ÚOHS-S0207/2025/VZ-16542/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 3. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha,
• navrhovatel – STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha,
• vybraný dodavatel – Společnost pro I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876, jejímiž společníky jsou:
• IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno a
• MONVIA MORAVA, a.s., IČO 19334290, se sídlem Dělnická 884/41, Prostřední Suchá, 735 64 Havířov

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–015387 ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 4. 2024 pod ev. č. 218113–2024 ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–015387 ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 4. 2024 pod ev. č. 218113–2024 ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 4. 3. 2025 o námitkách navrhovatele – STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha – jež byly zadavateli doručeny dne 18. 2. 2025, podrobně nevyjádřil k námitce jmenovaného navrhovatele, podle níž doba omezení dopravy v délce 60 dnů uvedená v nabídce vybraného dodavatele – Společnost pro I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876, jejímiž společníky jsou: IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno a MONVIA MORAVA, a.s., IČO 19334290, se sídlem Dělnická 884/41, Prostřední Suchá, 735 64 Havířov – pro účely hodnocení v rámci hodnoticího kritéria „Omezení dopravy na silnici I/35 do jednoho jízdního pruhu pro oba směry jízdy (střídavá jízda obou směrů jízdy jedním jízdním pruhem) v kalendářních dnech“ není reálně splnitelná, čímž se rozhodnutí zadavatele ze dne 4. 3. 2025 o námitkách citovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí jmenovaného zadavatele ze dne 4. 3. 2025 o námitkách navrhovatele – STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha – vydané v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–015387 ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 4. 2024 pod ev. č. 218113–2024 ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S207/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha – ze dne 14. 3. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–015387 ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 4. 2024 pod ev. č. 218113–2024 ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých). 

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s.p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha zahájil dne 11. 4. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek 12. 4. 2024 pod ev. č. Z2024–015387 ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 4. 2024 pod ev. č. 218113–2024 ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle bodu 2.1. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky provedení stavebních prací dle zadávací dokumentace a jejích příloh.

3. Dle bodu 2.2. zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 191 626 000 Kč bez DPH.

4. Dne 3. 2. 2025 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení nedatované rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele (dále jen „rozhodnutí o výběru“), kterým rozhodl o výběru dodavatele – Společnost pro I/35 Zašová, křižovatka se silnicí III/01876, jejímiž společníky jsou: IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno a MONVIA MORAVA, a.s., IČO 19334290, se sídlem Dělnická 884/41, Prostřední Suchá, 735 64 Havířov (dále jen „vybraný dodavatel“). Přílohou rozhodnutí o výběru zadavatel učinil zprávu o hodnocení nabídek ze dne 28.  11. 2024 a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele podepsaného dne 3. 2. 2025.

5. Dne 18. 2. 2025 podal navrhovatel – STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) námitky proti rozhodnutí o výběru z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím ze dne 4. 3. 2025, které bylo doručeno navrhovateli dne 5. 3. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel podané námitky odmítl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vyřízení námitek nesouhlasil, podal dne 14. 3. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

7. Navrhovatel předně v návrhu konstatuje, že z rozhodnutí o výběru vyplývá, že vybraný dodavatel uvedl v kritériu hodnocení „Omezení dopravy na silnici I/35 do jednoho jízdního pruhu pro oba směry jízdy (střídavá jízda obou směrů jízdy jedním jízdním pruhem) v kalendářních dnech“ dobu omezení dopravy v délce 60 kalendářních dnů; předběžná minimální doba omezení dopravy byla přitom zadavatelem stanovena na 120 kalendářních dnů. Navrhovatel v souvislosti s tím uvádí, že nabídka vybraného dodavatele mj. počítá s použitím jiného materiálu, než je stanoveno v soupisu prací, s prováděním mikropilotážních prací, které jsou za podmínek staveniště nerealizovatelné, a s prováděním prací dle harmonogramu, který je v rozporu s technickými kvalitativními podmínkami (dále jen „TKP“) a zadáním zadavatele. Navrhovatel uvádí, že všechny související skutečnosti jsou podrobně rozvedeny v námitkách. Navrhovatel je s ohledem na výše uvedené přesvědčen, že obsah nabídky vybraného dodavatele je v rozporu se zadávacími podmínkami a zároveň představuje nepřípustnou variantu nabídky.

8. Navrhovatel uvádí, že zadavatel akceptuje situaci, kdy dodavatel zamýšlí použít při provádění stavebních prací určitou položku ze soupisu stavebních prací v kvalitě dle vlastního uvážení, pokud tato bude splňovat minimální kvalitativní požadavky dle zadávací dokumentace. Navrhovatel je přesvědčen, že taková situace má za následek podání vzájemně neporovnatelných nabídek. Navrhovatel je toho názoru, že pokud účastníci (nebo jen jejich část) nacení do své nabídky položku s odlišnou kvalitou, tak buď nedodrží zadávací podmínky oceněním jiné položky než uvedené v soupisu prací, nebo nebude při hodnocení nabídek možné vzájemně srovnávat nabídky s různými typy materiálu. Se záměnou položky nelze dle navrhovatele kalkulovat ani z důvodů dle § 222 zákona.

9. Navrhovatel dále poukazuje na obsah návrhu smlouvy a na přílohu zadávací dokumentace „Postup při variacích“, kde zadavatel dle navrhovatele podmiňuje provedení variace návrhem nebo souhlasem objednatele.

10. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel nedostál své zákonné povinnosti vyjádřit se podrobně a srozumitelně k podaným námitkám. Navrhovatel dle svých slov vynaložil značné úsilí na to, aby v námitkách uvedl veškeré relevantní technické argumenty prokazující nepřípustnost řešení navrženého vybraným dodavatelem za účelem zdůvodnění proveditelnosti jím nabídnuté doby omezení dopravy v rámci hodnoticího kritéria. Navrhovatel uvádí, že se zadavatel s námitkami vypořádal pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Dle názoru navrhovatele zadavatel svůj postup žádným konkrétním způsobem nezdůvodňuje.

11. Navrhovatel dále uvádí, že chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, je „de facto nucen podat tento návrh k Úřadu toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě Zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní – přičemž nelze přehlížet, že s podáním návrhu je spojena i povinnost složit peněžitou kauci. S ohledem na uvedené konstruoval zákonodárce takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.“

12. Dále navrhovatel konstatuje, že o existenci části dokumentů, o nichž zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že byly předloženy vybraným dodavatelem, se dozvěděl až na základě rozhodnutí o námitkách. Dle názoru navrhovatele měl zadavatel skutečnosti z těchto dokumentů vyplývající uvést do hodnocení. Navrhovatel uvádí, že neměl jinou možnost než vycházet pouze ze skutečností uvedených ve zprávě o hodnocení nabídek a spoléhal na to, že se mu dostane dostatečně podrobného a srozumitelného vysvětlení v rozhodnutí o námitkách, což se ale nestalo. Dle názoru navrhovatele měl zadavatel veškeré údaje, na základě nichž posoudil nabídku vybraného dodavatele jako reálnou, transparentně popsat již ve zprávě po hodnocení, nejpozději však v rozhodnutí o námitkách, avšak zadavatel tak neučinil a argumentuje dle navrhovatele pouze lichými tvrzeními bez doložení relevantních skutečností.

13. Navrhovatel závěrem navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru včetně jeho příloh, jakož i kroky tomuto předcházející, včetně posouzení a hodnocení nabídek, eventuálně aby zrušil rozhodnutí o námitkách pro jeho nepřezkoumatelnost.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 14. 3. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

15. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 3. 2025.

17. Dne 24. 3. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne a dokumentaci o zadávacím řízení, současně zadavatel udělil Úřadu přístup do elektronického nástroje zadavatele.

Vyjádření zadavatele k návrhu

18. Zadavatel předně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách.

19. Zadavatel uvádí, že v rozhodnutí o námitkách navrhovateli sdělil, proč se v případě nabídky vybraného dodavatele nejedná o nepřípustně variantní, a tedy neporovnatelnou nabídku, dále zadavatel uvádí, že v rozhodnutí o námitkách uvedl své vyjádření ohledně technické proveditelnosti nabídky, a to včetně identifikace dokumentů, na jejichž základě mj. posoudil nabídku jako realizovatelnou.

20. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel v námitkách dokládá technickou nerealizovatelnost zakázky v navrženém termínu např. minimální kritickou cestou včetně časové náročnosti jednotlivých úkonů, avšak není zřejmé, na základě čeho navrhovatel časovou náročnost jednotlivých úkonů stanovil. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel netvrdí, že jeho návrh minimální kritické cesty je bezpodmínečný, dle zadavatele sám navrhovatel uvádí, že všichni účastníci musí dodržet rámcově stejný postup výstavby, tedy je možné dosažení rozdílných termínů.

21. Zadavatel konstatuje, že na základě námitek navrhovatele mu nevznikly relevantní pochybnosti, které by z jeho strany bylo nutné rozptýlit. Zadavatel rovněž konstatuje, že s přihlédnutím k tomu, že námitky jsou postaveny na „odhadu stěžovatele založeném na jeho dlouholetých zkušenostech“, nepovažoval za účelné vypořádávat námitky „větu od věty a slovo od slova“. Zadavatel je přesvědčen, že rozhodnutí o námitkách naplňuje požadavky dle § 254 odst. 1 zákona.

22. K námitce navrhovatele, že mu není zřejmý účel tvrzení zadavatele, že „u položky obsahující vyšší třídu betonu není přípustná variace s jinou cenou položky“ uvedeného v rozhodnutí o námitkách, zadavatel uvádí, že vybraný dodavatel použije na vlastní náklady vyšší třídu betonu, aby dosáhl v zadávací dokumentaci požadovaných parametrů v dřívějším termínu než za 28 dní, jak by tomu bylo v případě třídy betonu C30/37. Zadavatel je toho názoru, že se nemůže jednat o variantní nabídku dle § 102 zákona, neboť je stále požadována třída betonu C30/37 jako minimální ve smyslu přílohy zadávací dokumentace č. 5 „Technická specifikace“, kde je uvedeno, že „Je-li v zadávací dokumentaci definován konkrétní výrobek nebo vlastnost (např. pevnost betonu), má se za to, že je tím definován minimální požadovaný standard.“

23. Zadavatel je toho názoru, že postup vybraného dodavatele nepředstavuje ani variaci nabídky, ani nevede k neporovnatelnosti nabídek, neboť dodavatel, který použije vyšší třídu betonu, oceňuje ve své nabídce stále stejnou položku jako ostatní účastníci zadávacího řízení a tato je pak i fakturována.

24. Zadavatel je toho názoru, že si navrhovatel z vlastní zkušenosti musí být vědom toho, že při využití odpovídajícího úsilí, pracovních kapacit a materiálů o příslušných vlastnostech, jsou dodavatelé v rámci hospodářské soutěže schopni předkládat až nečekaně atraktivní nabídky a následně je také realizovat.

25. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítnul.

Další průběh správního řízení

26. Usnesením ze dne 8. 4. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech provedených v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení.

27. Usnesením ze dne 8. 4. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se
k podkladům rozhodnutí.

28. Úřad obdržel dne 15. 4. 2025 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Zadavatel a vybraný dodavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

29. Rozhodnutím ze dne 28. 4. 2025 Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 4. 2025

30. Navrhovatel předně uvádí, že trvá na tom, že zadavatel nevypořádal jeho námitky v souladu se zákonem.

31. K tvrzení zadavatele, že námitky navrhovatele jsou založeny na jeho pouhém odhadu, navrhovatel uvádí, že toto tvrzení je zavádějící, účelové a matoucí, neboť odkaz na svůj odhad využil pouze pro dílčí část námitek týkající se provedení mikropilotáže. Dle navrhovatele zadavatel v rozporu se zásadou transparentnosti dostatečně neobeznámil navrhovatele a další účastníky zadávacího řízení se svými myšlenkovými postupy předcházejícími akceptaci nabídky vybraného dodavatele, tedy navrhovateli nezbylo nic jiného, než opřít svou argumentaci ve vztahu k dané dílčí části námitek o svůj odhad týkající se časového úseku pro provedení mikropilotáže.

32. Navrhovatel dále uvádí, že „skutečnost, že Zadavatel dle svého ryze subjektivního názoru nepovažuje za účelné vyjádřit se ke skutečnostem uvedených v Návrhu, nemůže odůvodňovat nesprávný postup Zadavatele. Nadto je zřejmé, že s ohledem na netransparentnost postupu Zadavatele nezbylo Navrhovateli než prezentovat své vnímání sdělení Zadavatele. Ten totiž Navrhovateli neposkytl podklady a informace vedoucí k akceptaci nabídky Vybraného dodavatele v dostatečných podrobnostech.“

33. Navrhovatel zdůrazňuje, že je to právě zadavatel, kdo svým jednáním docílil stavu, kdy navrhovateli nezbývá než vycházet pouze z dokumentů předložených zadavatelem. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud doplnil závěry na základě svých odborných odhadů a dlouholetých zkušeností, nemůže mu to být přičítáno k tíži a tato skutečnost nemůže sloužit jako omluva zadavatele pro nedostatečné vypořádání námitek a nevyjádření se k částem návrhu.

34. Navrhovatel je přesvědčen, že relevantním způsobem zpochybnil obsah nabídky vybraného dodavatele. Dle navrhovatele se zadavatel ve vyjádření k návrhu snaží zdůvodnit, proč nepovažoval za účelné vypořádat se s argumenty navrhovatele větu od věty a slovo od slova, avšak bez své reakce ponechal mimo jiné navrhovatelem podrobně popsaný časový postup relevantně zpochybňující proveditelnost stavby vybraným dodavatelem. Navrhovatel uvádí, že mu není zřejmé, proč se mu nedostalo vysvětlení od týmu specialistů na časové řízení staveb a specialistů na kontrolu staveb, kterým zadavatel disponuje. Navrhovatel dále uvádí, že nerozumí tomu, proč zadavatel namísto podrobného vysvětlení pouze akceptoval obecné prohlášení potencionálního poddodavatele vybraného dodavatele.

35. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel se snaží ve svém vyjádření navodit dojem, že z použití výrazu „rámcově“, který použil navrhovatel v souvislosti s nutným postupem výstavby, lze dovodit, že lze dosáhnout různých termínů výstavby. Navrhovatel však uvádí, že výraz „rámcově“ zvolil z toho důvodu, že každý účastník zadávacího řízení může zvolit mírně jiný postup výstavby, tj. je na volbě zhotovitele, např. zda začne s mikropilotou č. 1 nebo s mikropilotou č. 20, ale každý zhotovitel musí napřed provést demolici původního mostu, pak výkopy v záopěří, a následně zakládání na mikropilotách, spodní stavbu, nosnou konstrukci, a na závěr příslušenství. Pro všechny účastníky tak dle navrhovatele zůstává stejné, že bez kompletního dokončení všech mikropilot a jejich odzkoušení není možné pokračovat ve výstavbě spodní stavby. Navrhovatel zdůrazňuje, že bez podrobného vyjádření zadavatele k minimální kritické cestě je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

36. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že každá čerstvá betonová směs je certifikovaný výrobek vyráběný na certifikované betonárně z předem schválených materiálů, a že beton, jakožto jeden ze základních materiálů dopravních staveb, je velice podrobně zkoumán a schvalován speciálním úsekem v rámci organizace zadavatele, přičemž není přípustné, aby se změna třídy betonu při provádění díla odehrála pouze na základě vůle zhotovitele. Použití jiného certifikovaného výrobku je tedy dle navrhovatele jednoznačně variantou nabídky. Navrhovatel tedy uvádí, že použití položky v jiné kvalitě než v té definované zadávacími podmínkami není jen na vůli zhotovitele, ale musí být předem schváleno objednatelem, a proto nastínil důvodný dotaz, za jakých podmínek a zda vůbec je takové schválení dosažitelné.

37. Navrhovatel odkazuje na změnový mechanismus dle smluvních podmínek a uvádí, že zadávací podmínky nelze vykládat tak, že umožňují použití jiných výrobků než stanovených v zadávací dokumentaci. Navrhovatel dále uvádí, že je rozdíl dodat jinou položku (třídu betonu) a kvalitněji provést práci a přirovnání změny třídy betonu k míře zhutnění zeminy ze strany zadavatele považuje za irelevantní. Navrhovatel dále uvádí, že pokud by byla přípustná varianta s použitím jiného certifikovaného výrobku, pak by byla analogicky také přípustná varianta postupu výroby a zadavatel by zhotoviteli umožňoval provádět stavbu postupem dle jeho představ, tento postup je ale dle navrhovatele určený pro zcela jiný smluvní koncept.  

38. Zadavatel závěrem uvádí, že trvá na svém návrhu v plném rozsahu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

39. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem při vypořádání námitek navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

40. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

41. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

42. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

43. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

44. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

45. V bodě 8.1. zadávací dokumentace je uvedeno, že „Hodnotící komise provede hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality. Kritérium hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality se bude hodnotit ve vztahu k následujícím jednotlivým kritériím hodnocení a vahám, které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení na celkovém hodnocení:

46. V bodě 8.5. zadávací dokumentace je uvedeno, že „Předmětem hodnocení kritéria hodnocení „Omezení dopravy na silnici I/35 do jednoho jízdního pruhu pro oba směry jízdy (střídavá jízda obou směrů jízdy jedním jízdním pruhem) v kalendářních dnech“ (dále jen „omezení dopravy“) bude časový úsek (doba) v kalendářních dnech, o který je účastníkem nabídnutá doba omezení dopravy kratší než zadavatelem požadovaná maximální doba omezení dopravy, která činí 182 kalendářních dnů. Zadavatel současně stanovuje předběžnou minimální dobu omezení dopravy, která činí 120 kalendářních dnů. Pokud délka doby omezení dopravy nabídnutá účastníkem bude činit maximální zadavatelem stanovený počet kalendářních dnů (tj. 182), obdrží nabídka účastníka v rámci příslušného kritéria hodnocení 0 bodů. Pokud délka doby omezení dopravy nabídnutá účastníkem bude činit více než 182 kalendářních dnů, bude účastník vyloučen ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek. 

Pokud délka doby omezení dopravy nabídnutá účastníkem bude kratší, než je zadavatelem stanovená předběžná minimální doba omezení dopravy, tak si zadavatel vyhrazuje možnost vyžádat si od účastníka ve smyslu § 46 odst. 1 ZZVZ objasnění údaje o délce nabízené doby omezení dopravy z pohledu toho, zda odpovídá skutečnosti a je splnitelná, k čemuž mu zadavatel stanoví přiměřenou lhůtu. Zadavatel může stanovenou lhůtu prodloužit a rovněž může účastníka vyzvat opakovaně. Pokud účastník vůbec nedoloží požadované objasnění, nebo pokud jím předložené objasnění ani po opakované výzvě nebude dostatečné či věrohodné, zadavatel si vyhrazuje možnost vyloučit účastníka podle § 48 odst. 2 písm. c) ZZVZ.

47. V bodě 8. 5. zadávací dokumentace je dále obsažen popis výpočtu přidělování bodů v rámci kritéria hodnocení „Omezení dopravy na silnici I/35 do jednoho jízdního pruhu pro oba směry jízdy (střídavá jízda obou směrů jízdy jedním jízdním pruhem) v kalendářních dnech“ jednotlivým nabídkám, přičemž je zřejmé, že nejlépe bodově ohodnocena bude nabídka s nejkratší dobou dopravního omezení.

48. Ze zprávy o hodnocení vyplývá, že vybraný dodavatel ve své nabídce uvedl dobu omezení dopravy v délce 60 kalendářních dnů.

49. Ze zprávy o hodnocení dále vyplývá, že komise vyzvala vybraného dodavatele k předložení dokladů (např. harmonogram, schéma vedení dopravy apod.), ze kterých bude vyplývat, že délka nabízené doby omezení dopravy odpovídá skutečnosti a je splnitelná, a to za podmínky splnění technologických postupů prací specifikovaných v příloze č. 5 zadávací dokumentace „Technická specifikace“ a základního principu vedení provozu v jednotlivých fázích výstavby.

50. Ve zprávě o hodnocení je dále uvedeno, že zadavatel obdržel od vybraného dodavatele odpověď obsahující následující základní vysvětlení: „I.Akcelerace stavebních prací zajištěná maximálním využitím pracovní doby, lidských zdrojů a mechanizace včetně využití dvousměnného provozu. II. Změny technologie provádění při splnění technologických postupů. Uvedeno použití vyšších pevnostních tříd betonu nosné konstrukce SO 109.1 spojenou s dřívější kontrolou nárůstu pevnosti a tím urychlení navazujících pracovních postupů.“ Dále dle zprávy o hodnocení byla zmíněna „možnost vytvoření další rezervy a záložního plánu“ spočívající ve vybudování „provizorní komunikace“.

51. Vzhledem k tomu, že komise považovala uvedené objasnění nabídky vybraného dodavatele za nedostatečné, vyzvala ho k dalšímu objasnění. Dle zprávy o hodnocení vybraný dodavatel v objasnění nabídky č. 2 mj. uvedl mj., že „Změna technologie spočívající v použití betonů vyšších pevnostních tříd byla myšlena, jako možnost zkrácení lhůt výstavby vybraných konstrukčních prvků pomocí dosažení požadovaných parametrů použitím betonů vyšších pevnostních tříd a zároveň navýšením vzorků pro kontrolní zkoušky, tak, aby bylo možné po 7-mi dnech denně vyhodnocovat sledované parametry a okamžitě po dosažení požadovaných hodnot pokračovat v pracích. (…) Všechny náklady s tím spojené zhotovitel zahrnul do svojí nabídky.“ Vybraný dodavatel dále dle zprávy o hodnocení v objasnění nabídky č. 2 uvedl, že vychází z výsledků kontrolních zkoušek u pevnostní třídy betonu C35/45 v rámci jiné stavební zakázky a že „v případě vlhkosti u mladého betonu lze provádět izolace po 7 dnech“. Vybraný dodavatel dále dle zprávy o hodnocení uvedl, že má doloženo zkouškami akreditované laboratoře, že u uvažované pevnostní třídy betonu C35/45 jsou požadované hodnoty statického modulu pružnosti a krychelné pevnosti dosaženy bezpečně po 7–14 dnech. Dále vybraný dodavatel dle zprávy o hodnocení uvedl, že pro mikropilotové založení je v harmonogramu předpokládáno 5 dní, nikoliv 1 den, přičemž zahájení mikropilot je plánováno na 3 dny po zahájení zemních prací a zemní práce dále pokračují v souběhu na druhé opoře a že předpokládá, že mikropilotážní práce budou probíhat 2 dny pro jednu opěru s tím, že relevantnost časového určení prokazuje prohlášením a harmonogramem poddodavatele. Vybraný dodavatel dále dle zprávy o hodnocení uvedl, že připadá v úvahu také nasazení dvou vrtných soustav a samotné mikropilotážní práce provést pro obě opěry současně. Dle zprávy o hodnocení vybraný dodavatel dále uvedl, že pro železobetonové římsy uvažuje změnu technologie v použití vyšší třídy betonu, kdy namísto betonu třídy C30/37 XF4 chce použít třídu betonu např. C35/45 XF4 s tím, že dokládá protokoly zkoušek náběhu pevnosti z jiné stavební zakázky.

52. Ve zprávě o hodnocení je závěrem uvedeno, že komise konstatovala, že nesrovnalosti a nejasnosti byly účastníkem objasněny, komise objasnění předložené účastníkem akceptovala a nabídnutou dobu omezení dopravy, která byla předmětem hodnocení, akceptovala a posoudila jako splnitelnou.

53. Ze zprávy o hodnocení dále vyplývá, že se nabídka vybraného dodavatele umístila po zohlednění hodnot z jednotlivých kritérií hodnocení jako první v pořadí.

Námitky

54. Navrhovatel v námitkách uvedl, že vybraný dodavatel v objasnění nabídky deklaroval, že pro plnění veřejné zakázky použije pro železobetonové římsy třídu betonu C35/45 XF4, čímž docílí dříve požadovaných parametrů a zkrátí tak dobu omezení provozu, avšak zadavatel požadoval nacenit „římsy ze železobetonu do C30/37“, tedy vybraný dodavatel nemohl nacenit a použít jiný typ materiálu. Navrhovatel v námitkách dále uvedl, že má za to, že požadavek na použití konkrétního typu betonu pro železobetonové římsy byl v zadávací dokumentaci stanoven zcela jednoznačně a že je přesvědčen, že zadávací dokumentace neumožňuje účastníkům použití jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Navrhovatel dále poukazoval na to, že zadavatel v zadávací dokumentaci vyloučil možnost podání variantních nabídek. Navrhovatel tak v námitkách dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele je v rozporu se zadávacími podmínkami a zároveň představuje nepřípustnou variantu nabídky.

55. Dále navrhovatel v námitkách uvedl, že řešení nabízené vybraným dodavatelem není reálně proveditelné v jím navržených termínech. Navrhovatel nejprve citoval část objasnění nabídky vybraného dodavatele týkající se provádění izolace v případě mladého betonu již po 7 dnech. K tomu následně uvedl, že »je vždy nezbytné dodržet podmínky betonáže stanovené předpisy (TKP) pro příslušnou třídu betonu. Doba pro ošetřování betonu se dle TKP odvíjí od vícero faktorů, vždy však činí minimálně 7 dní. V případě nedostatečného ošetření betonu po stanovenou dobu se zvětšuje riziko rozvoje trhlin a znehodnocení konstrukce jako celku. Ošetřování betonu je spojeno s neustálým udržováním konstrukce ve vlhkém prostředí, nelze tedy očekávat dosažení požadovaných parametrů vlhkosti ihned po ukončení ošetřování. Dle názoru Stěžovatele není dosažení požadovaných parametrů vlhkosti již po 14 dnech od betonáže, jak uvádí Vybraný dodavatel, reálné. To znemožňuje pokračování v navazujících pracích v termínech navrhovaných Vybraným dodavatelem“. Dále navrhovatel uvedl, že „pro izolace na bázi asfaltových laků je v TKP požadována minimální doba 21 dní od betonáže, a to bez výjimky. Pro tzv. „mladý vlhký beton“ tedy žádné výjimky v tomto ohledu neexistují. Izolační systém s penetračně adhezním nátěrem z modifikovaných asfaltů pro povrch betonové mostovky pro aplikaci na mladý beton není schválen. V takových případech je potřeba dodržet minimální stáří betonu v délce 21 dní. To vyplývá z normy ČSN 73 6242, konkrétně z tabulky č. 6 (viz příloha). Tato hodnota je doporučená, nicméně ve schvalovacích dopisech Zadavatele je stanovena jako závazný požadavek „pro stáří betonu ≥ 21 dní“« 

56. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že vybraný dodavatel svou nabídku zdůvodňuje mj. sloučením a přesunutím některých zadavatelem stanovených etap a rozšířením provizorní komunikace zajišťující obousměrný provoz nad rámec zásad organizace výstavby dle přílohy B.8, což dle navrhovatele rovněž představuje variantní (alternativní) řešení, které je odlišné od zadání, a došlo tak k posouzení a hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek.

57. Navrhovatel v námitkách dále poukazoval na vnitřní rozpornost řešení mikropilotážních prací předloženého vybraným dodavatelem. Dle navrhovatele vybraný dodavatel v objasnění nabídky č. 2 na jednu stranu uvádí, že mikropilotáž bude probíhat na jedné opěře souběžně se zemními pracemi na druhé opěře, nicméně dále uvažuje o provádění mikropilotážních prací obou opěrách současně. Dle navrhovatele je však vzhledem k rozměrům mikropilotážních souprav možné na staveništi umístit pouze jednu soupravu, což mikropilotáž na obou opěrách zároveň neumožní. K uvedenému tvrzení zadavatel odkazuje na skutečnost, že rozpětí staveniště v kolmém směru činí 10,25 m a délky běžně používaných vrtných souprav činí cca 5,5 m, navíc vrtná souprava kolem sebe potřebuje ještě min. 3 m místa na přesun smykem po pásech, a předkládá technické listy vrtných souprav Comacchio MC8 a Cassagrande C4PX s tím, že menší vrtné soupravy mají menší výkon, tedy by práce trvaly déle.

58. Navrhovatel rovněž zpochybnil možnost provedení mikropilotáže v časovém úseku uvedeném v objasnění nabídky č. 2 vybraného dodavatele, tj. 2 dny pro jednu opěru. Navrhovatel konkrétně uvedl, že „Pro první polovinu realizace předmětu Veřejné zakázky se jedná o 20 ks mikropilot délky vrtu 9,2 m, tj. celkem 184 m. Při denním výkonu cca 50–60 m vrtu na jednu soupravu (maximalistický odborný odhad Stěžovatele založený na jeho dlouholetých zkušenostech) zabere jen nepřetržité vrtání celkem 3 dny. Na předmětné stavbě je však požadována minimálně dvojnásobná injektáž, kdy s první injektáží je možno začít po zatvrdnutí zálivkové malty a zároveň nikdy ne dříve než po 12 hodinách od osazení výztuhy. Druhá injektáž pak může proběhnout nejdřív po 24 hodinách od ukončení první injektáže.“ Navrhovatel dovodil, že i při nepřetržitém provozu na straně zhotovitele není technologicky možné dokončit mikropiloty dříve než za 8 dní (3 dny vrtání + 2 dny injektáž + 2 dny dokop na definitivní úroveň spolu s betonáží podkladního betonu + 1 den na úpravu hlav pilot a navaření tahově-tlakových podložek). S ohledem na výše uvedené tak dle navrhovatele nelze prohlášení poddodavatele vybraného dodavatele a jím předložený harmonogram uznat jako důkaz o délce nabízené doby omezení dopravy.

59. Dále navrhovatel v námitkách konstatoval, že vybraným dodavatelem tvrzená varianta získání časové rezervy na tvrdnutí betonu říms není vůbec reálná. Navrhovatel konkrétně uvedl, že „Deklarovaná změna třídy betonu, stejně jako osazení dočasných betonových svodidel představuje nepřípustné variantní řešení. Spekulace Vybraného dodavatele o vyšším nárůstu pevnosti betonu u vyšších tříd je zase v rozporu s požadavky na ošetřování betonu. Není tedy možné provádět další práce, tj. vrtání kotev do betonu v období, kdy má být beton ještě ošetřován. Bez ohledu na typ kotevního systému svodidla je nezbytné provést kotvy až po době pro ošetřování. V této době totiž probíhá největší smrštění, přičemž provedení kotev v období smršťování by mohlo vést k jejich nedostatečné pevnosti“.

60. Navrhovatel dále v námitkách uvedl tzv. minimální kritickou cestu na předmětném projektu, tj. popsal jednotlivé fáze realizace 1. poloviny mostu od uzavření části vozovky po uvedení stavby do předčasného užívání a k jednotlivým činnostem uvedl minimální doby jejich provádění, k čemuž dodal své vysvětlení. Součtem jednotlivých dob provádění a nezbytných technologických pauz navrhovatel dospěl k závěru, že minimální lhůta dopravního omezení činí 75,5 dne.

Rozhodnutí o námitkách

61. Zadavatel předně v rozhodnutí o námitkách rekapituloval námitky navrhovatele. Dále zadavatel uvedl, že odmítá tvrzení stěžovatele, že použití betonu vyšších pevnostních tříd (konkrétně třídy C35/45) vede k situaci, v níž se jedná o variantní nabídku dle § 102 zákona, jejíž přípustnost je v zadávací dokumentaci vyloučena. Zadavatel odkázal na přílohu č. 5 zadávací dokumentace „Technická specifikace“, kde je uvedeno, že „Je‑li v zadávací dokumentaci definován konkrétní výrobek nebo vlastnost (např. pevnost betonu), má se za to, že je tím definován minimální požadovaný standard.“

62. Zadavatel uvedl, že považuje záměnu třídy betonu C30/37 za třídu C35/45 v rámci položky
č. 317325 „Římsy ze železobetonu do C30/37“ za přípustnou a souladnou se zadávacími podmínkami, neboť tato vybraným dodavatelem uvedená třída betonu splňuje minimální požadavky na kvalitu, jak jsou uvedeny v zadávacích podmínkách.

63. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že postup výstavby je dán zhotovitelem a nejedná se tedy o variantní nabídku, ale o změnu postupu prací, který je v kompetenci zhotovitele.

64. K námitce neproveditelnosti jednotlivých činností souvisejících s dopravním omezením v termínech uvedených vybraným dodavatelem zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „v rámci procesu posouzení a hodnocení nabídek podle § 39 ZZVZ konstatovala za tímto účelem pověřená komise, že považuje vybraného dodavatele za dostatečně erudovaného a zkušeného pro realizaci díla v předložených nabídkových parametrech.“ Dále zadavatel uvedl výčet dokumentů předložených vybraným dodavatelem a konstatoval, že „Komise na základě doložených údajů konstatovala, že nabídka je v uváděných parametrech realizovatelná, a to především kvůli použití vyšší pevnostní třídy betonu a efektivního organizování pracovních směn.“

65. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „údaje, na jejichž základě byla nabídka posouzena jako reálná, svou podrobností dalece překračují míru podrobnosti, v jaké se Stěžovatel snaží nabídku zpochybnit. Zadavatel tedy konstatuje, že na základě údajů uvedených v námitkách nezískal relevantní pochybnosti, kdy právě až v jejichž důsledku by bylo nezbytné činit kroky k jejich rozptýlení“.

Právní posouzení

66. Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu namítá mimo jiné nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad předně právě posouzením toho, zda se zadavatel s námitkami navrhovatele vypořádal v souladu s požadavky plynoucími z § 245 odst. 1 zákona.

67. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, která je odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

68. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

69. Jestliže tedy stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek,
tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

70. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

71. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

72. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

73. Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné. Úřad předně konstatuje, že v šetřeném případě námitky směřují proti rozhodnutí o výběru, přičemž navrhovatel rozporuje objasnění délky nabízené doby dopravního omezení vybraným dodavatelem tak, jak je shrnuto ve zprávě o hodnocení, která je přílohou rozhodnutí o výběru. Navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel odůvodnil nabízené dopravní omezení v délce 60 dnů použitím vyšší třídy betonu, což neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace a jedná se o variantní nabídku, což je nepřípustné. Navrhovatel dále v námitkách namítá, že délka dopravního omezení nabízená vybraným dodavatelem není reálně proveditelná.

74. K námitce, že doba dopravního omezení v délce 60 dnů není splnitelná, navrhovatel konkrétně v námitkách poukazoval na to, že je nutné dodržet stanovené technologické postupy ošetřování betonu a není reálné dosažení požadovaných parametrů vlhkosti již po 14 dnech od betonáže. Dále navrhovatel uvedl, že izolaci je možné realizovat nejdříve 21 dní od betonáže, k čemuž odkázal na TKP a příslušné normy ČSN. Dále navrhovatel zpochybnil možnost provedení mikropilotáže v časovém úseku uvedeném vybraným dodavatelem, k čemuž podrobně popsal, proč není možné využít dvě vrtné soustavy současně a rovněž podrobně popsal, jaká doba je dle jeho názoru pro provedení mikropilotáže potřebná, a tento svůj závěr vysvětlil. Navrhovatel konkrétně uvedl, kolik mikropilot je nutno vyvrtat, jaká je délka vrtu a jaký je dle jeho odhadu denní výkon vrtu na jednu vrtnou soupravu a jaké jsou nutné časové odstupy před zahájením první a druhé injektáže. Navrhovatel v námitkách dále uvedl, že prohlášení poddodavatele vybraného dodavatele a jím předložený harmonogram nelze uznat jako důkaz o délce nabízeného omezení dopravy. Navrhovatel dále uvedl, že „Je zřejmé, že všichni účastníci musí rámcově dodržet stejný postup výstavby, což mj. plyne i ze
s. 17 Technické zprávy“ a v návaznosti na výše uvedené námitky týkající se doby ošetřování betonu a délky provádění mikropilotáže uvedl jednotlivé fáze realizace veřejné zakázky, kdy musí trvat dopravní omezení, včetně popisu jednotlivých činností, a uvedl minimální dobu nutnou dle jeho názoru pro realizaci jednotlivých činností. Navrhovatel tak dospěl k závěru, že minimální potřebná doba dopravního omezení činí 75,5 dne.

75. Po přezkoumání rozhodnutí o námitkách Úřad konstatuje, že se zadavatel k tvrzením navrhovatele týkajícím se nemožnosti realizovat dopravní omezení v délce uvedené vybraným dodavatel vyjádřil pouze ve velmi obecné rovině, když uvedl, že nabídka je v uváděných parametrech realizovatelná, a to především kvůli použití vyšší pevnostní třídy betonu a efektivnímu organizování pracovních směn. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále pouze uvedl, že údaje, na jejichž základě byla nabídka posouzena jako reálná, svou podrobností dalece překračují míru podrobnosti, v jaké se stěžovatel snaží nabídku zpochybnit. Zadavatel též v rozhodnutí o námitkách uvedl výčet dokumentů předložených vybraným dodavatelem, aniž by však blíže specifikoval, co je jejich obsahem či jaké konkrétní skutečnosti z nich vyplývají, a z čeho konkrétně tedy dovodil, že délka dopravního omezení uvedená vybraným dodavatelem je splnitelná. Zadavatel tedy pouze obecně konstatoval, k jakému výsledku po posouzení objasnění nabídky vybraného dodavatele dospěl (tj. že délka dopravního omezení nabízená vybraným dodavatelem je realizovatelná), ale jakékoli věcné vyjádření ke konkrétním námitkám navrhovatele týkajícím se nezbytné doby dopravního omezení v rozhodnutí o námitkách absentuje. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepředložil žádné argumenty, které by se vztahovaly k podstatě jednotlivých navrhovatelem uváděných skutečností, z nichž navrhovatel dovozuje, že minimální nezbytná doba pro určité činnosti v rámci realizace veřejné zakázky je delší, než uvádí ve své nabídce, resp. v jejím objasnění, vybraný dodavatel. Z rozhodnutí o námitkách lze pouze dovodit, že zadavatel svůj závěr o nedůvodnosti popsaných námitek týkající se reálnosti doby dopravního omezení postavil na informacích získaných z objasnění nabídky vybraného dodavatele a z dokumentů, které vybraný dodavatel k objasnění nabídky přiložil, zadavatel se však již nevyjádřil konkrétním způsobem ke konkrétním tvrzením navrhovatele, že minimálně některé činnosti nelze v rámci šetřené veřejné zakázky realizovat při zachování stanovených technologických postupů v takových termínech, aby bylo možné dosáhnout dopravního omezení v délce pouhých 60 dnů. Z rozhodnutí o námitkách tedy vůbec nevyplývá, jak se ke konkrétním tvrzením navrhovatele týkajícím se nezbytné doby ošetřování betonu před izolací a minimální doby pro provedení mikropilotáže zadavatel věcně staví a o jaké konkrétní skutečnosti a argumenty opírá svůj závěr, že termíny předložené vybraným dodavatelem jsou reálně proveditelné. Zadavatel se rovněž žádným způsobem nevyjádřil k minimální kritické cestě na předmětném projektu uvedené navrhovatelem v námitkách. Jinými slovy, zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec neobjasnil, z jakých konkrétních důvodů považuje argumentaci navrhovatele za věcně nesprávnou a proč ji odmítá.

76. Úřad k uvedenému shrnuje, že zatímco navrhovatel ve svých námitkách uvedl v souvislosti s minimální délkou trvání dopravního omezení konkrétní argumenty, proč dle jeho názoru nelze některé činnosti realizovat v termínech uvedených vybraným dodavatelem, a konkrétní rozpis termínů potřebných dle jeho názoru na realizaci činností spojených s dopravním omezením, zadavatel v rozhodnutí o námitkách v podstatě navrhovateli pouze obecně sdělil, že nabídka vybraného dodavatele je dle jeho názoru realizovatelná, a to především kvůli použití vyšší pevnostní třídy betonu a kvůli efektivnímu organizování směn. Zadavatel však zcela opomíjí, že navrhovatel v námitkách mj. uvedl, že termíny uvedené vybraným dodavatelem jsou nereálné i při použití vyšší pevnostní třídy betonu, a to s ohledem na nutnost dodržet předepsané technologické postupy, a že i při nepřetržitém provozu na straně zhotovitele není technologicky možné dokončit mikropiloty dříve než za 8 dní. Zadavatel tedy v rozhodnutí o námitkách neuvedl žádné konkrétní věcné argumenty, na základě nichž danou námitku navrhovatele odmítá, tj. na základě nichž dospěl k závěru, že lhůty uvedené vybraným dodavatelem pro jednotlivé činnosti vyžadující dopravní omezení jsou reálné a lze veškeré tyto činnosti dokončit v průběhu 60 dnů.

77. Úřad konstatuje, že navrhovatel ve svých námitkách odkazoval na TKP, příslušné normy ČSN, nutné technologické postupy a podrobně popsal minimální dobu, která je dle jeho názoru nutná pro výkon jednotlivých činností vyžadujících dopravní omezení v rámci realizace veřejné zakázky. Navrhovatel tak relevantními argumenty zpochybnil údaj uvedený v nabídce vybraného dodavatele, přičemž současně rozporoval informace, které vybraný dodavatel uvedl k tomuto údaji v objasnění nabídky (možnost dřívějšího dosažení požadovaných parametrů betonu, termín zahájení izolačních prací, doba trvání mikropilotáže), zadavatel však v rozhodnutí o námitkách neuvedl, z jakých konkrétních skutečností či údajů dovozuje, že údaje uvedené vybraným dodavatelem v jeho nabídce, resp. v objasnění nabídky, jsou reálně uskutečnitelné. Úřad opětovně akcentuje, že tvrzení zadavatele, že nabídka je realizovatelná zejména kvůli vyšší třídě betonu a efektivnímu organizování pracovních směn, je nedostatečné, neboť se jedná o skutečnosti, které navrhovatel ve svých námitkách rovněž rozporuje. Pokud zadavatel bez dalšího odkazuje na dokumenty předložené vybraným dodavatelem, včetně doprovodného vysvětlení, tak tuto argumentaci Úřad považuje rovněž za nedostatečnou, neboť z ní neplynou žádné konkrétní informace, ze kterých by navrhovatel mohl dovodit, zda jsou termíny uvedené vybraným dodavatelem splnitelné či nikoliv.

78. Úřad konstatuje, že nelze považovat za řádné vypořádání námitek navrhovatele postup, kdy zadavatel na zcela konkrétní, věcné a podrobně zdůvodněné námitky reaguje pouhým tvrzením, že nabídku vybraného dodavatele posoudil a dospěl k závěru, že “nabídka je v uváděných parametrech realizovatelná, a to především kvůli použití vyšší pevnostní třídy betonu a efektivního organizování pracovních směn“.

79. K argumentaci zadavatele, podle níž jsou námitky navrhovatele postaveny na odhadu navrhovatele založeném na jeho dlouholetých zkušenostech a není zřejmé, na základě čeho navrhovatel stanovil časovou náročnost jednotlivých úkonů, a proto zadavatel nepovažoval za účelné polemizovat s navrhovatelovým „způsobem vnímání“, Úřad uvádí, že svým odhadem argumentuje navrhovatel pouze u části svých námitek (konkrétně u námitek týkajících se doby provádění mikropilotáže), přičemž zadavatel se podrobně nevyjádřil ani k těm námitkám, které na odhadu navrhovatele postaveny nejsou (námitka týkající se nezbytné doby ošetřování betonu před izolací). Současně Úřad uvádí, že jelikož navrhovatel je bezpochyby dodavatelem majícím zkušenosti v oboru, nelze jeho odhad, který z těchto zkušeností vychází, považovat za pouhé irelevantní tvrzení, ale je nutné vysvětlit, proč se zadavatel s tímto odhadem neztotožňuje.

80. Úřad tak uzavírá, že zadavatel měl v rámci rozhodnutí o námitkách předložit navrhovateli jasné a konkrétní skutečnosti, které by vyvrátily námitky navrhovatele týkající se minimální doby trvání dopravního omezení, což však neučinil, neboť na zcela konkrétní argumenty navrhovatele reagoval pouze sdělením, že nabídku posoudil jako reálnou, a to zejména s ohledem na použití vyšší pevnostní třídy betonu a efektivního organizování pracovních směn. Takové vypořádání námitky nelze považovat za souladné s povinností stanovenou v § 245 odst. 1 zákona, tj. mj. podrobně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. 

81. Úřad podotýká, že i v případě že by snad měl zadavatel za to, že námitky navrhovatele nejsou s ohledem na svou věcnou podstatu relevantní pro zpochybnění jeho rozhodnutí o výběru, resp. že nemůžou být relevantním důvodem pro případné vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, měl tuto skutečnost v rozhodnutí o námitkách uvést a rovněž uvést konkrétní důvody, na základě kterých k tomuto závěru dospěl.

82. Dále se Úřad vyjádří k odkazu zadavatele na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 20. 1. 2020. Předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí uvedl: „Není možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení“. Úřad uvádí, že právě to zadavatel v šetřeném případě nesplnil, neboť se k námitkám navrhovatele týkajícím se doby nutné pro výkon činností vyžadujících dopravní omezení podrobně věcně nevyjádřil, a neseznámil tedy navrhovatele s věcnými důvody, pro něž jeho konkrétní a podrobné námitky odmítá.

83. Pokud se přitom zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádří ke zcela zásadním námitkám, v nichž navrhovatel rozporuje údaje uvedené v nabídce, resp. v objasnění nabídky, vybraného dodavatele, způsobí tím situaci, kdy navrhovatel, pokud hodlá na svých argumentech setrvat (což je dle Úřadu v situaci, kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách jeho argumenty nijak věcně nevyvrátí, téměř jisté), je nucen podat návrh Úřadu a složit kauci s rizikem, že o ni přijde, pokud zadavatel až v rámci správního řízení před Úřadem vyjeví takové věcné skutečnosti, kterými námitky navrhovatele vyvrátí (a které měl správně navrhovateli sdělit v rozhodnutí o námitkách). Takový postup zadavatele je proto neakceptovatelný, neboť právě prostřednictvím rozhodnutí o námitkách má zadavatel sdělit navrhovateli konkrétní věcné důvody, pro něž jeho námitky odmítá, aby měl navrhovatel na základě nich možnost zvážit, zda je jeho argumentace správná, a zda tedy podá návrh k Úřadu, či nikoliv. Pouze ve světle kompletní argumentace zadavatele tedy může navrhovatel kvalifikovaně posoudit, zda podá návrh k Úřadu, nebo postupu zadavatele přisvědčí a podání návrhu k Úřadu tak bude považovat za bezpředmětné. Úřad přitom dodává, že zadavatel svým postupem, kdy námitky navrhovatele řádně nepřezkoumá, resp. jejich odmítnutí podrobně neodůvodní, v podstatě sám „nutí“ navrhovatele návrh Úřadu podat, neboť nelze racionálně předpokládat, že navrhovatel svůj názor prezentovaný v námitkách změní na základě pouhého obecného sdělení zadavatele o tom, že na základě dokumentů a informací poskytnutých vybraným dodavatelem dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele je realizovatelná v termínech, které uvádí vybraný dodavatel.

84. Úřad dodává, že požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat i dle judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021 mj. uvádí, že „[n]ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel (…) vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“

85. Úřad tak uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, nebylo v šetřeném případě dosaženo. Právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní. Posílení funkce námitek jako nástroje, kterým by měly být v maximální možné míře bezprostředně vyřešeny všechny sporné otázky mezi zadavatelem a stěžovatelem, je promítnuto v § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup v zadávacím řízení je důvodný, resp. zákonný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit, a tedy nikoliv se k určité námitce vůbec nevyjádřit, příp. se k ní vyjádřit pouze velmi obecným způsobem, jak to učinil zadavatel v právě posuzovaném případě.

86. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že zadavatel v tomto případě zákonem stanoveným požadavkům na argumentační „kvalitu“ rozhodnutí o námitkách nedostál, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

87. Pro úplnost Úřad uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatel­nosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících dle navrhovatele o nezbytnosti uložení nápravného opatření je tedy v dané situaci nadbytečné.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

88. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

89. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně nevyjádřil ke vzneseným námitkám navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

90. Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

91. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu

92. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

93. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

94. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení

95. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

96. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

97. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000207.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím da­tové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic s.p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha

2. STRABAG a.s., Kačírkova 982/4, 158 00 Praha

3. IMOS Brno, a.s., Olomoucká 704/174, 627 00 Brno

4. MONVIA MORAVA, a.s., Dělnická 884/41, Prostřední Suchá, 735 64 Havířov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy