ÚOHS-R0078/2025/VZ-26584/2025/163

V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 19. 6. 2025 navrhovatelem

• Karel Polášek, IČO 64482626, se sídlem Znorovská 553, 696 61 Vnorovy,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0373/2025/VZ, č. j. ÚOHS-20622/2025/500 ze dne 4. 6. 2025 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rámcová dohoda na dodávky ponožek 15 PČR letních a ponožek 15 PČR zimních“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 11. 2024 pod ev. č. Z2024–056780, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 11. 2024 pod ev. č. 689788–2024, ve znění pozdější opravy,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0373/2025/VZ, č. j. ÚOHS-20622/2025/500 ze dne 4. 6. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad obdržel dne 19. 5. 2025 návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)^[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Napadené usnesení

2. Dne 4. 6. 2025 vydal Úřad napadené usnesení, kterým rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. k) ZZVZ zastavuje, neboť návrh byl podán po uzavření smlouvy, respektive rámcové dohody.

3. Úřad napadené usnesení odůvodnil tím, že rámcová dohoda byla uzavřena dne 1. 4. 2025 a v registru smluv byla uveřejněna dne 2. 4. 2025, tedy více než měsíc před zahájením správního řízení dne 19. 5. 2025. Dle Úřadu byl návrh tedy podán až po uzavření rámcové dohody na veřejnou zakázku, stejně jako „Námitka proti postupu zadavatele podle § 241 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“ ze dne 24. 4. 2025 (dále též „námitka ze dne 24. 4. 2025“), která byla navrhovatelem podána též až po uzavření rámcové dohody. S ohledem na tento fakt Úřad dle § 257 písm. k) ZZVZ zastavil dané správní řízení.

III.           Rozklad navrhovatele

4. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 4. 6. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 19. 6. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

5. Navrhovatel namítá, že rámcová dohoda byla uzavřena předčasně, neboť byla podepsána dne 1. 4. 2025 a zapsána do Registru smluv dne 2. 4. 2025, přestože „(…) výsledné rozhodnutí bylo uveřejněno až 10. 4. 2025 ve 12:03“, čímž mělo dojít k porušení § 123 a § 244 ZZVZ.

6. Dále navrhovatel uvádí, že lhůty pro podání námitek a pro podání návrhu začínají běžet až od doručení či zveřejnění rozhodnutí. Dle navrhovatele nezačaly předmětné lhůty nikdy běžet s ohledem na to, že rámcová dohoda byla uzavřena před tímto okamžikem.

7. Další námitka navrhovatele zpochybňuje zadávací podmínku spočívající ve stanovení parametrů na merino vlnu, která byla dle navrhovatele pouze formálně zamítnuta jako opožděná bez věcného odůvodnění. Navrhovatel mimo jiné uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na použití stěží dostupného materiálu Merino TEC ≤ 17,2 μm a u vybraného dodavatele přijal pouze čestné prohlášení o splnění tohoto parametru, přestože akreditovaná měření prokázala překročení stanovených limitů. Zadávací dokumentace dle navrhovatele kladla na uchazeče povinnost laboratorního ověření (soutěžních vzorků), ale zadavatel nikdy neověřoval akreditovanou laboratoří soulad historických dodávek. V tomto kontextu navrhovatel Úřadu vytýká, že nepřezkoumal výše popsaný postup zadavatele ex offo, přestože se jedná o zjevné pochybení.

8. Závěrem navrhovatel uvádí, že Úřad v napadeném usnesení uvedl, že návrh neobsahuje explicitní požadavek na zrušení smlouvy, což je dle navrhovatele pouze formálním nedostatkem a navrhovatel tak měl být dle § 37 správního řádu vyzván k odstranění této vady.

Závěr rozkladu

9. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. 

Vyjádření zadavatele k rozkladu

10. Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil prostřednictvím přípisu, který Úřadu doručil dne 25. 6. 2025, v rámci něhož se ztotožnil s postupem Úřadu.

11. Zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a potvrdil napadené usnesení.

IV.          Řízení o rozkladu

12. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i jeho správnost, ta však toliko v rozsahu námitek uvedených v rozkladu. S přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

14. Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo nepřistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného usnesení.

V.            K námitkám rozkladu

Obecně

15. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek ze dne 9. 5. 2025 a následné zjednání nápravy.

16. Ustanovení § 257 písm. k) zákona stanoví jednoznačně, že Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže byl návrh podán po uzavření smlouvy, s výjimkou návrhu na zákaz plnění smlouvy.

17. Dle komentářové literatury[2] předmětné ustanovení ZZVZ „bude dopadat na případy, kdy k uzavření smlouvy došlo v souladu se ZZVZ, např. v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, o kterém se navrhovatel dozvěděl až po podpisu smlouvy, nebo v rámci tzv. minitenderu v případě rámcových smluv, kdy § 135 odst. 4 výslovně zadavateli umožňuje uzavřít smlouvu i po podání námitek, a to až do okamžiku podání návrhu k ÚOHS. Komentované ustanovení samozřejmě reflektuje, že po uzavření smlouvy mají dodavatelé možnost jiné procesní obrany, konkrétně podání návrhu na zákaz plnění smlouvy.“

18. Předmětné ustanovení navazuje na § 257 písm. j) ZZVZ, který dopadá na situace, kdy v průběhu správního řízení dojde k uzavření smlouvy, a to tak, že se aplikuje na situace, kdy k uzavření smlouvy dojde ještě před podáním návrhu, tedy před zahájením řízení. Současně také reflektuje skutečnost, že po uzavření smlouvy mají dodavatelé možnost jiné procesní obrany, konkrétně podání návrhu na zákaz plnění smlouvy.

19. Rámcová dohoda na veřejnou zakázku byla uzavřena mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem dne 1. 4. 2025 a uveřejněna v registru smluv i na profilu zadavatele následující den, tedy 2. 4. 2025. Návrh k Úřadu byl přitom podán až dne 19. 5. 2025. Je tedy nesporné, že předmětný návrh byl podán až po uzavření rámcové dohody.

K námitce týkající se lhůt pro podání námitek a pro podání návrhu 

20. Navrhovatel v rozkladu namítá, že lhůty pro podání námitek a pro podání návrhu začínají běžet až od doručení či zveřejnění rozhodnutí a uzavření rámcové dohody před zveřejněním rozhodnutí zadavatele znemožnilo jejich běh.

21. Je třeba uvést, že otázka, kdy bylo zveřejněno rozhodnutí o výběru dodavatele či zda zadavatel porušil ZZVZ uzavřením rámcové dohody před uplynutím lhůty pro podání návrhu, není relevantní pro posouzení daného případu. V tomto případě je totiž třeba pouze rozhodnout o osudu předmětného správního řízení. V okamžiku, kdy byla prokazatelně a bez všech pochybností uzavřena rámcová dohoda ještě před podáním samotného návrhu, nelze pokračovat ve správním řízení, které bylo zahájeno přesto, že přezkoumávané zadávací řízení bylo již v okamžiku podání návrhu (resp. zahájení správního řízení) ukončeno a nebylo již možné uložit nápravné opatření. Jediným právním instrumentem, kterým lze teoreticky napadnout smlouvu uzavřenou na základě zadávacího řízení, zde rámcovou dohodu, je návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 ZZVZ, o který se však v tomto případě nejedná.

22. ZZVZ je v tomto ohledu zcela jednoznačný. Je-li smlouva na veřejnou zakázku uzavřena, nelze dále řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vést (mimo řízení o návrhu na zákaz plnění smlouvy) a takové řízení musí být zastaveno. Jde o projev zásady ochrany třetích osob a jejich právní jistoty (důvěry v uzavřené smlouvy). Takovou třetí osobou je dodavatel, se kterým byla rámcová dohoda uzavřena. Po uzavření smlouvy (rámcové dohody) již ZZVZ připouští Úřadu do takto vzniklých závazkových právních vztahů zasahovat pouze z důvodů vymezených taxativně a rovněž velmi úzce v § 254 odst. 1 ZZVZ, a to výhradně rozhodnutím vydaným v řízení o návrhu na zákaz plnění smlouvy. Zdejší správní řízení takovým řízením není. Pokud se navrhovatel hodlá bránit proti uzavření rámcové dohody, je mu právě institut návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, podaný v tomto případě ve lhůtě dle § 254 odst. 4, teoreticky k dispozici, čímž však není nikterak naznačováno, zda může být takový návrh důvodný. Podání takového návrhu musí zvážit sám navrhovatel.

23. Vzhledem k výše uvedenému nelze přisvědčit námitce navrhovatele, že nebyly aktivovány, respektive že údajně „reálně nenaběhly“, lhůty pro podání námitek a pro podání návrhu na přezkum. Z logiky věci (zadávací řízení je již ukončeno) tak nemohu vyhovět rozkladové výzvě navrhovatele, abych zajistil „správný běh lhůt pro námitky a přezkum“. Výzvu navrhovatele obsaženou v rozkladu, abych ověřil, zda bylo rozhodnutí o výběru doručeno či zveřejněno před podpisem rámcové dohody, tak jako bezpředmětnou odmítám.

K námitce, že Úřad měl postupovat i dle obecné úpravy správního řízení (§ 37 odst. 3)

24. Dále navrhovatel namítá, že ho měl Úřad ve smyslu § 37 správního řádu vyzvat k odstranění vady návrhu předtím, než správní řízení zastavil. Tuto výzvu nevyřídil, čímž dle navrhovatele došlo k porušení správního řádu a k nemožnosti řádného přezkoumání jeho rozhodnutí.

25. K této navrhovatelově argumentaci v obecné rovině uvádím, že vztah zákona a správního řádu je vztahem speciality a subsidiarity. Pokud zvláštní právní předpis upravuje určité procesní postupy odlišně od správního řádu, uplatní se tato speciální právní úprava přednostně. V situaci, kdy by ZZVZ určité (procesní) postupy neupravoval nebo je neupravoval komplexně, lze aplikovat správní řád subsidiárně.

26. Podle § 251 odst. 4 ZZVZ platí, že náležitosti návrhu dle § 251 odst. 1 věty první a druhé ZZVZ nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží.

27. Na základě uvedeného konstatuji, že Úřad ani hypoteticky nemohl navrhovatele vyzvat k odstranění případného nedostatku návrhu, jelikož návrh žádné nedostatky ve smyslu námitky neobsahoval. Návrh byl samotným navrhovatelem označen jako návrh podle § 251 ZZVZ, konkrétně směřoval proti rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek ze dne 9. 5. 2025 a požadoval, aby Úřad uložil nápravné opatření podle § 263 ZZVZ. Věcná argumentace navrhovatele pak směřovala k porušení § 6, 36 a 98 ZZVZ.

28. Ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č. j. 4 As 141/2013 – 28 nemám pochyb o tom, že šlo o kompletní návrh proti úkonu ve smyslu § 250 ZZVZ, a proto Úřad postupoval správně, když navrhovatele nevyzval k odstranění vad. Institut odstranění vad podání nemůže sloužit ke komplexní změně daného podání (z návrhu podle § 251 ZZVZ na návrh podle § 254 ZZVZ či naopak).

29. Tvrzení navrhovatele, že absence explicitního požadavku v návrhu na zrušení smlouvy je pouze formálním nedostatkem, nemůže na výše uvedeném nic změnit. Neobstojí proto navrhovatelova námitka obsažená v rozkladu, podle níž měl Úřad v šetřeném případě aplikovat rovněž § 37 odst. 3 správ­ního řádu.

K výtce, že Úřad neprovedl přezkum z moci úřední, ačkoli šlo o zjevné pochybení s možným omezením soutěže

30. Navrhovatel Úřadu v rozkladu vytýká, že měl ve smyslu § 249 ZZVZ zahájit správní řízení z moci úřední.

31. K námitce navrhovatele obecně uvádím, že na zahájení správního řízení z moci úřední není právní nárok. Navrhovatel se tak nemůže domáhat, aby Úřad zahájil správní řízení z moci úřední a následně, aby v jeho rámci vydal rozhodnutí. Jak je uvedeno například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. Ans 1/2009 – 58 ze dne 8. 7. 2009, „je tomu tak především proto, že možnost zahájit správní řízení z moci úřední slouží prvořadě k tomu, aby ve veřejném zájmu byla určitá věc správním orgánem autoritativně vyřešena a nikoliv k realizaci individuálních veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob“. Tento závěr koresponduje s odlišným vymezením účastníků řízení vedeného z moci úřední a vedeného na návrh navrhovatele (viz § 256 zákona), neboť subjekt, jenž se domáhá zahájení řízení z moci úřední, by se ani v případě jeho následného zahájení automaticky nestal jeho účastníkem. Zahájení řízení z moci úřední tedy vždy záleží na tom, zda Úřad v konkrétně posuzovaném případě shledá důvodné pochybnosti ohledně souladu postupu zadavatele se zákonem, přičemž na jeho zahájení navrhovatel nemá právní nárok.

32. Ve vztahu k případnému řízení o přezkumu postupu zadavatele před uzavřením smlouvy uvádím, že s ohledem na uzavření smlouvy nemá smysl takové řízení zahajovat, neboť by muselo být zastaveno opět dle § 257 písm. k) ZZVZ.

33. Ve vztahu k řízení o uložení zákazu plnění smlouvy uvádím, že podle § 250 odst. 2 ZZVZ je takové řízení možné zahájit pouze na návrh podle § 254 ZZVZ.

34. Ve vztahu k řízení o možném spáchání přestupku uvádím, že závěry, ke kterým Úřad dospěl v napadeném usnesení, nevylučují případné zahájení řízení o přestupku v budoucnu.

Shrnutí

35. V šetřeném případě navrhovatel podal návrh dle § 250 ZZVZ (až) po uzavření rámcové dohody, pročež již nebylo možné ze strany Úřadu uložit nápravné opatření.

VI.          Závěr

36. Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného usnesení a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu. Napadené usnesení jsem shledal zákonným, věcně správným a přezkoumatelným

37. Ze všech uvedených důvodů jsem proto rozhodl tak, že podaný rozklad zamítám a napadené usnesení potvrzuji.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2. Karel Polášek, Znorovská 553, 696 61 Vnorovy

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy