ÚOHS-S0089/2025/VZ-11955/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 2. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Fakultní nemocnice Bulovka, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha,
• navrhovatel – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 10. 2019 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou, ev. č. ČAK 10325, se sídlem Příběnická 939/20, 130 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–051326, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 10. 2024 pod ev. č. 632128–2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha – ze dne 10. 2. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Bulovka, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–051326, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 10. 2024 pod ev. č. 632128–2024, ve znění pozdějších oprav, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Fakultní nemocnice Bulovka, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – dne 17. 10. 2024 zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–051326 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 10. 2024 pod ev. č. 632128–2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle bodu 2.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „dodávka a instalace robotického operačního systému dle technické specifikace (dále také jen „Přístroj“ nebo „Robotický operační systém“), dodávka veškerého potřebného spotřebního materiálu a záruční a pozáruční servis“.

3. Dle bodu 1.4 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 279 500 000,– Kč bez DPH. Zadavatel dále konkretizuje dílčí složky předpokládané hodnoty tak, že předpokládaná hodnota ve vztahu k dodání robotického operačního systému činí 52 500 000 Kč bez DPH, předpokládaná hodnota ve vztahu k dodávkám spotřebního materiálu za 8 let včetně vyhrazeného plnění činí 203 000 000 Kč bez DPH a předpokládaná hodnota ve vztahu k plnění ze servisní smlouvy za 6 let včetně vyhrazeného plnění činí 24 000 000 Kč bez DPH.

4. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel jednu nabídku, ve které dodavatel kromě zbytku požadovaného plnění nabídl také robotický operační systém od výrobce Intuitive Surgical, Inc (dále jen „Intuitive Surgical“).

5. Zadavatel obdržel dne 17. 1. 2025 námitky navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 10. 2019 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou, ev. č. ČAK 10325, se sídlem Příběnická 939/20, 130 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

6. Zadavatel rozhodnutím ze dne 31. 1. 2025 námitky navrhovatele v plném rozsahu odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 10. 2. 2025 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8. Podaným návrhem navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel v úvodu návrhu shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení. Dle navrhovatele zadavatel porušil zákon, když nastavil hodnoticí kritéria a konkrétní hodnocené parametry v rozporu se zásadou přiměřenosti, zásadou zákazu diskriminace a tak, že v rozporu s § 36 odst. 1 zákona bezdůvodně nepřímo zvýhodňují určitého dodavatele na relevantním trhu. Konkrétně navrhovatel rozporuje nastavení hodnocených parametrů 2, 3, 6, 7 a 8.

K hodnocenému parametru č. 2 Přístroj pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm. 

9. Dle navrhovatele existuje na trhu jediné řešení, které může být ve vztahu k tomuto parametru ohodnoceno nejvyšším počtem bodů, tj. 15 body, a to řešení výrobce Intuitive Surgical. Zadavatel tak diskriminačně nastavil tento hodnocený parametr tak, aby zajistil výhodu pro dodavatele řešení tohoto výrobce, ačkoli to není odůvodněno praktickým medicínským přínosem pro zadavatele a proporční ke kvalitám ostatních řešení dostupných na trhu. Navrhovatel mj. nesouhlasí s diferenciací bodového hodnocení v rámci tohoto parametru (0/5/15 bodů). Navrhovatel uzavírá, že zadavatel stanovil bodové hodnocení v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 zákona nepřiměřeně a diskriminačně, když požaduje technické řešení pro koagulaci cév až do průměru 7 mm namísto 5 mm, a současně přístroji umožňujícímu trvalou koagulaci cév do 7 mm, který ale není integrován do robotického operačního systému, přiřadil bodovou hodnotu 0 oproti přiřazení 15 bodů přístroji splňujícímu požadavek integrace (přičemž jediným takovým přístrojem na trhu je přístroj výrobce Intuitive Surgical, jehož výrobce je tímto nepřímo nedůvodně zvýhodněn).

K hodnocenému parametru č. 3 Komunikace mezi mobilním operačním stolem a robotickým operačním systémem. 

10. V rámci tohoto parametru zadavatel přidělí 4 body nabídce obsahující operační stůl, který umožňuje přímou komunikaci se systémem a je s ním plně systémově propojený za účelem vyloučení jakékoli kolize při změně polohy stolu. Navrhovatel již v dotazu k zadávací dokumentaci i v námitkách poukazoval na to, že uvedené je typickou vlastností technického řešení nabízeného výhradně výrobcem Intuitive Surgical, a proto je daný parametr diskriminační pro výrobce ostatních systémů. Navrhovatel poukázal rovněž na to, že dané zadavatelem preferované řešení je vzhledem k několikafázovým bezpečnostním opatřením zdlouhavé a potenciálně rizikové pro pacienta, jelikož se jedná o řešení, kdy nedochází k vyjmutí robotických operačních nástrojů z operačního pole. Systémy jiných výrobců při nutné změně polohy operačního stolu zahrnují odstranění operačních nástrojů z operačního pole, což je dle navrhovatele bezpečnější. Nejlépe bodově hodnocené řešení tak nepředstavuje zásadní přínos na průběh operačního výkonu a k jeho preferenci tak neexistuje ani žádné jiné klinické opodstatnění. S ohledem na uvedené rovněž hodnocený parametr č. 3 zadavatel stanovil v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace.

K hodnocenému parametru č. 6 Možnost zobrazení ultrazvukového o­brazu

11. U tohoto parametru přiřazuje zadavatel kladné bodové hodnocení pouze řešení, kdy nabízený robotický systém umožňuje na obrazovce operační konzole zobrazení ultrazvukového obrazu v reálném čase z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje. Jedná se o tzv. metodu picture-in-picture, kdy je ultrazvukový obraz integrován přímo na obrazovku operační konzole. Zadavatel upřednostnění tohoto řešení odůvodnil zajištěním plynulosti, rychlosti a bezpečnosti operace a současně absencí potřeby dodatečného monitorovacího vybavení; v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se jedná o funkci významnou pro použitích na jeho pracovištích. Navrhovatel uvádí, že se jedná o řešení, které nabízí pouze přístroj výrobce Intuitive Surgical, a že bodové hodnocení je i v rozsahu tohoto parametru účelově nastaveno tak, aby zvýhodňovalo nabídku konkrétního dodavatele, ačkoli k tomu neexistuje žádné klinické či praktické opodstatnění. Proto je třeba nastavení hodnoceného parametru č. 6 posuzovat také jako rozporné se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace.

K hodnocenému parametru č. 7 Možnosti ovládání

12. Navrhovatel namítá, že dle daného parametru zadavatel kladně bodově hodnotí pouze nabídky robotického operačního systému, u něhož ovládací konzole umožňuje rozložit ovládání do více ovládacích prvků, tj. mezi ruční ovladače a nožní pedál. Shodně jako u ostatních namítaných hodnocených parametrů dle navrhovatele i u tohoto parametru preferované řešení popisuje konkrétní konstrukční řešení robotického systému, které nemá efektivní vliv na průběh operace a nepřináší žádný klinický ani uživatelský benefit. U jiného než preferovaného řešení, tj. u ovládací konzole ovládané výhradně ručními ovladači má operatér při manipulaci s ergonomicky tvarovanými ručními ovladači předloktí pohodlně opřeno o ruční opěrky, přičemž v žádném případě nemusí přerušovat operaci či upravovat polohu rukou, pokud chce využít změnu zorného pole kamery, elektrokoagulaci nebo aktivaci nástrojů. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že řešení umožňující rozložení ovládání mezi ruční a nožní ovladače pro něj představuje přínos, jelikož zajišťuje rychlejší a plynulejší ovládání celého robotického systému. Navrhovatel má za to, že rovněž hodnocený parametr č. 7 účelově zvýhodňuje jediného dodavatele a je rozporný se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace.

K hodnocenému parametru č. 8 Ovládání integrovaného elektrochirur­gického přístroje 

13. Dle názoru navrhovatele zadavatel nastavil v rozporu se zákonem rovněž tento parametr, v rámci něhož je posuzováno, jaké funkcionality lze nastavit z operační konzole při používání integrovaného elektrochirur­gického přístroje. Hodnocený parametr č. 8 je nepřiměřený vzhledem k poptávanému předmětu plnění a diskriminační, neboť nepřímo zvýhodňuje jediného dodavatele na relevantním trhu.

K celkově diskriminační povaze pravidel pro hodnocení nabídek

14. Navrhovatel k namítaným hodnoceným parametrům zmiňuje také argumentaci zadavatele opakovanou v rámci vysvětlení zadávací dokumentace i v rozhodnutí o námitkách, že svá preferovaná řešení zhmotnil v rámci kritéria kvality, resp. hodnocených parametrů, nikoli jako minimální technické a uživatelské parametry, které musí být pro účast v zadávacím řízení splněny v plném rozsahu. Takto nastavené zadávací podmínky tak dle zadavatele neznemožňují účast v zadávacím řízení dodavatelům, kteří nemůžou nabídnout řešení preferovaná jednotlivými hodnocenými parametry. K tomu navrhovatel uvádí, že je takovým dodavatelům sice formálně umožněno se zadávacího řízení zúčastnit, avšak stanovenými hodnocenými parametry je zadavatel automaticky diskvalifikuje z možnosti konkurovat řešení výrobce Intuitive Surgical, jelikož právě operační systém tohoto výrobce je bodově zvýhodněn napříč hodnocenými parametry.Dis­kriminační povaha zadávacích podmínekstanovených v zadávací dokumentaci a jejích přílohách není dána pouze skutečností, zda dojde k vyloučení nabídky ze zadávacího řízení, ale také tím, jak bude v důsledku jejich aplikace přistupováno k hodnocení podaných nabídek a tím i k výběru vítězného dodavatele. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uznal, že podstatná část hodnoticích kritérií zvýhodňuje jediného dodavatele na trhu, což ovšem obhajoval tím, že se nejedná o důsledek svévolného postupu zadavatele, nýbrž o důsledek situace na relevantním trhu a na něm dostupných řešení, k čemuž mj. odkázal na rozhodovací praxi Úřadu. Navrhovatel si je této rozhodovací praxe vědom a nezpochybňuje oprávnění zadavatele stanovit zadávací podmínky tak, aby vytvořily vhodné předpoklady pro pořízení plnění co nejlépe odpovídajícího zadavatelovým potřebám. Ani uvedená rozhodovací praxe ale zadavatele paušálně neopravňuje koncipovat zadávací podmínky způsobem zvýhodňujícím plnění jednoho konkrétního dodavatele, jelikož tím by došlo nejen k popření ustanovení § 36 odst. 1 zákona, ale též k popření smyslu zadávání veřejných zakázek v zadávacích řízeních, kterým je zajistit efektivnost, účelnost a hospodárnost vynakládání veřejných prostředků.

15. Navrhovatel neočekává, že by jeho nabídka měla být automaticky vyhodnocena jako vítězná, avšak očekává nastavení zadávacích podmínek, které by umožnilo konkurenceschopnost jeho nabídky skrze hodnocení její ekonomické výhodnosti. Dle navrhovatele může být hospodářská soutěž zachována pouze tehdy, jsou-li zadávací podmínky stanoveny tak, že při zohlednění relevantních proměnných (zejména kvalita plnění a nabídnutá cena) činí výsledek zadávacího řízení alespoň do určité míry nejistým. V zadávacím řízení, proti němuž směřuje návrh, ale tento předpoklad zachování hospodářské soutěže není splněn, jelikož jiní dodavatelé než dodavatel nabízející přístroj výrobce Intuitive Surgical nejsou objektivně schopni podat nabídku, která by mohla být vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Na základě hodnocených parametrů jako jediný získá maximální zisk 60 bodů přístroj výrobce Intuitive Surgical, který přitom bude mít výrazný bodový náskok před přístroji ostatních dodavatelů, jejichž bodové zisky u jednotlivých hodnocených parametrů budou vesměs nulové. Dílčí hodnoticí kritérium kvality je vážené v rámci hodnocené ekonomické výhodnosti 60 %, proto nemohou ostatní dodavatelé nabídnout zadavateli ekonomicky výhodnější plnění ani v případě, že jimi dodávané přístroje v hodnotě desítek milionů Kč nabídnou za kupní cenu ve výši pouhé 1 Kč (dílčí kritérium nákladů životního cyklu je dle pravidel pro hodnocení nabídek váženo 40 %). Navrhovatel má z uvedených důvodů za to, že rovněž vzorec pro výpočet ekonomické výhodnosti nabídek, resp. váha hodnoticích kritérií je nastavena způsobem, který evidentně zvýhodňuje jediného konkrétního dodavatele na trhu, a to dodavatele robotického operačního systému výrobce Intuitive Surgical. K problematice dodržování zásady zákazu diskriminace navrhovatel uvádí rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že klíčovým východiskem pro posouzení skryté (nepřímé) diskriminace dodavatelů v zadávacích podmínkách, která má za důsledek poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, je „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Při aplikaci tohoto závěru na posouzení zadávacích podmínek, proti kterým směruje návrh, a jejich souladu či rozporu s § 6 odst. 2 a § 36 odst. 1 zákona, je třeba zohlednit individuální okolnosti daného zadávacího řízení. Navrhovateli bylo znemožněno účastnit se zadávacího řízení za srovnatelných podmínek s jinými uchazeči, jelikož zadávací podmínky veřejné zakázky zvýhodňují jednoho dodavatele na relevantním trhu a jsou s ohledem na shora popsané stanoveny nezákonně.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 10. 2. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 11. 2. 2025.

19. Dne 20. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 19. 2. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a část dokumentace o zadávacím řízení. V tentýž den byl Úřadu ve smyslu § 262a zákona zajištěn přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahují k zadávacímu řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20. Zadavatel úvodem svého vyjádření sděluje, že realizoval obsáhlé předběžné tržní konzultace se všemi čtyřmi dodavateli, kteří mohli nabídnout řešení v oblasti robotické chirurgie. Na základě informací takto získaných od všech dodavatelů definoval kvalitativní standard předmětu veřejné zakázky, přičemž v zadávacích podmínkách zohlednil své objektivně zdůvodnitelné potřeby ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Odmítá přitom, že by nastavením zadávacích podmínek porušil zásadu přiměřenosti a zákazu diskriminace.

21. Cílem zadavatele je pořízení robotického operačního systému, který umožňuje, aby byla naprostá většina operačních úkonů prováděna hlavním chirurgem přímo z operační konzole, tedy nikoli tak, aby značnou část operačního výkonu bylo nutné provádět přímo u pacienta klasickou laparoskopií (a to buď hlavním operatérem, který opustí operační konzoli, nebo méně zkušeným asistentem). Pro dosažení maximalizace robotického ovládání volil zadavatel příslušná hodnoticí kritéria, aniž by tím jakkoli porušil základní zásady zadávání veřejných zakázek. Vyhovuje-li nastaveným zadávacím podmínkám, včetně kritérií hodnocení, nejlépe systém určitého výrobce, není to způsobeno nezákonným nastavením zadávacích podmínek, nýbrž objektivní situací na trhu ve spojení s provozní zkušeností danou dlouhodobou praxí zadavatele.

22. Navrhovatel uvedl, že vzorec pro výpočet ekonomické výhodnosti nabídky je nastaven ve prospěch dodavatele systému od výrobce Intuitive Surgical, neboť dává prakticky nulovou šanci na úspěch dodavatelům systémů jiných výrobců. Neuvedl ovšem konkrétní důvody, pro které neměl a nemohl mít přístup k systému výrobce Intuitive Surgical a tento systém zadavateli nabídnout. Dle zadavatele nelze zcela vyloučit, že řešení nejlépe vyhovující potřebám zadavatele bylo schopno a ochotno na komunitárním trhu Evropské unie dodat více dodavatelů. Nadto by hodnocení kritéria kvality nedávalo z podstaty věci smysl, pokud by jej všechna řešení naplňovala stejnou měrou, a získala tak všechna plný počet bodů.

23. Hodnocená kritéria kvality zadavatel navrhl tak, aby zohledňovala legitimní cíl zadavatele zajistit provádění roboticky asistované operativy a zároveň nevyloučit z účasti v zadávacím řízení dodavatele, jehož řešení daný cíl z větší části splňuje, ačkoli nedisponuje některým z dílčích hodnocených parametrů. V době provádění předběžných tržních konzultací se na relevantním trhu vyskytovaly nejméně čtyři robotické systémy v různých fázích vývoje, přičemž zadavatel mohl na základě předběžných tržních konzultací důvodně očekávat, že dojde k doplnění dílčích funkcionalit robotických systémů. Proto zadavatel některé své požadavky zakomponoval do hodnocených parametrů tak, aby zohlednil odlišné koncepce jednotlivých systémů, a zároveň tak, aby váha parametrů odpovídala jejich důležitosti ve vztahu k legitimním potřebám zadavatele. Hodnocená kritéria, která navrhovatel považuje za diskriminační, patří k dlouhodobému standardu na poli robotické chirurgie a je zcela běžnou praxí řady zadavatelů takové požadavky označit za podmínku účasti v zadávacím řízení.

24. I kdyby však zadavatel zcela vyloučil hospodářskou soutěž, jelikož by na relevantním trhu neexistoval alternativní dodavatel požadovaného plnění, jednalo by se pouze o skutečnost, která by kladla vyšší nároky na odůvodnění zadávacích podmínek, a nevedla by v posuzovaném případě k závěru o nezákonnosti zadávacích podmínek, jelikož zadávací podmínky vychází z racionálních potřeb zadavatele. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně vypořádal veškeré námitky navrhovatele směřující k diskriminační povaze zadávacích podmínek, resp. pravidel hodnocení, a racionálně objasnil důvody, pro které na nastavení hodnocení nabídek trvá, a které tak zároveň znamenají, že určitému výrobci (dodavateli) nezaručují konkurenční výhodu bezdůvodně.

K hodnocenému parametru č. 2 Přístroj pro trvalou koagulaci velkých cév 

25. Zadavatel konstatuje, že použití pokročilé koagulace, tedy koagulace velkých cév až do 7 mm, má zásadní význam pro samotný operační výkon a jedná se o úkon používaný standardně při všech operacích. Jde o operační techniku, kterou provádí hlavní chirurg, nikoli asistent. V případě řešení neumožňujícího provedení pokročilé koagulace z operační konzole musí buď hlavní chirurg operační konzoli opustit a výkon provést standardní laparoskopií u operačního stolu nebo musí pokročilou koagulaci provést asistent chirurga. Integrovaná pokročilá koagulace krom toho umožňuje použití robotických nástrojů, kterými se lze dostat i na méně přístupná místa než při standardní laparoskopii. Navrhovatel vyjadřuje svůj nesouhlas s bodovým ohodnocením tohoto parametru, na což zadavatel reaguje tak, že zvýhodnění integrované pokročilé koagulace považuje za zcela odpovídající cíli zadávacího řízení. Nemožnost provádět pokročilou koagulaci přímo z operační konzole jde zcela proti principu roboticky asistované laparoskopie, jelikož se tato operační technika používaná opakovaně během jednoho výkonu musí nahrazovat standardní laparoskopií. Zadavatel je přesvědčen, že námitku stran hodnoceného parametru č. 2 řádně vypořádal, nastavení tohoto parametru racionálně objasnil a odůvodnil, proto se nejedná o zadávací podmínku, která bezdůvodně zaručuje konkurenční výhodu některému výrobci či dodavateli.

K hodnocenému parametru č. 3 Komunikace mezi mobilním operačním stolem a robotickým operačním systémem 

26. Dle zadavatele navrhovatel v návrhu zcela ignoruje argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel přínosy řešení preferovaného tímto hodnoceným parametrem dostatečně popsal a zdůvodnil. Preferované řešení zaručuje plnou kompatibilitu a systémovou propojenost mobilního operačního stolu s robotickým operačním systémem, čímž zajišťuje vzájemnou komunikaci a synchronizaci pohybů mezi operačním stolem a robotickým operačním systémem a vylučuje tak jakoukoli případnou kolizi. Z hlediska potřeb zadavatele je tímto plně odůvodněna jeho jednoznačná preference takového řešení oproti řešení, které takovou propojenost postrádá, přičemž tato preference odpovídá také počtu bodů přidělovaných v rámci tohoto parametru. Zadavatel rovněž zde vyjadřuje přesvědčení, že námitku navrhovatele týkající se tohoto parametru řádně vypořádal, nastavení tohoto parametru racionálně objasnil a odůvodnil, proto se nejedná o zadávací podmínku, která bezdůvodně zaručuje konkurenční výhodu některému výrobci či dodavateli.

K hodnocenému parametru č. 6 Možnost zobrazení ultrazvukového obrazu 

27. Již v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že možnost integrace ultrazvukového obrazu přímo na obrazovku operační konzole umožňuje operatérovi sledovat ultrazvukový obraz bez přerušení operace a ztráty vizuálního kontaktu s obrazem z video výstupu robotického systému. Uvedené je pro zadavatele zásadním přínosem v souvislosti s plynulostí, rychlostí a bezpečností operace. Krom toho takové řešení eliminuje potřebu dodatečného monitorovacího vybavení. V případě, kdy je ultrazvukový obraz zobrazen mimo obrazovku operační konzole, tedy na samostatném přídavném monitoru, musí operatér pro sledování ultrazvukového obrazu přerušit operační výkon po nezbytně nutnou dobu, kdy není zaměřen na obraz z operačního pole zobrazený na obrazovce operační konzole. Situace, kdy operatér nevidí obraz operačního pole i ultrazvukový obraz v rámci jednoho zobrazení a je nucen přerušit operační výkon, ovlivňuje také pozornost operatéra. Zadavatel poukazuje na to, že z hlediska svých potřeb zdůvodnil bodově vyjádřenou preferenci řešení umožňujícího na obrazovce operační konzole zobrazení ultrazvukového obrazu v reálném čase z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje oproti řešení, které takovou možnost postrádá.

K hodnocenému parametru č. 7 Možnosti ovládání

28. Zadavatel má za to, že uživatelský přínos tímto parametrem preferovaného řešení dostatečně objasnil již dříve v zadávacím řízení, a to jak v rozhodnutí o námitkách, tak ve vysvětlení zadávací dokumentace. Doplnění ovládání robotického operačního systému o nožní pedál nad rámec základních ručních ovladačů zlepšuje ergonomii a efektivitu práce chirurga i bezpečnost při chirurgických výkonech. Zátěž je rozložena mezi horní a dolní končetiny, což snižuje únavu rukou. Chirurg může například rukama ovládat jemné pohyby nástrojů, zatímco nožní pedál ovládá kameru nebo elektrokoagulaci. Rozložení ovládání mezi více končetin vede k lepší kontrole nad celým chirurgickým postupem. Chirurg může rychleji a přesněji reagovat na různé situace (např. koagulace krvácející tkáně) bez potřeby přerušovat hlavní úkony. To snižuje riziko chyby a zvyšuje bezpečnost pacienta. Zároveň je rozložení ovládání mezi ruční ovladače a nožní pedál již od minulého století standardní koncepcí používanou i u jiných než robotických operací. Operatéři zadavatele jsou tedy na tento způsob ovládání zvyklí, což mj. zkrátí i dobu učení ovládání robotického operačního systému. Zadavatel je přesvědčen, že rovněž v případě hodnoceného parametru č. 7 svou preferenci racionálně objasnil a odůvodnil.

K hodnocenému parametru č. 8 Ovládání integrovaného elektrochirur­gického přístroje 

29. Již v rozhodnutí o námitkách zadavatel konstatoval, že v možnosti nastavit z operační konzole pouze režim řez/koagulace nespatřuje plnou integraci základního elektrochirur­gického přístroje do robotického systému. Základní nastavení elektrochirur­gického přístroje používaného při každé operaci umožňuje nastavit režim řez/koagulace, velikost výstupního výkonu a výběr přednastaveného programu. Zadavatel považuje za velmi přínosné, pokud robotický operační systém umožňuje ovládat alespoň základní nastavení integrovaného elektrochirur­gického přístroje přímo z konzole operatéra. Nemožnost nastavení základních parametrů jako je výstupní výkon nebo výběr přednastaveného programu z pozice hlavního chirurga zcela zásadně ovlivňuje použitelnost takového systému, kdy je nezbytné o úpravu tohoto nastavení žádat další osobu přítomnou na operačním sále. Na rozdíl od laparoskopických operací, kde jsou všichni členové operačního týmu v blízkosti pacienta, a tak i ve vzájemné blízkosti a komunikace tak probíhá na krátké vzdálenosti, probíhá komunikace mezi členy operačního týmu u robotických operací na větší vzdálenost. Hlavní chirurg je u operační konzole, která bývá standardně umístěná v rohu operačního sálu a přes celý sál pak komunikuje se zbývajícími členy operačního týmu. Komunikace na větší vzdálenosti, při přítomnosti většího množství osob a přístrojů na sále, pak může způsobovat různá nedorozumění a mohla by vést k chybnému nastavení parametrů koagulačního přístroje. Otázka plné integrace je tak velmi důležitá i z pohledu bezpečnosti operačního výkonu, ne pouze z pohledu komfortu obsluhy. Nadto na základě informací obdržených v průběhu předběžných tržních konzultací zadavatel zjistil, že tento parametr splňuje více dodavatelů. Jedná se o běžný standard používaný napříč většinou tuzemských robotických pracovišť. Přesunutí preferovaného řešení z minimálních technických požadavků do hodnocených parametrů, resp. do nejlépe bodově hodnoceného řešení v rámci hodnoceného parametru č. 8, tak není uznáním diskriminační a nepřiměřené povahy takového požadavku, nýbrž kompromisem a snahou o umožnění účasti v zadávacím řízení co nejširšímu spektru dodavatelů.

30. Pokud dle námitek navrhovatele měl zadavatel stanovit zadávací podmínky, resp. pravidla hodnocení diskriminačním způsobem, zadavatel oponuje, že svým rozhodnutím o námitkách veškeré takové námitky řádně vypořádal a racionálně objasnil, z jakého důvodu na jednotlivých (sub)kritériích hodnocení, jejich vymezení a váze, kterou jim zadávací dokumentací přisoudil, trvá, a že tedy zadávací podmínky nepůsobí ve směru konkurenční výhody některého výrobce (dodavatele) bezdůvodně, přičemž na svém stanovisku, že zadávací podmínky stanovil v souladu se zákonem, setrvává i ve vztahu k podanému návrhu, a proto navrhuje, aby Úřad návrh dle § 265 zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

31. Usnesením ze dne 24. 2. 2025 Úřad zadavateli určil dle § 39 odst. 1 správního řádu lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

32. Usnesením ze dne 27. 2. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k doplnění tvrzení z rozhodnutí o námitkách a z vyjádření zadavatele k návrhu, a to konkrétně tvrzení týkajících se hodnocených parametrů 2, 6 a 7. Úřad v tomto usnesení ve vztahu k hodnocenému parametru 2 „Přístroj pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm“ požadoval, ať zadavatel doloží své tvrzení, že koagulace velkých cév do 7 mm je medicínským standardem a že koagulační přístroj s možností koagulace cév do 5 mm není adekvátní náhradou za koagulační přístroj s možností koagulace velkých cév do 7 mm, a to ani s využitím dalších metod uzavírání cév. K parametru 2 rovněž Úřad zadavatele vyzval, aby popsal praktické rozdíly při používání jednotlivých variant řešení ohodnocených 0, 5 a 15 body a vysvětlil použité odborné pojmy a současně aby uvedl důvody, pro které jsou pro něj lépe hodnocená řešení přínosnější. Dále k hodnocenému parametru 6 „Možnost zobrazení ultrazvukového obrazu“ Úřad zadavatele vyzval, aby vysvětlil pojmy „otevřená konzole“, „uzavřená konzole“, objasnil, k jakým účelům je v rámci robotické chirurgie využíván 3D obraz a k jakým účelům 2D obraz a aby přiblížil praktické důvody, proč je jím lépe hodnocená možnost zobrazení ultrazvukového obrazu přímo na obrazovce operační konzole pro něj přínosnější než zobrazení ultrazvukového obrazu na přídavném monitoru mimo operační konzoli. Ve vztahu k hodnocenému parametru 7 „Možnosti ovládání“ pak Úřad požadoval, nechť zadavatel doloží své tvrzení, že operatéři působící u zadavatele preferují řešení, kdy operační konzole umožňuje rozložit ovládání mezi ruční ovladače a nožní pedál.

33. Úřad rozhodnutím ze dne 28. 2. 2025 zamítl žádost navrhovatele o nařízení předběžného opatření obsaženou v návrhu, kterou navrhovatel žádal o nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.

34. Zadavatel doručil dne 6. 3. 2025 Úřadu v návaznosti na usnesení ze dne 27. 2. 2025 přípis z téhož dne (dále jen „sdělení zadavatele“), který obsahoval požadované informace. Zadavatel obecně ke stanoveným pravidlům pro hodnocení nabídek sdělil, že jeho hlavním cílem je pořízení systému umožňujícího provádět většinu operačních úkonů přímo z operační konzole, čemuž přizpůsobil i většinu hodnocených parametrů, které ve snaze o otevření soutěže pro co největší počet dodavatelů nevčlenil do zadávací dokumentace jako minimální technické požadavky. Jedná se přitom o parametry zásadní pro využití robotického systému, většina zadavatelů je tak požaduje jako nezbytnou podmínku účasti v zadávacím řízení. Následně se zadavatel podrobně vyjádřil k požadavkům Úřadu na doplnění dřívějších tvrzení zadavatele ve vztahu k hodnoceným parametrům 2, 6 a 7.

35. Usnesením ze dne 13. 3. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel se ve lhůtě určené citovaným usnesením Úřadu ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil. Dne 19. 3. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k podkladům

36. Zadavatel ve vyjádření k podkladům plně odkazuje na své vyjádření k návrhu, své sdělení, vysvětlení zadávací dokumentace a rozhodnutí o námitkách. Právě v rozhodnutí o námitkách zadavatel detailně zdůvodnil navrhovatelem napadená pravidla pro hodnocení nabídek, která odpovídají hlavnímu účelu veřejné zakázky. Nelze proto tvrdit, že by zadávací podmínky bezdůvodně zaručovaly konkurenční výhodu nebo bezdůvodně bránily hospodářské soutěži. Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel ve svém návrhu pouze opakuje svá tvrzení z námitek, aniž by věcně zpochybňoval zadavatelovo zdůvodnění pravidel pro hodnocení nabídek anebo konkrétními argumenty vyvracel tato tvrzení zadavatele z rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je přesvědčen, že jednoznačně specifikoval potřebu, která má být prostřednictvím veřejné zakázky naplněna, a pečlivě sporné požadavky odůvodnil tak, že prokazují uživatelský přínos a medicínský účel, k němuž směřují, čímž vyvrátil tvrzení navrhovatele o bezdůvodném omezení hospodářské soutěže.

37. Rozhodnutím ze dne 24. 3. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

38. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu. Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

39. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

40. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

41. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené 1. podmínky průběhu zadávacího řízení, 2. podmínky účasti v zadávacím řízení, 3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, 4. pravidla pro hodnocení nabídek, 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

42. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

43. Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

44. Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

45. Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

46. Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

47. Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost, d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty, e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

48. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

49. Zadávací dokumentace stanoví v bodu 7.1 pravidla pro hodnocení nabídek tak, že „[n]abídky budou v souladu s § 114 odst. 1 ZZVZ hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, ekonomická výhodnost nabídek bude v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnocena podle nejvýhodnějšího poměru nákladů životního cyklu a kvality“. Dle bodu 7.2 zadávací dokumentace jsou kritéria hodnocení nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality vymezeny následujícím způsobem:

• Kritérium „A) Kvalita nabízeného Přístroje a příslušenství“ s vahou 60 % (dále jen „kritérium kvality“)
• Kritérium „B) Náklady životního cyklu (v EUR bez DPH)“ s vahou 40 % (dále jen „kritérium nákladů životního cyklu“.

50. Body v rámci kritéria kvality budou dle bodu 7.3 zadávací dokumentace písm. b) přiděleny způsobem uvedeným v příloze č. 11 zadávací dokumentace – hodnocené parametry v jejím finálním znění ze dne 18. 12. 2024 (dále jen „příloha č. 11“ nebo „hodnocené parametry“). Z přílohy č. 11 mj. vyplývá, že zadavatel stanovil 8 hodnocených parametrů, za jejichž splnění bude přidělovat body, přičemž v souhrnu lze získat při splnění všech požadavků 60 bodů. Způsob přidělení bodů za kritéria kvality, resp. hodnocené parametry, je v podrobnostech uveden níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Právní posouzení

51. Navrhovatel podaným návrhem brojí proti zadávacím podmínkám, resp. proti pravidlům pro hodnocení nabídek a jednotlivým bodově hodnoceným parametrům. Je přesvědčen, že pravidla pro hodnocení nabídek, konkrétně pět z osmi hodnocených parametrů jsou v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace, a současně že je zadavatel stanovil v rozporu s § 36 odst. 1 zákona tak, že bezdůvodně zaručují konkurenční výhodu určitému dodavateli, a to konkrétně dodavateli robotického operačního systému výrobce Intuitive Surgical. Rovněž porušení zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace navrhovatel spatřuje právě v preferencích zadavatele vyjádřených jednotlivými hodnocenými parametry, v rámci nichž může být nejvyšším možným počtem bodů ohodnocena pouze nabídka dodavatele robotického operačního systému od tohoto výrobce. Žádný jiný robotický operační systém na trhu totiž daná kritéria nesplňuje. S ohledem na takto nastavené hodnocené parametry v rámci kritéria kvality považuje navrhovatel rovněž pravidla pro hodnocení nabídek za rozporná s § 36 odst. 1 zákona a se zásadou zákazu diskriminace.

52. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že je to zadavatel, kdo stanoví zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám. Vymezení předmětu veřejné zakázky tedy závisí na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen svoje potřeby definovat. Rovněž podmínky pro hodnocení nabídek, které jsou dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona součástí zadávacích podmínek, zadavatel stanoví dle svého uvážení. Svoboda zadavatele při stanovení zadávacích podmínek ovšem není v žádném případě bezbřehá. Je omezena právě tím, že jím stanovené zadávací podmínky musí vycházet z jeho legitimních potřeb, a to z toho důvodu, že zadavatel nesmí hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku omezovat bezdůvodně.

53. V souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně určitá míra limitace je zákonem předvídána jako dovolená. Klíčové je, že k žádnému omezení, které by mělo dopad na hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku, nesmí docházet bezdůvodně. Případné omezení tedy musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele, přičemž je to právě zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, neboť právě zadavatel zadávací podmínky  definuje, a tedy musí být schopen bez veškerých pochybností důvodnost jím stanovených zadávacích podmínek obhájit a odůvodnit (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 29 Af 53/2019).

54. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění (preference vyjádřené hodnocenými parametry v rámci kritéria kvality nevyjímaje), je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními. Ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, je tak povinen reflektovat mj. § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy při formulaci mj. technických podmínek a pravidel pro hodnocení nabídek kromě jiného vázán zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Uvedené však, jak již bylo řečeno, neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky a pravidla pro hodnocení nabídek podle svých potřeb (viz výše uváděná rozhodovací praxe). Zejména v situaci, kdy jsou pravidla pro hodnocení nabídek formulována tak, že kritériím kvality je přiřazena větší váha než kritériím cenovým, je třeba dbát, aby byly dodrženy předmětné zásady, a tedy i respektována pravidla zamezující bezdůvodnému zvýhodnění některých dodavatelů. Pravidla pro hodnocení nabídek vč. jednotlivých kritérií kvality proto v takovém případě musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.

55. Situací, kdy zadavatel vyloučil hospodářskou soutěž, jelikož specifické požadavky zadávacích podmínek byl schopen naplnit pouze jediný dodavatel na relativním trhu, se zabýval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 44/2020–88 ze dne 3. 11. 2021, kde mj. uvedl, že „[z]adavatel tedy stanovením specifických požadavků na technické parametry podle názoru soudu skutečně sledoval jednak zvýšení efektivity práce při provádění servisních úkonů, jednak zvýšení bezpečnosti práce a dodržování ergonomických standardů. Všechny tyto cíle jsou zcela legitimní, a nelze proto dojít k závěru, že by stanovené technické požadavky byly účelové. Podle názoru soudu je zejména snaha o zvýšení bezpečnosti práce (resp. o ochranu života, zdraví a majetku při práci) natolik zásadní pohnutkou (požadavky vedoucí ke zvýšení bezpečnosti práce lze považovat za obecně žádoucí), že může ospravedlňovat i významnější omezení hospodářské soutěže, jako tomu bylo v posuzované věci. Výše uvedené omezující podmínky proto soud považuje za zcela přiměřené důvodům, které zadavatele vedly k jejich stanovení. (…) Soud shrnuje, že postupem zadavatele sice došlo k vyloučení hospodářské soutěže, jelikož specifické požadavky zadávacích podmínek byl schopen naplnit pouze jediný dodavatel na relativním trhu, stanovené podmínky však byly odůvodněny racionální potřebou zadavatele. Zadavatel proto postupoval plně v souladu s § 36 odst. 1 a § 6 odst. 2 ZZVZ.“

56. Lze tak shrnout, že zadavateli je při stanovování zadávacích podmínek, a to včetně pravidel pro hodnocení nabídek, poskytnuta značná volnost, kterou ovšem může uplatňovat pouze v mezích nastavených zákonem. Především platí, že kritéria kvality musí souviset s užitnou hodnotou (ve smyslu kvality, enviromentálního či sociálního užitku) plnění veřejné zakázky a nesmí určitým dodavatelům bezdůvodně zaručovat konkurenční výhodu či bezdůvodně omezit hospodářskou soutěž. Na uvedené limity lze přitom nahlížet jako na dvě strany jedné mince. Vymezení zadávacích podmínek takovým způsobem, aby zaručovaly určitým dodavatelům konkurenční výhodu nebo vytvářely překážky hospodářské soutěže, zákon ustanovením § 36 odst. 1 zcela striktně nezakazuje, pouze stanoví, že k takto restriktivnímu nastavení zadávacích podmínek může zadavatel přistoupit výhradně v odůvodněných případech.

57. Pro posouzení souladu postupu zadavatele stran stanovení pravidel pro hodnocení nabídek se zákonem, zejména pak s § 36 odst. 1 a zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace je tak třeba vyhodnotit, zda jsou tato pravidla vč. jednotlivých bodově hodnocených kritérií kvality důvodná, přiměřená ve vztahu k předmětu konkrétní veřejné zakázky a zda vychází z objektivních potřeb zadavatele.

58. Při posuzování šetřeného případu nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že zadavatel promítl své preference právě do kritérií hodnocení. Úřad je přesvědčen, že nelze nahlížet stejně přísnou optikou na situaci, kdy zadavatel stanoví omezující (tj. takové, které splňuje jen část dodavatelů na trhu) podmínky účasti, a na situaci, kdy určité řešení zvýhodňuje pomocí kritéria či kritérií hodnocení. Je tomu tak proto, že zatímco v případě podmínek účasti znamená jejich nesplnění ze strany dodavatele nemožnost takového dodavatele se zadávacího řízení účastnit (proto se o takových podmínkách někdy hovoří jako o „KO kritériích“), v případě kritérií hodnocení se takový dodavatel soutěže o veřejnou zakázku účastnit může, ovšem musí se snažit dorovnat případný „neúspěch“ v jednom kritériu hodnocení v kritériu jiném. Zatímco tedy v případě podmínek účasti je na zadavateli, aby prokázal, že jsou stanoveny přiměřeně tak, že bez jejich splnění by již nabízené plnění (či jeho dodavatel v případě kritérií kvalifikace) nenaplnilo jeho legitimní potřeby, v případě kritérií hodnocení postačuje, pokud zadavatel unese důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že lépe hodnocené řešení naplní jeho potřeby lépe. Právě popsaná ostrá hranice mezi podmínkami účasti a kritérii hodnocení pak může být rozostřena vahou hodnoticího kritéria, neboť hypotetické kritérium hodnocení s vahou 85 % se již svojí podstatou blíží podmínce účasti, neboť bez úspěchu v něm pravděpodobně nepůjde veřejnou zakázku získat (a má tak stejné důsledky jako „KO kritérium“).

59. S ohledem na právě uvedené úvahy je na místě zopakovat, že navrhovatel činí spornými 5 z 8 parametrů, za jejichž splnění jsou v rámci kritéria kvality přidělovány body (maximálně lze získat 60 bodů), přičemž z tvrzení navrhovatele vyplývá, že na (úplné) splnění 5 parametrů může dosáhnout pouze nabídka konkrétního dodavatele, čímž dojde k získání 27 bodů (resp. 22 bodů, pokud by některý z dodavatelů dosáhl zisku 5 bodů v rámci parametru č. 2, v podrobnostech viz níže), které ostatní dodavatelé s jejich řešením nemohou získat. Byť je tedy váha sporných kritérií hodnocení nezanedbatelná, nejedná se dle přesvědčení Úřadu o jednoznačný exces v tom smyslu, že by na ně mělo být nahlíženo zcela obdobně jako na podmínku účasti, přičemž nelze odhlédnout ani od toho, že se nejedná o jedno „monolitické“ kritérium hodnocení, ale o soubor jednotlivých kritérií, u kterého nelze vyloučit, že by je mohla různá řešení naplňovat či nenaplňovat i separátně. Na sporná kritéria hodnocení je tedy třeba stále nahlížet tím pohledem, zda zadavatel v průběhu správního řízení prokázal, že lépe hodnocené řešení naplní jeho potřeby lépe, byť – s ohledem na souhrnnou váhu kritérií – je na místě hledět na zadavatelovu argumentaci přiměřeně „přísnou“ optikou.

K hodnocenému parametru 2: Přístroj pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm

60. Zadávací dokumentace v příloze č. 11 k tomuto hodnocenému parametru stanoví následující bodové hodnocení:

• nabídka odpovídající popisu: „Součástí nabídky je elektrochirurgický přístroj s pokročilým bipolárním módem pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm, který není možné ovládat hlavním operatérem z operační konzole. Přístroj lze použít s nabízeným robotickým operačním systémem, ale není jeho integrovanou součástí, tzn. jedná se o externí zařízení, které nelze ovládat ovládacími prvky na operační konzoli a příslušné instrumenty určené pro pokročilou bipolární koagulaci velkých cév až do 7 mm nelze připojit na robotická ramena.“ obdrží 0 bodů,
• nabídka odpovídající popisu: „Součástí nabídky je harmonický (ultrazvukový) skalpel s pokročilou energií pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm, který je možné ovládat hlavním operatérem z operační konzole. Přístroj je integrovanou součástí nabízeného robotického systému, lze ho ovládat ovládacími prvky na operační konzoli a příslušné instrumenty určené pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm lze připojit na robotická ramena.“ obdrží 5 bodů,
• nabídka odpovídající popisu: „Součástí nabídky je elektrochirurgický přístroj s pokročilým bipolárním módem pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm, který je možné ovládat hlavním operatérem z operační konzole.  Přístroj je integrovanou součástí nabízeného robotického systému, lze ho ovládat ovládacími prvky na operační konzoli a příslušné instrumenty určené pro pokročilou bipolární koagulaci velkých cév až do 7 mm lze připojit na robotická ramena.“ obdrží 15 bodů.

61. Navrhovatel má za to, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace a s ustanovením § 36 odst. 1 zákona, když v rámci tohoto hodnoceného parametru stanovil požadavek na řešení umožňující koagulaci cév až do průměru 7 mm namísto 5 mm, a zároveň když nejvyšší možné ohodnocení 15 bodů může získat pouze jediné na trhu dostupné řešení, a to přístroj od výrobce Intuitive Surgical. Zadavatel dle navrhovatele hodnocený parametr takto nastavil, aby zajistil konkurenční výhodu dodavateli řešení tohoto výrobce, ačkoli takové zvýhodnění není odůvodněno medicínským přínosem pro zadavatele. Dále navrhovatel namítá disproporčnost hodnoceného parametru ve vztahu ke kvalitám ostatních řešení dostupných na trhu, a především k bodové diferenciaci (0, 5 a 15 bodů).

62. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách, v rámci vyjádření zadavatele k návrhu i ve svém sdělení obdobně uvádí, že pokročilá koagulace, tj. koagulace cév až do průměru 7 mm je úkonem standardně používaným při všech operacích. Koagulace cév nadto nese oproti jiným metodám uzavření cév (podvazování, klipování) řadu výhod bez ohledu na velikost uzavírané cévy. Zásadní výhodou koagulace je její rychlost a současně že nevyžaduje použití jiného nástroje, např. klipovače, a aplikaci spotřebního materiálu do těla pacienta, která může způsobit další komplikace. K těmto svým tvrzením zadavatel v rámci sdělení předkládá souhlasná čestná prohlášení pěti lékařů, kteří u něj působí na chirurgických pracovištích.

63. V praxi se vyskytují dvě technická řešení přístrojové koagulace, elektrochirurgické přístroje, které ke koagulaci a řezu využívají elektrickou energii, a harmonické/ul­trazvukové skalpely, které ke koagulaci a řezu používají energii ultrazvukovou. Zadavatel využívá elektrochirurgické přístroje na všech svých pracovištích, zatímco harmonický skalpel slouží pouze jako doplněk elektrochirur­gických přístrojů na některých pracovištích zadavatele. Harmonický skalpel lze použít pouze s jedním druhem nástroje, současně jej lze pro koagulaci využít pouze během řezání, samostatné stavění krvácení neumožňuje. Elektrochirurgické přístroje poskytují možnost použití různých nástrojů (např. nůžek či kleští), jsou tak univerzálnější. Další jejich předností je přesné nasměrování energie do operované lokality, díky čemuž lze čistě odstranit nežádoucí tkáň a zastavit krvácení bez karbonizace okolí.  

64. Koagulaci standardně vykonává hlavní chirurg. Pokud by tedy robotický operační systém neumožňoval provést pokročilou koagulaci přímo z operační konzole, musel by ji hlavní chirurg opustit a provést koagulaci standardní laparoskopií u operačního stolu, případně by koagulaci musel takto provést méně zkušený asistent chirurga. Takový postup přitom značně popírá samotný princip robotické chirurgie, která by měla minimalizovat úkony prováděné klasicky chirurgem u operačního stolu.

65. V kontextu zadavatelem uvedeného Úřad považuje zadavatelem nastavený hodnocený parametr 2 za dostatečně odůvodněný, a to jak ve vztahu k základnímu požadavku na řešení umožňující koagulaci cév až do průměru 7 mm (tj. nikoli pouze do 5 mm, jak požadoval navrhovatel), tak ve vztahu ke konkrétním pravidlům přidělování počtu bodů. Zadavatel unesl důkazní břemeno, když racionálně objasnil a s ohledem na své potřeby odůvodnil, proč upřednostňuje elektrochirurgický přístroj oproti ultrazvukovému skalpelu, současně je zcela logická jeho preference řešení umožňující provádět koagulaci z operační konzole, neboť přináší konkrétní výhodu oproti řešení, které přímé ovládání operatérem neumožňuje. Nabídky tak budou bodově hodnoceny na základě míry, jakou jednotlivá řešení hodnocená v rámci tohoto parametru odráží zadavatelovy preference.

K hodnocenému parametru 3: Komunikace mezi mobilním operačním stolem a robotickým operačním systémem

66. Příloha č. 11 zadávací dokumentace k tomuto hodnocenému parametru stanoví následující bodové hodnocení:

• nabídka odpovídající popisu: „Nabízený mobilní operační stůl neumožňuje přímou komunikaci s nabízeným robotickým operačním systémem, tzn. operační stůl není s robotickým operačním systémem systémově propojený, není zajištěna vzájemná komunikace a synchronizace pohybů mezi operačním stolem a robotickým operačním systémem vylučující jakoukoliv případnou kolizi“ obdrží 0 bodů,
• nabídka odpovídající popisu: „Nabízený mobilní operační stůl umožňuje přímou komunikaci s nabízeným robotickým operačním systémem, tzn. operační stůl je s robotickým operačním systémem plně kompatibilní a systémově propojený, je zajištěna vzájemná komunikace a synchronizace pohybů mezi operačním stolem a robotickým operačním systémem vylučující jakoukoliv případnou kolizi“ obdrží 4 body.

67. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že v rámci tohoto kritéria kvality může nenulové ohodnocení získat pouze nabídka obsahující přístroj od jediného výrobce, ačkoli se jedná o řešení, kdy nedochází k vyjmutí operačních nástrojů z operačního pole, které je tak pro pacienta potenciálně rizikové a současně spojené s několikafázovými bezpečnostními opatřeními, tedy zdlouhavé. Absentuje tedy jakékoliv klinické opodstatnění zadavatelem preferovaného řešení.

68. Již v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že tímto parametrem upřednostněné řešení představuje výrazný přínos jak pro bezpečí pacienta, tak snížením nároků na personál. Jestliže mobilní operační stůl není systémově propojený s robotickým operačním systémem, je při polohování stolu nutné nástroje značně oddálit od pacienta, aby nedošlo ke kolizi, která by mohla vyústit např. v perforaci střev. Následně je třeba oddálené nástroje zasunout manuálně zpět, což s sebou krom rizika lidské chyby nese rovněž riziko narušení sterility.

69. Zadavatel tedy hodnocený parametr 3 odůvodnil především zvýšením bezpečnosti pacientů a snížením úkonů prováděných manuálně personálem zadavatele. Úřad považuje zadavatelem uvedené důvody za zcela legitimní a souladné s předmětem veřejné zakázky, kdy obzvláště ochrana života a zdraví je zásadním atributem, který by měl být vždy chráněn a dáván do popředí. Ve zdůvodnění předloženém zadavatelem lze spatřovat výhody řešení, které je bodově preferováno, přičemž pochybnosti o bezpečnosti popisovaného řešení využívajícího synchronizaci pohybů odstranil zadavatel vysvětlením, že při přepolohování pacienta dochází k povysunutí nástrojů do bezpečné vzdálenosti od orgánu, přičemž díky skutečnosti, že nedochází k úplnému vyjmutí optiky, lze provádět i v průběhu změny polohy vizuální kontrolu operačního pole. Z pohledu Úřadu tak byla výhodnost tohoto řešení zadavatelem odůvodněna.

K hodnocenému parametru 6: Možnost zobrazení ultrazvukového o­brazu

70. Příloha č. 11 zadávací dokumentace k tomuto hodnocenému parametru stanoví následující bodové hodnocení:

• nabídka odpovídající popisu: „Nabízený robotický operační systém neumožňuje na obrazovce operační konzole zobrazení ultrazvukového obrazu v reálném čase z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje“ obdrží 0 bodů,
• nabídka odpovídající popisu: „Nabízený robotický operační systém umožňuje na obrazovce operační konzole zobrazení ultrazvukového obrazu v reálném čase z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje“ obdrží 2 body.

71. V návrhu navrhovatel uvádí, že zadavatel taktéž v rámci tohoto kritéria hodnocení bezdůvodně zvýhodňuje dodavatele robotického operačního systému od výrobce Intuitive Surgical, jelikož pouze tento jediný přístroj splňuje požadavek, za který lze obdržet nenulové bodové ohodnocení. V námitkách navrhovatel argumentoval, že tzv. otevřené konzole umožňují zobrazit ultrazvukový obraz na libovolně velkém monitoru umístěném vedle hlavního chirurgického monitoru operační konzole. Takové řešení nijak nesnižuje rychlost, plynulost či bezpečnost operace.

72. Argumentace zadavatele stran odůvodněnosti nastavení daného hodnoceného parametru je konzistentní napříč rozhodnutím o námitkách i správním řízením. Pro lepší pochopení problematiky Úřad nejdříve shrne sdělení zadavatele v rozsahu vysvětlujícím, jaké obrazy hlavní operatér při roboticky asistované laparoskopické operativě sleduje.  K zobrazení video signálu prováděného zákroku využívá výhradně 3D obraz, který je vytvářen pomocí kamerové hlavy a následně odesílán na zobrazovací výstup v konzoli operatéra. Zobrazovací výstup se liší podle toho, zda se jedná o tzv. otevřenou nebo uzavřenou konzoli. Systémy s otevřenou konzolí používají pro zobrazení 3D video zobrazení operačního pole prováděného zákroku plochý 3D monitor ve spojení s 3D brýlemi (obr. 1). U systémů s uzavřenou konzolí (obr. 2) je pro každé oko zdrojem video signálu jiný miniaturní monitor a výsledný 3D obraz je tvořen přirozeně bez použití 3D brýlí. Oproti tomu 2D obraz se u roboticky asistovaných operací používá pro zobrazení z jiných video zdrojů, např. z vyšetření absolvovaných před samotnou operací, ale zejména pro zobrazení videosignálu z ultrazvukového přístroje na operačním sále. V současnosti je v případě ultrazvukových snímků klinicky významné pouze 2D zobrazení.

Obr. 1 – Robotický systém s otevřenou konzolí

Obr. 2 – Robotický systém s uzavřenou konzolí

73. Dále sdělení zadavatele detailně popisuje přímé využití obou popsaných zobrazení v praxi. Ultrazvukový 2D obraz operatérovi slouží ke kontrole struktur tkáně, případně hloubky zavedení nástroje v místech, kam není již vidět standardním video obrazem z kamerové hlavy. Operatér pro samotné provádění výkonu stále sleduje hlavní 3D pohled z videokamery a pomocí ultrazvukového náhledu pouze kontroluje umístění nástroje, jehož část je např.  mimo hlavní zorné pole. Operatér tak potřebuje mít stálý vizuální kontakt s obrazem z video kamery a zároveň potřebuje náhled ultrazvukového obrazu. Jestliže je tak ultrazvukový obraz mimo hlavní zorné pole, nemůže operatér bezpečně provádět operační výkon.

74. Pokud by systém s uzavřenou konzolí neumožňoval zobrazení ultrazvukového obrazu na hlavní obrazovce operační konzole, operatér by se tak musel odklonit od okuláru poskytujícího 3D zobrazení a zcela by tak ztratil vizuální kontakt s operačním polem. V případě systému s otevřenou konzolí, 3D monitorem a nedaleko umístěným 2D monitorem by musel operatér přesouvat pohled mezi těmito dvěma monitory. U všech dostupných systémů jsou přitom 3D monitory značně velké, proto k přesunu pohledu nepostačuje pohyb očí, je třeba pootočit hlavu. Ochranné bezpečnostní prvky otevřených systémů přitom sledují buď přímo postavení očí nebo postavení 3D brýlí. Ve chvíli, kdy systém vyhodnotí, že operatér nesleduje hlavní 3D monitor, zablokuje přenos z ovladačů konzole na nástroje, aby nedošlo k nechtěnému pohybu nástrojů např. při vyrušení operatéra. Obdobný systém se používá i u uzavřených konzolí.

75. Další nevýhodou využití dvou monitorů u systémů s otevřenou konzolí je skutečnost, že 3D brýle jsou synchronizovány pouze s 3D monitorem, u externího 2D monitoru působí jako filtr (pro laickou představu např. jako sluneční brýle), který negativně ovlivňuje věrohodnost výsledného obrazu. Operatér by tak měl 3D brýle pro kontrolu ultrazvukového obrazu sejmout a pro pokračování sledování standardního video obrazu z operačního pole opětovně nasadit.

76. Úřad na základě předložených tvrzení zadavatele usoudil, že zadavatel ve vztahu k hodnocenému parametru 6 zcela dostatečným způsobem objasnil důvody, pro které bodově zvýhodnil řešení, u nichžrobotický operační systém umožňuje na obrazovce operační konzole zobrazení ultrazvukového obrazu v reálném čase z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje, a proč zobrazení ultrazvukového obrazu na přídavném monitoru pro něj nepředstavuje srovnatelnou alternativu. Úřadu tak nevznikla pochybnost, že by řešení bodově zvýhodněné nepřinášelo objektivní výhodu pro plánované užití přístroje při výkonu operativy.

K hodnocenému parametru 7: Možnosti ovládání

77. Příloha č. 11 zadávací dokumentace k tomuto hodnocenému parametru stanoví následující bodové hodnocení:

• nabídka odpovídající popisu: „Nabízený robotický operační systém, resp. ovládací konzole neumožňuje rozložit ovládání do více ovládacích prvků, tj. mezi ruční ovladače a nožní pedál“ obdrží 0 bodů,
• nabídka odpovídající popisu: „Nabízený robotický operační systém, resp. ovládací konzole umožňuje rozložit ovládání do více ovládacích prvků, tj. mezi ruční ovladače a nožní pedál“ obdrží 2 body.

78. Rovněž k hodnocenému parametru 7 navrhovatel uvádí, že zadavatel účelově zvýhodňuje jediného dodavatele na trhu, který nabízí řešení způsobilé získat nenulové bodové ohodnocení. Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatelem preferované řešení přitom nepřináší žádný klinický nebo uživatelský benefit oproti řešením ostatních výrobců s výhradně ručním ovládáním, která jsou ergonomicky zcela dostačující a ani u nich není nutné přerušovat operaci v případě, že chce operatér využít např. elektrokoagulaci.

79. V rozhodnutí o námitkách zadavatel upozorňuje, že rozložení ovládání mezi ruční ovladače a nožní pedál je ergonomickým řešením, které je vhodnější při nutnosti rychlé reakce operatéra a také pomáhá předcházet přetížení z jednostranné zátěže při dlouhých operacích, které by hrozilo v případě ovládání výhradně horními končetinami. Zadavatel taktéž poukazuje na vysoké nároky na míru koordinace a na přesnost specificky při laparoskopických operacích, přičemž možnost ovládání ručními ovladači a současně i nožním pedálem naplnění těchto nároků napomáhá. Rozložení ovládání mezi více končetin se tak naprosto běžně používá i u standardních laparoskopických operací. Ve vyjádření zadavatele k návrhu pak zadavatel přibližuje, že chirurg může například rukama ovládat jemné pohyby nástrojů, zatímco nožním pedálem ovládá kameru či elektrokoagulaci. Může tak rychleji reagovat na různé situace a např. koagulovat krvácející tkáň bez nutnosti přerušovat hlavní úkony. Sdělení zadavatele obsahuje pět čestných prohlášení operatérů působících u zadavatele, kteří potvrzují, že se seznámili s jednotlivými operačními robotickými systémy, přičemž preferují řešení umožňující nožní ovládání některých funkcí robotického operačního systému. Míru usnadnění při ovládání operačního systému za pomoci více končetin zadavatel pak zadavatel ilustruje na řízení automobilu nebo šití na šicím stroji.

80. Úřad konstatuje, že zadavatel dostatečně odůvodnil své preference vyjádřené v hodnoceném parametru 7. Nelze rozporovat, že operace trvající několik hodin představují zátěž, která může vést k přetížení a potažmo i k chybě s potenciálem ohrozit zdraví pacienta. Rozložení takové zátěže mezi více končetin proto může představovat přínos nejen pro komfort operatéra, ale především pro bezpečnost pacienta. Nepochybným přínosem je pak rovněž možnost hlavního operatéra ovládat některé funkce operačního systému nožním pedálem, aniž by potřeboval pomoc další osoby nebo musel přerušit úkony, které v danou chvíli provádí rukama. Z laického pohledu ostatně Úřad shledává velmi instruktivním i příklad s řízením automobilu (byť se jedná o činnost nepochybně nesrovnatelně méně náročnou než provádění roboticky asistované operace) – i v tomto případě se během více než století vývoje zjevně nenašlo lepší řešení ovládání než jeho rozložení mezi více končetin.

K hodnocenému parametru 8: Ovládání integrovaného elektrochirur­gického přístroje

81. Příloha č. 11 zadávací dokumentace k tomuto hodnocenému parametru stanoví následující bodové hodnocení:

• nabídka odpovídající popisu: „Integrovaný elektrochirurgický přístroj, který je součástí nabízeného robotického operačního systému, umožňuje z operační konzole nastavit pouze režim řez/koagulace (tzn. z operační konzole lze nastavit jeden parametr)“ obdrží 0 bodů,
• nabídka odpovídající popisu: „Integrovaný elektrochirurgický přístroj, který je součástí nabízeného robotického operačního systému, umožňuje z operační konzole nastavit režim řez/koagulace a dále buď velikost výstupního výkonu, nebo výběr přednastaveního programu (tzn. z operační konzole lze nastavit dva parametry)“ obdrží 2 body,
• nabídka odpovídající popisu: „Integrovaný elektrochirurgický přístroj, který je součástí nabízeného robotického operačního systému, umožňuje z operační konzole nastavit režim řez/koagulace, velikost výstupního výkonu a výběr přednastaveního programu (tzn. z operační konzole lze nastavit tři parametry)“ obdrží 4 body.

82. Shodně jako v případě ostatních namítaných hodnocených parametrů považuje navrhovatel rovněž tento parametr za nepřiměřený vzhledem k poptávanému předmětu plnění a za diskriminační, neboť nepřímo zvýhodňuje jediného dodavatele na relevantním trhu.

83. V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že co nejširší možné nastavení režimu přímo hlavním operatérem z operační konzole eliminuje nutnost komunikace hlavního operatéra s ostatními členy týmu, od kterých je vzhledem ke své pozici u operační konzole vzdálený, což snižuje riziko chyb a zvyšuje plynulost zákroku i bezpečnost pacienta. Vyjádření zadavatele k návrhu následně obsahuje vysvětlení, že hlavní chirurg v případě roboticky asistované operativy sedí u operační konzole v rohu sálu, nachází se tak mnohem dále od zbytku týmu než v případě standardních laparoskopických operací, což může vést k různým nedorozuměním a chybnému nastavení parametrů koagulačního přístroje ze strany členů týmu. Základní nastavení elektrochirur­gického přístroje používaného u každé operace umožňuje nastavit režim řez/koagulace, velikost výstupního výkonu a výběr přednastaveného programu, což odpovídá řešení, které obdrží dle zadávacích podmínek 4 body.

84. Úřad v kontextu výše uvedeného posoudil, že zadavatel dostatečně odůvodnil, že co nejširší možnost ovládat nastavení elektrochirur­gického přístroje přímo z konzole operatéra zásadně ovlivňuje použitelnost operačního systému z pohledu komfortu obsluhy, ale především z pohledu bezpečnosti pacienta. Hodnocený parametr 8 tak bezdůvodně nezvýhodňuje určité řešení ovládání přístroje, jelikož reflektuje legitimní potřeby zadavatele.

K celkově diskriminační povaze pravidel pro hodnocení nabídek 

85. Navrhovatel rozporuje zadavatelem opakovaně vyslovenou argumentaci o tom, že své preference týkající se vlastností předmětu plnění reflektoval v rámci hodnocených parametrů a nevtělil je do technických podmínek, které by musely být splněny bezpodmínečně, a že tedy ani dodavatelům, kteří nemohou dodat zadavatelem preferované řešení, není znemožněna účast v zadávacím řízení. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že účast v zadávacím řízení je sice takovým dodavatelům formálně umožněna, ale vzhledem ke stanovené váze kritéria kvality 60 % jsou automaticky diskvalifikováni z možnosti konkurovat dodavateli robotického operačního systému Intuitive Surgical. Dle navrhovatele může být hospodářská soutěž přitom zachována pouze tehdy, jsou-li zadávací podmínky stanoveny tak, že činí výsledek zadávacího řízení alespoň do určité míry nejistým, což v řešeném zadávacím řízení nebylo dodrženo.

86. Zadavatel v souladu s § 114 zákona v zadávací dokumentaci stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

87. Zákon zadavateli přitom umožňuje požadovat (klást větší důraz na) kvalitu požadovaného plnění i na úkor méně výhodné ceny. Tento závěr potvrdil Úřad ve svém rozhodnutí č. j. 10008/2020­/511/KZa ze dne 1. 4. 2020, sp. zn.  ÚOHS-S0162/2019/VZ, kde konstatoval následující: „Při hodnocení nabídek na základě kritérií kvality se pak jednoduše může stát, že zvítězí nabídka dodavatele, který nabízí z pohledu zadavatele kvalitnější plnění, ačkoliv je za vyšší cenu. Při stanovení kvalitativních kritérií hodnocení musí zadavatel brát vždy v potaz, že tato kritéria musí být spojena s předmětem veřejné zakázky, tedy musí souviset s užitnou hodnotou plnění, a nesmí být diskriminační tím, že by bezdůvodně zvýhodňovala určitou skupinu dodavatelů. (…) Ačkoliv se navrhovateli nastavení kritérií hodnocení může vůči němu jevit jako diskriminační, fakticky jde pouze o nevýhodu z toho, že je na daném trhu nový a nedisponuje tudíž takovým množstvím smluvních partnerů, jako ostatní účastníci zadávacího řízení. Platí přitom, že nový dodavatel na trhu nemůže automaticky počítat s tím, že jeho nabídka bude v zadávacích řízeních ihned vítězit. Jinými slovy řečeno, po zadavatelích nelze požadovat, aby při stanovení zadávacích podmínek zkoumali konkrétní situaci jednotlivých dodavatelů působících na daném trhu a zadávací podmínky přizpůsobovali jejich individuálním potřebám.“ V rámci šetřené veřejné zakázky stanovil zadavatel pravidla pro hodnocení podmínek vč. vzorce pro výpočet ekonomické výhodnosti nabídek, resp. váhy hodnoticích kritérií, způsobem, kdy klade větší důraz na kvalitu než na náklady životního cyklu. Na této skutečnosti však není nic protizákonného.

88. V kontextu výše uvedeného ovšem Úřad považuje za nezbytné zopakovat, že i restriktivně nastavená hodnoticí kritéria jsou způsobilá (mají-li nezanedbatelnou váhu) omezit hospodářskou soutěž, a to v určitých případech dokonce i obdobnou měrou jako minimální technické podmínky nebo kritéria kvalifikace. Diskriminačním charakterem hodnoticích kritérií se zabýval Krajský soud v Brně v rozhodnutí č. j. 62 Ca 10/2009–113 ze dne 12. 8. 2010, přičemž neshledal důvodomezovat se při zkoumání možné konkurenční výhody a překážky hospodářské soutěže pouze na posouzení toho, zda dodavatel mohl nabídku podat. Konstatoval, že rovněž důležité je posouzení toho, zda nabídka vycházející z konkrétního technického řešení může být za férových podmínek také hodnocena.Na toto soudní rozhodnutí navázal předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, sp. zn. ÚOHS-R0122/2019/VZ, v němž konstatoval, že „[s]oučasně platí, že úprava obsažená v § 36 odst. 1 zákona se promítá i do nastavení způsobu hodnocení nabídek (…) Klíčovým závěrem v dané věci je tak skutečnost, že případná diskriminace nemusí postihovat samotnou účast dodavatele v zadávacím řízení, ale i postavení jeho nabídky v konkurenci nabídek ostatních.“

89. V tomtéž rozhodnutí se předseda Úřadu vyjádřil taktéž k situaci, kdy zadavatel požaduje poměrně jedinečné plnění. V takových případech (mezi které už jen z důvodu velmi úzkého okruhu výrobců robotických operačních systémů spadá i řešená veřejná zakázka) „je ve světle shora uvedených závěrů vhodné nastavit kvalifikační kritéria tak, aby nebyli z účasti na veřejné zakázce přímo vyloučení takoví dodavatelé, kteří např. sice nedisponují zkušenostmi s naprosto stejným typem plnění, jaké požaduje zadavatel, avšak jsou schopni realizovat veřejnou zakázku obdobně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Na druhé straně však nelze zadavateli vytýkat, pokud má zájem na co nejvyšší kvalitě plnění veřejné zakázky. Ideálním řešením v daném případě tak zůstává takový postup, kdy zadavatel nastaví kvalifikační kritéria či základní parametry veřejné zakázky méně přísně, aby se tak vyvaroval zbytečné diskriminaci některých způsobilých dodavatelů, avšak promítne svůj požadavek na co nejvyšší možnou kvalitu veřejné zakázky do jejího hodnocení prostřednictvím hodnotících kritérií kvality dle § 116 zákona.“

90. Zadavatel v řešeném zadávacím řízení zjevně postupoval v souladu s citovaným doporučením předsedy Úřadu, když řadu svých preferencí na předmět plnění promítl do hodnocených kritérií namísto do minimálních technických požadavků. Avšak vzhledem ke stanovené váze kritéria kvality 60 % stejně došlo k zvýhodnění konkrétního dodavatele, resp. výrobce, přičemž Úřad tenduje k tomuto závěru na základě skutečností tvrzených v návrhu, vůči kterým se zadavatel nevymezuje, naopak je připouští, ve spojení se skutečností, že zadavatel obdržel pouze 1 nabídku na plnění předmětu veřejné zakázky. Zvýhodnění určitého dodavatele je ovšem podle § 36 odst. 1 zákona striktně zakázané pouze tehdy, kdy je bezdůvodné. Úřad ve svých výše uvedených dílčích závěrech u každého z navrhovatelem rozporovaných hodnocených parametrů vyhodnotil, že zadavatel unesl důkazní břemeno a odůvodnil je svými oprávněnými potřebami spojenými s předmětem veřejné zakázky, tj. lze je považovat za objektivně zdůvodnitelné. Přes jisté omezení hospodářské soutěže tak nelze postup zadavatele označit za rozporný se zákonem. Lpění na umožnění co nejširší (neomezené) hospodářské soutěže bez ohledu na to, že zadavatel má pro stanovení sporných kritérií hodnocení legitimní důvody, by pak v podstatě zcela popíralo jeho možnost volit na základě kvalitativních kritérií hodnocení řešení, které lépe naplní jeho potřeby. V tu chvíli už by to však nebyl zadavatel, který (v mezích zákonných pravidel) určuje, jaké plnění potřebuje na základě svých potřeb, ale konkrétní parametry by mu byly „vnucovány“ obchodní politikou jednotlivých dodavatelů, což je stav veskrze nežádoucí.

91. Na základě výše uvedených skutečností a v souladu se všemi zjištěnými poznatky Úřad konstatuje, že neshledal ze strany zadavatele nedodržení pravidel stanovených zákonem namítaných navrhovatelem, tudíž není dán důvod pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona.

92. S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Fakultní nemocnice Bulovka, Budínova 67/2, 180 00 Praha

2. Mgr. Martina Slaninová, advokátka, Příběnická 939/20, 130 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy