ÚOHS-R0051/2025/VZ-22941/2025/163

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 22. 4. 2025 navrhovatelem

• PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 10. 2019 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou, ev. č. ČAK 10325, se sídlem Příběnická 939/20, 130 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-11955/2025/500 ze dne 1. 4. 2025 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0089/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• Fakultní nemocnice Bulovka, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha,

učiněných při zadávání veřejné zakázky – „Operační chirurgický robot“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–051326, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 10. 2024 pod ev. č. 632128–2024, ve znění pozdějších oprav,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0089/2025/VZ, č. j. ÚOHS-11955/2025/500 ze dne 1. 4. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad obdržel dne 10. 2. 2025 návrh^[1]  navrhovatele. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“)^[2]  ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.

2. Navrhovatel podaným návrhem brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Dle navrhovatele zadavatel porušil zákon, když nastavil hodnoticí kritéria a konkrétní hodnocené parametry v rozporu se zásadou přiměřenosti, zásadou zákazu diskriminace a tak, že v rozporu s § 36 odst. 1 ZZVZ bezdůvodně nepřímo zvýhodňují určitého dodavatele na relevantním trhu. Konkrétně navrhovatel rozporoval nastavení hodnoceného parametru 2 (přístroj pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm), 3 (komunikace mezi mobilním operačním stolem a robotickým operačním systémem), 6 (možnost zobrazení ultrazvukového obrazu), 7 (možnosti ovládání) a 8 (ovládání integrovaného elektrochirur­gického přístroje).

II.             Napadené rozhodnutí

3. Dne 1. 4. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí^[3], jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad vypořádal se všemi návrhem napadenými bodově hodnocenými parametry, přičemž konstatoval, že v rámci všech napadených hodnocených parametrů zadavatel dostatečně odůvodnil své preference v nich vyjádřené. Lépe řečeno, Úřad na základě předložených tvrzení zadavatele usoudil, že zadavatel dostatečným způsobem objektivně objasnil důvody, pro které bodově zvýhodnil posuzovaná řešení, čímž unesl důkazní břemeno, přičemž hodnocené parametry bezdůvodně nezvýhodnily přístroj výrobce Intuitive Surgical, nýbrž pouze reflektovaly legitimní potřeby zadavatele.

5. Konkrétní odůvodnění a posouzení jednotlivých hodnocených parametrů ze strany zadavatele, i Úřadu je pak rozvedeno níže v rámci vypořádání jednotlivých námitek rozkladu, které taktéž směřují proti všem pěti výše uvedeným hodnoceným parametrům. 

III.           Námitky rozkladu

6. Dne 22. 4. 2025 obdržel Úřad rozklad^[4] navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 3. 4. 2025. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na úterý 22. 4. 2025. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

7. Navrhovatel v rozkladu vyslovuje nesouhlas s posouzením Úřadu, který dospěl k závěru, že ze strany zadavatele nedošlo při stanovení zadávacích podmínek v zadávacím řízení veřejné zakázky k nedodržení pravidel stanovených ZZVZ, konkrétně § 36 odst. 1 ZZVZ. Zadavatel dle navrhovatele účelově při stanovení hodnocených parametrů bodově zhodnotil pouze specifické vlastnosti systému výrobce Intuitive Surgical, zatímco distinktivní a uživatelsky i klinicky přínosné vlastnosti systémů ostatních výrobců do hodnocených parametrů nepromítl. Zadavatel tedy dle navrhovatele nevyjádřil ani tolik své odůvodněné potřeby, ale spíše účelově vlastnosti systému DaVinci výrobce Intuitive Surgical.

8. Dle názoru navrhovatele měl Úřad při zkoumání (ne)diskriminační či (ne)přiměřené povahy hodnoticích kritérií zjišťovat a posoudit, do jaké míry je v souladu se zadavatelem definovanými potřebami a požadavky poptávaného řešení pravděpodobné, že hodnoticí kritéria odpovídají prakticky výlučně vlastnostem jediného robotického operačního systému na trhu, zatímco vlastnostem ostatních systémů nikoli.

9. Navrhovatel v rozkladu dále uvádí, že dodavatel systému od výrobce Intuitive Surgical má díky nastavení hodnocených parametrů a jejich bodových hodnot garantované vítězství v zadávacím řízení již na základě kvalitativního kritéria hodnocení „A) Kvalita nabízeného přístroje a příslušenství“ s vahou 60 % (dále jen „kritérium kvality“), v důsledku čehož rozhodl Úřad o jeho návrhu v rozporu s rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0075/2018/VZ-20410/2018/32­3/PMo/Ebr ze dne 11. 7. 2018, neboť tím došlo k popření smyslu institutu veřejných zakázek a férové hospodářské soutěže. V tomto kontextu navrhovatel rozporuje závěr Úřadu v bodě 59 odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť je zcela evidentní, že takto nastavené parametry hodnocení jsou svou povahou totožné se závaznými podmínkami účasti, neboť pro jiné dodavatele, než je dodavatel systému od výrobce Intuitive Surgical, vedou ke stejnému následku, kterým je efektivní vyloučení ze soutěže o veřejnou zakázku.

10. Dále navrhovatel v rozkladu uvádí, že zadavatel v rozporu se skutkovými zjištěními Úřadu v napadeném rozhodnutí dostatečně neodůvodnil legitimitu jednotlivých návrhem napadených hodnocených parametrů.

11. Konkrétně k hodnocenému parametru 2, v němž zadavatel bodově ohodnotil přístroj pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm, který je možné ovládat hlavním operatérem z operační konzole, navrhovatel uvedl, že ze zkušeností z chirurgických klinických pracovišť  a dle běžných medicínských standardů se považuje elektrochirurgická ligace cév nad 5 mm jako vysoce rizikový úkon z důvodu možné ruptury způsobené vyšším tlakem krve na koagulovanou část v cévách s větším průměrem a následného krvácení s rizikem vysokých krevních ztrát a v konečném důsledku možného ohrožení života pacienta. Navrhovatel navíc poukazuje na skutečnost, že jím nabízené řešení nabízí provádění koagulace plně ovládané z robotické konzole, přičemž tato vlastnost není v rámci hodnocených parametrů nijak obodována.

12. K hodnocenému parametru 3 týkajícímu se komunikace mezi mobilním operačním stolem a robotickým operačním systémem navrhovatel uvádí, že se jedná o zadavatelem účelově zvýhodněnou vlastnost robotického operačního systému, aniž by měla přínos pro bezpečnost pacienta v průběhu operace, a nastiňuje, že jím nabízený robotický systém má dostatečné bezpečnostní prvky pro bezpečnou manipulaci s pacientem, stejně tak riziko narušení sterility je zcela minimální.

13. V rámci hodnoceného parametru 6 týkajícího se možnosti zobrazení ultrazvukového obrazu na obrazovce operační konzole navrhovatel uvádí, že otevřené konzole umožňují zobrazit ultrazvukový obraz na libovolně velkém monitoru umístěném vedle hlavního chirurgického monitoru operační konzole, přičemž takové řešení nijak nesnižuje rychlost, plynulost či bezpečnost operace.

14. K hodnocenému parametru 7, v rámci něhož zadavatel bodově ohodnotil operační systém, resp. ovládací konzoli, která umožňuje rozložit ovládání do více ovládacích prvků, tj. mezi ruční ovladače a nožní pedál maximálními 2 body, navrhovatel uvádí, že výhradní ruční ovládání má pro operátora rovněž významný uživatelský benefit tím spíše, když jsou ovladače systému vysoce ergonomicky koncipované, přičemž nedochází k únavě svalstva operatéra, a přenos ovládání také na nožní pedály ztrácí smysl.

15. U posledního rozporovaného hodnoceného parametru 8, jehož bodová hodnota je zadavatelem nastavena v závislosti na tom, jaké množství funkcionalit lze nastavit z operační konzole při používání integrovaného elektrochirur­gického přístroje, navrhovatel konstatoval, že se znalostí na trhu dostupných řešení bylo opět zřejmé, že zadavatelem požadovanou kvalitu splní pouze systém jediného výrobce (Intuitive Surgical), čímž došlo opět automaticky ke znemožnění jiným dodavatelům získat body v rámci předmětného parametru. Navrhovatel dále uvádí, že ze zadavatelem preferovaného způsobu ovládání konzole nelze spatřovat medicínský přínos.

Závěr rozkladu

16. Navrhovatel s ohledem na uvedené skutečnosti navrhuje, aby předseda Úřadu změnil napadené rozhodnutí tak, že se zadavateli ukládá nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

17. Dne 30. 4. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele[5] k rozkladu navrhovatele. Zadavatel se v něm ztotožňuje s napadeným rozhodnutím a odmítá veškerá tvrzení navrhovatele. Zároveň zadavatel plně setrvává na všech svých předchozích podáních a vyjádřeních k předmětné věci v průběhu vedení správního řízení a uvádí, že navrhovatel v rozkladu téměř opakuje stejná tvrzení, která byla již Úřadem správně posouzena v napadeném rozhodnutí.

18. Zadavatel zejména uvádí, že lékaři jednotlivých odborností měli v průběhu předběžných tržních konzultací možnost si každý robotický systém vyzkoušet a zhodnotit reálný dopad jednotlivých funkcionalit do praktického provozu. Výsledkem byl pak okruh parametrů, které zadavatel zvažoval pro zařazení do hodnoticích kritérií. Ostatní parametry měly pro zadavatele marginální význam nebo byly špatně hodnotitelné, neboť subjektivní vnímání každého lékaře v rámci těchto parametrů bylo rozdílné. Zadavatel k tomuto dále uvedl, že má za to, že nemůže být nucen zařadit do hodnocených kritérií určitý parametr jen proto, aby rozdělil potenciální bodový zisk mezi více dodavatelů na trhu.

19. Zadavatel v rámci svého vyjádření dále konstatoval, že hodnocená kritéria vycházejí z praktických dopadů na provoz a obsluhu robotického operačního systému, přičemž jsou přiměřené skutkovým okolnostem veřejné zakázky, tedy že limitace je vedena konkrétními objektivními důvody vycházejícími z legitimní úvahy zadavatele. Zadavatel k prokázání svých tvrzení předložil čestná prohlášení[6] pěti svých lékařů operatérů, kteří budou zajisté vysoutěžený robotický systém využívat, dále předložil rovněž odkazy na příslušné odborné studie a odkazy na obdobné zadávací dokumentace dalších zadavatelů.

20. V závěru svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl o potvrzení napadeného rozhodnutí.

IV.          Řízení o rozkladu

21. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

23. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

K nastavení hodnoticích kritérií

24. Stěžejní námitkou navrhovatele v rozkladu je, že zadavatel při stanovení hodnocených parametrů bodově zhodnotil pouze specifické vlastnosti systému výrobce Intuitive Surgical, čímž měl přístroj výše uvedeného výrobce garantované vítězství v zadávacím řízení již na základě kritéria kvality. Dle navrhovatele tak došlo k nenaplnění smyslu institutu veřejných zakázek a férové hospodářské soutěže, když právo účasti dodavatelů na zadávacím řízení nelze redukovat pouze na formální umožnění podání nabídky jako takové, nýbrž je třeba jej vykládat  v tom smyslu, že zadávací podmínky musí dodavatelům poskytovat možnost o zakázku reálně soutěžit, tedy podat takovou nabídku, která při zohlednění možných proměnných bude moci být nabídkou vítěznou, což v nyní projednávaném případě dle navrhovatele nenastalo.

25. Úřad se k této problematice vyjádřil v bodech 51 až 59 a následně v bodech 85 až 92 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že zadavateli je při stanovování zadávacích podmínek, a to včetně pravidel pro hodnocení nabídek, poskytnuta značná volnost, kterou ovšem může uplatňovat pouze v mezích nastavených zákonem. Úřad následně konkrétně uvedl, že „[b]yť je tedy váha sporných kritérií hodnocení nezanedbatelná, nejedná se dle přesvědčení Úřadu o jednoznačný exces v tom smyslu, že by na ně mělo být nahlíženo zcela obdobně jako na podmínku účasti, přičemž nelze odhlédnout ani od toho, že se nejedná o jedno ‚monolitické‘ kritérium hodnocení, ale o soubor jednotlivých kritérií, u kterého nelze vyloučit, že by je mohla různá řešení naplňovat či nenaplňovat i separátně“. Na základě výše uvedeného Úřad přistoupil k posouzení zákonnosti zadavatelem stanovených hodnoticích kritérií (viz bod 7 zadávací dokumentace[7] a příloha č. 11 zadávací dokumentace). Následně Úřad konstatoval, že i přesto, že došlo ke zvýhodnění konkrétního dodavatele, nejednalo se s ohledem na jedinečnost plnění o zvýhodnění bezdůvodné, přičemž zadavatel u rozporovaných hodnocených parametrů unesl důkazní břemeno a odůvodnil je svými oprávněnými potřebami spojenými s předmětem veřejné zakázky.

26. K této námitce považuji nejprve za nutné uvést, že zadavatel v bodě 7 zadávací dokumentace stanovil, že ekonomická výhodnost nabídek bude v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnocena podle nejvýhodnějšího poměru nákladů životního cyklu a kvality. V rámci kritérií hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení zadavatel stanovil dvě dílčí kritéria hodnocení, a to „A) Kvalita nabízeného Přístroje a příslušenství“ neboli kritérium kvality s váhou 60 % a „B) Náklady životního cyklu (v EUR bez DPH)“ (dále jen „kritérium nákladů životního cyklu“) s váhou 40 %. Je tedy zřejmé, že pro zadavatele v šetřeném případě nebyla rozhodná pouze cena, resp. náklady životního cyklu, ale zejména kvalita nabízeného plnění. Kritérium kvality pak zadavatel rozdělil do 8 konkrétních dílčích podkategorií, tj. podkritérií, která dále bodově ohodnotil. Celkově bylo možné získat z 8 zmiňovaných hodnoticích kritérií 60 bodů. Navrhovatel však v návrhu a následně i v rozkladu napadá pouze 5 z těchto hodnoticích parametrů pod poř. č. 2, 3, 6, 7 a 8 – tj. „2. Přístroj pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm“, „3. Komunikace mezi mobilním operačním stolem a robotickým operačním systémem“, „6. Možnost zobrazení ultrazvukového obrazu“, „7. Možnosti ovládání“ a „8. Ovládání integrovaného elektrochirur­gického přístroje“. Za výše zmíněných pět dílčích parametrů bylo možné získat maximálně 27 bodů.

27. V bodě 26 a násl. návrhu a následně v rozkladu navrhovatel uvedl modelovou situaci výsledku zadávacího řízení, jehož by se účastnil s jím dodávaným systémem Versius od výrobce CRM Surgical spolu s dodavatelem robotického operačního systému DaVinci od výrobce Intuitive Surgical. V rámci modelového případu bylo počítáno s verzí, kdy oba systémy nabídnou shodnou cenu dodávek spotřebního materiálu i servisu přístroje, avšak dodavatel od výrobce Intuitive Surgical nabídne samotný přístroj za běžnou tržní cenu a navrhovatel samotný přístroj nabídne za pouhou 1 Kč. Výsledkem, jehož bodovou správnost jsem ověřil, je situace, kdy díky nastaveným hodnoceným parametrům v rámci kritéria kvality má skutečně i za výše popsané absurdní situace s ohledem na nacenění systému navrhovatele marginální částkou, systém výrobce Intuitive Surgical garantovaný úspěch v zadávacím řízení veřejné zakázky.

28. Problematickým se v rámci modelového případu prokazatelně nestalo hodnocení nákladů životního cyklu, nýbrž právě skutečnost, že systém dodávaný navrhovatelem by v rámci kritérií kvality získal pouhých 14,33 bodů, a to pouze díky hodnocenému parametru 1 (který není předmětem sporu v nyní projednávaném případě), přičemž u zbylých sedmi hodnocených parametrů by jeho bodový zisk byl nulový. Operační systém výrobce Intuitive Surgical by v rámci tohoto hodnocení získal plný počet, tedy 60 bodů. Po dosazení do vzorců za účelem zjištění počtu bodů v rámci obou hodnoticích kritérií (A i B) bylo zjištěno, že i v případě, kdy by navrhovatel získal v rámci kritéria nákladů životního cyklu plný počet bodů (40) za bezkonkurenčně nejnižší nabídnutou cenu, v rámci zadávacího řízení by neuspěl. Celkový bodový zisk (A+B) navrhovatele by činil 54,33 bodů a celkový bodový zisk výrobku výrobce Intuitive Surgical by činil 89,72 bodů. Rozdíl v bodovém zisku by tedy rozhodně nebyl zanedbatelný.

29. Dále považuji za nutné uvést, že někteří dodavatelé jiných operačních systémů by v rámci jednotlivých hodnoticích kritérií byli prokazatelně schopni získat více bodů než v případě operačního systému navrhovatele. Ani tento „bodový zisk“ by jim však neumožnil výhru v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Kupříkladu lze zmínit bodový zisk u parametru, který se týká možnosti rozložení ovládání mezi ruční ovladače a nožní pedál (viz blíže u přezkumu parametru 7 níže). Ani navýšení bodového skóre díky parametru 7 stanoveného zadavatelem by však nestačilo k vyrovnání celkového bodového výsledku výrobku společnosti Intuitive Surgical.

30. Na základě výše uvedeného mi tedy nezbývá než dát navrhovateli za pravdu, když v důsledku nastavení kritérií kvality a jeho váhy došlo k situaci, kdy se sice mohlo do zadávacího řízení veřejné zakázky formálně přihlásit více dodavatelů operačních chirurgických systémů, avšak v rámci hodnocení by tito dodavatelé získali, krom již zmíněného dodavatele výrobku od Intuitive Surgical, minimální bodový zisk, přičemž tuto ztrátu by nebylo možné kompenzovat ani nabídkou samotného robotického systému za absurdně nízkou a netržní cenu.

31. V daném případě mám tedy za to, že se u zadavatelem nastavených parametrů kritérií kvality nejednalo o hodnoticí kritéria, nýbrž o skrytou technickou kvalifikaci, neboť bez splnění těchto parametrů by nebylo prokazatelně ani fakticky možné v zadávacím řízení uspět. Nastavené parametry hodnocení jsou svou povahou tedy totožné se závaznými podmínkami účasti v zadávacím řízení. Pro dodavatele (mimo dodavatele výrobku od Intuitive Surgical) by totiž vedly ke stejnému následku, přičemž takové nastavení hodnoticích kritérií není žádoucí, neboť popírá účel hodnocení, které se stává toliko formálním. Námitku navrhovatele tak na základě výše uvedeného shledávám důvodnou.

32. S ohledem na to, že Úřad shledal zvýhodnění dodavatele Intuitive Surgical důvodným, avšak optikou hodnoticích kritérií, bylo třeba odpovědět na otázku, zda by stejné podmínky obstály v testu důvodnosti jako kritéria technické kvalifikace. Z toho důvodu jsem přistoupil k přezkumu zákonnosti konkrétních napadených hodnoticích kritérií ve světle podmínek technické kvalifikace. Nutno podotknout, že na posouzení z pohledu přezkumu zákonnosti podmínek technické kvalifikace je nutné nahlížet „přísnější optikou“ než u dílčích hodnoticích kritérií. Dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020–88 ze dne 3. 11. 2021 je nutné posuzovat při zkoumání legitimnosti zadávacích podmínek následující: „Aby zadávací podmínky nebyly diskriminační, musí požadavky v nich vyjádřené vycházet z objektivně zdůvodnitelných skutečností a korespondovat s účelem, kterého má být realizací veřejné zakázky dosaženo. (…) Naproti tomu, postup zadavatele veřejné zakázky, který do zadávacích podmínek zahrne účelové požadavky, které povedou k úmyslnému vyloučení některých dodavatelů, nebude v souladu s § 36 odst. 1 ZZVZ.“

K posouzení zákonnosti konkrétních hodnoticích kritérií jakožto kritérií technické kvalifikace

33. Prvním navrhovatelem sporovaným parametrem zadavatele je požadavek 2 na přístroj, jenž umožní trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm. Navrhovatel v rozkladu uvedl, že ze zkušeností z chirurgických klinických pracovišť a dle běžných medicínských standardů se považuje elektrochirurgická ligace cév nad 5 mm jako vysoce rizikový úkon z důvodu možné ruptury způsobené vyšším tlakem krve na koagulovanou část v cévách s větším průměrem a následného krvácení s rizikem vysokých krevních ztrát a v konečném důsledku možného ohrožení života pacienta.

34. Úřad se k danému parametru vyjádřil v bodě 60–65 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že se v praxi vyskytují dvě technická řešení přístrojové koagulace, elektrochirurgické přístroje, které ke koagulaci a řezu využívají elektrickou energii, a harmonické/ul­trazvukové skalpely, které ke koagulaci a řezu používají energii ultrazvukovou, přičemž zadavatel převážně využívá na všech svých pracovištích elektrochirurgické přístroje, zatímco harmonický/ul­trazvukový skalpel slouží pouze jako doplněk elektrochirur­gických přístrojů na některých pracovištích zadavatele.

35. Ve vyjádření k rozkladu pak zadavatel uvedl, že požadavek na pokročilou koagulaci cév až do 7 mm běžně používá na všech svých pracovištích, přičemž bezpečnost této metody již prokázal v průběhu správního řízení před Úřadem předložením řady odborných publikací a klinických studií, které prokázaly přínos nebo minimálně rovnocennost s jinými způsoby uzavření velkých cév.

36. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel měl jednoznačný požadavek na to, aby harmonický/ul­trazvukový skalpel či elektrochirurgický přístroj s pokročilým bipolárním módem byl integrovanou součástí nabízeného robotického systému a bylo jej tedy možné ovládat hlavním operatérem z operační konzole, přičemž by umožnil koagulaci cév až do průměru 7 mm. Tento požadavek zadavatel v průběhu správního řízení konstantně a dostatečně odůvodnil běžnou praxí, když k prokázání svých tvrzení předložil i odkazy na odborné publikace či klinické studie[8]. Zároveň zadavatel předložil čestná prohlášení pěti lékařů působících na jeho pracovištích, kteří se budou zajisté podílet na provádění robotické operativy, přičemž v předmětných čestných prohlášeních bylo jasně vysvětleno, proč koagulační přístroj s možností koagulace cév do 5 mm není adekvátní náhradou za koagulační přístroj s možností koagulace velkých cév do 7 mm, a to ani s využitím dalších metod uzavírání cév, jako je klipování nebo podvazy.

37. S ohledem na skutečnost, že zadavatel poptává chirurgický robotický systém v hodnotě několika desítek milionů korun, je jeho snaha o maximalizaci možností využití tohoto systému zcela legitimní, a to navíc v kontextu aktuálního vývoje daných zdravotnických technologií. Při respektování autonomie vůle zadavatele je nezbytné zohlednit, že je to právě zadavatel, kdo disponuje nejpřesnější znalostí svých potřeb a má jasnou představu o konkrétních úkonech, které hodlá s poptávaným systémem realizovat. Pokud zadavatel ve své praxi standardně provádí koagulaci cév o průměru do 7 mm, nelze mu upírat oprávnění požadovat takové zařízení, které je schopno tento úkon bezpečně a efektivně provádět, nadto pokud dá dodavatelům možnost zvolit si, zda jeho požadavek přístrojové koagulace naplní prostřednictvím harmonického/ul­trazvukového skalpelu nebo elektrochirur­gického přístroje. Z tohoto důvodu mu náleží oprávnění nastavit zadávací podmínky tak, aby výsledné plnění co nejlépe odpovídalo předmětu veřejné zakázky a umožnilo jeho efektivní naplnění.

38. Na základě výše uvedeného jsem posoudil požadavek zadavatele za dostatečně, zejména medicínsky, odůvodněný a nediskriminační.

39. Dalším navrhovatelem sporovaným parametrem je požadavek 3, kdy zadavatel požadoval, aby nabízený mobilní operační stůl umožňoval přímou komunikaci s nabízeným robotickým operačním systémem, tedy byl s ním plně kompatibilní a systémově propojený a byla zajištěna vzájemná komunikace a synchronizace pohybů mezi operačním stolem a robotickým operačním systémem vylučující jakoukoliv případnou kolizi.

40. Navrhovatel v rozkladu k výše zmíněnému parametru 3 uvedl, že se jedná o zadavatelem účelově zvýhodněnou vlastnost robotického operačního systému, aniž by měla přínos pro bezpečnost pacienta v průběhu operace, a nastínil, že jím nabízený robotický systém má dostatečné bezpečnostní prvky pro bezpečnou manipulaci s pacientem, stejně tak riziko narušení sterility je zcela minimální.

41. Úřad se k danému parametru vyjádřil v bodech 66–69 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když uvedl, že zadavatel parametr 3 odůvodnil především zvýšením bezpečnosti pacientů a snížením úkonů prováděných manuálně personálem zadavatele. Úřad tedy shledal zadavatelem uváděné důvody za zcela legitimní a souladné s předmětem veřejné zakázky, kdy obzvláště ochrana života a zdraví je zásadním atributem, který by měl být vždy chráněn a dáván do popředí.

42. V této souvislosti považuji za nezbytné zohlednit, že se jedná o veřejnou zakázku v oblasti zdravotnictví, tedy v segmentu, který je z hlediska veřejného zájmu obzvláště citlivý a podléhá přísným kvalitativním požadavkům. Současně je nutné zdůraznit specifický charakter trhu s chirurgickými robotickými systémy, jenž se vyznačuje vysokou technologickou náročností, omezeným počtem dodavatelů a značným významem pro zajištění kvalitní a bezpečné zdravotní péče.

43. Výše uvedenému odpovídají také závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 23/2020–144 ze dne 28. 2. 2022, v němž bylo s odkazem na komentářovou literaturu k dané problematice shrnuto: „Ačkoli je zadavatel bezpochyby oprávněn stanovit i takové zadávací podmínky, v jejichž důsledku bude vyloučena určitá skupina dodavatelů na trhu z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, musí respektovat zákonné mantinely, které jsou zákonem vymezeny a odrážejí složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky. Po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Případné omezení by však mělo být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele. Zadavatel tak může podle § 36 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek omezit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek, musí ale unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku.“

44. I v rámci požadavku 3 je nepochybné, že fakticky došlo k vyloučení určité skupiny dodavatelů na trhu z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku. Zadavatel byl však veden zájmem o co nejbezpečnější možné řešení pro pacienty, neboť systémová koordinace mezi robotem a operačním stolem umožňuje přesné nastavení polohy pacienta podle aktuálních potřeb konkrétního zákroku. Robot tak může dosáhnout optimální trajektorie nástrojů bez nutnosti opakované manuální manipulace s pacientem. Další výhodou může být možnost pacienta polohovat i v průběhu výkonu tak, aby chirurg měl co nejlepší přístup a zorné pole. Z výše uvedených důvodů mám za to, že požadavek na maximální bezpečnost pacientů v průběhu operace a možnost získání pokročilého a bezpečného řešení nemůže být v rozporu se zákonnými mantinely, jak to ostatně uvádí i Krajský soud v Brně ve výše uvedeném rozsudku. V daném případě totiž nejde až tak o to, že by přístroj nabízený navrhovatelem nenaplňoval dostatečné bezpečnostní požadavky, avšak zadavatel uvedl rozumné důvody, pro které má za to, že jiné technické řešení více odpovídá jeho potřebám a je pro něj tedy optimálnější. S ohledem na specifický charakter trhu a dynamický rozvoj v oblasti robotických systémů byla tedy i zvolená podmínka 3 odůvodněna oprávněnými potřebami zadavatele.

45. V rámci parametru 6 zadavatel požadoval, aby poptávaný operační systém umožnil zobrazení ultrazvukového obrazu v reálném čase z kompatibilního intervenčního diagnostického ultrasonografického přístroje na obrazovce operační konzole.

46. Navrhovatel v rozkladu k této sporované podmínce uvedl, že v rámci jím nabízené otevřené konzole je možné zobrazit ultrazvukový obraz na libovolně velkém monitoru umístěném vedle hlavního chirurgického monitoru operační konzole, přičemž takové řešení nijak nesnižuje rychlost, plynulost či bezpečnost operace. Dále navrhovatel uvedl, že polarizační 3D brýle nesnižují věrohodnost výsledného obrazu, neboť neobsahují filtry a zachovávají běžnou funkci normálního zraku, tudíž si je chirurg pro zhodnocení ultrazvukového obrazu nemusí sejmout a znovu nasadit.  

47. Úřad se k této zadávací podmínce vyjádřil v bodech 70–76 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kdy se opřel o odůvodnění zadavatele, že operatér potřebuje mít stálý vizuální kontakt s obrazem z video kamery a zároveň potřebuje náhled ultrazvukového obrazu. Jestliže je tak ultrazvukový obraz mimo hlavní zorné pole, nemůže operatér bezpečně provádět operační výkon. Úřad tedy zhodnotil, že zadavatel dostatečným způsobem objasnil důvody nastaveného parametru 6.

48. V rámci přezkumu výše uvedeného požadavku zadavatele považuji za nutné nejprve zmínit, že zadavatel stanovením předmětného parametru 6 jednoznačně upřednostnil robotický systém s uzavřenou konzolí před robotickým systémem s otevřenou konzolí, neboť jak uvádí v rozkladu navrhovatel a současně nesporuje zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu, požadavek stálého vizuálního kontaktu s obrazem z video kamery a zároveň náhledem ultrazvukového obrazu na obrazovce operační konzole naplní pouze operační chirurgický systém výrobce Intuitive Surgical s uzavřenou konzolí.

49. V této souvislosti se jeví vhodným odkázat na nedávné rozhodnutí v obdobné věci sp. zn. ÚOHS-R0195/2024/VZ ze dne 31. 1. 2025, kterým došlo k potvrzení rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0728/2024/VZ ze dne 19. 11. 2024 (dále jen „odkazovaný případ“), když v rámci tohoto případu byl taktéž poptáván zdravotnickým zařízením chirurgický operační robot. Předmětem přezkumu v odkazovaném případě ze strany Úřadu se krom jiného stal také požadavek technické kvalifikace na operační systém s otevřenou konzolí, přičemž Úřad zkoumal, zda předmětným požadavkem došlo k porušení zásady zákazu diskriminace, a zda není tento požadavek neodůvodněný, případně nepřiměřený, tj. zda se jeho stanovením zadavatel nedopustil bezdůvodného zvýhodnění některých z potenciálních dodavatelů. Zadavatel v odkazovaném případě odůvodnil svůj požadavek na systém s otevřenou konzolí zejména lepší ergonomií, když jeho použití nevyžaduje, aby chirurg setrvával po dobu operačního výkonu ve strnulé poloze, dále zadavatel upřednostnil širší možnost periferního vidění a možnost komunikace hlavního operatéra se zbytkem týmu. Úřad v odkazovaném případě konstatoval, že vysvětlení zadavatele týkající se opodstatněnosti předmětné technické podmínky považuje za objektivně odůvodněné, nenachází v něm logické nesrovnalosti či nepřiměřenost, má přímou souvislost s prováděním operačních výkonů, k nimž má pořizovaný robotický operační systém sloužit a současně přezkoumávaný požadavek neshledává nedůvodně omezujícím soutěž mezi dodavateli.

50. K odkazovanému případu považuji za nutné také podotknout, že zadavatelem provedená volba „otevřené“ konzole nesměřovala dle Úřadu k omezení soutěže o veřejnou zakázku také z důvodu, že požadovanou „otevřenou“ konzolí disponují na trhu tři odlišné operační systémy. Byť tedy systém dodávaný navrhovatelem v odkazovaném případě předmětný požadavek zadavatele nesplňoval, a nemohl se tedy do zadávacího řízení přihlásit, existovali další tři dodavatelé systému s otevřenou konzolí, kteří tuto možnost zajisté měli.

51. Lze tedy obecně říci, že na trhu s operačními roboty se vyskytují celkem dva typy robotických systémů, a to systémy s otevřenou konzolí a systém s uzavřenou konzolí. V nyní projednávaném případě je situace z části odlišná, neboť robotickým systémem s uzavřenou konzolí, který dle požadavku 6 poptává zadavatel (neboť pouze systém s uzavřenou konzolí je schopen zobrazit ultrazvukový obraz na obrazovce operační konzole), disponuje pouze systém od výrobce Intuitive Surgical. S ohledem na výše uvedené vyvstává otázka, zda lze požadavek zadavatele, který je objektivně odůvodněn, považovat za nezákonný výlučně proto, že v důsledku své povahy s přihlédnutím ke specifikům trhu s operačními robotickými systémy, vede k omezení hospodářské soutěže, jelikož na tomto trhu existuje pouze jediné technické řešení schopné jeho naplnění.

52. K vysvětlení výše uvedené problematiky považuji za vhodné se pozastavit zároveň nad otázkou, zda odůvodněný zájem zadavatele, který si může pro své potřeby vybrat subjektivně nejvhodnější řešení, převáží nad nutností poptávat pouze takové plnění, u kterého by se soutěže o veřejnou zakázku mohl zúčastnit co možná nejširší okruh dodavatelů.

53. Pro ilustraci lze uvést analogii s volbou kompenzační pomůcky u osob s vadou zraku – dotčený jedinec může volit mezi brýlemi, kontaktními čočkami nebo operačním zákrokem. Každé z těchto řešení sleduje tentýž cíl, tj. korekci zraku, přičemž preference jednotlivých uživatelů se mohou legitimně lišit v závislosti na povaze vady, věku, subjektivním komfortu, míře snášenlivosti či dalších individuálních faktorech. Každý z těchto uživatelů si svou volbu zpravidla dokáže zdůvodnit, aniž by to znamenalo, že ostatní alternativy jsou méně legitimní.

54. Obdobná situace nastala i v nyní projednávaném případě, kdy lze zajisté naplnit účel provádění robotických operací jak systémem s otevřenou, tak uzavřenou konzolí, avšak co je pro jednoho zadavatele výhodnější a uživatelsky přívětivější, může být pro jiného naopak nepřívětivé. Každé technické řešení může mít nepochybně své výhody i nevýhody a není cílem jakkoli posuzovat, které z daných řešení je takzvaně objektivně lepší či vhodnější. Určující pro stanovení zákonných požadavků na poptávané řešení jsou totiž legitimní potřeby zadavatele, a to v závislosti na jemu převažujících preferencích a jím shledávaných výhodách toho kterého technického řešení. Nelze přitom vyloučit, že každý jednotlivý zadavatel bude hodnotit jednotlivé vlastnosti či parametry technických řešení odlišně podle svých konkrétních potřeb, což ostatně jasně vyplynulo při srovnání nyní projednávaného případu s odkazovaným případem.

55. Zároveň je opětovně potřeba brát v potaz nejen fakt, že se v nyní projednávaném případě jedná o veřejnou zakázku z oblasti zdravotnictví, nýbrž je třeba také zohlednit charakter trhu s chirurgickými robotickými systémy. Zadavatel tím, že upřednostnil možnost zobrazení ultrazvukového obrazu na obrazovce operační konzole, kterou jasně odůvodnil nutností neztratit hlavní vizuální kontakt s operačním polem, dal najevo své preference, které získal, jak sám v rámci řízení před Úřadem konstatoval po předběžných tržních konzultacích, v nichž měli jeho lékaři jednotlivých odborností možnost si jednotlivé robotické systémy vyzkoušet a zhodnotit reálný dopad jejich funkcionalit do praktického provozu. Výsledkem tohoto porovnání byl okruh parametrů, které zadavatel zahrnul do zadávacích podmínek veřejné zakázky.

56. V této souvislosti zmiňuji i rozsudek ze dne 22. 2. 2024 č. j. 8 As 1/2023–76, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že: „[z]adavatel nemusí posuzovat možné alternativy jím zvolené zadávací podmínky, včetně toho, zda by některá z nich hospodářskou soutěž omezovala méně, ba dokonce vůbec. Poskytne-li zadavatel přijatelné vysvětlení, nelze zadávací podmínku vyhodnotit jako bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže“. Platí tedy, že i když může existovat řešení, které by omezovalo hospodářskou soutěž v menší míře, nelze považovat za nezákonné, pokud zadavatel zvolí přísnější zadávací podmínky – za předpokladu, že jejich restriktivnost řádně odůvodní a takovéto odůvodnění obstojí v testu § 36 odst. 1 zákona.

57. Na základě výše uvedeného považuji za vhodné nedělat rozdíly v rámci stanovených preferencí zadavatelů (jak v odkazovaném, tak v nyní projednávaném případě) jen proto, že u robotického systému s uzavřenou konzolí neexistuje větší počet dodavatelů. Lépe řečeno není tedy možné akceptovat požadavek zadavatele na volbu robotického systému s otevřenou konzolí (jak tomu bylo v odkazovaném případě) a současně odmítnout požadavek na volbu systému s uzavřenou konzolí (v nyní projednávaném případě) pouze z důvodu nedostatečného počtu dodavatelů takového systému na trhu, pokud jsou oba požadavky věcně a objektivně zdůvodněny.

58. S ohledem na to, že zadavatel uvedl v průběhu správního řízení relevantní skutečnosti, jimiž odůvodnil legitimitu jeho požadavku na možnost zobrazení ultrazvukového obrazu, konkrétně zejména tím, že operatér neztratí za žádných okolností vizuální kontakt s hlavním operačním polem a nemusí přenášet pozornost mezi různými monitory, shledávám i zadavatelův požadavek 6 za legitimní a odůvodněný. Tím však není popřen ani legitimní důvod v odkazovaném případě, neboť preference operatérů jednotlivých zdravotnických zařízení se mohou lišit, což ostatně jasně vyplynulo ze srovnání odkazovaného případu s nyní projednávanou problematikou. V obou případech (zájmu o operační systém s otevřenou či uzavřenou konzolí) tak byly předloženy stejně logické a legitimní důvody pro výběr daného technického řešení, přičemž důvody preferencí se vzájemně nevylučují.

59. Dalším navrhovatelem sporovaným parametrem 7 jsou možnosti ovládání, kdy zadavatel požadoval umožnění rozložení ovládání do více ovládacích prvků, tj. mezi ruční ovladače a nožní pedály. Navrhovatel k tomuto parametru uvedl, že výhradní ruční ovládání, které umožňuje jím nabízený operační systém, má pro operatéra rovněž významný uživatelský benefit tím spíš, když jsou ovladače systému vysoce ergonomicky koncipované, přičemž nedochází k únavě svalstva operatéra a přenos ovládání na nožní pedály ztrácí smysl.

60. Úřad se k výše uvedenému parametru 7 vyjádřil v bodech 77–80 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že se ztotožňuje s názorem zadavatele, že rozložení zátěže mezi více končetin může představovat přínos nejen pro komfort operatéra, ale především pro bezpečnost pacienta. Nepochybným přínosem pak dle Úřadu je rovněž možnost hlavního operatéra ovládat některé funkce operačního systému nožním pedálem, aniž by potřeboval pomoc další osoby nebo musel přerušit úkony, které v danou chvíli provádí rukama. Závěrem Úřad konstatoval, že i v tomto případě zadavatel dostatečně odůvodnil své preference.

61. V rámci parametru 7 se opět, totožně jako v rámci ostatních parametrů, jedná o technický požadavek zadavatele, který je čistě subjektivním požadavkem rozsáhle odůvodněným ze strany zadavatele zejména vysokou mírou koordinace a přesnosti při operačních výkonech, předcházením jednostrannému přetížení při dlouhých operacích, možnosti rychlejší reakce na nepředvídané situace při zákrocích, atd. Zadavatel zároveň doložil preference 5 odborníků z řad jeho lékařů, kteří upřednostňují rozdělení ovládání operačního systému mezi nožní a ruční pedály.

62. Obdobně jako v případě parametru 6, i zde by mohl být účel provádění robotických operací naplněn zajisté i nedodržením tohoto parametru 7 a volbou výhradně ručního ovládání ovládací konzole. Zadavatel si však s ohledem na svůj uživatelský komfort a zároveň maximální ochranu zdraví pacientů, zvolil možnost rozložení ovládání do více ovládacích prvků, čímž omezil okruh dodavatelů. V rámci tohoto parametru je však potřeba uvést, že nedošlo k omezení výlučně na výrobek společnosti Intuitive Surgical, jak tomu bylo v případě požadavku 6, nýbrž nyní nabízí požadované řešení minimálně ještě jeden další výrobek, což ostatně uvedl i zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu, a to operační systém Hugo RAS od výrobce Metronic[9].

63. Dále odkazuji na podrobnou argumentaci uvedenou výše zejména v rámci přezkumu parametru 6, přičemž konstatuji, že zadavatel již ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1[10] a následně v rozhodnutí o námitkách[11] a v celém průběhu správního řízení dostatečně odůvodnil uživatelský přínos jím poptávaného řešení. Krom informací, o které se opřel již Úřad v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí, je zde potřeba také vyzdvihnout zadavatelem zmíněnou skutečnost, že při laparoskopických operacích je toto rozložení zcela běžné a lékaři jsou na tento způsob ovládání zvyklí, přičemž rozdílný způsob ovládání by nově vyžadoval nutnost složitého přeučování všech operatérů, což by jistě nebylo efektivním řešením.

64. S ohledem na výše uvedené, když i v rámci tohoto požadavku zadavatel uvedl v průběhu správního řízení relevantní skutečnosti, jimiž odůvodnil legitimitu požadovaného rozložení ovládání operačního systému do ručních i nožních pedálů, shledávám i zadavatelův požadavek 7 jakožto podmínku technické kvalifikace za legitimní a odůvodněnou.

65. Posledním ze sporovaných parametrů je požadavek 8 na ovládání integrovaného elektrochirur­gického přístroje, když zadavatel poptával robotický operační systém, jehož součástí je integrovaný elektrochirurgický přístroj, přičemž požadoval, aby tento přístroj umožnil přímo hlavním operatérem z operační konzole nastavit co nejvíce možných parametrů, resp. režimů. Ideálně tři režimy v podobě řez/koagulace, velikost výstupního výkonu a výběr přednastaveného programu. Zadavatel však připustil i pouze částečnou integraci standardní elektrochirurgické jednotky, tedy možnost nastavení kupříkladu jen dvou z výše uvedených režimů přímo z operační konzole, byť sám uvedl, že toto není ideálním řešením.

66. Navrhovatel v rozkladu konstatoval, že požadovanou kvalitu splní pouze systém jediného výrobce (Intuitive Surgical), přičemž ze zadavatelem preferovaného způsobu ovládání konzole nelze spatřovat medicínský přínos.

67. Úřad se k danému požadavku zadavatele vyjádřil v bodech 81–84 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když uvedl, že zadavatel dostatečně odůvodnil, že co nejširší možnost ovládat nastavení elektrochirur­gického přístroje přímo z konzole operatéra zásadně ovlivňuje použitelnost operačního systému z pohledu komfortu obsluhy, ale především z pohledu bezpečnosti pacienta.

68. K poslednímu parametru 8 je potřeba uvést, že požadavek zadavatele patří mezi základní nastavení elektrochirur­gického přístroje. Přímé ovládání tohoto základního nastavení přímo z konzole eliminuje nutnost komunikace s dalšími členy týmu, což snižuje riziko chyb způsobených nedorozuměním a zvyšuje plynulost zákroku. Zadavatel tedy opětovně poptával řešení, které maximálně usnadní práci sálovému personálu a zejména v největší možné míře eliminuje rizika pro bezpečnost pacientů. Jak již bylo uvedeno i výše, zadavatel poptává operační systém v hodnotě několika desítek milionů korun českých, přičemž požaduje vlastnosti systému, které odpovídají výši této investice a které jsou v souladu se základní podstatou robotické chirurgie.

69. S ohledem na argumentaci uvedenou již v bodě 42 a 43 odůvodnění tohoto rozhodnutí je potřeba opětovně uvést, že i zde byl zadavatel veden zájmem o co nejbezpečnější možné řešení pro pacienty chirurgických operací, přičemž možnost poptávání, dle zadavatelova názoru, technicky nejkvalitnějšího a nejbezpečnějšího řešení byla vyhodnocena jakožto odůvodněná a legitimní. Opětovně zde bylo přihlédnuto i k jistému uživatelskému komfortu zadavatele, který se úzce pojí se snahou o zabezpečení zdraví pacientů. V nyní projednávaném případě by tedy jistě nebylo účelné například nechat vypracovat znalecký posudek pro zhodnocení možných bezpečnostních rizik jednotlivých operačních systémů, neboť zadavatel zvolil své požadavky subjektivně s ohledem na jeho odůvodněné potřeby, přičemž účelem správního řízení nebyl přezkum jejich správnosti (k čemuž Úřad není oprávněn), nýbrž odůvodněnosti a legitimnosti. S ohledem na výše uvedené považuji požadavek 8 zadavatele s přihlédnutím ke specifikům trhu s operačními robotickými systémy, kde zadavatel klade důraz zejména na bezpečnost pacientů, za kritérium zcela logické, smysluplné a legitimní.

Vyhodnocení nesprávně nastavených zadávacích podmínek

70. Po přezkumu parametrů stanovených zadavatelem jsem dospěl k závěru, že tyto obstály i v případě posouzení přísnější optikou jakožto podmínky technické kva­lifikace než v případě přezkumu hodnoticích kritérií. Pokud by sporované požadavky zadavatele byly skutečně součástí technické kvalifikace, jednalo by se o parametry přiměřené, nediskriminační a odpovídající předmětu plnění veřejné zakázky.

71. Pro potvrzení správnosti výše uvedeného závěru lze opětovně odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020–88 ze dne 3. 11. 2021, podle jehož názoru „je zejména snaha o zvýšení bezpečnosti práce (resp. o ochranu života, zdraví a majetku při práci) natolik zásadní pohnutkou (požadavky vedoucí ke zvýšení bezpečnosti práce lze považovat za obecně žádoucí), že může ospravedlňovat i významnější omezení hospodářské soutěže (…)“.

72. Nelze však přehlédnout, že požadavky zadavatele byly zařazeny mezi hodnoticí kritéria, byť jak bylo uvedeno výše, jejich reálný význam odpovídal podmínkám technické kvalifikace.

73. Nesporně by možným řešením v nastalé situaci mohlo být zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, avšak je otázkou, zda by se nejednalo o postup nepřiměřený, když by šlo pouze o narovnání formálních náležitostí, které by zadavatel mohl jednoduše zhojit a vypsat zadávací řízení nové.  

74. Z judikatury správních soudů přitom vyplývá, že uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nelze vykládat kategoricky v tom smyslu, že jakýkoli rozpor zadávací dokumentace se ZZVZ vždy povede k uplatnění nápravného opatření ultima ratio. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 23/2021 ze dne 26. 1. 2023 platí, že „[v]ždy je nezbytné zohlednit přiměřenost přijatého opatření z hlediska závažnosti jeho dopadů do právní sféry jím dotčených subjektů, a to nejen přímého adresáta opatření, tedy typicky zadavatele“. Závěry týkající se užití zásady přiměřenosti sdílí také odborná literatura, kde je uvedeno: „[j]e‑li závažnost porušení zákona téměř minimální, resp. s minimálním možným dopadem do zadávacího řízení, nemělo by takové pochybení být de facto trestáno zrušením zadávacího řízení“ (Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1526–1527).

75. Co se týká dopadu do právní sféry navrhovatele v nyní projednávaném případě v souvislosti s propadnutím kauce ve smyslu § 255 odst. 3 písm. a) ZZVZ, mám za to, že po přezkumu rozporovaných parametrů zadavatele, kdy jsem učinil závěr o odůvodněnosti jednotlivých parametrů, nedošlo (i přes konstatovanou nesprávnost v zařazení předmětných parametrů do hodnoticích kritérií) k nepřiměřenému zásahu do právní sféry navrhovatele, neboť tento byl i po výše uvedeném přezkumu, jakožto kritérií technické kvalifikace, se svou argumentací nadále neúspěšný.

76. Z výše uvedených důvodů akcentuji rozumný přístup a potlačení přepjatého formalismu a uzavírám, že ne každá nezákonnost zadávacích podmínek musí být napravena zrušením zadávacího řízení.

77. Na nyní nastalou situaci by se zároveň dal volně aplikovat rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 325/2017–32 ze dne 28. 2. 2018, v němž bylo dovozeno, že pouhé nesprávné užití terminologie při specifikaci základního hodnoticího kritéria samo o sobě neznamená porušení zásady transparentnosti, když toto v daném případě nevyvolalo v uchazečích mylnou představu o zadávacích podmínkách, neboť nikdo nemohl být na pochybách, jakým způsobem budou nabídky hodnoceny. Obdobně v nyní projednávaném případě nesprávné zařazení požadavků zadavatele mezi hodnoticí kritéria nemohlo způsobit takovou vadu zadávacího řízení, pro kterou by bylo nutné přistoupit k razantnímu zrušení zadávacího řízení, pokud obsah jednotlivých sporovaných parametrů byl shledán legitimním a uchazečům o veřejnou zakázku bylo s ohledem na podané námitky zřejmé, že nastavené hodnoticí kritérium je svou povahou podmínkou účasti v zadávacím řízení, tedy podmínkou technické kvalifikace.

78. V daném případě mám za to, že by zásah v podobě zrušení zadávacího řízení byl nepřiměřený, neboť šlo pouze o procedurální pochybení bez reálného dopadu na soutěžní prostředí, přičemž zadavatel by mohl bezodkladně zahájit nové zadávací řízení s totožnými požadavky, tentokrát správně zařazenými mezi kvalifikační předpoklady. Následkem onoho zrušení zadávacího řízení by tedy bylo pouze neúčelné prodloužení celého procesu zadávání veřejné zakázky, bez nutnosti podstatnějších změn zadávacích podmínek.

79. Nutno také uvést, že zadavatel měl původně tyto požadavky obsaženy mezi podmínkami technické kvalifikace, přičemž teprve následně je při změně zadávacích podmínek přesunul mezi hodnoticí kritéria (viz příloha č. 3 zadávací dokumentace[12]).

80. Ve vztahu k požadavkům zadavatele bylo přihlédnuto zejména ke specifikům předmětné veřejné zakázky z oblasti zdravotnictví, ke značnému vývoji poptávaných robotických systémů i nutnému zohlednění ochrany zdraví pacientů, které je úzce propojeno také s uživatelskou přívětivostí robotického systému pro lékaře, kteří jej budou prakticky využívat. Přímo pro oblast zdravotnictví lze pak zmínit, že právě u zdravotnických prostředků je možné zásadu přiměřenosti posuzovat v určitých ohledech mírněji, zejména s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých dílčích relevantních trhů zdravotnických přístrojů, v čemž se odráží i základní veřejný zájem státu na ochranu veřejného zdraví, jakož i individuální ústavní právo jedince na poskytnutí bezplatné zdravotní péče v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. V tomto ohledu je nutné reflektovat, že z ústavního pořádku vyplývající zájmy a práva mohou někdy vést k napětí se zásadou přiměřenosti zakotvenou v zákoně, přičemž ovšem se nelze automaticky a bezhlavě přiklonit pouze a jen k zákonné úpravě bez vnímání ústavního kontextu. K tomu odkazuji na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-413/17 Roche Lietuva ze dne 25. 10. 2018, z něhož vyplývá, že není v zásadě pochyb o tom, že za účelem zajištění kvalitní a bezpečné zdravotnické péče může zdravotnické zařízení stanovit požadované vlastnosti poptávaného výrobku (chirurgického robota) v takové míře detailu, která mu poskytování zdravotnické péče v požadované kvalitě pomůže zajistit.

81. V důsledku odůvodněnosti výše uvedených parametrů zadavatele předmětem veřejné zakázky nelze tedy ani shledat rozpor zadávací dokumentace s § 89 odst. 5 ZZVZ ve smyslu zvý­hodnění určitých dodavatelů či výrobků.

82. Dále považuji za nutné výslovně upozornit, že tímto rozhodnutím není založen precedens, na jehož základě by bylo možné aprobovat, že si zadavatel může za všech okolností určit konkrétní technické řešení a následně jej bez dalšího poptávat v rámci zadávacího řízení, nýbrž je nutné vždy přihlédnout k odůvodnění každého jednotlivého případu, předmětu veřejné zakázky, případně k jeho specifikům a v neposlední řadě kontextu ústavního pořádku a z něj vyplývajících základních práv a svobod zrcadlících se v povinnosti zadavatelů je naplnit skrze proces veřejného zadávání.

83. I přesto, že Úřad v rámci napadeného rozhodnutí ve svých závěrech ohledně povahy sporovaných parametrů zadavatele pochybil, mám s ohledem na výše uvedené za to, že se nejednalo o pochybení, na základě kterého by mělo dojít ke zrušení či změně napadeného rozhodnutí, neboť jak bylo zjištěno výše, samotné sporované parametry zadavatele jsou v souladu se zněním § 36 ZZVZ a jejich nesprávné zařazení do kritérií hodnocení bylo pouze procedurální chybou zadavatele, v důsledku které není nutné přistupovat ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

VI.          Závěr

84. Na základě výše uvedeného jsem shledal, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Fakultní nemocnice Bulovka, Budínova 67/2, 180 00 Praha

2. Mgr. Martina Slaninová, advokátka, Příběnická 939/20, 130 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy