ÚOHS-R0088/2025/VZ-29102/2025/162

V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 3. 7. 2025 navrhovatelem

• Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Freyova 91/6, Vysočany, 190 00 Praha 9,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0944/2024/VZ, č. j. ÚOHS-22777/2025/500 ze dne 19. 6. 2025 vydanému ve správním řízení o přezkoumání úkonů
zadavatele

• Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – Nové Město, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 3. 2025 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rozšíření CDP Přerov – nová budova“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024–039172, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 8. 2024 pod ev. č. 490322–2024, ve znění pozdějších oprav,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0944/2024/VZ, č. j. ÚOHS-22777/2025/500 ze dne 19. 6. 2025 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Průběh zadávacího řízení a správního řízení

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) obdržel dne 15. 11. 2024 návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky. 

II.             Původní napadené rozhodnutí

2. Dne 14. 3. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0944/2024/VZ, č. j. ÚOHS-09715/2025/500 (dále jen „původní napadené rozhodnutí“).

3. Výrokem I původního napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl tak, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, když v technické zprávě „Náhradní zdroj elektrické energie“ v díle 3 „Projektová dokumentace stavby (Výkresy)“ zadávací dokumentace stanovil požadavek na spojku vznětového motoru, jež má být „[e]lektromag­netická umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“, aniž by tento požadavek odůvodnil skutečnostmi, které by byly přiměřené jeho potřebám a zásadnímu omezení okruhu potenciálních dodavatelů této části plnění, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele.

4. Výroky II, III a IV původního napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu a dále uložil zadavateli povinnost k náhradě nákladů řízení.

5. K důvodům vydání původního napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že v řízení nebylo prokázáno, že by systém s elektromagne­tickou spojkou vykazoval vyšší míru spolehlivosti než systém se spojkou mechanickou. Dále pak Úřad uzavřel, že v případě samotné spojky neshledal podstatné rozdíly v údržbě. Důvodem, který měl spočívat v potřebě rychlého startu, se Úřad nezabýval, neboť tento zadavatel neuvedl dříve v zadávacím řízení, ani později ve správním řízení v rámci koncentrační lhůty. Současně zadavatel netvrdil ani nedokládal, že je zásadně prostorově omezen, aby nebylo možné instalovat dodatečné zařízení se stlačeným vzduchem k systému s mechanickou spojkou. Dle Úřadu tedy nebyla v předmětném případě zadávací podmínka dostatečně odůvodněna s přihlédnutím k zásadnímu omezení hospodářské soutěže.

III.           Zrušující rozhodnutí předsedy Úřadu

6. Dne 22. 5. 2025 vydal předseda Úřadu rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0040/2025/VZ, č. j. ÚOHS-18570/2025/162, kterým původní napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu zpět k novému projednání věci (dále jen „zrušující rozhodnutí“).

7. Ve zrušujícím rozhodnutí předseda Úřadu shledal za nezákonné posouzení, které Úřad učinil ve vztah k požadavku zadavatele na „bezúdržbovost“ spojky, resp. k závěru, že v případě údržby samotné spojky neshledal podstatné rozdíly. Ve zbývající části vydaného původního rozhodnutí považoval předseda Úřadu námitky zadavatele za nedůvodné.

8. Vydaným zrušujícím rozhodnutím předseda Úřadu zavázal Úřad k novému posouzení věci s tím, že vymezil závazný právní názor, podle něhož „(…) zadavatel dostatečně odůvodnil i prokázal, že jím stanovený požadavek sleduje legitimní zájem zadavatele na bezúdržbovosti konkrétní součástky systému DUPS – spojky (…) přičemž z provedeného dokazování v rámci správního řízení vyplývá, že zařízení DUPS s mechanickou spojkou není schopné tuto potřebu naplnit rovnocenným způsobem.“

IV.          Napadené rozhodnutí

9. Rozkladem napadeným rozhodnutím Úřad zamítl návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona.

10. Úřad v souladu se závazným právním názorem, kterým byl zrušujícím rozhodnutím zavázán, opětovně posoudil požadavek zadavatele na „bezúdržbovost“, přičemž dospěl k závěru, že zde existují jisté rozdíly v náročnosti údržby spojek, a proto je údržba mechanické spojky náročnější než údržba spojky elektromagnetické.

11. K dalším námitkám, které však již byly přezkoumány v řízení o podaném rozkladu, Úřad provedl doplnění odůvodnění.  

V.            Rozklad navrhovatele

12. Dne 3. 7. 2025 obdržel Úřad rozklad navrhovatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 19. 6. 2025. Rozklad tedy byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

13. Navrhovatel předně namítá, že žádné zařízení takové komplexity a zejména očekávané životnosti, jako je DUPS, není bezúdržbové. Každé takové zařízení bude vždy vyžadovat určitou míru údržby. Navíc dle manuálu obou výrobců obě tato zařízení vyžadují údržbu, a to pravidelnou.

14. Dle navrhovatele nedává smysl mezi sebou porovnávat pouze údržbu samotných spojek, nýbrž je nutné porovnávat nároky na údržbu celých zařízení DUPS. Navrhovateli není zřejmé, proč Úřad a po něm i předseda Úřadu od takového posouzení upustili. Současně nemá smysl ani posuzovat počet nutných odstavení systému kvůli údržbám samotných spojek, když takové posouzení neposkytuje dostatek informací pro učinění závěru o tom, zda jsou spojky bezúdržbové, či nikoliv. Navrhovatel má tedy za to, že napadené rozhodnutí stojí na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a je nesprávné, neboť je nesprávný závěr, který učinil předseda Úřadu ve zrušujícím rozhodnutí.

15. K porovnání nároků na údržbu navrhovatel předložil tabulku servisních úkonů, ze které má vyplývat, že DUPS s elektromagne­tickou spojkou je dokonce náročnější na údržbu než DUPS se spojkou mechanickou. K tomu dále odkázal na manuály k oběma zařízením, které dle jeho názoru jeho tvrzení dokládají.

16. Nadto navrhovatel odkazoval na úkony pravidelné údržby elektromagnetické spojky, kterými argumentoval již v řízení před Úřadem, a to nutností měnit třecí lamely a nastavovat vzduchové mezery mezi disky. Dle navrhovatele je tvrzení zadavatele třeba podrobit bližšímu zkoumání, k čemuž má Úřad k dispozici dostatek materiálů. K tomu mohou sloužit např. dokumenty a informace předložené navrhovatelem dříve v řízení, a to zejména a) Příloha č. 3 Vyjádření navrhovatele ze dne 28. 1. 2025 – úryvek knihy Data Centre Power Systems od autora Ian F. Bitterlina, b) Příloha Vyjádření k Rozhodnutí o rozkladu – servisní manuál EM spojky, c) Příloha Vyjádření k Rozhodnutí o rozkladu – předpis QSV99.

17. Navrhovatel apeluje na předsedu Úřadu, aby znovu přehodnotil své závěry, a to i s ohledem na skutečnost, že na trhu se nacházejí pouze dvě řešení a navrhovatel se opakovaně setkává s přístupem zadavatelů, kteří omezují jeho přístup k veřejným zakázkám nastavením diskriminačních požadavků.       

Závěr rozkladu

18. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému řízení.

VI.          Řízení o rozkladu

19. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

20. Úřad obdržel dne 11. 7. 2025 vyjádření zadavatele k podanému rozkladu. V tomto vyjádření zadavatel nejprve upozorňuje, že postup navrhovatele vykazuje prvky šikanózního uplatňování procesních práv. Dále zadavatel poukázal na masivní výpadek elektrického proudu v ČR, ke kterému došlo dne 4. 7. 2025, které dle jeho názoru jasně demonstruje, jak je důležité zajištění bezproblémového provozu DUPS, neboť případně následky výpadku elektrické energie mohou ohrožovat život a zdraví cestujících železniční dopravou. Zadavatel proto zdůrazňuje, že i sebemenší rozdíl v kvalitativních vlastnostech spojek může hrát rozdíl mezi životem a smrtí. Současně má zadavatel za to, že navrhovatelem uváděné námitky nepředstavují důvod, proč by měl předseda Úřadu nyní přehodnotit svůj dříve vyslovený právní názor. Zadavatel má za to, že posouzení provedené ve zrušujícím rozhodnutí stran „bezúdržbovosti“ je správné. Nicméně dále doplňuje, že nepovažuje za správné posouzení dalších námitek, které vznášel ve vlastním podaném rozkladu, neboť má za to, že navrhovateli nesvědčila aktivní legitimace k podání návrhu, a současně se i nadále domnívá, že elektromag­netická spojka představuje spolehlivější a vhodnější řešení než spojka mechanická.

21. Závěrem zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl. 

Stanovisko předsedy Úřadu

22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále byla přezkoumána rovněž správnost napadeného rozhodnutí, a to v rozsahu námitek obsažených v podaném rozkladu.

23. Po provedeném posouzení v souladu s návrhem rozkladové komise mám za to, že napadené rozhodnutí je zákonné a správné. Důvody tohoto závěru jsou v podrobnostech uvedeny níže.

VII.        K námitkám rozkladu

24. Předně je třeba vyjasnit, že podle § 89 odst. 2 správního řádu bylo napadené rozhodnutí v řízení o rozkladu přezkoumáno z hlediska správnosti pouze v rozsahu podaného rozkladu a z pohledu námitek, které byly v podaném rozkladu obsaženy. Rozkladovými námitkami nenapadené části rozhodnutí byly přezkoumány pouze co do jejich zákonnosti.

25. Úřad již v rámci původního napadeného rozhodnutí identifikoval důvody uváděné zadavatelem pro stanovení přezkoumávané zadávací podmínky. Zadavatel odůvodňoval svůj požadavek těmito důvody:

1. potřebou maximální spolehlivosti,

2. potřebou rychlého startu a řešení opakovaných výpadků, 

3. potřebou bezúdržbovosti a

4. nutností prostorového navýšení.

26. Rozkladovými námitkami navrhovatel napadal pouze ty závěry Úřadu a předsedy Úřadu, které se vztahovaly k zadavatelem tvrzené potřebě „bezúdržbovosti“. Po provedeném přezkoumání je proto třeba dospět k závěru, že napadené rozhodnutí, pokud se týká dalších důvodů uváděných zadavatelem a jejich posouzení Úřadem, je v souladu se zákonem. Zrušující rozhodnutí se podrobně zabývalo správností a zákonností těchto závěrů na základě rozkladu podaného dříve zadavatelem. V průběhu řízení před Úřadem ani v řízení o podaném rozkladu nedošlo k žádné změně v tvrzeních účastníků řízení, která by odůvodňovala změnu právního závěru dříve vysloveného ve zrušujícím rozhodnutí. Současně nedošlo ani ke změně ve zjištěných skutkových okolnostech, pro kterou by vyvstala potřeba posoudit dříve vznesená tvrzení účastníků jinak.

27. Lze proto zcela odkázat na závazné právní závěry, které byly ve vztahu k důvodům tvrzeným zadavatelem pro stanovení přezkoumávané zadávací podmínky (1. potřeba maximální spolehlivosti, 2. potřeba rychlého startu a řešení opakovaných výpadků a 4. nutností prostorového navýšení) vyloženy již ve zrušujícím rozhodnutí. Obdobně lze odkázat i na závěry vztahující se k posouzení aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu.

28. Pokud tedy zadavatel v podaném vyjádření i nadále rozporuje závěry učiněné k provedenému posouzení v uvedeném rozsahu, pak je nutno konstatovat, že jde spíše o polemiku, která však nepřináší žádný nový náhled, který by vedl k nutnosti popření již jednou závazně vyslovených právních závěrů. Vedle toho napadené rozhodnutí, které je tímto rozhodnutím o rozkladu potvrzováno, zadavateli vyhovělo. Vypořádat takovou polemiku se proto nyní jeví zbytné.

K námitkám navrhovatele v podaném rozkladu

29. První část rozkladových námitek navrhovatele směřuje k tvrzení, že žádné ze zařízení DUPS, ať už se spojkou elektromagnetickou či se spojkou mechanickou, není bezúdržbové.

30. K tomu je třeba hned na začátku vyjasnit, že ani Úřad ani předseda Úřadu v žádném z vydaných rozhodnutí neučinili závěr, že by zařízení DUPS s elektromagne­tickou spojkou nebo samotná elektromagnetická spojka byla bezúdržbová ve smyslu, že by nevyžadovala údržbu vůbec žádnou. Ostatně z obsahu stanovené zadávací podmínky a z tvrzení zadavatele vznesených v průběhu správního řízení nelze dovodit, že by zadavatel takovou vlastnost skutečně požadoval.

31. Předmětná zadávací podmínka se týká součásti energocentra – náhradního zdroje elektrické energie (2 Dynamické UPS; provozní soubor 35, především část D.1.3.2. projektové dokumentace) a je vyjádřena zadavatelem v zadávací dokumentaci takto: „Spojka vznětového motoru: Elektromagnetická umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“ (viz položka 21 správního spisu, str. 9).

32. Zadavatel tedy nepostavil technickou podmínku tak, že požaduje zcela bezúdržbové zařízení, nýbrž že požaduje takovou spojku, která nevyžaduje mazání a pravidelnou údržbu. Z hlediska působení obou těchto technických podmínek jde v zásadě o obdobný požadavek. Zadavatel ho ve svých podáních k Úřadu, resp. i v rozhodnutí o námitkách označuje jako „bezúdržbovost“. Jakkoliv je takové označení ze strany zadavatele částečně zavádějící a neodpovídá tomu, co je výslovně uvedeno v zadávacích podmínkách, je nutné potřebu zadavatele identifikovat s tím, co je skutečně uvedeno v zadávacích podmínkách, a s tím, co zadavatel k tomuto požadavku v rámci správního řízení i v průběhu zadávacího řízení výslovně uváděl. Je tak zřejmé, že navrhovatel část svých rozkladových námitek směřuje proti něčemu, co zadavatel vlastně nepožadoval. Lze proto dát navrhovateli zapravdu v tom, že žádné zařízení DUPS, bez ohledu na spojku, nebude a ani nemůže být bezúdržbové, nicméně tato jeho rozkladová námitka není důvodná, neboť zadavatel takový požadavek (jak tvrdí navrhovatel) v zadávací dokumentaci nestanovil.

33. Další část námitek navrhovatel směřoval proti zjištění skutkového stavu Úřadem, které považuje za nesprávné a neúplné. Dle navrhovatele měly být posouzeny veškeré nároky na údržbu obou zařízení DUPS jako celků, přičemž údržba samotných spojek a její porovnání nedává smysl a neumožňuje zjistit skutkový stav úplně.

34. K této námitce navrhovatele je třeba uvést, že otázka, porovnání jakých nároků na údržbu je nutné pro posouzení přezkoumávané zadávací podmínky, byla již závazně vyřešena v rámci zrušujícího rozhodnutí. Zde bylo vymezeno, že: „Z toho, co v řízení vyšlo najevo, lze již na první pohled seznat, že zařízení DUPS s mechanickou spojkou je náročnější na údržbu než zařízení DUPS se spojkou elektromagnetickou, jelikož zásadní rozdíly je možné identifikovat již z rozdílů v údržbě obou samotných spojek. K tomu tedy nebylo třeba, aby Úřad dále u zadavatele ověřoval nároky na údržbu celého zařízení DUPS.“ (viz bod 59 zrušujícího rozhodnutí). Jakkoliv má tedy navrhovatel za to, že pro vyřešení věci je nutné mezi sebou porovnávat celkové údržby obou zařízení DUPS, pak takové přesvědčení předseda Úřadu nesdílí. Z podkladů rozhodnutí, které tu byly již v době vydání původního napadeného rozhodnutí a k jejichž změně nedošlo, vyplývaly zásadní rozdíly v údržbě již u samotných spojek, které samy o sobě byly dostatečným podkladem pro učinění závěru, že je zde dána zásadní odlišnost v jejich údržbě. Proto byl také učiněn závěr, že není třeba mezi sebou porovnávat nároky na údržbu celých zařízení DUPS.

35. Pokud dále navrhovatel tvrdí, že je nesprávný závěr v bodu 57 zrušujícího rozhodnutí, že navrhovatel nerozporoval tvrzení zadavatele ohledně bezúdržbovosti elektromagnetické spojky, pak je k tomu nutné uvést, že zrušující rozhodnutí mezi sebou porovnávalo zjištění shrnutá ve svém bodu 56, která odkazují na bod 276 původního napadeného rozhodnutí, v němž je uvedeno toto: „Z právě uvedeného vyplývá, že co se týče údržby samotné spojky, rozdíl mezi oběma řešení[mi] spočívá v tom, že u mechanické spojky na rozdíl od spojky elektromagnetické je třeba průběžně kontrolovat a jednou ročně měnit olej. Další rozdíl spočívá v životnosti, kdy elektromagnetická spojka vydrží 25 let, zatímco mechanická se mění již po 10 letech.“. Zásadní závěr učiněný z těchto zjištění je, že rozdíl v údržbě obou spojek je seznatelný již na první pohled (viz bod 59 zrušujícího rozhodnutí), což byl také důvod pro zrušení původního napadeného rozhodnutí. Dílčí závěr o nespornosti se tedy netýká nároků na údržbu celého systému DUPS, ale toliko nároků na údržbu spojky, vztaženému k výše uvedenému posouzení Úřadu. Tento závěr tedy není v rozporu s obsahem vyjádření navrhovatele ve správním řízení, zejm. pak ani s vyjádřením ze dne 28. 1. 2025, kde se navrhovatel zaměřil právě na údržbu systému DUPS jako celku.

36. Navrhovatel k tomu dále uvádí, že již v průběhu správního řízení vznášel tvrzení v tom směru, že i u elektromag­netické spojky je nutné pravidelně kontrolovat povrch spojovacích disků pro možnou frikci, elektrické napájení spojky (cívku) a zkontrolovat a nastavit správnou vzdálenost mezi disky spojky (viz bod 75 návrhu, bod 13 rozkladu). To dle navrhovatele vyplývá již z manuálu k zařízení od výrobce, například z dokumentu „1151304AN údržba zařízení NoBreak KS“, který předkládal společně s podaným návrhem.

37. Z obsahu původního napadeného rozhodnutí i napadeného rozhodnutí vyplývá, že Úřad se tímto konkrétním tvrzením navrhovatele nijak nezabýval. V tomto případě však jde o opomenutí, které nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Je však vhodné se k němu v rámci řízení o podaném rozkladu navrhovatele vyjádřit i přesto, že na původně učiněném závěru o tom, že zařízení DUPS s mechanickou spojkou není schopné potřebu zadavatele naplnit rovnocenným způsobem (viz bod 59 zrušujícího rozhodnutí), se tím nic nezmění. 

38. V prvé řadě, tvrzení učiněné v bodě 75 návrhu směřuje pouze k vyvrácení teze o bezúdržbovosti elektromagnetické spojky, nikoliv k vymezení rozdílů v náročnosti údržby jedné a druhé spojky. Takové porovnání navrhovatel ve správním řízení v konkrétnostech vůbec neučinil. Pravdou je, že ve vyjádření z 28. 1. 2025 (bod 6) odkázal na literární závěr, který obecně hodnotí mechanickou spojku dokonce jako méně náročnou na údržbu, než je spojka elektromagnetická. Navrhovatel, ani jím citovaná pasáž z literatury však nespecifikují konkrétní úkony údržby elektromagnetické spojky, které je třeba provádět (ohledně mechanické spojky tak již dříve navrhovatel učinil), ani jejich frekvenci. Ve vyjádření ze dne 5. 6. 2025, tj. vyjádření po vydání zrušujícího rozhodnutí, již navrhovatel v bodě 8 alespoň odkázal na konkrétní dokument, ze kterého by popis takových úkonů měl vyplývat. Stále však neuvedl konkrétní frekvenci jednotlivých úkonů údržby elektromagnetické spojky (na rozdíl od údržby celého systému DUPS).

39. Je třeba připomenout, že vedle břemene důkazního navrhovatele v řízení zahájeném na návrh stíhá i břemeno tvrzení. Řízení zahájené na návrh je totiž na rozdíl od řízení zahájeného z moci úřední ovládáno zásadou projednací (nikoliv zásadou vyšetřovací). To znamená, že Úřad je povinen zjišťovat skutkový stav v rozsahu toho, co účastníci řízení tvrdí, nikoliv za ně skutkový stav domýšlet. Z předložených důkazů pak Úřad zjišťuje toliko skutečnosti řádně a včas tvrzené, nikoliv skutečnosti z nich možná vyplývající, ale účastníky řízení nevyslovené. Řízení zahájené na návrh je vedle zásady projednací ovládáno také zásadou materiální pravdy. Zásada materiální pravdy znamená povinnost správního orgánu zjistit skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu). Nelze však zaměňovat zásadu materiální pravdy a zásadu vyšetřovací. Zásada vyšetřovací znamená, že správní orgán má i bez podnětu účastníka zjistit všechny rozhodné skutečnosti svědčící v jeho prospěch i neprospěch. Řízení zahájené na návrh zásadou vyšetřovací ovládáno není. Pokud však účastník řízení některou skutečnost netvrdí v náležitých podrobnostech (nadto v tomto případě obecně odkazuje na technický dokument psaný cizím jazyce), pochybnost o zjištěném skutkovém stavu tak většinou nezaloží. Úřad tak neporuší zásadu materiální pravdy, pokud vychází pouze z tvrzení účastníka řízení.

40. Úřad tedy od navrhovatele neměl k dispozici taková skutková tvrzení, na základě kterých by mohl srovnat náročnost údržby spojky mechanické a spojky elektromagnetické. Nemusel k jejich vznesení navrhovatele ani vyzývat, neboť navrhovatel mohl takové skutečnosti tvrdit právě již ve vyjádření ze dne 28. 1. 2025, když reagoval na vyjádření zadavatele dne 14. 1. 2025. Je pravdou, že by v případě takto nově uváděných skutečností nešlo o skutečnosti směřující ke zpochybnění věrohodnosti podkladů rozhodnutí ve smyslu § 251 odst. 5 zákona, nicméně i zadavatel dostal formou usnesení č. j. ÚOHS-00643/2025/524 ze dne 7. 1. 2025 možnost tvrdit nové skutečnosti mimo lhůtu stanovenou § 251 odst. 5 zákona. Pro zachování rovnosti stran řízení by tak navrhovatel stejně nemohl být zbaven možnosti se k takovým novým tvrzením zadavatele vyjádřit. Navrhovatel toho ve vyjádření ze dne 28. 1. 2025 dokonce i sám využil, nelze tedy uvažovat o tom, že by si této své možnosti nebyl vědom.

41. Bez ohledu na výše uvedené bude nicméně nad rámec nutného pro rozptýlení všech pochybností dále alespoň rámcově posouzeno, zda navrhovatel nemohl mít pravdu stran náročnosti údržby elektromagnetické spojky. 

42. V příloze návrhu – dokument 1151304AN údržba zařízení NoBreak KS je uvedeno následující:

  Pozn. pro účely posouzení námitky navrhovatele je použit pouze výtah z dokumentu (z jeho strany 3).

43. Navrhovatel tvrdí, že je třeba i elektromagne­tickou spojku pravidelně kontrolovat a nastavovat vzduchovou mezeru mezi třecími lamelami. Z přiloženého výtahu vyplývá, že u samotné spojky v části týkající se mezery (clutch gap) je označení check a adjust. Z hlediska toho, zda se však jedná o pravidelnou údržbu, která má spočívat v nastavování vzduchové mezery, je dokument předložený navrhovatelem nedostačující. Nelze tedy nijak dopředu říci, jak často bude nutné provést zásah seřízením vzduchové mezery. Lze však dovodit, že provádění kontroly (tj. nikoliv údržby) je pravidelné, a to dle konkrétního systému (rozdíl 50 vs 60 Hz), buď každých 6 měsíců nebo každých 18 týdnů. Předložený dokument tedy podporuje tvrzení navrhovatele, že zařízení není bezúdržbové, nicméně o tom se spor nevede a ani tomu neodpovídá nastavení zadávacích podmínek.

44. Pro podporu svého tvrzení o nárocích na údržbu elektromagnetické spojky navrhovatel ke svému vyjádření ze dne 5. 6. 2025 předložil dokument označený jako „Stromag-udrzba-manual.pdf“.

45. V uvedeném dokumentu je k údržbě elektromagnetické spojky uvedeno následující (pozn. uveden strojový překlad):

a)             bod 8. 1. – „Vzhledem k různým provozním poměrům nelze předem stanovit přesné intervaly pro kontrolu opotřebení, kontrolu, údržbu nebo opravu.“

b)             bod 8.1.1 - Nastavení vzduchové mezery

„Protože spojka musí přenášet poměrně konstantní točivý moment, je třeba kontrolovat i vzduchovou mezeru „zapnuto“ a upravovat ji podle opotřebení třecího obložení. Zanedbání této údržbové povinnosti vede k poruše spojky. (Velikost vzduchové mezery viz kap. 1.1 nebo údaj vyražený na obvodu tělesa cívky).“

c)             bod 8. 2 – Výměna třecího obložení:

„Třecí obložení (10) je třeba vyměnit, když opotřebení dosáhne přibližně 50 % jeho normální tloušťky. To lze zjistit měřením vzdálenosti X. V tabulce 2 a na obr. 9 a 10 je uveden rozměr X pro různé velikosti spojky.“

46. Ačkoliv si navrhovatel myslí opak, jím předložený dokument jen potvrzuje to, co vyplývá i z podkladů, které dříve sám zaslal Úřadu (z tohoto dokumentu ještě výrazněji), a tedy, že nastavení vzduchové mezery a výměna třecích lamel probíhá zásadně podle toho, jaké je opotřebení, to však vždy závisí na konkrétním užívání. Nelze proto hovořit o pravidelné údržbě, jak je požadavek na „bezúdržbovost“ třeba chápat dle znění zadávací dokumentace. Naopak je zřejmé, že navrhovatelem poukazovaný úkon nastavení vzduchové mezery je úkonem, který není prováděn pravidelně. Pravidelnost se v tomto ohledu týká jen kontroly, nikoliv nastavování či výměny.

47. K výzvě Úřadu, aby se navrhovatel vyjádřil k údržbě zařízení DUPS s mechanickou spojkou, navrhovatel dne 28. 1. 2025 zaslal vyjádření, ke kterému přiložil přílohu označenou jako norma výrobce CP9803 Standard Mainenance Schedule PowePro2700 Instalations. Z tohoto dokumentu k údržbě mechanické spojky vyplývá následující:

Pozn. pro účely posouzení námitky navrhovatele je použit pouze výtah z dokumentu.

48. Z dokumentu zaslaného navrhovatelem vyplývá, že mechanická spojka vykazuje nutnost roční výměny oleje a kontroly magnetické zástrčky. Další úkony jsou označeny pouze jako check a jejich kontrola má probíhat v týdenních intervalech a v měsíčních intervalech. Sloupec „maintenance“ (překlad údržba) pak má probíhat v půlročních a ročních intervalech.

49. Z podkladů rozhodnutí, kterými jsou mimo výše uvedené dokumenty i vyjádření účastníků zadávacího řízení, je třeba zopakovat závěr učiněný již ve zrušujícím rozhodnutí, a tedy, že z těchto „jednoznačně vyplývá, že mechanická spojka oproti spojce elektromagnetické vyžaduje pravidelné provádění servisních úkonů s nutností provedení repase po 10 letech (v podrobnostech viz vyjádření navrhovatele ze dne 28. 1. 2025, zejména body 3–6 s odkazem na vyjádření výrobce). Oproti tomu stojí zadavatelem tvrzená životnost spojky elektromagnetické v trvání 25 let (viz vyjádření zadavatele ze dne 14. 1. 2025, zejména body 19 a 20), po kterou tato spojka nemusí být měněna s tím, že servisní zásahy v podobě výměny olejů apod. nejsou po celou dobu životnosti této spojky třeba, přičemž i kontrola se provádí automaticky, tedy bez nutnosti fyzického zásahu.“ Posouzení, které bylo nyní učiněno nad rámec nutného, tedy nevede k nutnosti revize dříve vyslovených závěrů. Je vhodné dále poznamenat, že pokud navrhovatel dovozuje, že by porovnání nároků na údržbu celých systémů DUPS vedlo ke změně tohoto závěru, je třeba uvést, že z dokumentů předložených navrhovatelem vyplývá, že u zařízení DUPS s mechanickou spojkou je třeba provádět celkem 118 úkonů údržby (viz dokument „CP9803 Standard Mainenance Schedule PowePro2700 Instalations“). Oproti tomu z dokumentu „1151304AN údržba zařízení NoBreak KS“ vyplývá, že toto předepisuje pro zařízení DUPS s elektromagne­tickou spojkou celkem 44 úkonů údržby. Současně u zařízení DUPS s mechanickou spojkou je třeba některé úkony kontroly provádět v týdenních intervalech, oproti zařízení DUPS s elektromagne­tickou spojkou, kde kontrolní intervaly jsou jednou za dva měsíce. Jakkoliv si toto porovnání neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem porovnat dopad jedné či druhé spojky na náročnost údržby zařízení DUPS jako celku z hlediska toho, jak naplňují posuzovanou potřebu zadavatele (jelikož to již dříve bylo označeno za nadbytečné), dokresluje to dále původní závěr učiněný ve zrušujícím rozhodnutí, a tedy, že zařízení DUPS s mechanickou spojkou není schopné deklarovanou potřebu zadavatele naplnit rovnocenným způsobem. Je třeba k tomu dále zopakovat, že zadavatelem odůvodňovaná potřeba „bezúdržbovosti“ byla již ve zrušujícím rozhodnutí závazným způsobem posouzena jako oprávněná.

50. Tvrzení navrhovatele v tomto směru nepodporuje ani částečný sken knihy „Data Centre Power Systems“ od autora Ian F. Bitterlin, který navrhovatel přiložil ke svému vyjádření ze dne 28. 1. 2025. Navrhovatel k tomu uvedl: „Autor v této knize shrnul své zkušenosti ze své více jak 33leté praxe v infrastruktuře napájení datových center, včetně 22 let práce s rotačními zařízeními, UPS, nebo DUPS. Tyto jsou nedílnou a vyžadovanou součásti infrastruktury napájení datových center, datová centra jsou přitom největší uživatel technologie DUPS. V kapitolách 7.9.3, 7.9.4, 7.9.5, 7.9.6 je uveden podrobný popis DUPS (anglicky DRUPS), přitom jeho popis a závěry jsou prakticky shodné se závěry ČVUT. Kromě toho se na straně 215 uvádí srovnání údržby volnoběžné mechanické a elektromagnetické spojky. V příloze je tato pasáž doložena (příloha č. 3), její překlad je: ‚V obou případech (DUPS s volnoběžnou a DUPS s elektromecha­nickou spojkou) nedochází k mechanickému (momentovému) rázu při standartním sepnutí (myšleno při standartním startu motoru a následném sepnutí spojky), ale volnoběžná spojka, pokud je správně mazána, vyžaduje méně údržby v případě přítomnosti sítě s nižšími kvalitativními parametry, ve srovnání s elektromagne­tickou spojkou s třecími plochami.‘ (…) ‚Jinými slovy, při častém spínání spojky vyžaduje elektromagnetická spojka v praxi více údržby.‘“

51. Navrhovatel uvádí, že v praxi vyžaduje elektromagnetická spojka více údržby při častém spínání. Tomuto tvrzení odpovídá navrhovatelem odkazovaný text, z něhož vyplývá, že v případě přítomnosti sítě s nižšími kvalitativními parametry vyžaduje volnoběžná spojka méně údržby, pokud je správně mazána. Nicméně z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že by u zadavatele měl být předpoklad častějšího spínání v důsledku nižší kvality sítě, to navrhovatel netvrdí a současně ani neprokazuje. Z toho, co vyšlo v řízení najevo, tedy nelze dát navrhovateli zapravdu, neboť pro podporu svého závěru vychází z podmínek, jejichž existence nebyla ani tvrzena ani prokázána. Předložený dokument pak neposkytuje srovnání pro případ, kdy má elektrická síť standardní parametry. Ani v tomto ohledu dokument předloženy navrhovatelem nevede k závěru, že z hlediska údržby spojek jsou oba systémy rovnocenné.

52. K tomu je třeba znovu připomenout, že v bodu 61 zrušujícího rozhodnutí byl učiněn závazný právní názor, že „zadavatelem prezentovanou potřebu ‚bezúdržbovosti‘ systému za oprávněnou, neboť každý zásah do systému DUPS představuje riziko, že celý systém bude odstaven, a nebude tak po určitou dobu plnit svoji funkci, což je vzhledem k postavení zadavatele a plnění jeho úkolů nežádoucí. Zadavatel identifikoval rizika, kterým se chtěl nastavením zadávacích podmínek vyhnout, přičemž za zásadní v tomto ohledu považoval ochranu zdraví a života osob a ochranu majetku. V tomto ohledu se tedy důvody na straně zadavatele jeví jako oprávněné a dostatečné.“

53. Námitky navrhovatele proti posouzení provedenému Úřadem ohledně nesprávného posouzení k naplnění potřeby zadavatele na „bezúdržbovosti“ spojky tedy nejsou důvodné a napadené rozhodnutí je v tomto směru správné a zákonné, neboť stojí na správném hodnocení důkazů a toho, co v řízení uvedli sami účastníci a současně zcela respektuje právní názory, kterými byl Úřad při novém posouzení věci vázán. Lze připomenout, že zařízení DUPS tvoří pouze malou část poptávaného plnění. Zrušení zadávacího řízení přitom představuje velmi závažný a nezvratný zásah do zadávacího postupu. V souladu s ústavním principem proporcionality musí být takovýto zásah postaven na skutečně pevných důvodech. Jak bylo výše v tomto rozhodnutí o rozkladu popsáno, navrhovatel se snažil požadavek zadavatele relativizovat řadou argumentů. Žádný z nich však neprokazuje, že by zadavatel stanovil svůj požadavek skutečně bezdůvodně.

54. Závěr

55. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, nebyly shledány důvody pro změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a rozklad podaný proti napadenému rozhodnutí byl zamítnut.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

2. Firstpower a.s., se sídlem Freyova 91/6, Vysočany, 190 00 Praha 9,

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy