ÚOHS-S0300/2025/VZ-23868/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 4. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – STaRS Karviná, s.r.o., IČO 25857444, se sídlem Karola Śliwky 783/2a, Fryštát, 733 01 Karviná,
• navrhovatel – Rewat Energy s.r.o., IČO 14012812, se sídlem Zděbradská 8, Jažlovice, 251 01 Říčany, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 4. 2025 JUDr. Kristýnou Oberfalcerovou, DEA, DESS, advokátkou, ev. č. ČAK 12361, se sídlem Na Bělidle 64/3, 150 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a instalace techno­logie recyklace pracích vod včetně následného dvouletého servisu pro Městský bazén Karviná – II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–013475 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 3. 2025 pod ev. č. 164123–2025,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – STaRS Karviná, s.r.o., IČO 25857444, se sídlem Karola Śliwky 783/2a, Fryštát, 733 01 Karviná – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a instalace technologie recyklace pracích vod včetně následného dvouletého servisu pro Městský bazén Karviná – II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–013475 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 3. 2025 pod ev. č. 164123–2025, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 14. 4. 2025 o námitkách navrhovatele – Rewat Energy s.r.o., IČO 14012812, se sídlem Zděbradská 8, Jažlovice, 251 01 Říčany,jež byly zadavateli doručeny dne 11. 4. 2025, kterým předmětné námitky odmítl, podrobně a srozumitelně nevyjádřil 

-          k námitce jmenovaného navrhovatele týkající se nedůvodného a diskriminačního nastavení technických podmínek specifikovaných v rámci sedmého základního parametru požadovaného řešení stanoveného v příloze č. 3 „Požadavky na dodané řešení“ zadávací dokumentace, podle něhož „Zadavatel požaduje dodání technologického systému pro recyklaci pracích vod pískových filtrů s katalytickým systémem zajišťujícím rozklad vedlejších produktů dezinfekce“, a

-          k námitce jmenovaného navrhovatele týkající se nedůvodného a diskriminačního nastavení technických podmínek specifikovaných v rámci devátého základního parametru požadovaného řešení stanoveného v příloze č. 3 „Požadavky na dodané řešení“ zadávací dokumentace, podle něhož „Nabízený systém nesmí produkovanou vodu jímat do akumulační nádrže, ze které vodu následně distribuuje zpět do akumulační jímky bazénu, aby se předešlo množení mikroorganizmů v takové nádrži v případě odstávky technologie nebo mezi provozními cykly, kdy je v nádrži voda stojatá“,

čímž se odůvodnění rozhodnutí zadavatele ze dne 14. 4. 2025 o námitkách citovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – STaRS Karviná, s.r.o., IČO 25857444, se sídlem Karola Śliwky 783/2a, Fryštát, 733 01 Karviná – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 14. 4. 2025 o námitkách navrhovatele – Rewat Energy s.r.o., IČO 14012812, se sídlem Zděbradská 8, Jažlovice, 251 01 Říčany – učiněné při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a instalace technologie recyklace pracích vod včetně následného dvouletého servisu pro Městský bazén Karviná – II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–013475 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 3. 2025 pod ev. č. 164123–2025. 

III.

Zadavateli – STaRS Karviná, s.r.o., IČO 25857444, se sídlem Karola Śliwky 783/2a, Fryštát, 733 01 Karviná – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0300/2025/VZ v­e věci návrhu navrhovatele – Rewat Energy s.r.o., IČO 14012812, se sídlem Zděbradská 8, Jažlovice, 251 01 Říčany – ze dne 24. 4. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů citovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Dodávka a instalace technologie recyklace pracích vod včetně následného dvouletého servisu pro Městský bazén Karviná – II“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–013475 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 3. 2025 pod ev. č. 164123–2025.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se za­davateli – STaRS Karviná, s.r.o., IČO 25857444, se sídlem Karola Śliwky 783/2a, Fryštát, 733 01 Karviná – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadavatel – STaRS Karviná, s.r.o., IČO 25857444, se sídlem Karola Śliwky 783/2a, Fryštát, 733 01 Karviná (dále jen „zadavatel“) – dne 12. 3. 2025 zahájil podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka a instalace technologie recyklace pracích vod včetně následného dvouletého servisu pro Městský bazén Karviná – II“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 3. 2025 pod ev. č. Z2025–013475 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 3. 2025 pod ev. č. 164123–2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle čl. 7. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „dodávka, instalace, zprovoznění a záruční servis recyklační linky pracích vod pískových filtrů s katalytickým systémem zajišťujícím rozklad vedlejších produktů dezinfekce pro Městský bazén Karviná, Leonova 1797/1, 733 01 Karviná – Hranice. Zadavatel požaduje zařízení pro recyklaci vody ze tří bazénů (…)“, přičemž součástí předmětu veřejné zakázky je:

a)      zpracování dokumentace technického řešení napojení dodávaných přístrojů a zařízení na recyklaci pracích vod pískových filtrů (dále jen „zařízení“) na bazénový systém zadavatele,

b)      dodávka, instalace a montáž nového zařízení,

c)      zprovoznění a provedení funkčnosti zařízení a zaškolení obsluhy,

d)      zapracování potřebných údajů o zařízení do provozního řádu bazénu,

e)      zkušební provoz zařízení,

f)       dvouletý servis zprovozněného zařízení.

3. Dle čl. 9. zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 7 000 000,– Kč bez DPH.

4. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel tři nabídky.

5. Dne 11. 4. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – Rewat Energy s.r.o., IČO 14012812, se sídlem Zděbradská 8, Jažlovice, 251 01 Říčany, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 4. 2025 JUDr. Kristýnou Oberfalcerovou, DEA, DESS, advokátkou, ev. č. ČAK 12361, se sídlem Na Bělidle 64/3, 150 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6. Zadavatel rozhodnutím ze dne 14. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno 15. 4. 2025, námitky navrhovatele v plném rozsahu odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 24. 4. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8. Podaným návrhem navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Obecně má navrhovatel za to, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dále dle navrhovatele zadavatel zadávací podmínky stanovil nepřiměřeně restriktivně a porušil § 36 odst. 1 a § 89 odst. 5 zákona. Současně navrhovatel uvádí, že zadavatel při vyřizování námitek nepostupoval v souladu se zákonem. Navrhuje proto, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách, veškerá další případná rozhodnutí zadavatele i celé zadávací řízení.

Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách

9. Navrhovatel krom věcného vyřízení námitek brojí také proti způsobu, jakým zadavatel pos­tupoval v souvislosti s jejich posuzováním. Rozhodnutí o námitkách je dle navrhovatele nepřiměřené, diskriminační a v rozporu se zásadou transparentnosti. Za konkrétní pochybení zadavatele v tomto směru navrhovatel označuje mj. skutečnost, že se zadavatel dostatečně věcně nevypořádal s námitkami týkajícími se sedmého a devátého bodu technické specifikace, resp. sedmého a devátého základního parametru požadovaného řešení, což je mj. v rozporu se zásadou „přezkoumatelnosti správních rozhodnutí“.  Navrhovatel má rovněž obecně za to, že invektivní způsob, jakým se zadavatel vyjadřoval v rozhodnutí o námitkách, nesvědčí o tom, že by zadávací řízení vedl transparentně a objektivně.

Vady zadávací dokumentace

10. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že v zadávací dokumentaci zadavatel požaduje k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložení jedné referenční zakázky a dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace „Formulář nabídky – Prohlášení dodavatele“ (dále jen „prohlášení dodavatele“) bodu 9 „Prohlášení k technické kvalifikaci – referenční zakázky“ splňuje předmětné kritérium technické kvalifikace dodavatel pokud „realizoval nejméně 2 dodávky níže specifikovaného charakteru (…)“. Dále u základních parametrů požadovaného řešení vymezených v příloze č. 3 zadávací dokumentace „Požadavky na dodané řešení“ (dále jen „technická specifikace“) zadavatel u parametru uvedeného jako šestého v pořadí (šestý bod) odkazuje na neexistující ustanovení „par. 6f odst. 3 zákona a vyhlášky č. 238/2011 Sb.“. Navrhovatel dodává, že ačkoli si byl schopen domyslet, které právní předpisy měl zadavatel na mysli, jde o chybu zapříčiňující nejasnost zadávací dokumentace. Zadávací dokumentace tak dle navrhovatele trpí zjevnými vadami a vnitřním rozporem. Navrhovatel poukazuje rovněž na skutečnost, že zadavatel vydal dvě vysvětlení zadávací dokumentace v reakci na žádosti dodavatelů, kteří upozornili na nedostatky zadávací dokumentace.

Nezákonnost technické specifikace

11. Nastavení technické specifikace veřejné zakázky, tj. stanovené technické podmínky dle navrhovatele vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a znemožňují účast dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni veřejnou zakázku plnit. Konkrétně zadavatel rozporuje základní parametry požadovaného řešení uvedené v technické specifikaci, a to ve čtvrtém, pátém, šestém, sedmém a devátém bodu. Dle navrhovatele zadavatel rovněž porušil zákon, když stanovil hodnoticí kritéria a konkrétní hodnocené parametry v rozporu se zákonem a zásadami zadávání veřejných zakázek.

K čtvrtému bodu technické specifikace – parametr vedlejších produktů chemické úpravy

12. Technická specifikace uvádí jako v pořadí čtvrtý ze základních parametrů požadovaného řešení: „Recyklace vody bez dávkování chemických látek včetně plynů, které by vytvářely další, vedlejší procesní chemické produkty (vedlejší produkty chemické úpravy)“[1] (dále jen „parametr vedlejších produktů chemické úpravy“).

13. Navrhovatele tento požadavek zadavatele označuje za neodůvodněný, účelově nepřiměřený a zužující okruh dodavatelů. Splnit jej podle navrhovatele může jeden konkrétní typ zařízení, který neumožňuje dávkování plynů, de facto pak značí preferenci jediného dodavatele na českém trhu. Zadavatel přitom neodůvodnil, proč neumožňuje účast dodavatelům, kteří mohou nabídnout řešení, s jehož pomocí by bylo dosaženo shodné kvality vody, ačkoliv prostřednictvím odlišného technologického postupu.

14. Navrhovatel by mohl nabídnout zařízení, které používá vysoce účinnou technologii ozonizace vody, u níž nebyly prokázány žádné negativní účinky, naopak přináší řadu výhod (je šetrná k pokožce, vhodná pro astmatiky, ničí typický zápach atd.). Nadto se použitý ozon po několika desítkách minut mění na neškodný kyslík. Zadavatel ovšem v minulosti k použití ozonu jako dezinfekčního činidla uvedl, že se jedná o látku, která vytváří vedlejší produkty chemické úpravy (dále také jen „VPD“), tudíž toto řešení není v souladu s požadavkem zadavatele. Navrhovatel namítá, že zadavatel zcela opomíjí vědecké poznání i technickou praxi v oblasti úpravy a recyklace vody. Moderní technologie využívající dávkování plynů jsou navrhovány tak, aby k tvorbě nežádoucích VPD nedocházelo, případně aby v následujícím technologickém kroku došlo k jejich eliminaci. Postup zadavatele, který plošně vyloučil řešení využívající určitou technologii, aniž by zohlednil konkrétní technické řešení a jeho faktické enviromentální či provozní dopady, je dle navrhovatele v rozporu se zásadou přiměřenosti a rovného zacházení a zároveň narušuje hospodářskou soutěž.

K pátému bodu technické specifikace – parametr účinnosti

15. Pátý základní parametr požadovaného řešení dle technické specifikace zní takto: „Účinnost recyklování veškeré prací vody ve výši minimálně 70% a maximálně 80% z celkového objemu pracích vod pískových filtrů nebo jiných odpadních bazénových vod. Účinnost je kalkulována jako poměr objemu recyklované prací vody vůči celkovému objemu pracích vod, které jsou během praní pískových filtrů použity“ (dále jen „parametr účinnosti“).

16. Navrhovatel uvádí, že omezení maximální účinnosti recyklování je nepřiměřeným a neopodstatněným požadavkem stanoveným v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, který znemožňuje účast v zadávacím řízení dodavatelům, kteří by mohli nabídnout efektivnější řešení. Předmětný parametr přitom neospravedlňuje ani argument zadavatele, že vychází z pokynu ministerstva zdravotnictví ČR, dle kterého může být v bazénovém hospodářství využita recyklovaná voda právě v maximálním podílu 80 % (zbylých 20 % musí být doplněno z běžného vodovodního zdroje). Tento pokyn se ovšem vztahuje k procentuálnímu podílu recyklované vody, který může být vrácen do provozu. Nelze z něj proto vyvozovat, že by nebylo možné používat zařízení technicky umožňující vyšší efektivitu, jelikož taková zařízení mohou být nastavena tak, aby jejich fakticky použitá účinnost odpovídala limitu 80 %. Požadavek omezující účinnost poptávaného řešení tudíž vytváří bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, když z účasti v zadávacím řízení de facto vylučuje dodavatele schopné dodat zařízení s vyšší účinností. Nadto je také v rozporu s tzv. principy 3E.

K šestému bodu technické specifikace – parametr kvality vody

17. Šestý základní parametr požadovaného řešení je technickou specifikací popsán následujícím způsobem: „Kvalita výstupní (upravené) vody z recyklační linky bude splňovat hygienické požadavky na bazénovou vodu stanovené par.6f odst. 3 zákona a vyhlášky č. 238/2011 Sb. nebo bude dosahovat parametrů pitné vody (dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v bazénových vodách nebude zásadně navyšovat vedlejší produkty dezinfekce (VPD) dle Metodického usměrnění č.j. MZDR 24483/2022–10/OVZ tak, aby po skončení monitorovacího období, které je v předmětném Metodickém usměrnění definováno, byla technologie způsobilá pro uvedení do provozu místně příslušnou KHS (Krajskou hygienickou stanicí)“ (dále jen jako „parametr kvality vody“).

18. Dle navrhovatele je tento požadavek zadavatele netransparentní, a to jak z důvodu odkazu na neexistující ustanovení (viz výše), tak z důvodu samotného nastavení parametru, dle kterého bude výstupní voda z recyklační linky splňovat požadavky na bazénovou nebo na pitnou vodu dle právních předpisů. Takové nastavení, kdy je možné parametr kvality vody splnit dvěma způsoby, považuje navrhovatel za netransparentní. Současně uvádí, že stanovený požadavek „činí následný postup zadavatele v rámci hodnocení nabídek absolutně nekontrolovatelným, když otevírá cestu jednak ke zcela subjektivnímu hodnocení podaných nabídek a zejména pak ke svévoli hodnotící komise, která tak může upřednostnit uchazeče zadávacího řízení, který splňuje pouze nižší ekvivalent tohoto požadavku, namísto uchazeče, který je schopen zajistit, aby kvalita výstupní vody dosahovala parametrů pitné vody, což je zjevně vhodnější variantou.“ Dle navrhovatele tak není jasné, jak zadavatel přistoupí např. k hodnocení dvou v zásadě totožných nabídek, které se budou lišit právě pouze tím, že jeden z uchazečů nabídne zařízení, u něhož bude výstupní voda dosahovat kvality bazénové vody, a druhý nabídne zařízení, u kterého výstupní voda bude splňovat zákonné požadavky na pitnou vodu.

19. Dále navrhovatel v této souvislosti rozporuje hodnoticí kritérium „B. POČET REFERENČNÍCH DODÁVEK – váha 40 %“ specifikované v bodu 30 zadávací dokumentace, v rámci něhož zadavatel pro udělení bodů požaduje, aby součástí referenčních zakázek (doložených nad rámec kvalifikace) byla vyhodnocující zpráva o ukončeném rozšířeném monitoringu alespoň jedné recyklační linky dle Metodického usměrnění Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 24483/2022–10/OVZ s potvrzením o uvedení do trvalého provozu vydaného místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí. Navrhovatel uvádí, že se nejedná o relevantní kritérium pro posouzení způsobilosti technologie pro provoz, jelikož citované metodické usměrnění nemá právně závazný charakter, slouží pouze k metodice sběru a vyhodnocení dat z recyklované vody, nikoli k vylučování zařízení z užívání. Navíc toto kritérium zvýhodňuje účastníky, kteří monitoring již absolvovali, což ovšem samo o sobě nic nevypovídá o kvalitě jejich řešení. Technologicky novější řešení, které dosud nebylo monitorováno, může objektivně lépe splňovat hygienické požadavky, a přesto být znevýhodněno z důvodu absence předchozího monitoringu. Zadavatel zvýhodnění dodavatelů nabízejících již monitorovaná řešení odůvodňoval mj. tím, že nechce riskovat investici do zařízení, které by nakonec nebylo schváleno krajskou hygienickou stanicí. K tomuto navrhovatel kontruje, že dřívější testování zařízení nijak negarantuje jeho schválení v jiném místě a za jiných podmínek. Mimořádně specifické požadavky zadavatele dle navrhovatele nasvědčují tomu, že zadávací podmínky směřují k předem vybranému konkrétnímu řešení od určitého dodavatele a že nevychází z objektivních parametrů a celkově nejsou v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Současně v rámci daného hodnoticího parametru zadavatel uvedl, že bude zohledňovat maximálně pět referenčních zakázek, což považuje zadavatel za omezující pro ty dodavatele, kteří by byli schopni předložit více referenčních dodávek.

K sedmému bodu technické specifikace – parametr katalytického systému

20. K sedmému základnímu parametru požadovaného řešení technická specifikace uvádí: „Zadavatel požaduje dodání technologického systému pro recyklaci pracích vod pískových filtrů s katalytickým systémem zajišťujícím rozklad vedlejších produktů dezinfekce“ (dále jen „parametr katalytického systému“).

21. Navrhovatel v návrhu uvedl, že k vymezenému předmětu plnění veřejné zakázky existují i jiné (přinejmenším stejně účinné) plně kompatibilní druhy technologií než právě katalytické systémy dle popisu tohoto parametru, tudíž k omezení předmětu plnění veřejné zakázky pouze na tuto technologii není žádný relevantní důvod. Navrhovatel má za to, že zadavatel vymezil parametr katalytického systému prostřednictvím nepřímého odkazu na určité řešení a porušil § 89 odst. 5 zákona, když neodůvodněně znemožnil účast v zadávacím řízením uchazečům, kteří nabízejí recyklaci za pomocí jiných vhodných technologií.

22. Obdobně se k parametru katalytického systému navrhovatel vyjádřil již v námitkách. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách kontroval, že existuje více typů katalytických systémů, takže je uchazečům umožněna variabilita v rámci stanoveného technologického přístupu. Proto podle zadavatele v tomto směru k žádnému znevýhodnění nedochází a nejedná se o omezující požadavek zadavatele. Navrhovatel takovou reakci zadavatele nepovažuje za legitimní zdůvodnění specifického technického požadavku a jeho preference před jinými na trhu dostupnými technologiemi. Když zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se jedná o způsob, kterým lze „maximalizovat odstraňování nežádoucích látek“, žádným způsobem se nevyjádřil k existujícím alternativním řešením. Zadavatel se tak vyhnul meritornímu posouzení námitky a nepostupoval v souladu s požadavkem na transparentní a odůvodněné zadávání veřejných zakázek, což vede k pochybnostem o zákonnosti a rovných podmínkách zadávacího řízení.

K devátému bodu technické specifikace – parametr akumulační nádrže

23. Devátý základní parametr požadovaného řešení je technickou specifikací nastaven takto: „Nabízený systém nesmí produkovanou vodu jímat do akumulační nádrže, ze které vodu následně distribuuje zpět do akumulační jímky bazénu, aby se předešlo množení mikroorganizmů v takové nádrži v případě odstávky technologie nebo mezi provozními cykly, kdy je v nádrži voda stojatá“ (dále jen „parametr akumulační nádrže“).

24. Dle navrhovatele se jedná o neodůvodněný požadavek, který představuje nepřiměřené a účelové omezení možných technických řešení. Přítomnost akumulační nádrže nepředstavuje zvýšené hygienické riziko, pokud jsou současně zajištěna odpovídající opatření proti překročení platných limitů. Parametr akumulační nádrže tak podle názoru navrhovatele nijak nesouvisí s předmětem veřejné zakázky a nic nevypovídá o kvalitě potenciálně nabízených zařízení.

25. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k tomuto parametru nereagoval na meritum vznesené námitky a namísto vysvětlení technických důvodů pro daný parametr útočil na odbornost a kompetence zadavatele. Takový postup zadavatele je dle navrhovatele jednak nepřijatelný z hlediska úřední komunikace a svědčí o zaujatosti zadavatele a porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, zejména ale zapříčiňuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

26. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 24. 4. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

27. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

28. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 29. 4. 2025.

29. Dne 2. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a část dokumentace o zadávacím řízení. Podáním zadavatele ze dne 7. 5. 2025 byl Úřadu ve smyslu § 262a zákona zajištěn přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahují k zadávacímu řízení.  

Vyjádření zadavatele k návrhu

30. Zadavatel obecně odmítá, že by v zadávacím řízení postupoval v rozporu se zákonem či rozhodovací praxí. Současně napříč vyjádřením odkazuje na své reakce k totožným okruhům námitek z rozhodnutí o námitkách, a dále konstatuje, že námitky navrhovatele měly charakter spíše nezodpovězených nejasností a uchazeč tak měl spíše než námitky podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.

Vady zadávací dokumentace

31. K rozporu v počtu požadovaných referenčních zakázek v zadávací dokumentaci zadavatel uvedl, že se jedná o „tiskovou chybu“, která mohla být navrhovateli objasněna vysvětlením zadávací dokumentace. Současně poukazuje na to, že v bodu 9 prohlášení dodavatele je v rámci vymezení kvalifikačního kritéria uvedena jedna referenční zakázka, přičemž každý uchazeč je povinen se řídit zadávací dokumentací. K odkazu na chybné ustanovení v rámci šestého základního parametru požadovaného řešení dle technické specifikace pak zadavatel konstatoval, že uvedené vysvětlil v druhém vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněném na profilu zadavatele. Zadavatel uznává, že mu byly doručeny žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, s těmi se nicméně vypořádal v souladu se zákonem a předmětní žadatelé následně byli schopni podat nabídku do zadávacího řízení (což i učinili). Navrhovatel svého práva žádat o vysvětlení zadávací dokumentace nevyužil.

K parametru vedlejších produktů chemické úpravy

32. Zadavatel konstatuje, že nastavením parametru vedlejších produktů chemické úpravy nevyloučil účast dodavatelů, kteří by mohli nabídnout technické řešení využívající chemické látky a plyny. Daným parametrem pouze vyjádřil, že nemá zájem o recyklaci vody dávkující látky, které vedlejší produkty dezinfekce (tj. VPD) vytváří. Navrhovatel mohl (stejně jako ostatní dodavatelé) v nabídce zprávou z monitoringu doložit, že jím předkládané řešení VPD neprodukuje, navrhovatel ale tak neučinil (nabídku nepodal). Existují ovšem mnohé odborné a vědecké studie dokládající, že ozon VPD ve vodě produkuje. Zadavatel tímto svým požadavkem reagoval na metodické usměrnění Ministerstva zdravotnictví, v jehož důsledku v budoucnu vznikne vyhláška, který upraví rozsah sledovaných VPD v bazénové vodě těch bazénů, které využívají recyklaci vody. Zadavatel proto uvedené zahrnul do technické specifikace jako řádný hospodář, ačkoli se prozatím nejedná o obecně závazný právní předpis, protože v budoucnu by jinak vybraná technologie mohla nebýt schválená k provozu krajskou hygienickou stanicí. Současně daný parametr směřuje k ochraně veřejného zdraví, protože VPD jsou potenciálně zdravotně závadné. Požadavek zadavatele nesměřuje k jednomu konkrétnímu dodavateli nebo konkrétnímu technickému řešení, o čemž svědčí i počet nabídek podaných v zadávacím řízení, kdy tento parametr splňují nejméně tři dodavatelé, kteří nabídli zcela odlišná zařízení.

K parametru účinnosti

33. Zadavatel uvádí, že v technické specifikaci nehovoří o účinnosti zařízení, pouze o účinnosti recyklování veškeré prací vody, což navrhovatel zaměňuje. Rovněž tento požadavek zadavatele reflektuje legislativu Ministerstva zdravotnictví a ochranu veřejného zdraví. Zadavatel nemůže pozitivně zohlednit, že některá zařízení umožňují vyšší účinnost recyklace vody než 80 %, jestliže právě tato účinnost je v souladu s právními předpisy maximální použitelná.

K parametru kvality vody

34. Ke skutečnosti, že v rámci hodnocení zohlední maximálně pět referenčních zakázek, zadavatel uvedl, že dané hodnoticí kritérium nijak nevylučuje uchazeče, kteří by předložili více referencí, pouze jim budou přiděleny body maximálně za pět referenčních zakázek.

K parametru katalytického systému

35. Zadavatel v tomto rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách a upozorňuje, že interpretace v námitkách a v návrhu se liší. Krom toho poukazuje na zakázku uskutečněnou v minulosti navrhovatelem, v rámci níž použil právě katalytický systém. Dle navrhovatele je tedy zarážející, že navrhovatel rozporuje parametr, který sám splňuje.

K parametru akumulační nádrže

36. Rovněž v případě tohoto parametru zadavatel odkazuje na své vyjádření z rozhodnutí o námitkách, nadto daný požadavek označuje za technicky velmi snadno řešitelný, a nespatřuje v něm tak překážku pro jakéhokoli dodavatele. V rámci eliminace rizik kontaminace stojaté vody preferuje přímou distribuci vody do cílových recipientů.

Další průběh správního řízení

37. Usnesením ze dne 6. 5. 2025 Úřad zadavateli určil lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony. Tuto povinnost zadavatel v průběhu vedeného řízení plnil.

38. Podáním zadavatele ze dne 7. 5. 2025 byl Úřadu ve smyslu § 262a zákona zajištěn přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahují k zadávacímu řízení.

39. Usnesením ze dne 26. 5. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě určené citovaným usnesením Úřadu ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil. Dne 4. 6. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

40. Rozhodnutím ze dne 17. 6. 2025 Úřad zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.

Vyjádření navrhovatele k podkladům

41. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům odmítá konstatování zadavatele, že měl namísto podání námitek požádat o vysvětlení zadávací dokumentace. Institut žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace představuje pouze možnost a nikoli povinnost dodavatelů. Nadto jsou dle navrhovatele zadávací podmínky i postup zadavatele natolik rozporné se zákonem, že nepovažuje uvedený institut za dostatečně účinný.

42. Dále navrhovatel konstatuje, že tvrzení zadavatele, že ozon vytváří VPD, je účelové a není ničím podložené, zadavatel se pouze nekonkrétně zmínil o odborných studiích. Zařízení určená k recyklaci vody jsou velmi komplexní technologie, což zadávací podmínky nereflektují, a zadavatel namísto na výsledek práce nabízených zařízení klade požadavky na jejich jednotlivé součásti. Navrhovatel je schopen prokázat, že jím nabízená technologie je zcela nezávadná, k čemuž v rámci svého vyjádření k podkladům zaslal mj. studii vlivu technologie navrhovatele na veřejné zdraví. Zadavatelovo odůvodnění diskriminace navrhovatele obavou o veřejné zdraví je tak zcela liché. Navrhovatel ovšem nepodal nabídku do zadávacího řízení, protože zadavatel nastavil technickou specifikaci tak, aby navrhovateli cíleně znemožnil účast.

43. Argument zadavatele stran v budoucnu vydané vyhlášky (navazující na metodické usměrnění Ministerstva zdravotnictví, resp. na monitoring vzešlý z tohoto metodického usměrnění) označuje navrhovatel za zcela irelevantní. V rámci monitoringu se jedná pouze o sběr dat, nedochází v jeho rámci ke stanovování žádných limitů pro jakékoli látky v bazénových vodách. Dále navrhovatel uvádí, že požadavek zadavatele na doložení provedeného monitoringu je zcestný, jelikož absolvovaný monitoring není zásluhou jednotlivých dodavatelů (či prokázáním parametrů jimi nabízeného zařízení). Ministerstvo zdravotnictví spustilo monitoring na několika málo konkrétních provozech v tuzemsku a nelze jej objednat a cíleně jím projít. Jedná se tak o omezení okruhu dodavatelů pouze na ty dodavatele, kteří svá zařízení instalovali právě v těchto vybraných provozech, ostatní nemají možnost tento požadavek zadavatele splnit. Navrhovatel si nechal vypracovat předloženou studii vlivu za účelem prokázání, že jeho zařízení nepředstavuje žádné riziko ohrožení provozu a veřejného zdraví (ve větší míře než samotný monitoring), její předložení v rámci zadávacího řízení mu ale zadávacími podmínkami nebylo umožněno.

44. K parametru účinnosti navrhovatel odmítá tvrzení zadavatele, že by zaměňoval definice účinnosti dle technických požadavků, jelikož ty jasně stanovují účinnost recyklace pracích vod v rozmezí 70–80 %. Požadavek zadavatele, který znevýhodňuje účinnější zařízení oproti těm méně účinným, je ovšem nelogický a nemá žádné reálné opodstatnění. Zadavatel jej opírá o právní předpis Ministerstva zdravotnictví, podle něhož by voda měla být dopouštěná do bazénu v poměru 80:20 recyklované a zdrojové vody. Existují ovšem zařízení s vyšší účinností, než je uvedený limit, ale současně umožňují i provoz s nižším limitem. Takovým zařízením (s účinností recyklace přesahující 90 % z celkového objemu pracích vod) disponuje navrhovatel, přičemž účinnost zařízení i to, že nemá negativní účinky na veřejné zdraví, může prokázat objektivní dokumentací.

45. Obecně k postupu zadavatele navrhovatel shrnuje, že zadavatel irelevantně posuzuje jednotlivé součásti poptávaného zařízení, nikoli zařízení jako celek. Navrhovatel disponuje zařízením, které je vybaveno technologií splňující veškeré požadavky na kvalitu výstupní vody, a jako celek splňuje požadavky na nenavyšování VPD a jiných látek.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

46. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl o tom, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

47. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

48. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

49. Podle § 242 odst. 4 věty první zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odstavce 3 zákona.

50. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

51. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

52. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

53. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

Obsah námitek

54. K parametru katalytického systému navrhovatel v bodu 33 námitek uvádí, že „(…) dle Zadávací dokumentace je předmětem plnění Veřejné zakázky dodávka, instalace, zprovoznění a záruční servis recyklační linky pracích vod pískových filtrů, přičemž k tomuto plnění jsou plně kompatibilní i jiné druhy technologií, nežli pouze technologie založené na katalytickém systému zajišťujícím rozklad vedlejších produktů dezinfekce, přičemž na trhu existují minimálně další dva nebo tři typy technologií, které jsou přinejmenším stejně účinné a plně funkční. Pro omezení Veřejné zakázky pouze na uvedenou technologii není žádný relevantní důvod.“ V souvislosti s uvedeným navrhovatel v bodu 34 námitek upozorňuje „na ustanovení § 89 odst. 5 ZZVZ, dle kterého platí, že není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky. Dle názoru Stěžovatele však k zákonem zakázanému zvýhodnění, resp. znevýhodnění došlo, neboť výše uvedený požadavek definuje jeden konkrétní systém recyklace, a sice pomocí katalytického systému. Důsledkem takto stanoveného požadavku Zadavatele je prakticky nemožná účast uchazečů, kteří nabízejí recyklaci za pomoci jiných, osvědčených, stejně nebo více účinných a plně funkčních technologií, čímž dochází ke značnému omezení možného počtu dodavatelů, kteří by jinak mohli podat své nabídky do zadávacího řízení.“  Dále pak v bodu 35 námitek připomíná rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 6 As 295/2020, dle kterého „[z]výhodnění (konkurenční výhoda) nebo znevýhodnění (překážka hospodářské soutěže) určitých dodavatelů stanovením konkrétní zadávací podmínky je přípustné pouze tehdy, je-li odůvodněné a opírá-li se o legitimní potřebu zadavatele (§ 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Pouze v případě jednoduché zadávací podmínky (běžné, snadno splnitelné pro všechny dodavatele a výrazněji nezvyšující cenu plnění pro některé z nich) postačuje jednoduché zdůvodnění její potřebnosti, v ostatních případech je třeba posoudit možné alternativy zadávací podmínky, včetně toho, zda by některá z nich hospodářskou soutěž omezovala méně, či dokonce vůbec.“

55. K parametru akumulační nádrže se navrhovatel vyjadřoval především v bodech 36–41 námitek.

56. V bodu 36 námitek navrhovatel uvádí následující: „Zadavatel tento naprosto absurdní požadavek odůvodnil snahou zabránit množení mikroorganismů při odstávce technologie nebo mezi provozními cykly, v případě stojaté vody. Stěžovatel má však za to, že neexistuje žádné objektivní odůvodnění tohoto požadavku, když skutečnost, zda přečištěná voda bude či nebude dále distribuována, nemá absolutně žádný vliv na účinnost či funkci daného zařízení, ani na kvalitu finálního produktu“. 

57. V bodu 37 navrhovatel namítá, „že tento požadavek představuje nepřiměřené omezení možných technických řešení. Přítomnost akumulační nádrže sama o sobě jednoduše neznamená zvýšené hygienické riziko, pokud jsou zajištěny odpovídající opatření proti překročení platných limitů. Zadavatel zároveň neprokázal, proč právě úplné vyloučení akumulační nádrže představuje nezbytný krok k dosažení požadované kvality recyklované vody. Tento požadavek tak ve výsledku eliminuje uchazeče, kteří by mohli nabídnout technologicky vyspělejší a efektivnější řešení“. 

58. V bodu 38 námitek navrhovatel označuje daný požadavek za zcela nesouvisející s předmětem veřejné zakázky, přičemž dle něj ani nic nevypovídá o kvalitě nabízeného zařízení. Proto navrhovatel považuje parametr akumulační nádrže za netransparentní a účelový, přičemž jeho cílem je vyloučení konkrétních dodavatelů z účasti v zadávacím řízení.

59. V bodu 39–41 námitek navrhovatel konstatuje, že smyslem stanovení určitých požadavků na předmět plnění by měla být eliminace dodavatelů, kteří nejsou schopni poskytnout zařízení k naplnění předmětu veřejné zakázky. Technická specifikace tak musí být odpovídat předmětu veřejné zakázky. Nadto navrhovatel uvádí, že zadavatel nedostál své povinnosti po celou dobu zadávacího řízení postupovat mj. v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby byla zaručena možnost kontroly a přezkoumatelnosti zadávacího řízení.

Obsah rozhodnutí o námitkách

60. K námitkám navrhovatele stran parametru katalytického systému zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl pouze následující: „na trhu existují katalytické systémy založené na různých typech katalyzátorů a katalyticky indukovaných reakcích, které může kterýkoli uchazeč ve své technologii použít a tak maximalizovat odstraňování nežádoucích látek. Zadavatel trvá na jejich použití. Zadavatel v souvislosti s předchozími vyjádřeními jednoznačně odmítá tvrzení stěžovatele o znevýhodňování některých dodavatelů“.

61. Na námitky navrhovatele týkající se parametru akumulační nádrže zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl pouze následující: „Zadavatel je překvapen, že stěžovatel si není schopen po technické stránce poradit s tak jednoduchou věcí jako je přímá distribuce recyklované vody zpět do jednotlivých recyklačních okruhů ve správném objemu. Zadavatel považuje tuto připomínku za důkaz chabé technické zdatnosti stěžovatele, kterou se snaží zakrýt právě touto připomínkou. Na základě analyzovaných připomínek stěžovatele nabyl zadavatel dojmu, že si stěžovatel není schopen s jednoduchými parametry technického zadání kvalifikovaně poradit a že se snaží svými připomínkami brzdit hladký průběh výběrového řízení a tím poškodit zadavatele“.

62. V závěru rozhodnutí o námitkách zadavatel obecně shrnuje, že dle svého názoru prokázal, že k žádnému omezení okruhu dodavatelů nedošlo, „a že naopak stěžovatel svými dotazy prokázal svou legislativní a technickou nekompetentnost“. S ohledem na obsah námitek je zadavatel považuje za účelové s cílem znemožnit hladký průběh veřejné soutěže a tím poškodit zadavatele.

Právní posouzení

63. Úřad ve vztahu k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele nejprve uvádí, že s ohledem na skutečnost, že navrhovatel ve svém návrhu namítá mimo jiné nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad předně právě posouzením toho, zda zadavatel při vypořádání námitek postupoval v souladu s požadavky plynoucími z § 245 odst. 1 zákona.

64. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

65. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň, pokud námitky odmítá, své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010–159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným (s výjimkou situací, kdy jsou námitky odmítnuty z procesních důvodů dle ustanovení § 245 odst. 3 zákona a postačuje odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí dle uvedeného ustanovení).

66. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti při odmítnutí řádně podaných námitek nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává důvodnými. Za takové situace není naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

67. Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není nic nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup – v případě jejího omítnutí – relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Je tak férový (transparentní) takový postup zadavatele, který obdrží-li výtky dodavatele a odmítá je, pak se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

68. Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006–137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

69. Jestliže tedy stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. V případě jejich odmítnutí pak prostřednictvím odůvodnění rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

70. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

71. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

72. Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přikročil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 14. 4. 2025 o námitkách navrhovatele vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách, kterým podané námitky odmítl, zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, tj. zda není odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

73. V souvislosti s posouzením šetřeného případu Úřad předně konstatuje, že z obsahu námitek je patrné, že tyto směřují proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které navrhovatel považuje v mnoha aspektech za rozporné se zákonem.

74. Navrhovatel ve svých námitkách mj. uvedl, že požadavek zadavatele vyjádřený parametrem katalytického systému je nedůvodný, jelikož k plnění účelu uvedeného v rámci tohoto parametru (tj. rozklad vedlejších produktů dezinfekce) existují minimálně další dva nebo tři vhodné a plně kompatibilní druhy technologií, které jsou přinejmenším stejně účinné. Daný parametr tak dle navrhovatele zapříčiňuje omezení okruhu dodavatelů a zvýhodnění jiných dodavatelů, aniž by to bylo odůvodnitelné legitimní potřebou zadavatele.

75. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k námitce týkající se parametru katalytického systému vyjádřil velmi stručně. Uvedl, že na trhu existují katalytické systémy založené na různých typech katalyzátorů, které mohou dodavatelé ve své technologii použít a jejich prostřednictvím maximalizovat odstraňování nežádoucích látek. Zadavatel tak na použití katalytického systému trvá a odmítá, že by jakkoli znevýhodňoval některé dodavatele.

76. Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovatel má za to, že předmět plnění veřejné zakázky, kterým je „dodávka, instalace, zprovoznění a záruční servis recyklační linky pracích vod pískových filtrů s katalytickým systémem zajišťujícím rozklad vedlejších produktů dezinfekce …“, může být realizován nejen za použití katalytického systému, ale rovněž alternativních technologií. Požadavek zadavatele, který umožňuje v zadávacím řízení nabídnout pouze řešení, jehož součástí je bezpodmínečně právě katalytický systém, proto navrhovatel považuje za neodůvodněně omezující hospodářskou soutěž. Ve vztahu k této námitce navrhovatele zadavatel toliko konstatoval, že existují různé typy katalytických systémů, aniž by se třeba jen okrajově pokusil objasnit, proč trvá na použití právě jen katalytického systému, či vyvrátit tvrzení navrhovatele, že plnění veřejné zakázky je možné zajistit i za pomoci vhodných alternativních technologií. S předmětnou námitkou navrhovatele se tedy věcně nevypořádal a nedostál tak povinnosti stanovené v ustanovení § 245 odst. 1 zákona, tj. podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.

77. Dále navrhovatel v námitkách brojil mj. proti parametru akumulační nádrže, podle kterého nabízené řešení nesmí produkovanou vodu jímat do akumulační nádrže, z níž by ji následně distribuovalo zpět do akumulační jímky bazénu. Zadavatel tento požadavek v rámci technické specifikace odůvodnil předcházením množení mikroorganismů ve stojaté vodě v akumulační nádrži v případě, že by došlo k odstávce technologie nebo mezi provozními cykly. Navrhovatel namítal, že samotná přítomnost akumulační nádrže nepředstavuje zvýšené hygienické riziko, pokud jsou zajištěna odpovídající opatření proti překročení platných limitů. Parametr akumulační nádrže tak dle navrhovatele neodůvodněně omezuje hospodářskou soutěž, nadto má navrhovatel za to, že se jedná o netransparentní a účelový požadavek zadavatele, který nesouvisí s předmětem veřejné zakázky, a jehož cílem je pouze vyloučit konkrétní dodavatele z účasti v zadávacím řízení.

78. V rozhodnutí o námitkách zadavatel na námitku navrhovatele stran parametru akumulační nádrže reagoval vyjádřením překvapení, že si navrhovatel „není schopen po technické stránce poradit s tak jednoduchou věcí jako je přímá distribuce recyklované vody zpět do jednotlivých recyklačních okruhů ve správném objemu“, a dále konstatoval, že na základě námitek nabyl dojmu, že si navrhovatel také „není schopen s jednoduchými parametry technického zadání kvalifikovaně poradit a že se snaží svými připomínkami brzdit hladký průběh výběrového řízení a tím poškodit zadavatele“. Rovněž v samotném závěru rozhodnutí o námitkách zadavatel uzavírá, že dle svého názoru prokázal, že k žádnému omezení okruhu dodavatelů nedošlo, „a že naopak stěžovatel svými dotazy prokázal svou legislativní a technickou nekompetentnost“. S ohledem na obsah námitek je zadavatel považuje za účelové s cílem znemožnit hladký průběh veřejné soutěže a tím poškodit zadavatele.

79. Z námitek jednoznačně vyplývá, že parametr akumulační nádrže dle navrhovatele bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela rezignoval na jakoukoli snahu na tuto konkrétní námitku věcně reagovat a vysvětlit, na základě jakých relevantních skutečností přistoupil k implementaci daného parametru do zadávacích podmínek. Namísto takového postupu, kterým by naplnil svou povinnost dle § 245 odst. 1 zákona, tj.  podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, se uchýlil k znevažování schopností navrhovatele, aniž by k tomu měl jiné podklady než skutečnost, že navrhovatel využil svého práva a podal námitky proti zadávacím podmínkám.

80. Pro příště tak Úřad doporučuje zadavateli reagovat na veškeré zásadní navrhovatelem vznesené argumenty, proč považuje zadávací podmínky veřejné zakázky za nezákonné, tak, aby námitky vypořádal v celém rozsahu. K tomu považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, aby zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytnul navrhovateli srozumitelné a přiměřeně konkrétní stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Rovněž tedy není nutné, aby vypořádání jednotlivých námitek bylo nějak zásadně rozsáhlé, podstatné však je, aby podstata jednotlivých námitek byla odůvodněna komplexně.

Shrnutí

81. Úřad uzavírá, že zadavatel se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně a srozumitelně k tvrzení navrhovatele, že parametr katalytického systému, tj. požadavek zadavatele na dodání technologického systému pro recyklaci pracích vod pískových filtrů s katalytickým systémem zajišťujícím rozklad vedlejších produktů dezinfekce, je nedůvodný, když dle názoru navrhovatele k plnění uvedeného účelu existují minimálně další dva nebo tři vhodné druhy technologií, které jsou přinejmenším stejně účinné jako právě katalytické systémy, a rovněž k tvrzení navrhovatele stran neodůvodněnosti parametru akumulační nádrže, když samotná přítomnost akumulační nádrže nepředstavuje zvýšené hygienické riziko (spočívající v množení mikroorganismů ve stojaté vodě v akumulační nádrži v případě, že by došlo k odstávce technologie nebo mezi provozními cykly), pokud jsou zajištěna odpovídající opatření proti překročení platných limitů.  Je tedy zřejmé, že účelu institutu námitek, tedy aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k zadávacímu řízení, resp. ke stanovení zadávacích podmínek nebylo dosaženo. Jak již Úřad vyložil výše, pokud má zadavatel za to, že zadávací podmínky veřejné zakázky, jež byly napadeny námitkami, jsou souladné se zákonem, měl by být schopen tento svůj názor v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně (tj. přezkouma­telně) obhájit. V daném případě však, jak Úřad dovodil výše, zadavatel této zákonné povinnosti nedostál a při rozhodování o námitkách navrhovatele postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona.

82. Úřad dodává, že požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat i dle judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021 mj. uvádí, že „[n]ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel (…) vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“

83. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že zadavatel v tomto případě nedostál zákonem stanoveným kvalitativním požadavkům rozhodnutí o námitkách, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

84. Jelikož Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, v souladu se zásadou hospodárnosti správního řízení se blíže nezaobíral posouzením souladu zadávací dokumentace se zákonem, nicméně nad rámec výše uvedeného na zadavatele apeluje, aby sám pečlivě zvážil, zda při stanovení zadávacích podmínek postupoval s dostatečnou péčí a zadávací podmínky stanovil dostatečně jednoznačně, určitě, nediskriminačně a celkově způsobem, který nijak neporušuje zásady zadávání veřejných zakázek a zákon obecně, a to zejména ve vztahu k poukazované nejasnosti v počtu požadovaných referenčních zakázek, kdy zadavatel v čl. 23 zadávací dokumentace požaduje k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložení jedné referenční zakázky a současně v příloze č. 1 (tj. v prohlášení zadavatele) uvádí, že „[d]odavatel splňuje technický kvalifikační předpoklad, pokud realizoval nejméně 2 dodávky níže specifikovaného charakteru: 1 dodávku zařízení na recyklaci pracích vod pískových filtrů (…)“. Z uvedených vzájemně rozporných informací může dodavatelům vzniknout nejistota, kolik referenčních zakázek musí být předloženo k prokázání kvalifikace, resp. pak i kolik referenčních zakázek bude hodnoceno.[2] K uvedenému Úřad doplňuje, že mezi zadávacími podmínkami neexistuje hierarchie, a není tedy rozhodné, zda jsou uvedeny v textu „zadávací dokumentace“ či v jejích jedno­tlivých přílohách. Úřad na tomto místě připomíná, že pokud při přezkumu zadávacích podmínek v průběhu zadávacího řízení zjistí, že tyto byly stanoveny v rozporu se zákonem, musí zpravidla přistoupit k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, což ostatně platí i pro šetřenou veřejnou zakázku.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

85. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

86. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele, kterým tyto odmítl, podrobně nevyjádřil ke vzneseným námitkám navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je odůvodnění předmětného rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

87. Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

88. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu

89. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

90. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

91. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení

92. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

93. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

94. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000300.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. STaRS Karviná, s.r.o., Karola Śliwky 783/2a, Fryštát, 733 01 Karviná

2. JUDr. Kristýna Oberfalcerová, DEA, DESS, advokátka, Na Bělidle 64/3, 150 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy