ÚOHS-S0944/2024/VZ-22777/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 11. 2024
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – Nové Město, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 3. 2025 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Freyova 91/6, Vysočany, 190 00 Praha 9,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rozšíření CDP Přerov – nová budova“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024– 039172, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 8. 2024 pod ev. č. 490322–2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Freyova 91/6, Vysočany, 190 00 Praha 9 – ze dne 15. 11. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – Nové Město – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rozšíření CDP Přerov – nová budova“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024– 039172, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 8. 2024 pod ev. č. 490322–2024, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – Nové Město, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 3. 2025 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – dne 13. 8. 2024 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rozšíření CDP Přerov – nová budova“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024– 039172, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 8. 2024 pod ev. č. 490322–2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle bodu 1.2 a 1.3 dílu 1 „Požadavky a podmínky pro zpracování nabídky“ části 2 „Pokynů pro dodavatele“ ze dne 12. 8. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) se v případě předmětné veřejné zakázky jedná o sektorovou veřejnou zakázku na stavební práce.

3. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 4.2 zadávací dokumentace „výstavb[a] nové budovy CDP Přerov za účelem dálkového řízení provozu železniční dopravy na území Moravy a Slezska a umístění technologického zařízení pro systémy řízení. S tím souvisí i vybudovaní nového energocentra pro zálohované napájení obou technologických budov. Dále budou vybudovány nové garáže a parkoviště jak pro služební vozy tak i pro vozy zaměstnanců. Předmětem této veřejné zakázky je rovněž zpracování Realizační dokumentace stavby, Dokumentace skutečného provedení stavby včetně geodetické části a ES prohlášení o ověření subsystému, posouzení shody s TSI oznámeným subjektem a nezávislé posouzení bezpečnosti, analýze a hodnocení rizik změny železniční infrastruktury, provedených podle článků nařízení Komise (EU) č. 402/2013.“.

4. Z čl. 5.3 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel nesdělil výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, avšak stanovil nejvyšší přípustnou nabídkovou cenu ve výši 2 346 410 943 Kč bez DPH.

5. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem nejprve stanovena do 13. 9. 2024 10:00 hod. Následně byla lhůta postupně prodlužována, přičemž konečná lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 22. 10. 2024 10:00 hod.

6. Zadavatel obdržel dne 21. 10. 2024 námitky navrhovatele – Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Freyova 91/6, Vysočany, 190 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

7. Zadavatel rozhodnutím ze dne 5. 11. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 15. 11. 2024 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

9. Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, konkrétně proti údajně diskriminačně nastavenému technickému požadavku na spojku vznětového motoru náhradního zdroje elektrické energie DUPS^[1] (dále také jen „DUPS“), který má zvýhodňovat konkrétního výrobce. Navrhovatel uvádí, že v České republice dochází stejným způsobem k omezování hospodářské soutěže opakovaně, a to od roku 2020.

10. Navrhovatel v úvodu návrhu vysvětluje, že součástí náhradního zdroje elektrické energie je spojka, která může být dvojího druhu – mechanická a elektromagnetická. Zařízení se spojkou mechanickou vyrábí na celém světe pouze společnost Hitec Power Protection BV a jejím českým dodavatelem je navrhovatel. Zařízení s elektromagne­tickou spojkou pak vyrábí pouze společnost Rolls-Royce Solution Liege S.A. a jejím jediným českým distributorem je společnost PRONIX s.r.o., IČO 48027944, se sídlem U kněžské louky 2145/28, Žižkov, 130 00 Praha 3 (dále jen „společnost PRONIX“).

11. Zadavatel v předmětné veřejné zakázce požaduje využití spojky elektromagnetické, navrhovatel je však přesvědčen, že přes konstrukční odlišnost jsou obě řešení z hlediska funkce, kvality, bezpečnosti a spolehlivosti zcela rovnocenná. Řešení s elektromagne­tickou spojkou je však dvakrát dražší.

12. V rámci reakce na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace navrhovatel obdržel od zadavatele vyjádření, že umožňuje dodání stejného nebo technicky a kvalitativně lepšího řešení splňujícího požadavky zadávací dokumentace, avšak neakceptuje jiné plnění než elektromagnetickou spojku. Dle navrhovatele z právě uvedeného plyne, že zadavatel ve skutečnosti rovnocenné řešení neakceptuje.

13. Navrhovatel je přesvědčen o rovnocennosti mechanické a elektromagnetické spojky a odmítá technické argumenty zadavatele, které jsou podle něj nesprávné. Za technicky nesprávné označuje navrhovatel také závěry, ke kterým dospěl Úřad v rozhodnutí č. j. ÚOHS-16076/2021/500/AIv ze dne 14. 5. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ. Závěry v cit. rozhodnutí byly dle navrhovatele učiněny na základě nekvalifikovaných podkladů a je třeba je zrevidovat.

14. Zadavatel dle navrhovatele stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou přiměřenosti, zákazu diskriminace a v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a § 89 odst. 5 zákona a v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 37/2020–720 ze dne 27. 1. 2021, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S230/2009/VZ-1726/2010/520/DŘí ze dne 3. 3. 2010, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016–44 ze dne 11. 2. 2016 či rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20522/2021/163/VVá ze dne 3. 8. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0101/2021/VZ.

15. Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel může stanovit zadávací podmínky v souladu se svými potřebami, nicméně tím nesmí omezovat hospodářskou soutěž. Dále uvádí, že zadavatel musí své požadavky definovat jejich účelem (výkonem a funkcí), nikoliv konkrétním způsobem provedení. V předmětném případě by tedy zadavatel měl „ponechat zcela stejně definované funkce náhradního zdroje energie, resp. požadavky na funkci spojky, ale neměl by autoritativně stanovit, že k realizaci je možné využít pouze jedno konkrétní řešení (elektromagnetickou spojku), lze-li realizace, při zachování funkcí, dosáhnout i jinými řešeními.“.

16. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel svým požadavkem na elektromagnetickou spojku nepřímo odkázal na jediného výrobce Rolls-Royce Solution Liege S.A., resp. jediného dodavatele pro český trh společnost PRONIX, a bezdůvodně tím omezil hospodářskou soutěž.

17. K argumentaci zadavatele vyšší spolehlivostí a minimální údržbou elektromagnetické spojky navrhovatel uvádí, že tato nemá reálný podklad. Co se týče údajné vyšší spolehlivosti elektromagnetické spojky, žádná kapacita v oboru nic takového doposud nepotvrdila a v praxi s tímto řešením není na českém trhu dostatek zkušeností. Jediná společnost Škoda Auto a.s., IČO 00177041, se sídlem tř. Václava Klementa 869, Mladá Boleslav II, 293 01 Mladá Boleslav (dále jen „společnost Škoda Auto“) provozuje současně zařízení s mechanickou spojkou i zařízení s elektromagne­tickou spojkou. Navrhovatel k návrhu dokládá prohlášení uvedené společnosti o shodné spolehlivosti obou řešení. Společnost Škoda Auto v reakci na žádost společnosti Hitec Power Protection BV konkrétně uvádí: „Vážení, v návaznosti na Vaši žádost si Vám dovoluji zaslat níže uvedené vyjádření k Vašim DUPS, které v naší společnosti provozujeme. Provozujeme čtyři Vámi dodané stroje DUPS, z toho dva provozujeme od roku 2017 a dva od roku 2019. Vaše zařízení jsou shodně spolehlivá jako zařízení jiných výrobců DUPS, které provozujeme. Z hlediska provozu a havarijního startu motoru nejsou v těchto zařízeních funkčně žádné rozdíly.“. Navrhovatel dodává, že v zahraničí je v rámci strategicky zásadních projektů využívána a upřednostňována mechanická spojka.

18. Navrhovatel nesouhlasí s postupem zadavatele, který zavrhuje dodání mechanické spojky generálně, ačkoliv co se týče spolehlivosti spojky, vždy záleží na konkrétním technickém řešení a konstrukci.

19. Pokud zadavatel dále argumentuje tím, že je jeho provoz významnou stavbou dopravní infrastruktury a objektem strategického významu, navrhovatel (aniž by popíral strategický význam předmětného plnění) trvá na tom, že v případě stanovení zadávacích podmínek je vždy nutné stanovit účel, který má řešení naplnit, a nikoliv určovat konkrétní způsob řešení.Navíc výrobce náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou dodává největší počet těchto zařízení ze všech výrobců (v roce 2023 bylo v provozu více než 2200 strojů v 60 zemích světa), a to také do kritických projektů jako je zpracování uranu, řízení letového provozu, provoz nemocnic a také železničních tunelů včetně zajištění jejich dispečerského provozu (např. i nejdelšího železničního tunelu světa Gottgard ve Švýcarsku o délce 57 km).  Mechanická spojka je tedy využívána i v rámci kritičtějších projektů, než je projekt zadavatele, aniž by existovaly pochybnosti o bezpečnosti či spolehlivosti tohoto řešení.

20. Navrhovatel dále v návrhu reaguje na rozhodnutí zadavatele o námitkách.

21. Zadavatel požaduje funkci nouzového mechanického startu motoru, pokud dojde k selhání standardního elektrického startu náhradního zdroje elektrické energie, tedy požaduje záložní systém záložního systému. Navrhovatel ve svém řešení poskytuje záložní systém záložního systému, a navíc nabízí i třetí záložní systém pro nouzový mechanický start motoru pomocí akumulovaného stlačeného vzduchu. Navrhovatel upozorňuje, že elektromagnetická spojka není záložním systémem záložního systému, neboť používá stejné zařízení pro oba starty a v případě selhání mechanické či elektrické funkce elektromagnetické spojky nedojde ani k základnímu ani k záložnímu startu. Nadto se porucha elektrického systému obou startů projeví až v momentě aktivace. Mechanická spojka oproti tomu funguje pouze na principu mechaniky bez přítomnosti elektrického systému a její případná porucha se projeví při běžném provozu.

22. Navrhovatel uvádí, že kromě společnosti Škoda Auto, která má s oběma typy zařízení zkušenost minimálně po dobu 7 let, těmito zkušenostmi disponuje také nizozemská společnost Rabobank (která má obě zařízení v provozu 17 let) a belgická společnost Luminus Solution S.A (zkušenost s provozem více jak 10 let). Navrhovatel k návrhu připojuje vyjádření poslední jmenované společnosti ze dne 13. 11. 2024 (v anglickém jazyce), v němž potvrzuje, že „provozuje 10 strojů DUPS vyrobených společností Rolls-Royce Solutions Liege S.A. dodaných do Belgie a Švýcarska a 12 strojů DUPS vyrobených společností Hitec Power Protection B.V. dodaných do Belgie, Švýcarska a Francie. Společnost Luminus Solution SA potvrzuje, že zařízení obou výrobců chrání kritické procesy stejnou měrou a jsou stejně spolehlivé a že z hlediska provozu a nouzového spuštění motoru nejsou mezi těmito zařízeními žádné funkční rozdíly.“.

23. Navrhovatel dodává, že společnost Škoda Auto si zařízení od výrobce Hitec Power Protection BV s mechanickou spojkou pořídila jako náhradu za zařízení společnosti Hitzinger Power Solutions GmbH (Rakousko) se spojkou elektromagnetickou, které bylo pro celkovou nespolehlivost vyřazeno z provozu. Tato nespolehlivost nebyla způsobena samotnou elektromagnetickou spojkou, ale celkovou konstrukcí zahrnující elektromagnetickou spojku. Navrhovatel k tomu dále uvádí, že České vysoké učení technické v Praze provedlo pro společnost Škoda Auto studii poruchovosti DUPS Hitzinger Power Solutions GmbH, z níž dle navrhovatele vyplývá, že „u těchto zařízení nejde o výběr jednoho izolovaného komponentu, ale o celkovou spolehlivost zařízení, která je založena na mnoha komponentech a dlouhodobé zkušenosti s jeho vývojem a výrobou.“.

24. Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, že zahraniční praxe je pro praxi v České republice irelevantní. U nadlimitních veřejných zakázek by zadavatel neměl opomíjet minimálně praxi v rámci Evropské unie.

25. K zadavatelem tvrzené bezúdržbovosti elektromagnetické spojky navrhovatel uvádí, že je absurdní si myslet, že by nějaké zařízení bylo bezúdržbové. U elektromagnetické spojky dochází zejména při užití pro start motoru k nežádoucím momentovým rázům (důvodem je rozdílná rychlost mezi roztočeným alternátorem a stojícím motorem) a v jejich důsledku k opotřebení elektromagnetické spojky. Elektromagnetická spojka tedy údržbu potřebuje a navrhovatel to dokládá přiložením manuálu k zařízení výrobce „Maintenance Chart for No-Break KS® 11513004AN“ (v anglickém jazyce), ve kterém je uvedeno, že je třeba pravidelně kontrolovat povrch spojovacích disků pro možnou frikci, elektrické napájení spojky (cívku) a také kontrolovat a nastavit správnou vzdálenost mezi disky spojky.Navrhovatel dodává, že potřebu údržby u elektromagnetické spojky potvrzují také servisní pracovníci.

26. Navrhovatel souhlasí se zadavatelem, že DUPS nemůže přes mechanickou spojku nouzově nastartovat dieselagregát, nicméně tvrdí, že použití mechanické spojky zvyšuje spolehlivost zařízení minimálně ze dvou důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že mechanická spojka na rozdíl od elektromagnetické nepotřebuje pro svou funkci elektrický systém, jehož případná porucha vede k nepřipojení motoru. Druhým důvodem je absence nežádoucích momentových rázů, které mohou poškodit motor. V souvislosti s momentovými rázy navrhovatel odkazuje na vyjádření Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, které si navrhovatel nechal zpracovat. V důsledku interních předpisů univerzity však ještě ve chvíli podání návrhu nebyla připravena oficiální podepsaná verze uvedeného vyjádření. Navrhovatel dodává, že vyjádření Úřadu předloží, jakmile jej bude mít k dispozici.

27. Zadavatel požaduje nouzový mechanický start motoru v případě selhání elektrického startovacího systému, a to pouze elektromagnetickou spojkou. Dle navrhovatele si v tomto zadavatel protiřečí. Elektromagnetická spojka je pouze druhý startér motoru, který stejně jako redundantní startovací systém Hitec Power Protection BV využívá energii kinetického modulu, avšak s nežádoucím momentovým rázem. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že není důležité, zda je start redundantní, elektrický nebo mechanický, zadavatel požaduje pouze záložní start s elektromagne­tickou spojkou.

28. Dle navrhovatele není zařízení s elektromagne­tickou spojkou záložním systémem záložního systému, jak tvrdí zadavatel, neboť elektromagnetická spojka je kritické nezálohované zařízení, jehož porucha způsobí nefunkčnost zařízení. Vyšší komplexnost elektromagnetické spojky je spíše nevýhodou.

29. Pokud zadavatel tvrdí, že za účelem zajištění maximální spolehlivosti požaduje zařízení pracující co nejvíce na fyzikálních principech a dále maximální jednoduchost spojenou s omezením počtu mechanických částí, které mohou selhat, navrhovatel uvádí, že mechanická spojka využívá neelektrické fyzikální principy a je absolutně autonomní. Oproti tomu elektromagnetická spojka je kromě mechanického také elektrické zařízení, tedy není autonomní, a může selhat hned ve dvou částech – mechanické i elektrické.

30. Zadavatel požaduje mechanický záložní start pomocí elektromagnetické spojky, která je stejně jako základní startér, který mechanicky roztáčí hřídel motoru, elektro mechanickým zařízením. Zadavatel navíc odmítá navrhovatelem nabízené třetí záložní startovací zařízení, které je čistě mechanické. Navrhovatel je proto přesvědčen, že zadavateli nejde o mechanický start, ale o elektromagne­tickou spojku.

31. Dle navrhovatele na trhu neexistují kromě výrobce Rolls-Royce Solution Liege S.A. další výrobci zařízení s elektromagne­tickou spojkou, jak tvrdí zadavatel. Výrobce Hitzinger Power Solutions GmbH (Rakousko) totiž již DUPS s elektromagne­tickou spojkou nevyrábí (přičemž navrhovatel uvedené dokládá e-mailovou komunikací v anglickém a německém jazyce se společností Hitzinger Power Solutions GmbH v Rakousku) a společnost Integ Systems Corporation nabízí zařízení výrobce Rolls-Royce Solution Liege S.A., tedy nevyrábí vlastní zařízení.

32. Navrhovatel se dále vyjadřuje k odkazu zadavatele na správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ, v rámci kterého se Úřad otázkou elektromagnetické a mechanické spojky již zabýval. Navrhovatel upozorňuje na to, že se Úřad v cit. rozhodnutí předmětnou otázkou zabýval pouze obiter dictum, nikoli meritorně, a navíc jsou jeho závěry nesprávné. Úřad totiž závěry dovodil na základě stanovisek Vysokého učení technického v Brně a Českého vysokého učení technického v Praze, které uvedené instituce poskytly na základě nesprávně položených otázek. Ke zmíněným stanoviskům navrhovatel dále uvádí, že z nich nelze dovodit, že je elektromagnetická spojka odbornými institucemi považována za spolehlivější a lepší řešení. Stanoviska naopak upozorňují na nevýhody elektromagnetické spojky (např. momentové rázy) a výhody spojky mechanické (např. jasné a dlouhodobě ověřené použití).

33. Navrhovatel dále v návrhu specifikuje újmu, která mu postupem zadavatele vzniká. Je jí nemožnost nabídnout své plnění (mechanickou spojku pro vznětové motory záložního zdroje) generálnímu dodavateli předmětu veřejné zakázky, a realizovat tak zisk z poddodavatelského plnění. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že je aktivně legitimován k podání námitek i jako poddodavatel a v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ. Navrhovatel upozorňuje na to, že hodnota jeho plnění dosahuje hodnoty až 75 mil. Kč bez DPH, a jedná se tedy o nezanedbatelnou částku.

34. Navrhovatel v závěru navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil, a současně Úřad žádá o nařízení předběžného opatření, kterým by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

35. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 15. 11. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

36. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o zadavatel a

o navrhovatel.

37. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 19. 11. 2024.

38. Dne 25. 11. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a téhož dne byla Úřadu zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení v certifikovaném elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k návrhu

39. Zadavatel úvodem svého vyjádření konstatuje, že sice námitky navrhovatele v zájmu transparentnosti meritorně vypořádal, nicméně dle jeho názoru navrhovatel není způsobilý ucházet se o veřejnou zakázku, a není tedy ani aktivně legitimován k podání námitek.

40. Předmětem plnění veřejné zakázky jsou stavební práce značného rozsahu (přes 2 mld. Kč), přičemž dodávka náhradního zdroje elektrické energie, proti jejímž zadávacím podmínkám navrhovatel brojí, není součástí hlavního předmětu veřejné zakázky a tvoří pouze zlomek její předpokládané hodnoty (navrhovatelem uváděná hodnota jeho plnění činí 75 mil. Kč).

41. Navrhovatel se zabývá dodávkami a službami v oblasti záložních zdrojů UPS, baterií apod. a není dodavatelem stavebních prací, nedisponuje žádným oprávněním požadovaným pro prokázání profesní způsobilosti, a zadavatel pochybuje taktéž o naplnění podmínek ekonomické i technické kvalifikace. Zadavatel k vyjádření jako důkaz přikládá výpis z živnostenského rejstříku navrhovatele a odkazuje na účetní závěrky navrhovatele uveřejněné v obchodním rejstříku.

42. Zadavatel je toho názoru, že návrh proti postupu zadavatele může podat pouze dodavatel, tj. nikoliv poddodavatel. Přitom navrhovatel ani netvrdí, že má zájem podat nabídku společně s jinými dodavateli, svoji újmu definuje výhradně jako nemožnost realizovat zisk z poddodavatelského plnění. Smlouva s poddodavatelem je uzavírána mimo zadávací řízení a nemůže být podle zákona chráněna.

43. Zadavatel dodává, že žádný z tzv. generálních dodavatelů schopných podat nabídku na celý předmět plnění předmětnou zadávací podmínku za problematickou nevnímal.

44. K argumentaci navrhovatele rozhodnutím č. j. ÚOHS-05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ zadavatel uvádí, že se v případě odkazovaného rozhodnutí nejednalo o skutkově srovnatelnou situaci. V uvedeném rozhodnutí šlo o zcela podstatnou poddodávku, která byla svým významem a rozsahem zásadní pro plnění celé veřejné zakázky. Oproti tomu v předmětném případě je poddodávka navrhovatele marginální, a to finančně i z pohledu předmětu veřejné zakázky. Předmětná veřejná zakázka je rozsáhlou veřejnou zakázkou na stavební práce, a přestože je náhradní zdroj elektrické energie pro její plnění nepostradatelný, neznamená to, že je v kontextu celkového rozsahu veřejné zakázky podstatný.

45. Zadavatel uzavírá, že je z jeho pohledu „nepřípustné, aby se zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku s hodnotou v řádech miliard korun mohli úspěšně domáhat poddodavatelé dílčích zařízení představujících svojí hodnotou zlomky hodnoty veřejné zakázky.“.

46. Zadavatel dále osvětluje, že požaduje mj. elektromagnetickou spojku vznětového motoru DUPS z toho důvodu, že budova centrálního dispečerského pracoviště Přerov (dále jen „CDP Přerov“ nebo „CDP“) je klíčovým pracovištěm kritické dopravní infrastruktury státu, ze kterého má být řízena drážní doprava na celé Moravě a ve Slezsku. Technologie pro řízení drážní dopravy, která bude v této budově umístěna, je extrémně citlivá i na kolísání napětí (i krátkodobé kolísání napájení může vést k nevratnému poškození technologie), a proto musí být toto pracoviště budováno v režimu bezvýpadkového napájení. Jedná se tedy o objekt celostátního strategického významu a zadavatel proto potřebuje u záložního zdroje energie dosáhnout maximální technicky dosažitelné míry spolehlivosti. Zadavatel je totiž přesvědčen, že pro případ selhání standardního elektrického startovacího systému DUPS je systém s elektromagne­tickou spojkou spolehlivější a odolnější vůči selhání.

47. Zadavatel uvádí, že důvody, proč uvedené technické řešení požaduje, podrobně popsal v rozhodnutí o námitkách, proto Úřad na tomto místě předkládá také argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách.

48. Zadavatel stanovení předmětné zadávací podmínky v rozhodnutí o námitkách odůvodňuje s ohledem na citlivou povahu pracoviště zadavatele potřebou maximální spolehlivosti. Jedná se o požadavek týkající se zařízení fungujícího jako záložní systém záložního systému, jehož selhání je nepřijatelné.

49. Zadavatel stanovil zadávací podmínku pro větší spolehlivost spojky fungující na elektromagnetickém principu oproti spojce mechanické, přičemž předpoklad spolehlivosti obou řešení vyplývá již se samotné konstrukce a způsobu fungování obou řešení.

50. Výhoda řešení s elektromagne­tickou spojkou spočívá ve skutečnosti, že se jedná o bezúdržbové řešení, jež nevyžaduje žádné další zařízení a žádnou další obsluhu.

51. Nevýhoda mechanické spojky pak spočívá v tom, že tato neumožňuje přenos točivého momentu oběma směry, a proto přes ni není možné nouzově nastartovat dieselagregát, což vede k nutnosti instalace dalšího zařízení, které může potenciálně selhat, instalace další přenosové soustavy (pro stlačený vzduch), která může selhat, vzniku dalších provozních nákladů na servis a revize těchto dodatečných zařízení a nutnosti prostorového navýšení pro tato další zařízení.

52. Zadavatel z uvedených důvodů nepovažuje řešení s mechanickou spojkou za rovnocenné.

53. Zadavatel je toho názoru, že „požadavek na použití DUPS s elektromagne­tickou spojkou má svoji oporu v povaze veřejné zakázky a vychází z legitimních potřeb zadavatele.“.

54. Zadavatel ve vyjádření k návrhu k tomuto dále uvádí, že není v pravomoci Úřadu posoudit, které z řešení je objektivně lepší. U každého z řešení lze totiž identifikovat výhody a nevýhody a důležité je, v čem spatřuje výhody zadavatel s ohledem na své legitimní potřeby. Zadavatel tedy musí být schopen své požadavky logicky odůvodnit s odkazem na své oprávněné potřeby.

55. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že nepřipustil technicky rovnocenné řešení. V prvé řadě zadavatel upozorňuje na to, že navrhovatel své řešení vůbec nepředložil, nepodal nabídku a ani v rámci námitek a návrhu své řešení nepopsal. Není proto možné jeho technickou rovnocennost posoudit. Pokud pak jde o řešení, které navrhovatel naznačil v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, jeho popis je zcela nekonkrétní a zadavatel v obecné rovině konstatuje, že jej za rovnocenné nepovažuje (přičemž důvody navrhovateli sdělil již ve „Vysvětlení/změ­ny/doplnění zadávací dokumentace č. 5“ ze dne 19. 9. 2024 a v rozhodnutí o námitkách).

56. Zadavatel je o nerovnocennosti přesvědčen především z toho důvodu, že pokud je záložní start prováděn sekundárním startérem za pomoci stlačeného vzduchu, není takový systém redundantní. Sekundární startér totiž pracuje do stejného ozubí věnce motoru jako primární startér a pokud by došlo k poruše pastorku nebo vylomení zubu v ozubí, došlo by k vyřazení obou startérů. Zadavatel však požaduje maximální redundanci obou startů, aby porucha při jednom z nich nemohla ovlivnit funkci druhého z nich. Zadavatelem požadované řešení umožňuje nouzový start i v případě poruchy komponent používaných při základním startu (tj. ozubení věnce motoru, pastorek apod.). Dle zadavatele vysoká míra spolehlivosti vyžaduje co největší redundanci základního a záložního startu.

57. Dalším důvodem je skutečnost, že systém s mechanickou spojkou potřebuje pro nouzový start dieselagregátu další zařízení (akumulovaný vzduch, další startér), zatímco systém se spojkou elektromagnetickou pracuje při základním i nouzovém startu bez dalšího zařízení. Záložní systém tedy vyžaduje dodání celého nového zařízení – soustavy se stlačeným vzduchem. Zadavatel však požaduje co nejjednodušší zařízení s co nejmenším počtem komponent, jelikož s narůstajícím počtem komponent klesá spolehlivost systému, a naopak narůstají požadavky na údržbu. Dále také není jasné, zda by bylo toto řešení prostorově možné.

58. K argumentaci navrhovatele úspěšnými instalacemi náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou zadavatel uvádí, že se jedná o instalace v zahraničí, které jsou mimo postupy běžné u kritické infrastruktury v České republice. V případě zkušeností společnosti Škoda Auto pak zadavatel upozorňuje na neznalost technických potřeb cit. společnosti a také na skutečnost, že jde o průmyslový podnik, který není možné srovnávat se systémem kritické infrastruktury státu. Zadavatel zejména odmítá srovnání s železničními tunelovými stavbami, neboť i nejdelší Gotthardský úpatní tunel je délkou a dopravním významem neporovnatelný s obvodem tratí ovládaných CDP Přerov. Důvodem přísných požadavků zadavatele je především citlivost technologií a v případě zmiňovaných tunelových staveb je dle navrhovatele pravděpodobné, že jsou řídící technologie ovládány dálkově z centrálního místa a nejsou umístěny přímo v nich. Obecně tedy navrhovatel uvádí reference, u nichž neznáme potřeby zadavatelů a které nejsou s předmětnou veřejnou zakázkou srovnatelné (typ stavby, místo, rozsah).

59. Dle zadavatele se navrhovatel v rámci své argumentace vyhýbá hlavní technické podmínce zadavatele, kterou je požadavek na funkci nouzového (záložního) startu přímo mechanicky.

60. Zadavatel dále podrobněji předestírá své potřeby a popisuje způsob, jakým došel ke stanovení předmětného technického požadavku.

61. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel potřebuje zajistit pracoviště CDP Přerov proti výpadkům či kolísání napájení s maximální technicky realizovatelnou mírou spolehlivosti. Proto zadavatel požaduje instalaci záložního dynamického zdroje DUPS, který bude v okamžiku selhání napájení ze sítě nastartován. Vzhledem k tomu, že může dojít k selhání startu DUPS, projektant navrhl řešení, kdy je možné DUPS nastartovat dvěma způsoby využívajícími dvou zcela nezávislých fyzikálních principů.

62. Základní způsob startu motoru je klasickým elektrickým startérem, který energií z olověných akumulátorů roztočí elektromotor a vysunutý pastorek do ozubeného věnce motoru roztočí hřídel, čímž dojde k překonání komprese válců a zažehnutí paliva. Záložní způsob je energií setrvačníku, která je přenesena přes vzduchovou mezeru elektromagnetického akumulátoru přímo do hřídele statoalternátoru a sepnutím elektromagnetu spojky dojde přes styčné plochy spojky k roztočení hřídele motoru, překonání komprese válců a k jeho zažehnutí. Tento druhý záložní způsob startu nesdílí s prvním základním způsobem žádné stejné díly, aby nemohlo dojít k selhání startu oběma způsoby ze společné příčiny. Aby bylo možné tento záložní způsob startu využít, je nutné, aby spojka umožňovala přenos momentu kinetického akumulátoru oběma směry (tedy nejen z motoru do setrvačníku s alternátorem, ale také ze setrvačníku do motoru).

63. Zadavatel požaduje, aby řešení naplňovalo dva základní principy – záložní start bude využívat co nejméně částí, dílů a systémů, neboť vyšší počet komponent zvyšuje pravděpodobnost selhání celku, a redundanci obou startovacích systémů, které nebudou sdílet žádné společné části a budou na sobě nezávislé.

64. Z uvedených důvodů zadavatel stanovil, že spojka vznětového motoru má být „[e]lektromag­netická umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby.“. Zadavatel dále stanovil, že „[v] případě nezdařeného startu se pokus opakuje a v případě druhého nezdařeného startu z důvodu poruchy elektrického startovacího systému, bude motor nouzově nastartován přímo mechanicky – sepnutím elektromagnetické spojky. Tato funkce je striktně požadována jako nutná havarijní – motor musí být možné nastartovat neprodleně mechanicky i v případě havárie startérů, startovacích akumulátorů či v režimu doběhu motoru bez nutnosti čekat na jeho úplné zastavení.“. Tuto část zadávacích podmínek však navrhovatel dle zadavatele pomíjí.

65. Zadavatel dodává, že vycházel ze svých zkušeností s požadovaným technickým řešením v budově CDP Praha, kde je toto řešení řadu let provozováno a úspěšně prošlo zkušebním provozem. Uvedené zadavatel dokládá dokumentem „Závěrečné vyhodnocení zkušebního provozu náhradního zdroje DRUPS EURO-DIESEL“ ze dne 9. 3. 2019. Z něho vyplývá, že ověřovací provoz na CDP Praha probíhal od 7. 3. 2016 do 8. 3. 2019 a že „[p]o celou dobu ověřovacího provozu zařízení nevykazovalo žádné závady (…).“.

66. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že se selhání elektromagnetické spojky projeví až v momentě aktivace. O případném selhání by byl zadavatel informován bezprostředně ze systému řízení (zadavatel požaduje diagnostiku soustrojí s dálkovým přenosem) již v běžném provozu.

67. Pokud navrhovatel uvádí, že v případě poruchy mechanického nebo elektrického systému elektromagnetické spojky nedojde ani k základnímu ani k záložnímu startu, jedná se o zavádějící tvrzení, neboť v takovém případě sice dojde k selhání celého soustrojí, nicméně to platí také pro spojku mechanickou, i porucha mechanické spojky způsobí nefunkčnost celého soustrojí.

68. K navrhovatelem zpochybňované bezúdržbovosti elektromagnetické spojky zadavatel uvádí, že požaduje spojku vznětového motoru „bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“ a je na dodavatelích uvedený požadavek splnit. Zadavatel je toho názoru, že mezi oběma řešeními je podstatný rozdíl z pohledu údržby a její náročnosti.

69. K tvrzení navrhovatele o nežádoucím momentovém rázu pojícím se s použitím elektromagnetické spojky zadavatel uvádí, že v rámci CDP Praha, kde je zadavatelem provozováno shodné zařízení s elektromagne­tickou spojkou, takový efekt nezaznamenal.

70. Zadavatel je toho názoru, že všechny jeho požadavky jsou požadavky na výkon a funkci, a to včetně požadavku na elektromagnetickou spojku, neboť se jedná o vyjádření fyzikálního principu funkce spojky.

71. Elektromag­netická spojka není druhý startér motoru, jak tvrdí navrhovatel, ale je spínacím prvkem.

72. K námitce navrhovatele ohledně existence pouze jediného výrobce elektromagnetické spojky na světe zadavatel uvádí, že v době přípravy technických podmínek veřejné zakázky, tedy v roce 2018, vycházel z toho, že existují nejméně dva další výrobci – společnost Hitzinger Power Solutions GmbH a Integ Systems.

73. Zadavatel je přesvědčen, že pokud jsou jeho požadavky legitimní a technicky zdůvodněné, může být soutěž omezena i na jediného dodavatele. V předmětném případě navíc jde o zařízení představující zlomek plnění veřejné zakázky, žádný z kvalifikovaných generálních dodavatelů předmětnou zadávací podmínku nevnímal jako diskriminační a jedinou alternativou je zařízení navrhovatele, které nenaplňuje potřeby zadavatele.

74. Zadavatel uvádí, že nejde pouze o spolehlivost samotné spojky, ale o vyšší spolehlivost systému záložního startu, který umožňuje spojka.

75. Zadavatel označuje argumentaci navrhovatele za vnitřně rozpornou, neboť navrhovatel tvrdí, že neexistují data pro posouzení spolehlivosti obou systémů, avšak současně odkazuje na studii Českého vysokého učení technického v Praze údajně prokazující nižší spolehlivost systému s elektromagne­tickou spojkou.

76. Zadavatel je přesvědčen, že závěr o spolehlivosti celkového řešení lze učinit již na základě samotného konstrukčního řešení.

77. K postupu Úřadu v rámci řízení vedených před Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ a sp. zn. ÚOHS-P0419/2021/VZ, zadavatel uvádí, že si je vědom skutečnosti, že Úřad v jejich rámci o požadavku na elektromagnetickou spojku meritorně nerozhodl, nicméně požadavkem se zabýval, shromáždil podklady (odborná vyjádření VUT v Brně a ČVUT v Praze) a získané informace interpretoval. Dle zadavatele z těchto informací a jejich interpretace Úřadem plyne, že se „jedná o technickou podmínku přinejmenším důvodnou, a to bez ohledu na to, zda se jedná o ideální, resp. nejlepší možné technické řešení (což ostatně není [Ú]řad oprávněn posuzovat).“ 

78. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítnul jako podaný neoprávněnou osobou nebo jako nedůvodný.

Další průběh správního řízení

79. Dne 28. 11. 2024 Úřad obdržel od navrhovatele dokument „Znalecký posudek startovacích systémů DUPS“, jehož autorem je pan doc. Ing. Pavel Mindl, CSc. působící na Katedře elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „odborné vyjádření ČVUT“), v němž se uvádí:

„Porovnání vlastností startovacích systémů s elektromagne­tickou spojkou a volnoběžnou spojkou mezi spalovacím motorem a zbývajícími částmi systémů nepřetržitého napájení (DUPS)

Úvod

Zařízení pro zajištění nepřetržité dodávky elektrické energie (záskokové zdroje) využívají několik principů činnosti. V zásadě je lze rozdělit na dvě základní kategorie – elektrochemické a mechanické. V posledních létech obě kategorie dosahují velkých instalovaných výkonů. Pokud jde o mechanické záskokové zdroje (zkratka DUPS), jde v principu o kaskádu strojů: spalovací motor – kinematický zásobník energie – synchronní elektrický stroj. Za normálního provozu, kdy je k dispozici elektrická energie ze sítě, je kinematický zásobník udržován v pohotovostním stavu (rotujícím stavu) synchronním elektrickým strojem, pracujícím v motorovém režimu. Při výpadku napájecí sítě přechází synchronní elektrický stroj do generátorového režimu a na otáčkách potřebných pro udržení výstupní frekvence síťového napětí 50 Hz je udržován kinematickým zásobníkem. Protože kinematický zásobník je schopen udržovat požadované otáčky synchronního generátoru jen po dobu několika desítek, maximálně stovek sekund, je nutné během této doby nastartovat spalovací motor, který dlouhodobě zajistí pohon synchronního generátoru a vykryje dodávku elektrické energie během výpadku sítě.

Pro spojení mezi spalovacím motorem a zbylou částí soustrojí se používají dva odlišné druhy spojek. Prvý systém používá volnoběžnou spojku, druhý systém pak elektromagnetickou spojku. Každý z uvedených systémů zajišťuje spolehlivé spojení mezi spalovacím motorem a dalšími částmi systému, avšak z principu činnosti se liší v možnostech přenosu točivého momentu. Z tohoto důvodu se pak liší i možnosti redundantních startů obou systémů DUPS. V následujícím textu jsou proto oba systémy z tohoto hlediska popsány.

1. Systém s volnoběžnou spojkou

Pro normální start používá klasický elektrický startér, jehož pastorek se vysouvá do ozubení na věnci setrvačníkového kola spalovacího motoru. Tento startér je napájený z elektrochemického akumulátoru.

Redundance startovacího systému je dosaženo použitím druhého startéru, jehož pastorek se též vysouvá do ozubení na věnci setrvačníkového kola spalovacího motoru. Tento redundantní startér je napájen z druhého napájecího zdroje – setrvačníkového generátoru systému DUPS. Tento generátor je v běžném režimu neustále v provozu.

Vzhledem k tomu, že každý ze startérů je napájen z jiného zdroje elektrické energie, lze považovat oba startovací systémy za vzájemně nezávislé.

Při správné údržbě elektrochemického startovacího akumulátoru lze předpokládat, že oba startovací systémy budou kdykoliv k dispozici.

Slabé místo systému se dvěma startéry: Ozubený věnec setrvačníkového kola. Při poruše ozubení může dojít k selhání startovacího systému.

2. Systém s elektromagne­tickou spojkou

Pro normální start používá klasický elektrický startér, jehož pastorek se vysouvá do ozubení na věnci setrvačníkového kola spalovacího motoru. Tento startér je napájený z elektrochemického akumulátoru.

Redundance startovacího systému je dosaženo použitím kinetické energie setrvačníkového generátoru systému DUPS, který se přes elektromagnetickou spojku mechanicky připojuje ke spalovacímu motoru a tím umožní jeho roztočení a start. Tento setrvačníkový generátor je v běžném režimu neustále v provozu, takže je kdykoliv k dispozici.

Vzhledem k tomu, že každý ze startovacích systémů využívá jiný druh energie a systémy jsou konstrukčně odlišné, lze oba startovací systémy považovat za vzájemně nezávislé.

Při správné údržbě elektrochemického startovacího akumulátoru lze předpokládat, že oba startovací systémy budou kdykoliv k dispozici.

Slabé místo systému s elektromagne­tickou spojkou: Při záložním startu vlivem vysokých otáček setrvačníkového generátoru a nulových otáček spalovacího motoru dochází ke zvýšenému namáhání elektromagnetické spojky ve srovnání se stavem při běžném provozu.

Porovnání slabých míst obou systémů

Na základě posouzení rizik neúspěšného startu jak systému s volnoběžnou spojkou, tak systému s elektromagne­tickou spojkou lze konstatovat, že oba systémy mají svá slabá místa. Pro běžný provoz jsou oba systémy naprosto rovnocenné. Oba využívají elektrický startér, napájený z elektrochemického akumulátoru.

Odlišnosti jsou v případě nouzového startu.

Systém s elektromagne­tickou spojkou může s výhodou přímo využít kinetickou energii rotačního zásobníku pro přímý start spalovacího motoru bez energetických transformací. Cenou za to je vyšší mechanické namáhání a riziko poruchy elektromagnetické spojky.

Systém se dvěma startéry kinetickou energii rotačního zásobníku přemění na elektrickou a startérem opět na mechanickou. Slabým místem je společné startovací ozubené kolo pro oba startéry (věnec) na setrvačníkovém kole. Větší počet konverzí energie je vyvážen nižším mechanickým namáháním startovacího systému v záložním startovacím režimu.

Závěr

Pokud vyloučíme rizika zmíněných potenciálních mechanických poruch, lze oba systémy z hlediska dosažitelné spolehlivost startovacích systémů považovat za rovnocenné.“.

80. Rozhodnutím ze dne 29. 11. 2024 Úřad zamítl návrh navrhovatele ze dne 15. 11. 2024 na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

81. Usnesením ze dne 5. 12. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

82. Dne 10. 12. 2024 se Úřad obrátil na České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, Katedru elektrických pohonů a trakce, IČO 68407700, se sídlem Technická 1902/2, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“), s žádostí o doplnění výše cit. odborného vyjádření ČVUT ve vztahu k argumentaci zadavatele, konkrétně o zodpovězení následujících dotazů:

1)      Odpovídá výše uvedená argumentace zadavatele ve vztahu k větší spolehlivosti řešení s elektromagne­tickou spojkou skutečnosti (nižší počet mechanických komponent, redundance)? Případně uveďte, která konkrétní argumentace zadavatele skutečnosti neodpovídá.

2)      Dle autora výše cit. odborného vyjádření lze oba systémy z hlediska spolehlivosti startovacích systémů považovat za rovnocenná, pokud vyloučíme rizika potenciálních mechanických poruch, která, jak také plyne z uvedeného vyjádření, hrozí u obou řešení. Pokud je výše uvedená argumentace zadavatele ve vztahu k úrovni spolehlivosti obou systémů správná, trváte ve vztahu k argumentaci zadavatele na svém odborném vyjádření tak, jak bylo Úřadu předloženo, nebo byste jej nějakým způsobem pozměnili či doplnili?

3)      Je úvaha zadavatele, že náhradní zdroj elektrické energie, jehož součástí je elektromagnetická spojka, je z pohledu potřeby údržby řešením méně náročným, správná?

83. Dne 17. 12. 2024 Úřad v reakci na cit. žádost obdržel doplňující vyjádření doc. Ing. Pavla Mindla, CSc, k odbornému vyjádření ČVUT, v němž je uvedeno:

„K jednotlivým částem vaší žádosti o stanoviska lze uvést následující:

1. K názoru ‚stěžovatele‘ na rovnocennost elektromagnetické a mechanické odstředivé spojky:

Zmíněné spojky z principu funkce nejsou rovnocenné. Elektromagnetická spojka umožňuje přenos krouticího momentu oběma směry, mechanická odstředivá spojka pouze jedním směrem. Proto přes odstředivou spojku nelze ze strany kinematického zásobníku nastartovat spalovací motor.

2. K požadavku ‚zadavatele‘ na potřebu maximální spolehlivosti vlastní spojky.

Vzhledem k tomu, že spolehlivost zařízení není dána jen principem jeho funkce ale také konkrétním provedením, nelze jednoznačně říci, že elektromagnetická spojka je spolehlivější než mechanická odstředivá spojka.

Z pohledu konstrukční složitosti je elektromagnetická spojka spolu s jejím napájecím systémem složitější, než mechanická odstředivá spojka. Mechanická odstředivá spojka pro svoji spínací funkci nepotřebuje žádný ovládací a řídicí systém. Funkce mechanické odstředivé spojky je řízena pouze rozdílovými otáčkami výstupní hřídele spalovacího motoru a vstupní hřídele kinematického zásobníku.

3. Redundance startovacích systémů

Oba porovnávané systémy umožňují redundantní start. Liší se však v provedení redundantních startérů.

Systém s elektromagne­tickou spojkou umožňuje redundantní start sepnutím elektromagnetické spojky mezi kinematickým zásobníkem a spalovacím motorem a jeho kinetickou energii použít pro start motoru. V tomto případě není použito klasické elektrické startovací zařízení.

Systém s mechanickou odstředivou spojkou musí použít další nezávislé startovací zařízení, které může být bud':

1. Další elektrický startér s nezávislým napájením z pomocného generátoru, který je součástí DUPS a je stále v provozu, nebo

2. Použít startovací systém se stlačeným vzduchem, který nastartuje spalovací motor nezávisle na elektrickém startéru.

Závisí na výrobci zařízení, který ze záložních systémů bude použit, ale oba dva systémy umožňují redundantní start spalovacího motoru.

V případě použití druhého elektrického startéru je ‚slabým místem‘ tohoto systému ozubení věnce startovacího kola, které je společné jak normálnímu, tak záložnímu startu.

V případě použití elektromagnetické spojky je ‚slabým místem‘ vlastní elektromagnetická spojka, která musí přenést záběrový moment z kinematického zásobníku na stojící spalovací motor a bude proto trpět značným momentovým rázem.

4. Náročnost na údržbu

Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici podrobnější technické podklady k oběma systémům, nemohu detailněji nároky na údržbu posoudit.

5. Závěr

Na základě komplexního posouzení uvedených startovacích systémů se kloním k názoru, že z hlediska potenciální spolehlivosti jsou oba systémy srovnatelné. Pokud se týká posouzení rovnocennosti samostatné elektromagnetické spojky a mechanické odstředivé spojky z hlediska redundantnosti, pak tam platí původní stanovisko, sdělené ÚOHS dne 6.11. 2020:

‚Odpověď k bodu 2: 

Pokud budeme považovat za redundantnost fakt, že elektromagnetická spojka umožňuje přenášet hnací moment oběma směry a volnoběžná spojka ne, pak elektromagnetická spojka představuje oproti volnoběžce redundantní řešení.‘“

84. Rozhodnutím ze dne 31. 12. 2024 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

85. Usnesením ze dne 7. 1. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v němž zadavatel

1)      podrobně a srozumitelně vysvětlí, z jakého důvodu je náhradní zdroj elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou oproti náhradnímu zdroji elektrické energie se spojkou mechanickou z pohledu údržby řešením méně náročným, a uvedené doloží relevantními podklady,

2)      uvede konkrétní výrobce/dodavatele, kteří vyrábí/dodávají náhradní zdroj elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou, a tuto skutečnost doloží relevantními podklady.

86. Dne 7. 1. 2025 obdržel Úřad přípis zadavatele z téhož dne, kterým reagoval na odborná vyjádření ČVUT, se kterými se zadavatel seznámil nahlédnutím do správního spisu (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 7. 1. 2025“).

Vyjádření zadavatele ze dne 7. 1. 2025

87. Zadavatel úvodem uvádí, že dle jeho názoru nejsou odborná vyjádření ČVUT znaleckým posudkem, přestože jsou tak nazvána a jsou tak označována také navrhovatelem. Uvedená vyjádření postrádají všechny formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

88. Na základě prvotního seznámení s odbornými vyjádřeními ČVUT je zadavatel přesvědčen, že uvedená vyjádření potvrzují jeho hlavní argumentaci ve vztahu ke spolehlivosti obou řešení, a tou je skutečnost, že slabinou řešení navrhovatele je využití stejného ozubí pro základní i záložní start motoru.

89. Dle zadavatele však odborná vyjádření vykazují obsahové nedostatky a některé formulace závěrů mohou být zavádějící. Za vadu odborných vyjádření zadavatel označuje nedostatek vstupních informací, v důsledku čehož se ČVUT vyjadřuje k oběma řešením pouze v obecné rovině, nikoli ve vztahu ke konkrétním potřebám zadavatele, resp. konkrétnímu předmětu plnění, či k parametrům řešení navrhovatele (zejména k soustavě se stlačeným vzduchem).

90. V této souvislosti zadavatel opět podotýká, že navrhovatel své údajně technicky rovnocenné řešení nijak technicky nepopsal.

91. Zadavatel dále upozorňuje na rozdílné vnímání pojmu „redundance“. ČVUT totiž zjevně užívá tento pojem ve smyslu prostého zdvojení funkce systému, avšak zadavatel jej užívá ve smyslu (maximální možné) nezávislosti dvou systémů se stejnou funkcí, tj. primárního a záložního. Proto ČVUT označuje řešení navrhovatele se dvěma startéry za redundantní, avšak zadavatel jej za plně redundantní nepovažuje, neboť oba systémy sdílejí kritické komponenty.

92. Zadavatel je přesvědčen, že z procesního hlediska by mu měl být v této chvíli poskytnut prostor pro reakci na předložená odborná vyjádření. Zadavatel se proto v tuto chvíli s předmětnými odbornými vyjádřeními ČVUT podrobně seznámí, zkonzultuje je se svými technickými útvary, projektantem stavby, popř. výrobcem zařízení s elektromagne­tickou spojkou, a následně navrhne doplnění odborného vyjádření o vypořádání dotazů formulovaných zadavatelem.

93. Zadavatel v závěru svého vyjádření navrhuje, aby Úřad podkladem rozhodnutí učinil také odborná vyjádření ČVUT a Vysokého učení technického v Brně opatřená v rámci řízení vedených před Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ a sp. zn. ÚOHS-P0419/2021/VZ, na jejichž základě Úřad dospěl ve vztahu k totožné otázce ke konkrétním závěrům.

Další průběh správního řízení

94. Dne 14. 1. 2025 obdržel Úřad přípis zadavatele z téhož dne, kterým reagoval na usnesení Úřadu ze dne 7. 1. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 14. 1. 2025“).

Vyjádření zadavatele ze dne 14. 1. 2025

95. V reakci na žádost Úřadu o podrobné a srozumitelné vysvětlení, z jakého důvodu je náhradní zdroj elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou oproti náhradnímu zdroji elektrické energie se spojkou mechanickou z pohledu údržby řešením méně náročným, uvádí zadavatel následující.

96. Z „Vysvětle­ní/změny/doplně­ní zadávací dokumentace č. 5“ ze dne 19. 9. 2024 vyplývá, že řešení navrhovatele netvoří pouze samotný náhradní zdroj energie (DUPS), ale také soustava se stlačeným vzduchem. Tato soustava má kompenzovat nedostatek náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou spočívající v neschopnosti naplnit sám o sobě požadavek na havarijní mechanický start motoru. Proto pokud zadavatel argumentuje zvýšenými nároky na údržbu, míní tím primárně zvýšené nároky na údržbu spojené s touto doplňkovou soustavou se stlačeným vzduchem. Již z logiky věci je zřejmé, že instalace dodatečného zařízení s sebou nese zvýšené požadavky na údržbu, zvláště pak pokud je toto zařízení tlakové vyžadující pravidelné kontroly těsnosti a tlaku. Ztráta tlaku v soustavě způsobená např. mechanickým poškozením rozvodů totiž automaticky způsobí nefunkčnost tohoto řešení.

97. Jelikož navrhovatel doposud své údajně technicky rovnocenné řešení nepředložil, neuvedl žádné jeho konkrétní parametry a jeho podobu pouze naznačil (přičemž ani není zřejmé, zda by bylo možné zařízení umístit do vymezených prostor, neboť náhradní zdroj elektrické energie má být instalován ve velmi stísněném prostoru), zadavatel může na dotaz Úřadu reagovat pouze výše uvedeným obecným způsobem.

98. Zadavatel na základě takto obecných podkladů vyhodnotil, že řešení navrhovatele nenaplňuje cíle a potřeby zadavatele, kterými obecně jsou minimální údržba a maximální spolehlivost, a proto se nejedná o technicky rovnocenné řešení. Dle zadavatele je za účelem posouzení z hlediska § 89 odst. 5 a 6 zákona nutné požadovat, aby navrhovatel své řešení popsal v míře podrobnosti umožňující technické posouzení a je to navrhovatel, komu by měla být uložena povinnost se k předmětnému dotazu Úřadu vyjádřit.

99. Vzhledem k tomu, že zadavatel je pouze uživatelem předmětného zařízení a nezná technické detaily, obrátil se na projektanta stavby (který se podílel také na stanovení požadavků na náhradní zdroj elektrické energie) a dále na společnost PRONIX, jakožto dodavatele náhradního zdroje elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou, a Krajskou nemocnici Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 1430/34, Liberec I-Staré Město, 460 01 Liberec (dále jen „Krajská nemocnice Liberec“), jakožto provozovatele náhradního zdroje elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou (jehož postup byl Úřadem v této souvislosti taktéž prověřován). Výňatky z vyjádření společnosti PRONIX a Krajské nemocnice Liberec a dokumenty, které od cit. subjektů získal (v anglickém jazyce), zadavatel přiložil ke svému vyjádření a informace z nich Úřadu sdělil v rámci svého vyjádření.

100. Ve vyjádření společnosti PRONIX zadavatel upozorňuje zejména na informace týkající se údržby samotné DUPS, tedy nikoliv tlakové soustavy, ke které primárně směřuje argumentace zadavatele. Z vyjádření dle zadavatele vyplývá, že u mechanické spojky je vyžadována výměna z důvodu opotřebení asi jednou za pět let, zatímco spojku elektromagnetickou není nutné po celou dobu životnosti (25 let) měnit. V mechanické spojce se dále nachází olej, a proto musí probíhat jeho periodická kontrola a výměna. Už tím, že zařízení s mechanickou spojkou a druhým startem obsahuje větší počet komponent, je údržba podstatně náročnější.

101. Zadavatel souhlasí s názorem společnosti PRONIX ohledně navrho­vatelem předloženého důkazu – soupisu nároků na údržbu elektromagnetické spojky, kdy dle společnosti PRONIX z předloženého soupisu vyplývá, že elektromagnetická spojka vyžaduje pouze pravidelné vizuální kontroly, nikoliv údržbu či výměnu opotřebených komponent (je zde uvedeno slovo „check“, nikoliv „change“).

102. Závěrem zadavatel upozorňuje na skutečnost, že postup údržby zařízení s elektromagne­tickou spojkou nemá žádnou vypovídací hodnotu, pokud není porovnán s postupem údržby zařízení se spojkou mechanickou. Tento postup by však musel předložit navrhovatel. Dle zadavatele by se následně ukázalo, že nároky na údržbu zařízení navrhovatele jsou podstatně vyšší.

103. K žádosti Úřadu o uvedení konkrétních výrobců/dodavatelů, kteří vyrábí/dodávají náhradní zdroj elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou, zadavatel uvádí, že v době projekční přípravy předmětné veřejné zakázky, která předcházela přípravě zadávacích podmínek, měl za to, že konkurencí výrobce společnosti Rolls-Royce Solutions Liege S.A. je společnost Hitzinger Power Solutions GmbH.

104. Přestože z listin předložených navrhovatelem má vyplývat, že společnost Hitzinger Power Solutions GmbH již tento typ náhradního zdroje elektrické energie ze své nabídky vyřadila, zadavateli je známo, že tomu tak není. Náhradní zdroje elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou v současné době stále dodává pobočka společnosti Hitzinger v USA – společnost Hitzinger USA LLC^[2], přičemž uvedené zadavateli potvrdila i společnost PRONIX.

105. Dle zadavatele se s přihlédnutím k tomu, že se jedná o velmi specifické zařízení (kdy navíc počet instalací v České republice nedosahuje ani dvou desítek^[3]) a vzhledem k tomu, že na trhu těchto zařízení je zapojení výrobců a výrobních řetězců i mimo Evropskou unii běžné, nemůže v předmětném případě jednat o nepřiměřené omezení hospodářské soutěže.

106. Zadavatel se dále vyjadřuje k odbornému vyjádření ČVUT, přičemž vychází z informací od projektanta stavby, vlastních odborných útvarů, společnosti PRONIX, Krajské nemocnice Liberec, a také z vlastních zkušeností z provozu CDP Praha.

107. Zadavatel je přesvědčen, že odborné vyjádření ČVUT „pomíjí řadu relevantních technických otázek, popř. na ně odpovídá pouze ve zcela obecné (či teoretické) rovině bez zohlednění konkrétních technických parametrů jednotlivých DUP­S.“

108. Odborné vyjádření ČVUT označuje za jediné negativum elektromagnetické spojky značný momentový ráz, kterému je spojka při přenosu záběrového momentu vystavena. Ačkoliv tento problém v obecné rovině pravděpodobně existuje, z informací, které má zadavatel k dispozici, vyplývá, že se jej výrobcům těchto zařízení podařilo konstrukčně překonat. A tím už se odborné vyjádření nezabývá.

109. Zadavatel získal od Krajské nemocnice Liberec vyjádření společnosti Rolls-Royce Solutions Liege S.A. ze dne 4. 9. 2023 (přičemž uvedené přiložil ke svému vyjádření), ze kterého dle zadavatele plyne, že „elektrické a mechanické vlastnosti elektromagnetické spojky zajišťují, že komponenty motoru nejsou vystaveny při havarijním startu dodatečné zátěži.“.

110. Zadavatel dále od společnosti PRONIX získal dokument společnosti Rolls-Royce Solutions Liege S.A. „Forced Engine Start“ ze dne 9. 1. 2025 popisující opatření proti momentovému rázu, přičemž zadavatel z uvedeného dokumentu vyvozuje:

„Podstata tohoto řešení spočívá dle předložených dokladů v tom, že zapojení spojky je pozvolné, probíhá během cca 2 sekund a tím dochází k postupnému nástupu točivého momentu, přičemž otáčky motoru nabíhají postupně.^[4] Tím je momentový ráz působící na spojku eliminován.

() Dále se v témže dokumentu uvádí, že kroutící moment nutný ke startu dieselového motoru je typicky výrazně nižší, než kroutící moment vyvíjený při plném běhu motoru. Spojka DUPS s výkonem 2000 kVA je navržena k přenosu kroutícího momentu o hodnotě 16.000 Nm, zatímco vynucený start vyžaduje nejvýše 2.000 Nm.^[5]

() V čl. 2.2 tohoto dokumentu je popisován zátěžový test prováděný před expedicí jednotek DUPS k zákazníkům vč. náběhových křivek jednotlivých parametrů motoru. Dle výrobce bylo takto od roku 2007 předběžně testováno všech cca 100 jednotek s výkonem 2000 kVA a nebyla zaznamenána žádná selhání.

() Závěrem pak výrobce uvádí, že tato funkcionalita je v jeho zařízeních užívána téměř 20 let (deklarovaná životnost DUPS je 25 let), aniž by vyvolala jakákoliv selhání.^[6] Totéž výrobce potvrzuje také v průvodní zprávě ze dne 10.1.2025, kde výše uvedené kvantifikuje tak, že celosvětově prodal více než 1.000 zařízení s touto funkcionalitou, z nichž 393 mělo výkon 2.000 kVA, nebo vyšší. Za více než 25 let nebyl dle výrobce zaznamenán ani jediný případ selhání DUPS, který byl zapříčiněn systémem redundantního startu.“.

111. Zadavatel je tedy toho názoru, že momentový ráz jako jediné negativum elektromagnetické spojky je v odborném vyjádření ČVUT značně přeceňován. Z vyjádření výrobce je zjevné, že za desítky let nedošlo k selhání žádného z více než 1000 vyrobených zařízení, proto byl dle zadavatele tento nedostatek buď konstrukčně překonán nebo je pouze teoretického charakteru a jako takový nemůže být relevantní pro stanovení zadávacích podmínek.

112. Zadavatel dodává, že momentovému rázu je vystavena také mechanická spojka.

113. Zadavatel dále uvádí, že se odborné vyjádření ČVUT nevěnuje pro zadavatele podstatnému aspektu havarijního startu DUPS, a tím je rychlost startu. Zařízení zadavatele jsou totiž citlivá na kolísání napětí v síti (zejména pokles), a proto pro zadavatele není podstatné pouze to, že ke startu vždy dojde, ale také to, jak rychle k němu dojde. Elektromagnetická spojka se při havarijním startu v případě poklesu otáček kinetického motoru sepne, energie je přenesena zpět na dieselmotor a ten je nastartován okamžitě, resp. jak vyplývá z výše cit. dokumentu výrobce v řádu cca 2 sekund.

114. Zadavatel upozorňuje na další výhodu elektromagnetické spojky, která se projeví při opakovaných řetězených výpadcích/poklesech napětí. V situaci, kdy se motor dotáčí při ukončeném výpadku a následně dojde k dalšímu výpadku, je možné v případě zařízení s elektromagne­tickou spojkou motor opět připojit a zatížit jej. V případě zařízení s mechanickou spojkou je nejprve nutné dokončit vypínání dieselmotoru, pak jej nastartovat, srovnat otáčky motoru a kinetické části a pak teprve obě části propojit mechanickou spojkou. V důsledku uvedeného prodlení dochází ke ztrátě elektrické energie akumulované v setrvačníku a tato energie pak nemusí stačit pro další starty motoru.

115. Zadavatel shledává nedostatek odborného vyjádření ČVUT v jeho obecnosti a teoretické povaze, když se nijak nevěnuje četnosti poruch způsobených momentovým rázem. Odborné vyjádření sice identifikuje slabá místa obou řešení, avšak nijak nekvantifikuje a neporovnává, jaká je pravděpodobnost, že tato slabá místa prakticky způsobí selhání systému. Důsledkem je vyvolání dojmu, že slabá místa obou řešení mají stejný význam a závažnost.

116. Slabým místem zařízení s mechanickou spojkou je skutečnost, že oba startéry (hlavní i havarijní) se pastorkem zapojují do stejného ozubí, v důsledku čehož se nemůže jednat o redundantní záložní systém. Jedná se o konstrukční nedostatek označovaný zkratkou SPOF, tj. single point of failure, kdy selhání konkrétní komponenty způsobí selhání celého systému. Onou komponentou je v tomto případě ozubený věnec startovacího kola. Ten přenáší velké síly a je vystaven značnému zatížení, v důsledku čehož v praxi dochází k jeho četným poruchám.

117. Zadavatel je proto toho názoru, že odborné vyjádření ČVUT srovnává nesrovnatelné. Nelze poměřovat momentový ráz v případě elektromagnetické spojky (kterému je vystavena i spojka mechanická), v jehož důsledku za několik desítek let nedošlo k jedinému selhání, a sdílený ozubený věnec obou startérů systému s mechanickou spojkou, kde k selháním v praxi dochází.

118. ČVUT by se dle zadavatele mělo s předloženými argumenty zadavatele a technickými aspekty obou řešení vypořádat a své odborné vyjádření doplnit. Nicméně vzhledem k tomu, že ČVUT nemá dostatek informací a odborné vyjádření ČVUT není znaleckým posudkem, považuje zadavatel za praktičtější a ekonomičtější, aby Úřad namísto doplňování odborného vyjádření provedl průzkum trhu mezi uživateli obou řešení – DUPS s elektromagne­tickou a mechanickou spojkou – a vyžádal si odůvodnění volby toho kterého řešení, tedy z jakých důvodů a s ohledem na jaké potřeby dané řešení zvolili. Dle vyjádření společnosti PRONIX by se mělo jednat o 9 subjektů. Jedním z nich je zadavatel, dále společnost Škoda Auto, Ředitelství silnic a dálnic a Krajská nemocnice Liberec, co se týče dalších, zadavatel odkazuje na společnost PRONIX, od níž by bylo možné získat kompletní seznam instalací.

Další průběh správního řízení

119. Dne 17. 1. 2025 obdržel Úřad přípis navrhovatele ze dne 14. 1. 2025 (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 14. 1. 2025“).

Vyjádření navrhovatele ze dne 14. 1. 2025

120. Navrhovatel se nejprve vyjadřuje k argumentaci zadavatele ohledně údajně chybějící aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek a návrhu. Navrhovatel považuje tuto argumentaci vznesenou až v rámci vyjádření k návrhu za čistě účelovou, neboť navrhovatel již v námitkách popsal újmu, jež mu v důsledku nezákonného postupu zadavatele hrozí, přičemž zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách konstatoval, že formální podmínky pro podání námitek byly splněny a námitkami se věcně zabýval.

121. Pro úplnost navrhovatel opakuje, že jako poddodavatel dílčí části plnění aktivně legitimován k podání námitek je, neboť hodnota tohoto dílčího plnění se pohybuje v řádech vyšších desítek milionů korun. Jelikož se jedná o veřejné prostředky, zadavatel nemůže bagatelizovat rozsah tohoto dílčího plnění jen proto, že předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky je vyšší.

122. Navrhovatel dále zadavateli vytýká, že posuzuje pouze jím nabízenou spojku a nikoli řešení navrhovatele jako celek.

123. Navrhovatel zdůrazňuje, že předmětem sporu je otázka, zda jsou obě řešení shodně spolehlivá, nikoli určení toho, která spojka je spolehlivější.

124. K argumentaci zadavatele oprávněnými potřebami navrhovatel uvádí, že zadavatel doposud nebyl schopen své požadavky s odkazem na své oprávněné potřeby odůvodnit.

125. Navrhovatel se ztotožňuje s obsahem odborných vyjádření ČVUT.

126. Navrhovatel je toho názoru, že každý uživatel předmětného zařízení požaduje maximální spolehlivost, a to bez ohledu na to, o jaký provoz se jedná. Proto tvrzení zadavatele o větší důležitosti zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu zadavatele oproti provozu nejdelšího železničního tunelu světa či letového provozu považuje navrhovatel za účelové.

127. Navrhovatel také nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že se jedná o rozdílné produkty s množstvím rozdílných vlastností a parametrů, obě zařízení naplňují požadavek na zajištění bezvýpadkového spolehlivého napájení nepřetržitých provozů citlivých i na pouhé výkyvy napětí včetně redundantního startu motoru.

128. V předmětném případě jde dle navrhovatele o porovnání dvou principů – systému záložního startu a redundance základního a záložního startu. Jak vyplývá z odborného vyjádření ČVUT, oba systémy disponují nezávislým záložním startem a redundancí základního a záložního startu. Zadavatel se však obecnými argumenty vytrženými z kontextu (např. argumentem, že selhání jedné komponenty způsobí selhání celého systému, přitom však uvedený argument aplikuje pouze na řešení s mechanickou spojkou, přestože platí i pro řešení se spojkou elektromagnetickou) snaží dokázat, že systém s elektromagne­tickou spojkou je spolehlivější. Dle navrhovatele nicméně není možné tímto způsobem spolehlivost vyhodnotit.

129. Navrhovatel s odkazem na přednášku ČVUT o spolehlivos­ti^[7] uvádí, že existují dva způsoby, jimiž se dá určit spolehlivost zařízení, a to analýzou nebo syntézou. Z cit. přednášky navrhovatel upozorňuje na sdělení, že často jedinou metodou určení spolehlivosti je stanovení spolehlivosti z údajů o provozu zařízení – analýzou provozu. Vzhledem k tomu, že navrhovatel doložil vyjádření společností Luminus Solution SA a Škoda Auto, které provozují oba systémy, je dle navrhovatele shodná spolehlivost analýzou provozu prokázána. Co se týče druhé z metod, syntézy, ta je založena na analýze spolehlivosti systému na základě spolehlivosti jeho jednotlivých komponent. K tomu navrhovatel dokládá studii „Reliability Calculations PowerPRO 2700“ ze dne 16. 5. 2018 (v anglickém jazyce), ze které dle navrhovatele vyplývá, že „spolehlivost je spíše negativně ovlivněna elektronickými a elektrickými systémy, než motorem a jeho startem. Motor, jeho start a jeho provoz je až 16krát spolehlivější než jakýkoliv elektrický systém. Pro zajímavost lze ještě uvést, že spolehlivost systému s DUPS Hitec Power Protection B.V. při použití dvou strojů tak, jak je to požadováno v zadání projektu CD Přerov, vyjádřeno v MTBF (Mean Time Between Failure, přeloženo Střední doba mezi poruchami), se pohybuje od 3.848.694 hodin až po 242.713.074 hodin mezi poruchami.“.

130. Při posuzování spolehlivosti tedy nelze porovnávat jednotlivé izolované komponenty. I podle ČVUT není možné jednoznačně uzavřít, že elektromagnetická spojka je spolehlivější než spojka mechanická. ČVUT dále uvádí, že z pohledu konstrukce je elektromagnetická spojka dokonce složitější. Navrhovatel má tedy i s přihlédnutím k výše cit. studii za to, že je více než pravděpodobné, že spolehlivost elektromagnetické spojky je vzhledem k použití elektro magnetických systémů nižší.

131. Navrhovatel dále uvádí, že u jím nabízeného řešení s mechanickou spojkou může ke startu motoru dojít třemi způsoby. Základní start probíhá standardně prostřednictvím elektrického startéru, záložní start prostřednictvím druhého nezávislého elektrického startéru a v případě, že by měl zadavatel zájem, nabízí navrhovatel další záložní start prostřednictvím stlačeného vzduchu. Řešení navrhovatele tedy splňuje požadavky zadavatele, a navíc nabízí i druhý záložní start.

132. Co se týče redundantnosti, ta tedy spočívá v případě zařízení s mechanickou spojkou v druhém elektrickém startéru (což je také uvedeno v odborném vyjádření ČVUT), a tímto je plně vyrovnána redundantnost elektromagnetické spojky, kterou má dle zadavatele elektromagnetická spojka přímo v sobě. Právě uvedené odpovídá odbornému vyjádření ČVUT, které k redundantnosti elektromagnetické spojky uvádí, že elektromagnetická spojka představuje na rozdíl od spojky mechanické redundantní řešení, ale pouze z pohledu přenosu energie oběma směry. Při poruše elektromagnetické spojky je redundantnost tohoto řešení eliminována.

133. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že porucha pastorku jednoho startéru v případě záložního startu zařízení s mechanickou spojkou vyřadí z funkce oba startéry. Druhý startér není při poruše pastorku prvního startéru vyřazen z funkce, jelikož oba startéry jsou fyzicky oddělené.

134. V případě poruchy spočívající ve vylomení zubu v ozubení věnce je situace jiná. S věncem se totiž pojí například měření rychlosti otáček motoru, které je v případě vylomení zubu nefunkční. Jelikož motor je komplexní zařízení a nemůže pracovat s poškozeným ozubením věnce, dojde v tomto případě k celkové poruše motoru, která vede k havarijnímu zastavení stroje. Nicméně vzhledem k tomu, že základní start u zařízení s elektromagne­tickou spojkou probíhá také startérem přes ozubení věnce, vyřadí tato porucha z provozu i zařízení s elektromagne­tickou spojkou. Uvedená porucha má tedy na spolehlivost obou řešení stejný vliv.

135. Další podstatnou skutečností ve vztahu k poruše ozubení věnce je dle navrhovatele to, že se jedná o velmi neobvyklou poruchu, k níž naposledy došlo před 25 lety v důsledku chyby při opravě motoru. Navíc byla tato porucha identifikována hned při zkušebním startu, proto neměla vliv na provoz.

136. Navrhovatel dodává, že jsou často používána dvě redundantní zařízení (a je tomu tak i v případě předmětné veřejné zakázky), jelikož jedině tak je možné zajistit stoprocentní redundantnost.

Další průběh správního řízení

137. Usnesením ze dne 21. 1. 2025 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v němž navrhovatel podrobně a srozumitelně objasní, jaké činnosti zahrnuje údržba náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou (přičemž navrhovatel se v souvislosti s uvedeným vyjádří také k argumentaci zadavatele týkající se údržby náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou, popř. údržby řešení nabízeného navrhovatelem), a uvedené taktéž doloží relevantními podklady.

138. Dne 28. 1. 2025 obdržel Úřad přípis navrhovatele z téhož dne, kterým reagoval na usnesení Úřadu ze dne 21. 1. 2025 (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 28. 1. 2025“).

Vyjádření navrhovatele ze dne 28. 1. 2025

139. K náročnosti údržby uvádí navrhovatel následující.

140. Navrhovatel údržbu provádí v souladu s doporučením výrobce dle normy „CP9803 Standard Maintenance Schedule PowerPRO2700 Installations“ (navrhovatel normu dokládá v anglickém jazyce).

141. Údržba se provádí jednou ročně, a to nejen na zařízení DUPS, ale i všech pomocných zařízeních (palivové hospodářství, ventilace, chlazení motoru, elektrická zařízení atd.). Údržba se provádí na odstaveném zařízení a zahrnuje především výměnu oleje a filtrů motoru DUPS, výměnu oleje volnoběžné spojky (tato výměna zabere méně než 20 minut, je jednoduchá a provádí se současně s olejovým servisem diesel motoru), výměnu zemnících kartáčů generátoru a kinetického modulu, vizuální kontrolu konkrétních částí zařízení vč. volnoběžné spojky, diagnostiku zařízení, případně update softwaru. V případě opotřebení některého komponentu je naplánována jeho výměna či oprava (odvíjí se od provozních podmínek, způsobu provozu zařízení a údajů z monitoringu dlouhodobého sledování parametrů). Údržba na jednom stroji DUPS trvá 6–8 hodin.

142. Norma dále definuje kontroly i pro půlroční interval, přičemž tyto jsou pro DUPS prakticky shodné s měsíční kontrolou a provádí se v rámci měsíční kontroly.

143. Měsíční kontroly probíhají po dohodě s uživatelem a zahrnují vizuální kontrolu a zkušební start motoru. Provádí se v běžném provozu bez vlivu na provoz a trvají cca 60 minut.

144. Týdenní kontroly se pak provádí automaticky za pomoci monitorovacího systému. Monitoring zahrnuje např. hodnoty vibrací a teplot ložisek, hodnoty vibrací a teploty volnoběžné spojky.

145. Po deseti letech provozu přichází generální oprava DUPS. Ta zahrnuje výměnu ložisek kinetického modulu a generátoru a dalších částí zařízení na základě stavu a po dohodě se zákazníkem a v rámci ní je také repasována volnoběžná spojka (navrhovatel uvedené dokládá potvrzením výrobce v anglickém jazyce). Standardní životnost ložisek je 10 let u obou výrobců spojek, a není tedy pravdou, že se volnoběžná spojka mění po 5 letech.

146. Zařízení Hitec Power Protection BVje konstrukčně lépe uzpůsobené k rychlosti a efektivitě servisu, jelikož jednotlivé komponenty jsou uloženy pevně na rámu, který je oddělen od podlahy antivibračními podložkami, a jednotlivé komponenty jsou spojeny přírubovou spojkou a bezpečnostní spojkou.

147. Navrhovatel se nemůže vyjádřit k údržbě během generální opravy a otázce životnosti elektromagnetické spojky, ale může potvrdit, že také na zařízení Rolls-Royce Solutions Liege S.A. se provádí cca po 10 letech generální oprava.

148. Navrhovatel dále odkazuje na knihu „Data Centre Power Systems“, kde autor popisuje své zkušenosti s infrastrukturou napájení datových center. Datová centra jsou největším uživatelem technologie DUPS. Publikace popisuje (v kapitolách 7.9.3, 7.9.4, 7.9.5 a 7.9.6 – navrhoval dokládá pouze část kapitoly 7.9.5 v anglickém jazyce) DUPS, přičemž popisy a závěry se dle navrhovatele prakticky shodují se závěry ČVUT. Publikace dále obsahuje srovnání údržby volnoběžné mechanické a elektromagnetické spojky: při standardním startu motoru a následném sepnutí spojky nedochází ani u mechanické ani u elektromagnetické spojky k momentovému rázu, při častém spínání spojky vyžaduje volnoběžná spojka, pokud je správně mazána, méně údržby než elektromagnetická s třecími plochami. Autor publikace se zmiňuje také o nežádoucích mechanických rázech u elektromagnetické spojky při záložním startu, neuvádí ale, zda se jedná o rázy při redundantním startu při zatížení do 50 % nebo nad 50 % (z vyjádření Rolls-Royce Solutions Liege S.A. doloženého zadavatelem plyne, že se zkoušky záložního startu provádí pouze do 50% zátěže).

149. Navrhovatel uvádí, že i zařízení s elektromagne­tickou spojkou podléhá potřebě pravidelné údržby, zadavatel se ale účelově vyjadřuje pouze k jedné části zařízení – spojce, nikoli k zařízení jako celku. Je třeba srovnávat srovnatelné, proto by měl zadavatel také předložit popis údržby celé DUPS tak, jak to učinil navrhovatel v rámci tohoto vyjádření.

150. V další části vyjádření navrhovatel reaguje na vyjádření zadavatele ze dne 14. 1. 2025.

151. Navrhovatel nejprve vyvrací tvrzení zadavatele o existenci několika výrobců DUPS. Společnost Hitzinger Power Solutions GmbH zařízení již nevyrábí, což navrhovatel doložil spolu s návrhem e-mailovou komunikací s cit. společností. Společnost Integ Systems je pouze distributorem zařízení „E1 Dynamics“, což je prodejní název DUPS společnosti Rolls-Royce Solutions Liege S.A. (doloženo odkazem na internetový článek o daném produktu). Společnost Hitzinger USA LLC dle navrhovatele již zařízení také nenabízí, odkaz poskytnutý zadavatelem je neaktuální. Uvedené navrhovatel dokládá e-mailovou komunikací se společností Hitzinger Power Solutions GmbH (v anglickém jazyce).

152. Z dokumentů obou výrobců (Rolls-Royce Solutions Liege S.A. i Hitec Power Protection BV) vyplývá, že zařízení DUPS je obecně vysoce spolehlivé zařízení. Společnost Rolls-Royce Solutions Liege S.A. provozuje v současné době na světě více než 1000 zařízení DUPS, společnost Hitec Power Protection BV 1872 zařízení DUPS.

153. Dle navrhovatele z vyjádření společnosti Rolls-Royce Solutions Liege S.A. ze dne 4. 9. 2023 doloženého zadavatelem vyplývá, že k selhání motoru v důsledku poruch základního startovacího systému u všech zařízení DUPS nedochází. Základní startovací systém je u DUPS s mechanickou a elektromagnetickou spojkou stejný. U výrobce mechanické spojky je navíc doplněn záložním napájením pro možný pokles napětí baterií (což je jediná možná porucha základního startovacího systému). Základní i záložní start jsou navrženy tak, aby záložní start nebyl v plné míře použit. Záložní start pomocí elektromagnetické spojky prakticky pomáhá při snížení napětí a výkonu baterií základního startu, k jiným situacím (např. k úplnému selhání základního startovacího systému) nedochází. Záložní start, kdy je základní start úplně vypnutý, se provádí ve výrobě, a to jen na polovinu zátěže.

154. Navrhovatel zadavateli vytýká, že se snaží prokázat, že záložní start je pouze u výrobce Rolls-Royce Solutions Liege S.A.  spolehlivý nebo plně redundantní. Přitom dle vyjádření společnosti Rolls-Royce Solutions Liege S.A. v praxi k plnému redundantnímu startu nedochází. Přesto se kvůli tomu navrhovatel nemůže podílet na realizaci veřejné zakázky.

155. Zadavatel upřednostňuje elektromagnetickou spojku a argumentuje společností Hitzinger Power Solutions, ačkoli je odborné veřejnosti znám případ, kdy ČVUT posuzovala nespolehlivost DUPS s elektromagne­tickou spojkou společnosti Hitzinger Power Solutions ve společnosti Škoda Auto (kde byla DUPS s elektromagne­tickou spojkou po 5 letech provozu vyřazena).

156. K technické argumentaci zadavatele navrhovatel uvádí, že je zavádějící a většinou nepravdivá. Společnost PRONIX a Krajská nemocnice Liberec, od nichž zadavatel čerpal, nejsou nezávislé, protože mají zkušenost pouze s elektromagne­tickou spojkou.

157. Navrhovatel opakuje, že k předmětnému omezování soutěže dochází pouze u případů veřejných zakázek v České republice, neboť vysoká spolehlivost DUPS obou výrobců je známá. Dle navrhovatele jsou pro posouzení případu relevantní technické parametry zařízení pro zajištění bezvýpadkového spolehlivého napájení nepřetržitých provozů citlivých na výkyvy napětí, dlouholetá zkušenost se zařízeními a počet zařízení v provozu.

158. Navrhovatel spolehlivost doložil metodou analýzy předložením vyjádření společností provozujících systémy obou výrobců a také metodou syntézy.

159. Zadavatel dle navrhovatele argumentuje tak, že vytváří komplikovaná nepravdivá tvrzení o zařízení navrhovatele. Příkladem je zadavatelem tvrzená výhoda elektromagnetické spojky, kdy údajně v případě opakovaných řetězených výpadků je možné motor opět hned připojit a zatížit jej, o které navrhovatel uvádí, že je smyšlená.

160. Dalším z nich je také tvrzení zadavatele o poruše ozubeného setrvačníku motoru. Zadavatel tento argument používá pouze v neprospěch zařízení s mechanickou spojkou, nicméně uvedená porucha je spojená se základním startem, který je u zařízení s mechanickou spojkou i zařízení s elektromagne­tickou spojkou stejný. V případě této poruchy tedy ani záložní start u zařízení s elektromagne­tickou spojkou nepomůže a motor bude také vyřazen z provozu. Navrhovatel navíc dodává vyjádření oddělení kvality společnosti Hitec Power Protection BV, ve kterém se uvádí, že k uvedené poruše za posledních 25 let nedošlo. I ČVUT označuje ozubený setrvačník jako SPOF stejně jako samu elektromagnetickou spojku. Navrhovatel v této souvislosti zdůrazňuje, že ozubený věnec, hřídel motoru a spojka tvoří jedno mechanické propojení, a tedy celý motor je SPOF. Z tohoto důvodu se pro zvýšení spolehlivosti používá redundantní DUPS a toto požaduje i zadavatel v předmětném zadávacím řízení.

161. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že nemohl nabídnout jako technicky rovnocenné řešení prostou DUPS. Navrhovatel již od počátku zadávacího řízení považuje za diskriminační požadavek zadavatele na „havarijní mechanický start motoru“, a proto v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace navrhl jako třetí start (zálohu již zálohovaného startu) mechanický start pomocí stlačeného vzduchu. Řešení navrhovatele je v základní podobě redundantního startu rovnocenným řešením a doplňkové zařízení se stlačeným vzduchem navrhovatel nad rámec tohoto řešení doplnil pouze proto, aby mohl své řešení do zadávacího řízení nabídnout. 

Další průběh správního řízení

162. Usnesením ze dne 17. 2. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

163. Dne 21. 2. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí^[8]. Dne 25. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí 

164. Navrhovatel ve vyjádření shrnuje svoji dosavadní argumentaci.

165. Uvádí, že zadavatel užitím spojky mechanické může dosáhnout stejného účelu, výsledku a funkce při zachování kvality, bezpečnosti provozu a spolehlivosti jako při užití spojky elektromagnetické. Navrhovatel dále uvádí, že tvrdil a prokázal, že jediným výrobcem DUPS s elektromagne­tickou spojkou je společnost Rolls-Royce Solutions Liege S.A. a jediným českým distributorem je společnost PRONIX. Navrhovatel taktéž předložil potvrzení společností Luminus Solution S.A. a Škoda Auto, které používají oba typy spojek, přičemž z nich vyplynulo, že obě zařízení jsou funkčně rovnocenná a shodně spolehlivá. Navrhovatel je přesvědčen, že reálná zkušenost s oběma typy zařízení je nejrelevantnější (namísto teoretických debat o konstrukčních rozdílech zařízení či předkládání tvrzení subjektů disponujících zkušeností pouze s jedním typem zařízení).

166. Navrhovatel dále upozorňuje na to, že se zadavatel místo posuzování řešení jako celku věnuje pouze jednomu rozdílnému konstrukčnímu prvku – mechanické spojce. Tvrzení zadavatele o nevýhodách mechanické spojky jsou dle navrhovatele často technicky nesprávná, přičemž řešení s elektromagne­tickou spojkou má často stejné nevýhody jako řešení se spojkou mechanickou.

167. Dle navrhovatele se zadavatel vyhýbá vyjádření k náročnosti údržby zařízení se spojkou elektromagnetickou, ačkoli k tomu byl Úřadem vyzván. Dále tvrzení, že mechanická spojka údržbu vyžaduje a elektromagnetická je bezúdržbovým řešením, není pravdivé. Navrhovatel prokázal, že náročnost údržby obou zařízení je časově i finančně srovnatelná.

168. Na závěr navrhovatel Úřadu sděluje, že bylo zahájeno další zadávací řízení se shodným diskriminačním požadavkem, čímž upozorňuje na to, že se jedná v České republice o plošný problém a výsledek předmětného správního řízení je zásadní i pro budoucí veřejné zakázky.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025

169. Zadavatel trvá na svém názoru, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu, ačkoliv je zadavateli zřejmé, že se Úřad podaným návrhem meritorně zabýval.

170. Zadavatel upozorňuje, že v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ, ve kterém Úřad dovodil, že i poddodavatel může být aktivně legitimován k podání námitek, se oproti šetřenému případu jednalo o klíčovou poddodávku mající mimořádný význam pro plnění veřejné zakázky. Poddodavatel byl navíc součástí funkčně propojeného trhu s generálními dodavateli veřejné zakázky.

171. V šetřeném případě se však jedná o dodávku záložního zdroje elektrické energie, která je pouze dílčím doplňkovým plněním. Jedná se sice o plnění nezbytné (přičemž nezbytnou je v zásadě jakákoliv dodávka vč. nejzákladnějších stavebních materiálů), avšak ne podstatné, neboť se nejedná o zařízení zajišťující primární funkci. Podstatou veřejné zakázky jsou stavební práce a instalace sdělovacích zařízení k řízení drážního provozu. Předmětné plnění není podstatné ani z hlediska finančního objemu.

172. Zadavatel uvádí, že je nereálné, aby se zadavatel (projektant) zabýval každým technickým požadavkem či prověřoval počet výrobců každé technologie až do úrovně poddodávek tvořících zlomky předmětu plnění veřejné zakázky.

173. Zadavatel v této souvislosti upozorňuje, že bude-li v důsledku nepřiměřeně extenzivního výkladu umožněno, aby byly technické podmínky rozsáhlých staveb v řádech miliard korun napadány kterýmkoliv poddodavatelem jakékoliv technologie do takových staveb umisťované, bude to mít destruktivní vliv na zadavatelskou praxi a právní jistotu zadavatelského prostředí. Mohlo by např. dojít k situaci, kdy bude stavba v hodnotě miliard korun zrušena na základě námitek dodavatele sanitární techniky nespokojeného s technickými požadavky na umyvadla.

174. Zadavatel tedy uzavírá, že aktivní legitimace by měla být v případě poddodavatelů přiznána pouze poddodavatelům zcela klíčového plnění, které má zásadní význam pro plnění veřejné zakázky.

175. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nepřipustil technicky rovnocenné řešení, zadavatel „shrnuje, že 

-   výslovně připustil dodání technicky rovnocenného řešení,

-   žádné takové nebylo zadavateli předloženo; nelze tedy zadavateli vytýkat, že je nepřipustil,

-   žádné takové nebylo zadavateli odpovídající mírou podrobnosti ani popsáno (ani v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 56), a

-   žádné takovéto technicky rovnocenné řešení není v tomto správní řízení ani procesně relevantním způsobem tvrzeno; navrhovatel se v tomto směru omezuje pouze na obecné proklamace, a

-   o tom, že by tímto technicky rovnocenným řešením bylo dodání samotné DUPS s mechanickou spojkou (jak tvrdí navrhovatel v návrhu) lze mít značné pochybnosti již proto, že sám navrhovatel v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 56 uváděl, že k dosažení souladu s technickými podmínkami zadavatele by tato DUPS vyžadovala ještě dodatečná technická opatření, jmenovitě doplnění o soustavu na stlačený vzduch.“.

176. Co se týče sporného technického požadavku, zadavatel pouze shrnuje nosné body jeho argumentace. Uvádí, že je to zadavatel, kdo zná své potřeby, a je to vždy zadavatel, který má volnost pro rozhodnutí, jakým konkrétním způsobem chce, aby byly jeho potřeby uspokojeny. Musí se pouze jednat o legitimní a reálně existující potřebu zadavatele a stanovené technické podmínky musí směřovat k jejímu naplnění. Je také důležité, jaký význam zadavatel konkrétní potřebě přikládá, a ve vztahu k tomu musí být posuzována přiměřenost omezení hospodářské soutěže.

177. V další části vyjádření zadavatel shrnuje výhody řešení s elektromagne­tickou spojkou ve vztahu ke spolehlivosti a údržbě a upozorňuje na nevýhody řešení se spojkou mechanickou, nicméně se jedná o skutečnosti již v průběhu správního řízení tvrzené, proto je Úřad na tomto místě neopakuje.

178. Co se týče počtu výrobců zařízení s elektromagne­tickou spojkou, zadavatel trvá na tom, že existují dva světoví výrobci, přičemž uvedené zadavatel doložil. I pokud by Úřad dospěl k závěru, že existuje pouze jeden výrobce, nepovažuje to zadavatel vzhledem k tomu, že se jedná o velmi specifické a raritní zařízení (na které jsou navíc kladeny velmi náročné požadavky zadavatele plynoucí z jeho potřeb), za zásadní omezení hospodářské soutěže.

Další průběh správního řízení

179. Dne 6. 3. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel Úřad opakovaně upozornil na další zadávací řízení se shodným diskriminačním požadavkem. Navrhovatel v uvedeném zadávacím řízení požádal zadavatele (odlišného od zadavatele v předmětném zadávacím řízení) v souvislosti s tímto požadavkem o vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž obdržel shodnou technicky nesprávnou argumentaci jako v předmětném zadávacím řízení. Ačkoliv si je navrhovatel vědom, že postup jiného zadavatele v jiném zadávacím řízení je pro předmětné správní řízení irelevantní, považuje za důležité na tento zjevně systémový problém upozornit.

Rozhodnutí ve věci

180. Dne 14. 3. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0944/2024/VZ, č. j. ÚOHS-09715/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž rozhodl

• ve výroku I. napadeného rozhodnutí o tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, když v technické zprávě „Náhradní zdroj elektrické energie“ v díle 3 „Projektová dokumentace stavby (Výkresy)“ zadávací dokumentace stanovil požadavek na spojku vznětového motoru, jež má být „[e]lektromag­netická umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“, aniž by zadavatel cit. požadavek odůvodnil skutečnostmi, které by byly přiměřené jeho potřebám a zásadnímu omezení okruhu potenciálních dodavatelů této části plnění, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,
• ve výroku II. napadeného rozhodnutí podle § 263 odst. 3 zákona o uložení opatření k nápravě spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku,
• ve výroku III. napadeného rozhodnutí podle § 263 odst. 8 zákona o uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem,
• ve výroku IV. napadeného rozhodnutí podle § 266 odst. 1 zákona v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, o uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč.

181. Co se týče odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí, Úřad posuzoval, zda zadavatel prokázal, že požadavek na náhradní zdroj elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou je z pohledu zajištění jeho potřeb odůvodněný, tj. zda bylo prokázáno, že by jeho potřeby nebylo možno naplnit také zařízením vybaveným spojkou mechanickou. Úřad posuzoval jednotlivé zadavatelem uvedené důvody pro stanovení předmětného požadavku – vyšší spolehlivost zařízení s elektromagne­tickou spojkou, rychlejší start a lepší vlastnosti při opakovaných výpadcích, nižší nároky na údržbu a limitaci prostorem. Po provedeném posouzení Úřad dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by bylo možné systém s elektromagne­tickou spojkou označit za spolehlivější a odolnější vůči selhání než systém se spojkou mechanickou. Ve vztahu k údržbě Úřad uzavřel, že v případě samotné spojky neshledal podstatné rozdíly v údržbě, přičemž u dodatečného zařízení se stlačeným vzduchem zadavatel netvrdil, ani nedoložil, že by údržba dalšího zařízení znamenala nepřiměřené náklady či obtíže. Potřebou rychlého startu se Úřad nezabýval, neboť tento zadavatel neuvedl dříve v zadávacím řízení, ani později ve správním řízení v rámci koncentrační lhůty. V případě tvrzené limitace prostorem pak zadavatel netvrdil ani nedoložil, že je zásadně prostorově omezen. Podle Úřadu tedy nebyla předmětná zadávací podmínka dostatečně odůvodněna s přihlédnutím k zásadnímu omezení hospodářské soutěže.

Řízení o rozkladu

182. Dne 1. 4. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky proti napadenému rozhodnutí rozklad zadavatele z téhož dne (dále jen „rozklad“). Zadavatel je přesvědčen, že je napadené rozhodnutí nezákonné, založené na nesprávném právním posouzení věci a nesprávném zjištění skutkového stavu věci.

183. Úvodem zadavatel upozorňuje, že se napadené rozhodnutí zcela odchyluje od ustálené rozhodovací praxe, z níž vyplývá, že zadavatel má právo na volbu zadávacích podmínek v návaznosti na své odůvodněné potřeby. Úřad se v rámci napadeného rozhodnutí pasoval do role, v níž určuje, které řešení je pro zadavatele vhodné a naplňuje jeho objektivní provozní potřeby. Náhradní zdroj elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou lépe vyhovuje potřebám zadavatele, přičemž řešení se spojkou mechanickou nemůže potřeby zadavatele rovnocenně uspokojit.

184. Za věcně nesprávné pak zadavatel označuje posouzení otázky aktivní legitimace navrhovatele. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že náhradní zdroj elektrické energie je pouze marginální částí předmětu plnění veřejné zakázky a předmětná situace je proto zcela odlišná od situace posuzované v rámci rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ, v němž bylo přiznáno postavení dodavatele poddodavateli, tento však byl na rozdíl od předmětné situace dodavatelem podstatné části předmětu plnění. Zadavatel se dále ohrazuje vůči tvrzení Úřadu, že zadavatel nerozporoval postavení navrhovatele jako dodavatele, a v této části považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Zadavatel je také přesvědčen, že navrhovatel současně neunesl důkazní břemeno ve vztahu k hrozící újmě, neboť nedoložil, že by se alespoň pokusil jednat s hlavním dodavatelem o dodávce svého zařízení.

185. Co se týče předmětného požadavku na elektromagnetickou spojku, zadavatel zdůrazňuje, že CDP Přerov je prvkem kritické infrastruktury státu, a proto pro zajištění jeho nerušeného provozu zadavatel požaduje nejlepší technicky možné zařízení. Zadavatel požaduje, aby záložní start byl zcela nezávislý na primárním startu a nebyla při něm využívána žádná stejná součástka, jejíž mechanická závada by pak vyřadila oba startovací systémy. V rámci řešení navrhovatele je dále vždy přítomno další zařízení, které zvyšuje riziko selhání a také náklady na kontrolu a údržbu.

186. Co se týče údržby, elektromagnetická spojka představuje pro zadavatele menší zátěž, jelikož nevyžaduje jako mechanická spojka pravidelnou údržbu a výměnu po pěti letech (dle navrhovatele po deseti letech). Elektromagnetická spojka také s sebou nese nižší riziko omezení provozu, neboť při výměně spojky a dále také například při výměně oleje nemůže být náhradní zdroj elektrické energie v provozu a tím se zvyšuje riziko výpadku.

187. K odborným vyjádřením ČVUT zpracovaným doc. Mindlem zadavatel uvádí, že tato obsahují pouze obecné odpovědi na obecné dotazy, přičemž Úřad postavil napadené rozhodnutí na uvedených vyjádřeních a zároveň zcela opomenul vyjádření z obdobných řízení sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ a ÚOHS-P0419/2021/VZ obsahujících odlišné závěry. Zadavatel dále považuje postup Úřadu spočívající v oslovení pana doc. Mindla za účelem zpracování odborného vyjádření za věcně nesprávný. Úřad se měl dle zadavatele v případě pochybností technického rázu obrátit na nestranného odborníka nebo nechat vypracovat znalecký posudek (zadavatel dále v rámci vyjádření navrhuje konkrétní odborné dotazy).

188. Závěry Úřadu o srovnatelné spolehlivosti obou řešení považuje zadavatel za zcela nepřiléhavé. Vyjádření společnosti Škoda Auto nemá dle zadavatele dostatečnou vypovídací hodnotu a Úřad nahlíží odlišně na referenci společnosti Škoda Auto a vlastní zkušenost zadavatele z provozu CDP Praha. Dle zadavatele nejsou relevantní ani tvrzení výrobců jednotlivých řešení. Úřad měl spíše zkoumat problematiku selhání mechanického komponentu a selhání komponentu fungujícího na elektromagnetic­ké bázi.

189. Dále zadavatel namítá nesprávnost postupu Úřadu ve vztahu k argumentaci zadavatele výhodou elektromagnetické spojky spočívající v rychlém startu záložního systému. Dle názoru zadavatele tato jeho argumentace není opožděná, neboť jí zpochybňoval věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, a to konkrétně odborného vyjádření ČVUT.

190. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Rozhodnutí o rozkladu

191. Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-18570/2025/162 ze dne 22. 5. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0040/2025/VZ, které nabylo právní moci téhož dne (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

192. Předseda Úřadu se v rámci druhostupňového rozhodnutí nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace navrhovatele, přičemž se v této věci plně ztotožnil se závěry napadeného rozhodnutí, tedy že navrhovatel byl aktivně legitimován k podání námitek a následně návrhu.

193. Dále se předseda Úřadu věnoval těm námitkám rozkladu, u nichž se taktéž plně ztotožnil se závěry napadeného rozhodnutí, a až následně přistoupil k odůvodnění zrušení napadeného rozhodnutí.

194. Ve vztahu k otázce spolehlivosti spojek předseda Úřadu dospěl k závěru, že shromážděné podklady podporují závěr napadeného rozhodnutí, tedy že nebylo prokázáno, že by jedno z možných řešení bylo méně spolehlivé. Z pohledu spolehlivosti jsou tedy obě zařízení rovnocenná. Námitku nesprávného posouzení opožděnosti tvrzeného důvodu týkajícího se požadavku na rychlost startu a řešení opakovaných výpadků předseda Úřadu také neměl za důvodnou, neboť argumentace zadavatele nijak nezpochybňovala věrohodnost odborného vyjádření ČVUT, pouze rozporovala závěry v něm uvedené. Stejně tak se předseda Úřadu ztotožnil se závěrem napadeného rozhodnutí, že zadavatel netvrdil a nedoložil, že je prostorově zásadně limitován a ani v zadávacích podmínkách prostorové omezení nikterak blíže nespecifikoval.

195. Ke zrušení napadeného rozhodnutí předseda Úřadu přistoupil z důvodu nesprávného vyhodnocení pokladů rozhodnutí Úřadem ve vztahu k tvrzené potřebě bezúdržbovosti. Závěry Úřadu totiž v tomto ohledu nekorespondovaly s obsahem shromážděných podkladů rozhodnutí, z nichž vyplývá, že rozdíly v náročnosti údržby samotných spojek existují, přičemž údržba mechanické spojky je náročnější než údržba spojky elektromagnetické. Předseda Úřadu tedy dospěl k závěru, že Úřad nepostupoval v této části v souladu se zásadami správního řízení a napadené rozhodnutí je v této části nesprávné, a tedy i nezákonné.

196. Předseda Úřadu uzavřel, že zadavatel dostatečně odůvodnil a prokázal, že předmětný požadavek na elektromagnetickou spojku sleduje zájem zadavatele na bezúdržbovosti spojky, tento zájem je zcela oprávněný a zařízení s mechanickou spojkou není schopné potřebu zadavatele spočívající v bezúdržbovosti naplnit rovnocenným způsobem.

197. Bližší odůvodnění předsedy Úřadu týkající se jednotlivých závěrů Úřad uvádí dále v textu tohoto rozhodnutí.

Nové projednání věci Úřadem

198. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 28. 5. 2025 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

199. Usnesením ze dne 30. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

200. Dne 5. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne a dne 6. 6. 2025 obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 5. 6. 2025

201. Navrhovatel nesouhlasí s postupem a závěrem předsedy Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí, kdy jediným důvodem zrušení napadeného rozhodnutí byla údajná bezúdržbovost elektromagnetické spojky, která má zajistit nepřerušený provoz náhradního zdroje elektrické energie. Bezúdržbovost elektromagnetické spojky nebyla v průběhu správního řízení prokázána a předseda Úřadu navíc otázku bezúdržbovosti nesprávně považoval za nespornou.

202. Otázka údržby spojek byla řešena již v řízení před Úřadem (viz vyjádření navrhovatele ze dne 28. 1. 2025), přičemž navrhovatel prokázal, že jak zařízení s mechanickou spojkou, tak zařízení s elektromagne­tickou spojkou vyžaduje údržbu (i když jiný typ). Tato otázka tedy byla navrhovatelem rozporována, přičemž zadavatel bezúdržbovost elektromagnetické spojky pouze tvrdil, ale neprokázal.

203. Navrhovatel odkazuje na své vyjádření ze dne 28. 1. 2025, v němž uvedl, že generální oprava DUPS prováděná po 10 letech zahrnuje výměnu ložisek kinetického modulu a generátoru a dalších částí zařízení na základě stavu a po dohodě se zákazníkem a následně uvedl, že „v tomto se výrobci Rolls-Royce a Hitec neliší, neboť standardní živostnost ložisek je přibližně 10 let“. Z právě uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že ložiska je nutné měnit u DUPS s mechanickou i elektromagne­tickou spojkou.

204. Navrhovatel dále uvádí, že u mechanické spojky dochází k pravidelné údržbě a u spojky elektromagnetické k pravidelným kontrolám, v rámci nichž je provedena údržba toho, co je potřeba. V obou případech tedy dochází k údržbě spojky, název prováděných úkonů není důležitý.

205. Navrhovatel dále odkazuje na knihu „Data Centre Power Systems“ (kterou citoval i v rámci svého vyjádření ze dne 28. 1. 2025), v níž byly zmíněny tzv. třecí lamely elektromagnetické spojky. V této souvislosti navrhovatel předkládá servisní manuál elektromagnetické spojky typu Stromag použité u výrobce DUPS s elektromagne­tickou spojkou, v němž je popsán postup při výměně zmíněných třecích lamel. Z právě uvedeného tedy dle navrhovatele vyplývá, že i elektromagnetická spojka obsahuje komponenty, které je třeba v průběhu životnosti DUPS vyměnit, čímž dojde přinejmenším k dočasnému odstavení zařízení z provozu. Z předloženého manuálu plyne, že sice nelze předem stanovit interval potřebných kontrol, údržby či oprav, avšak je zřejmé, že jsou vyžadovány. Z manuálu dále plyne, že při nich musí dojít k přerušení provozu, jelikož vyžadují uvolnění nebo úplné odmontování některých součástí elektromagnetické spojky.

206. Navrhovatel upozorňuje, že popis údržby elektromagnetické spojky ve srovnání obou variant spojek byl minimálně od 28. 1. 2025 součástí správního spisu a navrhovatel výše uvedený servisní manuál předkládá pouze za účelem poukázání na již dříve tvrzenou skutečnost. Servisní manuál je dokumentem, kterým by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, čímž je také skutečnost, že předseda Úřadu pokládá elektromagnetickou spojku za bezúdržbové řešení.

207. Navrhovatel konstatuje, že závěry předsedy Úřadu týkající se náročnosti údržby jsou nesprávné, a dále popisuje typy odstávek, ke kterým u obou typů zařízení dochází. V prvé řadě se jedná o odstávky spojené s pravidelnou údržbou zařízení, které u mechanické spojky probíhají jednou ročně a u elektromagnetické dvakrát ročně, a dále o odstávky spojené s generální opravou DUPS probíhající jednou za deset let.

208. Roční pravidelná odstávka se provádí u obou typů zařízení z důvodu roční předepsané údržby dieselového motoru, který je součástí obou DUPS. V rámci této odstávky pak dochází u zařízení s mechanickou spojkou k výměně oleje, a zařízení tak nemusí být odstavováno z provozu speciálně kvůli výměně oleje. U zařízení s elektromagne­tickou spojkou pak dochází k odstávce dvakrát ročně z důvodu ručního mazání vnitřních ložisek kinetického modulu, přičemž při obou odstávkách se ručně (nikoliv automaticky) měří vzduchová mezera mezi disky elektromagnetické spojky ve dvou polohách a pokud je mimo toleranci, musí se znovu ručně nastavit. Ke změně velikosti vzduchové mezery navíc dochází vždy v závislosti na počtu sepnutí spojky (což je zase dáno vnějšími podmínkami, zejména kvalitou napájení veřejné sítě). Z tohoto důvodu je výrobcem předepsána v rámci čtvrtletní údržby DUPS kontrola elektromagnetické spojky a je ji možno provést pouze při odstávce zařízení. U zařízení s elektromagne­tickou spojkou je dále kontrolována tloušťka třecích lamel spojky, které je nutné v případě potřeby vyměnit. Navrhovatel pokračuje, že u zařízení s mechanickou spojkou PowerPro2700 je mazání ložisek automatické, a proto zařízení nemusí být kvůli mazání odstavováno z provozu.

209. Generální oprava DUPS prováděná jednou za 10 let trvá u výrobce Hitec Power Protection BV přibližně jeden týden, přičemž navrhovatel uvádí, že trvá mnohem kratší dobu než u zařízení s elektromagne­tickou spojkou společnosti Rolls-Royce Solution Liege S.A. V rámci generální opravy dochází k repasování mechanické spojky, což trvá pouze cca 2 hodiny. Navrhovatel uvádí, že mechanická spojka má za splnění podmínek předepsané údržby a repase předepsaných částí (včetně spojky pod 10 letech) životnost minimálně 25 let. V tomto se tedy zařízení obou výrobců neliší. Generální oprava zařízení s elektromagne­tickou spojkou vyžaduje úplné vyřazení z provozu a zahrnuje vyjmutí komponent na diagnostiku, čištění, výměnu třecích lamel, dále oproti mechanické spojce činnost spojenou s řídícím členem a elektrickou napájecí součástí elektromagnetické spojky.

210. Dle navrhovatele tedy ani jedna spojka nezajistí zcela nepřerušený provoz a závěr předsedy Úřadu, dle kterého již nemá smysl zabývat se údržbou celého DUPS, tak ztrácí váhu. Údržba celého DUPS je totiž jediným kritériem vhodnosti řešení.

211. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že disponuje zahraničními referencemi z projektů kritické infrastruktury, což svědčí o tom, že jeho řešení je dostatečně spolehlivé a údržba mechanické spojky žádným způsobem neohrožuje jeho fungování.

212. Navrhovatel dále opětovně zdůrazňuje, že dodatečné zařízení se stlačeným vzduchem není součástí mechanické spojky ani zařízení, které měl navrhovatel zájem zadavateli nabídnout. Jedná se o dobrovolnou komponentu nad rámec standardního redundantního startu, o třetí záložní start. Pokud by bylo součástí nabízeného řešení, vyžadovalo by údržbu, pokud by jej však zadavatel nevyžadoval, součástí by nebylo. Údržbu tohoto zařízení tedy nemá smysl zohledňovat.

213. Navrhovatel v rámci správního řízení prokázal, že elektromagnetická spojka není bezúdržbovým řešením. Obě řešení jsou z hlediska údržby stejně náročné, a proto není možné návrh navrhovatele zamítnout s tím, že zadavatel obhájil zadávací podmínku bezúdržbovosti elektromagnetické spojky.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 6. 6. 2025

214. Zadavatel konstatuje, že vzhledem k tomu, že do spisu nebyly po rozhodnutí předsedy Úřadu doplněny žádné další podklady, nedošlo ke změně skutkových okolností a Úřad je vázán právním názorem předsedy Úřadu, není jiná možnost než návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítnout.

215. Zadavatel nicméně konstatuje, že považuje posouzení jeho ostatních námitek za věcně nesprávné a v rozporu se zákonnou úpravou.

216. Co se týče otázky aktivní legitimace navrhovatele, je zadavatel přesvědčen, že i přes extenzivní výklad pojmu dodavatele pro účely aktivní legitimace by mělo být přihlíženo k podílu předmětného plnění na celkové hodnotě veřejné zakázky. Z argumentace Úřadu a předsedy Úřadu totiž plyne, že bude vždy stačit, když bude plnění dosahovat hodnoty nadlimitní veřejné zakázky. Uvedené dle zadavatele povede k možnosti blokovat zadávací řízení v hodnotě desítek miliard korun dodavatelem nabízejícím plnění v hodnotě jen cca 11 mil. Kč (v případě některých veřejných zadavatelů i pouze cca 3,5 mil. Kč).

217. Zadavatel je přesvědčen, že poklady ve spise již teď svědčí o jednoznačném závěru, že elektromagnetická spojka je z odlišných důvodů vhodnějším řešením než spojka mechanická. Úřad i jeho předseda dle zadavatele nesprávně vyhodnotili podklady a v případě pochybností měli nechat vypracovat znalecký posudek.

218. Zadavatel také nesouhlasí s posouzením námitky týkající se znevěrohodnění podkladu pro vydání rozhodnutí (konkrétně odborného vyjádření ČVUT). Zadavatel uvádí, že „[j]estliže v rámci odborného vyjádření doc. Mindla je zjednodušeně řečeno, že neshledává v rámci mechanické a elektromagnetické spojky žádné rozdíly, tak tvrzení zadavatele v rámci doplňujícího vyjádření k vyjádření k odbornému vyjádření ČVUT, v rámci kterého uvádí konkrétní dopady rozdílů v obou řešení spojek DÚPS, je zcela zjevným zpochybněním odborného vyjádření doc. Mindla, neboť jasně poukazuje, že jeho závěry jsou neúplné, nesprávné, a tudíž je nelze jako podklad pro rozhodnutí použít, neboť opomenul zcela zásadní rozdíl.“.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

219. Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v druhostupňovém rozhodnutí – přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení, odborných vyjádření, vyjádření účastníků správního řízení a dalších podkladů předložených účastníky správního řízení rozhodl o zamítnutí návrhu.

220. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

221. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

222. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

223. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

224. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

225. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

226. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

227. Podle § 251 odst. 5 zákona v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

228. Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

229. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

230. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 4.2 zadávací dokumentace „výstavb[a] nové budovy CDP Přerov za účelem dálkového řízení provozu železniční dopravy na území Moravy a Slezska a umístění technologického zařízení pro systémy řízení. S tím souvisí i vybudovaní nového energocentra pro zálohované napájení obou technologických budov. Dále budou vybudovány nové garáže a parkoviště jako pro služební vozy tak i pro vozy zaměstnanců. Předmětem této veřejné zakázky je rovněž zpracování Realizační dokumentace stavby, Dokumentace skutečného provedení stavby včetně geodetické části a ES prohlášení o ověření subsystému, posouzení shody s TSI oznámeným subjektem a nezávislé posouzení bezpečnosti, analýze a hodnocení rizik změny železniční infrastruktury, provedených podle článků nařízení Komise (EU) č. 402/2013.“.

231. Předmět plnění je v podrobnostech patrný ze soupisu prací s výkazem výměr, přičemž sporný požadavek se týká objektu „D.1.3 Silnoproudá technologie včetně DŘT – PS 35 Náhradní zdroj elektrické energie“ (v tabulce zvýrazněn):

Objekt	Popis
D.1.1	Zabezpečovací zařízení
PS 11	Technologie DOZ pro CDP2 Přerov
D.1.2	Sdělovací zařízení včetně DDTS
PS 21	Úprava a doplnění kabelizace
PS 22	Datová a sdělovací technologie
PS 23	Vnitřní sdělovací a datové rozvody
PS 24	EPS (Elektrická požární signalizace)
PS 25	PZTS (EZS), EKV, perimetrický systém
PS 26	ASHS
PS 27	Kamerový systém
PS 28	DDTS ŽDC
PS 29	Úprava a přemístění stávajících zařízení DOZ z CDP1
D.1.3	Silnoproudá technologie včetně DŘT
D.1.3.1	Dispečerská řídicí technika (DŘT)
PS 31	DŘT
PS 32	ED Přerov, doplnění DŘT
D.1.3.2	Technologie transformačních stanic vn/nn
PS 33	Transformovna 22/0,4 kV, vč. rozvodny VN 22 kV
PS 34	Energocentrum, rozvodna nn 0,4 kV
PS 35	Náhradní zdroj elektrické energie
PS 36	Transformovna 22/0,4, vlastní spotřeba stejnosměrná
PS 37	Úprava vstupních VN rozvaděčů areálového rozvodu 22 kV
D.1.4	Ostatní technologická zařízení
PS 41	Výtahy
D.2.1	Inženýrské objekty
D.2.1.1	Inženýrské sítě
SO 11	Přeložky inženýrských sítí
SO 12	Úprava kabelového rozvodu vn 22kV
SO 13	Kabelový rozvod nn 0,4kV
SO 14	Uzemnění energocentra
SO 17	Venkovní osvětlení, vč. úpravy stávajícího
SO 18	Přeložka kabelů 6kV
D.2.1.2	Potrubní vedení
SO 21	Venkovní vodovod
SO 22	Venkovní kanalizace
SO 23	Přečerpávací stanice
SO 24	Retenční galerie – RG
D.2.1.3	Pozemní komunikace
SO 31	Komunikace a zpevněné plochy
SO 31.1	Komunikace a zpevněné plochy – areál CDP
SO 31.2	Komunikace a zpevněné plochy – veřejně přístupná komunikace
SO 32	Komunikace a zpevněné plochy – areál OŘ Olomouc (nově OŘ Ostrava)
D.2.1.4	Kabelovody
SO 41	Kabelovod
D.2.2	Pozemní stavební objekty a technické vybavení pozemních stavebních objektů
D.2.2.1	Pozemní objekty budov
SO 01	Nová budova CDP
SO 01.01	Architektonicko-stavební řešení
SO 01.02	Stavebně konstrukční řešení
SO 01.41	Zdravotně technické instalace
SO 01.42	Vzduchotechnika
SO 01.43	Plynovod
SO 01.44	Zařízení pro vytápění staveb
SO 01.45	Měření a regulace
SO 01.46	Nová budova CDP – Zařízení silnoproudé elektrotechniky včetně ochrany před bleskem
SO 01.49	Interiér
SO 01.49.01	Interiér – zařízení pevně spojená se stavbou
SO 02	Energocentrum
SO 02.01	Energocentrum – Architektonicko-stavební řešení
SO 02.41	Vnitřní kanalizace
SO 02.42	Vzduchotechnika
SO 02.44	Zařízení pro vytápění staveb
SO 02.45	Energocentrum část Měření a regulace
SO 02.46	Energocentrum – Zařízení silnoproudé elektrotechniky včetně ochrany před bleskem
SO 04	Novostavba garáží
SO 04.01	Novostavba garáží – Architektonicko-stavební řešení
SO 04.42	Vzduchotechnika
SO 04.45	Novostavba garáží – Měření a regulace
SO 04.46	Novostavba garáží – Zařízení silnoproudé elektrotechniky včetně ochrany před bleskem
SO 05	Stavební úpravy stávajícího objektu CDP
SO 05.01	Architektonicko-stavební řešení
SO 05.41	Zdravotně technické instalace
SO 05.42	Vzduchotechnika
SO 05.46	Stavební úpravy stávajícího objektu CDP – Zařízení silnoproudé elektrotechniky včetně ochrany před b
SO 06	Stavební úpravy transformovny TS 8
D.2.2.2	Demolice, příprava území
SO 07	Demolice a příprava území – vydáno stavební povolení; pouze náklady do SR
SO 07.1	Demolice a příprava území – demolice
SO 07.2b	Kácení mimolesní zeleně – odstranění pařezů
D.2.2.3	Drobná architektura a oplocení
SO 08	Oplocení areálu CDP
SO 09	Sadové úpravy, venkovní relaxační plochy, mobiliář a přístřešek na kola
SO 09.01	Sadové úpravy, venkovní relaxační plochy, mobiliář a přístřešek na kola – zařízení pevně spojená
D.9	Ostatní
SO 90–90	Likvidace odpadů
H	Všeobecný objekt

SO 98–98

Všeobecný objekt

232. V kapitole 3 technické zprávy „Náhradní zdroj elektrické energie“ v díle 3 „Projektová dokumentace stavby (Výkresy)“ zadávací dokumentace zadavatel uvádí:

„CDP Přerov zajišťuje dálkové řízení vlakového provozu na území Moravy a Slezska. Pracoviště, technologie a technické zázemí je od roku 2011 v budově CDP, Tovární 3286/12c, 750 02 Přerov. CDP Přerov je prvkem kritické infrastruktury. Výpadek činnosti CDP Přerov by měl fatální následky na zajištění provozuschopnosti dráhy a tím pádem k ohrožení životů a zdraví cestujících, dalších uživatelů dráhy i veřejnosti. Jedná se tedy o jeden ze stěžejních objektů pro zajištění základní činnosti SŽ.

3.1. POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU

Řízení provozu železniční dopravy má základní dodávku elektřiny z rozvodu 22/0,4 kV a záložním zdrojem je dieselagregát (DA) vybavený zařízením UPS pro okamžitou dodávku.

Stávající trafostanice umístěná v areálu OŘ je pro uvažovaný rozsah rozšíření areálu CDP kapacitně nedostatečná, totéž platí i pro stávající záložní zdroj pro budovu CDP.

3.2 NOVÝ STAV

Stávající budova CDP bude rozšířena o výstavbu nové budovy CDP pro zajištění dostatečné kapacity, stávající budova CDP bude i nadále využívána souběžně s touto novou budovou. Z hlediska napájení se vybuduje samostatný objekt energocentra. S ohledem na napájení kritické infrastruktury je objekt energo centra jak stavebně tak technologicky tvořen dvěma redundantními částmi (stavebně/ požárně oddělenými). Technologická kapacita energocentra je v redundanci 2N tj. k dispozici je přesně dvakrát tolik kapacity, které jsou potřeba pro zajištění 100% provozu. Vše 2×. Při výpadku jakékoliv dílčí části tedy dojde k poruše, ale nedojde k výpadku, protože provoz je zajištěn přes druhou větev, která je zcela identická. V každé ze dvou redundantní větví je osazena trafostanice 22/0,4 o výkonu osazeného transformátoru pro 100% pokrytí spotřeb CDP zálohovaná dynamickou UPS v bez výpadkovém provedení o výkonu 100% pokrytí spotřeb CDP se zásobami phm na 8hodin provozu.

3.2.1 Situování a dispoziční řešení

Objekt nového energocentra je situován v areálu OŘ v blízkosti stávající budovy CDP. Skladba místností objektu byla navržena v kontextu použité technologie a nutnosti zajištění jejího bezporuchového provozu. Objekt obsahuje tyto místnosti: (…) náhradní zdroj I (107), náhradní zdroj II (108), (…).

Dvojice soustrojí DUPS (dieselový motor, alternátor, setrvačník, tlumivka) se osadí do místnosti 107, 108. Stroj má tlumení vibrací již v rámci dodávky do vlastní ocelové rámové konstrukce. Podlaha místnosti je navržená s povrchovou úpravou odolnou proti ropným látkám a vybavená prahem proti úniku těchto provozních kapalin do vnějšího prostředí. V místnosti jsou umístěny části vzduchotechniky pro sání a výfuk chladícího vzduchu včetně tlumičů, dále je zde osazeno chlazení prostřednictvím výměníkové jednotky osazené na střeše objektu a odvod spalin.“.

233. V kapitole 4 technické zprávy „Náhradní zdroj elektrické energie“ v díle 3 „Projektová dokumentace stavby (Výkresy)“ zadávací dokumentace zadavatel k záložním zdrojům elektrické energie dále uvádí:

„(…) Pro bez výpadkové napájení nové a stávající technologie v obou částech CDP bude instalována dvojice dynamických UPS (DUPS) o výkonu 2 000kVA. Zdroj záložního napájení zajistí 100% zálohu transformátorů při výpadku distribuční sítě. Dvojice záložních zdrojů v redundantním zapojení 2N (A+B) bude v plně bez výpadkovém napájení, tj. i při ztrátě distribuční sítě nedojde ke zhoršení kvality dodávané elektrické energie.

Dynamické UPS jsou složeny ze setrvačníkového systému, dieselového motoru, alternátoru. Obě DUPS budou opatřeny vlastními nádržemi PHM s dobou zálohy min. 8 hod.. Při servisní činnosti na jedné z nich nebude ovlivněna spolehlivost druhé a to včetně kvality napájení. Zařízení bude opatřeno plnou diagnostikou s propojením na elektrodispečink.

4.2 ZÁLOŽNÍ ZDROJ DUPSA(B)

Jako záložní zdroj byla dle požadavku investora zvolena technologie Dynamické UPS. Jedná se o systém jednoosého elektrického stroje s elektromagne­tickým kinetickým akumulátorem energie a synchronním alternátorem s provozní životností min. 25 let. Záložní zdroje budou instalovány do strojovny s provozní vzduchotechnikou.

Do strojovny bude instalován technologický systém dvou nových záložních zdrojů, každý o COP výkonu 2000 kVA/ 1600kW.

Spojka vznětového motoru: Elektromagnetická umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby

Základní funkce stroje

Spouštění a provoz strojů bude plně automatický pomocí řídicího systému s automatickým ovládáním rozvodného systému (Power panel technologické části je přímo provázán s ŘS stroje a je nedílnou součástí dodávky technologického celku). Při ztrátě napětí nebo kmitočtu v jedné nebo více fázích pod nastavenou hodnotu, musí být veškeré připojené aplikace okamžitě vykryty kinetickým akumulátorem strojů tak, aby nebyl znatelný pokles napětí. Dieselový motor záložního zdroje bude automaticky nastartován elektrickým startérem ze startovací baterie. V případě nezdařeného startu se pokus opakuje a v případě druhého nezdařeného startu z důvodu poruchy elektrického startovacího systému, bude motor nouzově nastartován přímo mechanicky – sepnutím elektromagnetické spojky. Tato funkce je striktně požadována jako nutná havarijní – motor musí být možné nastartovat neprodleně mechanicky i v případě havárie startérů, startovacích akumulátorů či v režimu doběhu motoru bez nutnosti čekat na jeho úplné zastavení.

Po sepnutí elektromagnetické spojky převezme postupně plnou zátěž dieselový motor. Zavlečení napětí generovaného záložním zdrojem do nadřazené distribuční sítě je vyloučeno – vypínač hlavního přívodu do stroje musí být při defektu vstupního napětí (nebo při provozním testu se zátěží) vypnut řídicím systémem a při práci stroje v zálohovacím „Emergency“ režimu blokován. Po obnovení napětí nadřazené distribuční síti stroj pokračuje v provozu (diesel-motor běží) pro případ opakovaného výpadku sítě. Po nastavené době dojde k fázové synchronizaci stroje s nadřazenou sítí a po sepnutí k postupnému převedení výkonu zpět na distribuční síť. Elektromagnetická spojka se rozepne a dieselový motor se po dochlazení uvede zpět do režimu Stand-By (provozní VZT a chlazení zůstává ještě z důvodu odvedení zbytkového tepla z prostoru strojoven několik minut ve zchlazovacím provozu). Akumulátor energie a výstupní alternátor zůstává trvale v chodu a v běžném režimu pracuje jako stabilizátor napětí, kompenzátor účiníku a filtr vyšších harmonických.“.

Z vysvětlení zadávací dokumentace

234. Ve „Vysvětlení/změ­na/doplnění zadávací dokumentace č. 3“ ze dne 9. 9. 2024 zadavatel na dotaz ve znění

»Zadavatel v Technické zprávě týkající se náhradního zdroje elektrické energie (dokument označený v zadávací dokumentaci jako „D₁_3_2_PS35_01“) stanovil závazné požadavky na záložní zdroj pro napájení DUPS. Jedním z definovaných parametrů je i spojka vznětového motoru (viz strana 9). Zadavatel na spojku stanovil následující požadavek: „Elektromagnetická umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“. Zadavatel tedy výslovně uvádí elektromagnetickou spojku. Žádáme tímto Zadavatele o informaci, zda za rovnocenné řešení bude považovat také spojku mechanickou, tedy zda může vybraný dodavatel při realizaci Veřejné zakázky a zajištění náhradního zdroje elektrické energie využít mechanickou spojku.

Pakliže by Zadavatel využití mechanické spojky nevyužil, žádáme Zadavatele o vysvětlení, jaké potřeby jej vedou k rozhodnutí, že pro náhradní zdroj připustí výlučně elektromagnetickou spojku. Tazatel je totiž přesvědčen, že obě tato řešení jsou kvalitativně stejná a plní shodný účel. Pokud by Zadavatel umožnil využití výhradně elektromagnetické spojky, jednalo by se o diskriminační požadavek, neboť by tím nedůvodně omezoval dodavatele, kteří nabízejí kvalitativně stejné plnění, v možnosti podílet se na realizaci Veřejné zakázky. Tím, že Zadavatel specifikoval požadavky pouze na elektromagnetickou spojku, de facto vyloučil ostatní dodavatele, kteří dodávají spojku mechanickou, která je však z hlediska účelu kvalitativně stejná, a tedy rovnocenná se spojkou elektromagnetic­kou.

Specifická formulace požadavků může upřednostňovat určitého dodavatele a omezit možnosti ostatních potenciálních dodavatelů. Tím může dojít k narušení rovnováhy na trhu a narušení hospodářské soutěže. K tomu lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně, č.j. 62 Ca 27/2009, ze dne 28. 4. 2011, ve kterém je uvedeno: „Pokud by pak zadávací dokumentace odkazovala na konkrétní obchodní firmu nebo dokonce konkrétní výrobek, docházelo by k omezení konkurence, a tedy i soutěže. Zákaz uvádět v zadávací dokumentaci obchodní firmu však není absolutní a ZVZ stanoví dvě výjimky, kdy jsou odkazy přípustné. Zadavatel tak může odkázat na obchodní firmu tehdy, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nebo tehdy, není-li schopen popsat předmět veřejné zakázky s použitím specifikací, které jsou dostatečně přesné a srozumitelné všem dodavatelům. Vždy však musí umožnit použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení.“ K obdobnému závěru dospěl rovněž Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 ze dne 16. 10. 2010, ve kterém konstatoval: „Zadavatel při zpracování zadávací dokumentace nesmí použít mj. odkazy na konkrétní obchodní firmy, ledaže by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky a pokud by popis předmětu veřejné zakázky stanovený technickými podmínkami plnění nebyl přesný a srozumitelný. V takovém případě však musí zadavatel připustit jakékoliv jiné obdobné řešení vyhovující jeho požadavkům na plnění předmětu veřejné zakázky.“ Přestože Zadavatel v tomto případě výslovně neoznačuje konkrétního výrobce nebo výrobek, s ohledem na relevantní trh existuje pouze jediný dodavatel, který je schopen elektromagnetickou spojku dodat. Zadavatel by proto měl připustit nabídnutí rovnocenného řešení, tedy mechanickou spojku, aby nedůvodně nediskriminoval dodavatele, kteří jsou schopni Zadavateli poskytnout plnění, které bude plnit stejný účel jako zařízení s elektromagne­tickou spojkou.

S ohledem na výše uvedené tazatel žádá Zadavatele o poskytnutí vysvětlení, zda Zadavatel považuje mechanickou spojku za rovnocennou s elektromagne­tickou a zda vybraný dodavatel bude moci dodat náhradní zdroj elektrické energie s mechanickou spojkou.«

odpověděl, že

„[e]lektromag­netická spojka s doplňkovou specifikací popisem uvedený v tech. zprávě splňuje požadavky na technické a kvalitativní řešení zadavatele (viz kapitola 4.2 str. 11 Základní funkce stroje a kapitola 17 Použité přístroje). Zdůrazňujeme, že je v zadávací dokumentaci požadována funkce nouzového mechanického startu motoru v případě selhání elektrického startovacího systému viz popis v technické zprávě. 

Potencionální zhotovitel může nabídnout stejné, nebo technicky a kvalitativně lepší řešení splňující podmínky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci.“

235. Ve „Vysvětlení/změ­na/doplnění zadávací dokumentace č. 5“ ze dne 19. 9. 2024 zadavatel na dotaz ve znění:

„Zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 uveřejněném na profilu zadavatele dne 9. 9. 2024 reagoval na dotaz č. 27. Předmětem byla otázka, zda zadavatel akceptuje v rámci náhradního zdroje elektrické energie i jinou než jím výslovně uvedenou elektromagnetickou spojku. Zadavatel v odpovědi uvedl, že zhotovitel může nabídnout stejné nebo technicky a kvalitativně lepší řešení splňující podmínky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci, přičemž mj. zdůraznil, že požaduje funkci nouzového mechanického startu motoru v případě selhání elektrického startovacího systému.

Tazatel může zadavateli nabídnout jiné řešení než elektromagnetickou spojku, kterým je schopen naplnit všechny zadavatelem požadované funkce stanovené v zadávací dokumentaci. Plnění nabízené tazatelem vyhovuje požadavku havarijního mechanického startu motoru, a to startem pomocí akumulovaného stlačeného vzduchu, spojka je volnoběžná. Plnění samozřejmě zaručuje mechanický start i v případě havárie startérů, startovacích akumulátorů, jakož i všechny ostatní podmínky stanovené v zadávací dokumentaci.

V kontextu poskytnutého vysvětlení na dotaz č. 27 tímto zadavatele žádáme o informaci, zda plnění, které plně vyhovuje požadavkům zadavatele, avšak nejedná se o elektromagne­tickou spojku, kterou zadavatel výslovně v zadávací dokumentaci uvádí, je vyhovující a potenciální zhotovitel může takové plnění v rámci náhradního zdroje elektrické energie nabídnout.“

odpověděl, že

„[z]adavatel trvá na dodržení specifikací uvedených v zadávací dokumentaci – tedy vždy se musí jednat o elektromagne­tickou spojku. Zadavatel v zadávací dokumentaci popsal požadované řešení dostatečně obecně bez vazby na konkrétní výrobce, kteří tyto typy zařízení vyrábějí a jsou dostupné na evropském trhu. Zadavateli není známo, jak je uváděno v dotazu č. 27, že uvedenému požadavku by vyhovoval pouze jeden výrobce.

Elektromagnetická spojka byla vyprojektována pro její podstatně lepší vlastnosti výrazně zvyšující spolehlivost zařízení, a to je možnost nouzového startu pomocí elektromagnetické spojky (umožňuje přenos točivého momentu oběma směry) při selhání elektrického startu (prostřednictvím starteru a baterií) a také minimální údržby. Je nutné se na navrhovaná řešení dívat i optikou toho, že se jedná o významnou stavbu dopravní infrastruktury a zároveň objekt strategického významu. 

V zadávacím není možné porovnávat technická řešení, která se principiálně liší od požadovaného řešení (což zcela jednoznačně volnoběžná mechanická spojka doplněna startem pomocí akumulovaného vzduchu je).“

Posouzení věci Úřadem

K aktivní legitimaci navrhovatele

236. Dříve než Úřad přistoupí k věcnému rozhodování o návrhu, je nezbytné, aby se vypořádal s argumentací zadavatele uvedenou ve vyjádření k návrhu a také v rámci rozkladu, dle které není navrhovatel aktivně legitimován k podání námitek a následně návrhu.

237. Zadavatel v této souvislosti upozorňuje, že navrhovatel není dodavatelem stavebních prací, které jsou hlavním předmětem veřejné zakázky, přičemž dodávka náhradního zdroje elektrické energie, proti jejímž zadávacím podmínkám navrhovatel brojí, tvoří pouze zlomek předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel je přesvědčen, že návrh proti postupu zadavatele může podat pouze dodavatel, tj. nikoliv poddodavatel.

238. Navrhovatel je naopak přesvědčen, že je aktivně legitimován k podání námitek proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky i jako poddodavatel, přičemž v námitkách a následně v návrhu k tomuto uvádí, že „podniká na relevantním trhu, jelikož dodává mechanickou spojku pro vznětové motory záložního zdroje a požadavek na výhradně elektromagnetickou spojku mu zcela zabraňuje nabídnout své plnění generálnímu dodavateli požadovaného plnění Veřejné zakázky a realizovat zisk z poddodavatelského plnění.“.

239. Z vymezení okruhu osob oprávněných podat námitky proti zadávací dokumentaci podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první ve spojení s odst. 3 cit. ustanovení zákona vyplývá, že takovou osobou může být i dodavatel bez statutu účastníka zadávacího řízení.

240. Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona pak musí být naplněny dvě podmínky:

1. musí se jednat o dodavatele;

2. dodavateli hrozí nebo vznikla újma (v důsledku postupu zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona).

241. K naplnění první podmínky Úřad uvádí, že definice dodavatele je obsažena v ustanovení § 5 zákona, které stanoví, že dodavatelem se pro účely zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Úřad konstatuje, že pojem dodavatel je třeba v souladu s jeho definicí v ustanovení § 5 zákona vykládat i pro účely ustanovení § 241 odst. 1 zákona. O poddodavateli pak lze tedy v obecné rovině uvažovat v tom smyslu, že spadá pod tuto širokou definici dodavatele, pokud zboží, služby či stavební práce, které jsou (alespoň zčásti) předmětem plnění veřejné zakázky, nabízí, byť by to bylo prostřednictvím jiného dodavatele, který podává v zadávacím řízení nabídku.

242. Na podporu uvedeného je možné citovat z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01372/2022/163 ze dne 24. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0198/2021/VZ, ve kterém předseda Úřadu uvádí, že „[p]odmínku dodavatele ve smyslu § 5 zákona lze vykládat tím způsobem, že se jedná o dodavatele, který působí na trhu, přičemž jeho činnost souvisí s alespoň částí zadavatelem poptávaného plnění. Jinými slovy dodavatel poskytuje (je schopen poskytovat) plnění, které je v rámci veřejné zakázky poptáváno, a to alespoň částečně. Tuto podmínku je tak nutno obecně považovat za splněnou tehdy, jestliže by příslušný subjekt alespoň potenciálně mohl poptávané plnění, resp. jeho dílčí část, pro zadavatele zajišťovat.“.

243. Předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí dále v této souvislosti odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 2/2024–144 ze dne 3. 10. 2024, v němž se uvádí: „Byl-li návrh na zahájení řízení k žalovanému podán před uplynutím lhůty k podání nabídek (zpochybňovány jsou zadávací podmínky), pak jakýkoli požadavek na doložení schopnosti osoby zúčastněné na řízení realizovat skutečně celý předmět veřejné zakázky nebyl namístě; způsob, jakým osoba zúčastněná na řízení hodlala plnění realizovat (zda sama, s využitím poddodavatelů či na základě nabídky podané s jiným dodavatelem), by mohl vyplynout až z podané nabídky a ta by byla podána až ve vztahu k zadávacím podmínkám, které by osoba zúčastněná na řízení nepokládala za rozporné se ZZVZ. Subjektivní pohled žalobce, který osobu zúčastněnou na řízení nepovažuje za ‚relevantního dodavatele‘ (údajně pro nemožnost realizovat celé plnění coby vybraný dodavatel), je za tohoto stavu předčasný.“. I v předmětném případě je dle předsedy Úřadu subjektivní pohled zadavatele předčasný, neboť navrhovatel nabídku nepodal, přičemž nadto je tomu tak právě proto, že navrhovateli v podání nabídky brání přezkoumávaná zadávací podmínka. Předseda Úřadu dále upozorňuje, že není možné opomíjet ani tu možnost, že by navrhovatel mohl podat nabídku na celý předmět plnění veřejné zakázky společně s dalšími dodavateli, jak se uvádí také v cit. rozsudku.

244. V šetřeném případě jsou podstatou předmětu plnění veřejné zakázky stavební práce spojené s výstavbou nové budovy v objektu CDP Přerov za účelem dálkového řízení provozu železniční dopravy na Moravě a ve Slezsku a umístění technologického zařízení pro systémy řízení. Zadavatel současně v rámci veřejné zakázky plánuje vybudovat také novou budovu energocentra, do níž poptává mj. náhradní zdroje elektrické energie DUPS pro zajištění bezvýpadkového napájení nové a stávající technologie obou technologických budov CDP (blíže viz body 231. – 233. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

245. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že se navrhovatel pohybuje na trhu náhradních zdrojů elektrické energie, podává nabídky do jiných zadávacích řízení, a mohl by tedy DUPS zadavateli dodat,^[9] a zajistit tak alespoň část předmětu plnění veřejné zakázky, lze uzavřít, že podmínka dodavatele je v předmětném případě naplněna. Uvedené ostatně nerozporuje ani sám zadavatel.[10]

246. Ke druhé podmínce, tj. že dodavateli hrozí nebo vznikla újma, Úřad obecně uvádí, že jako obvyklá újma je rozhodovací praxí Úřadu aprobována zejména újma spočívající ve ztrátě možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, a tedy ztráta možnosti následně z realizace předmětu plnění profitovat. Úřad je toho názoru, že zákon nestanovuje, že by újma musela být „přímá“^[11] a je přípustné, aby se jednalo i o újmu nepřímou či zprostředkovanou. V tomto smyslu lze dospět k obecnému závěru, že i poddodavateli, minimálně jedná-li se o poddodavatele dodávajícího klíčové součásti celkového plnění, může zprostředkovaně potenciálně hrozit či vzniknout újma v důsledku nemožnosti dosažení zisku z poddodavatelského vztahu, pokud ztratí možnost s příslušným dodavatelem uzavřít poddodavatelskou smlouvu na plnění části předmětu veřejné zakázky.

247. Úřad na tomto místě vyjadřuje své přesvědčení, že pokud zadavatel stanoví konkrétní požadavky na plnění, které budou s vysokou mírou pravděpodobnosti předmětem následných poddodavatelských vztahů (jako je tomu v tomto případě), omezuje nepřímo i následnou svobodu dodavatele vybrat si svého poddodavatele, tj. zasahuje do hospodářské soutěže i na daném souvisejícím trhu, a není tedy důvodu, proč by nebylo možno dospět k závěru, že i dodavateli působícímu na tomto souvisejícím trhu mohou jeho požadavky způsobovat újmu (spočívající ve ztrátě obchodní příležitosti).

248. V takovém případě, kdy okruh možných poddodavatelů de facto (spolu)určuje zadavatel, by mělo být dodavatelům – potenciálním poddodavatelům náhradních zdrojů elektrické energie umožněno, aby se proti požadavkům zadavatele mohli bránit obdobně, jako kdyby zadavatel poptával náhradní zdroje elektrické energie sám. V praktické rovině totiž mohou být jeho požadavky (pokud by byly diskriminační) ve vztahu k trhu s náhradními zdroji elektrické energie v obou případech stejně distorzní. Nedává smysl rozlišovat, zda jsou požadavky zadavatele uvedeny ve vztahu k veřejné zakázce na nákup náhradního zdroje elektrické energie, nebo ve vztahu k veřejné zakázce na stavební práce (kdy generálnímu dodavateli stavebních prací nebude zbývat nic jiného, než je promítnout do svých jednání o poddodávkách).

249. Uvedené potvrzuje také předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, když uvádí, že pokud by navrhovatel nepodal nabídku společně s dalšími dodavateli, generální dodavatel veřejné zakázky by musel náhradní zdroj elektrické energie poptat (neboť dodavatelé stavební části veřejné zakázky nejsou současně dodavateli náhradních zdrojů elektrické energie), přičemž zadavatel by tak stanovením předmětné zadávací podmínky předem určil, od kterých dodavatelů náhradních zdrojů elektrické energie jej poptat nemůže.

250. Na podporu výše uvedeného Úřad dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 48/2013–272 ze dne 30. 5. 2014, z něhož je patrný akcent na extenzivní výklad aktivní legitimace stěžovatele k podání námitek a k následnému podání návrhu k Úřadu, neboť přezkumné řízení před Úřadem by mělo být dostupné co nejširšímu okruhu navrhovatelů.

251. Úřad s ohledem na výše uvedené proto dospěl k obecnému závěru, že poddodavatel může být osobou, která je oprávněna podat námitky proti stanovení zadávacích podmínek (a tedy i návrh), nicméně je vždy třeba přihlédnout ke konkrétním skutkovým okolnostem v šetřeném případě.

252. Nelze totiž mít mechanicky za to, že by aktivní legitimace svědčila každému dodavateli, který může teoreticky vystupovat jako poddodavatel.Vždy je třeba zvažovat, o jaké poddodavatelské plnění se jedná z hlediska jeho charakteru (generické – např. písek nebo cihly vs. unikátní – vysoce customizované a na míru vyráběné přístroje apod.), významu pro plnění veřejné zakázky, nakolik výběr poddodavatele záleží na dodavateli a nakolik do něj svými velmi konkrétními požadavky zasahuje zadavatel apod.

253. Za klíčové pro svoji úvahu o tom, že navrhovateli v tomto případě svědčí aktivní legitimace k podání návrhu, Úřad pokládá zejména charakter poptávaného plnění, jeho hodnotu a taktéž požadavky zadavatele v kombinaci se situací na trhu poptávaného poddodavatelského plnění.

254. Dodávku náhradních zdrojů elektrické energie totiž co do charakteru plnění není možno označit za plnění jednoduché, generické, ale naopak jedná se o plnění, na které sám zadavatel klade řadu specifických požadavků (blíže viz technická zpráva, body 231. – 233. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Sám zadavatel tomuto přisvědčuje v rámci vyjádření ze dne 14. 1. 2025 a také vyjádření k podkladům rozhodnutí, když uvádí, že se jedná o specifické a raritní zařízení, na které jsou navíc kladeny velmi náročné požadavky zadavatele plynoucí z jeho potřeb.

255. Dále Úřad přihlédl také k hodnotě očekávatelného poddodavatelského plnění v podobě dodání DUPS^[12]. Je sice pravdou, že při nejvyšší přípustné nabídkové ceně veřejné zakázky ve výši cca 2,3 mld. Kč bez DPH činí hodnota tohoto poddodavatelského plnění pouze zhruba 3,3 % hodnoty veřejné zakázky a v poměru k celkové ceně veřejné zakázky se tedy jedná o minoritní část, Úřad má nicméně za to, že dodávka v hodnotě 75 mil. Kč, která je sama o sobě nadlimitní veřejnou zakázkou, a to značně překračující limit pro nadlimitní sektorové veřejné zakázky na dodávky^[13], nemůže být ignorována. Nelze připustit, aby skutečnost, že je výrazně nadlimitní dodávka náhradního zdroje elektrické energie součástí rozsáhlé veřejné zakázky na stavební práce, znamenala vyloučení možnosti obrany proti postupu zadavatele pro poddodavatele působící na souvisejícím trhu.

256. Také předseda Úřadu se v rámci druhostupňového rozhodnutí k hodnotě plnění vyjádřil tak, že „aktivní legitimace dodavatele (poddodavatele) souvisí s tím, zda by byl schopen plnit přinejmenším část veřejné zakázky, když současně taková část nesmí být zcela zanedbatelná. Při určení, zda jde o zanedbatelnou část si ale nelze vystačit pouze s konkrétní částkou či procentuálním určením vzhledem k celkové hodnotě veřejné zakázky, ale je nutné přihlédnout k předmětu veřejné zakázky a zhodnotit, co a jak zadavatel poptává.“. Předseda Úřadu k uvedenému pokračuje, že „[v] nyní řešené věci není předmětem sporu to, že zadavatel poptává zařízení DUPS v rámci celkového plnění. Nelze ovšem pominout, že pokud by zadavatel zařízení DUPS poptával samostatně, byl by dodavatel nepochybně aktivně legitimován k podání návrhu. Zde ovšem (proto, že je DUPS poptáváno v rámci celé veřejné zakázky), nemá dodavatel jinou možnost procesní obrany. Pokud tedy nejde o ,banální plnění‘, které by na trhu nabízelo velké množství dodavatelů (např. cihly), pak musí být dodavateli aktivní legitimace přiznána.“.

257. Nadto je v předmětném případě nutné přihlédnout také k situaci na trhu poddodavatelského plnění. Jak vyplývá nejen z vyjádření obou účastníků správního řízení, ale i z řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ (jež se částečně věnovalo totožnému spornému požadavku), požadavek zadavatele na elektromagnetickou spojku náhradního zdroje elektrické energie může působit narušení trhu DUPS. Za situace, kdy je přinejmenším pravděpodobné, že požadavky zadavatele vylučují z možnosti účastnit se na plnění veřejné zakázky polovinu relevantního trhu (jednoho ze dvou dodavatelů, resp. jeho distributory), je dle přesvědčení Úřadu třeba umožnit věcný přezkum těchto zadavatelových požadavků.

258. K argumentaci zadavatele skutečností, že žádný z tzv. generálních dodavatelů schopných podat nabídku na celý předmět plnění předmětnou zadávací podmínku jako problematickou nevnímal, Úřad uvádí, že z pohledu generálního dodavatele samozřejmě požadavek problematický být nemusí, neboť pro dodavatele skutečně nemusí být v zásadě určující, se kterým poddodavatelem uzavře smlouvu. Nicméně jak Úřad uvedl výše, sporný požadavek může zasahovat do hospodářské soutěže na souvisejícím dílčím trhu a dodavatelům působícím na tomto souvisejícím trhu mohou jeho požadavky způsobovat újmu.

259. Pokud jde o navrhovatelem i zadavatelem odkazované rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ, Úřad v něm přiznal aktivní legitimaci k podání námitek poddodavateli – výrobci autobusů v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou se zdůvodněním, že dodávka autobusů bude v tomto případě jedním ze zcela klíčových poddodavatelských plnění ve prospěch dopravců, kteří budou zajišťovat poskytnutí služby na zajištění dopravní obslužnosti.^[14] Ačkoliv Úřad souhlasí se zadavatelem, že v předmětném případě jde o skutkově poněkud odlišnou situaci, pokud jde o „klíčovost“ dodávky náhradního zdroje elektrické energie v rámci veřejné zakázky na stavební práce a dodávky autobusů v rámci veřejné zakázky na zajištění dopravní obslužnosti, je třeba uzavřít, že se jedná o odlišnost povýtce kvantitativní. Tak jako zakázku na dopravní obslužnost nelze plnit bez dodávky/dodávek autobusů, stejně tak stavební práce, které jsou předmětem řešené veřejné zakázky, nelze plnit bez dodávky DUPS. V případě DUPS se pak jedná ještě o více negenerické (slovy samotného zadavatele raritní) plnění, než v případě autobusů. S právě uvedeným se ostatně ztotožnil také předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí.

260. V předmětném případě, jak Úřad uvedl výše, je třeba zohlednit zejména situaci na trhu poddodavatelského plnění ve spojení s požadavky zadavatele. Co se týče tvrzení zadavatele o finanční marginálnosti, Úřad opakuje, že v případě stavební zakázky tak velkého rozsahu nelze přihlížet k poměru hodnoty poddodavatelského plnění a celkové hodnoty veřejné zakázky, neboť v takovém případě by pak všechna sama o sobě hodnotná plnění bylo nutno považovat za marginální. Přitakání názoru zadavatele by tak vlastně znamenalo závěr, že v rámci dostatečně „velké“ veřejné zakázky by bylo možno narušovat související trhy s plněním v hodnotě nadlimitních veřejných zakázek zcela diskriminačními požadavky (přičemž „generální“ dodavatelé vlastně tyto požadavky jako diskriminační ani nebudou vnímat, protože požadavek vyhodnotí jako povinnost dodat konkrétní výrobek, který pro ně není problém na trhu opatřit). Podle názoru Úřadu je pohled zadavatele v tomto směru velmi zjednodušující a povrchní, přičemž skutečná ochrana hospodářské soutěže vyžaduje úvahu komplexnější, jak byla předestřena v předcházejících bodech odůvodnění.

261. Co se týče námitky zadavatele o chybějící funkční propojenosti trhů, Úřad upozorňuje, že se jedná v šetřeném případě o dodávku technologie do budovy, která se za účelem provozu této technologie staví. Byť se tedy na první pohled nemusí jevit, že by daná plnění – tedy stavba budovy a dodávka DUPS – spolu byla funkčně propojena, nelze v tomto konkrétním případě hovořit o naprosté absenci funkční propojenosti trhů.

262. Na tomto místě Úřad dále uvádí, že nemůže souhlasit s obavou zadavatele, že by mohlo např. dojít k situaci, kdy bude stavba v hodnotě miliard korun zrušena na základě námitek dodavatele sanitární techniky nespokojeného s technickými požadavky na umyvadla. Je zde totiž zásadní rozdíl právě v charakteru plnění, situaci na trhu a bezpochyby také v hodnotě plnění. Na margo právě uvedeného je však třeba v obecné rovině rovněž dodat, že zadavatel by se měl zdržet diskriminačních (rozumí se bezdůvodných) požadavků ve vztahu k jakékoli části poptávaného plnění. Pokud zadavatel tvrdí, že z argumentace Úřadu a předsedy Úřadu plyne, že bude vždy stačit, když bude plnění dosahovat hodnoty nadlimitní veřejné zakázky, Úřad opakuje, že tomu tak není, jelikož je vždy nutné přihlédnout i k ostatním aspektům, např. k charakteru plnění, požadavkům zadavatele či situaci na trhu.

263. Ačkoliv následující nebylo zadavatelem namítáno, Úřad pro úplnost upozorňuje také na rozhodnutí č. j. ÚOHS-17549/2022/500 ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0208/2021/VZ, resp.  rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne 13. 4. 2022 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0020/2022/VZ, v němž Úřad nepřiznal aktivní legitimaci k podání námitek advokátce v rámci veřejné zakázky na správu stavby, která brojila proti zadávací podmínce, která se netýkala části veřejné zakázky, kterou by mohla realizovat, a proto nebylo možno dovodit, že by jí hrozila újma. Předseda Úřadu v cit. rozhodnutí uvádí, že ne v každé situaci lze uzavřít, že „je aktivní legitimace dána jen proto, že stěžovatelem je dodavatel a jeho újma spočívá v tom, že se nemůže ucházet o veřejnou zakázku,“ neboť je třeba v některých situacích zvýšeně přihlížet mj. i k aspektu, zda navrhovatel (stěžovatel) napadá „tu část zadávací dokumentace, která by ohrožovala jeho vlastní postavení pod/dodavatele či dodavatele hodlajícího podat společnou nabídku. […] Přiznává-li judikatura dodavateli veřejné subjektivní právo na přezkum postupu zadavatele, je takové subjektivní veřejné právo subjektivní právě proto, že jej může využít právě ten subjekt, do jehož právních poměrů nezákonnost zasahuje. […] Jakkoliv z národního i unijního práva vyplývá akcent na extenzivní výklad aktivní legitimace k podání námitek a potažmo návrhu, stále je nutno mít na paměti, že i veřejné subjektivní právo na přezkum dle zákona má své meze.“

264. Oproti uvedenému případu však námitky (a posléze návrh) navrhovatele směřovaly proti zadávací podmínce, která ohrožuje jeho vlastní postavení poddodavatele, a proto je v tomto směru újma zcela jistě dovozena. Právě uvedený rozdíl oproti šetřenému případu zdůraznil také předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí.

265. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v souvislosti s postupem zadavatele, resp. stanovením zadávacích podmínek by navrhovateli nepochybně mohla vzniknout újma v podobě ušlého zisku, kdy navrhovatel nebude moci realizovat svůj zisk na základě poddodavatelské smlouvy uzavřené s konkrétním vybraným dodavatelem. Úřad tudíž konstatuje, že navrhovatel je v šetřeném případě osobou oprávněnou podat námitky proti zadávacím podmínkám dle § 241 odst. 1 věty první ve spojení s odst. 3 cit. ustanovení zákona a následně návrh k Úřadu podle § 250 zákona, neboť je možné jej považovat za dodavatele, kterému v důsledku postupu zadavatele hrozí nebo vznikla újma.

266. K námitce zadavatele, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno ohledně hrozící újmy (neboť nedoložil, že by se alespoň pokusil jednat s hlavním dodavatelem o dodávce svého zařízení), předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že „zákon po navrhovateli nepožaduje, aby ve vztahu ke svým tvrzením o hrozící nebo vzniklé újmě vznášel jakékoliv důkazní návrhy. Úprava § 241 zákona navazuje na § 244 odst. 3 zákona, podle něhož v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí. Postačí tedy, pokud navrhovatel újmu dostatečným způsobem tvrdí. Teprve pokud by i dle Úřadu byla tvrzená újma výrazně sporná, je na Úřadu, aby potřebu prokazování újmy zvážil. V takovém případě by bylo na navrhovateli, aby svá tvrzení prokázal.“.

267. Pro úplnost Úřad uvádí, že jelikož přiznal navrhovateli právo ochrany v podobě možnosti podat námitky a návrh jako poddodavateli, není relevantní argumentace zadavatele, že navrhovatel nesplňuje podmínky kvalifikace pro realizaci generální veřejné zakázky na stavební práce.

K požadavku zadavatele na elektromagnetic­kou spojku

268. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel v rámci veřejné zakázky plánuje k již stávající budově CDP Přerov vystavět budovu novou pro zajištění dostatečné kapacity a umístit do ní technologická zařízení pro systémy řízení. Jelikož stávající napájení technologií CDP Přerov pracuje na hranici technických možností a neumožňuje pokrýt narůstající potřeby zařízení, má být vybudována také nová budova energocentra za účelem zálohovaného napájení obou technologických budov CDP. Vzhledem k tomu, že pracoviště zadavatele je prvkem kritické infrastruktury a výpadek jeho činnosti by měl fatální následky, zadavatel musí zajistit bezvýpadkové napájení nové i stávající technologie. Při výpadku napájení z distribuční sítě tedy nesmí dojít ke zhoršení kvality dodávané elektrické energie.

269. Za tímto účelem zadavatel do budovy energocentra poptává 2 náhradní zdroje elektrické energie DUPS, tj. dynamické UPS, o výkonu 2000 kVA, které jsou složeny z dieselového motoru, elektromagnetického kinetického akumulátoru a synchronního alternátoru na jedné ose. V případě, že dojde k výpadku distribuční sítě, musí být všechny připojené aplikace okamžitě vykryty kinetickým akumulátorem, aby nebyl znatelný pokles napětí. Poté musí být automaticky nastartován dieselový motor, který převezme plnou zátěž.

270. Co se týče startu dieselového motoru, zadavatel konkrétně požaduje, aby byl dieselový motor záložního zdroje „automaticky nastartován elektrickým startérem ze startovací baterie. V případě nezdařeného startu se pokus opakuje a v případě druhého nezdařeného startu z důvodu poruchy elektrického startovacího systému, bude motor nouzově nastartován přímo mechanicky – sepnutím elektromagnetické spojky. Tato funkce je striktně požadována jako nutná havarijní – motor musí být možné nastartovat neprodleně mechanicky i v případě havárie startérů, startovacích akumulátorů či v režimu doběhu motoru bez nutnosti čekat na jeho úplné zastavení.“. 

271. Zadavatel tedy požaduje, aby v případě poruchy elektrického startéru došlo ke startu motoru pomocí spojky, která je „[e]lektromag­netická umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“, což je požadavek, který navrhovatel v návrhu rozporuje.

272. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel svým požadavkem na elektromagnetickou spojku nepřímo odkázal na jediného výrobce Rolls-Royce Solution Liege S.A., resp. jediného dodavatele pro český trh společnost PRONIX, a bezdůvodně tím omezil hospodářskou soutěž. Navrhovatel je přesvědčen, že rovnocenným řešením požadované elektromagnetické spojky je taktéž spojka mechanická, tedy jím nabízené řešení.

273. Na tomto místě Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatelé jsou povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo ke zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, kteří dodávají konkrétní výrobky. Zadavatelé jsou rovněž povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo k eliminaci dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni dostát požadavkům na předmět veřejné zakázky. Zadavatelé jsou povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů, resp. výrobků. V rámci stanovení zadávacích podmínek jsou zadavatelé povinni postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně uvedeny v § 6 odst. 2 zákona a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvinuty v § 36 odst. 1 zákona.

274. Tyto zásady jsou dále konkretizovány v § 89 odst. 5 zákona, ze kterého vyplývá obecné pravidlo, že zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků. Pokud by tedy použití odkazu ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků nevedlo, je možné ho využít, a to bez splnění dalších podmínek. K tomu předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018 uvedl, že se bude jednat o zcela výjimečné a specifické případy, protože v naprosté většině situací odkaz k omezení hospodářské soutěže povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována jedna ze dvou výjimek ze zákazu používání odkazů (podrobněji viz níže). Zadavatelé jsou tedy při přípravě technických podmínek povinni učinit veškeré kroky k tomu, aby se vyvarovali použití odkazů na určité výrobky. Zákon z tohoto jinak striktního zákazu připouští v § 89 odst. 5 a 6 výjimky, kdy lze odkaz použít. Konkrétně se jedná o situaci, kdy je to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky (viz § 89 odst. 5 zákona), nebo pokud jiného stanovení technických podmínek není objektivně schopen, neboť by nebylo dostatečně přesné a srozumitelné (viz § 89 odst. 6 zákona). Předseda Úřadu pak např. ve výše citovaném rozhodnutí zdůrazňuje, že tyto výjimky je třeba vykládat restriktivně (tedy velmi přísně) a v případě, že zadavatel odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen s ohledem na zásadu transparentnosti tento postup odůvodnit a doložit.

275. Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně určitá míra limitace je zákonem předem předvídána. Uvedená míra přípustnosti omezení hospodářské soutěže je však limitována tím, že k ní nesmí docházet bezdůvodně. Případné omezení pak tedy musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, neboť právě zadavatel zadávací podmínky definuje, a tedy musí být schopen bez veškerých pochybností důvodnost jím stanovených zadávacích podmínek obhájit a odůvodnit (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 29 Af 53/2019).

276. Ve vztahu ke stanovení požadavků zadavatele na předmět plnění je ovšem potřeba rozlišovat mezi oprávněnou potřebou zadavatele a autoritativním stanovením způsobu jejího řešení, kterého se má zadavatel vyvarovat. K uvedenému se vyjádřil například Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 27. 1. 2021, č. j. 30 Af 37/2020–720, v němž mj. uvedl, že jestliže zadavatel reaguje na svoji potřebu, pak k této samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy, „[j]e však zásadní odlišovat, co je oprávněnou a odůvodněnou potřebou zadavatele a co je již autoritativním stanovením způsobu jejího řešení, kterého by se zadavatel měl s ohledem na § 89 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek vyvarovat. Pokud lze účelu sporného požadavku dosáhnout různými srovnatelnými způsoby, není zadavatel oprávněn určovat a volit toliko jeden z možných způsobů rovnocenných řešení (přiměřeně viz rozhodnutí žalovaného [Úřadu] ze dne 30. 12. 2019, č. j. ÚOHS-S0327,0328/2019/VZ-35855/2019/52­3/VHm)“. Soudem uvedené závěry pak platí pro všechny podmínky účasti v zadávacím řízení, když ty mohou mít obdobný dopad do sféry dodavatelů, a tedy vliv na hospodářskou soutěž. Závěry v obdobném duchu přednesl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 5. 2021 č. j. 8 As 124/2019 – 46 (závěry se vztahovaly ke smluvním podmínkám, lze je však obdobně vztáhnout i k technickým podmínkám), v němž konstatoval: „Stanovení způsobu dodržování zákonné povinnosti zadavatelem jako smluvní podmínky již samo o sobě nasvědčuje diskriminačnímu jednání, jestliže existují různé, stejně efektivní způsoby k dosažení sledovaného cíle a zadavatelem určené řešení zároveň zvýhodňuje dodavatele, kteří již před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku disponují určitou technologií či nástroji zadavatelem určenými ke splněním zákonem stanovené povinnosti. Naopak je-li možné splnit požadavek zadavatele různými způsoby, existuje vyšší možnost, že se do zadávacího řízení přihlásí větší počet uchazečů, pakliže bude ponecháno na jejich uvážení, jakým způsobem dosáhnou zadavatelem sledovaného cíle. Jen v takovém případě může totiž efektivně fungovat hospodářská soutěž a konkurenční prostředí mezi dodavateli.“.

277. Za účelem posouzení, zda se stanovením uvedené zadávací podmínky, požadavku na elektromagnetickou spojku vznětového motoru, zadavatel nedopustil porušení zákona, se Úřad zabýval otázkou, zda tato zadávací podmínka nebyla stanovena bezdůvodně, jinými slovy řečeno, zda stanovením této zadávací podmínky zadavatel bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž zvýhodněním, resp. znevýhodněním některých potencionálních dodavatelů.

278. Úřad tedy posuzoval, zda zadavatel prokázal, že požadavek na zařízení s elektromagne­tickou spojkou je z pohledu zajištění jeho potřeb tak, jak je on sám definoval, odůvodněný, tj. zda prokázal, že by adekvátní funkci (uspokojení jeho potřeb) nebylo možné zajistit zařízením, které je vybaveno mechanickou spojkou. Právě zařízení vybavené mechanickou spojkou představuje řešení nabízené navrhovatelem. Již na tomto místě Úřad k argumentaci zadavatele uvádí, že detaily řešení nabízeného navrhovatelem nejsou pro posouzení věci podstatné. Předmětem správního řízení totiž není posouzení otázky, zda konkrétní řešení navrhovatele vyhovuje zadávacím podmínkám veřejné zakázky, ale posouzení otázky, zda zadavatel prokázal, že k uspokojení jeho potřeb vede pouze jediné ze dvou v úvahu připadajících technických řešení DUPS.

279. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení, z návrhu navrhovatele, z obsahu vyjádření zadavatele, z odborných vyjádření předložených v rámci správního řízení ani z veřejně dostupných zdrojů totiž Úřad nezjistil, že by v současné době vedle elektromagnetické spojky a mechanické volnoběžné spojky na trhu existovalo jiné, běžně užívané technické řešení pro spojení zálohovacích kinematických systémů větších výkonů, tedy kategorie, kam lze zařadit zadavatelem poptávané zařízení.

280. V dalším Úřad tedy podrobně rozebere jednotlivé důvody, kterými zadavatel svůj požadavek, aby zařízení disponovalo elektromagnetickou spojkou, odůvodňuje, a to ve spojení se závěry obsaženými v odborných vyjádřeních ČVUT, dalšími podklady, které Úřad v průběhu správního řízení obdržel a závěry předsedy Úřadu učiněnými v rámci druhostupňového rozhodnutí.

K potřebě maximální spolehlivosti

281. Zadavatel požadavek na elektromagnetickou spojku odůvodňuje zejména potřebou maximální (technicky dosažitelné) spolehlivosti, neboť technologie, jejíž nepřetržitý provoz je náhradním zdrojem elektrické energie zálohován, je citlivá i na pouhé výkyvy napětí. Zadavatel je přesvědčen, že spojka fungující na elektromagnetickém principu je spolehlivější a odolnější vůči selhání než spojka mechanická. Tento fakt dle zadavatele plyne již se samotného konstrukčního řešení obou typů spojek.

282. Na tomto místě Úřad předně uvádí, že je třeba přisvědčit zadavateli v tom smyslu, že je zcela legitimním zájmem zadavatele požadovat, aby při provozu CDP Přerov nedocházelo k žádným výpadkům a bylo dosaženo maximální spolehlivosti provozu technologického zařízení. Ani z obsahu návrhu navrhovatele nevyplývá, že by snad navrhovatel hodlal jakkoliv zpochybňovat potřebu zadavatele zajistit spolehlivý start záložního zdroje elektrické energie. Předmětem sporu je, zda je možné DUPS s elektromagne­tickou spojkou označit za spolehlivější řešení z hlediska záložního startu dieselagregátu či je možno stejné úrovně spolehlivosti dosáhnout zařízením vybaveným spojkou mechanickou.

283. Zadavatel uvádí, že jím požadované řešení „sleduje dva základní principy:

-   zejm. systém záložního startu je konstruován s využitím co nejmenšího počtu částí, dílů a systémů; pokud jakákoliv komponenta může selhat, logicky z toho vyplývá, že narůstající počet komponent systému zvyšuje pravděpodobnost jeho selhání jako celku, a

-   redundanci obou startovacích systémů. Tj. zadavatelem stanovené řešení je konstruováno tak, aby oba startovací systémy nesdílely žádné společné části a byly na sobě zcela nezávislé. Jinak řečeno tak, aby porucha sdílené komponenty nevyřadila oba systémy.“

284. K prvnímu principu zadavatel blíže uvádí, že „[z]ákladním – a zcela logickým – přístupem ke konstrukci takovéhoto záložního systému, u něhož je kladem maximální důraz na spolehlivost, je jeho maximální jednoduchost spojená s omezením počtu mechanických částí a zařízení a založení funkce zařízení v co největší míře na fyzikálních principech (gravitace, magnetismus apod.), které z podstaty věci nemohou selhat. Platí totiž, že jakékoliv mechanické zařízení může selhat (ať už z vnitřních důvodů, nebo v důsledku vnějšího poškození). Dále platí, že čím větší počet mechanických komponent a rozvodů systém pro svoji činnost potřebuje, tím větší je riziko jeho selhání, neboť selhání jedné komponenty znamená zpravidla nefunkčnost systému jako celku.“. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že jelikož mechanická spojka neumožňuje přenos točivého momentu oběma směry, DUPS nemůže přes mechanickou spojku nouzově nastartovat dieselagregát a tento nedostatek musí být kompenzován instalací dalšího mechanického zařízení (soustavy se stlačeným vzduchem). „To je nicméně v rozporu s celým zadavatelem stanoveným přístupem popsaným výše, tj. snahou zajistit vyšší spolehlivost záložního systému tím, že bude co nejjednodušší a bude obsahovat co nejméně komponent (neboť selhání kterékoliv z nich by vedlo k selhání záložního systému, tj. s narůstajícím počtem komponent nutně klesá spolehlivost systému).“.

285. Zadavatel s ohledem na požadovanou spolehlivost tedy požaduje, aby záložní start využíval co nejméně částí, dílů a systémů, neboť vyšší počet komponent zvyšuje pravděpodobnost selhání celku. Zadavatel proto za velkou nevýhodu systému s mechanickou spojkou označuje nutnost dodání dalšího zařízení, které systém potřebuje pro nouzový start dieselagregátu. Systém se spojkou elektromagnetickou, která umožňuje přenos točivého momentu oběma směry, další zařízení nepotřebuje. Jinými slovy dle zadavatele přítomnost dalšího zařízení, které systém s mechanickou spojkou vyžaduje pro záložní start motoru, způsobuje nižší spolehlivost zařízení.

286. Co se týče druhého z uvedených principů, zadavatel upozorňuje, že u mechanické spojky „chybí redundance obou startů (klasického a záložního), tj. řešení navrhovatele umožňuje, aby jediná závada v mechanické části soustrojí vyřadila oba startéry.“ a že je tedy „zřejmé, že záložní systém nabízený navrhovatelem, který může potenciálně selhat ze stejných důvodů[] jako primární systém[,] jehož je zálohou, nemá z pohledu potřeb zadavatele valný význam. Zadavatelem požadované řešení stojí (…) na maximální redundanci obou systému tak, že porucha na jednom z nich nemůže ovlivnit funkci druhého z nich. Naopak systém stanovený v zadávací dokumentaci umožňuje nouzový sta[rt] motoru i v případě poruchy na komponentách, se kterými pracuje primární startér (ozubení věnce motoru, pastorek apod.).“.

287. Zadavatel je dále o nerovnocennosti obou řešení z hlediska spolehlivosti přesvědčen z toho důvodu, že pokud je záložní start prováděn sekundárním startérem za pomoci stlačeného vzduchu, není takový systém redundantní. Sekundární startér totiž pracuje do stejného ozubí věnce motoru jako primární startér a pokud by došlo k poruše pastorku nebo vylomení zubu v ozubí, došlo by k vyřazení obou startérů. Zadavatel však požaduje maximální redundanci obou startů, aby porucha při jednom z nich nemohla ovlivnit funkci druhého z nich. Zadavatel tedy jinými slovy požaduje, aby oba startovací systémy nesdílely žádné společné části.

288. Za účelem odborného posouzení správnosti a relevance úvah zadavatele se Úřad nejprve seznámil s odborným vyjádřením ČVUT, které Úřad obdržel od navrhovatele, přičemž následně se na ČVUT, jakožto odborně příslušnou vzdělávací instituci, obrátil s doplňujícími dotazy týkajícími se dané problematiky.^[15]

289. ČVUT nejprve obecně uvádí, že pro spojení spalovacího (dieselového) motoru a zbylé části soustrojí se používají dva typy spojek – volnoběžná (mechanická) a elektromagnetická, přičemž obě zajišťují spolehlivé spojení, avšak liší se možností přenosu točivého momentu.

290. K provedení základního (primárního) startu používají obě řešení klasický elektrický startér, jehož pastorek se vysouvá do ozubení na věnci setrvačníkového kola spalovacího motoru. Startér je v obou případech napájený z elektrochemického akumulátoru. Pro základní start jsou tedy obě řešení stejná. Liší se však v provedení nouzového (sekundárního, záložního) startu.

291. Systém s mechanickou spojkou neumožňuje přenos točivého momentu oběma směry (umožňuje přenos pouze ve směru od spalovacího motoru k systému DUPS, proto není možné, aby byl spalovací motor nastartován přímo systémem DUPS), a pro nouzový start je tedy nutné použít druhý startér, jehož pastorek se také vysouvá do ozubení na věnci setrvačníkového kola spalovacího motoru. Tímto druhým startérem může být buď další elektrický startér, který je napájen ze setrvačníkového generátoru systému DUPS, nebo startovací systém se stlačeným vzduchem.

292. Systém se spojkou elektromagnetickou naopak umožňuje přenos točivého momentu oběma směry, a proto pro nouzové nastartování může použít kinetickou energii setrvačníkového generátoru systému DUPS, který se právě přes elektromagnetickou spojku mechanicky připojí ke spalovacímu motoru a umožní jeho start.

293. Odborné vyjádření za slabé místo systému s mechanickou spojkou označuje ozubený věnec setrvačníkového kola, který je společný základnímu i nouzovému startu a při jehož poruše může dojít k selhání startovacího systému. Za slabé místo systému s elektromagne­tickou spojkou ČVUT označuje samotnou elektromagnetickou spojku ve smyslu jejího zvýšeného mechanického namáhání při nouzovém startu v důsledku vysokých otáček setrvačníkového generátoru a nulových otáček spalovacího motoru (dochází k tzv. momentovému rázu) a tedy hrozící riziko poruchy elektromagnetické spojky.

294. Na základě uvedeného porovnání ČVUT v rámci vyjádření uzavírá, že oba systémy mají svá slabá místa a „[p]okud vyloučíme rizika zmíněných potenciálních mechanických poruch, lze oba systémy z hlediska dosažitelné spolehlivosti startovacích systémů považovat za rovnocenné.“.

295. ČVUT tedy provedení záložního startu dalším startérem (ať už elektrickým nebo systémem se stlačeným vzduchem) neidentifikovalo jako natolik rizikové, že by nebylo možné obě řešení označit za rovnocenná. Stejně tak přítomnost společné komponenty (ozubení na věnci setrvačníkového kola), kterou sice ČVUT jako slabinu řešení s mechanickou spojkou označilo, nepovažovalo za překážku v závěru, že je možné oba systémy považovat z hlediska spolehlivosti za rovnocenné^[16]. I řešení s elektromagne­tickou spojkou má svá úskalí, tzv. momentové rázy.

296. Co se týče problému s momentovými rázy, je zadavatel přesvědčen, že je v odborném vyjádření ČVUT značně přeceňován, neboť již byl konstrukčně překonán a v praxi k němu nedochází. I v rámci provozu CDP Praha, kde zadavatel provozuje zařízení s elektromagne­tickou spojkou, zadavatel problém s momentovými rázy nezaznamenal. Neexistenci momentových rázů zadavatel dokládá také dokumenty výrobce zařízení s elektromagne­tickou spojkou (blíže viz body 109. a 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v nichž se uvádí, že komponenty motoru nejsou při havarijním startu vystaveny dodatečné zátěži, dále že zapojení spojky je pozvolné, otáčky motoru nabíhají postupně, a že točivý moment nutný ke startu dieselového motoru je výrazně nižší než točivý moment vyvíjený při plném běhu motoru. Z uvedeného zadavatel vyvozuje, že k momentovému rázu nedochází.

297. Zadavatel za nedostatek odborných vyjádření ČVUT považuje fakt, že sice identifikuje nedostatky jednotlivých řešení, avšak nekvantifikuje pravděpodobnost toho, že ten který nedostatek způsobí selhání systému. Zadavatel uvádí, že k momentovému rázu nedochází, zatímco k poruchám ozubeného věnce (což je tzv. single point of failure) dochází často, nicméně tuto skutečnost nijak nedokládá. Stejně tak dle názoru Úřadu nelze z výše cit. dokumentů s jistotou dovodit, že nedochází k momentovým rázům.

298. Ve vztahu k četnosti poruch při záložním startu bylo v průběhu správního řízení Úřadu předloženo potvrzení výrobce zařízení s elektromagne­tickou spojkou, společnosti Rolls-Royce Solutions Liege S.A., stvrzující, že mu není známo, že by za 25 let došlo k poškození motoru v důsledku záložního startu. Bylo předloženo také vyjádření výrobce zařízení s mechanickou spojkou, společnosti Hitec Power Protection BV, také stvrzující, že za posledních 25 let žádný ze zákazníků nenahlásil selhání ozubení na věnci setrvačníkové­ho kola.

299. Úřad tedy uzavírá, že nebylo prokázáno, že by jedno z řešení bylo v tomto ohledu méně spolehlivé.

300. Pokud zadavatel uvádí, že odborná vyjádření pomíjí řadu relevantních otázek, popř. se jim věnují pouze v obecné rovině, přičemž je dále toho názoru, že si měl Úřad nechat v této otázce zpracovat nezávislé stanovisko či znalecký posudek, Úřad uvádí, že v prvé řadě to má být sám zadavatel, který je schopen prokázat, proč právě jím zvolené řešení je pro něj jediné přijatelné z hlediska jeho potřeb. V daném případě však zadavatel nepředložil Úřadu žádné podklady, které by se dané problematice věnovaly podrobněji. Zadavatel ani nijak konkrétně (s výjimkou zpochybnění momentových rázů) nerozporuje závěry obsažené v odborných vyjádřeních, ale omezuje se v podstatě pouze na obecná tvrzení. Zadavatel předkládá pouze podklady, z nichž má vyplývat, že jím zvolené řešení je kvalitní a spolehlivé, což však v zásadě není rozporováno, místo toho, aby předložil podklady, z nichž bude vyplývat jím tvrzený závěr o větší spolehlivosti řešení s elektromagne­tickou spojkou. Pokud zadavatel hodlá takto zásadně omezit možnost nabídnout jiné technické řešení, než právě jím zvolené, musí již při volbě daného druhu řešení podrobně vědět a taktéž doložit, proč je pro něj jiné řešení nepřijatelné.

301. Jak k tomuto uvádí předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, zadavateli nic nebránilo opatřit si stanovisko jiného odborníka či předložit jiné dokumenty podporující jeho tvrzení. V rámci rozkladu zadavatel dokonce předložil konkrétní odborné dotazy, které by měly být v odborném vyjádření či znaleckém posudku posouzeny. Předseda Úřadu shledal postup Úřadu, který oslovil ČVUT, resp. doc. Mindla s doplňujícími dotazy, za souladný se zásadami správního řízení, neboť Úřad není v takovém postupu omezen v případě, že to pro zjištění skutkového stavu pokládá za podstatné. Předseda Úřadu uzavřel, že mu nevznikly po přezkoumání odborných vyjádření ČVUT pochybnosti ohledně závěru týkajícího se spolehlivosti obou řešení.

302. Co se týče zadavatelem namítané odlišnosti závěrů, které Úřad učinil v rámci správního řízení ÚOHS-S0341/2020/VZ na základě vyjádření VUT Brno a ČVUT, které byly na žádost zadavatele učiněny také podkladem tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že se v rámci nich mj. uvádí, že „[e]lektromag­netické řízené elektronikou se jeví jako spolehlivější a bezúdržbové“, nicméně je nezbytné na tomto místě zdůraznit, že vyjádření reagovala na konkrétní potřeby odlišného zadavatele, včetně jeho argumentace, přičemž rovněž z nich vyplývá např. také to, že je nezbytné posoudit dlouhodobé zkušenosti s oběma řešeními. Zadavatel však nepředložil Úřadu žádný podklad, ze kterého by vyplývalo, že je zařízení s elektromagne­tickou spojkou skutečně spolehlivějším. Naopak v rámci tohoto správního řízení získal Úřad k dispozici podklady, ze kterých plyne, že spolehlivost obou typů spojek je obdobná.

303. Dle Úřadu je dále vedle nezávislé vzdělávací instituce možno ve vztahu ke spolehlivosti přihlédnout ke zkušenostem uživatelů předmětných zařízení, kteří současně využívají oba systémy. Navrhovatel předložil Úřadu potvrzení společnosti Škoda Auto, v němž potvrdila, že zařízení výrobce Hitec Power Protection BV (tedy zařízení s mechanickou spojkou) jsou shodně spolehlivá jako zařízení jiných výrobců DUPS, které používají. Společnost Škoda Auto dále uvedla, že z hlediska provozu a havarijního startu nejsou v těchto zařízeních funkčně žádné rozdíly. Navrhovatel dále předložil potvrzení společnosti Luminus Solution S.A. provozující zařízení výrobce Rolls-Royce Solutions Liege S.A. i zařízení výrobce Hitec Power Protection BV, která taktéž potvrdila shodnou spolehlivost a neexistenci funkčních rozdílů.

304. Pokud zadavatel namítá, že zkušenosti společnosti Škoda Auto nelze mít za v předmětném případě za relevantní, neboť se oproti zadavateli jedná o průmyslový podnik, přičemž dále ani neznáme jeho potřeby, Úřad je toho názoru, že funkce zařízení je stále stejná. Tím je zajistit spolehlivou dodávku elektrické energie. Byť i Úřad vnímá rozdíly mezi provozem zadavatele a provozem společnosti Škoda Auto, neznamená to automaticky, že by zkušenost z jiného provozu měla být irelevantní. V tomto případě jde o doložení skutečnosti, že ani zařízení s mechanickou spojkou nevykazuje v běžném provozu závady. Nejde tedy o posouzení důsledků závad, ale skutečnosti, zda k závadám jako takovým při provozu dochází. I předseda Úřadu ve vztahu k potvrzení společnosti Škoda Auto v rámci druhostupňového rozhodnutí uvádí, že „je z pohledu prokázání spolehlivosti zcela nerozhodné, jaká je povaha jednotlivých provozů a případných následků výpadků primárních a náhradních zdrojů.“.

305. K zadavatelem předloženému potvrzení o úspěšném zkušebním provozu zařízení s elektromagne­tickou spojkou v rámci CDP Praha, Úřad uvádí, že lze z něho dovodit pouze to, že zadavatel má s daným řešením pozitivní zkušenost. To však neznamená, že by potřeby zadavatele nemohly být stejně dobře naplněny i řešením navrhovatele.

306. Zadavatel ve vztahu k předloženým potvrzením zkušeností v rámci rozkladu namítal nedostatečnou vypovídací hodnotu vyjádření společnosti Škoda Auto, neboť se dle jeho názoru jedná o malý vzorek, přičemž je dále přesvědčen, že Úřad nahlíží odlišně na referenci společnosti Škoda Auto a vlastní pozitivní zkušenost zadavatele z provozu CDP Praha.

307. K uvedenému se vyjádřil předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí tak, že „[z] obsahu vyjádření společnosti Škoda Auto (…) a vlastního vyjádření zadavatele ohledně zkušenosti s provozem DUPS v CDP Praha vyplývá pouze to, že při provozu obou těchto systémů nebyly zaznamenány provozní závady. Za situace, kdy otázkou posouzení je zadavatelem tvrzená vyšší spolehlivost systému DUPS se spojkou elektromagnetickou, má vyjádření společnosti Škoda Auto vypovídající hodnotu, přičemž podporuje závěr Úřadu o srovnatelné spolehlivosti obou systémů z hlediska nasazení do reálného provozu. Pokud zadavatel namítá, že vybraný vzorek je malý, je potřeba uvést, že ani z jeho strany nedošlo k předložení dalších podkladů pro odlišné posouzení otázky spolehlivosti obou systémů. Referenci společnosti Škoda Auto rovněž podporuje vyjádření výrobce zařízení DUPS s mechanickou spojkou společnosti Hitec Power Protection BV, které potvrzuje, že za posledních 25 let žádný ze zákazníků nenahlásil selhání ozubení na věnci setrvačníkového kola.“.

308. Zadavatel v rámci rozkladu dále uvedl, že u náhradního zdroje elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou je vyšší pravděpodobnost, že se případné selhání spojky podaří objevit dříve. Předseda úřadu k uvedenému sdělil, že jelikož zadavatel nijak blíže neosvětlil, jakým způsobem odlišná konstrukce elektromagnetické spojky zajistí rychlejší odhalení případné závady a neposkytl žádné porovnání s mechanickou spojkou, nelze toto tvrzení považovat za dostatečné.

309. Úřad tedy uzavírá, že na základě obdržených odborných vyjádření ČVUT, předložených potvrzení společností Škoda Auto a Luminus Solution S.A. i dalších předložených důkazů má za to, že nelze systém s elektromagne­tickou spojkou označit za spolehlivější a odolnější vůči selhání než systém se spojkou mechanickou.

310. Uvedený závěr potvrdil po přezkumu podkladů rozhodnutí i předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, když uvedl, že „z provedeného dokazování vyplývá, že spolehlivost obou možných řešení je srovnatelná. O opaku nebyl předložen důkaz.“. Předseda Úřadu dále k argumentaci zadavatele v rozkladu doplnil, že pokud zadavatel poptává řešení, u kterého „za žádných okolností nemůže dojít k výpadku“, pak z podkladů rozhodnutí nevyplývá, že by zařízení s elektromagne­tickou spojkou takové řešení zaručovalo, resp. zaručovalo jako jediné. Každé z řešení má své slabiny a podle všeho ani jedno nemůže garantovat, že k výpadku nikdy nedojde.

311. K návrhu zadavatele, aby Úřad požádal ČVUT o doplnění odborného vyjádření, případně provedl průzkum trhu mezi uživateli obou řešení za účelem porovnání spolehlivosti, Úřad uvádí, že nepovažoval za této situace za nutné přistoupit k dalšímu porovnávání obou řešení, když z doposud zjištěného je patrné, že obě řešení mají své výhody a nevýhody, a jde tedy pouze o to, zda si zadavatel obhájí, že výhody jím zvoleného řešení jsou pro něj natolik významné, že může přistoupit k omezení hospodářské soutěže. Ve vztahu ke spolehlivosti však z předložených důkazů vyplynulo, že nelze systém s elektromagne­tickou spojkou označit za spolehlivější a odolnější vůči selhání než systém se spojkou mechanickou, proto výhoda v podobě vyšší spolehlivosti nebyla zadavatelem v tomto případě obhájena. Úřad se tak dále nezabýval dalšími technickými aspekty obou řešení, např. neověřoval, zda i mechanická spojka je vystavena momentovému rázu, jak tvrdí zadavatel, popř. kdy se projeví selhání elektromagnetické spojky, zda již v rámci běžného provozu či až v momentě aktivace, jaká je četnost poruch zmiňovaných posudkem ČVUT apod. Ze stejného důvodu si Úřad dále nevyžádal navrhovatelem zmiňovanou studii poruchovosti DUPS Hitzinger Power Solutions GmbH s elektromagne­tickou spojkou provedenou ČVUT pro společnost Škoda Auto. Úřad dodává, že uvedený postup předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí označil za správný.

K potřebě rychlého startu a řešení opakovaných výpadků

312. Zadavatel dále ve svém vyjádření ze dne 14. 1. 2025 uvedl, že významným faktorem je také to, jak rychle ke startu dieselového motoru dojde, přičemž výhodou zařízení s elektromagne­tickou spojkou je právě rychlost startu, neboť elektromagnetická spojka se při poklesu otáček kinetického motoru sepne, energie je přenesena na dieselový motor a ten je okamžitě nastartován (v řádu cca 2 sekund). Další výhodou elektromagnetické spojky je skutečnost, že v případě opakovaného výpadku je možné motor opět okamžitě připojit a zatížit jej. U mechanické spojky je nejdříve nutné dokončit proces vypínání dieselmotoru, pak jej nastartovat, srovnat otáčky a pak teprve při stejných otáčkách dieselmotoru a kinetické části může dojít k propojení obou částí mechanickou spojkou. 

313. K uvedené argumentaci zadavatele rychlostí startu, popř. výhodou elektromagnetické spojky v případě opakovaných výpadků, Úřad uvádí, že zadavatel tuto nepředložil v rozhodnutí o námitkách, ani ve vyjádření k návrhu, nýbrž až ve vyjádření zadavatele ze dne 14. 1. 2025.

314. Podle § 251 odst. 5 zákona v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

315. Úřad uvádí, že podle § 251 odst. 5 zákona mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení uvádět rozhodné skutečnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení, přičemž o této povinnosti byl zadavatel prokazatelně informován i v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-43915/2024/524 ze dne 19. 11. 2024, které mu bylo doručeno téhož dne. Z daného ustanovení zákona pak vyplývá, že k později uváděným skutečnostem Úřad nepřihlíží. V případě zadavatele tato lhůta marně uplynula dne 4. 12. 2024. Výjimku ze zásady koncentrace správního řízení v tomto ohledu představuje pouze situace, kdy jde o dodatečně tvrzené skutečnosti, kterými je zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Úřad má za to, že v daném případě ale uvedená situace nenastala. Nově vznesené skutečnosti ze strany zadavatele nejsou způsobilé zpochybnit pravdivost, tedy věrohodnost shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí a ani k tomu nesměřují. Smyslem zadavatelem nově tvrzených okolností je pouze podpořit obecnou argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření zadavatele k návrhu, přičemž uvedené skutečnosti zadavatel mohl a měl tvrdit již v samotném vyjádření k návrhu (či v rozhodnutí o námitkách), mimo jiné s ohledem na to, aby měl i navrhovatel možnost se k tomuto blíže vyjádřit, ale v předmětném případě zejména proto, aby Úřad mohl nově tvrzené skutečnosti prověřit.

316. Úřad připomíná, že zadavatel od počátku argumentuje tím, že elektromagnetická spojka má oproti mechanické podstatně lepší vlastnosti, přesto zadavatel až dne 14. 1. 2025 předkládá Úřadu další skutečnosti týkající se vlastností systému s elektromagne­tickou spojkou. Uvedené skutečnosti mohl zadavatel bez jakýchkoli obtíží uvést nejpozději přímo ve svém vyjádření k návrhu (případně již v rozhodnutí o námitkách).

317. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 243/2023–126 ze dne 18. 12. 2024 a č. j. 3 As 62/2021‑55 ze dne 22. 9. 2022, ve kterých soud dospěl k závěru, že „řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je atypickým řízením, které se svojí povahou blíží řízení spornému dle § 141 (…) správního řádu (…). Může být zahájeno jak z moci úřední, tak na žádost, a zároveň v něm nejsou ukládány sankce. Účelem tohoto řízení je (…) umožnit rychlou a efektivní kontrolu zákonnosti postupu zadavatele: ‚Důraz na rychlost a efektivitu je dán konec konců vlastním zájmem zadavatele, aby řízení proběhlo tak, aby mohl co nejdříve buď pokračovat v zadávání veřejné zakázky, anebo – pokud mu bylo uloženo opatření k nápravě spočívající ve zrušení zadávacího řízení dle § 263 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek – aby mohl co nejdříve zahájit zadávací řízení znovu (nově již v souladu se zákonem). Právě uvedené ohledy jsou důvodem, proč zákonodárce stanovil konkrétní lhůty pro některé úkony účastníků řízení tak, aby Úřad mohl rozhodnout ve věci co nejdříve.‘ Z tohoto důvodu je zde zakotvena přísná koncentrace řízení, která je ve vztahu speciality ke koncentraci zakotvené v § 82 odst. 4 správního řádu (…). To znamená, že jediná výjimka z koncentrace zde platí pro skutečnosti, návrhy důkazů a jiné návrhy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.“

318. Ke koncentrační zásadě bezesporu nelze přistupovat absolutně, formalisticky či izolovaně od ostatních ustanovení správního řádu, zejména základních zásad obsažených v ustanovení § 2 a § 3 správního řádu. Aplikace koncentrace správního řízení tak mj. naráží na limitaci v podobě povinnosti správního orgánu zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Koncentrace řízení podle § 251 odst. 5 zákona sice nestanoví Úřadu povinnost „vystačit si“ s dokumenty zaslanými ve lhůtě, a nebrání tak případné výzvě Úřadu k předložení dalších relevantních dokumentů či důkazů, avšak pouze v mezích, které nastavili účastníci řízení svými podáními zaslanými Úřadu v souladu se zákonem. V šetřeném případě zadavatelem předestřená nová argumentace v rámci vyjádření ze dne 14. 1. 2025 o tom, že výhoda zařízení s elektromagne­tickou spojkou spočívá taktéž v rychlosti startu a možnosti okamžitého připojení při opakovaných řetězených výpadcích, které vedly zadavatele ke stanovení předmětné zadávací podmínky, již vybočují z hranic vymezených návrhem a vyjádřením zadavatele k návrhu (srovnej viz výše), přičemž předkládaná tvrzení/skutečnosti v rámci vyjádření ze dne 14. 1. 2025 mohl zadavatel nepochybně tvrdit v zákonem stanovené 15denní lhůtě. V souladu s ustanovením § 251 odst. 5 zákona tedy Úřad k nově uvedeným tvrzením/skuteč­nostem ve vyjádření zadavatele ze dne 14. 1. 2025 nepřihlédl, neboť tyto nezpochybňují věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.

319. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že zásada koncentrace řízení je vůdčí zásadou správního řízení před Úřadem, o to více v řízeních, v nichž se jedná o složité technické otázky, jako je tomu v předmětném případě, neboť bez jejího uplatnění by bylo možné taková řízení příslovečně „protahovat do nekonečna“.

320. V rámci rozkladu zadavatel namítal, že tato jeho argumentace není opožděná, neboť jí zpochybňoval věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, a to konkrétně odborného vyjádření ČVUT. K tomu se nicméně vyjádřil předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí v tom smyslu, že uvedená argumentace v žádném případě nesměřovala ke znevěrohodnění odborného vyjádření, pouze rozporovala v něm uvedené závěry.

321. V této souvislosti předseda Úřadu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 5273/2017–654 ze dne 30. 4. 2019, z něhož plyne, že předložením skutečností nebo označením důkazů týkajících se šetřené věci, s jejichž pomocí má být skutkový stav zjištěn jinak, není zpochybněna věrohodnost podkladu. Předseda Úřadu shrnul, že „namítaná nevěrohodnost podkladů rozhodnutí musí vždy směřovat k samotnému důkazu z hlediska jeho samotné existence a důvodům či způsobu jeho vzniku, nikoliv ke zjištěnému skutkovému stavu, který z takového podkladu učinil Úřad.“.

322. Pokud tedy zadavatel uvádí, že předmětným argumentem poukazuje na skutečnost, že závěry odborného vyjádření ČVUT jsou neúplné a nesprávné, jelikož opomenuly zcela zásadní rozdíl mezi oběma řešeními, jedná se zcela nepochybně o polemiku se závěry v podkladu uvedenými, nikoliv o zpochybnění věrohodnosti podkladu z hlediska jeho existence či způsobu jeho vzniku.

K potřebě bezúdržbovosti

323. Zadavatel dále svůj požadavek na elektromagnetickou spojku odůvodňuje potřebou bezúdržbovosti, kdy uvádí, že je „mezi oběma řešeními [] podstatný rozdíl z pohledu údržby a její náročnosti.“.

324. Jelikož argumentace zadavatele byla ve vztahu k potřebě bezúdržbovosti velmi obecná, Úřad vyzval zadavatele usnesením ze dne 7. 1. 2025 (k tomu viz bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí) k podrobnému a srozumitelnému vysvětlení, z jakého důvodu je náhradní zdroj elektrické energie s elektromagne­tickou spojkou oproti náhradnímu zdroji elektrické energie se spojkou mechanickou z pohledu údržby řešením méně náročným, a o doložení relevantními podklady.

325. Co se týče samotné spojky, zadavatel s odkazem na vyjádření společnosti PRONIX (tedy dodavatele zařízení s elektromagne­tickou spojkou) udává, že elektromagnetickou spojku není třeba po celou dobu životnosti měnit (přičemž životnost spojky činí 25 let), zatímco k výměně mechanické spojky dochází z důvodu opotřebení cca jednou za pět let. U mechanické spojky je dále nutné provádět periodickou kontrolu a výměnu oleje. Jak vyplývá z manuálu na údržbu elektromagnetické spojky předložené navrhovatelem spolu s návrhem, u elektromagnetické spojky je vyžadována pouze kontrola, nikoliv údržba či výměna komponent.

326. Zadavatel však menší náročnost údržby jím požadovaného řešení pojí zejména se skutečností, že dodatečné zařízení se stlačeným vzduchem navyšuje požadavky na údržbu. Konkrétně zmiňuje nutnost kontroly těsnosti a tlaku u tohoto zařízení.

327. Úřad za účelem posouzení dále vyzval také navrhovatele, aby Úřadu sdělil, jaké činnosti zahrnuje údržba náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou a uvedené doložil relevantními podklady.

328. Navrhovatel předložil doporučení výrobce týkající se údržby zařízení s mechanickou spojkou, přičemž k údržbě uvedl následující. V týdenním intervalu probíhá automatická kontrola za pomoci monitorovacího systému. Kontrola v měsíčním intervalu se provádí v běžném provozu, trvá cca 60 minut a zahrnuje vizuální kontrolu a zkušební start motoru. Jednou za rok pak probíhá údržba na odstaveném zařízení, přičemž tato zahrnuje výměnu oleje a filtrů motoru DUPS, výměnu oleje volnoběžné spojky, která se provádí současně s olejovým servisem diesel motoru a trvá 20 minut, výměnu zemnících kartáčů generátoru a kinetického modulu, vizuální kontrolu konkrétních částí zařízení vč. volnoběžné spojky, diagnostiku zařízení, případně update softwaru. Navrhovatel uvádí, že roční údržba trvá 6–8 hodin. Jednou za 10 let se pak provádí generální oprava zahrnující výměnu ložisek (k čemuž navrhovatel doplňuje, že standardní životnost ložisek je přibližně 10 let a v tomto se tedy výrobci Hitec Power Protection BV a Rolls-Royce Solution Liege S.A. neliší) a repasování spojky (navrhovatel doložil potvrzením výrobce zařízení s mechanickou spojkou společností Hitec Power Protection BV).

329. Z doporučení výrobce ohledně údržby zařízení s mechanickou spojkou předloženého navrhovatelem je zřejmé, že co se týče samotné spojky, je třeba kontrolovat teplotu oleje, teplotu ložisek, množství oleje, zkontrolovat možný únik oleje a v ročním intervalu vyměnit olej a provést kontrolu magnetické zástrčky. Ostatní úkony se pak týkají údržby ostatních součástí zařízení DUPS.

330. Z právě uvedeného vyplývá, že co se týče údržby samotné spojky, rozdíl mezi oběma řešeními spočívá v tom, že u mechanické spojky na rozdíl od spojky elektromagnetické je třeba průběžně kontrolovat a jednou ročně měnit olej. Další rozdíl spočívá v životnosti, kdy elektromagnetická spojka vydrží 25 let, zatímco mechanická se mění již po 10 letech.

331. Úřad tedy v souladu se závěry uvedenými v rámci druhostupňového rozhodnutí předsedy Úřadu konstatuje, že zde existují jisté rozdíly v náročnosti údržby spojek, přičemž údržba mechanické spojky je náročnější než údržba spojky elektromagnetické.

332. Argumentem navrhovatele, že Úřadu předložil údržbu celého DUPS, zatímco zadavatel se vyjádřil pouze k údržbě spojky, a je tedy ještě třeba porovnat náročnost údržby celého zařízení, se zabýval předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, přičemž uvedl: „Z podkladů rozhodnutí, kterými jsou mimo jiné i vyjádření účastníků zadávacího řízení, jednoznačně vyplývá, že mechanická spojka oproti spojce elektromagnetické vyžaduje pravidelné provádění servisních úkonů s nutností provedení repase po 10 letech (…). Oproti tomu stojí zadavatelem tvrzená životnost spojky elektromagnetické v trvání 25 let (…), po kterou tato spojka nemusí být měněna s tím, že servisní zásahy v podobě výměny olejů apod. nejsou po celou dobu životnosti této spojky třeba, přičemž i kontrola se provádí automaticky, tedy bez nutnosti fyzického zásahu. Z toho, co v řízení vyšlo najevo, lze již na první pohled seznat, že zařízení DUPS s mechanickou spojkou je náročnější na údržbu než zařízení DUPS se spojkou elektromagnetickou, jelikož zásadní rozdíly je možné identifikovat již z rozdílů v údržbě obou samotných spojek. K tomu tedy nebylo třeba, aby Úřad dále u zadavatele ověřoval nároky na údržbu celého zařízení DUPS. Současně je zřejmé, že navrhovatel tvrzení zadavatele o životnosti a nárocích na údržbu elektromagnetické spojky nerozporoval.“.

333. K tomu je nutné nicméně uvést, že navrhovatel s vyjádřením předsedy Úřadu, že bezúdržbovost elektromagnetické spojky nebyla navrhovatelem rozporována, a je možné ji tedy považovat za nespornou, nesouhlasí. Navrhovatel otázku bezúdržbovosti elektromagnetické spojky rozporoval již v rámci svého vyjádření ze dne 28. 1. 2025, v němž dle svého přesvědčení prokázal, že obě zařízení vyžadují údržbu, i když jiného typu.

334. K tomu Úřad uvádí, že navrhovatel již v návrhu tvrdil, že elektromagnetická spojka údržbu potřebuje, přičemž předložil manuál k zařízení s elektromagne­tickou spojkou, ze kterého je patrné, že je v případě elektromagnetické spojky nutné provádět kontroly, nikoli však údržbu či výměnu komponent. Následně ve vyjádření ze dne 28. 1. 2025 navrhovatel uvedl, že také na zařízení s elektromagne­tickou spojkou se provádí po cca 10 letech generální oprava a životnost ložisek je v obou případech přibližně 10 let.

335. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel bezúdržbovost elektromagnetické spojky v rámci správního řízení neprokázal. Navrhovatel odkazuje na své vyjádření ze dne 28. 1. 2025, z něhož plyne, že ložiska je nutné po 10 letech měnit u DUPS s mechanickou i elektromagne­tickou spojkou. V rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 5. 6. 2025 (pouze za účelem poukázání na již dříve tvrzenou skutečnost) pak navrhovatel předložil servisní manuál elektromagnetické spojky, z nějž plyne, že v průběhu životnosti elektromagnetické spojky je nutné měnit tzv. třecí lamely. I u elektromag­netické spojky tedy dle navrhovatele existují komponenty, které je třeba měnit a při jejich výměně musí dojít k odstavení zařízení z provozu. Navrhovatel dále uvádí, že roční pravidelná odstávka probíhá u obou typů zařízení z důvodu roční předepsané údržby dieselového motoru a v rámci této údržby dochází k výměně oleje u zařízení s mechanickou spojkou. Zařízení tedy není odstavováno speciálně kvůli výměně oleje. U elektromagnetické spojky pak dle navrhovatele probíhá ještě druhá odstávka ročně z důvodu ručního mazání vnitřních ložisek (u zařízení s mechanickou spojkou PowerPro2700 je mazání ložisek automatické), přičemž u obou odstávek musí být ručně znovu nastavena vzduchová mezera mezi disky elektromagnetické spojky. V rámci generální opravy zařízení s elektromagne­tickou spojkou, při níž je nutné zařízení vyřadit z provozu, se provádí vynětí komponent na diagnostiku, čištění, výměna třecích lamel, a oproti mechanické spojce dále činnost spojená s řídícím členem a elektrickou napájecí součástí elektromagnetické spojky.

336. Dle navrhovatele je tedy zřejmé, že ani jedna spojka nezajistí zcela nepřerušený provoz a navrhovatel je tak na rozdíl od předsedy Úřadu přesvědčen, že posouzení údržby celého DUPS je jediným kritériem vhodnosti řešení.

337. K výše uvedenému Úřad uvádí, že otázka srovnání údržby zařízení s elektromagne­tickou a mechanickou spojkou byla jak co do metodologie (údržba samotné spojky vs. celého systému), tak co do výsledku vyřešena druhostupňovým rozhodnutím (k tomu srov. zejména body 58. a 59. druhostupňového rozhodnutí), a to (i) pro Úřad závazně. Úřad tedy nadále vychází z toho, že údržba elektromagnetické spojky je méně náročná, neboť v rámci pravidelné roční odstávky nedochází k výměně oleje a dále nedochází po 10 letech k výměně celé spojky (případně pouze ložisek). Dále též bere v úvahu dodatečné zařízení se stlačeným vzduchem, neboť pokud je součástí řešení dodatečné zařízení, logicky bude toto řešení vyžadovat zvýšenou údržbu (zadavatel konkrétně uvádí kontroly těsnosti a tlaku). Zadavatel (a ani navrhovatel) se sice k údržbě dodatečného zařízení nijak blíže nevyjádřili, nicméně jak uvedl předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, tyto zvýšené nároky na údržbu jsou logické a netřeba provádět další dokazování, když se jedná pouze o dokreslení argumentace ohledně vyšších nároků na údržbu zařízení s mechanickou spojkou.

338. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 5. 6. 2025 sice uvádí, že dodatečné zařízení se stlačeným vzduchem není součástí mechanické spojky ani zařízení, které měl navrhovatel zájem zadavateli nabídnout. Má se jednat pouze o dobrovolný třetí záložní start a údržbu tohoto zařízení tedy nemá smysl zohledňovat. K tomu Úřad bez toho, aniž by zkoumal, zda by zařízení skutečně bylo součástí řešení navrhovatele, odkazuje právě na výše uvedené vyjádření předsedy Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, že se v případě údržby dodatečného zařízení se stlačeným vzduchem jedná o pouhé dokreslení argumentace a nebylo nosným důvodem zrušení napadeného rozhodnutí. Předseda Úřadu svůj závěr ohledně údržby staví na rozdílu v údržbě samotných spojek.

339. K tvrzení navrhovatele o nutnosti měnit u elektromagnetické spojky třecí lamely, mazat vnitřní ložiska a nastavovat vzduchové mezery mezi disky, Úřad uvádí, že se v případě potřeby měnit třecí lamely a mazat vnitřní ložiska jedná o tvrzení, která rozporují závěr předsedy Úřadu, že je elektromagnetická spojka bezúdržbové řešení, nikoliv věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, proto k nim Úřad v souladu s koncentrační zásadou (vyloženou výše v rámci tohoto rozhodnutí) nepřihlédl. O nutnosti nastavovat mezery mezi disky je zmínka již v manuálu přiloženém k návrhu navrhovatele, kde se uvádí, že je třeba kontrolovat a nastavit správnou vzdálenost mezi disky spojky, nicméně uvedené opět nemůže ničeho změnit na závaznosti právního závěru předsedy Úřadu pro nynější rozhodnutí (v tomto kontextu je třeba poznamenat, že stejně jako Úřad, tak i předseda Úřadu měli k dispozici totožný spisový materiál, ze kterého bylo vycházeno, přičemž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí vyjevil zcela jednoznačný právní názor, který je pro Úřad při opětovném rozhodování závazný).

340. Co se týče zahraničních referencí navrhovatele, které mají dle navrhovatele svědčit o tom, že jeho řešení je dostatečně spolehlivé a provoz zařízení s mechanickou spojkou není údržbou mechanické spojky jakýmkoliv způsobem ohrožen, Úřad uvádí, že v žádném případě netvrdí, že by byl provoz údržbou ohrožen, ale jde zde o náročnost údržby té které spojky.

341. Úřad tedy v návaznosti na výše uvedení, a to i při zohlednění závěrů druhostupňového rozhodnutí uzavírá, že údržba mechanické spojky je náročnější než údržba spojky elektromagnetické (a to aniž by Úřad jakkoli posuzoval, zda existuje řešení, jež by zcela zcela naplňovalo požadavek zadavatele na „bezúdržbovost“ spojky).

K nutnosti prostorového navýšení

342. Zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že s řešením zahrnujícím dodatečné zařízení se stlačeným vzduchem se pojí nutnost prostorového navýšení pro toto další zařízení. V rámci vyjádření k návrhu a vyjádření ze dne 14. 1. 2025 pak dále k tomuto uvedl, že není zřejmé, zda by bylo možné zařízení umístit do vymezených prostor, neboť náhradní zdroj elektrické energie má být instalován ve velmi stísněném prostoru, a také zda by umístění takového zařízení nešlo na úkor bezpečnosti obsluhy.

343. Další argument, kterým zadavatel odůvodňuje svůj požadavek na elektromagnetickou spojku, tedy spočívá v limitaci prostorem, který má zadavatel pro umístění zařízení k dispozici.

344. Na tomto místě Úřad uvádí, že nedostatek prostoru pro umístění zařízení do prostor zadavatele by zajisté mohl být zcela legitimním důvodem pro odmítnutí konkrétního řešení.Nicméně z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel ani výslovně netvrdí, že by umístění zařízení nebylo možné, když pouze uvádí, že není „vůbec zřejmé – resp. navrhovatel se to neobtěžuje nijak specifikovat – zda by bylo možné toto dodatečné vzduchové hospodářství do vymezených prostor vůbec umístit.“. 

345. Pokud zadavatel s odkazem na své potřeby omezuje množinu řešení, která mohou být zadavateli nabídnuta, musí zadavatel své potřeby řádně odůvodnit, neboť je to zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku.

346. Zadavatel však dostatečně netvrdí ani nedokládá, že je zásadním způsobem prostorově omezen. Zadavatel se omezil pouze na vágní formulace a nepředložil žádné konkrétní podklady.

347. V tomto kontextu nelze v předmětném případě opomenout skutečnost, že zadavatel v rámci veřejné zakázky staví zcela novou budovu energocentra, do kterého zařízení potřebuje umístit, a zadavatel (projektant) mohl toto reflektovat. V technické zprávě k budově energocentra se uvádí, že „[s]kladba místností objektu byla navržena v kontextu použité technologie a nutnosti zajištění jejího bezporuchového provozu.“.

348. Úřad tedy uzavírá, že uvedená potřeba zadavatele (omezenost prostoru pro instalaci DUPS) nebyla zadavatelem dostatečně konkrétně specifikována. Navíc, pokud by omezenost prostoru skutečně představovala zásadní a objektivní problém, zadavateli nic nebránilo, aby velikost DUPS v zadávacích podmínkách právě prostorově omezil, a nikoli tuto otázku zprostředkovaně řešil přes autoritativní výběr technického řešení, které tak takovým způsobem odůvodněno být nemůže. S uvedeným závěrem Úřadu se ztotožnil také předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí.

Závěr

349. Úřad zkoumal, zda stanovením zadávací podmínky spočívající v požadavku na elektromagnetickou spojku náhradního zdroje elektrické energie nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, tedy zda zadavatel tento svůj požadavek dostatečně odůvodnil potřebami, které nemohou být uspokojeny zařízením vybaveným spojkou mechanickou.

350. S ohledem na vše výše uvedené Úřad v souladu se závěry druhostupňového rozhodnutí uzavírá, že zadavatel dostatečně odůvodnil a prokázal, že předmětný požadavek na elektromagnetickou spojku sleduje zájem zadavatele na bezúdržbovosti spojky, přičemž tento zájem je zcela oprávněný a zařízení s mechanickou spojkou není schopné potřebu zadavatele spočívající v bezúdržbovosti naplnit rovnocenným způsobem. Zadavatel tak unesl důkazní břemeno ohledně prokázání toho, že výhody, které přináší použití zařízení s elektromagne­tickou spojkou, jsou přiměřené omezení hospodářské soutěže.

351. K legitimnosti potřeby bezúdržbovosti předseda Úřadu uvedl, že „[t]ento jeho zájem pak vychází zejména z potřeby v rámci své činnosti (zajištění železniční dopravy) zajistit stálý a nepřerušovaný provoz. Zařízení zadavatele se řadí mezi tzv. kritickou infrastrukturu státu, což nebylo v rámci správního řízení rozporováno, a je tedy v zájmu zadavatele (i ve veřejném zájmu), aby provoz CDP nebyl vystaven riziku výpadků systému, případně aby tato rizika byla co nejvíce eliminována. Je tak třeba považovat zadavatelem prezentovanou potřebu „bezúdržbovosti“ systému za oprávněnou, neboť každý zásah do systému DUPS představuje riziko, že celý systém bude odstaven, a nebude tak po určitou dobu plnit svoji funkci, což je vzhledem k postavení zadavatele a plnění jeho úkolů nežádoucí. Zadavatel identifikoval rizika, kterým se chtěl nastavením zadávacích podmínek vyhnout, přičemž za zásadní v tomto ohledu považoval ochranu zdraví a života osob a ochranu majetku. V tomto ohledu se tedy důvody na straně zadavatele jeví jako oprávněné a dostatečné.“.

352. Předseda v této souvislosti dále odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-14603/2020/323/MBr ze dne 18. 5. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0039/2020/VZ, potvrzené rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020–88 ze dne 3. 11. 2021, v němž předseda potvrdil rozhodnutí uznávající určité technické požadavky zadavatele odůvodňované potřebou zajistit co nejsnadnější a nejrychlejší servis a zajištění ochrany a bezpečnosti zdraví při práci za oprávněné, jelikož „ochrana života, zdraví a majetku jsou natolik zásadní atributy, které by měly být vždy chráněny a měly by být dávány do popředí.“.

353. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek, konkrétně požadavku na elektromagnetickou spojku, nepostupoval v rozporu se zákonem, a tudíž neshledal důvody pro uložení nápravného opatření a návrh zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

K dalším skutečnostem

354. Úřad se na tomto místě vrací k tvrzení navrhovatele, že zadavatel svým požadavkem na elektromagnetickou spojku nepřímo odkázal na jediného výrobce Rolls-Royce Solution Liege S.A., resp. jediného dodavatele pro český trh společnost PRONIX, k čemuž Úřad uvádí následující.

355. Úřad zkoumal, kolik existuje dodavatelů, kteří by byli schopni daný požadavek splnit. Navrhovatel tvrdí, že existuje pouze jeden výrobce – Rolls-Royce Solutions Liege S.A. Zadavatel tvrdí, že existují dva výrobci, ještě Hitzinger USA, navrhovatel však předložil e-mailovou komunikaci se společností Hitzinger, ze které vyplývá, že společnost nemá aktuální webové stránky, na něž zadavatel v souvislosti s tímto odkazuje.

356. Ačkoli tedy není možné zcela s jistotou uzavřít, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky jsou nepřímým odkazem, Úřad se již dále nezabýval tím, zda zadavatel svým požadavkem na elektromagnetickou spojku nepřímo odkázal na jediného výrobce Rolls-Royce Solution Liege S.A., resp. jediného dodavatele pro český trh společnost PRONIX v rozporu s § 89 odst. 5 zákona, neboť zadavatel unesl důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže.

357. Jen pro úplnost se dále Úřad vyjádří k argumentaci zadavatele, že navrhovatel své řešení zadavateli doposud nepředložil a nepopsal, a proto ani není možné, aby byla posouzena jeho rovnocennost s požadovaným řešením, a nelze zadavateli vytýkat, že takové řešení nepřipustil. K tomu Úřad uvádí následující.

358. Navrhovatel v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že je schopen naplnit všechny zadavatelem požadované funkce stanovené v zadávací dokumentaci, tedy včetně požadavku na havarijní mechanický start motoru, který řešení navrhovatele naplňuje startem pomocí akumulovaného stlačeného vzduchu. V námitkách navrhovatel ke svému řešení pouze uvedl, že splňuje všechny zadavatelem stanovené požadavky na výkon a funkci. Zadavatel tak v tomto ohledu v rozhodnutí o námitkách vycházel právě z žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, když uvedl, že „[k]onstrukční řešení nabízené stěžovatelem, resp. popsané v jeho žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, namísto toho spočívá v instalaci dodatečných mechanických zařízení a rozvodů, které jsou nutné proto, že systém založený na mechanické spojce neplní funkci požadovanou zadavatelem, tj. nouzové nastartování dieselagregátu dynamickou UPS. Tato dodatečná zařízení a rozvody pak mají tento nedostatek kompenzovat – sama o sobě nicméně zvyšují komplexitu záložního systému a tím z podstaty věci zvyšují riziko jeho selhání. Toto řešení je tedy v přímém rozporu s logikou technické podmínky napadané námitkami, resp. v rozporu s potřebou, kterou zadavatel v tomto směru sleduje a chce veřejnou zakázkou uspokojit. Nelze jej tedy považovat za technicky rovnocenné řešení.“.

359. Navrhovatel v průběhu správního řízení ve svém vyjádření ze dne 14. 1. 2025 své řešení blíže specifikoval, když uvedl, že u jím nabízeného řešení s mechanickou spojkou může ke startu motoru dojít třemi způsoby. Základní start probíhá standardně prostřednictvím elektrického startéru, záložní start prostřednictvím druhého nezávislého elektrického startéru a v případě zájmu nabízí navrhovatel další záložní start prostřednictvím akumulovaného stlačeného vzduchu.

360. Zadavatel se tedy podobu řešení částečně dozvěděl z žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, kde navrhovatel uvedl, že by jím nabídnuté řešení obsahovalo zařízení se stlačeným vzduchem, aby byla naplněna podmínka nouzového mechanického startu. Vůči tomuto řešení se pak zadavatel v průběhu celého správního řízení ohrazuje.

361. Pokud zadavatel tvrdí, že řešení navrhovatele nezná, nemůže jej a priori odmítat. Je tomu tak proto, že právě zadavatel zadávací podmínky definuje, a tedy musí být schopen bez veškerých pochybností důvodnost jím stanovených zadávacích podmínek obhájit a odůvodnit (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 29 Af 53/2019). Zadavatel má definovat své potřeby, nikoli určovat způsob jejich naplnění (viz již citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. ledna 2021, č. j. 30 Af 37/2020–720).

362. Zadavatel nemůže řešení navrhovatele odmítat s tím, že nenaplňuje jeho potřeby, nicméně zároveň uvádět, že řešení navrhovatele nezná, neboť jej navrhovatel vůbec nepředložil. Navíc, jak již bylo výše uvedeno, předmětem správního řízení není otázka, zda řešení uvažované navrhovatelem odpovídá (nějakým) zadávacím podmínkám (nějaké) veřejné zakázky, ale otázka, zda zadavatel unesl důkazní břemeno, že jsou jím stanovené zadávací podmínky odůvodněny jeho legitimními potřebami.

363. Ostatně i sám zadavatel ve vyjádření k návrhu v tomto smyslu uvedl, že „každé technické řešení má své výhody i nevýhody a není v pravomoci úřadu posuzovat, které z daných řešení je takzvaně objektivně lepší či vhodnější. Určující pro stanovení zákonných požadavků na poptávané řešení jsou totiž legitimní potřeby zadavatele, a to v závislosti zejména na jemu převažujících preferencích a jím shledávaných výhodách toho kterého technického řešení s ohledem na oprávněné potřeby zadavatele. (…) Podstatné však je, aby byl zadavatel schopen své požadavky logicky odůvodnit s odkazem na oprávněné potřeby.“.

364. Úřad tedy zdůrazňuje, že neměl ambici rozhodnout o tom, které z řešení je lepší. Záleží vždy na potřebách zadavatele, resp. na jeho schopnosti je tvrdit a prokázat, zda jsou pro jejich uspokojení v konkrétním případě dostatečná všechna na trhu dostupná řešení, či tomu tak není. Proto se může i stát, že ve vztahu k na první pohled obdobné zadávací podmínce je možno ve vztahu k různým zadávacím řízením dospět k různým závěrům. Úřad tedy v tomto případě a pro toto zadávací řízení uzavírá, že zadavatel unesl důkazní břemeno ohledně prokázání toho, že výhody, které přináší použití zařízení s elektromagne­tickou spojkou, jsou takového charakteru, že je přiměřené vyloučit zařízení se spojkou mechanickou.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4

2. Firstpower a.s., Freyova 91/6, Vysočany, 190 00 Praha 9

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy