Pokud chcete vyhledávat a prohlížet informace navázané ke struktuře zákona, přihlaste se.

ÚOHS-S0277/2025/VZ-16956/2025/500

VěcDodávka a podpora systému pro správu aktiv a rizik
Datum vydání09.05.25
InstanceI.
Související dokumentyPDF
Zdrojhttps://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-22873.html
I. Stupeň ÚOHS (S) ÚOHS-S0277/2025/VZ-16956/2025/500
Navazující obsah v Lexikonu Zobrazit


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 4. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Státní zemědělský intervenční fond, IČO 48133981, se sídlem Ve Smečkách 801/33, 110 00 Praha 1,
  • navrhovatel – DATACONS s.r.o., IČO 29018765, se sídlem Na Lysinách 92/8, 147 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a podpora systému pro správu aktiv a rizik“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–006185,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – DATACONS s.r.o., IČO 29018765, se sídlem Na Lysinách 92/8, 147 00 Praha 4 – ze dne 10. 4. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Státní zemědělský intervenční fond, IČO 48133981, se sídlem Ve Smečkách 801/33, 110 00 Praha 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a podpora systému pro správu aktiv a rizik“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–006185, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Státní zemědělský intervenční fond, IČO 48133981, se sídlem Ve Smečkách 801/33, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“), dne 28. 1. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka a podpora systému pro správu aktiv a rizik“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 1. 2025 pod ev. č. Z2025–006185 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2. Z čl. 2.2 za­dávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je „dodávka, implementace a uvedení do provozu nového systému pro řízení rizik“ a „servisní podpora po dobu 3 let včetně 600 hodin na vývoj produktu“.

3. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného dne 28. 1. 2025 ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 5 400 000 Kč bez DPH.

4. Zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržel mj. nabídku navrhovatele – DATACONS s.r.o., IČO 29018765, se sídlem Na Lysinách 92/8, 147 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“).

5. Dne 18. 3. 2025 zadavatel doručil navrhovateli oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“). Zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení s následujícím odůvodněním:

  • Přestože je v zadávací dokumentaci požadováno, aby byla licence poskytovaná dodavatelem z hlediska osobního rozsahu nabývána jako neomezená, navrhovatel nabídl produkt, který by podporoval 300 interních uživatelů zadavatele.
  • Navrhovatel ve své nabídce nepředložil vyplněnou specifikaci minimálních technických parametrů předmětu veřejné zakázky.

6. Dne 31. 3. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne směřující proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (dále jen „námitky“).

7. Rozhodnutím o námitkách ze dne 3. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo téhož dne doručeno navrhovateli, zadavatel námitky odmítl.

8. Navrhovatel následně dne 10. 4. 2025 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

9. Návrh směřuje proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel v návrhu brojí proti oběma důvodům svého vyloučení.

Omezenost licencí z hlediska osobního rozsahu

10. Navrhovatel předně uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci přímo nevyžadoval definovat v popisu nabízeného produktu, zda je poskytovaná licence omezená či neomezená.  

11. Požadavek na to, aby byla poskytovaná licence z hlediska osobního rozsahu neomezená, je uveden v příloze č. 4 zadávací dokumentace, kterou je návrh smlouvy na zajištění dodávky a podpory systému pro správu aktiv a rizik (dále jen „návrh smlouvy“).  Navrhovatel podotýká, že návrh smlouvy je pro něj závazný. Navrhovatel v rámci své nabídky předložil čestné prohlášení, že se s návrhem smlouvy vč. jeho příloh podrobně seznámil, akceptuje jej a je si vědom toho, že s ním předmětná smlouva bude uzavřena, bude-li vybrán k plnění veřejné zakázky. Z této skutečnosti navrhovatel dovozuje, že zadavateli nabídl licenci, která je z hlediska osobního rozsahu neomezená, a to plně v souladu s požadavkem vyjádřeným v návrhu smlouvy.

12. Navrhovatel uvádí, že jím nabízený softwarový nástroj počítá s neomezeným počtem uživatelů. Skutečnost, že navrhovatel v čl. 3 nabídky zmínil předpokládaný počet uživatelů softwarového nástroje (cca 300 uživatelů), nijak nesouvisí s konkrétním počtem nabízených licencí. Jedná se o předpoklad objemu uživatelů aktivně zúčastněných na procesu řízení rizik, který vychází ze znalosti navrhovatele ohledně prostředí zadavatele.

Nepředložení vyplněné specifikace minimálních technických parametrů předmětu veřejné zakázky

13. Navrhovatel podotýká, že zadavatel v čl. 9 zadávací dokumentace stanovil, že „dodavatel v nabídce nepředkládá vyplněný návrh smlouvy“. Zároveň zadavatel v čl. 19.6 návrhu smlouvy stanovil, že nedílnou součástí návrhu smlouvy jsou jeho přílohy.

14. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil specifikaci minimálních technických parametrů předmětu veřejné zakázky netransparentně a nesprávně jako přílohu č. 3 návrhu smlouvy.[2] Dle navrhovatele specifikace minimálních technických parametrů netvoří přílohu zadávací dokumentace, ale přílohu č. 3 návrhu smlouvy. Dle navrhovatele je tak nesporné, že předmětný dokument je přílohou smlouvy, a dodavatelé ho proto v rámci své nabídky v souladu s čl. 9 zadávací dokumentace nemají předkládat vyplněný. Navrhovatel je přesvědčen, že příloha č. 3 návrhu smlouvy nespadá do kategorie „ostatní dokumenty, které tvoří nabídku“ ve smyslu čl. 6.2 zadávací dokumentace, jak v rozhodnutí o námitkách nesprávně tvrdí zadavatel.

15. Navrhovatel zároveň poukazuje na to, že ve své nabídce výslovně uvádí, že jím nabízený produkt obsahuje všechny základní funkcionality risk managementu, které jsou v příloze č. 3 návrhu smlouvy popsány.

Obecně k vyloučení

16. Navrhovatel má s ohledem na výše uvedené skutečnosti za to, že splnil veškeré požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, a není tak dán důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel je proto přesvědčen, že zadavatel se v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení dopustil porušení zákona.

17. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel svým postupem porušil zásadu zákazu diskriminace, zásadu rovného zacházení a zásadu transparentnosti. Navrhovatel rovněž upozorňuje, že postup zadavatele je nehospodárný.

18. Navrhovatel dále zmiňuje, že zadavatel porušil zákon také nesprávným stanovením technických podmínek předmětu veřejné zakázky. Dle navrhovatele zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona a dále § 37 odst. 1 písm. b) zákona a § 89 zákona, neboť „nesprávně a neurčitě vymezil technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky“.

19. Navrhovatel se závěrem svého návrhu domáhá, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20. Úřad obdržel předmětný návrh navrhovatele dne 10. 4. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

21. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 11. 4. 2025.

23. Dne 17. 4. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

Omezenost licencí z hlediska osobního rozsahu

24. Zadavatel podotýká, že kromě zmínky o tom, že nabízený produkt by podporoval cca 300 interních uživatelů zadavatele, obsahuje nabídka navrhovatele konstatování, že navrhovatel „zajistí pořízení a správu maintenance systému pro Řízení aktiv a rizik, včetně sledování využití licencí a predikce jejich stavu na další rok. Při riziku porušení licenčních podmínek či vyčerpání licencí navrhne variantní řešení s finančním dopadem.“ Dle zadavatele je tak zřejmé, že nabídka počítá s možností vyčerpání licencí, z čehož vyplývá, že navrhovatel nabízí licenci, která je z osobního hlediska omezená. Zadavatel má za to, že jiným způsobem nabídku navrhovatele není možné interpretovat.

25. Dle zadavatele by účast navrhovatele v zadávacím řízení představovala riziko vzniku nekontrolovatelných vícenákladů (s ohledem na deklaraci navrhovatele, že by vyčerpání licencí vyžadovalo řešení s finančním dopadem), což je situace, které se chtěl zadavatel prostřednictvím požadavku na neomezenost licencí vyhnout. Zadavatel proto odmítá, že by při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení postupoval nehospodárně.

26. Zadavatel navíc podotýká, že nabídka navrhovatele je neporovnatelná s ostatními řádně podanými nabídkami, v nichž dodavatelé nabídli neomezený počet licencí. Zadavateli z nabídky navrhovatele nemůže být zřejmá celková cena nabízeného plnění.

Nepředložení vyplněné specifikace minimálních technických parametrů předmětu veřejné zakázky

27. Zadavatel tvrdí, že navrhovatel nedostál své povinnosti dostatečně specifikovat vlastnosti nabízeného produktu pouhým obecným konstatováním, že jím nabízený softwarový nástroj obsahuje všechny základní funkcionality risk managementu popsané v příloze č. 3 návrhu smlouvy. Dle zadavatele je takové prohlášení pro svou obecnost neurčité. Nadto nešlo pouze o splnění základních funkcionalit risk managementu, ale také o splnění dalších požadavků uvedených v příloze č. 3 návrhu smlouvy (tj. požadavků na evidenci a správu aktiv, rizik a uživatelů systému), přičemž splnění těchto požadavků navrhovatel ve své nabídce ani obecně neprohlásil. Zadavatel uvádí, že nabídka navrhovatele je natolik neurčitá, že je nepřezkoumatelná.

Obecně k návrhu

28. Zadavatel je přesvědčen, že nabídka navrhovatele nesplňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. Zadavatel konstatuje, že je odpovědností navrhovatele, aby podal nabídku kompletní, správnou a odpovídající požadavkům zadavatele.

29. Zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 1. 6. 2020, č. j. ÚOHS-16053/2020/323/MPe, s tím, že v daném rozhodnutí byl aprobován postup zadavatele, který vyloučil ze zadávacího řízení dodavatele, jehož nabídka neodpovídala zadávacím podmínkám.

30. Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že zadavatel „nesprávně a neurčitě vymezil technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky“, zadavatel uvádí, že se jedná o nepřípustné uplatnění argumentace, která nebyla uvedena v námitkách. Dle zadavatele je dané tvrzení navíc nepravdivé, neboť zadávací dokumentace byla vyhotovena způsobem, který je v dané oblasti standardně považován za srozumitelný. Navrhovatel se mohl proti zadávacím podmínkám bránit prostřednictvím námitek, což neučinil.

31. Zadavatel uvádí, že vyloučením navrhovatele neporušil žádnou ze zásad zakotvených v § 6 zákona. Zadavatel je přesvědčen, že jediným způsobem, kterým by mohl navrhovatel zajistit soulad své nabídky s požadavky zadávací dokumentace, by byla materiální změna nabídky, která je dle § 46 odst. 2 zákona nepřípustná. Zadavatel proto navrhovatele nevyzýval k vysvětlení nabídky. Zadavateli v dané situaci nezbývala jiná možnost než vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení.

32. Zadavatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

33. Usnesením ze dne 29. 4. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí.

34. Dne 6. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům z téhož dne. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům opakuje svou argumentaci obsaženou v návrhu a uvádí, že z jeho nabídky „nesporně vyplývá, že je ztotožněn a akceptuje veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a tvrzení zadavatele o opaku nelze v žádném případě přijmout.“ Dle navrhovatele nelze vady zadávací dokumentace zastínit tvrzením o neurčitosti nabídky navrhovatele.

ZÁVĚRY ÚŘADU

35. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

36. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

37. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

38. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

39. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

40. Podle § 37 odst. 1 zákona může podmínky účasti v zadávacím řízení zadavatel stanovit jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

41. Podle věty první § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky.

42. Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a)      posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b)      snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c)      hodnocení nabídek,

d)      pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.

43. Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

44. Podle § 39 odst. 5 zákona platí, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

45. Podle § 46 odst. 2 zákona platí, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

46. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

47. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

48. Podle věty druhé § 251 odst. 4 zákona platí, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Relevantní zjištěné skutečnosti

49. V čl. 9 zadávací dokumentace se uvádí, že:

„Zadavatel stanovil obchodní podmínky formou návrhu smlouvy v Příloze č. 4 zadávací dokumentace (dále jen ‚návrh smlouvy‘). Tento návrh smlouvy je pro dodavatele závazný.“

50. Dle čl. 13.3 návrhu smlouvy platí, že:

„Bude-li předmětem dodání nebo výsledkem plnění nebo jiné činnosti Poskytovatele (popř. jeho poddodavatele či jiné třetí osoby) dle této Smlouvy předmět naplňující znaky autorského díla (dále jen ‚Autorské dílo‘) ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů […], Poskytovatel poskytuje a Objednatel nabývá dnem předání Autorského díla Objednateli dle této Smlouvy právo užívat takové Autorské dílo (dále jen ‚maintenance‘), a to v rozsahu dle této Smlouvy.“

51. V čl. 13.4 návrhu smlouvy je stanoveno následující:

„Bude-li Autorským dílem počítačový program, je Licence Poskytovatelem poskytována a Objednatelem nabývána:

-          jako úplatná, přičemž úplata je zahrnuta v Ceně Služeb;

-          jako nevýhradní;

-          z hlediska časového rozsahu minimálně na dobu trvání všech majetkových práv k předmětu Licence;

-          z hlediska územního rozsahu pro území České republiky;

-          z hlediska věcného rozsahu (způsobu užití) tak, že opravňuje k takovým způsobům užití, které jsou potřebné nebo nezbytné k tomu, aby bylo Autorské dílo, resp. danou část Autorského díla, možné užívat k účelu sjednanému touto Smlouvou nebo účelu z této Smlouvy vyplývajícímu (zejména tak, aby rozsah způsobů užití naplnil potřeby Objednatele v rámci užívání SW nástroje na Řízení aktiv a rizik při výkonu jeho činnosti),

-          z hlediska osobního rozsahu jako neomezená.“

52. V čl. 13.5 návrhu smlouvy je stanoveno následující:

„Bude-li Autorským dílem jiný předmět než počítačový program (dále jen ‚Obecné autorské dílo‘), je Licence Poskytovatelem poskytována a Objednatelem nabývána:

-          jako úplatná, přičemž úplata je zahrnuta v Ceně Služeb;

-          jako nevýhradní;

-          z hlediska časového rozsahu minimálně na dobu trvání všech majetkových práv k předmětu Licence;

-          z hlediska územního rozsahu pro území České republiky;

-          z hlediska věcného rozsahu (způsobu užití) tak, že opravňuje ke všem známým a možným způsobům užití, které povaha Obecného autorského díla, resp. dané části Obecného autorského díla, připouští, a které nejsou v rozporu s právními předpisy, zejména k takovým způsobům užití, které jsou potřebné nebo nezbytné k tomu, aby bylo Obecné autorské dílo, resp. danou část Obecného autorského díla, možné užívat k účelu sjednanému touto Smlouvou nebo účelu z této Smlouvy vyplývajícímu;

-          z hlediska osobního rozsahu jako neomezená.“

53. V čl. 3 nabídky navrhovatele jsou ve vztahu k nabízenému plnění uvedeny mj. následující informace:

„Předmětem nabídky jsou služby spojené se softwarovým nástrojem na Řízení aktiv a rizik. Součástí dodávky je samotný nástroj splňující všechny požadavky uvedené v příloze č. 3 smlouvy. 

Zajištění maintenance na SW vybavení a řešení nástroje na Řízení aktiv a rizik 

Poskytovatel zajistí pořízení a správu maintenance systému pro Řízení aktiv a rizik, včetně sledování využití licencí a predikce jejich stavu na další rok. Při riziku porušení licenčních podmínek či vyčerpání licencí navrhne variantní řešení s finančním dopadem. Dále bude vyhodnocovat dobu podpory SW produktů výrobcem.

Vlastní provoz a správa aplikační vrstvy nástroje na Řízení aktiv a rizik 

Poskytovatel zajistí nepřetržitý provoz všech modulů a komponent systému pro Řízení aktiv a rizik na aplikační úrovni v prostředích PROD a TEST. Služba zahrnuje správnou funkcionalitu pro uživatele, integraci s jinými systémy a údržbu, včetně bezpečnostních záplat a nových verzí. Systém bude podporovat cca 300 interních uživatelů Objednatele. Provoz zahrnuje expertní služby k zajištění dostupnosti a správného fungování všech implementovaných funkcí.“[3]

54. V krycím listu nabídky navrhovatele je obsaženo následující čestné prohlášení:

„Výše uvedený dodavatel tímto čestně prohlašuje, že plně a bezvýhradně akceptuje návrh smlouvy dle Přílohy č. 4 zadávací dokumentace, a je si vědom toho, že tento návrh smlouvy s ním bude uzavřen, bude-li vybrán k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.“

55. V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení je zadavatelem uvedeno, že „podle čl. 13 odst. 13.4 a 13.5 smlouvy je požadováno, aby licence poskytovatelem poskytovaná a objednatelem nabývaná, byla z hlediska osobního rozsahu nabývána jako neomezená. Účastník naproti tomu nabízí produkt, který by podporoval 300 interních uživatelů objednatele. Účastník dále nepředložil vyplněné specifikace minimálních technických parametrů veřejné zakázky. S ohledem na shora uvedené dospěl Zadavatel k závěru, že nabídka Účastníka nesplnila zadávací podmínky, když nabídka Účastníka neobsahuje návrh předmětu plnění veřejné zakázky v souladu se zadávací dokumentací, a proto byl Účastník vyloučen ze zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.“

Posouzení Úřadem

56. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky, kterými se též musí řídit dodavatelé. Mezi tyto podmínky patří i podmínky účasti, jimiž se rozumí mj. technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky. Podstatou podmínek účasti je skutečnost, že představují kritéria, která musí být ze strany dodavatele naplněna, aby bylo možné s tímto dodavatelem uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Splnění podmínek účasti účastníkem zadávacího řízení přitom posuzuje zadavatel na základě podmínek stanovených v zadávací dokumentaci a na základě údajů obsažených v nabídce daného dodavatele.

57. Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel se zpravidla (vyjma zákonem stanovených výjimek) může rozhodnout, zda při výběru dodavatele přistoupí nejprve k posouzení splnění podmínek účasti účastníků zadávacího řízení či zda nejprve provede hodnocení nabídek a k posouzení splnění podmínek účasti přistoupí až následně ve vztahu k dodavateli, jehož nabídka byla v rámci hodnocení vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Současně však platí, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí být u vybraného dodavatele provedeno vždy.

58. Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce (popř. též v doplnění či objasnění nabídky) prokázané, že vybraný dodavatel zadavatelem stanovené zadávací podmínky splňuje, respektive že nabídka dodavatele, jenž by se měl stát vybraným dodavatelem pro účely realizace poptávaného plnění, stanovené podmínky zadavatele (a to i podmínky vymezující předmět plnění) naplňuje. Současně přitom nelze odhlédnout od skutečnosti, že – jak již bylo v minulosti judikováno i Nejvyšším správním soudem – stejně jako zadavatel odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, odpovídá plně i účastník zadávacího řízení za svou nabídku (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2022, č. j. 7 As 418/2021–31). To však s ohledem na § 39 odst. 2 písm. a) zákona nezbavuje zadavatele povinnosti ověřit splnění podmínek účasti, neboť dle citovaného ustanovení výběr dodavatele probíhá právě na základě posouzení těchto podmínek.

59. V této souvislosti je vhodné též připomenout, že zákon stanovuje základní výčet skutkových podstat, při jejichž naplnění je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, přičemž základním pravidlem je, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze v případech, které výslovně uvádí zákon. Důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s předkládáním údajů, dokladů, vzorků nebo modelů v zadávacím řízení, jimiž by mělo být prokázáno splnění zadávacích podmínek, upravuje § 48 odst. 2 zákona. Konkrétně § 48 odst. 2 písm. a) zákona opravňuje zadavatele vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, pokud jím předložené údaje, doklady, vzorky či modely neodpovídají zadávacím podmínkám či pokud nebyly v požadované lhůtě vůbec předloženy.

60. V šetřeném případě je z čl. 13.4 a 13.5 návrhu smlouvy, který tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace, zřejmé, že zadavatel jako jednu z technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky stanovil požadavek na to, aby byly licence poskytované vybraným dodavatelem nabývány zadavatelem z hlediska osobního rozsahu jako neomezené. Nepochybně se jedná o podmínku účasti v zadávacím řízení, tj. kritérium, které musí dodavatelem nabízené plnění splňovat, aby s daným dodavatelem bylo možné uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Pokud by nabídka dodavatele předmětnou podmínku nesplňovala, zadavatel by byl v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona nepochybně oprávněn vyloučit daného dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu, že jím předložené údaje a doklady neodpovídají zadávacím podmínkám.

61. Úřad konstatuje, že z nabídky navrhovatele zcela jednoznačně vyplývá, že navrhovatelem nabízené plnění zahrnuje licence, které z hlediska osobního rozsahu nelze považovat za neomezené. Tato skutečnost je zřejmá nejen z tvrzení navrhovatele, podle nějž má nabízený systém „podporovat cca 300 interních uživatelů objednatele“, ale především z deklarace, že navrhovatel „při riziku porušení licenčních podmínek či vyčerpání licencí navrhne variantní řešení s finančním dopadem“. Úřad je přesvědčen, že v kontextu předmětných dvou informací je možné nabídku racionálně vykládat jedině tak, že nabízený produkt obsahuje licence, které jsou z hlediska osobního rozsahu omezené, neboť navrhovatel nejenže vyčísluje, jaký konkrétní počet uživatelů má jeho produkt podporovat (byť údajně pouze odhadem), ale zejména zcela explicitně připouští možnost vyčerpání licencí, kdy navíc dokonce konstatuje, že by taková situace vyžadovala řešení, které by na zadavatele mělo finanční dopad. Jestliže je možné, aby nastal stav, kdy budou licence poskytované navrhovatelem vyčerpány (přičemž pokud by takové riziko neexistovalo, nedávalo by logický smysl se s ním v nabídce výslovně vypořádávat), nepochybně nelze tvrdit, že nabízené licence jsou z hlediska osobního rozsahu neomezené, když neomezenost je v daném kontextu ze své podstaty vlastností spočívající v objektivní ne­možnosti kvantitativního vyčerpání. Licence nabízené navrhovatelem tak nemohou být považovány za neomezené, když nabídka navrhovatele zjevně počítá s potencialitou jejich vyčerpání, kterou navíc zatěžuje nutností dodatečných finančních výdajů.

62. Je přitom nutné podotknout, že na těchto závěrech Úřadu by se nic nezměnilo, ani pokud by Úřad připustil argumentaci navrhovatele, podle níž bylo tvrzení o podpoře 300 uživatelů pouhým odhadem, který s počtem poskytovaných licencí nikterak nesouvisí; Úřad nicméně poznamenává, že předmětná argumentace navrhovatele, která navíc není podložena žádnými konkrétními skutečnostmi nebo důkazy, v celkovém kontextu nabídky, jež explicitně počítá s možností vyčerpání licencí, může jen stěží obstát. V každém případě však platí, že bez ohledu na to, kolik má navrhovatelem nabízený produkt podporovat uživatelů, Úřad má za zcela nepochybné, že nabídku navrhovatele je (vzhledem k tomu, že v ní navrhovatel výslovně připustit, že může dojít k vyčerpání jím nabízených licencí) třeba vykládat tak, že zjevně není naplněn požadavek zadavatele na to, aby byly poskytované licence nabývány zadavatelem z hlediska osobního rozsahu jako neomezené.

63. Úřad dále konstatuje, že skutečnost, že navrhovatel v rámci své nabídky učinil čestné prohlášení o tom, že „plně a bezvýhradně akceptuje návrh smlouvy dle Přílohy č. 4 zadávací dokumentace“, nemůže nikterak zhojit, resp. nahradit výslovnou deklaraci navrhovatele ve vztahu k možnosti vyčerpání nabízených licencí, z níž jednoznačně plyne, že předmětné licence v rozporu s čl. 13.4 a 13.5 návrhu smlouvy nejsou koncipovány jako neomezené. Pokud dodavatel ve své nabídce v obecné rovině prohlásí, že jím nabízené plnění vyhovuje veškerým požadavkům zadavatele, a zároveň konkrétně specifikuje určité vlastnosti daného plnění, které požadavky zadavatele evidentně nesplňují (nebo jsou s nimi dokonce v příkrém rozporu), nepochybně není možné, aby se daný dodavatel svého obecného prohlášení následně dovolával a tvrdil, že nabídku je potřeba vykládat tak, že vyhovuje zadávacím podmínkám. To, že byl soulad s požadavky zadavatele v nabídce obecně deklarován, nemůže být důvodem pro automatickou akceptaci nabídky jako vyhovující, pokud konkrétní specifikace nabízeného plnění jednoznačně vypovídá o tom, že požadavky zadavatele nejsou naplněny.

64. Je rovněž nutné podotknout, že navrhovatel jakožto účastník zadávacího řízení nese za obsah své nabídky plnou odpovědnost. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že odpovědnost za správnost a úplnost podané nabídky nese v zadávacím řízení dodavatel; např. v již výše uvedeném rozsudku ze dne 15. 6. 2022, č. j. 7 As 418/2021–31 Nejvyšší správní soud připomněl svou judikaturu, podle které „je to […] účastník (stěžovatel), nikoliv zadavatel, kdo nese zodpovědnost za správnost a úplnost podané nabídky. Stejně jako zadavatel odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, odpovídá uchazeč za svou nabídku (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2015, č. j. 10 As 202/2014 ‑ 42, ze dne 11. 9. 2018, č. j. 6 As 172/2018 ‑ 44, atp.) […] zadávací řízení představuje formalizovaný postup, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům pro konkrétního uchazeče projevujícím se například i ve ztrátě příležitosti se o zakázku ucházet a následně ji plnit.“ Jak tedy konstatoval i předseda Úřadu ve svém rozhodnutí ze dne 13. 5. 2020, č. j. ÚOHS-14102/2020/322/DJa, zadávací řízení je přísně formalizovaný postup, kde jakékoliv pochybení může z pohledu dodavatele způsobit fatální důsledky. Jestliže tedy navrhovatel připravil nabídku, z níž vyplývá, že jím nabízené plnění nevyhovuje zadávacím podmínkám, není podstatné, zda se jednalo o záměr nebo zda na straně navrhovatele došlo k pochybení. Navrhovatel si s ohledem na znění zadávacích podmínek musel být vědom toho, jaké následky bude mít podání nabídky v rozporu s požadavky zadavatele, a to lze proto klást pouze k jeho tíži.

65. Úřad dále poznamenává, že na posuzovanou věc nemá žádný vliv, zda zadavatel v zadávací dokumentaci vyžadoval, aby dodavatelé v nabídkách explicitně definovali, jestli jsou jimi nabízené licence omezené či neomezené. Zadavatel v čl. 13.4 a 13.5 návrhu smlouvy požadoval, aby byly licence poskytované dodavatelem nabývány zadavatelem z hlediska osobního rozsahu jako neomezené, a navrhovatel ve své nabídce, za kterou nese plnou odpovědnost, výslovně prohlásil, že nabízí licence, u nichž existuje možnost jejich vyčerpání. Bez ohledu na to, zda byl navrhovatel povinen údaj o omezenosti či neomezenosti nabízených licencí ve své nabídce uvést, je zcela zjevné, že součástí nabídky z vlastní vůle učinil informace, z nichž daný údaj nepopiratelně vyplývá. Zadavatel přitom na základě poskytnutých informací oprávněně dospěl k závěru, že navrhovatelem nabízené plnění požadavek na neomezenost licencí nesplňuje.   

66. Úřad dále považuje za nutné podotknout, že navrhovatel ve svých námitkách ani v návrhu ve vztahu ke svému tvrzení o možnosti vyčerpání licencí nenabízí žádnou konkrétní argumentaci či vysvětlení. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že navrhovatel nabídl produkt, který bude podporovat 300 uživatelů, což je v rozporu s požadavkem zadavatele na neomezenost poskytovaných licencí; poté, co navrhovatel v námitkách argumentoval, že se jednalo o pouhý odhad, který s počtem poskytovaných licencí nikterak nesouvisí, zadavatel v rozhodnutí o námitkách poukázal právě na skutečnost, že navrhovatel ve své nabídce deklaruje možnost vyčerpání licencí. Na to již navrhovatel žádným relevantním způsobem nezareagoval a v návrhu pouze zopakoval, že uvedený počet 300 uživatelů je pouhým předpokladem nijak nesouvisejícím s konkrétním počtem nabízených licencí a že z čestného prohlášení o akceptaci návrhu smlouvy, které navrhovatel učinil v nabídce, lze dovodit, že zadavateli nabídl licenci, jež je z hlediska osobního rozsahu neomezená. Úřad se proto nemůže zabývat vypořádáním argumentace navrhovatele ve vztahu k tomu, proč by připuštění možnosti vyčerpání licencí v nabídce nemělo znamenat, že dané licence nelze označit za neomezené, neboť navrhovatel žádnou takovou relevantní argumentaci nepředložil.  

67. Úřad tak na základě výše uvedeného uzavírá, že nabídka navrhovatele nesplnila zadávací podmínky, a to konkrétně v čl. 13.4 a 13.5 návrhu smlouvy vyjádřený požadavek zadavatele na to, aby byly dodavatelem poskytované licence zadavatelem nabývány z hlediska osobního rozsahu jako neomezené. Zadavatel proto nepochybil, když zadavatele vyloučil ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť údaje, které navrhovatel ve své nabídce předložil, nesplňují zadávací podmínky.

68. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad dospěl k závěru, že zadavatel byl oprávněn navrhovatele vyloučit ze zadávacího řízení minimálně z výše popsaného důvodu (omezenost nabízených licencí z hlediska osobního rozsahu), v souladu se zásadou procesní ekonomie Úřad dále nezkoumal oprávněnost druhého důvodu pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (nepředložení vyplněné specifikace minimálních technických parametrů předmětu veřejné zakázky), neboť jeho posouzení by bylo nadbytečné v situaci, kdy existence důvodu pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení již byla ve správním řízení postavena na jisto, a přezkoumání dalšího důvodu pro vyloučení by tedy nemohlo mít na rozhodnutí ve věci vliv.

69. Nad rámec uvedeného Úřad upozorňuje, že jestliže navrhovatel v rámci své argumentace v návrhu zmiňuje, že zadavatel „nesprávně a neurčitě vymezil technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky“, je nutné poznamenat, že toto tvrzení nebylo předmětem námitek navrhovatele, v nichž navrhovatel brojil toliko proti svému vyloučení a nikterak nerozporoval obsah zadávacích podmínek. S ohledem na § 251 odst. 4 zákona (podle nějž Úřad k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli) tak Úřadu nepřísluší se předmětnou argumentací navrhovatele zabývat. Pokud chtěl navrhovatel napadnout zákonnost stanovení zadávacích podmínek, měl tak učinit v řádně a včas podaných námitkách ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona.

70. S ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky Úřad uzavírá, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Státní zemědělský intervenční fond, Ve Smečkách 801/33, 110 00 Praha 1

2. DATACONS s.r.o., Na Lysinách 92/8, 147 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona k okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.                                      

[2] Zřejmě se jedná o chybu v psaní navrhovatele a mělo zde být uvedeno „přílohu č. 3 zadávací dokumentace“. Zadavatel přílohu č. 3 návrhu smlouvy v jejím záhlaví skutečně označil jako přílohu č. 3 zadávací dokumentace.

[3] Zvýraznění provedeno Úřadem.