele napravit, proto by měl být rozklad zamítnut.

Stanovisko předsedy Úřadu

17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k ná­vrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

18. Úřad rozhodl ve výroku napadeného usnesení správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.

V.            K námitkám rozkladu

19. Jak jsem již předeslal výše, rozkladu navrhovatele není možno vyhovět, a to z následujících důvodů.

20. Ustanovení § 257 písm. c) zákona stanoví, že Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona. Současně § 255 odst. 1 zákona taktéž zcela explicitně stanoví, že kauce musí být složena na účet Úřadu ve lhůtě pro doručení návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Dle § 251 odst. 2 zákona platí, že návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel odmítnul námitky. Složení kauce v zákonem požadované výši ve lhůtě pro doručení návrhu je přitom jedním z předpokladů, aby Úřad mohl ve správním řízení o věci meritorně rozhodovat. Tento postup souvisí s účelem kauce, jímž je eliminace zjevně účelových a bezdůvodných návrhů, které představují toliko blokování dalšího průběhu zadávacího řízení.

21. Ze správního spisu vyplývá, že rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 2. 6. 2025 bylo navrhovateli doručeno téhož dne.[2] Úřad obdržel dne 11. 6. 2025 návrh navrhovatele, jehož přílohou doklad o složení kauce nebyl. Dne 16. 6. 2025 výzvou k předložení dokladuurčil Úřad navrhovateli lhůtu dvou dnů k předložení dokladu o složení kauce podle § 255 odst. 1 zákona, neboť tento nebyl součástí podaného návrhu. Dne 19. 6. 2025 navrhovatel Úřadu doložil doklad o složení kauce, podle něhož byla na bankovní účet Úřadu dne 19. 6. 2025 poukázána částka 50 000 Kč. Tato částka byla na účet Úřadu připsána dne 20. 6. 2025.

22. Na základě výše uvedeného souhlasím se závěry napadeného rozhodnutí, že v posuzovaném případě připadal poslední den lhůty pro podání návrhu Úřadu podle § 251 odst. 2 zákona na 12. 6. 2025­.[3] Nejpozději dne 12. 6. 2025 mělo v souladu s § 255 odst. 1 zákona dojít i ke složení kauce navrhovatelem na účet Úřadu, a to ve výši určené dle § 255 odst. 1 zákona.

23. V předmětné věci není sporu o tom, že navrhovatel dal peněžnímu ústavu pokyn k úhradě kauce teprve dne 19. 6. 2025 a téhož dne zaslal Úřadu doklad o složení kauce. Že až tento den poukázal na bankovní účet Úřadu částku 50 000 Kč, rovněž navrhovatel výslovně sděluje v rozkladu. Z bankovních výpisů Úřadu následně vyplývá, že Úřad na svůj bankovní účet dne 20. 6. 2025 obdržel od navrhovatele platbu 50 000 Kč vztahující se k předmětnému návrhu.[4] Protože navrhovatel složil kauci dne 19. 6. 2025, resp. 20. 6. 2025, byl tento postup navrhovatele opožděný.

24. V této souvislosti nelze přihlédnout k rozkladové argumentaci navrhovatele ohledně opožděného provedení platby ze strany peněžního ústavu, neboť navrhovatel platbu nezadal včas, a tedy ani peněžní ústav nemohl platbu provést dříve. Rovněž nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele v rozkladu, že kauci řádně uhradil dne 19. 6. 2025. Včasnost úhrady kauce se nevztahuje ke konci lhůty stanovené výzvou k předložení dokladu. Lhůta pro úhradu kauce je stanovena zákonem a kauce musí být složena na účet Úřadu ve lhůtě pro doručení návrhu, tj. v šetřené věci do 12. 6. 2025.

25. Zákon v § 251 odst. 4 stanovuje, které vady návrhu jsou odstranitelné. Z tohoto ustanovení vyplývá, že doplnit lze pouze doklad o složení kauce, nikoliv však doplatit kauci samu. Proto byl navrhovatel Úřadem správně vyzván k doložení dokladu o složení kauce. Lze poznamenat, že na rozdíl od předchozí právní úpravy,^[5] není Úřad dle aktuální právní úpravy oprávněn navrhovatele vyzvat k doplacení kauce. 

26. Nelze vyhovět ani rozkladovému návrhu, aby Úřad podle § 41 správního řádu připustil navrácení v předešlý stav a řízení znovu otevřel. Navrácení v předešlý stav dle § 41 správního řádu zahrnuje dva instituty. Je to jednak prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, jednak povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, které by jinak nebylo možno učinit.[6] Ani k jedné z těchto zákonem předpokládaných situací v předmětné věci nedošlo, proto nelze postup uvedený v § 41 správního řádu v daném správním řízení použít. Ustanovení § 255 ve spojení s § 251 zákona jednoznačně a bez možnosti připustit výjimku stanovuje lhůtu pro složení kauce. Takovým nastavením pravidel pro složení kauce vyloučil zákonodárce jakoukoli možnost správního uvážení, vyloučil i možnost správní řízení případně nezastavit, byly-li by dány důvody hodné zvláštního zřetele.

27. Je tedy nesporné, že lhůta pro složení kauce podle § 255 odst. 1 zákona v předmětném případě marně uplynula dne 12. 6. 2025. Kauce byla navrhovatelem na účet Úřadu složena až dne 20. 6. 2025, tedy po uplynutí zákonné lhůty.

28. Jak již bylo uvedeno výše, dle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedojde ke složení kauce na účet Úřadu ve výši a ve lhůtě podle § 255 odst. 1 zákona. Pro § 257 písm. c) zákona zákonodárce možnost zhojení absentující podmínky řízení (složení kauce v řádné výši na účet Úřadu) v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení případně vyzvat či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v zákonem stanovené lhůtě nedošlo. Přístup Úřadu k otázce kauce je definován zákonem, a je tak nutně přísný, neboť zákon právě v této otázce Úřadu žádný manévrovací prostor nedává.

IV.     Závěr

29. Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného usnesení a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu. Napadené usnesení jsem shledal zákonným, věcně správným a přezkoumatelným. Ze všech uvedených důvodů jsem proto rozhodl tak, že podaný rozklad zamítám a napadené usnesení potvrzuji.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Greon group s. r. o., Masarykovo náměstí 22/13, 250 01 Brandýs nad Labem

2. ŠENKÝŘ PÁNIK, advokátní kancelář s. r. o., Na Viničních horách 1834/24, Dejvice, 160 00 Praha 6

3. REVITAL – VRBČANY, spol. s r.o., Horní Újezd č.p. 28, PSČ 570 01

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy