ÚOHS-S0153/2025/VZ-12573/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 27. 2. 2025, jehož účastníkem je

• zadavatel – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vinohradská 3218/169, 100 00 Praha 10,

ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6. 3. 2025 HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání části „Část B – Správa a údržba ploch veřejné zeleně – oblast Záběhlice“ veřejné zakázky „Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024–008216, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 111382–2024, ve znění pozdějších změn,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vinohradská 3218/169, 100 00 Praha 10 – stanovil zadávací podmínky části „Část B – Správa a údržba ploch veřejné zeleně – oblast Záběhlice“ veřejné zakázky „Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024–008216, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 111382–2024, ve znění pozdějších změn, v rozporu s § 116 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v bodě 7.3 „Kvalita služeb dodavatele“ zadávací dokumentace stanovil jako kritérium kvality pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek účastníků zadávacího řízení kritérium s názvem „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“, v jehož rámci hodnotil způsob prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, neboť dodavatelé měli pro účely hodnocení předložit „služby poskytnuté dodavatelem, které současně splňují požadavky na významnou službu dle bodu 4.4.1. této zadávací dokumentace“, tj. seznam významných služeb realizovaných v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení, kdy „[v]ýznamnou službou se rozumí významná služba, jejímž předmětem byla správa a údržba veřejné zeleně, a to v kontinuální délce poskytování služby alespoň 12 měsíců, na ploše min. 15 ha a ve finančním objemu této významné služby min. 8 mil. Kč bez DPH za 12 měsíců kontinuálního poskytování služby“, přičemž za každou předloženou službu obdržel účastník zadávacího řízení pro účely hodnocení počet bodů v závislosti na počtu bodů získaných podle odpovědí v „Dotazníku spokojenosti“, ačkoli takto stanovené kritérium kvality nevyjadřuje kvalitativní, environmentální, ani sociální hlediska, která by byla spojená s předmětem veřejné zakázky.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vinohradská 3218/169, 100 00 Praha 10 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na část „Část B – Správa a údržba ploch veřejné zeleně – oblast Záběhlice“ veřejné zakázky „Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024–008216, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 111382–2024, ve znění pozdějších změn.

III.

Zadavateli – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vinohradská 3218/169, 100 00 Praha 10 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0153/2025/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na část „Část B – Správa a údržba ploch veřejné zeleně – oblast Záběhlice“ veřejné zakázky „Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024–008216, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 111382–2024, ve znění pozdějších změn.

IV.

Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vinohradská 3218/169, 100 00 Praha 10 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vinohradská 3218/169, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 11. 2024 HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 20. 2. 2024 odesláním oznámení o zahájení otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2024 pod ev. č. Z2024–008216, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 2. 2024 pod ev. č. 111382–2024, ve znění pozdějších změn (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“)

2. Zadavatel v souladu s § 35 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) rozdělil veřejnou zakázku na následující 4 části:

• „Část A – oblast Vršovice“ (dále jen „část A“)
• „Část B – oblast Záběhlice“ (dále jen „část B“)
• „část C – oblast Malešice“ (dále jen „část C“)
• „část D – oblast Strašnice“ (dále jen „část D“).

3. Dle bodu 2.1. „Předmět Smlouvy“ zadávací dokumentace bude uzavřena smlouva pro každou část veřejné zakázky zvlášť, přičemž předmětem smlouvy v každé části veřejné zakázky je zajišťování správy ploch veřejné zeleně na území městské části Praha 10. Předmětem služeb poskytovaných na základě jednotlivých smluv bude zejména zajištění následujícího plnění:

-          pravidelná celoroční údržba travnatých a zpevněných ploch veřejné zeleně,

-          úklid vymezených ploch,

-          údržba mobiliáře na těchto plochách a

-          provádění dalších souvisejících činností.

4. Dle bodu 2.2. „Vymezení částí Veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem části B veřejné zakázky správa veřejné zeleně na území městské části Praha 10 – oblast Záběhlice. Podrobná specifikace předmětu plnění části B veřejné zakázky tvoří přílohu č. 2B zadávací dokumentace.

5. Dle bodu 2.6. „Předpokládaná hodnota Veřejné zakázky“ zadávací dokumentace předpokládaná hodnota části B veřejné zakázky činí 69 000 000 Kč bez DPH.

6. Lhůta pro podání nabídek byla v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovena do 26. 3. 2024 10:00 hod. a následně prodloužena do 25. 4. 2024 10:00 hod.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

7. Úřad obdržel interní sdělení spisová značka: ÚOHS-R0007/2025/VZ, číslo jednací: ÚOHS06224/2025/162, ze dne 18. 2. 2025 vztahující se k šetřené veřejné zakázce, jehož obsahem bylo mj. upozornění, že „zadávací podmínka – kritérium hodnocení nabídek, viz bod 7.1. zadávací dokumentace – by mohla být v zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky stanovena v rozporu se zákonem, a to konkrétně v rozporu s § 116 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), když hodnoticí kritérium musí mít souvislost s předmětem plnění veřejné zakázky a nelze hodnotit skutečnosti s předmětem nesouvisející. Dle uvedeného ustanovení je v souladu se zákonem umožněno hodnotit kvalifikaci nebo zkušenost toliko ve vztahu k fyzickým osobám, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob. V předmětné věci jsme nabyli podezření, že zadavatel stanovením kritéria hodnocení „Dotazníky spokojenosti kvalitou služeb dodavatele“, stanovil takové kritérium, které nebylo možné dle zákona použít. Zároveň jde o hodnoticí kritérium, které bylo předmětem přezkumu, byť z jiného důvodu…“ a dále že „…předmětná vada se jeví natolik zásadní, že může mít přímý vliv na posouzení nabídek a výběr dodavatele, přičemž navrhovatel v návrhu namítal právě výběr dodavatele…“

8. Dopisem ze dne 27. 2. 2025 Úřad oznámil zadavateli zahájení správního řízení z moci úřední ve věci možného stanovení zadávacích podmínek v rozporu s § 116 odst. 1 zákona zadavatelem při zadávání veřejné zakázky, čímž Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které vymezují předmět správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

9. Shora citované oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 27. 2. 2025 a tímto dnem bylo dle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení.

10. Účastníkem řízení je podle § 256 zákona zadavatel.

11. Usnesením ze dne 3. 3. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

12. Úřad obdržel dne 13. 3. 2025 stanovisko zadavatele z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 13. 3. 2025

13. Zadavatel předně důrazně odmítá, že by hodnoticí kritérium „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“ bylo stanoveno v rozporu s § 116 odst. 1 zákona. Zadavatel je přesvědčen, že předmětné hodnotící kritérium vyjadřuje kvalitativní hlediska, která jsou spojená s předmětem veřejné zakázky, a je vymezeno tak, aby podle něho mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné.

14. Zadavatel dále uvádí, že souvislost předmětného hodnotícího kritéria s plněním zadávané veřejné zakázky je zcela zřejmá, neboť předmětem hodnocení jsou aspekty (včasnost, požadovaná kvalita plnění atd.) zcela zásadní pro plnění zadávané veřejné zakázky. Těmto hodnoceným parametrům kvality služeb dodavatele odpovídá dle zadavatele také závazný návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „smlouva“) a v něm stanovené mechanismy zohledňující kvalitativní (hodnocené) aspekty plnění veřejné zakázky (např. kontrola kvality služeb dle čl. 4 smlouvy, povinnost vést provozní deník dle čl. 5 smlouvy, povinnosti zhotovitele poskytovat služby s náležitou odboru péčí, obecně závaznými předpisy a příslušnými technickými normami dle čl. 7.1 smlouvy, smluvní sankce při nedodržování termínů dle čl. 9.1 smlouvy a další).

15. Zadavatel je tedy přesvědčen, že stanovené hodnotící kritérium splňuje Úřadem akcentovanou podmínku souvislosti s předmětem veřejné zakázky, neboť je přímo provázáno s předmětem plnění veřejné zakázky a smlouvou na plnění veřejné zakázky.

16. Zadavatel uvádí, že si prostřednictvím stanoveného hodnotícího kritéria přímo s objednateli služeb ověřoval kvalitu plnění dodavatele v jednotlivých aspektech, které jsou pro zadavatele zásadní při plnění veřejné zakázky. Dle zadavatele na základě hodnocení úrovně poskytovaných služeb v jednotlivých parametrech uvedených v dotaznících spokojenosti objednatelů lze důvodně předpokládat, že obdobnou kvalitu bude dodavatel schopen aplikovat při plnění veřejné zakázky.

17. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že předmětné hodnotící kritérium bylo akceptováno i samotnými dodavateli, neboť proti jeho vymezení zadavatel neobdržel žádné námitky.

18. Zadavatel dále uvádí, že kritéria obsažená v demonstrativním výčtu kvalitativních hodnoticích kritérií v § 116 odst. 2 zákona vzhledem k předmětu veřejné zakázky byla nedostačující a nevhodná. Zadavatel výslovně uvádí, že kritérium dle § 116 odst. 2 písm. e) zákona se mu jevilo jako nevhodné z důvodu absence dopadu kvality členů realizačního týmu na úroveň plnění veřejné zakázky.

19. Zadavatel se domnívá, že způsob, kterým Úřad vykládá podmínku souvislosti s plněním veřejné zakázky je příliš restriktivní a přepjatě formalistický a ve svém důsledku znemožňuje aplikaci jakéhokoli jiného hodnotícího kritéria mimo rámec demonstrativního výčtu v § 116 odst. 2 zákona. Zadavatel dále uvádí, že „[p]okud totiž není Úřadem spatřována souvislost mezi kvalitou poskytovaných služeb dodavatelem a plněním Veřejné zakázky, pak Zadavateli není známo, jaké kvalitativní kritérium by z pohledu naplnění podmínky souvislosti s předmětem veřejné zakázky, mohlo obstát.“

20. Zadavatel zásadně odmítá, že by hodnotil kvalifikaci dodavatele. Zadavatel uvádí, že je pravdou, že dodavatelé pro účely hodnocení měli předložit dotazníky spokojenosti objednatelů k realizovaným službám, které současně splňují požadavky vymezené pro významnou službu dle čl. 4.4.1 zadávací dokumentace pro účely prokázání technické kvalifikace, pouhé předložení těchto služeb (referencí) nebylo však samo o sobě hodnoceno. Zadavatel uvádí, že předmětem hodnocení byla až míra spokojenosti objednatelů s kvalitou poskytovaných služeb v jednotlivých dílčích aspektech klíčových pro plnění veřejné zakázky. Samotná skutečnost, že služby byly definovány shodnými požadavky jako významné služby předkládané pro účely prokázání kvalifikace, dle zadavatele nesvědčí o tom, že předmětem hodnocení byla kvalifikace dodavatele. Pokud by totiž dodavatel předložil dotazník spokojenosti objednatele se službou splňující parametry vymezené v čl. 4.4.1 zadávací dokumentace bez kladného bodového hodnocení (minimálně pěti body) jednotlivých aspektů včasnosti, kvality, využití požadovaných zařízení při plnění služeb, uplatnění smluvních sankcí apod., obdržel by za pouhou „referenci“ 0 bodů.

21. Zadavatel je toho názoru, že závěr o tom, že zadavatel de facto hodnotil kvalifikaci dodavatele, je tak nesprávný a dával by smysl v případě, pokud by dodavatel obdržel body již za samotné předložení referencí bez bodového hodnocení kvality.

22. Zadavatel dále uvádí, že účinná právní úprava Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „směrnice č. 2014/24/EU“) navíc hodnocení kvalifikace nezakazuje, resp. umožňuje. Dle názoru zadavatele jsou navíc důvody, pro které nelze hodnotit kvalifikaci dodavatele jako celku, překonány a pokud zákonodárce umožňuje hodnotit kvalifikaci jednotlivých klíčových osob, není důvod, pro který by toto nebylo přípustné ve vztahu
k dodavateli tam, kde je pro plnění veřejné zakázky významná zkušenost dodavatele (nikoli jednotlivých osob).

23. Zadavatel je přesvědčen, že při vymezení hodnotícího kritéria kvalita služeb dodavatele postupoval v souladu s § 116 odst. 1 zákona, neboť předmětné hodnotící kritérium vyjadřuje kvalitativní hlediska, která jsou spojená s předmětem veřejné zakázky, a navrhuje, aby správní řízení bylo zastaveno.

Další průběh správního řízení

24. Usnesením ze dne 19. 3. 2025 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

25. Zadavatel se ve stanovené lhůtě (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

26. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele, rozhodl podle § 263 odst. 3 zákona o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 116 odst. 1 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

27. Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

28. Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

29. Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

30. Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména

a)      technická úroveň,

b)      estetické nebo funkční vlastnosti,

c)      uživatelská přístupnost,

d)      sociální, environmentální nebo inovační aspekty,

e)      organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob,

f)       úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo

g)      podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

31. Podle § 263 odst. 3 zákona věty první stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

29. V bodě 4.4.1. „Seznam významných služeb dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ“ zadávací dokumentace je uvedeno, že zadavatel požaduje v souladu s § 79 odst. 2 písm. b) zákona seznam významných služeb realizovaných v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení, přičemž „[v]ýznamnou službou se rozumí významná služba, jejímž předmětem byla správa a údržba veřejné zeleně, a to v kontinuální délce poskytování služby alespoň 12 měsíců, na ploše min. 15 ha a ve finančním objemu této významné služby min. 8 mil. Kč bez DPH za 12 měsíců kontinuálního poskytování služby. Dodavatel k prokázání kvalifikace doloží min. 1 (jednu) významnou službu.Pod pojmem správa a údržba veřejné zeleně se rozumí komplexní údržba v podobě sečení trávy, stříhání živých plotů, řez stromů a keřů, zalévání, sběr listí, apod na veřejně přístupných prostranstvích. Významnou službou se rozumí jeden obchodní případ, tj. plnění poskytnuté v rámci jednoho smluvního vztahu s jedním objednatelem, které věcně a rozsahem naplňuje definici významné služby výše. (…) Doba realizace významných služeb v posledních 3 letech se považuje za splněnou, pokud byly činnosti naplňující definici významné služby v průběhu této doby dokončeny. Zadavatel však bude akceptovat i významné služby, které doposud nebyly dokončeny, avšak dodavatel prokáže, že již byly realizovány v požadovaném rozsahu.“

30. V bodě. 7.1. „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „[z]adavatel v souladu s ust. § 114 ZZVZ stanovuje, že nabídky budou v rámci každé části Veřejné zakázky hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, a to na základě následujících kritérií a vah, které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení na celkovém hodnocení:

31. V bodě 7.3. „Kvalita služeb dodavatele“ zadávací dokumentace je uvedeno, že »předmětem hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení Kvalita služeb dodavatele bude hodnocení spokojenosti objednatelů služeb poskytovaných dodavatelem. Pro účely hodnocení budou brány v potaz služby poskytnuté dodavatelem, které současně splňují požadavky na významnou službu dle bodu 4.4.1. této zadávací dokumentace. Kvalita služeb dodavatele bude posuzována na základě informací předložených v nabídce, a to podle informací potvrzených objednateli ke každé konkrétní službě, a to formou dotazníku vyplněného objednatelem dané zkušenosti (…) Za každou dokládanou službu (tedy za každý předložený Dotazník) obdrží účastník zadávacího řízení pro účely hodnocení počet bodů (viz tabulka níže) v závislosti na počtu bodů získaných podle odpovědí v Dotazníku. V každém Dotazníku je uvedeno 5 jednotlivých dotazů, které jsou v Dotazníku blíže vysvětleny. Bodovány budou pouze odpovědi „ANO“ a „PŘEVÁŽENĚ ANO“. Za každou odpověď „ANO“ obdrží účastník 5 bodů. Za každou odpověď „PŘEVÁŽNĚ ANO“ obdrží účastník 3 body. Výjimku tvoří pouze odpovědi na dotaz č. 5, kde za odpověď „NE“ obdrží účastník 5 bodů a za odpověď „SPÍŠE NE“ obdrží účastník 3 body. Do hodnocení budou zařazeny pouze Dotazníky na předepsaném formuláři, který tvoří přílohu č. 10 této zadávací dokumentace.

V rámci každé otázky může být označena pouze jedna odpověď. Za každý předložený Dotazník tak lze získat maximálně 25 bodů za odpovědi. Zadavatel zároveň stanoví, že do hodnocení bude zařazena pouze taková referenční zakázka, která na základě předloženého vyplněného Dotazníku získá minimálně 5 bodů za odpovědi. V případě, že účastník předloží Dotazník s nižším než minimálním počtem bodů za odpovědi (tj. s 0 body), nebude takový Dotazník zařazen do hodnocení a nebude za něj přidělen žádný bodový zisk do celkového hodnocení.«

32. V citovaném bodě zadávací dokumentace je dále ve vztahu k výpočtu hodnocení uvedeno: „Přidělování bodů v rámci dílčího kritéria hodnocení Kvalita služeb dodavatele bude probíhat tak, že zadavatel jednotlivým Dotazníkům přidělí body dle výše uvedené tabulky, přičemž celkový bodový zisk činí maximálně 250 bodů. Součet takto dosažených bodů se přepočte tak, že nejlepší nabídka, tj. nabídka dodavatele s nejvyšším bodovým ziskem, obdrží 100 bodů, a každé další nabídce se přiřadí počet bodů, který odpovídá násobku čísla 100 a poměru počtu bodového zisku hodnocené nabídky k bodovému zisku nejlepší nabídky (tj. nabídky s nejvyšším bodovým ziskem). Bodovým ziskem se pro účely tohoto výpočtu rozumí celkový součet bodů, který získal příslušný účastník dle pravidel uvedených výše v tomto čl. 7.3 zadávací dokumentace. Výpočet odpovídá následujícímu vzorci:

Takto získaný počet bodů bude vynásoben koeficientem 0,3, tj. váhou kritéria hodnocení Kvalita služeb dodavatele a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa.“

33. V bodě 7.4. „Způsob celkového hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „celkové bodové ohodnocení jednotlivých nabídek vznikne součtem převážených bodových hodnot dosažených v jednotlivých kritériích hodnocení, tj. součtem bodů (zaokrouhlených na dvě desetinná místa) získaných v rámci kritérií hodnocení. Nabídka, která získá nejvyšší počet bodů v dané části veřejné zakázky, bude vyhodnocena jako nabídka ekonomicky nejvýhodnější pro danou část veřejné zakázky. Ostatní nabídky budou seřazeny dle počtu získaných bodů sestupně za nejvýhodnější nabídkou a jejich pořadí bude očíslováno.“

32. V bodě 1.3 smlouvy[1] je uvedeno, že „Poskytovatel na základě výše uvedeného prohlašuje, že s použitím těchto všech znalostí, podkladů a pokynů bude plnit závazek založený touto Smlouvou včas, řádně a za sjednanou cenu, aniž by vyžadoval od Objednatele jiné než dohodnuté spolupůsobení.“

33. V bodě 3.4 smlouvy je uvedeno, že po ukončení plnění každé dílčí služby vyzve poskytovatel objednatele k jejímu převzetí a předloží mu prostřednictvím pracovního deníku soupis provedených prací, přičemž obsah soupisu prací a kvalita poskytnutých služeb bude vždy posouzena oprávněnou osobou objednatele.

34. V bodě 6.2 smlouvy je uvedeno, že „Poskytovatel je oprávněn fakturovat pouze skutečně, řádně a včas provedené Služby, které byly převzaty Objednatelem podle zápisů v Pracovním deníku.“

35. V bodě 7.3 smlouvy je uvedeno, že zástupce objednatele je oprávněn kontrolovat kvalitu provedených služeb a používané techniky dle smlouvy v termínech a časových intervalech dle svého uvážení.

36. Dle bodu 8.2 smlouvy je poskytovatel povinen poskytovat služby řádně a včas, v termínech a dle podmínek sjednaných ve smlouvě, poskytovatel je povinen při poskytování služeb s náležitou odbornou péčí a podle pokynů objednatele.

37. Dle bodu 8.3 smlouvy je poskytovatel povinen provádět činnosti podle smlouvy a pokynů v souladu s právními předpisy a technickými, bezpečnostními, požárními a hygienickými normami, s maximálním ohledem na ochranu životního prostředí, v souladu s pokyny Objednatele a v souladu koncepcí péče o zeleň v hlavním městě Praze, která byla schválena usnesením zastupitelstva hlavního města Prahy č. 39/77 ze dne 17.6.2010.

38. V bodě 8.23 smlouvy je uvedeno, že „Poskytovatel je povinen zajistit, že ke dni nabytí účinnosti této Smlouvy a po celou dobu poskytování Služeb bude mít k dispozici technické vybavení v takovém rozsahu, aby mohl Služby uskutečňovat řádně a ve stanovených lhůtách a v případě, že lhůty k provedení jednotlivých činností nejsou vymezeny, v přiměřených lhůtách, tj. bez zbytečného odkladu.“

39. V bodě 8.26 smlouvy je uvedeno, že »Poskytovatel je povinen při provádění Služeb využívat elektronický Pracovní deník Objednatele se zajištěním nepřetržitého přístupu ze strany Objednatele („Pracovní deník“).  V Pracovním deníku budou Poskytovatelem denně zaznamenávány všechny provedené práce tak, aby oprávněná osoba Objednatele měla možnost zkontrolovat rozsah a kvalitu prováděných prací přímou kontrolou v terénu, provádět zápisy o kontrolách, popř. přerušit práce, pokud by neodpovídaly dohodnutým podmínkám nebo by ohrožovaly život, zdraví či majetek osob („Pracovní deník“).«

40. V bodě 8.27 smlouvy je uvedeno, že „Provedené Služby budou dle jejich zápisu ve Pracovním deníku přebírány oprávněnou osobou Objednatele po jejich předchozí namátkové, částečné či kompletní kontrole, a to dle volby Objednatele.“

41. Dle bodu 8.31 smlouvy je poskytovatel povinen pro účely kontroly rozsahu a kvality prací na základě pokynu kontaktní osoby objednatele pořizovat fotodokumentaci.

42. Čl. 11 smlouvy obsahuje závazek poskytovatele uhradit smluvní pokuty v případě, služby nebudou poskytnuty ve stanovených termínech či stanoveném rozsahu.

43. V čl. 12 smlouvy jsou uvedeny možnosti, kdy může objednatel odstoupit od smlouvy.

Právní posouzení

44. Úřad úvodem v obecné rovině předesílá, že hodnocení nabídek představuje klíčovou fázi zadávacího řízení, která má zásadní vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Základní úlohou zadavatele ve fázi hodnocení nabídek je výběr plnění, které bude pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější. Za tímto účelem umožňuje zákon zadavateli hodnotit nabídky dle více kritérií než jen dle striktního zohlednění ekonomické výhodnosti nabídky dle nejnižší nabídkové ceny, díky čemuž má zadavatel možnost komplexního posouzení nabízeného plnění z hlediska např. nejvýhodnějšího poměru ceny a kvality. Jakkoli lze konstatovat, že hodnocení nabídek dle kritéria ekonomické výhodnosti dle nejnižší nabídkové ceny je nejjednodušším, nejrychlejším a objektivním způsobem hodnocení, nemusí se vždy jednat o nejvhodněji zvolené kritérium hodnocení. Vždy je vhodné zohlednit specifika poptávaného plnění. Jedním z nástrojů, které zákon zadavatelům dává, je právě možnost hodnocení i prostřednictvím kritérií kvality. V rámci kritérií kvality může zadavatel hodnotit kromě čistě kvalitativních parametrů předmětu plnění rovněž hlediska environmentální nebo sociální.

45. Volba jednotlivých kritérií kvality je výhradním právem zadavatele, a závisí tak na jeho konkrétních preferencích s přihlédnutím ke specifikům předmětu plnění zadávané veřejné zakázky, samozřejmě za dodržení zákonem stanovených podmínek, zásad a omezení. Ve vztahu k hodnocení nabídek v nadlimitním režimu stanoví § 116 odst. 2 zákona  demonstrativní výčet konkrétních možných kritérií kvality; vedle takto vyjmenovaných kritérií kvality však může zadavatel v nadlimitním režimu zvolit jakékoli jiné další kritérium kvality, avšak za splnění základní podmínky stanovené v ustanovení § 116 odst. 1 zákona, dle něhož platí, že kritérium kvality musí vyjadřovat kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska a tato hlediska musí být současně spojena s předmětem veřejné zakázky. Právě souvislost, resp. provázanost, kritéria kvality s předmětem plnění zadávané veřejné zakázky, a to zejména prostřednictvím smlouvy na veřejnou zakázku, je základní podmínkou pro využitelnost konkrétního kritéria kvality ve fázi hodnocení nabídek, neboť jedině tak se efekt tohoto kritéria kvality skutečně projeví při realizaci veřejné zakázky.

46. V šetřeném případě zadavatel v bodě 7.3. „Kvalita služeb dodavatele“ zadávací dokumentace ve spojení s bodem 7.1. „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace stanovil jako kritérium kvality pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek účastníků zadávacího řízení kritérium s názvem „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“, v jehož rámci hodnotil spokojenost objednatelů služeb poskytovaných dodavatelem, přičemž se mělo jednat o služby poskytnuté dodavatelem, které současně splňují požadavky na významnou službu dle bodu 4.4.1. zadávací dokumentace, tj. významnou službu realizovanou v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení, kdy „[v]ýznamnou službou se rozumí významná služba, jejímž předmětem byla správa a údržba veřejné zeleně, a to v kontinuální délce poskytování služby alespoň 12 měsíců, na ploše min. 15 ha a ve finančním objemu této významné služby min. 8 mil. Kč bez DPH za 12 měsíců kontinuálního poskytování služby“, přičemž za každou předloženou službu obdržel účastník zadávacího řízení pro účely hodnocení počet bodů v závislosti na počtu bodů získaných podle odpovědí v „Dotazníku spokojenosti“. Z uvedeného je tedy zřejmé, že se v případě hodnotícího kritéria „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“ nejedná o cenové kritérium, nýbrž o kritérium, kterým je posuzována kvalita poskytnutého referenčního plnění.

47. Zadavatel dle přesvědčení Úřadu v rámci tohoto kritéria kvality zohledňuje zkušenost dodavatele jako „celku“ (tj. nikoli zkušenosti jednotlivých osob, např. zaměstnanců dodavatele) a ze způsobu prokázání této zkušenosti (potvrzení kvality poskytnutých služeb) je zřejmé, že se jedná o zkušenost, kterou dodavatel získal v minulosti ve vztahu k předchozímu obdobnému plnění vůči konkrétnímu objednateli. Úřad tedy uvádí, že jak vyplývá z výše uvedeného, tato zadavatelem hodnocená zkušenost dodavatele se váže k předmětu plnění odlišné, tzv. referenční zakázky, nikoli k předmětu plnění zadávané veřejné zakázky.

48. K tvrzení zadavatele, že nehodnotil kvalifikaci dodavatele, nýbrž míru spokojenosti s kvalitou poskytovaných služeb, Úřad uvádí, že stanovit požadavky za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě je zadavatel oprávněn právě v rámci požadavků na prokázání technické kvalifikace, přičemž zadavatel musí definovat zejména minimální úroveň a doklady sloužící k prokázání splnění daného kritéria technické kvalifikace. Požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci, jsou-li zadavatelem stanoveny, by tedy logicky měly souviset s nejdůležitější a nejpodstatnější částí předmětu veřejné zakázky, a to jak kvalitativně (co do obsahu), tak ve většině případů i kvantitativně (co do počtu). Pokud tedy cílem zadavatele bylo, aby šetřená veřejná zakázka byla plněna „kvalitně“, měl za účelem prokázání odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky stanovit odpovídající podmínky technické kvalifikace. Skutečnost, že dodavatel plnil referenční zakázku „řádně a včas“ a je tak schopen úspěšně realizovat předmět zadávané veřejné zakázky, tak má tedy být prokazována prostřednictvím technické kvalifikace. V rámci hodnocení nabídek pak může být posuzována pouze kvalita konkrétního nabízeného plnění (tj. např. zvolený technologický postup, odbornost osob, jež budou plnit předmět veřejné zakázky, apod.).

49. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-40759/2020/500/ISo, sp. zn. ÚOHS-S0467/2020/VZ ze dne 17. 12. 2020, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-03271/2021/162/HSc, sp. zn. ÚOHS-R0228,0241/2020/VZ ze dne 23. 2. 2021 a uvádí, že citované rozhodnutí považuje za přiléhavé na šetřenou situaci, neboť v citovaném rozhodnutí byla posuzována situace, kdy sice nebyla hodnocena kvalita referenčního plnění, tak jako je tomu v šetřeném případě, ale jeho rozsah (zda byl dodán trolejbus, elektrická výzbroj nebo pouze karoserie). V citovaném rozhodnutí tedy Úřad posuzoval rovněž zkušenost dodavatele vztahující se k plnění v minulosti, přičemž dodavatel neobdržel body za samotné předložení reference, ale bodové ohodnocení se vztahovalo k rozsahu předložené reference (resp. byl odlišně bodově ohodnocen konkrétní způsob, kterým dodavatel prokázal splnění technické kvalifikace). Skutečnost, zda byla hodnocena kvalita nebo rozsah referenčních zakázek však ničeho nemění na tom, že v rámci hodnocení lze hodnotit pouze vlastnosti či aspekty dodavatele přímo se vážící k předmětu plnění zadávané veřejné zakázky.

50. Z výše uvedeného je tak patrné, že zadavatel de facto stanovil hodnocení nabídek tak, že má být hodnocena kvalifikace dodavatele. V této souvislosti Úřad upozorňuje, že (již neplatná) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen „směrnice č. 2004/18/ES“) i zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) důsledně odlišovaly kvalifikaci a hodnocení, když jak předmětná směrnice, tak ZVZ shodně stanovily, že předmět kvalifikace nesmí být předmětem hodnocení (k tomu viz např. rozsudek SDEU ze dne 20. 9. 1988, Gebroeders Beentjes BV proti Nizozemsku, ve věci 31/87, či rozsudek SDEU ze dne 24. 1. 2008, Emm. G. Lianakis AE a další v. Dimos Alexandroupolis a další, ve věci C-532/06).

51. Aktuální směrnice č. 2014/24/EU (na rozdíl od směrnice č. 2004/18/ES) již explicitně neuvádí, že reference nemůže být kritériem hodnocení, a naopak připouští hodnocení dle kritérií, která se týkající kvalifikace, je zde však stále zřejmý důraz na vztah kritéria hodnocení k předmětu plnění zadávané veřejné zakázky. Úřad má za to, že ačkoliv zákonodárce výslovně neuvedl zákaz použití kvalifikace jakožto hodnoticího kritéria (stejně tak i aktuální směrnice již tento výslovný zákaz neobsahují), neznamená to, že by mělo dojít k absolutnímu setření rozdílu mezi kvalifikací a hodnocením, byť k určitému zmírnění v tomto ohledu skutečně došlo a některé aspekty kvalifikace je již možno hodnotit. To však neznamená absolutní volnost ve vymezování kritérií hodnocení, tím spíše, pokud se jedná o hodnocení v nadlimitním režimu, jako v právě šetřeném případě. O tom ostatně svědčí mj. mantinely vymezené v § 116 odst. 1 zákona, a to např. stanovením povinnosti, aby kritérium kvality souviselo s předmětem veřejné zakázky. Úmysl zákonodárce ve vztahu k nové právní úpravě lze spatřovat spíše v poskytnutí širších možností hodnocení podle kvalifikace (a to zejména např. ve vztahu k osobám podílejícím se na plnění veřejné zakázky a prostoru pro hodnocení kvalifikace dodavatele ve veřejné zakázce zadávané v podlimitním režimu či ve zjednodušeném podlimitním řízení), avšak za současného naplnění požadavku na souvislost s předmětem veřejné zakázky. Fakt, že ani důvodová zpráva k zákonu neobsahuje výslovný zákaz využití kritéria technické kvalifikace, neznamená, že by bylo možné takové kritérium kvality v nadlimitním režimu automaticky stanovit, aniž by bylo nutné současně naplnit další požadavky zákona, např. § 116 odst. 1 zákona.

52. Úřad dále uvádí, že je nutno vycházet ze skutečnosti, že směrnice č. 2014/24/EU je uvozena obsáhlým výčtem důvodů pro její přijetí, jehož část týkající se hodnocení nabídek (body 92–98 předmětné směrnice) poukazuje na vhodnost použití kvalitativních kritérií spojených s předmětem veřejné zakázky. Ačkoliv gros těchto důvodů spočívá v potřebě zahrnutí environmentálních a sociálních aspektů do kvalitativních kritérií, v bodě 94. důvodů pro přijetí uvedené směrnice se výslovně odkazuje na možnost zohlednit kvalitu zapojených pracovníků takto: „Je-li pro úroveň plnění veřejné zakázky významná kvalita zapojených pracovníků, měli by veřejní zadavatelé mít také možnost užít jako kritérium organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění dotčené veřejné zakázky, neboť to může mít dopad na kvalitu plnění veřejné zakázky a v důsledku též na ekonomickou hodnotu nabídky. K tomu může dojít například u veřejných zakázek na takzvané intelektuální služby, jako jsou služby konzultační nebo architektonické. Veřejní zadavatelé využívající této možnosti by měli vhodnými smluvními prostředky práva zajistit, aby pracovníci přidělení k plnění veřejné zakázky skutečně splňovali stanovené normy kvality a aby mohli být nahrazeni pouze se souhlasem veřejného zadavatele, který ověří, že náhradní pracovníci dosahují rovnocenné úrovně kvality.“ Z uvedeného je patrné, že kvalita spočívající ve zkušenosti má být vztažena výhradně k jednotlivým pracovníkům, a to zejména u veřejných zakázek, jejichž předmětem je poskytování intelektuálních služeb. Tato nová úprava, promítající se do čl. 67 bod 2. písm. b) směrnice č. 2014/24/EU a následně i do § 116 odst. 2 písm. e) zákona, reagovala na vývoj judikatury, která vznikla na podkladě striktního zákazu hodnotit předchozí zkušenosti obsaženého ve směrnice č. 2004/18/ES.

53. Úřad konstatuje, že je tedy nutno odlišovat mezi posuzováním zkušeností uchazečů obecně, které se zapovídá, a zkušenostmi členů určité skupiny, která bude poskytovat zejména služby intelektuální povahy. V tomto duchu je pak nutno vykládat i úpravu kvalitativních kritérií dle čl. 67 směrnice č. 2014/24/EU a § 116 zákona. Je tedy i nadále nutno rozlišovat mezi zkušenostmi dodavatele jako takového, které je nutno zohlednit pouze v rámci kvalifikace, a případnými zkušenosti konkrétních pracovníků dodavatele, jejichž intelektuální a nepřenositelné schopnosti budou mít zásadní dopad na plnění veřejné zakázky.

54. Rovněž komentářová literatura uvádí, že souvislost s předmětem zadávané veřejné zakázky je základní podmínkou a zásadním mantinelem pro využití konkrétního kvalitativního kritéria pro účely hodnocení nabídek a že „[z]adavatelé tedy jsou výrazně omezeni co do možnosti hodnotit kvalifikaci dodavatele. Využití takového hodnoticího kritéria pro postup v nadlimitním ani podlimitním režimu (vyjma ZPŘ) není možné. Zadavatel je v nadlimitním a podlimitním režimu (s výjimkou ZPŘ) oprávněn hodnotit maximálně kvalifikaci nebo zkušenosti osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky a jejich kvalita má významný dopad na úroveň plnění veřejné zakázky [§ 116 odst. 2 písm. e)]“[2].

55. Další komentářová literatura pak uvádí, že „[j]ako předmět veřejné zakázky je přitom nutné vnímat plnění, které zadavatel (konkrétně) v případě každé jedné veřejné zakázky požaduje poskytnout. Předmětem veřejné zakázky na stavební práce je tak právě konkrétní budova, která má být na základě veřejné zakázky postavena. Předmětem veřejné zakázky na služby jsou pak konkrétní služby, které mají být na základě veřejné zakázky poskytnuty. Předmětem veřejné zakázky na dodávky je pak dodání konkrétního zboží, které má být na základě veřejné zakázky dodáno. Jde tak vždy o konkrétní plnění, které má být na základě veřejné zakázky poskytnuto. Spojení s předmětem veřejné zakázky tak nelze dovodit například v případě, kdy se kritérium kvality týká sice obdobného plnění, jako má být na základě veřejné zakázky poskytnuto, ovšem nikoliv právě toho konkrétního plnění, které má být na jejím základě poskytnuto. Rozhodovací praxe tak s ohledem na výše uvedené dospěla k závěru, že ačkoliv ZZVZ (zákon, pozn. Úřadu) zadavateli výslovně nezakazuje stanovit jako kritérium kvality některé z kritérií hodnocení, není například možné stanovit takové kritérium kvality, které by svou povahou odpovídalo kritériu technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) či b). (…) Pokud tak bude zadavatel chtít při hodnocení nabídek zohlednit určité zkušenosti s realizací obdobného předmětu plnění, jako je předmět veřejné zakázky, bude tak muset učinit právě prostřednictvím hodnocení zkušeností členů realizačního týmu ve smyslu kritéria dle odst. 2 písm. e) komentovaného ustanovení. I v takovém případě však bude zadavatel muset dodržet další požadavky dovozené rozhodovací praxí. Dle této totiž může zadavatel požadavek na zkušenosti fyzických osob učinit kritériem kvality jen tehdy, pokud se budou osoby, jejichž zkušenosti jsou hodnoceny, přímo podílet na plnění veřejné zakázky a pokud hodnocená zkušenost těchto osob má významný dopad na plnění zadávané veřejné zakázky.“[3]

56. Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadavatel má povinnost stanovit jednotlivá kritéria kvality při zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu (rovněž v podlimitním režimu vyjma zjednodušeného podlimitního řízení) tak, aby souvisela s předmětem plnění veřejné zakázky. Konkrétní podobu hodnotícího kritéria je v případě nadlimitních veřejných zakázek (a podlimitních veřejných zakázek zadávaných mimo zjednodušené podlimitní řízení) tedy nutno stanovit tak, aby sledovalo pouze kvality konkrétních, pro plnění veřejné zakázky klíčových osob, nikoliv kvalifikaci nebo zkušenosti dodavatele jako takového. Hodnocení obecné zkušenosti zadavatele se v případě nadlimitních veřejných zakázek (příp. podlimitních veřejných zakázek vyjma zjednodušeného podlimitního režimu) nepřipouští – právní úprava hodnocení totiž stojí na principu, že zvolená hodnotící kritéria musí mít k poskytovanému plnění hmatatelnou a konkrétní vazbu. Hodnotí se totiž nabízené plnění, nikoliv osoba dodavatele. Pokud jde o ten aspekt věci, že právní úprava připouští hodnocení zkušeností fyzických osob, které se budou na plnění zakázky přímo a fakticky podílet, je v takovém případě vazba k předmětu zakázky mnohem silnější než v případě zkušenosti dodavatele, který předmětnou zkušeností disponuje pouze ve formálním smyslu, neboť je pouze osobou, jejímž jménem byla referenční služba plněna. Fakt, že se zpravidla bude jednat o osobu právnickou, tuto vazbu hodnocené zkušenosti a předmětu zakázky ještě oslabuje, neboť historická „zkušenost“ právnické osoby s plněním zakázky určitého druhu neznamená, že osoby, které za ni budou nynější zakázku plnit, budou vybaveny potřebným know how. Lze uzavřít, že hodnocení kvalifikace dodavatele není u nadlimitních (příp. podlimitních) zakázek vyloučeno, ale je třeba, aby zadavatel velmi přesvědčivě odůvodnil souvislost takového hodnotícího kritéria s předmětem veřejné zakázky.

57. Jak Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, zkušenosti dodavatele získané prostřednictvím referenčních zakázek jsou zadavatelem zohledněny v rámci posuzování splnění technické kvalifikace, kde slouží jako jedno z kritérií pro selekci dodavatelů způsobilých plnit předmět veřejné zakázky. Dále zadavatel zohlednil zkušenosti dodavatele s plněním referenčních zakázek v rámci hodnocení, kdy přidělil body za pozitivní hodnocení objednatele s plněním referenční zakázky. V případě hodnocení však lze jediné provázání s předmětem plnění veřejné zakázky spatřit v požadavku zadavatele na zkušenost s dodáním obdobného plnění v určité kvalitě, tato vazba je však velmi vágní a v podstatě referuje spíše právě k obecné zkušenosti dodavatele v daném oboru.

58. Úřad upozorňuje, že stěžejním dokumentem, v němž jsou případné souvislosti hodnoticích kritérií s předmětem plnění upraveny a zachyceny, je obvykle smlouva na veřejnou zakázku. Zadavatel ovšem ve smlouvě ani na jiném místě zadávací dokumentace nestanovil žádný požadavek, aby nějaká konkrétní skutečnost prokazovaná předmětnou referencí dodavatele byla použita při plnění předmětu veřejné zakázky. V šetřeném případě se tak hodnocené skutečnosti žádným způsobem neprojeví při realizaci veřejné zakázky. Úřad je toho názoru, že zadavatel mohl hodnotit např. způsob realizace referenční zakázky s ohledem na ekologické hledisko a následně zavázat dodavatele, aby totožným způsobem byl realizován předmět plnění šetřené veřejné zakázky. Pak by se již nejednalo o hodnocení kvalifikace jako celku, ale jednalo by se o hodnocení způsobu realizace zadávané veřejné zakázky. Zadavatel však v šetřeném případě nestanovil, že plnění šetřené veřejné zakázky má zahrnovat totožné činnosti a totožný způsob realizace jako v případě referenčních zakázek.

59. Nelze tak přisvědčit tvrzení zadavatele, že hodnoceným parametrům kvality služeb dodavatele odpovídá také závazný návrh smlouvy. Úřad konstatuje, že zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na možnost zadavatele kontrolovat kvalitu poskytnutých služeb, povinnost zhotovitele poskytovat služby s náležitou odbornou péčí, ustanovení o smluvní sankci apod., přičemž dle Úřadu se však jedná o natolik obecně formulované požadavky na včasné a kvalitní plnění šetřené veřejné zakázky, že nelze spatřovat konkrétní souvislost s plněním jiných, tj. hodnocených referenčních zakázek.

60. Úřad akcentuje, že neprovázanost hodnotícího kritéria se samotným předmětem plnění veřejné zakázky především plyne již ze samotné skutečnosti, že je zjevně posuzována předchozí (obecná) zkušenost dodavatele, a nikoliv nabídka samotná, tedy kvalita předmětu plnění veřejné zakázky. Skutečnost, že se dané kritérium nijak nepromítá do smlouvy na veřejnou zakázku, uvedené závěry jen potvrzuje. Dle Úřadu je otázkou, zda však vůbec existuje zákonný způsob, jak obecnou zkušenost dodavatele jako subjektu, tj. nikoli jako osob, které se budou přímo podílet na plnění zadávané veřejné zakázky, kdy na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, do kritérií hodnocení promítnout. Způsob, který zvolil zadavatel, však Úřad jako souladný se zákonem neshledal.

61. Úřad tedy uvádí, že zadavatel prostřednictvím kritéria kvality stanoveného v čl. 7.3. zadávací dokumentace vyjádřil pouze skutečnosti související s předmětem odlišné, referenční zakázky, a nikoli skutečnosti, které by měly spojitost s předmětem plnění zadávané veřejné zakázky, neboť veškeré skutečnosti související s plněním realizovaným v rámci předmětné referenční zakázky jsou promítnuty v zadávacích a smluvních podmínkách této referenční, a nikoli právě zadávané, veřejné zakázky.

62. Úřad přitom upozorňuje, že se v daném případě jedná o zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu, přičemž ustanovení zákona upravující postup zadavatele při zadávání nadlimitních veřejných zakázek na dodávky nestanoví ve vztahu k pravidlům pro hodnocení nabídek žádnou výjimku, a tedy i při zadávání šetřené veřejné zakázky měl zadavatel povinnost postupovat dle § 116 zákona, tj. za účelem hodnocení nabídek dle kritérií kvality byl zadavatel povinen stanovit taková kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky. V šetřeném případě však zadavatel požadavky § 116 odst. 1 zákona nenaplnil, neboť v čl. 7.3. zadávací dokumentace stanovil kritérium kvality, které nevyjadřuje žádná hlediska spojená s předmětem zadávané veřejné zakázky, nýbrž pouze hlediska spojená s předmětem referenční zakázky. Za kritérium kvality související s předmětem plnění veřejné zakázky by dle přesvědčení Úřadu bylo možno označit např. takové kritérium, v rámci něhož by zadavatel hodnotil, jakým způsobem bude provedena likvidace bioodpadu nebo jakou technikou bude realizován řez stromů apod., event. zkušenosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky v oblasti dendrologie aj.

63. Úřad tedy v obecné rovině uvádí, že zákon nevylučuje, aby zadavatel v rámci kritérií kvality hodnotil skutečnosti, které se svým obsahem nějak dotýkají kvalifikace dodavatelů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce, avšak při zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu je třeba současně splnit požadavky § 116 zákona. Může se např. jednat o technickou úroveň či způsob provádění konkrétní veřejné zakázky, ovšem v takových případech se již nejedná o vlastní obecnou kvalifikaci dodavatele jako celku, ale o požadavek na předložení co nejvýhodnějšího řešení dle zadavatelem předem konkretizovaných parametrů.

64. Úřad tak akcentuje, že pokud chce zadavatel v některém z kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, vždy tak (v nadlimitním režimu) musí učinit mj. v intencích § 116 odst. 1 zákona, tzn., že takové hodnotící kritérium musí mít souvislost s předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy hodnocené skutečnosti se do předmětu plnění musejí promítnout. V některých případech, s ohledem na předmět zadávané veřejné zakázky, může zadavatel za tímto účelem využít např. hodnocení dle kritéria uvedeného v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tzn., že v rámci hodnocení zohlední zkušenosti získané jednotlivými osobami, např. zaměstnanci dodavatele, přičemž ve vztahu k těmto osobám bude zároveň dále ve smlouvě na veřejnou zakázku uvedeno, že tyto osoby se budou podílet na plnění zadávané veřejné zakázky. Právě v totožnosti osob, jejichž zkušenosti budou předmětem hodnocení, a jimiž bude následně realizováno plnění zadávané veřejné zakázky, je naplněn požadavek souvislosti s předmětem zadávané veřejné zakázky. Pro použití uvedeného kritéria je ovšem nutné splnit podmínku, dle níž musí mít osoby, jejichž zkušenosti nebo jiné kvality budou předmětem hodnocení, podstatný význam na kvalitu plnění dané veřejné zakázky. Uvedené kritérium hodnocení je proto možné využít např. při zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou služby týkající se intelektuální činnosti, služby různých specialistů v oboru stavebnictví, architektury, či informačních technologií, projektových inženýrů atd. Aniž by přitom Úřad na tomto místě činil závěr ohledně toho, zda je hodnotící kritérium dle § 116 odst. 2 písm. e) zákona využitelné v případě šetřené veřejné zakázky (s ohledem na předmět jejího plnění), konstatuje Úřad, že zadavatel toto kritérium v šetřeném případě nevyužil, a proto se jeho aplikace na šetřený případ ani nemůže dovolávat, nýbrž využil kritérium technické kvalifikace dodavatele jako celku, které ovšem nemá žádnou souvislost s předmětem plnění zadávané veřejné zakázky. Kvalita dodavatele (jako celku) je pak vyjádřena schopností prokázat zadavatelem stanovené požadavky na kvalifikaci, a právě prostřednictvím kvalifikace pak dochází mj. k výběru kvalifikovaného okruhu dodavatelů, kteří by měli být schopni (řádně a včas) splnit předmět veřejné zakázky.

65. K námitce, že žádný z účastníků proti předmětné zadávací podmínce nebrojil, Úřad uvádí, že z této skutečnosti nelze bez dalšího dovozovat, že je postup zadavatele v souladu se zákonem.

66. K argumentu zadavatele týkajícímu se tvrzení, že § 116 odst. 2 zákona stanoví pouze demonstrativní výčet možných kvalitativních kritérií hodnocení a výslovně nezakazuje použít pro hodnocení reference dodavatele, lze uvést následující. Jak bylo vysvětleno v kontextu směrnice č. 2014/24/EU, je nutno kvalitativní kritéria spojit s předmětem plnění dané veřejné zakázky. Pokud taková spojitost nebyla nalezena, jak se stalo i v posuzovaném případě, není již dle Úřadu rozhodné, zda daná konkrétní možnost je výslovně zákonem zapovězena, či nikoliv. Předmětný demonstrativní výčet totiž rozvíjí základní definici kvalitativního kritéria obsaženou v § 116 odst. 1 zákona a zadavatelem stanovené kritérium, spočívající v hodnocení referencí, pod tuto definici podřadit nelze.

67. Vzhledem ke všemu výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky v rozporu s § 116 odst. 1 zákona, když v bodě 7.3. „Kvalita služeb dodavatele“ zadávací dokumentace stanovil jako kritérium kvality pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek účastníků zadávacího řízení kritérium s názvem „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“, v jehož rámci hodnotil způsob prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, neboť dodavatelé měli pro účely hodnocení předložit „služby poskytnuté dodavatelem, které současně splňují požadavky na významnou službu dle bodu 4.4.1. této zadávací dokumentace“, tj. seznam významných služeb realizovaných v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení, kdy „[v]ýznamnou službou se rozumí významná služba, jejímž předmětem byla správa a údržba veřejné zeleně, a to v kontinuální délce poskytování služby alespoň 12 měsíců, na ploše min. 15 ha a ve finančním objemu této významné služby min. 8 mil. Kč bez DPH za 12 měsíců kontinuálního poskytování služby“, přičemž za každou předloženou službu obdržel účastník zadávacího řízení pro účely hodnocení počet bodů v závislosti na počtu bodů získaných podle odpovědí v „Dotazníku spokojenosti“, ačkoli takto stanovené kritérium kvality nevyjadřuje kvalitativní, environmentální, ani sociální hlediska, která by byla spojená s předmětem veřejné zakázky.

K uložení nápravného opatření

68. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

69. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 116 odst. 1 zákona, když v bodě 7.3. zadávací dokumentace stanovil jako jedno z kritérií kvality pro hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení kritérium „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“, a tedy technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, ačkoli takto stanovené kritérium kvality nevyjadřuje kvalitativní, environmentální, ani sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

70. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

71. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

72. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

73. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal současně ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0153/2025/VZ uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení úhrady nákladů řízení

74. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

75. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

76. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000153.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. 

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy