ÚOHS-R0074/2025/VZ-25795/2025/163

V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 13. 6. 2025 navrhovatelem

• OLMAN SERVICE, s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0253/2025/VZ, č. j.  ÚOHS-19873/2025/500 ze dne 29. 5. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatele ze dne 2. 4. 2025 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• Státní léčebné lázně Janské Lázně, státní podnik, IČO 00024007, se sídlem náměstí Svobody 272, 542 25 Janské Lázně, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 19. 5. 2025 Mgr. Antonínem Hajduškem, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 20009, se sídlem tř. Kosmonautů 1221/2, 779 00 Olomouc,

učiněných při zadávání veřejné zakázky – „Provádění úklidových prací“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 12. 2024 pod ev. č. Z2024–062560, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 12. 2024 pod ev. č. 763238–2024, ve znění pozdějších oprav,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 5 a § 152 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0253/2025/VZ, č. j. ÚOHS-19873/2025/500 ze dne 29. 5. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel zahájil dne 11. 12. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provádění úklidových prací“.

2. Dle čl. 6 „VYMEZENÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky poskytování služeb spočívajících v zajištění úklidových prací v objektech zadavatele.

3. Dne 18. 3. 2025 navrhovatel podal námitky proti zadávací dokumentaci (dále jen „námitky“)[1], které byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 24. 3. 2025 námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“)[2].

II.             Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

4. Úřad obdržel dne 2. 4. 2025 návrh navrhovatele z téhož dne podle § 250 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek dále jen „zákon“)[3], proti zadávacím podmínkám a úkonu zadavatele, konkrétně proti rozhodnutí o námitkách. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

III.           Napadené rozhodnutí

5. Napadeným rozhodnutím Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu podle ustanovení § 265 písm. a) zákona, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

6. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám, konkrétně napadá skutečnost, že zadavatel do návrhu smlouvy nezahrnul valorizační doložku, která by umožňovala úpravu ceny v návaznosti na zákonnou valorizaci minimální mzdy. Navrhovatel dále napadá inflační doložku zakotvenou v zadávací dokumentaci, jakož i v návrhu smlouvy s tím argumentem, že podoba inflační doložky nastavená zadavatelem je fakticky zbytečná, jelikož nebude mít reálného uplatnění s ohledem na aktuální ekonomickou situaci.

7. Úřad konstatoval, že začlenění mechanismu, který by zohledňoval periodický růst minimální mzdy, je výlučně na rozhodnutí zadavatele mj. i s ohledem na finanční prostředky, které má zadavatel vyčleněny k realizaci veřejné zakázky. Ačkoliv lze předpokládat, že minimální mzda bude do budoucna růst s ohledem na zákonný valorizační mechanismus, Úřad uvedl, že je obchodním rozhodnutím dodavatele, jak přistoupí ke své cenotvorbě a co vše do ní zahrne. Na uvedený postup však nelze nahlížet tak, že způsobuje neporovnatelnost nabídek, jelikož je plně v gesci dodavatelů, aby případná rizika zahrnuli do nabídkové ceny v rámci soutěže o veřejné zakázky.

8. K inflační doložce Úřad uvedl, že její použití, jak ji nastavil zadavatel, nevykazuje znaky excesivního jednání zadavatele. Úřad v dalším odkázal na rozhodnutí ve věci sp. zn. ÚOHS-S0230/2022/VZ, č. j. ÚOHS-24951/2022/500, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0112/2022/VZ, č. j. ÚOHS-29601/2022/161. Z citovaného rozhodnutí lze dovodit, že zadavatelé do zadávacích či smluvních podmínek nemusí promítat žádnou inflační doložku. Úvaha, zda inflační doložku použít či nepoužít, náleží zcela zadavateli.

9. V závěru Úřad konstatoval, že v namítaných skutečnostech neshledal potenciál způsobit nejasnost podmínek smluvního vztahu či že by přesahoval hranici běžného podnikatelského rizika. Úřad rovněž uvedl, že zadavatel obdržel nabídky od 9 dodavatelů, což rovněž neindikuje, že by nastavení smluvních podmínek mělo být excesivní, když takovýto počet dodavatelů je zjevně ochoten přijmout míru rizika spojenou s účastí v zadávacím řízení a následně s realizací plnění veřejné zakázky.

10. K namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách Úřad uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odprezentoval navrhovateli svůj názor na projednávanou věc, přičemž z rozhodovací praxe vyplývá, že není nezbytně nutné, aby zadavatel v rozhodnutí o námitkách vypořádával každý dílčí argument navrhovatele. Postačí, když zadavatel předloží dostatečně srozumitelné a podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tedy k podstatě argumentace navrhovatele (k tomu Úřad odkázal např. na rozhodnutí Úřadu ze dne 27. 11. 2023, sp. zn. ÚOHS-S0601/2023/VZ).

IV.          Rozklad navrhovatele

11. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 29. 5. 2025. Rozklad navrhovatele, který Úřad obdržel dne 13. 6. 2025, byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

12. Navrhovatel svoji rozkladovou argumentaci rozčlenil do dvou okruhů. První okruh námitek směřuje proti způsobu vymezení inflační doložky. Druhý okruh námitek směřuje proti absenci valorizační doložky.

13. Navrhovatel uvádí, že postup zadavatele při stanovování zadávacích podmínek byl nezákonný a zadavatel se rovněž nevypořádal s námitkami způsobem, který mu zákon a rozhodovací praxe ukládají. Zadavatel námitky posoudil pouze okrajově a na jejich obsah reagoval nedostatečně, pročež je rozhodnutí o námitkách netransparentní a nepřezkoumatelné.

14. Dle názoru navrhovatele Úřad nepostupoval správně, když nezohlednil veškeré skutečnosti namítané navrhovatelem. Úřad celou argumentaci navrhovatele odmítl pouze s poukázáním na to, že inflační a valorizační doložky mají soukromoprávní charakter. Úřad se nevypořádal s věcnou argumentací navrhovatele a veškerá svá tvrzení opřel o právo zadavatele stanovit soukromoprávní podmínky smluvního vztahu dle vlastní libosti s výjimkou excesivních ujednání. Úřad se nezabýval např. namítaným aspektem hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků a pominul argumentaci navrhovatele ve smyslu ustanovení § 6 odst. 4 zákona.

15. Navrhovatel nerozporuje skutečnost, že stanovení soukromoprávních podmínek smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem je (spíše) věcí zadavatele a Úřad by do této sféry smluvního vztahu neměl nikterak více zasahovat, nicméně dle názoru navrhovatele soukromoprávní charakter smluvních podmínek nemůže vést k ignoraci povinnosti dodržet či zohlednit jiné související požadavky zákona. Valorizační doložka má dle názoru navrhovatele minimálně v kontextu zákona reflektovat požadavek na sociálně odpovědné zadávání podle ustanovení § 6 odst. 4 zákona. V případě, kdy dodavatel nemá možnost „uplatnit“ valorizační doložku, nebude schopen v dlouhodobém horizontu udržitelně reflektovat zákonný nárůst minimálních mezd. Takový postup je v rozporu se zásadou sociálně odpovědného zadávání.

16. Zadavatelův postup nutí dodavatele, aby v rámci svých nabídek zohlednili i skutečnost, že plnění veřejné zakázky bude probíhat několik let, a tato skutečnost se projeví v rámci inflace, tak i v rámci valorizace. Tento postup zadavatele má přitom přímý dopad na zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků. Navrhovatel proto považuje jednání zadavatele za excesivní a nikoliv přiměřené.

17. Dle názoru navrhovatele nelze dovozovat přiměřenost (absentující) smluvní podmínky v situaci, kdy absence smluvní podmínky (valorizační doložka) nebo její nesprávné nastavení (inflační doložka), může mít zásadní vliv na plnění veřejné zakázky a související okolnosti. Založení vzájemné neporovnatelnosti nabídek, neobdržení nabídek odpovídajících aktuální tržní situaci v místě a čase, nedůvodné zvyšování nabídkové ceny a s tím související povinnost zadavatele od počátku hradit neaktuální (vyšší) cenu za poskytování předmětu plnění, rozpor se sociálně odpovědným zadáváním v oblasti zaměstnanosti apod. v intencích popsaných v námitkách a návrhu nelze vnímat jinak než jako excesivní jednání zadavatele při stanovování zadávacích podmínek. Navrhovatel uvádí, že Úřad si nedal žádnou práci se zjištěním, jaké konkrétní dopady má absence valorizační doložky na cenu předmětu plnění.

18. Navrhovatel v rámci rozkladu předložil modelový příklad navýšení mzdových nákladů[4] (dále jen „mzdový výpočet“). Na základě mzdového výpočtu navrhovatel dovozuje, že rozdílný přístup dodavatelů může vést k tomu, že jeden dodavatel podá nabídkovou cenu o 17 % (4 505 000 Kč bez DPH) nižší/vyšší než druhý dodavatel v závislosti na tom, zda zohlední či nezohlední valorizaci mezd. Taková částka je dle názoru navrhovatele excesivní a přenášení rizika na dodavatele a jejich cenotvorbu není v této situaci již v souladu se zákonem.

Závěr rozkladu

19. Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil v celém rozsahu a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Alternativně se pak navrhovatel domáhá změny napadeného rozhodnutí, pokud bude rozkladu plně vyhověno.

V.            Řízení o rozkladu

20. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

21. Zadavatel ve vyjádření k rozkladu ze dne 20. 6. 2025 uvádí, že navrhovatelem předložený modelový příklad mzdového výpočtu nikterak neprokazuje, že se jedná o excesivní částku, která by vyžadovala, aby zadavatel v rámci zadávacích podmínek zohlednil valorizační doložku. Navrhovatel v modelovém příkladu předpokládal roční navýšení minimální mzdy ve výši 10 %, které odůvodnil pouze okolnostmi relevantního trhu, které nijak blíže nespecifikoval či nepodložil relevantními daty. Zadavateli není jasné, jak k těmto údajům navrhovatel došel a zejména pak za jaké období tato data posuzoval a zdali zohlednil i jiné okolnosti, které mají na toto navýšení vliv.

22. Zadavatel uvádí, že ze mzdového výpočtu navrhovatele vyplývá předpokládané roční navýšení mezd o 10 % na celkovou částku 25 622 188 Kč, přičemž navrhovatel zároveň tvrdí, že tato částka představuje mzdové náklady ve výši 80 % z celkové nabídkové ceny s odůvodněním, že se jedná o podmínky běžně se vyskytující v rámci relevantního trhu. Navrhovatel však tato svá tvrzení žádným způsobem nepodložil a nespecifikoval, z jakých konkrétních dat vycházel. Dle názoru zadavatele takový způsob výpočtu není relevantní ve vztahu k předmětné zakázce a nelze jej využít za účelem prokázání excesivního postupu zadavatele.

23. Zadavatel i nadále trvá na svém stanovisku, že valorizační ani inflační doložku nemá povinnost promítat do zadávacích, resp. obchodních podmínek. Jedná se o soukromoprávní podmínku, která je závislá na uvážení zadavatele, a zároveň takový postup nepředstavuje ani excesivní jednání zadavatele.

24. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad navrhovatele zamítl.

Stanovisko předsedy Úřadu

25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

26. Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

27. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu.

VI.          K námitkám rozkladu

K inflační a k valorizační doložce

28. Navrhovatel napadá inflační doložku zakotvenou v zadávací dokumentaci, jakož i v návrhu smlouvy s tím argumentem, že podoba inflační doložky nastavená zadavatelem je fakticky zbytečná, jelikož nebude mít reálného uplatnění s ohledem na aktuální ekonomickou situaci. Navrhovatel rovněž napadá absenci valorizační doložky v návrhu smlouvy, která by umožňovala úpravu ceny v návaznosti na zákonnou valorizaci minimální mzdy.

29. Ačkoliv mají námitky navrhovatele ve vztahu k oběma doložkám rozdílný charakter (inflační doložka ve smluvních podmínkách je, ale navrhovatel nesouhlasí s jejím nastavením a valorizační doložka zcela absentuje), rozhodl jsem se námitky vypořádat společně, neboť se jedná v obou případech o soukromoprávní smluvní ustanovení a podmínky pro jejich přezkum, resp. možnost zásahu Úřadu do nich, jsou totožné.

30. V návaznosti na podstatu námitek navrhovatele a pro přehlednost, považuji za vhodné citovat stěžejní části ze zadávací dokumentace a z návrhu smlouvy[5]:

Z čl. 8.6 „OBJEKTIVNÍ PODMÍNKY, ZA NICHŽ JE MOŽNO PŘEKROČIT VÝŠI NABÍDKOVÉ CENY“ zadávací dokumentace vyplývá, že „[z]adavatel nepřipouští překročení nabídkové ceny vyjma: přesáhne-li meziroční nárůst inflace v kterémkoliv roce po uzavření smlouvy hodnotu 4 % (pro vyloučení pochybností platí, že k meziročnímu nárůstu inflace za rok, ve kterém byla uzavřena smlouva, se nepřihlíží), může být část ceny za provedení předmětu plnění veřejné zakázky splatná v následujícím a každém dalším kalendářním roce poté zvýšena podle níže uvedeného vzorce: X = Y * (1 + (Z – 4/100)) s tím, že:

X … příslušná část ceny za provedení předmětu plnění veřejné zakázky splatná v kalendářních letech následujících po zvýšení v důsledku meziročního nárůstu inflace,

Y … původní část ceny za provedení předmětu plnění veřejné zakázky splatná v následujících kalendářních letech dle smlouvy, resp. dle nabídky účastníka zadávacího řízení, kalkulovaná na základě jednotkových cen,

Z … hodnota v % roční míra inflace celkem, která je pro uplynulý rok zveřejněna Českým statistickým úřadem.“

31. Z čl. IV. „Cena služeb a platební podmínky“ odst. 4 návrhu smlouvy vyplývá, že „[p]řesáhne-li meziroční nárůst inflace v kterémkoliv roce po uzavření smlouvy hodnotu 4 % (pro vyloučení pochybností platí, že k meziročnímu nárůstu inflace za rok, ve kterém byla uzavřena smlouva, se nepřihlíží), může být část ceny za provedení předmětu plnění veřejné zakázky splatná v následujícím a každém dalším kalendářním roce poté zvýšena podle níže uvedeného vzorce: 

X = Y * (1 + (Z – … /100)) s tím, že:

X … příslušná část ceny za provedení předmětu plnění veřejné zakázky splatná v kalendářních letech následujících po zvýšení v důsledku meziročního nárůstu inflace,

Y … původní část ceny za provedení předmětu plnění veřejné zakázky splatná v následujících kalendářních letech dle smlouvy, resp. dle nabídky Poskytovatele, kalkulovaná na základě jednotkových cen,

Z … hodnota v % roční míra inflace celkem, která je pro uplynulý rok zveřejněna Českým statistickým úřadem.

Cena dle tohoto ustanovení smlouvy může být zvýšena na základě jednostranného oznámení Poskytovatele, které bude obsahovat výpočet dle shora uvedeného.“

32. Úřad v napadeném rozhodnutí správně argumentoval, že inflační doložka je mj. nástrojem sloužícím k úpravě ceny veřejné zakázky, a to na základě objektivně zjistitelných údajů. Jedná se o smluvní institut, jehož účelem je ochrana proti rizikům vyplývajícím z růstu inflace. Jedná se o smluvní ujednání, přičemž žádný právní předpis neukládá zadavatelům povinnost zakotvení inflační doložky do smluv na veřejnou zakázku.

33. Pokud navrhovatel namítá, že se Úřad nezabýval např. namítaným aspektem hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků a pominul argumentaci navrhovatele ve smyslu ustanovení § 6 odst. 4 zákona, pak jej lze odkázat na bod 103 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tuto námitku považuji za neopodstatněnou, neboť Úřad navrhovateli zcela jasně vysvětlil, co přesně znamená zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a kde zároveň začíná a končí dozorová role Úřadu.

34. Inflační doložka v nyní posuzované věci chrání především dodavatele, pokud inflace překročí hranici 4 %. Zadavatel na základě inflační doložky svým způsobem stanovil výjimku pro případy, kdy bude akceptovat překročení původní nabídkové ceny.

35. Mám za to, že hranice 4 % inflace pro aktivaci inflační doložky, je založena na věrohodných datech a ekonomických prognózách České národní banky. Pokud navrhovatel tvrdí, že inflační doložka je nevyužitelná, pak jistě předpokládá meziroční inflaci v rozmezí právě nižší než 4 %. Nicméně pokud žádný právní předpis neukládá zadavatelům povinnost jejího zakotvení do smluv na veřejnou zakázku, pak nelze po zadavateli a contrario požadovat, aby vybral takové řešení (takové nastavení inflační doložky), které bude vždy využitelné, tj. takové řešení, kde zadavatel de facto převezme riziko inflace na sebe. Neshledávám zde ani porušení principů transparentnosti a přiměřenosti, neboť zadavatel uvedl rozhodné skutečnosti, které musí nastat, aby inflační doložka byla aktivována. Všichni účastníci zadávacího řízení měli stejnou „startovací“ pozici pro podání nabídek a bylo jen na nich, jak vysokou meziroční inflaci promítnou do svých nabídkových cen s ohledem na dobu plnění veřejné zakázky po dobu čtyř let ode dne podpisu smlouvy (viz čl. 4 „PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace).

36. Zadavatel inflační doložkou vyjadřuje svoji vůli, že v případě neočekávané inflace nad 4 % bude akceptovat navýšení původní nabídkové ceny, tzn. že zadavatel souhlasí s tím, že v případě vyšší meziroční inflace než 4 % zaplatí vyšší cenu, než za jakou veřejnou zakázku vysoutěžil.

37. Je jistě v odborných mož­nostech navrhovatele odhadnout vývoj inflace např. v rozmezí
2–3,99 % za rok a promítnout ji do své nabídkové ceny. Za normálních okolností s meziroční inflací nižší než 4 % je dán prostor dodavatelům k tomu, aby provedli kvalifikovaný odhad inflace během plnění veřejné zakázky, jedná se tedy o obchodní rozhodnutí v rámci cenotvorby a o zcela standardní obchodní či podnikatelské riziko. Mimořádné okolnosti jako globální pandemie, válečné stavy, energetická krize nejdou s jistotou nikdy předpovědět. Takové stavy, pokud s sebou přinesou vyšší míru inflace, pak zadavatel „umožní zohlednit“ právě díky inflační doložce. Zadavatel tedy jednoznačně vyjádřil vůli, aby riziko inflace do 4 % ročně posoudili dodavatelé sami a zohlednili jej ve svých nabídkách, zatímco u vyšší inflace nad 4 % ročně ponese riziko zvýšení původní nabídkové ceny zadavatel. Smluvní podmínka není nezákonná, ani nijak excesivní. Pouze v případě excesivních zadávacích (smluvních) podmínek je Úřad oprávněn zasáhnout.

38. K absenci valorizační doložky uvádím, že se i zde jedná o výsostné rozhodnutí zadavatele. Ani u valorizační doložky žádný právní předpis nestanoví povinnost jejího zakotvení do smluv na veřejnou zakázku.

39. Úřad uvedl, že nezačlenění valorizační doložky do návrhu smlouvy lze považovat za legitimní postup zadavatele, jelikož je pouze na jeho rozhodnutí, zda se rozhodne zohlednit budoucí nárůst minimální mzdy a ujednání, které bude uvedené reflektovat, zahrne do smlouvy. Pokud se však zadavatel rozhodne, že uvedenou doložku do smlouvy nezahrne, nelze na takový postup zadavatele nahlížet prima facie jako na protizákonný.

40. S tímto posouzením Úřadu se zcela ztotožňuji a dále konstatuji, že stejně jako u inflační doložky se dá predikovat tempo zvyšování minimální mzdy a tím pádem lze odhadnout i výši valorizačního vzorce, nicméně dodavatelé nemají povinnost valorizační vzorec uplatnit, neboť se jedná o jejich obchodní rozhodnutí.

41. Pro ilustraci je možno příkladem odkázat na veřejně dostupné informace, přičemž z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí[6] lze seznat, jak minimální mzda rostla v čase. Lze například vysledovat, že nárůst minimální mzdy za poslední čtyři roky (z 16 200 Kč na 20 800 Kč) představoval navýšení o 26,4 %, což představuje průměrné navýšení každý rok o 6,4 %. Rovněž například v minulosti mezi lety 2019–2022 se pak jednalo o navýšení o 21,3 % za čtyři roky (z 13 350 Kč na 16 200 Kč), což představuje průměrný roční nárůst o 4,94 %.

42. Domnívám se, že valorizační vzorec lze bez větších obtíží odhadnout (ostatně sám navrhovatel jej v rozkladu předložil). Nadto dodavatel má možnost se rozhodnout, zda bude valorizaci ignorovat či nikoliv (obchodní rozhodnutí). Pokud se rozhodne dodavatel valorizaci ignorovat či ji „podcenit“ může sice vyhrát veřejnou zakázku se svojí nabídkovou cenou, ale vystavuje se riziku snížené marže (zisku) v dalších letech plnění smlouvy.

43. Není snad lepšího příkladu obchodního rizika, kdy každý dodavatel musí odhadnout, jak moc se změní výše minimální mzdy během doby plnění veřejné zakázky. Tato cenotvorba právě představuje otevřenou hospodářskou soutěž. Jedná se o vyjádření obchodního rizika právě mezi snížením zisku (marže) a vítězstvím ve veřejné zakázce. Každý dodavatel tak má rovnocenné podmínky a je jen na jeho ochotě a schopnosti provést správný odhad nárůstu minimální mzdy během čtyřletého období plnění smlouvy, aby dosáhl předpokládaného cílového zisku nebo při podcenění nárůstu minimální mzdy, aby nesl riziko nižšího zisku, než předpokládal.

44. Navrhovatelem tvrzené skutečnosti představují riziko spojené s realizací veřejných zakázek na služby, které nikdy nelze zcela eliminovat, resp. v případě, kdy zadavatel nevyužije možnosti stanovit inflační nebo i valorizační doložku, nelze jej k tomu nutit. Je pouze na uvážení jednotlivých dodavatelů, zda se i při vědomí takového rizika zadávacího řízení zúčastní, či nikoliv, a na kolik si podnikatelské riziko spočívající v tom, že neznají přesný vývoj inflace a valorizace mezd během doby plnění veřejné zakázky, v rámci své nabídkové ceny ocení. Takové podnikatelské riziko, ve vztahu k shora uvedenému, považuji i s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi Úřadu (viz například rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0230/2022/VZ)[7] za přiměřené, a tudíž tuto smluvní podmínku nelze vyhodnotit jako excesivní ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 48/2011–69 ze dne 28. 2. 2013.

45. Navrhovatel vyjádřil obavu, že absence valorizační doložky zakládá vzájemnou neporovnatelnost nabídek, že zadavatel obdrží nabídky neodpovídající aktuální tržní situaci v místě a čase a že zadavatel bude od počátku povinen hradit neaktuální (vyšší) cenu za poskytování předmětu plnění.

46. Neporovna­telnost nabídek navrhovatel spatřuje v možnosti podání rozdílných nabídkových cen právě z důvodu, že si každý dodavatel jinak vyhodnotí potřebu valorizace mezd. V takovém případě však nejde o neporovnatelnost nabídek způsobenou nejasným zadáním ze strany zadavatele, což by znamenalo, že někteří dodavatelé nemusí nevědomky nacenit celý předmět plnění veřejné zakázky, ale pouze o vlastní cenotvorbu každého z nich. Stejně jako každý dodavatel kalkuluje pro plnění s určitým počtem zaměstnanců, s jinou hodinovou mzdou, jinými benefity či motivačními prvky, tvoří cenu i na základě dalších vstupních nákladů, k nimž počítá svou marži Nejinak je tomu v případě případné valorizace mezd. Nejde o neporovnatelnost nabídek, ale o projev soutěže o zakázku. Stejně tak pokud navrhovatel namítá, že povinnost nastavit valorizační mechanismus ve smlouvě vyplývá z § 6 odst. 4 zákona, nemá pravdu. Zadavatel samozřejmě může nastavit v zadávací dokumentaci požadavky na to, aby byli zaměstnanci dodavatele odměňováni řádně s ohledem na zásady sociálně odpovědného zadávání, je to však primárně dodavatel, kdo by měl určit, jakým způsobem toho dosáhne. Valorizační doložka pouze tuto povinnost přenáší zřetelněji do konstrukce nabídkové ceny, neznamená to však, že pokud ji zadavatel do smluvních podmínek nezakomponuje výslovně, neočekává, že by si dodavatelé předpoklad zvýšení mezd v nabídkových cenách nepromítli. Dá se tedy předpokládat, že bez valorizační doložky si dodavatelé nastaví vyšší cenu, což bude znamenat, že tatáž práce bude pro zadavatele z počátku „dražší“ a s postupem času se bude „zlevňovat“, jak se bude srovnávat rozdíl mezi skutečnými náklady dodavatele a částkou, kterou si stanovil jako předpokládanou valorizaci mzdy. Nebude však zřejmé, jak velká je částka, kterou si dodavatel stanovil na pokrytí valorizace. S valorizační doložkou by cena byla pravděpodobně konstruována tak, že se bude pro zadavatele cena práce každý rok zvyšovat, bude však předem zřejmé o kolik. Ve výsledku však zadavatel valorizaci mezd pravděpodobně zaplatí tak jako tak, ledaže by dodavatel špatně kalkuloval s pravidelným zvyšováním mezd. Je čistě na rozhodnutí zadavatele, jak k danému přistoupí, a nelze mu vyčítat, pokud se rozhodne pro jednu či druhou variantu.

47. Ačkoliv lze předpokládat, že minimální mzda bude do budoucna růst, s ohledem na zákonný valorizační mechanismus[8], Úřad uvedl, že je obchodním rozhodnutím dodavatele, jak přistoupí ke své cenotvorbě a co vše do ní zahrne. S tímto závěrem se zcela ztotožňuji.

48. Lze rovněž konstatovat, že absence valorizačního mechanismu ani zadavatelem stanovená inflační doložka nezpůsobila účastníkům zadávacího řízení obtíže, pokud zadavatel obdržel devět nabídek, což svědčí o značné míře hospodářské soutěže.

49. Mzdový výpočet přednesený navrhovatelem považuji sice za reálný, nicméně rozhodnutí, zda dodavatel zahrne či nezahrne do své nabídkové ceny valorizaci minimální mzdy, si musí každý dodavatel učinit sám. Pokud tak dodavatel neučiní, je logické, že musí počítat s nižší ziskovostí, pokud během doby plnění předmětu veřejné zakázky bude docházet k navýšení minimální mzdy, neboť je rovněž logické, že čím více poroste minimální mzda, tím více se budou zvyšovat primární náklady každého dodavatele. Rizika, která v rozkladu zmiňuje navrhovatel, má zadavatel možnost posoudit v rámci hodnocení potenciální mimořádně nízké nabídkové ceny na základě ustanovení § 113 zákona.

50. Nemohu se tak ztotožnit s názorem navrhovatele, že by zadavatel postupoval excesivně a že by přenesl rizika na dodavatele v takové míře, že by bylo možné konstatovat porušení zákona.

51. Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu. Napadené rozhodnutí jsem při tom shledal zákonným a věcně správným, přičemž zároveň konstatuji, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci. Současně řádně označil všechny podklady pro vydání rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní předpisy (a v nich obsažené právní normy), které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

VII.        Závěr

52. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, lze dospět k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Mgr. Antonín Hajdušek, LL.M., advokát, tř. Kosmonautů 1221/2, 779 00 Olomouc,

2. OLMAN SERVICE s.r.o., Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy