ÚOHS-S1077/2024/VZ-09717/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 12. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, se sídlem Zelný trh 299/6, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 23. 12. 2024 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – Axiell s.r.o., IČO 24127582, se sídlem Na Radosti 106/64, 155 21 Praha 5, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 12. 12. 2024 Mgr. Miroslavem Dubovským, advokátem, ev. č. ČAK 08212, se sídlem Panská 854/2, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Implementace, nasazení a technická podpora informačního systému evidence sbírek muzejní povahy, zajištění provozu, údržby a rozvoje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–053187 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2024 pod ev. č. 652417–2024,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, se sídlem Zelný trh 299/6, 602 00 Brno – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Implementace, nasazení a technická podpora informačního systému evidence sbírek muzejní povahy, zajištění provozu, údržby a rozvoje“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–053187 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2024 pod ev. č. 652417–2024, v rozporu s § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona a zde vyjádřenou zásadou transparentnosti tím, že nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, když citovaný zadavatel

-          v bodě 1.5.10 technické specifikace projektu uvedl, že „Interoperabilita s jinými systémy bude primárně zajištěna prostřednictvím importu a exportu dat (CSV) a webových služeb“, aniž by uvedl, jakým konkrétním způsobem a v jakém rozsahu má být přenos dat mezi systémem Centrální evidence sbírek a jinými (externími) systémy realizován, zejména zadavatel neuvedl rozsah přenosu dat prostřednictvím API rozhraní a specifikaci požadovaného API rozhraní pro komunikaci systému Centrální evidence sbírek s jinými (externími) systémy, a dodavatelé tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat požadavek zadavatele na zajištění interoperability systému Centrální evidence sbírek s jinými systémy, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit,

-          v bodě 1.2. přílohy č. 1 závazného návrhu smlouvy uvedl, že „Součástí je také provedení migrace z aktuálního systému CES (celkem cca 500 institucí, 1200 uživatelů, 400 GB dat, 25 milionů SP)“, aniž by ze zadávací dokumentace bylo zřejmé, jaká je specifikace zdrojové datové struktury, kvality metadat, typu a formátu dat určených k migraci, a dodavatelé tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat požadavek zadavatele na zajištění migrace dat ze stávajícího systému Centrální evidence sbírek do nového systému Centrální evidence sbírek, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit,

-          v bodě 1.2. přílohy č. 1 závazného návrhu smlouvy uvedl, že požaduje v případě systému muzejní evidence sbírek „Provést migrace minimálně 5 milionů SP z různých lokálních zdrojů do nové aplikace“, aniž by ze zadávací dokumentace bylo zřejmé, z jakých konkrétních zdrojů budou předmětná data migrována a jaká je specifikace datové struktury, kvality metadat, typu a formátu dat určených k migraci, a dodavatelé tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat migraci dat z lokálních zdrojů do nové aplikace pro evidenci sbírkových předmětů v muzejních institucích, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit.

II.

Návrh navrhovatele – Axiell s.r.o., IČO 24127582, se sídlem Na Radosti 106/64, 155 21 Praha 5 – ze dne 13. 12. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, se sídlem Zelný trh 299/6, 602 00 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Implementace, nasazení a technická podpora informačního systému evidence sbírek muzejní povahy, zajištění provozu, údržby a rozvoje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–053187 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2024 pod ev. č. 652417–2024, se v části návrhu týkající se:

-          diskriminace komerčních dodavatelů a nekalé soutěže,

-          nesplnění projektového záměru,

-          nehospodárného nakládání s veřejnými zdroji,

-          plnění v časové tísni,

-          neposkytnutí podkladů pro přípravu nabídky,

podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opat­ření.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, se sídlem Zelný trh 299/6, 602 00 Brno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Implementace, nasazení a technická podpora informačního systému evidence sbírek muzejní povahy, zajištění provozu, údržby a rozvoje“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–053187 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2024 pod ev. č. 652417–2024.

IV.

Zadavateli – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, se sídlem Zelný trh 299/6, 602 00 Brno se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S1077/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Axiell s.r.o., IČO 24127582, se sídlem Na Radosti 106/64, 155 21 Praha 5 ze dne 13. 12. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Implementace, nasazení a technická podpora informačního systému evidence sbírek muzejní povahy, zajištění provozu, údržby a rozvoje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–053187 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2024 pod ev. č. 652417–2024.

V.

Podle § 266 dost. 1 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů
řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, se sídlem Zelný trh 299/6, 602 00 Brno – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, se sídlem Zelný trh 299/6, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 23. 12. 2024 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 24. 10. 2024 odesláním oznámení o zahájení otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Implementace, nasazení a technická podpora informačního systému evidence sbírek muzejní povahy, zajištění provozu, údržby a rozvoje“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2024 pod ev. č. Z2024–053187 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2024 pod ev. č. 652417–2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Zadavatel v bodě 3.2 zadávací dokumentace uvedl, že hodlá vybudovat do konce roku 2025 novou generaci informačního systému pro evidenci sbírek muzejní povahy evidovaných dle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně sbírek muzejní povahy“), tj. systém CES. Současně zadavatel v bodě 3.2 zadávací dokumentace uvedl, že předmětem veřejné zakázky je vývoj a nasazení informačního systému evidence sbírek muzejní povahy, tj. systému MES, včetně převodu dat, technické podpory, provozu, údržby a rozvoje, přičemž daný informační systém bude realizován v režimu agilního vývoje, jednotlivé části informačního systému a jeho funkce tudíž budou vyvíjeny postupně, za průběžného ověřování naplnění potřeb zadavatele. Zadavatel v podrobnostech odkázal na přílohu č. 1 závazného návrhu smlouvy (dále jen „příloha č. 1“).

3. Lhůta pro podání nabídek byla v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovena do 29. 11. 2024 10:00 hod.

4. Zadavatel obdržel dne 19. 11. 2024 námitky navrhovatele – Axiell s.r.o., IČO 24127582, se sídlem Na Radosti 106/64, 155 21 Praha 5, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 12. 12. 2024 Mgr. Miroslavem Dubovským, advokátem, ev. č. ČAK 08212, se sídlem Panská 854/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) podepsané téhož dne proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu prostřednictvím rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 12. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 13. 12. 2024 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel předně ve svém návrhu uvádí, že odkazuje na text námitek, přičemž uvádí, že tyto ve svém návrhu shrnuje a pro úplnost reaguje na některá vyjádření zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách.

7. Navrhovatel trvá na tom, že zadávací dokumentace zvýhodňuje budoucí uživatele systému muzejní evidence sbírek (dále jen „MES“) v podpoře interakce a datové integrace se systémem centrální evidence sbírek (dále jen „CES“), což diskriminuje ostatní komerční subjekty a produkty.

8. Navrhovatel uvádí, že zadavatel bude MES díky veřejným dotačním zdrojům nabízet v roli dodavatele za zvýhodněnou cenu, což vytváří nerovné podmínky na trhu. Dále navrhovatel uvádí, že zadávací dokumentace sjednává výhodnost, někdy až nutnost použití MES v paměťových institucích namísto komerčních či open-source systémů, přičemž poukazuje např. na skutečnost, že zadávací dokumentace neposkytuje ostatním komerčním systémům stejný rozsah funkcionalit pro integraci s CES, zejména chybí specifikace „API[1] rozhraní“ pro komunikaci mezi CES a stávajícími systémy třetích stran.

9. Navrhovatel je tak toho názoru, že postup zadavatele je v rozporu se zákonem, neboť zadavatel vytváří konkurenční výhodu do budoucna sám pro sebe, přestože zadávací podmínky nesmí bezdůvodně zvýhodňovat určité dodavatele nebo vytvářet překážky hospodářské soutěže.

10. Navrhovatel dále uvádí, že zadávací dokumentace je neúplná, nejednoznačná a obsahuje odborné chyby a vnitřní rozpory, které znemožňují jednoznačné nacenění a realizaci díla. Navrhovatel pak příkladem uvádí, které části zadávací dokumentace považuje za nedostatečné či nesrozumitelné, a uvádí, že se zadavatel s jeho námitkami v rozhodnutí o námitkách věrohodně nevypořádal.

11. Navrhovatel dále uvádí, že zadávací dokumentace neodpovídá deklarovanému záměru projektu, který má spočívat ve vybudování nové generace CES za účelem modernizace softwarového vybavení Ministerstva kultury a jednotlivých správců sbírek muzejní povahy. Navrhovatel namítá, že zadávací dokumentace přidává komerční produkt MES, neřeší plnou digitalizaci povinného procesu hlášení změn, nepodporuje elektronizaci online výměny dat pro hlášení změn ze systémů třetích stran, neobsahuje přesnou specifikaci scénáře příjmu informací o změnách ve sbírkách, vágně zmiňuje možnost importu do CES bez specifikace webových služeb, neobsahuje požadavek na modernizaci scénáře vracení výstupů procesu v listinné podobě a neuvádí žádná nová vylepšení a přínosy CES pro odbornou veřejnost.

12. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel jedná nehospodárně s veřejnými prostředky.

13. Navrhovatel rovněž namítá, že s ohledem na mimořádně nízkou kvalitu zadávací dokumentace nebylo možné formou dotazů uchazečů realizovat její upřesnění a opravy. Navrhovatel je toho názoru, že analýza a návrh technického řešení by každému dodavateli zabraly několik měsíců práce a dílo tak není možné v jednom roce dodat v profesionální kvalitě.

14. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel nezajistil přístupnost nezbytných metodických standardů nutných pro přípravu nabídky.

15. Navrhovatel konstatuje, že z důvodu, že zadávací dokumentace neodpovídá zákonu, nemohl při sestavování nabídky učinit odpovědné rozhodnutí pro správné stanovení nabídkové ceny, ale musel by své náklady a nabídkovou cenu pouze odhadovat. I v průběhu plnění by dle navrhovatele hrozila značná rizika spojená s plněním díla v důsledku nejednoznačných, nepřesných a netransparentních zadávacích podmínek.

16. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 13. 12. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne 13. 12. 2024.

18. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel a
• navrhovatel

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 12. 2024.

20. Dne 23. 12. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne. Dne 23. 12. 2024 a dne 10. 1. 2025 byla Úřadu doručena dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 23. 12. 2024

21. Zadavatel předně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách.

22. Zadavatel ve svém vyjádření k námitkám navrhovatele týkajícím se zvýhodnění MES oproti stávajícím komerčním systémům sděluje, že navrhovatel neuvádí, z čeho by tvrzené zvýhodnění mělo plynout a jakým způsobem diskriminuje ostatní uchazeče v zadávacím řízení.  K tomu zadavatel podotýká, že integrace s CES musí vycházet z aktuálně platné legislativy.

23. Zadavatel je přesvědčen, že zadávací dokumentace byla postavena na úrovni detailu tak, aby nedošlo k omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu s obdobnými informačními systémy a diskriminaci některých uchazečů formou striktních technických požadavků. Zadavatel zdůrazňuje, že úroveň technické specifikace je dostatečná, aby uchazeč disponující dostatečnými odbornými znalostmi porozuměl povaze a rozsahu díla. Zadavatel dále uvádí, že pokud by některý z uchazečů považoval některý bod za nejasný či pro účely podání nabídky nedostatečný, bylo možné podat dotazy.

24. Zadavatel dále uvádí, že samotný projekt byl koncipován tak, že v rámci harmonogramu jsou fáze (etapy), kde se předpokládá analytické zpřesňování požadavků zadavatele ve spolupráci s vybraným uchazečem na finální podobu implementace. Dle zadavatele se jedná o běžnou praxi.

25. Zadavatel dále uvádí, že jednotlivé požadavky a specifikace jsou v zadávací dokumentaci popsány dostatečně, případně jsou oborově zřejmé, plynou z legislativy nebo se řídí definovanými pravidly.

26. Zadavatel dále uvádí, že neshledal neshodu zadávací dokumentace s deklarovaným projektovým záměrem.

27. Zadavatel je přesvědčen, že popisy jednotlivých procesů jsou dostačující a vyhovující platným legislativním, architektonickým a bezpečnostním pravidlům.

28. Zadavatel je toho názoru, že zná nejlépe své potřeby a může si zadávací podmínky vytvořit podle svých představ a potřeb. Zadavatel dále uvádí, že je povinen plnit úkoly, které pro něj vyplývají z příslušných zákonů a zakládacích dokumentů.

29. Zadavatel podotýká, že měl-li navrhovatel za to, že lhůta pro podání nabídek je z jeho pohledu krátká nebo že zadávací podmínky je třeba vysvětlit, mohl k tomu využít žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel zdůrazňuje, že v průběhu lhůty pro podání nabídek (ani po jejím uplynutí) neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.

30. Zadavatel rovněž uvádí, že pokud by předložil detailní technickou specifikaci v podobě požadované navrhovatelem, zcela by automaticky vyloučil některé uchazeče z možnosti podat nabídku a také by tím zcela popřel principy agilního vývoje a postupného zpřesňování zadání v rámci jednotlivých „sprintů“.

31. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Další průběh správního řízení

32. Usnesením ze dne 27. 12. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

33. Přípisem ze dne 17. 1. 2025 požádal Úřad společnosti DGline s.r.o., IČO 10970835, se sídlem Národní 961/25, 110 00 Praha 1 (dále jen „DGline s.r.o“), Aricoma Systems a.s., IČO 04308697, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava (dále jen „Aricoma Systems a.s.“), Cosmotron Bohemia, s.r.o., IČO 25518453, se sídlem Pančava 415/11, 695 01 Hodonín (dále jen „Cosmotron Bohemia, s.r.o.“), INFOMATIC s.r.o., IČO 24828441, se sídlem Bucharova 1186/16, 155 00 Praha 5 (dále jen „INFOMATIC s.r.o.“) a ZAT a.s., IČO 45148431, se sídlem K Podlesí 541, 261 01 Příbram (dále jen „ZAT a.s.“), jakožto dodavatele, kteří projevili zájem účastnit se zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku, resp. kteří požádali zadavatele o zaslání části zadávací dokumentace obsahující informace důvěrné povahy, o sdělení, z jakého důvodu nepodali nabídku v šetřeném zadávacím řízení.

34. Dne 20. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti INFOMATIC s.r.o., ze kterého vyplývá, že cit. společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu nesplnění technické kvalifikace.

35. Dne 21. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti Cosmotron Bohemia, s.r.o., ze kterého vyplývá, že tato společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu nedostatku personálních a časových kapacit pro tak rozsáhlý požadovaný systém.

36. Dne 22. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti DGline s.r.o., ze kterého vyplývá, že tato společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu nemožnosti stanovit nabídkovou cenu pro nastavení zadávacích podmínek zadavatelem a současně z důvodu pochybení zadavatele při zpřístupnění důvěrné části zadávací dokumentace, kdy měla tato společnost následně nepřiměřeně krátkou dobu ke studiu zadávací dokumentace. Společnost DGline s.r.o. uvedla, že »zadávací dokumentace k zakázce je spíše než konkrétním zadáním na programování informačního systému seznamem faktů, přání a vizí, včetně nejasných formulací s nejednoznačnými popisy a diagramy (konkrétní příklady – nejasný „seznam přání“ na konci kapitoly 1.5.8, nejasný rozsah migrace dat bez popisu zdrojů, nejasný standard evidence knižních sbírkových předmětů – MARC21? CIDOC CRM? nejasný požadavek na rozsah jejich metadat, nejasné rozsahy prezentovaných informací na veřejných portálech CES a ISMUS, nejasné očekávání od ověřovacího testu znalostí uživatelů systému atd.)«

37. Dne 23. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti ZAT a.s., ze kterého vyplývá, že citovaná společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu, že zajištění vývoje obou aplikací CES a MES v požadovaném termínu vyhodnotila jako nereálné vzhledem k jejím omezeným kapacitám v souvislosti s realizací dalších zakázek.

38. Dne 24. 1. 2025 Úřad obdržel sdělení společnosti Aricoma Systems a.s., ze kterého vyplývá, že tato společnost nepodala nabídku v šetřeném zadávacím řízení z důvodu nastavení zadávacích podmínek zadavatelem. Jako hlavní překážky společnost Aricoma Systems a.s. identifikovala nejednoznačnost a nejasnost rozsahu výsledného IT systému, nejednoznačnost a nejasnost rozsahu migrace dat a rozpory se zavedenou praxí (např. chybějící „API“ pro komunikaci dalších systémů s budoucím CES). Citovaná společnost uvedla, že nebyla schopna ani při přijetí rozumné míry rizika stanovit nabídkovou cenu za plnění veřejné zakázky, ani zaručit, že dílo bude plněno v standardně dodávané kvalitě.

39. Rozhodnutím Úřadu ze dne 28. 1. 2025 bylo nařízeno předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S1077/2024/VZ.

40. Přípisem ze dne 29. 1. 2025 požádal Úřad společnost Aricoma Systems a.s. o sdělení následujících informací:

1. »Sdělte, které konkrétní části zadávací dokumentace byly popsány pouze rámcově či nejednoznačně a připouštěly dle Vašeho názoru rozdílné výklady rozsahu a funkcionalit a specifikujte, v čem příp. nejednoznačnost zadávacích podmínek spočívá a jakými konkrétními způsoby mohly být předmětné zadávací podmínky interpretovány, resp. jaký konkrétní vliv mohly mít tyto nejasnosti na stanovení nabídkové ceny.

2. Sdělte, které konkrétní informace nezbytné pro stanovení nabídkové ceny v zadávací dokumentaci šetřené veřejné zakázky dle Vašeho názoru zcela chyběly.

3. Sdělte, zda popisy a diagramy technické architektury a business procesů uvedené v zadávací dokumentaci považujete za dostatečné pro nacenění a realizaci díla. Pokud nikoliv, uveďte, prosím, z jakého konkrétního důvodu.

4. Uveďte, zda je v šetřeném případě pro stanovení cenové nabídky dle Vašeho názoru nutná specifikace integrace s externími systémy, zejména „API“ pro komunikaci dalších systému s CES. Pokud ano, sdělte, prosím, z jakého konkrétního důvodu.

5. Uveďte, z jakého konkrétního důvodu jste nebyli schopni odhadnout cenu požadované migrace dat bez uvedení specifikace zdrojové datové struktury, kvality metadat, formátu, typu a množství dat určených k migraci. Jaký konkrétní vliv na stanovení cenové nabídky mohou mít uvedené údaje týkající se migrace dat?«

41. Přípisem ze dne 29. 1. 2025 požádal Úřad společnost DGline s.r.o. o sdělení následujících informací.

1. »Sdělte, které konkrétní části zadávací dokumentace jsou dle Vašeho názoru nejednoznačné a nejasné a specifikujte, v čem daná nejednoznačnost či nejasnost zadávacích podmínek spočívá a jakými konkrétními způsoby mohly být předmětné zadávací podmínky interpretovány, resp. jaký konkrétní vliv mohly mít tyto nejasnosti na stanovení nabídkové ceny.

2. Sdělte, které konkrétní informace nezbytné pro stanovení nabídkové ceny v zadávací dokumentaci šetřené veřejné zakázky dle Vašeho názoru zcela chyběly.

3. Sdělte, zda popisy a diagramy technické architektury a business procesů uvedené v zadávací dokumentaci považujete za dostatečné pro nacenění a realizaci díla. Pokud nikoliv, uveďte, prosím, z jakého konkrétního důvodu.

4. Uveďte, zda je v šetřeném případě pro stanovení cenové nabídky dle Vašeho názoru nutná specifikace integrace s externími systémy, zejména „API“ pro komunikaci dalších systému s CES. Pokud ano, sdělte, prosím, z jakého konkrétního důvodu.

5. Uveďte, z jakého konkrétního důvodu považujete rozsah požadované migrace dat za nejasný a z jakého konkrétního důvodu jste nebyli schopni odhadnout cenu požadované migrace dat bez uvedení „popisu zdrojů“. Jaký konkrétní vliv na stanovení cenové nabídky mohou mít uvedené popisy zdrojů migrace dat?«

42. Dne 3. 2. 2025 Úřad obdržel vyjádření společnosti DGline s.r.o., kdy citovaný dodavatel
k dotazu na nejednoznačné a nejasné části zadávací dokumentace uvedl: »kapitola 1.5.8 nejasný „seznam přání“ na konci kapitoly – má jít o jedno či více textových polí, nebo samostatné moduly? O jakém datovém rozsahu a struktuře? nejasný rozsah migrace dat bez popisu zdrojů – viz níže nejasný standard evidence knižních sbírkových předmětů – MARC21? CIDOC CRM, nejasný požadavek na rozsah jejich metadat – každý standard má zcela jiný rozsah a způsob evidence nejasné rozsahy prezentovaných informací na veřejných portálech CES a ISMUS nejasné očekávání od ověřovacího testu znalostí uživatelů systému – kdo dodá testové otázky? mají být součástí plnění? nebo jde jen o například tři jednoduché otázky? atd.“ K dotazu na nezbytnost specifikace integrace CES s externími systémy citovaný dodavatel uvedl: „Poskytování dat do centrální evidence je pro naše klienty ze zákona povinné, a proto je nezbytné mít definované API. Bez konkrétní specifikace však nejsme schopni stanovit cenu za realizaci.“ K dotazu týkajícímu se stanovení ceny migrace dat citovaný dodavatel sdělil: „Zadavatel plánoval migraci milionů záznamů, ale není jasné, o jaká data se přesně jedná. Má v CES méně než 3 miliony záznamů, takže je důležité objasnit, zda se jedná o data týkající se knih, obrazů, archeologických nálezů apod. Tyto informace mají významný dopad na rozsah potřebných metadat a případné vazby na autority či slovníky, které mohou být ploché nebo hierarchické. Dále neznáme kvalitu dat — budou konzistentní? Například, bude Karel Čapek uveden pouze jednou ve slovníku autorů, nebo se vyskytne i jako K. Čapek, Čapek K. atd.? Je rovněž potřeba vyjasnit, zda zadavatel chce data pouze přesunout, nebo je také upravit a srovnat. Pokud se jedná pouze o přesun, jak zajistit, že v systému MES budou konečné slovníky čisté? Při práci s miliony záznamů jde o značně různé časové a finanční náklady.“

43. Přípisem ze dne 7. 2. 2025 Úřad opětovně vyzval dodavatele Aricoma Systems a.s. ke sdělení shora specifikovaných informací, neboť neobdržel v určené lhůtě odpověď.

44. Dne 17. 2. 2025 Úřad obdržel vyjádření společnosti Aricoma Systems a.s., kdy citovaný dodavatel sdělil, že za nejednoznačný považuje např. požadavek „hromadná migrace a načítání dat (včetně příloh)“, kdy není jasné, co, kam a v jaké struktuře a z jakých zdrojových formátů je myšleno, požadavek na „multimediální archiv“, kdy není jasné, k čemu má sloužit a zda se jedná o plný DAMS, obyčejné souborové uložiště nebo samostatnou databázi, a požadavek na „ověřovací test znalostí“, kdy ze zadávací dokumentace nelze dovodit, jaká je představa zadavatele ohledně fungování. Dále citovaný dodavatel uvedl, že „[p]ožadované funkce lze poskytnout jak ve základní, tak v rozšířené verzi, což se odráží ve variabilitě nákladů na jejich realizaci.“. Společnost Aricoma Systems a.s. je dále toho názoru, že pro IT projekt takového rozsahu a významu je nezbytné mít jasně definovanou specifikaci všech procesů a
v maximální možné míře vyloučit možnosti různé interpretace. K dotazu na nezbytnost specifikace integrace CES s externími systémy citovaný dodavatel uvedl: „Dle našeho názoru je pro stanovení nabídkové ceny nezbytné mít specifikaci API, protože rozsah API se může výrazně lišit v závislosti na jednotlivých zadáních. Je důležité vědět, z jakých modulů, integrací a komponent budou data poskytována, jaké slovníky budou použity a jaké fotografie atp. budou zahrnuty, včetně jejich rozlišení. Různé interpretace tohoto zadání mohou výrazně ovlivnit čas potřebný k jejich realizaci, a tedy ve výsledku i cenu.“ K dotazu týkajícímu se stanovení ceny migrace dat tento dodavatel sdělil: „Ze zadávací dokumentace nebylo zřejmé,
v jakém formátu budou data dodána (například CSV[2], databázový typ nebo export z databáze), ani z jakých specifických oborů budou (např. přírodověda, historie, geologie). Také nebylo jasné, jaká je kvalita vazeb na případné slovníky a zda jsou tyto slovníky vůbec ve zdroji použity. Bylo požadováno zpracování až 5 milionů záznamů, avšak jejich struktura a kvalita vazeb nebyly vůbec specifikovány. Tato nejasnost v zadání dává zadavateli možnost dodat různé typy datových zdrojů, což by mohlo ovlivnit čas potřebný na jejich sloučení a import do MES. Proto nebyla společnost Aricoma schopna ani při přijetí rozumné míry rizika stanovit nabídkovou cenu za plnění Veřejné zakázky, ani zaručit, že dílo by bylo za daných podmínek plněno v kvalitě standardně dodávané Aricomou.“

45. Usnesením ze dne 18. 2. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

46. Úřad obdržel dne 25. 2. 2025 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

47. Úřad obdržel dne 25. 2. 2025 vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025

48. Navrhovatel úvodem svého vyjádření rekapituluje odpovědi společností Aricoma Systems a.s. a DGline s.r.o. a uvádí, že sdělení těchto společností potvrzují důvodnost argumentace navrhovatele, že napadaná zadávací dokumentace je nekvalitní, nejednoznačná, obsahuje zjevné rozpory a odborné chyby a účastníci tak nebyli objektivně schopni zpracovat jednoznačnou, porovnatelnou a soutěžitelnou nabídku.

49. Navrhovatel dále rekapituluje odpověď společnosti ZAT a.s. a uvádí, že vyjádření citovaného dodavatele potvrzuje důvodnost argumentace navrhovatele, že plnění veřejné zakázky takto velkého rozsahu a na základě natolik nekvalitní zadávací dokumentace v požadovaném termínu plnění a profesionální kvalitě není objektivně možné.

50. Navrhovatel zcela odmítá argumentaci zadavatele, že úroveň technické specifikace zadávací dokumentace byla pro porozumění povaze a rozsahu díla a jeho nacenění dostatečná.

51. Navrhovatel dále uvádí, že není přípustné utrácet veřejné finance za dílo, které nesplňuje legislativní požadavky, nerespektuje zavedené procesy a standardy oboru, diskriminuje ostatní uchazeče nerovnými podmínkami a předkládá nejednoznačnou a rozporuplnou dokumentaci. Takový postup je dle navrhovatele zcela nepřípustný a v rozporu s principy dobré správy.

52. Dále navrhovatel poukazuje na tvrzení zadavatele, že „v průběhu lhůty pro podání nabídek (ani po jejím uplynutí) neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel tedy neobdržel žádnou žádost, jejímž obsahem by bylo rozporování stanovené lhůty pro podání nabídek nebo nejasnost či snad dokonce nejednoznačnost zadávacích podmínek“ a uvádí, že toto tvrzení považuje za lživé, neboť zadavatel obdržel námitky společnosti DGline s.r.o., ve kterých tento účastník požadoval zrušení zadávacího řízení mj. z důvodu netransparentnosti a nejasných a nepřesných zadávacích podmínek, podle kterých nejde dílo nacenit.

53. Pro bližší vysvětlení časového nedostatku navrhovatel uvádí, že zadavatel ve svých vyjádřeních zmiňoval, že projekt byl koncipován tak, že se předpokládá analytické zpřesňování požadavků zadavatele ve spolupráci s vybraným dodavatelem na finální podobu implementace. Tato další analýza ale dle navrhovatele zabere několik měsíců pečlivé práce, navíc zadávací dokumentace dle zadavatele analytickou fázi nepožaduje ani nepředpokládá.

54. Navrhovatel dále uvádí, že skutečnost, že do předmětného zadávacího řízení podal nabídku pouze jeden jediný účastník, jednoznačně podporuje tvrzení navrhovatele, že účastníci nebyli s ohledem na nekvalitu a nejednoznačnost zadávací dokumentace objektivně schopni stanovit nabídkovou cenu a zpracovat jednoznačnou, porovnatelnou a soutěžitelnou nabídku.

55. K problematice migrace dat navrhovatel uvádí, že zadavatel ve svých vyjádřeních uvedl, že způsob provedení migrace je ponechán na dodavatelích, avšak toto tvrzení nemá žádnou oporu v zadávací dokumentaci. Navrhovatel dále uvádí, že v zadávací dokumentaci není určen zdroj, rozsah, formát, kvalita a čistota zdrojových dat ani způsob jejich dodání (export databáze, xml, csv, online rozhraní pro stažení atd.), uchazeči tedy dle navrhovatele nemohli mít ani rámcovou představu o časové náročnosti požadavku na migraci a nemohli jej nacenit.

56. Navrhovatel dále k problematice specifikace API rozhraní poukazuje na bod 33. vyjádření zadavatele k návrhu, kde zadavatel uvedl, „…způsob technického provedení je na každém uchazeči a jeho řešení, jeho struktura a rozsah je na rozhodnutí uchazeče“ a uvádí, že toto vyjádření je v rozporu s tvrzením zadavatele, že „API bude definováno v rámci první fáze projektu“. Navrhovatel dále konstatuje, že v zadávací dokumentaci žádná specifikace API rozhraní pro datovou výměnu uvedena není a bez ní není možné stanovit nabídkovou cenu.

57. Navrhovatel dále poukazuje na to, že v zadávací dokumentaci je požadován komunikační protokol, který esbirky.cz nepodporují.

58. Navrhovatel je toho názoru, že realizací svého projektu zadavatel významně poškozuje hospodářskou soutěž v resortu kultury obor muzea a galerie a konkurenceschopnost komerčních dodavatelů díky zvýhodněným (technickým a finančním) podmínkám prodeje a integračně zvýhodněným funkcionalitám svého MES.

59. Závěrem navrhovatel požaduje, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025

60. Zadavatel je přesvědčen, že relevantní dodavatel znalý daného trhu je při zohlednění technické specifikace a zákona o ochraně sbírek muzejní povahy jednoznačně a podrobně informován o tom, co je předmětem plnění veřejné zakázky a jaké činnosti, v jakém rozsahu a podrobnostech zadavatel po vybraném dodavateli požaduje. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že na základě poskytnutých podkladů není možné podat nabídku a účastnit se zadávacího řízení.

61. Zadavatel dále shrnuje obsah odpovědí dodavatelů oslovených Úřadem a ke společnosti DGline s.r.o. zadavatel uvádí, že námitky společnosti DGline s.r.o. týkající se pozdního poskytnutí technické specifikace nejsou předmětem tohoto správního řízení a Úřad by k nim neměl přihlížet.

62. K problematice migrace zadavatel uvedl, že odkazuje na zadávací podmínky obsahující konkrétní požadavky jako je např. zejména bod 1.3 technické specifikace, dle které budou migrovány všechny objekty ze stávajícího systému CES, přičemž migrace  musí proběhnout bezchybně ve stanoveném termínu (neboť stávající systém bude vypnut). Další požadavky ve vztahu k migraci (jako převod stávající historie pohybů) jsou dle zadavatele v bodě 5.1. technické specifikace.

63. Pokud jde o komponentu MES, odkazuje zadavatel na bod 5.1. technické specifikace, kde jsou dle zadavatele uvedeny maximální počty záznamů k migraci i očekávaná součinnost dodavatele a konstatování, že výchozí zdroje dat budou dodavateli plně k dispozici. Zadavatel je proto toho názoru, že zadávací podmínky obsahují natolik potřebné údaje, aby bylo možné nabídkovou cenu za migraci stanovit. Zadavatel dále uvádí, že dodavatel měl možnost doptat se na uvedené postupem dle ust. § 98 ZZVZ, což neučinil.

64. Zadavatel dále uvedl, že v případě CES budou migrována všechna data, přičemž tato data jsou, jak je odborně znalému dodavateli zřejmé z legislativy a stávajících procesů evidence a schvalování v CES, v případě sbírkových předmětů omezena z hlediska povinnosti na přírůstková a/nebo inventární čísla, případně přílohy vážící se k předkládaným změnám. Případná nepovinná data sbírkových předmětů představující dle zadavatele plochou strukturu několika málo atributů budou vyplněna jen ve velmi vzácných případech, když nejsou zapotřebí pro zákonné procesy.

65. K problematice specifikace API rozhraní pro komunikaci CES s externími systémy zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že „cílem Zadavatele je vystavit rozhraní, které umožní podání digitálního úkonu, například aktualizace sbírky nebo hlášení krádeže sbírkového předmětu v souladu se seznam služeb státu tak, aby bylo umožněno dodavatelům evidenčních systémů připravit (nepovinně) úpravy na jejich straně. Projekt ISMUS předpokládá, že bude včas popsáno vystavěné API rozhraní nového systému, které umožní digitální podání pojmenovaných zákonných služeb a integraci poskytovatelů aplikací třetích stran“.

66. Závěrem zadavatel požaduje, aby Úřad návrh zamítl.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

67. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení, a na základě zjištěných skutečností rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. K tomu uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

68. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

69. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

70. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek, další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

71. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

72. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

73. Podle § 96 odst. 1 zákona zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.

74. Podle § 96 odst. 2 zákona pokud některou část zadávací dokumentace nelze zpřístupnit podle odstavce 1 z důvodů vymezených v § 211 odst. 5 písm. a), b) nebo d) nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8, může zadavatel příslušnou část zadávací dokumentace poskytnout jiným vhodným způsobem. V takovém případě zadavatel odešle, předá nebo jinak zpřístupní příslušnou část zadávací dokumentace nejpozději do 3 pracovních dnů od doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí. Poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace může být podmíněno pouze úhradou nákladů podle odstavce 4 nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8 přijetím přiměřených opatření k ochraně důvěrné povahy informací.

75. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

76. Podle § 263 odst. 3 zákona věty první stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. 

77. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

78. Podle § 2976 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

79. V bodě 3.6 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že další, a to detailnější informace týkající se technických podmínek (dále také jen „technická specifikace“) budou dodavatelům s ohledem na ochranu důvěrné povahy informací poskytnuty pouze elektronicky dle ust. § 211 zákona, přičemž k žádosti je nutné uzavřít dohodu o zachování mlčenlivosti o důvěrných informacích (dále jen „dohoda o mlčenlivosti“).

80. V bodě 3.1 závazného návrhu smlouvy (dále jen „návrh smlouvy“) je uvedeno: „Za podmínek sjednaných v této Smlouvě se Zhotovitel zavazuje na svůj náklad a odpovědnost provést pro Objednatele dílo spočívající v implementaci, nasazení a technické podpoře informačního systému evidence sbírek muzejní povahy (dále jen „Dílo“) dle technických požadavků specifikovaných v Příloze č. 1, a dále zajištění provozu, údržby a rozvoje Díla, jakož i provedení dalších souvisejících činností a věcí, které jsou výslovně uvedeny v Příloze č. 1, či zadávací dokumentaci Veřejné zakázky a/nebo nejsou výslovně uvedeny, ale Zhotovitel jako odborník v oblasti IT měl a mohl vědět, že pro to, aby Dílo sloužilo účelu, je nezbytné takové činnosti provést a/nebo věci dodat, a Objednatel se zavazuje řádně provedené Dílo převzít a zaplatit za řádně provedené Dílo Cenu.“

81. V bodě 3.2 návrhu smlouvy je uvedeno: „V rámci provádění Díla je Zhotovitel povinen zejména: 

3.2.1 vytvořit a provést Implementační projekt, včetně detailního a podrobného vysvětlení fungování Díla;

3.2.2 vyvinout a dodat Dílo;

3.2.3 poskytnout Udělovaná oprávnění k Dílu;

3.2.4 provést Instalaci, Implementaci, Integraci a další nezbytné činnosti k nasazení a zprovoznění Díla na IT prostředí Objednatele; 

3.2.5 vytvořit Dokumentaci;

3.2.6 zajistit pravidelný monitoring provozu a historizaci dat;

3.2.7 zajistit publikaci přes Open data;

3.2.8 provést Školení uživatelů včetně budoucích administrátorů;

3.2.9 připravit a provést migraci dat pro Dílo v souladu s Přílohou č. 1;

3.2.10 připravit Dílo a poskytovat požadovanou součinnost v rozsahu nezbytném pro provedení pilotního provozu (pro odstranění pochybností se pilotním provozem rozumí časově a funkčně takový statut Díla, v němž jsou všechny součásti, které mají vliv na jeho plnohodnotné užívání ze strany Objednatele, dokončeny, interně otestovány, nasazeny a připraveny k uvedení do plnohodnotného provozu); 

3.2.11 zajišťovat provoz a údržbu Díla za podmínek specifikovaných v Příloze č. 8 (včetně úprav v souvislosti s legislativními změnami dle článku 4 Smlouvy);

3.2.12 dle požadavků Objednatele poskytovat rozvoj Díla; a

3.2.13 provést či provádět další činnosti, které jsou výslovně uvedeny v této Smlouvě a Přílohách k této Smlouvě.“ 

82. V bodě 4.1 návrhu smlouvy je uvedeno, že: „Část realizace Díla spočívající ve tvorbě a vývoji informačního systému evidence sbírek muzejní povahy (MES) bude probíhat iterativní metodou, tzn. Zhotovitel bude Dílo vyvíjet v průběhu několika kratších časových bloků, tzv. sprintů (dále jen „sprint“). Sprinty budou probíhat na základě a v souladu s Harmonogramem s tím, že předání a převzetí výstupů plnění této Smlouvy z každého sprintu / fáze Harmonogramu, včetně předání a převzetí dokumentů majících charakter výstupů a Díla jako celku, bude probíhat na základě akceptačního řízení podle tohoto článku č. 4“.

83. V bodě 8.1 návrhu smlouvy je uvedeno, že je objednatel, tj. zadavatel povinen zaplatit zhotoviteli, tj. vybranému dodavateli za řádně provedené dílo částku ve výši dle přílohy č. 2.

84. V bodě 19.1.1 návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „plnění dle položek 1 a 2 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno dle Harmonogramu uvedenému v Příloze č. 3 Smlouvy; v případě, že nebude možné zahájit plnění (tj. fáze CES detailní design, prototyp) dle Přílohy č. 3 Smlouvy v termínu tam uvedeném, bude doba trvání uvedené fáze posunuta na časové ose tak, aby doba trvání fáze v počtu dnů byla zachována; posun zahájení uvedené fáze nemá vliv na data realizace ostatních fází tak, jak jsou v Příloze č. 3 Smlouvy vymezeny.“

85. V bodě 19.1.2 návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „plnění dle položky 3 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno od ukončení Akceptačního řízení, a to po dobu neurčitou.“

86. V bodě 19.1.3 návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „plnění dle položky 4 a 5 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno od ukončení Akceptačního řízení na základě požadavku Objednatele, a to po dobu neurčitou.“

87. V bodě 1.2. přílohy č. 1 je uvedeno: „Cílem projektu je vyvinout a nasadit novou:

• aplikační náhradu CES, s doplňujícími funkcionalitami získanými na základě předchozí uživatelské zkušenosti a povinných požadavků na agendový systém veřejné správy. Pro komunikaci s registry bude použita sběrnice MK (S-Bus), počítá se s využitím NIA[3]. Dále je cílem maximální digitalizace a automatizace procesů. Součástí je také provedení migrace z aktuálního systému CES (celkem cca 500 institucí, 1200 uživatelů, 400 GB dat, 25 milionů SP^[4])
• Vyvinout a nasadit novou aplikaci pro evidenci SP v muzejních institucích, která by poskytla volitelnou alternativu stávajícím systémům. V ní budou podchyceny i podstatné procesy správy SP, od akvizice přes komunikaci CES pro získání souhlasu s evidencí SP, jejich změny, vývozy, inventarizace až po případně vyřazení z evidence. Tato aplikace bude členěna do různých volitelných oborových modulů odvozených z obecného modulu. Částí bude i off-line aplikace (provozovatelná i na mobilních zařízeních) s omezenou funkčností na práci (především inventury) v depozitářích mimo přístup k internetu.
• Provést migrace minimálně 5 milionů SP z různých lokálních zdrojů do nové aplikace podle předchozího bodu
• Vyvinout a nasadit publikační portál umožňující veřejnosti přístup k dostupným informacím o SP ve výše uvedeném evidenčním systému
• Zajistit systém monitoringu provozu
• Zajistit konfigurovatelnou výměnu dat s jinými systémy, minimálně publikaci přes OpenData, umožnění harvestingu
• Zajistit proškolení uživatelů včetně budoucích administrátorů 
• Zajistit kompletní vývojovou, testovací, bezpečnostní, uživatelskou a dokumentaci

Od uchazeče bude zároveň očekávána oddělená nabídka na podporu a rozvoj systému.

Je třeba zdůraznit, že migrace dat nebude pouze technickou transformací:

• V případě CES platí, že:
• Stávající CES není postaven nad relační db
• Před a v průběhu realizace bude nutná konzultace s dodavatelem stávajícího CESu
• Po převodu dat bude nutné, ve spolupráci se Zadavatelem, provést validaci všech záznamů a případnou opravu
• systém musí umožnit integraci na spisové služby dle platného národního standardu

V případě evidenční části MES platí, že:

• Data určená pro převod z muzejních evidenčních systémů jednotlivých institucí do nového systému (MES) jsou v různých datových formátech
• Migrace dat bude realizována za součinnosti se Zadavatelem a uživateli převáděných institucí a bude nutné ji podpořit softwarovými prostředky a identifikovat všechny nestandardní případy dané stavem migrovaných dat

Z pohledu obsahu dodávky platí především:

-          Oba funkční celky jsou odděleny aplikačně i databázově, pro vývoj bude použita stejná sada technologií.

-          Bude třeba u každé migrované instance provést nové párování a případné (dis)agregace datových elementů.

-          Zaměstnanci MK^[5] ČR budou při přístupu do CES využívat přístup s JIP/KAAS, resp. CAAIS, ostatní uživatelé s výjimkou veřejnosti s NIA.

-          Zaměstnanci muzeí budou využívat pro přihlášení do evidence přístup s NIA nebo volitelně s MFA.

-          Oba funkční celky budou mít správu uživatelů, s tím že při použití NIA bude požadován SSO pro uživatele pracující v obou celcích 

-          Přístup k aplikaci, design, uživatelské rozhraní a další se řídí dle specifikace https://desig­nsystem.gov.cz

-          Preferovanou variantou je maximální využití open-source komponent. Týká se i databázových prostředků.

-          Obě webové aplikace včetně webových služeb budou pouze nad protokolem https.

-          Systém bude využívat mimo jiné integraci (čtení) především na veřejné registry fyzických a právnických osob a RUIAN.

-          Oba celky mají být dodány v podobě konfigurovatelné a parametrizovatelné platformy s následujícími minimálními vlastnostmi pro zaškoleného centrálního administrátora, ideálně bez programátorských zásahů:

• Správa uživatelů, jejich rolí a kompetencí
• Přidávání atributů a číselníků
• Úprava stávajících a vytváření nových číselníků
• Úprava stávajících a vytváření nových tiskových sestav a reportů
• Návrh a úprava jednoduchých workflow
• Tvorbu a úpravu UI (např. přidávání polí)
• Vytváření alertů, notifikací pro uživatele
• Změny v rozhraní pro publikaci schválených dat

Systém bude navržen a používán pouze v českém jazyce. Některá data SP jsou měnového charakteru, nutno umožnit volbu z více měn. V celém systému nebude implementována žádná licenční politika ve vztahu k uživatelům či institucím, které budou systém používat.  Správcem a provozovatelem celého díla bude MZM[6] Brno (CITeM^[7]).“

88. V příloze č. 2 návrhu smlouvy (dále jen „příloha č. 2“) je uvedena následující tabulka pro stanovení nabídkové ceny:

	„Položková kalkulace nabídkové ceny
Položka	Komodita	Cena	Počet jednotek	Cena celkem v Kč bez DPH	DPH	Cena celkem v Kč s DPH
1	Implementace a nasazení		1	0	0	0
2	Migrace dat (5 mio SP)		1	0	0	0
	Nabídková cena (pol. 1 + 2)			0		0
Položka	Komodita	Cena za paušál / měsíc	Počet jednotek / 4 roky	Cena celkem v Kč bez DPH	DPH	Cena celkem v Kč s DPH
3	Servis (paušálně za 1 měsíc)		48	0	0	0
	Nabídková cena (pol. 3)			0		0
Položka	Komodita	Cena za 1 MD	Počet jednotek / 4 roky	Cena celkem v Kč bez DPH	DPH	Cena celkem v Kč s DPH
4	Rozvoj (cena za 1 MD)		720	0	0	0
5	Podpora migrace dat (cena za 1 MD)		480	0	0	0
	Nabídková cena (pol. 4)			0		0“

89. V příloze č. 3 návrhu smlouvy (dále jen „příloha č. 3“) je uveden následující harmonogram:

„Fáze / milník	Začátek	Konec	Základní náplň	Navazuje na
CES detailní design, prototyp	5.1.2025	28.2.2025	Nastavení prostředí, detailní wireframy, procesy, rozhraní pro příjem a odesílání aktualizací do a z nového systému	Účinnost smlouvy
CES dokončení, testování, příprava a testování, migrace	2.3.2025	15.6.2025	Dokončení funkčního nového CES, příprava na migraci dat, migrace	CES detailní design, prototyp
Evidenční část I, detailní data, wireframy,  vývoj	2.2.2025	20.3.2025	Nastavení prostředí, obecný evidenční modul, nastavení, přístupů, tiskové sestavy	Účinnost smlouvy
Evidenční část I, testování, příprava a testování, migrace	2.2.2025	30.4.2025	Funkční testování, testování práv a přístupů	Evidenční část I
Evidenční část II (oborové moduly), vývoj	23.3.2025	30.9.2025	Nastavení oborových modulů na základě předchozího	Evidenční část I
Evidenční část II, testování, příprava a testování, migrace	23.3.2025	31.10.2025	Funkční testování, testy všech procesů, rolí, dat, přijetí uživateli, zohlednění připomínek	Evidenční část II
Publikační vrstva, OpenData, exporty a importy, externí vazby	16.4.2025	30.9.2025	Podobně jako předchozí pro specifické obory	Evidenční část II
Komunikace CES – evidenční část, CES – dávkové změny	1.7.2025	15.9.2025	Automatizace zpracování dat, včetně testů a spolupráce s muzei využívajícími jiné evidenční systémy	CES dokončení, testování, příprava a testování migrace
Testování	1.10.2025	24.10.2025	Včetně zátěže, penetrace, integrace	Oborové moduly
Příprava migrace prvních uživatelů evidence, zaškolení, nastavení přístupů	2.11.2025	7.12.2025	Na business přípravě migrace evidence je nutno pracovat už od září	Testování
Dokumentace	2.3.2025	31.12.2025	Technická, administrátorská a uživatelská dokumentace k systému
Zkušební provoz, zapracování připomínek	8.12.2025	31.12.2025		Migrace CES i prvních uživatelů evidence, zaškolení, nastavení přístupů „

90. V technické specifikaci zadavatel v bodě 1.3 uvedl: „Účelem projektu ISMUS^[8] je dílo, které bude realizovat především následující funkční celky:

●        Náhradu a rozšíření stávajícího systému CES.  Tato část bude určeným informačním systémem. Součástí je migrace všech objektů ze stávající verze systému. 

●        Pro odborné pracovníky a správce sbírek správu/evidenci sbírkových předmětů tím, že podchytí práci s daty při úkonech, které jsou se sbírkovými předměty v jejich životním cyklu realizovány. Za podstatné je považováno příjemné a flexibilní uživatelské rozhraní. Součástí díla je migrace cca 5 milionů sbírkových předmětů z několika sbírek. 

●        Časově efektivní a aktuální platné legislativě vyhovující kontrolní funkci sbírkotvorné činnosti. 

●        Sdílení dat s jinými systémy a veřejností. 

V jisté míře zjednodušení lze tedy popsat dílo jako tvorbu dvou oddělených funkčních i aplikačních/da­tabázových celků: CES (Centrální evidence sbírek podle zákona 122/2000) a muzejní evidenční systém (MES). Tyto celky pokrývají dvě zásadní činnosti práce se sbírkovými předměty. 

CES musí být jako určený systém veřejné správy vyvinut v plném souladu s legislativními, bezpečnostními a architektonickými principy (např. www.archi.gov.cz) platnými pro takový systém. Toto neplatí pro část MES, nicméně i u ní jsou vyžadovány stejné zásady z pohledu bezpečnosti a architektury, například princip modularity a využití jednotného design systému. 

Mezi oběma částmi jsou rozdíly:

• CES bude vyvinut s tím, že stávající SW (který nebude mít technologicky ani provozně nic společného s novým) bude kompletně ukončen k 31. 12. 2025 a nebude umožněn paralelní provoz. Jinak řečeno, všichni uživatelé musí být informováni, musí být provedena včasná migrace dat a školení uživatelů. Při migraci není tolerována žádná chybovost.  CES bude tedy mít od začátku přes tisíc uživatelů a bude fungovat povinně pro MK ČR a všechny správce sbírek v ČR. 
• MES bude volitelný pro muzejní instituce, není z principu povinný; k datu uvedení do provozu dojde k migraci několika sbírek s celkem cca 5 miliony sbírkových předmětů. 
• Data v MES zůstávají ve vlastnictví a správě muzejních institucí; tato data jsou z hlediska popisných atributů výraznou nadmnožinou dat používaných v CES a slouží pro interní potřeby paměťových institucí. 
• Do CES jako agendového systému budou přistupovat jak pracovníci muzeí (podání digitálního úkonu), tak pracovníci MK; do MES, který není informačním systémem veřejné správy, budou přistupovat pouze pracovníci muzeí; pracovníkům MK může být poskytnuto se souhlasem správce nebo vlastníka sbírky právo na nahlížení (pak budou v roli kurátora bez možnosti editace). 
• MES je tedy koncipován jako potencionální alternativa ke stávajícím systémům evidence, zatímco CES alternativu nemá; i z tohoto důvodu je v harmonogramu projektu navrženo začít práce na CES jako první.“ 

91. V bodě 1.5.1 technické specifikace zadavatel k systému CES uvedl mj. že,

• „Preferovaný způsob komunikace uživatelů s MK je přímo přes CESvia UI pro uživatele pro provedení digitálního úkonu; musí ale zůstat umožněna i oboustranná (muzejní instituce nebo žadatel o založení – MK) komunikace datovou schránkou, emailem (s elektronicky podepsaným přiloženými formuláři, jejichž vzory jsou ke stažení na veřejné části CES) nebo dokonce listinnou formou, i když toto není preferovaný způsob komunikace. 
• Formální dokumenty musí uživateli přicházet z MK stejnou cestou, jakou je MK zprostředkoval. 
• Veškerá práce uživatele musí být v maximální možné míře vykonávána v systému, nikoliv například zvlášť ve Wordu s následným nahráním dokumentu. 
• V tomto projektu není řečen způsob integrace na konkrétní spisové služby s výjimkou spisové služby MK ČR. Požadováno je ale vytvoření rozhraní pro budoucí integraci se spisovou službou dle platného národního standardu. 

CES se bude skládat ze dvou částí – veřejné a neveřejné.“ 

92. V bodě 1.5.3 technické specifikace zadavatel uvedl následující: „Systém bude podporovat veškeré procesy, které jsou vyžadovány platným zákonem a vyhláškou. Cílem je jejich realizace primárně v kompletně digitální formě a podání ve formě digitálního úkonu. Na druhé straně musí zůstat zachována možnost podávat žádosti na MK o zpracování v listinné formě, datovou schránkou i emailem. Nový CES musí být natolik uživatelsky příjemný, aby tyto možnosti, pokud možno, nebyly využívány, i když zůstávají možné z pohledu zákona.“

93. V bodě 1.5.3.2 technické specifikace zadavatel popsal, jakým způsobem může správce příslušné podsbírky připravovat aktualizace ve funkčním celku MES, funkčním celku CES   a jiném evidenčním systému, a to včetně listinné evidence. Zadavatel výslovně uvedl, že: „Z pohledu CES není důvod rozlišovat mezi různými evidenčními elektronickými systémy. Jediný rozdíl je v tom, že pro MES je požadováno SSO pro pracovníky MES identifikující se přes NIA a zároveň mající roli v CES. S tím, že toto umožní vyvolat UI na straně CES, kde uživatel provede schválení odeslání aktualizační dávky do CES. Zároveň tato možnost SSO pro NIA uživatele musí zůstat otevřena do budoucna i pro jiné systémy.“ Zadavatel dále uvedl popis nejčastějšího procesu aktualizace podsbírek.

94. V bodě 1.5.9 technické specifikace zadavatel uvedl následující: „Zadavatel využívá eSSL od společnosti Gordic. Nyní je v jednání přechod na spisovou službu jinou. Do procesu vstupuje podatelna MK, pracovníci MK a v potencionálním dvoustupňovém schvalovacím procesu jejich nadřízení. 

V případě kulturních památek a národních kulturních památek může být flow vícestupňové. Musí být zajištěno SSO mezi spisovou službou a CES pro pracovníky MK. 

Integrace musí zohlednit následující:

Každý z agendových procesů začíná buď podáním žádosti na MK anebo přímo iniciací ze strany MK (především proces kontroly sbírky). 

          V prvém případě (nejčastější) je tedy proces preferenčně zahájen v CES přes uživatelské rozhraní autorizovaným uživatelem, čili správcem nebo vlastníkem sbírky. Pracovníci MK vidí na nástěnkách frontu úkolů, volí jeden úkol k zpracování, tím se tento stává nedostupný pro ostatní.  CES eviduje úkon jako zahájený okamžikem potvrzení odeslání žádosti ze strany žadatele v uživatelském rozhraní. Žádost má zřejmé charakteristiky jako timestamp, typ žádosti, identifikaci žadatele a sbírky. Žadateli se dostane na jeho nástěnku v CES potvrzení o zahájení zpracování žádosti v okamžiku přiřazení do fronty úkolů. 

Pracovník MK vidí v úkolu všechny přiložené dokumenty. Má možnost vytvořit v eSSL s jednoznačným identifikátorem s čárovým kódem (dnes PID), do spisu CES přímo založí přijaté dokumenty (tj. nikoliv metodou „uložit na disk a pak zase uložit do spisové služby“). Alternativně může úkol přesunout na jiného pracovníka. Spis je tedy v eSSL dál popsán jako náležející danému pracovníkovi, resp. příslušnému spisovému uzlu. Ten má možnost do něj nadále přikládat další dokumenty, jejichž zdroj je mimo CES. Hlavní proces však spočívá v spolupráci CES a eSSL. Což je generování pracovníkem MK dodatečných dokladů (z typizovaných editovatelných formulářů v CES) na základě připravených a doplňovaných dat (např. průvodní dopis, vyjádření o schválení či zamítnutí žádosti). Tyto doklady jsou přikládány do spisu ve spisové službě přímo z CES (synchronní komunikace). 

Po doplnění všech podkladů do eSSL pracovník MK spustí schvalovací workflow v CES. Toto se může lišit jmény a počty stupňů podle procesu a musí být nastavitelné administrátorem CES.  Flow spočívá v zpřístupnění v CES na jiného pracovníka MK (jde o nadřízeného a posléze o jeho nadřízeného = ředitele odboru, ale v CES nebude integrována organizační struktura MK, vše bude nastavitelné přímo v CES). Tento má možnost spis prohlížet, zamítnout schválení (pak je opět podána informace zpět na nástěnku CES zpracovávajícímu pracovníkovi) anebo schválit. U některých kroků bude při tomto schvalování vyžadován elektronický podpis. Podobně pro další (a poslední) schvalovací stupeň. 

Po posledním schválení jsou elektronicky podepsané dokumenty uloženy v příslušném spisu a via CES zprostředkovány žadateli. 

V CES je celý spis dosažitelný pro všechny pracovníky MK (s přístupem do CES). 

Musí být umožněna i varianta vytvoření spisu na podatelně z podkladů přijatých listině nebo datovou schránkou, případně i pracovníkem MK na základě přímo přijatého emailu. V takových případech má pracovník MK možnost do takto vytvořeného spisu ukládat libovolné další dokumenty. 

V druhém případě je proces zahájen v CES pracovníkem MK. 

          Jinak řečeno, CES je systém řídící workflow, přes něj se přistupuje k požadavkům, spisová služba je využívána jako úložiště, flow se přes ni neřídí.“

95. V bodě 1.5.10 technické specifikace zadavatel uvedl, že uživatelé MES a jiných evidenčních systémů mají možnost v jejich evidenčním systému připravovat aktualizace a z tohoto pohledu je žádoucí jim umožnit, aby nemuseli ručně znovu zadávat data do CES, ale aby tato mohla být přenesena do CES přes uživatelské rozhraní. A dále zadavatel uvedl, že interoperabilita s jinými systémy bude primárně zajištěna prostřednictvím importu a exportu dat (CSV) a webových služeb. 

96. V bodě 1.6.5.11 technické specifikace popsal zadavatel komunikaci MES s CES.

97. K migraci na nový CES zadavatel v bodě 5.1 technické specifikace uvedl: „Kritická je migrace na nový CES k roll-outu projektu. V souladu s projektovými cíli bude část CES připravena jako první, otestována a migrována před koncem roku 2025. S tím, že dodatečná data budou namigrována ke konci roku 2025. Tento postup je zvolen, aby byl dostatečný čas nejen na migraci, ale i případné vyčištění dat pracovníky MK. 

• Při migraci dat CES je zapotřebí:
• Především přenést všechny předměty aktuálně v CES, chyba není tolerovatelná 
• Detekovat všechny mezery v posloupnostech inventárních čísel jednotlivých institucí a informovat o nich. 
• Identifikovat všechny uživatele, kteří se nepřihlásili více než jeden rok a v součinnosti s MK provést úpravu seznamu uživatelů 
• Zachovat a přenést veškerou (aktuálně v CES uchovávanou) historii pohybů sbírkových předmětů a změn na podsbírkách, včetně veškeré dokumentace 
• Přenést i s pořadím obrazovou dokumentaci podsbírek 

98. K migraci dat v rámci MES zadavatel v bodě 5.1 technické specifikace uvedl: „Migrace dat evidenční části, MES je specifická tím, že hlavní úlohou není pouze klasická migrace dat z jednoho systému do druhého, spojená často s čištěním dat uživateli. 

Významné je dodržet a umožnit či zajistit:

• Ruční přípravu a rychlé psaní dat z historických i listinných záznamů 
• Respektovat na datové úrovni skutečnost, že historická evidenční čísla i popisy mohu být v jiných formátech než aktuální formáty (tj. umožnit uložení a vyhledávání do jiného pole) 
• Ideálně se strojovým návrhem rozčlenit údaje dosud agregující několik v MES oddělených položek (např. místo několika autorů uvedených v poznámce nyní několik oddělených polí) 
• Při migraci snadné a průběžné doplňování číselníků 
• U historických dat definovat doplňkové hodnoty tam, kde není známa vazba na číselník 
• Identifikovat případy různých formátů, navrhnout konverzi a ošetření výjimek 
• Je-li určeno, zachovat pořadí multimediálních záznamů (typicky náhledové fotografie) ke sbírkovým předmětům 
• Průběžnou podporu uživatelů provádějících migraci 
• Součástí implementačního projektu bude:
• provedení migrace maximálně 10 podsbírek s různými výchozími stavy. Počínaje daty evidovanými v XLS souborech až po data v jiném již existujícím systému. S tím, že uvažované podsbírky mají různé počty sbírkových předmětů a různou čistotu dat. S ohledem na skutečnost, že zodpovědnost za tento stav nelze přenést na Dodavatele, bude řada činností s migrací spojená se zodpovědností Zadavatele.
• Celkem bude migrováno cca 5 milionů sbírkových předmětů. 
• Od Dodavatele je očekávána především následující součinnost: 
• V předložených souborech identifikovat potenciální duplicity v číselnících s vazbou na příslušné datové záznamy, po jejich odstranění zajistit zodpovědností centrálního administrátora technicky správnou migraci do cílových struktur 
• Identifikace a návrh nápravy případů, kdy formáty stávajících dat neodpovídají cílovým formátům 
• Identifikace mezer v řadách evidenčních čísel 
• Kontrolovat výchozí a cílové počty migrovaných sbírkových předmětů, identifikovat příčiny případného nesouladu a navrhnout odpovídající řešení 
• Zajistit i migraci případných velkoformátových digitálních dat spojených se sbírkovými předměty 
• Nacenění a závazek podobné součinnosti Dodavatele při migraci dalších 10 podsbírek po spuštění MES. 

Součástí implementačního projektu bude i vytvoření migračního nástroje pro migraci z aplikace Demus (Access 2013, 2010 – 2019) do MES. Jednotlivé moduly Demus budou k dispozici. To s ohledem na skutečnost, že lze očekávat přechod na MES primárně od institucí, které dnes Demus používají. Je tedy nutné vytvořit migrační sadu standardních nástrojů pro odhalení chyb a usnadnění migrace.“

Námitky

99. Navrhovatel v námitkách uvedl, že zadavatel nenaplňuje deklarovaný záměr projektu, tedy vybudování nové generace CES.

100. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že kvalita zadávací dokumentace na veřejnou zakázku je natolik nízká, že ani vzdáleně neodpovídá investovaným veřejným prostředkům, a i když navrhovatel rámcově tuší obecný záměr zadavatele, není možné podle této zadávací dokumentace vytvořit nabídku. Investované milióny Kč z veřejných zdrojů tak zadavatel dle navrhovatele zcela znehodnotil a předložil zadávací dokumentaci nejasnou a nekonkrétní, plnou obecných tezí a seznamů přání.

101. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že zadávací dokumentace zvýhodňuje budoucí uživatele MES v podpoře interakce a datové integrace se systémem CES, kdy dalším obvyklým komerčním subjektům a produktům nebo open-source produktům neumožní využít stejný rozsah funkcionalit při integraci s novým CES. Navrhovatel zejména poukazuje na skutečnost, že zcela chybí specifikace API rozhraní pro komunikaci se stávajícími systémy třetích stran (mimo MES) tak, aby tyto systémy mohly svým uživatelům pomoci splnit zákonnou povinnost hlášení do nového CES v souladu se zákonem o ochraně sbírek muzejní povahy alespoň tak, jak to umožňuje stávající verze systému CES.

102. Navrhovatel současně namítal, že zadávací dokumentace obsahuje zjevné rozpory a dílo podle této technické specifikace nelze jednoznačně nacenit a realizovat.

103. Konkrétně navrhovatel uvedl v námitkách následující:

-       Zadavatel v bodě 1.3 technické specifikace popisuje 4 funkční celky, následně ale zjednodušeně uvádí pouze 2;

-       V zadávací dokumentaci chybí proces digitalizace úkonů doručených datovou schránkou, emailem atd. do CES;

-       Chybí úprava procesu, kdy odpověď uživateli má být odeslána datovou schránkou, emailem, poštou. Není zřejmé, jak tento proces bude řídit/datově podporovat MES/CES;

-       V bodě 1.5.3 technické specifikace chybí v seznamu procesů jinde zmiňovaná inventarizace;

-       Zadávací dokumentace obsahuje chybné nebo neexistující vysvětlení zkratek (např. zkratka BE, BH, MFA);

-       Zadávací dokumentace obsahuje rozporuplnost v požadavcích (např. záměna pojmů „výpůjčky“ a „zápůjčky“);

-       Není zřejmá funkce multimediálního archivu, v zadávací dokumentaci chybí popis funkcionalit multimediálního archivu;

-       Ze zadávací dokumentace, část MES, jednoznačně nevyplývá, kdy se nový předmět stane sbírkovým předmětem;

-       Zadávací dokumentace obsahuje nejasné a nesrozumitelné specifikace požadavků, např. požadavek na „modularitu“ (přidávání oborových modulů), elektronizace hlášení aktualizací sbírky do CES, vytváření nových číselníků bez programátorských zásahů a práce s číselníky obecně, hromadná migrace, požadavek na „časovou efektivitu“, případně „rychlou odezvu systému“, příjemné a flexibilní uživatelské rozhraní;

-       V části CES jsou popsány textově business procesy, ale diagramy v úrovni business architektury zcela chybí;

-       V části MES zadávací dokumentace obsahuje nepřesné nebo neúplné diagramy business architektur u procesů;

-       Diagramy technické architektury a business procesů nejsou dostatečně detailně zpracovány;

-       Sekce “Ostatní požadavky” na konci jednotlivých kapitol technické specifikace, zejména body 1.5.8 a 1.6.7 technické specifikace, působí jako výsledek dotazníkového šetření nebo jakýsi seznam přání budoucích funkcionalit nového CES a MES, který je vložen do dokumentu bez jakéhokoliv analytického zpracování a rozčlenění podle příslušnosti k jednotlivým případům užití systému, ale je v zadávací dokumentaci jednoznačně formulován jako požadavky;

-       Zadávací dokumentace neuvádí, jaké je datum plánovaného uvedení MES do provozu;

-       Není stanoveno datum, do kterého uživatelé budou moci ještě do CES hlásit a editovat údaje, tedy kdy dojde k datové uzávěře a předání dat zhotoviteli;

-       Zadávací dokumentace předjímá budoucí sjednocení centrálního řízení vybraných slovníků, které však není v souladu s nutností bezeztrátové migrace dat od různých institucí, v různých datových strukturách;

-       Požadavek na poskytování tiskových sestav “v minimálním nutném společném rozsahu…” je málo specifický a nedostatečný pro určení jejich účelu, rozsahu a podoby;

-       Není popsán způsob integrace CES/MES na další externí systémy;

-       V návaznosti na bod 1.3 technické specifikace není specifikován tvar a rozsah Opendat. OpenData vyžadují evidenci přístupů podmíněnou smlouvou nebo registrací a detailní evidenci licenčních oprávnění – např. v kulturním sektoru běžný právní rámec Creative Commons. Problematiku práce s licencemi a právy k OpenDatům však zadávací dokumentace vůbec nezohledňuje;

-       Chybí data k migraci;

-       V bodě 1.4 technické specifikace se uvádí poptávka MES, ale jde o směs vymezení pro nový CES, MES nebo ISMUS. V modelu aplikační architektury nejsou vůbec definovány procesy Příprava aktualizací pro schválení MKČR, Schvalování aktualizací MKČR, Intramuzejní procesy správy sbírkových předmětů, Zpracování dat z centrálních autorit (Národní knihovna ČR);

-       V celém textu je termín „workflow“ používán ve dvou vzájemně nesouvisejících významech: jednak jako proces, ale také jako funkcionalita, která však vůbec není podrobně definována a popsána;

-       V bodě 1.4. technické specifikace je zobrazen diagram „Model byznys architektury (výkonu veřejné správy) – pohled činnostních funkcí“, který je pouze vysokoúrovňový, ale chybí rozpracování do diagramů jednotlivých funkčních bloků s uvedením business rolí;

-       Požadavky uvedené v bodě 1.5 technické specifikace jsou nejednoznačné a nejsou zohledněny ve zbývajících částech zadávací dokumentace;

-       V bodě 1.5.2 technické specifikace není dostatečně definováno, jak se má nový systém chovat;

-       Specifikace interoperability CES je z technického hlediska minimální a nedostatečná pro návrh, nacenění a následnou realizaci;

-       Požadavek na umožnění vkládání interní komunikace a poznámek ze strany MKČR k procesu zpracování aktualizačních dávek, s vazbami nejen k dané aktualizaci (ve vztahu k CES), ale obecně k (pod)sbírce (včetně logování informací o tom kdo a kdy zapsal poznámku, komu byla zaslána, zobrazení na nástěnce „dotčených?“ uživatelů atd.)  uvedený v bodě 1.5.3.12 technické specifikace směřuje na robustní systém kolaborativního zpracování textů, který ovšem není specifikován;

-       Zadání v bodě 1.5.4 technické specifikace je vágní, není přesně definováno, jaký má která statistika účel, tj. jaké hodnoty jsou zadavatelem požadovány a proč, jaká data a z jakých agend budou do statistik vstupovat;

-       V bodě 1.5.6 technické specifikace není specifikováno, jak má být určováno procento inventarizace sbírky a jak budou zadány „zpětně“ inventarizace provedené před nasazením nového CES (aby nedostatkem dat nebyly zkreslovány kontroly);

-       V bodě 1.5.7 technické specifikace nejsou dostatečně identifikovány evidované sbírkové předměty;

-       V bodě 1.5.7 technické specifikace není uvedeno, na základě čeho a jak proběhne analytika pro automatické označení za archiválie nebo kulturní památky;

-       Zadávací dokumentace opakovaně, v různých částech, požaduje workflow pro zpracování aktualizačních dávek v CES, není však nikde specifikován žádný podrobný popis stavů (vzhled a rozsah formulářů, specifikace procesů a diagramy funkcionalit…);

-       V bodě 1.6 technické specifikace zcela chybí kompletní specifikace očekávaných rolí a způsob odvození dalších, v procesním diagramu chybí varianta odeslaní konkrétnímu kurátorovi, popis publikační vrstvy je nejednoznačný;

-       V bodě 1.6.4 technické specifikace „Složky nebo výběr“ je název mimořádně obecný, takže pokrývá jakoukoliv agendu;

-       Bod 1.6.5.10 technické specifikace nepatří do definice MES;

-       V bodě 1.6.6 a 1.6.8 technické specifikace není vůbec popsán design, očekávaná funkčnost a technologie portálových částí a dále požadavek na zobrazování fotografií pouze v náhledové kvalitě degraduje poskytovanou službu;

-       Z bodu 1.6.7 technické specifikace není zřejmé, zda bude nový MES řešit i muzejní knihovny a jaké bude využívat standardy pro ukládání metadat pro sbírky evidované podle knihovního zákona;

-       Nemožnost publikace digitálního obsahu uživateli MES do projektu eSbirky.cz;

-       Není zřejmé, proč má být řešen export dat ve specifických formátech, požadavek na zaškolení administrátora je nesrozumitelný;

-       Jako součást díla je požadováno dodat „Ověřovací test znalostí při prvním přihlášení do MES i CES (ověření znalostí nového uživatele)“ bez jakékoli specifikace co má být cílem, rozsahem a obsahem znalostního testu, kdo a na základě čeho ho bude vyhodnocovat, zda bude mít jeho úspěšné/neúspěšné absolvování vliv na možnost pracovat se systémem atd.;

-       V případě migrace dat není definováno, o jaké existující systémy půjde, jaké jsou datové rozsahy, jaká je jejich datová struktura;

-       Není uvedena specifikace funkcionalit tiskových sestav (rozsah, parametrizova­telnost, formát, layout…);

-       V bodě 9.1 technické specifikace jsou obory definovány, ale nejsou popsány, tj. pravděpodobně se předpokládá existence nijak nespecifikovaného obecného konfigurovatelného modelu, což je však vzhledem k diverzitě muzejních sbírek a rozsahu nezbytných metadat nemožné technicky realizovat. Chybí zde i kontext a rozpracování do business procesů a případů užití;

-       Požadavek uvedený v bodě 9.1.2 technické specifikace je nedostatečně specifikován, není zřejmé, zda by se měly záznamy během migrace nějakým způsobem „schvalovat“;

-       V bodě 9.1.3 technické specifikace je uveden pouze výčet oborů, bez definic jejich datových struktur (odlišných od „základního katalogu“ jednotlivých evidenčních karet). Zadávací dokumentace nestanovuje žádný standard či metodiku očekávaného rozsahu a procesů, není možné výrobu těchto oborových modulů soutěžitelně nacenit.

104. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že kvalita zadávací dokumentace je natolik nízká, že není možné formou dotazů uchazečů realizovat její upřesnění a opravy. Analýza a návrh realizovatelného technického řešení by každému dodavateli nutně zabrala několik měsíců práce, které však díky striktním termínům realizace nejsou k dispozici. Navrhovatel dále uvádí, že s ohledem na rozsah celého díla není možné v jednom roce dodat dílo v profesionální kvalitě.

105. Navrhovatel současně v námitkách uvádí, že zadavatel na různých místech zadávací dokumentace předpokládá „obecnou znalost“, „standardy“ a „metodiky“ oboru muzeí a galerií ze strany uchazečů. Navrhovatel namítá, že zadavatel nezajistil pro uchazeče v průběhu zadávacího řízení přístupnost nezbytných veřejných metodických standardů nutných pro přípravu nabídky, když dne 18. 11. 2024 byl metodický portál zadavatele nedostupný.

106. Navrhovatel v námitkách uvedl, že případné nabídky dodavatelů do zadávacího řízení umožňují diametrálně různý výklad rozsahu plnění a nemohou být tedy spravedlivě hodnocené. Navrhovatel namítal, že podle takto chybné, nejasné a nekonkrétní zadávací dokumentace a technické specifikace nelze zpracovat jednoznačnou, porovnatelnou a soutěžitelnou nabídku.

Rozhodnutí o námitkách

107. V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že scénář plné digitalizace kompletního povinného procesu hlášení změn je zpracován v zadávací dokumentaci na více místech (například proces zaevidování nové podsbírky nebo obecný proces aktualizace sbírky), a to v dostatečném rozsahu pro sestavení a nacenění nabídky. Zadavatel dále uvedl, že uvedené procesy jsou rovněž specifikovány platnou právní úpravou, která je navrhovateli jistě známa. Zadávací podmínky obsahují dle zadavatele rovněž výhradu nevyužití digitálního úkonu přes CES.

108. K námitce, že zadávací dokumentace neobsahuje podporu elektronizace online výměny dat pro hlášení do CES ze systémů třetích stran zadavatel uvedl, že zadávací podmínky tuto možnost obsahují, a to např. v bodě 1.5.10 technické specifikace. Dále zadavatel uvedl, že detailní technická specifikace rozhraní bude provedena při implementaci s ohledem na vybranou technologii a takovým způsobem, aby nedošlo ke zvýhodnění či naopak znevýhodnění žádného komerčního produktu nebo jiného produktu.

109. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že scénář příjmu informací o změnách ve sbírkách do CES je jednoznačně vymezen platnou právní úpravou, a navíc je uveden na vícero místech technické specifikace (např. bod 1.5.9). Dle názoru zadavatele tak mohl každý potencionální dodavatel danou kapacitu odhadnout.

110. K námitce, že chybí rozhraní na příjem ze zákona povinného hlášení dat do systému CES ze systému třetích stran, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že právní úprava neukládá povinnost příjmu hlášení z komerčních systémů. Zadávací podmínky dle zadavatele obsahují příjem hlášení v dodavatelsky neutrální digitální i listinné podobě, což zcela odpovídá platné právní úpravě. Je strategií a záměrem zadavatele, aby systém byl otevřen pro všechny aplikace bez rozdílu, o kterého konkrétního výrobce aplikace se jedná.

111. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že tvrzení navrhovatele o tom, že budoucí uživatelé MES budou zvýhodněni oproti uživatelům jiných komerčních systémů, nemá oporu v zadávacích podmínkách. Zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci jsou popsány podmínky pro spolupráci MES a CES, avšak je též ponechána možnost pro komunikaci s jinými systémy, a to jak listinnou formou, tak i datovou formou, přičemž procesy jsou dány jednoznačně platnou právní úpravou.

112. K námitce, že jsou v zadávací dokumentaci definovány 4 funkční celky a následně jsou uváděny pouze 2, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „význam a architektura je zřejmá z textu dané kapitoly a je rovněž uvedena přehledně v diagramu. Stěžovatel ostatně sám používá správné členění na 2 funkční celky a jejich rozpad na další úroveň detailu. Z této části námitky není patrné, co stěžovatel považuje za chybné či vnitřně rozporné, když sám dospívá ke správnému závěru o 2 funkčních celcích.“

113. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že integrace CES s eSSL MK je jednoznačně vymezena např. v bodě 1.5.9 či 1.5.3.2 technické specifikace.

114. K námitce, že v bodě 1.5.3 technické specifikace chybí v seznamu procesu inventarizace, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „proces hlášení inventarizace je upraven v právní úpravě jako podání hlášení, umožněné přes uvedené digitální editovatelné formuláře přímo v CES nebo v jiné formě jako dosud, viz ust. § 12 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel dále odkazuje na znění čl. 1.5.8. technické specifikace.“

115. Zadavatel dále uvedl, že z kontextu zadávacích podmínek je zřejmé, že pojmy zápůjčka a výpůjčka používá jako synonyma, byť z pohledu občanského práva mají oba instituty odlišný význam. Uvedené nemá dle zadavatele vliv na označení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem.

116. Zadavatel dále uvedl, že ze zadávacích podmínek je zcela jednoznačné, že multimediální archiv slouží jako multimediální úložiště pro ostatní moduly a nemá vztah k CES.

117. Zadavatel dále uvedl, že modul Knihovny není uveden v seznamu modulů a není tak předmětem plnění veřejné zakázky.

118. K námitce, že není zřejmé, kdy se nový předmět stane sbírkovým předmětem, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se v případě tohoto požadavku jedná o konfigurační záležitost bez vlivu na nabídkovou cenu nebo dobu plnění díla.

119. Zadavatel dále uvedl, že moduly i možnosti podání hlášení jsou v zadávacích podmínkách dostatečně podrobně popsány a nelze vytrhávat z kontextu jednotlivé body. Dle zadavatele je zcela zřejmé, co zadavatel požaduje v případě rychlé odezvy systému či v rámci příjemného a flexibilního uživatelského rozhraní. Dle názoru zadavatele nelze rovněž odhlédnout od toho, že v rámci plnění budou obě smluvní strany spolu úzce spolupracovat tak, aby stanovených požadavků bylo řádně a včas dosaženo. Současně zadavatel upozorňuje na požadavek na užití jednotného design systému na FE podle pravidel DIA.

120. K námitce, že chybí v části CES diagramy v úrovni business architektury zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že procesy jsou popsány a dány platnou právní úpravou jakož i obecně platným pracovním postupem v paměťových institucích, který je stěžovateli velmi dobře znám.

121. K námitce, že není v diagramu business architektur MES specifikována větev, pokud sbírkotvorná komise rozhodne o nezařazení nového předmětu do sbírky, zadavatel uvedl, že tato větev procesu je standardní proces ukončení s ohledem na obecně platnou praxi užití evidenčních systémů, jejíž znalost je u kvalifikovaného dodavatele základem pro jeho úspěšné sestavení nabídky a účast v zadávacím řízení.

122. K námitce, že u evidence 1. a 2. stupně nejsou diagramy vůbec a z textu jasně nevyplývají procesy v rámci těchto zákonem vyžadovaných evidencí, zadavatel uvedl, že evidence jsou procesy jasně dané a popsané mj. zákonem o ochraně sbírek muzejní povahy a souvisejícími prováděcími předpisy.

123. Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že záznam do karty CES je možnost okamžité činnosti odborného pracovníka v CES a proces konzervace a restaurování/pre­parování je vymezen obecně, odlišnosti jsou konfiguračního charakteru na dodané platformě a budou specifikovány dle harmonogramu v prvé části dodávky MES.

124. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách k systému MES uvedl, že stěžejním je dodání konfigurovatelné platformy a MES má primárně nahradit technologicky dále nepodporovaný systém DEMUS. V dané oblasti je tedy dle zadavatele praxe pracovních procesů už sjednocena používáním DEMUSu, podle proběhlých workshopů nejsou v institucích, s nimiž byla vedena diskuse, zásadní odlišnosti, když se jedná o konfiguračně řešitelné záležitosti a měnitelné zvyky uživatelů.

125. K sekci „ostatní požadavky“ zadavatel uvedl, že jejich příslušnost obecná nebo procesní je oborově zřejmá, požadavky musí být zapracovány při implementaci systému.

126. K námitce, že není uvedeno datum plánovaného uvedení MES do provozu, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že všechny podstatné informace pro sestavení nabídky, a to i nabídky cenové, jsou součástí zadávacích podmínek včetně harmonogramu.

127. K námitce, že není stanoveno datum, do kterého budou moci uživatelé zadávat údaje do starého CES, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že cílem je, aby byl nový CES v provozu od počátku roku 2026 a že poskytne vybranému dodavateli plnou součinnost.

128. Dále zadavatel uvedl, že sjednocení centrálního řízení vybraných slovníků není předmětem plnění veřejné zakázky.

129. K námitce, že požadavek na poskytování tiskových sestav „v minimálním nutném společném rozsahu“ je málo specifický, zadavatel uvedl, že je požadována konfigurovatelná platforma a oborová znalost problematiky, zadavatel dále uvedl, že je přesvědčen, že poskytnuté informace jsou zcela dostačující pro stanovení nabídkové ceny. Naopak uvedení podrobných ukázek a podob tiskových sestav by mohlo znamenat porušení zásady diskriminace anebo zvýhodnění konkrétních dodavatelů.

130. K problematice OpenDat zadavatel uvedl, že problematika licencí a práv k nim je vymezena platnou právní úpravou, kterou by měl kvalifikovaný dodavatel znát.

131. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že migrovaná data budou dostupná podle poskytnutého harmonogramu, tedy k začátku migrace. Zadavatel zdůraznil, že se zadávací podmínky migraci dat nevztahují pouze na data zadavatele.

132. K modelům architektury zadavatel odkázal na popisy uvedené v bodech 1.5 a 1.6 technické specifikace.

133. K námitkám týkajícím se bodu 1.5 technické specifikace zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „při integraci s eSSL je legislativně zakotveno povinnost využití NSeSSS, systém nápovědy a helpdesku je oborově standardní a musí být proveden takovým způsobem, aby naplnil svůj účel, který veřejná zakázka sleduje, tj. aby uživatelé byli schopni při jeho využití aplikaci správně ovládat a používat. Kontroly na délku textu jsou uživatelským požadavkem směrem ke zlepšení ve srovnání se stávajícím CES.“

134. Zadavatel dále uvedl, že proces správy uživatelů informačního systému veřejné správy představuje pro kvalifikované dodavatele notorietu a je tak zřejmé, jaké úkony a činnosti je nutné realizovat a že jednotlivé úkony týkající se „potvrzení úprav“ jsou v zadávacích podmínkách jednoznačně vymezeny (jedná se o potvrzení kroku nebo vrácení na předchozí úroveň s upozorněním).

135. K problematice výměny dat s externími systémy zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že ze zadávacích podmínek vyplývá požadavek, aby CES publikoval data do národního katalogu otevřených dat. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že mu není jasné, jaké informace týkající se Interoperability CES dle navrhovatele v zadávacích podmínkách absentují, proto nemá možnost adekvátně reagovat.

136. K požadavku na možnost vkládání interní komunikace a poznámek zadavatel uvedl, že se jedná o požadavek, jehož smysl a účel je ze zadávacích podmínek zcela patrný. Konkrétní způsob technického provedení záleží dle zadavatele na rozhodnutí dodavatele, z čehož vyplývá, že zadavatel nemůže v zadávacích podmínkách konkrétní způsob provedení uvést.

137. K námitce, že není přesně definováno, jaký má která statistika účel, zadavatel uvedl, že dané bude upřesněno v úvodní fázi projektu při úzké spolupráci obou stran; daný seznam je podkladem pro stanovení porovnatelných nabídkových cen.

138. K námitce, že není určeno, jak má být určováno procento inventarizace, zadavatel uvedl, že se jedná o parametrizo­vatelnou hodnotu, které bude stanovena v úvodní fázi projektu a může být v budoucnu měněna. Její nastavení do systému nemá dle zadavatele jakýkoliv dopad na nabídkovou cenu nebo harmonogram. Rovněž k problematice označení „archiválie“ a „kulturní památky“ zadavatel uvedl, že se jedná o parametrizaci systému vycházející z dosavadní běžné praxe, která navíc musí být stěžovateli s ohledem na jeho praxi velmi dobře známa.

139. K námitce, že zadávací dokumentace nedostatečně identifikuje evidované sbírkové předměty, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že struktura je dána platnou právní úpravou.

140. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „WF je v zadávacích podmínkách popsán, pojmenování stavů je předmětem úvodní fáze projektu a předpokládá se jeho navržení dodavatelem, jak ze zadávacích podmínek vyplývá“. Dále zadavatel uvedl, že role musí být, jak je uvedeno v zadávacích podmínkách, konfigurovatelné. Požadovaný minimální popis publikace je rovněž uveden, povinně zveřejňované informace jsou dány platnou právní úpravou.

141. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že zadávací podmínky vychází a primárně navazují na dlouholetou praxi se systémem DEMUS. Zadavatel trvá na použití modulárního přístupu na základě konfigurovatelné platformy. Příkladem je uvedený základní modul Katalog. Procesy jsou dle zadavatele uvedeny v zadávacích podmínkách v kapitolách týkajících se části MES (body 1.5 a 1.6 technické specifikace).

142. Dále zadavatel uvedl, že je nutné uchovávat i hodnoty před migrací, stejně jako mít možnost vyjádřit v konkrétních případech i souhlas s případně měněnými daty specifických předmětů.

143. Zadavatel závěrem rozhodnutí o námitkách připomíná a zdůrazňuje, že plnění veřejné zakázky bude realizováno s využitím procesů agilního vývoje. Zadavatel uvedl, že je přesvědčen, že stěžovatel tuto skutečnost neměl při sepisu námitek na zřeteli; pakliže by vycházel z této premisy, odpadla by celá řada ne-li většina namítaných údajných nesrovnalostí a nedostatků zadávacích podmínek.

Právní posouzení

K tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

144. Navrhovatel ve svém návrhu mj. uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal s námitkami navrhovatele. Konkrétně navrhovatel uvádí, že se zadavatel s jeho námitkami týkajícími se diskriminace komerčních dodavatelů vypořádal pouze vyhýbavě a uzavřel je účelovým sdělením, že si jako zadavatel rozhoduje o svých potřebách. Dále navrhovatel uvádí, že ani s námitkami týkajícími se nejasnosti a nejednoznačnosti zadávací dokumentace se zadavatel v rozhodnutí o námitkách věrohodně nevypořádal.

145. Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 19. 11. 2024 námitky navrhovatele, které dle § 245 odst. 1 zákona odmítl prostřednictvím rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 12. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

146. Ještě předtím, než Úřad přistoupí k meritu věci, je pro další postup nezbytné se vypořádat s danou námitkou navrhovatele týkající se tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, resp. jeho odůvodnění ve vztahu k některým namítaným skutečnostem, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona, tedy zda je součástí uvedeného rozhodnutí o námitkách odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.

147. Úřad při posouzení rozhodnutí o námitkách vycházel z toho, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

148. V námitkách navrhovatel mj. uvádí, že postup zadavatele vykazuje prvky nekalé soutěže a že zadávací podmínky jsou stanoveny tak, aby poskytovaly výhodu budoucím uživatelům MES proti ostatním komerčním systémům. Dále navrhovatel uvádí, že zadávací dokumentace je nejasná, nejednoznačná a obsahuje odborné chyby, k čemuž uvádí výčet nedostatků zadávací dokumentace (k tomu viz bod 99. až 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

149. Úřad zjistil, že zadavatel se v rámci rozhodnutí o námitkách vyjádřil k jednotlivým argumentům navrhovatele (k tomu viz body 107. až 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel výslovně uvedl, že systém CES bude otevřen všem ostatním systémům bez ohledu na výrobce a že detailní technická specifikace rozhraní pro komunikaci s dalšími systémy bude provedena v průběhu plnění veřejné zakázky při implementaci systému. Dále zadavatel poukázal na skutečnost, že s ohledem na platnou právní úpravu musí být ponechána možnost komunikace listinnou i datovou formou, a to pro všechny systémy. Zadavatel dále uvedl, že vychází ze svých potřeb a je toho názoru, že jeho požadavek na určitý systém o určitých parametrech nenarušuje hospodářskou soutěž. Zadavatel se dále vyjádřil k jednotlivým nejasnostem či rozporům v zadávací dokumentaci, které navrhovatel uvedl ve svých námitkách, a poukázal na to, že požadovaný systém má být realizován s využitím procesů agilního vývoje a má se jednat o konfigurovatelnou platformu, tedy zadávací podmínky nelze stanovit ve všech myslitelných podrobnostech. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že námitky navrhovatele mají převážně podobu dotazů či připomínek, kdy absentují konkrétní argumenty, a namítané skutečnosti nemají vliv na stanovení nabídkové ceny, resp. navrhovatel ani neuvádí, jaké konkrétní informace pro sestavení nabídkové ceny dle jeho názoru absentují.

150. Úřad výše uvedené shrnuje tak, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že se zadavatel v odůvodnění vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele a je zcela zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítnul jako nedůvodné, resp. je z něj tedy patrné, proč považuje stanovené zadávací podmínky a svůj postup v zadávacím řízení na veřejnou zakázku za souladný se zákonem a jeho zásadami, a stejně tak proč odmítá argumenty navrhovatele. Zcela zjevně se tedy nejedná o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, naopak lze dovodit, že byla postihnuta podstata námitek.

151. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v rámci rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vypořádal se všemi relevantními argumenty navrhovatele.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

152. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jenž je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž zadavatel nesmí odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele, jak explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona. Nejvyšší správní soud v tomto kontextu v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010–182 ze dne 16. 11. 2010 uvedl, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající, a především vzájemně porovnatelné nabídky.“^[9]

153. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost stanovit zadávací podmínky tak, aby všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu o tom, jak připravit své nabídky a jak bude předmětné zadávací řízení probíhat. Stěžejním kritériem pro stanovení zadávacích podmínek je tak požadavek, aby tyto byly určité a jednoznačné a dodavatelům tak umožňovaly učinit si jasnou představu o podmínkách účasti v zadávacím řízení, stejně tak podmínkách plnění samotné veřejné zakázky. Zadavatel by proto při přípravě zadávacích podmínek neměl připustit, aby si jednotliví dodavatelé mohli zadávací podmínky vykládat rozdílným způsobem, resp. aby o výkladu určitého požadavku zadavatele vznikaly pochybnosti, resp. aby takto nepřípustně zadavatel přenášel svou odpovědnost za řádné zpracování zadávacích podmínek na dodavatele, potažmo tak vytvářel překážky hospodářské soutěže. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení.

154. Úřad dále konstatuje, že k zákonnému stanovení zadávacích podmínek se úzce váže zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona, jež mimo jiné vyžaduje, aby veškeré podmínky a pravidla zadávacího řízení byly stanoveny jasným, srozumitelným, určitým a jednoznačným způsobem, tj. zadávací podmínky nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či pro jejich rozdílný výklad. Účelem takového postupu je nejen, aby všichni dodavatelé působící na relevantním trhu při vynaložení běžné péče mohli přesnému významu zadávacích podmínek rozumět a shodně je i interpretovat, ale rovněž i zajištění schopnosti zadavatele ověřit, zda podané nabídky splňují kritéria veřejné zakázky. Zásadou transparentnosti se ve své judikaturní činnosti již opakovaně zabývaly soudy, kdy např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011–72 ze dne 15. 2. 2012 bylo judikováno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“.

155. Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty čili jak zadavatelem, tak i dodavateli, identickým způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad, a to jak do kvality, tak i do rozsahu poptávaného plnění. Je tedy na místě konstatovat, že neurčitosti v nastavení zadávacích podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů (účastníků), neboť stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně zadavatele. Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadávací podmínky musí být, s ohledem na dodržení zásady transparentnosti, nastaveny jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad a nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány a mohly být vzájemně porovnatelné.

K integraci CES s externími systémy

156. V intencích shora uvedeného Úřad předně posoudil námitku navrhovatele týkající se chybějící specifikace pro integraci CES s externími systémy. Dle názoru navrhovatele zadávací dokumentace neobsahuje podrobné popisy webových služeb a dalších rozhraní pro interoperabilitu CES s externími systémy, což je dle navrhovatele klíčové pro zajištění kompatibility a funkčnosti (výslovně navrhovatel zmiňuje chybějící API rozhraní pro komunikaci CES se stávajícími systémy třetích stran).

157. Zadavatel ke shora uvedené námitce odkázal na bod 1.5.10 technické specifikace a dále uvedl, že integrace musí vycházet z aktuálně platné legislativy. V rozhodnutí o námitkách pak zadavatel mj. poukazoval na to, že detailní technická specifikace rozhraní pro komunikaci CES s jinými systémy bude provedena při implementaci s ohledem na vybranou technologii a takovým způsobem, aby nedošlo ke zvýhodnění či naopak znevýhodnění žádného komerčního produktu nebo jiného produktu. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel uvedl, že projekt ISMUS předpokládá, že bude včas popsáno vystavěné API rozhraní nového systému, které umožní digitální podání pojmenovaných zákonných služeb a integraci poskytovatelů aplikací třetích stran.

158. Zadavatel dále ve svém vyjádření k návrhu obecně uvedl, že úroveň technické specifikace je dle jeho názoru dostatečná, aby uchazeč disponující dostatečnými odbornými znalostmi porozuměl povaze a rozsahu díla. Zadavatel poukázal na skutečnost, že samotný projekt byl koncipován tak, že v rámci harmonogramu jsou fáze (etapy), kde se předpokládá analytické zpřesnění požadavků zadavatele ve spolupráci s vybraným uchazečem na finální podobu implementace. Dle názoru zadavatele navrhovatel předpokládá podobu zadávací dokumentace jako přesný cílový koncept řešení, dle kterého by bez dalších analytických činností programoval a implementoval aplikaci, což se ale dle zadavatele vymyká běžné praxi a pravděpodobně by takové zadání zásadním způsobem omezilo okruh možných uchazečů.

159. S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení, zda dodavatelé mohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat interoperabilitu systému CES s jinými systémy, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit.

160. Úřad předně pro úplnost uvádí, že export a import dat ve formátu CSV mezi dvěma systémy lze realizovat vícero způsoby, např. manuálně, prostřednictvím API rozhraní nebo cloudových služeb. „API“ (Application Programming Interface) je aplikační programovací rozhraní, tj. soubor pravidel a protokolů, které umožňuje dvěma různým aplikacím nebo systémům vzájemnou komunikaci. Tato komunikace může zahrnovat odesílání a načítání dat, nebo může umožnit různým softwarovým komponentám interagovat a provádět úlohy. Různé softwary tak mohou spolehlivě komunikovat bez ohledu na jejich základní architekturu nebo technologii. Rozhraní API funguje tak, že odhalí omezený počet akcí a datových bodů, se kterými může externí software komunikovat. Když chce softwarový systém přistupovat ke zdroji poskytovanému jiným systémem (jako jsou data nebo funkce), odešle požadavek s podrobným popisem akce, kterou potřebuje provést. Tento požadavek je podán prostřednictvím rozhraní API. Je-li API autorizováno, systém tento požadavek zpracuje a odešle odpověď zpět.^[10] Z veřejně dostupných zdrojů pak také vyplývá, že různé typy rozhraní API se od sebe odlišují a metody pro komunikaci musí být přesně definovány.

161. Úřad konstatuje, že z bodu 3.2. zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky jsou dva samostatné systémy (CES a MES), přičemž pouze k systému MES zadavatel uvedl, že tento bude realizován v režimu agilního vývoje, jednotlivé části tohoto systému a jeho funkce tudíž budou vyvíjeny postupně za průběžného ověřování naplnění potřeb zadavatelem. Rovněž z bodu 4.1 návrhu smlouvy vyplývá, že pouze část realizace díla spočívající ve tvorbě a vývoji systému MES bude probíhat interaktivní metodou, tzn. zhotovitel (tj. vybraný dodavatel) bude dílo vyvíjet v průběhu několika kratších časových bloků, tzv. sprintů, přičemž dále je podrobně popsán konkrétní postup. V příloze č. 1 pak zadavatel k systému CES uvedl pouze, že „před a v průběhu realizace bude nutná konzultace s dodavatelem stávajícího CESu“ a “po převodu dat bude nutné, ve spolupráci se Zadavatelem, provést validaci všech záznamů a případnou opravu“.  Ani z technické specifikace projektu a harmonogramu plnění dle Úřadu na žádném místě nevyplývá, že by měly být požadavky týkající se systému CES upřesňovány v průběhu plnění a není ani zřejmý proces akceptace případných konkrétních požadavků nad rámec zadávací dokumentace.

162. Úřad tak dospěl k závěru, že možnost případné úpravy požadavků týkající se systému CES v průběhu plnění není v zadávací dokumentaci obsažena.

163. K tomu Úřad dodává, že zadavatel ani na žádném místě neuvedl jakékoliv informace týkající se postupu (tj. jak, kdy a kým) upřesnění způsobu integrace CES s jinými systémy a provedení detailní technické specifikace rozhraní pro komunikaci s externími systémy. Ve svých vyjádřeních pak zadavatel používá ve vztahu ke specifikaci API rozhraní trpný rod („bude definováno“), aniž by uvedl bližší informace o tom, kým a za jakých podmínek.

164. Úřadu tak s ohledem na výše uvedené není zřejmé, jak má případný proces upřesnění, resp. doplnění požadovaného způsobu komunikace CES s jinými systémy a specifikace API rozhraní dle zadavatele probíhat.

165. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel uvedl v souvislosti s API rozhraním v zadávací dokumentaci, že „…způsob technického provedení je na každém uchazeči a jeho řešení, jeho struktura a rozsah je na rozhodnutí uchazeče“, Úřad uvádí, že uvedené tvrzení zadavatele se vztahuje k bodu 1.5.1 technické specifikace, kde zadavatel požaduje pouze oboustrannou komunikaci datovou schránkou nebo emailem. Dle názoru Úřadu nelze z uvedeného dovozovat, že zadavatel zamýšlel ponechat volbu způsobu integrace s externími systémy nad rámec komunikace datovou schránkou, emailem a listinnou cestou na dodavateli.

166. V bodě 1.5.10 technické specifikace, na který odkazuje zadavatel s tím, že je zde explicitně zmíněna nutnost komunikace s jinými systémy, zadavatel uvedl, že je žádoucí uživatelům MES a jiných evidenčních systémů umožnit, aby nemuseli ručně znovu zadávat data do CES, ale aby tato mohla být přenesena do CES přes uživatelské rozhraní. Dále v citovaném bodě technické specifikace zadavatel uvedl: „Interoperabilita s jinými systémy bude primárně zajištěna prostřednictvím importu a exportu dat (CSV) a webových služeb.“

167. Úřad konstatuje, že zadavatel v bodě 1.5.10 technické specifikace možnost komunikace prostřednictvím API rozhrání výslovně nezmiňuje. Přenos CSV souborů sice může probíhat mj. prostřednictvím API rozhraní, ale také např. prostřednictvím cloud úložiště a dalšími způsoby, tedy není jednoznačně zřejmé, zda má dodavatel vůbec v rámci plnění šetřené veřejné zakázky povinnost zajistit komunikaci CES a jiných evidenčních systémů prostřednictvím API rozhraní (a v jakém rozsahu) či nikoliv. Sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvádí, že zadávací dokumentace předpokládá příjem hlášení v dodavatelsky neutrální digitální a listinné podobě, což odpovídá platné právní úpravě, a současně že z legislativy plyne pouze povinnost zajistit komunikaci prostřednictvím datové schránky a listin, nikoliv povinnost zajistit komunikaci CES s externími systémy přes API rozhraní. Nicméně z dalších tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách naopak vyplývá, že přenos dat mezi CES a externími systémy prostřednictvím API rozhraní předpokládá.

168. Úřad shledal, že z bodu 1.5.10 technické specifikace vyplývá pouze možnost (nikoliv nutnost) přenosu dat ve formátech CSV prostřednictvím API rozhraní, na jiných místech zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně zmiňuje pouze povinnost umožnit komunikaci s CES listinnou formou nebo prostřednictvím datové schránky (např. bod 1.5.1 a 1.5.3 technické specifikace) nebo není jednoznačně zřejmé, jaký způsob komunikace CES s jinými systémy má být umožněn. Úřad poukazuje např. na bod 1.5.3.2 technické specifikace, kde zadavatel uvedl, že v případě, kdy správce/vlastník příslušné podsbírky připravuje aktualizace v jiném systému, musí být zachován stav komunikace přes datovou schránku, listině i emailem  a současně má existovat možnost připravovat aktualizace sbírek v evidenčním systému třetí osoby, a pak poslat dokumentaci a nepřepisovat navrhované změny do CES znovu s tím, že „takový případ bude umožněn nahráním do CES souboru změn a dokumentace (opět vytvořené ve formulářích v CES)“.  Z citovaného bodu technické specifikace není Úřadu zřejmé, zda má být soubor změn a dokumentace zasílány přes datovou schránku či emailem nebo zda má být zajištěna integrace CES se systémem, ve kterém byla aktualizace sbírek připravena prostřednictvím API rozhraní nebo jiným způsobem.

169. Úřad tak s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že ze zadávací dokumentace není zřejmé, jakým konkrétním způsobem mají být data mezi CES a jinými systémy přenášena a jaký rozsah integrace s externími systémy zadavatel prostřednictvím API rozhraní zamýšlí, rovněž zadavatel na žádném místě zadávací dokumentace neuvedl specifikaci požadovaného API rozhraní, přestože rozhraní pro komunikaci s externími systémy mělo být dle tvrzení zadavatele součástí plnění veřejné zakázky. Úřad podotýká, že bez API rozhraní není možné různé systémy přímo propojovat. Zadavatel však nedefinoval typ rozhraní, typ komunikace mezi dotčenými systémy, operace, které mají prostřednictvím API rozhraní probíhat, rozsah dat a funkcí, které mají být mezi dotčenými systémy sdíleny, formát zasílání požadavků mezi dotčenými systémy a formát odpovědi na tyto požadavky, atd. Zadavatel současně na žádném místě zadávací dokumentace nestanovil, že požadavek na rozhraní pro komunikaci CES s externími systémy bude upřesněn v průběhu plnění veřejné zakázky, ani neuvedl žádné informace, jak by měl proces upřesňování požadavků v případě CES probíhat.

170. Úřad dále uvádí, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení jedinou nabídku, přičemž dalších 6 dodavatelů včetně navrhovatele požádalo zadavatele o zaslání části dokumentace, jež podle zadavatele obsahuje informace důvěrné povahy.

171. Úřad se přípisem ze dne 17. 1. 2025 dotázal dodavatelů DGline s.r.o., Aricoma Systems a.s., Cosmotron Bohemia, s.r.o., INFOMATIC s.r.o. a ZAT a.s., z jakého důvodu nepodali nabídku do šetřeného zadávacího řízení, přestože si požádali o zaslání důvěrné části zadávací dokumentace ze strany zadavatele.

172. Dodavatelé DGline s.r.o. a Aricoma Systems a.s. označili jako důvod své neúčasti mj. nastavení zadávacích podmínek, pročež Úřad tyto dodavatele následně požádal přípisem ze dne 7. 2. 2025 za účelem mj. ověření vlivu chybějící specifikace API rozhraní na cenovou nabídku, tj. o sdělení, zda je v šetřeném případě pro stanovení cenové nabídky dle jejich názoru nutná specifikace integrace CES s externími systémy, zejména „API“ pro komunikaci dalších systému s CES. Pokud ano, z jakého konkrétního důvodu.

173. Společnost DGline s.r.o. uvedla, že bez konkrétní specifikace API není schopna stanovit cenu za realizaci požadovaného plnění. Dále citovaná společnost uvedla, že poskytování dat do CES je povinné, proto je nezbytné mít API definované.

174. Společnost Aricoma Systems a.s. uvedla, že dle jejího názoru je pro stanovení nabídkové ceny nezbytné mít specifikaci API, protože rozsah API se může výrazně lišit v závislosti na rozsahu a formátu poskytovaných dat.

175. Odpovědi dodavatelů DGline s.r.o. a Aricoma Systems a.s. tak potvrzují tvrzení navrhovatele o vlivu chybějící specifikace API rozhraní na nabídkovou cenu, když obě společnosti uvedly, že bez specifikace API rozhraní nejsou schopny stanovit nabídkovou cenu. Úřad pro úplnost uvádí, že zbývající oslovené společnosti se zadávacího řízení neúčastnily z důvodů na straně těchto společností (chybějící kvalifikace, nedostatečné kapacity), tedy jejich odpovědi nejsou relevantní pro posouzení vlivu nastavení zadávacích podmínek na účast v zadávacím řízení.

176. Úřad konstatuje, že v případě otevřeného řízení musí být veškeré zadávací podmínky nezbytné k rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení obsaženy již v zadávací dokumentaci při zahájení zadávacího řízení. Zadávací podmínky současně musí být připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně porovnatelné nabídky.  Vzhledem k tomu, že v otevřeném řízení není prostor pro jednání o nabídkách, nelze připustit situaci, kdy dodavatel ocení jím nabízené plnění a zadavatel následně až v průběhu plnění upřesní své požadavky. Jinak řečeno, nelze akceptovat situaci, kdy zadavatel nemusí přijmout plnění, které dodavatel ve své nabídce nacenil. K uvedenému Úřad podotýká, že z vyjádření zadavatele je zřejmé, že měl představu, jakým způsobem bude integrace CES s jinými systémy fungovat, když ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvedl, že „cílem Zadavatele je vystavit rozhraní, které umožní podání digitálního úkonu, například aktualizace sbírky nebo hlášení krádeže sbírkového předmětu v souladu se seznam služeb státu tak, aby bylo umožněno dodavatelům evidenčních systémů připravit (nepovinně) úpravy na jejich straně“, a současně v rozhodnutí o námitkách uvedl, že rozhraní pro komunikaci CES s jinými systémy bude upřesněno v průběhu implementace. Zadavatel měl tedy v šetřeném případě s ohledem na zvolené otevřené řízení stanovit způsob a rozsah integrace CES s jinými systémy již při zahájení zadávacího řízení, tj. jasně stanovit své požadavky v zadávacích podmínkách. Úřad uvádí, že zadavatel sice může při stanovení zadávacích podmínek vycházet z predikce dostatečné odborné úrovně dodavatelů, nicméně v šetřeném případě dodavatelé nemohli žádným způsobem předjímat, jaký konkrétní způsob a rozsah integrace s externími systémy zadavatel v případě systému CES zvolí.

177. Úřad současně odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0129/2023/VZ, č. j. ÚOHS-45805/2023/163 ze dne 20. 11. 2023,v rám­ci něhož bylo uvedeno: „Pokud je i po splnění zadavatelem stanovených kritérií dodavatel vystaven riziku neakceptace, která navíc nastane až po uzavření smlouvy, nelze mít takové riziko za přiměřené. Zadavatel se tak totiž sice vyhnul podrobnějšímu vymezování akceptovatelného software, ale tuto zátěž přenesl na dodavatele, aniž by se ti mohli spolehnout, že jejich řešení bude či nebude akceptováno. Nutnost kalkulace s takovou mírou rizika v nabídkách dodavatelů považuji za nezákonnou.“ Z právě uvedeného lze dle Úřadu mutatis mutandis dovodit, že v šetřeném případě se jedná rovněž o nepřiměřený přenos podnikatelského rizika na dodavatele, neboť zadavatel nedefinoval, jaký způsob integrace CES s jinými systémy připustí a v jakém rozsahu, rovněž zadavatel nespecifikoval, jaká konkrétní API rozhraní je ochoten akceptovat a jaká nikoliv, tedy řešení oceněné dodavatelem v nabídce nemuselo být ze strany zadavatele přijato.

178. Úřad akcentuje, že nedostatečná specifikace integrace CES s jinými systémy tak má dopad na dodavatele již při tvorbě samotné nabídky, neboť tuto jsou dodavatelé povinni kvalifikovaně zpracovat a ocenit. Pakliže dodavatelé nemají jasně stanoveno, jaké nabízené řešení budou moci zadavateli dodat, a mají pracovat s několika možnými variantami a s nejistotou, které řešení bude zadavatel nakonec požadovat dodat, nejedná se o zákonně nastavené zadávací podmínky. Dle názoru Úřadu takové stanovení zadávacích podmínek nelze vnímat jako určitý přenos přiměřeného podnikatelského rizika na dodavatele, které by bylo zákonem či soudní judikaturou aprobováno. Zadavatel požaduje po dodavatelích předložení nabídkové ceny za plnění, ačkoliv dodavatelé nemají dostatek informací o předmětu plnění. Zadávací dokumentaci nelze považovat za zpracovanou v dostatečných podrobnostech, pokud na jejím základě nejsou dodavatelé schopni kvalifikovaně určit nabídkovou cenu.

179. Jinými slovy řečeno, dodavatelé nemohli při zpracování své nabídky předvídat, jaký způsob integrace CES s jinými systémy zadavatel zvolí a v jakém rozsahu. Zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl konkrétní specifikaci API rozhraní a ze zadávací dokumentace nebylo ani jednoznačně zřejmé, zda zadavatel vůbec bude požadovat API rozhraní pro komunikaci CES s jinými systémy nebo zda zadavatel využije pouze zákonem danou povinnost komunikace prostřednictvím datové schránky či listinnou formou nebo zvolí jiné možnosti přenosu dat. Z povahy věci je zřejmé, že jednotlivá řešení se liší cenou a pokud dodavatelé nemají jistotu, jaké řešení si zadavatel zvolí, nemohou být schopni relevantně nabídku nacenit. Rovněž pak nelze přehlížet ani časový aspekt samotného plnění veřejné zakázky, neboť různé interpretace zadání mohou z pohledu Úřadu výrazně ovlivnit čas potřebný k jejich realizaci (a tím ve výsledku i cenu).

180. Úřad tak dospěl k závěru, že zadavatelem zvolený způsob nastavení zadávacích podmínek ve vztahu ke specifikaci integrace CES s jinými systémy vykazuje nedostatečnou míru podrobnosti pro sestavení nabídek dodavateli. Takto nastavené zadávací podmínky přináší dodavatelům nepřiměřenou míru rizika při sestavení nabídky a cenotvorbě, jelikož neznají dopředu preference zadavatele, jimž by měli svou nabídku přizpůsobit. Stejně tak nelze přehlédnout, že předmětná zadávací podmínka může mít dopad i do samotné realizace veřejné zakázky, a to i v kontextu poměrně krátkých lhůt předmětu plnění.

181. Se zřetelem na vše výše uvedené tak Úřad uzavírá, že zadavatel v šetřeném případě nedostál své zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, neboť z bodu 1.5.10 technické specifikace ani z jiných ustanoveních technické specifikace či jiných dokumentů tvořících zadávací dokumentaci nebylo zřejmé, jakým konkrétním způsobem a v jakém rozsahu má být přenos dat mezi systémem CES a jinými (externími) systémy realizován, zejména zadavatel neuvedl rozsah přenosu dat prostřednictvím API rozhraní a specifikaci požadovaného API rozhraní pro komunikaci systému CES s jinými (externími) systémy. Dodavatelé tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat interoperabilitu systému CES s jinými systémy, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit.

K migraci dat

182. Navrhovatel dále v návrhu uvedl, že zadávací dokumentace obsahuje nejasnosti v požadavcích na migraci dat. Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací dokumentace neuvádí jasné informace o rozsahu a formátu dat k migraci, což znemožňuje přesné plánování a realizaci migrace. Navrhovatel uvádí, že zásadním rozdílem z pohledu pracnosti (a tedy nabídkové ceny migrace dat) jsou například sbírky výtvarného umění (obrazy, sochy atp.) a přírodovědné, geologické, archeologické sbírky, kdy je množství obvyklých popisných metadat násobně rozsáhlejší, ale také dodaný formát dat (csv, xml, dump databáze atd.), stav (čistota slovníků, rozsah jednotlivých polí, vazby atd.) a struktura dat dodaných k migraci. Všechny tyto aspekty (které jsou zcela nejasné) jsou dle navrhovatele pro nacenění migrace dat zcela zásadní. V námitkách pak navrhovatel uvedl, že není zřejmé, kdy budou dostupná data k migraci, o kolik záznamů se jedná a v jakém formátu/formátech budou data k migraci dodavateli poskytnuta.

183. V případě systému MES navrhovatel dále namítá, že není definováno, z jakých konkrétních existujících systémů mají být data migrována, jaké jsou datové rozsahy, a není jasný rozsah a nezbytná časová náročnost migrace dat.

184. Zadavatel k namítanému uvedl, že zadávací dokumentace obsahuje specifikaci rozsahu migrovaných dat v bodě 5.1 technické specifikace. Způsob provedení migrace je dle zadavatele ponechán na dodavateli. V rozhodnutí o námitkách pak zadavatel uvedl, že „předmět plnění, tedy i počet podsbírek je stanoven zadávacími podmínkami; tento rozsah musí dodavatelé respektovat a nabídku mu přizpůsobit. Migrovaná data budou dostupná podle poskytnutého harmonogramu, tedy k začátku migrace. Zadavatel zdůrazňuje, že zadávací podmínky migraci dat nevztahují pouze na data zadavatele.“

185. S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil dále k posouzení, zda dodavatelé mohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat požadovanou migraci dat, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit.

186. Úřad konstatuje, že v bodě 1.3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že v případě systému CES je součástí díla migrace všech objektů ze stávající verze systému a že při migraci není tolerována žádná chybovost. V případě systému MES zadavatel uvedl, že součástí díla je migrace cca 5 milionů sbírkových předmětů z několika sbírek.

187. V bodě 1.2 přílohy č. 1 je mj. uvedeno, že součástí požadovaného systému CES je také provedení migrace z aktuálního systému CES (celkem cca 500 institucí, 1200 uživatelů, 400 GB dat, 25 milionů sbírkových předmětů). Dále je v tomto bodě přílohy č. 1 uvedeno, že v případě systému MES je nutné provést migraci minimálně 5 milionů sbírkových předmětů z různých lokálních zdrojů do nové aplikace s tím, že data určená pro převod z muzejních evidenčních systémů jednotlivých institucí do MES jsou v různých datových formátech.

188. V bodě 5.1 technické specifikace zadavatel uvedl, že při migraci dat CES je zapotřebí především přenést všechny předměty aktuálně v CES, chyba není tolerovatelná, detekovat všechny mezery v posloupnostech inventárních čísel jednotlivých institucí a informovat o nich, identifikovat všechny uživatele, kteří se nepřihlásili více než jeden rok a v součinnosti s Ministerstvem kultury provést úpravu seznamu uživatelů, zachovat a přenést veškerou (aktuálně v CES uchovávanou) historii pohybů sbírkových předmětů a změn na podsbírkách, včetně veškeré dokumentace a přenést i s pořadím obrazovou dokumentaci podsbírek.

189. Zadavatel dále v bodě 5.1. technické specifikace k migraci MES uvedl, že součástí implementačního projektu bude „provedení migrace maximálně 10 podsbírek s různými výchozími stavy. Počínaje daty evidovanými v XLS souborech až po data v jiném již existujícím systému. S tím, že uvažované podsbírky mají různé počty sbírkových předmětů a různou čistotu dat. S ohledem na skutečnost, že zodpovědnost za tento stav nelze přenést na Dodavatele, bude řada činností s migrací spojená se zodpovědností Zadavatele“. Dále zde zadavatel uvedl, že bude migrováno cca 5 milionů sbírkových předmětů.Zadavatel dále uvedl, že od dodavatele je očekávána především následující součinnost:

• „V předložených souborech identifikovat potenciální duplicity v číselnících s vazbou na příslušné datové záznamy, po jejich odstranění zajistit zodpovědností centrálního administrátora technicky správnou migraci do cílových struktur 
• Identifikace a návrh nápravy případů, kdy formáty stávajících dat neodpovídají cílovým formátům 
• Identifikace mezer v řadách evidenčních čísel 
• Kontrolovat výchozí a cílové počty migrovaných sbírkových předmětů, identifikovat příčiny případného nesouladu a navrhnout odpovídající řešení 
• Zajistit i migraci případných velkoformátových digitálních dat spojených se sbírkovými předměty 
• Nacenění a závazek podobné součinnosti Dodavatele při migraci dalších 10 podsbírek po spuštění MES.“

Součástí implementačního projektu má být dle citovaného bodu technické specifikace i vytvoření migračního nástroje pro migraci z aplikace Demus (Access 2013, 2010–2019) do MES s tím, že jednotlivé moduly Demus budou k dispozici.Za­davatel dále uvedl, že lze očekávat přechod na MES primárně od institucí, které dnes Demus používají, a že je nutné vytvořit migrační sadu standardních nástrojů pro odhalení chyb a usnadnění migrace.

190. V položkové kalkulaci nabídkové ceny jsou k nacenění uvedeny položky „Implementace a nasazení“ a „Migrace dat (5 mio SP)“, dále „Servis (paušálně za 1 měsíc)“, „Rozvoj (cena za 1 MD)“ a „Podpora migrace dat (cena za 1 MD)“.

191. Úřad konstatuje, že v případě CES je v zadávacích podmínkách vymezen rozsah migrace, když zadavatel uvedl, že má dojít k migraci všech objektů (celkem cca 500 institucí, 1200 uživatelů, 400 GB dat, 25 milionů sbírkových předmětů) ze stávajícího systému Centrální evidence sbírek. Rovněž zadavatel výslovně popsal, které činnosti související s migrací po dodavateli požaduje (tj. detekovat všechny mezery v posloupnostech inventárních čísel jednotlivých institucí a informovat o nich, identifikovat všechny uživatele, kteří se nepřihlásili více než jeden rok a v součinnosti s Ministerstvem kultury provést úpravu seznamu uživatelů,  zachovat a přenést veškerou historii pohybů sbírkových předmětů a změn na podsbírkách, včetně veškeré dokumentace a přenést i s pořadím obrazovou dokumentaci podsbírek). Ze zadávací dokumentace dle Úřadu však není zřejmé, jaký je typ a formát dat určených k migraci, datová struktura, kvalita metadat apod. V zadávací dokumentaci rovněž zcela absentuje bližší popis zdroje migrovaných dat (popis dat určených k migraci, jejich kvalita, čistota, vazby, architektura stávajícího systému).

192. Z vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí vyplývá, že zadavatel má za to, že dodavatelům má být známo, že v případě migrace dat do CES se jedná převážně o data, která jsou omezena pouze na přírůstková a/nebo inventární čísla, případně přílohy vážící se k předkládaným změnám.

193. Úřad předně konstatuje, že zadavatel své tvrzení o tom, že se v případě migrace dat do CES jedná „o data, která jsou omezena pouze na přírůstková a/nebo inventární čísla, případně přílohy vážící se k předkládaným změnám“, žádným způsobem neprokazuje. Úřad dále konstatuje, že ani shora uvedené tvrzení neposkytuje bližší informace týkající se např. formátu a kvality zdrojových dat a způsobu jejich dodání. Úřad dále uvádí, že zadavatel na žádném místě zadávací dokumentace nepopisuje stávající systém CES, stávající procesy evidence a schvalování, rovněž není nikde v zadávací dokumentaci uvedeno, že určitá data mají „plochou strukturu“ a budou vyplněna jen ve vzácných případech, tedy Úřadu není zřejmé, jakým způsobem měli dodavatelé získat informace týkající se fungování systému, z nějž mají být data migrována. Úřad je toho názoru, že ze zákona o ochraně sbírek muzejní povahy ani z odborných znalostí nemohli dodavatelé bez dalšího dovodit podrobnou specifikaci dat určených k migraci ze stávajícího systému Centrální evidence sbírek do CES.

194. Úřad tak shrnuje, že v zadávací dokumentaci byla požadována v případě CES migrace cca 25 milionů sbírkových předmětů, přičemž vyjma předpokládaného rozsahu migrovaných dat nebyly dodavatelům známy žádné bližší údaje týkající se dat určených k migraci (popis současného stavu nebo např. formát, struktura a kvalita vazeb, rozsah a kvalita metadat).

195. Následně Úřad shledal, že zadavatel v případě MES v bodě 5.1 technické specifikace zcela neurčitě uvedl, že se jedná o „maximálně 10 podsbírek s různými výchozími stavy. Počínaje daty evidovanými v XLS souborech až po data v jiném již existujícím systému. S tím, že uvažované podsbírky mají různé počty sbírkových předmětů a různou čistotu dat.“ Úřad s ohledem na uvedené konstatuje, že zadavatel ani v případě migrace dat do MES neuvedl žádné konkrétní informace týkající se formátu, struktury a kvality vazeb, rozsahu a kvality metadat dat určených k migraci.

196. Úřad dále uvádí, že v případě MES navíc zadavatel ani neuvedl, z jakých konkrétních stávajících systémů mají být data migrována, resp. jakých sbírek se požadovaná migrace týká. Zadavatel sice uvedl, že lze očekávat přechod na MES primárně od institucí, které dnes používají systém Demus, avšak z uvedeného nelze jednoznačně dovodit, že v případě MES budou data migrována pouze ze systému DEMUS, přičemž současně zcela absentuje bližší popis zdroje migrovaných dat (popis dat určených k migraci, jejich kvalita, čistota, vazby, architektura stávajícího systému).

197. Nad rámec výše uvedeného Úřad podotýká, že zadavatel v bodě 5.1 technické specifikace uvedl, že „bude řada činností s migrací spojená se zodpovědností Zadavatele“ a uvedl výčet činností, u kterých očekává součinnost dodavatele. Úřad uvádí, že citovanou zadávací podmínku nelze rovněž shledat jako jednoznačně vymezenou, když zadavatel dále na žádném místě zadávací dokumentace neuvádí, za které činnosti spojené s migrací MES bude odpovídat dodavatel a za které zadavatel. Úřad k uvedenému podotýká, že v položkové kalkulaci nabídkové ceny měl dodavatel uvést cenu za „Migraci dat“, v textu zadávací dokumentace je rovněž uvedeno, že součástí díla je v případě MES také „migrace dat“, avšak v citovaném bodě technické specifikace se hovoří o zodpovědnosti zadavatele za některé blíže nespecifikované činnosti a o pouhém poskytnutí součinnosti ze strany dodavatele. Z pohledu Úřadu tak není ani zřejmé, jaký rozsah činností souvisejících s migrací do systému MES měl dodavatel nacenit.

198. Úřad shrnuje, že zadavatel v případě MES požadoval migraci minimálně 5 milionů sbírkových předmětů, přičemž vyjma předpokládaného rozsahu migrovaných dat nebyly zadavatelem uvedeny žádné bližší údaje týkající se migrace dat do systému MES (popis současného stavu nebo např. formát, struktura a kvalita vazeb, rozsah a kvalita metadat). Nebyly uvedeny ani konkrétní zdroje dat.

199. Úřad dále přistoupil k posouzení, zda absence specifikace dat určených k migraci (do systému CES i MES) mohla mít vliv na cenové nabídky dodavatelů.

200. Úřad v této souvislosti odkazuje na sdělení dodavatelů DGline s.r.o. a Aricoma systems a.s. (viz bod 42. a 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ze kterých vyplývá, že ze zadávací dokumentace není jasné, jaká konkrétní data mají být migrována, v jakém formátu, jaký je rozsah potřebných metadat, jaké jsou vazby migrovaných dat (na autority či slovníky), jaká je kvalita předmětných dat (zda budou konzistentní), a uvádí, že obě společnosti potvrzují tvrzení navrhovatele, že bez specifikace dat určených k migraci nejsou schopny stanovit nabídkovou cenu.

201. Úřad opětovně konstatuje, že v případě otevřeného řízení musí být veškeré zadávací podmínky (nezbytné k rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení) obsaženy již v zadávací dokumentaci při zahájení zadávacího řízení a zadávací podmínky současně musí být připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně porovnatelné nabídky, neboť v otevřeném řízení není prostor pro jednání o nabídkách, nelze tak připustit situaci, kdy dodavatel ocení jím nabízené plnění a zadavatel následně až v průběhu plnění upřesní své požadavky.  Zadavatel sice může při stanovení zadávacích podmínek vycházet z predikce dostatečné odborné úrovně dodavatelů, nicméně v šetřeném případě dodavatelé nemohli žádným způsobem předjímat zejména strukturu, formát, vazby a kvalitu dat (včetně metadat) určených k migraci.

202. Úřad akcentuje, že uvedený požadavek má dopad na dodavatele již při tvorbě samotné nabídky, neboť tuto jsou dodavatelé povinni kvalifikovaně zpracovat a ocenit. Pakliže specifikaci dat určených k migraci a tím náročnost migrace nebylo možné dovodit ze zadávací dokumentace ani nebylo popsáno fungování stávajícího systému, resp. systémů (tj. rámcový popis datových entit, architektura, softwarová infrastruktura, způsob integrace), nebylo možné ani s jistou mírou podnikatelského rizika ocenění požadované migrace odhadnout tak, aby zadavatel obdržel srovnatelné cenové nabídky. Jinými slovy řečeno, dodavatelé nemohli dle Úřadu při zpracování své nabídky předvídat konkrétní informace o zdrojovém systému, resp. systémech, zejména jaké technologie jsou použity ve zdrojových systémech, jaký je formát a struktura dat/metadat ve zdrojových systémech, zda jsou data konzistentní, jaké jsou jejich vazby a kvalita.  Úřad podotýká, že v případě milionů migrovaných sbírkových předmětů se mohou předpokládané náklady jednotlivých dodavatelů výrazně lišit s ohledem na to, jaká fakta o migrovaných datech budou předpokládat.

203. Z pohledu úřadu tak zadavatel tak požaduje po dodavatelích předložení nabídkové ceny za plnění, ačkoliv dodavatelé nemají dostatek informací o předmětu plnění. Zadávací dokumentaci nelze považovat za zpracovanou v dostatečných podrobnostech, pokud na jejím základě nejsou dodavatelé schopni kvalifikovaně určit nabídkovou cenu. Rovněž pak nelze přehlížet ani časový aspekt samotného plnění veřejné zakázky, přičemž různé interpretace zadání mohou výrazně ovlivnit čas potřebný k jejich realizaci (a tím ve výsledku i cenu).

204. Úřad tak dospěl k závěru, že zadavatelem zvolený způsob nastavení zadávacích podmínek ve vztahu ke specifikaci dat určených k migraci (do systému CES i MES) vykazuje nedostatečnou míru podrobnosti pro sestavení nabídek dodavateli. Takto nastavené zadávací podmínky přináší dodavatelům nepřiměřenou míru rizika při sestavení nabídky a cenotvorbě, jelikož neznají dopředu informace o migrovaných datech, jimž by měli svou nabídku přizpůsobit. Stejně tak nelze přehlédnout, že předmětné zadávací podmínky může mít dopad i do samotné realizace veřejné zakázky, a to i v kontextu poměrně krátkých lhůt předmětu plnění. V případě MES nejsou navíc známy konkrétní zdroje migrovaných dat a migrace je vázána na blíže nespecifikovanou součinnost zadavatele.

205. Nedostatečné stanovení požadavků na migraci dat proto mohlo být jedním z aspektů, který mohl potenciální dodavatele ovlivnit při rozhodování, zda se předmětného zadávacího řízení zúčastní či nikoli, a to v tom smyslu, jaká rizika by dodavatel při realizaci veřejné zakázky vlastně sám reálně nesl. Úřad v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel jedinou nabídku, ačkoliv zájem projevilo celkem 7 dodavatelů, tedy je zřejmé, že hospodářská soutěž byla narušena.

206. K tvrzení zadavatele, že dodavatelé měli možnost prostřednictvím žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace vznášet dotazy, pak Úřad uvádí následující.

207. Úřad připomíná, že podle § 36 odst. 3 zákona in fine zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Úřad dále uvádí, že není povinností dodavatelů žádat o vysvětlení zadávací dokumentace, zadavatel se tedy nemůže zprostit své povinnosti poskytnout zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení tím, že odkáže dodavatele na využití institutu žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 zákona.

208. Se zřetelem na vše výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel v šetřeném případě nedostál své zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, neboť z bodu 1.2. přílohy č. 1, ani z jiných ustanovení zadávací dokumentace nebylo zřejmé, jaká je specifikace zdrojové datové struktury, kvality metadat, typu a formátu dat určených k migraci v rámci CES, a dodavatelé tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat požadavek zadavatele na zajištění migrace dat ze stávajícího systému Centrální evidence sbírek, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit.

209. Se zřetelem na vše výše uvedené dále Úřad uzavírá, že zadavatel v šetřeném případě nedostál své zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, neboť z bodu 1.2. přílohy č. 1, ani z jiných ustanovení zadávací dokumentace nebylo zřejmé, z jakých konkrétních zdrojů budou v rámci MES předmětná data migrována, v jakém formátu a struktuře, a dodavatelé tak objektivně nemohli v zadávacím řízení připravit nabídku, která by mohla reflektovat migraci dat z lokálních zdrojů do nové aplikace pro evidenci sbírkových předmětů v muzejních institucích, jakož i kalkulaci skutečných nákladů, které dodavatel bude při plnění veřejné zakázky muset vynaložit.

K dalším namítaným skutečnostem týkajícím se nejednoznačnosti a nejasnosti zadávacích podmínek

210. Navrhovatel dále namítal, že zadávací dokumentace obsahuje řadu dalších nesrozumitelných či nejasných požadavků a nedostatečné zpracování diagramů technické architektury.

211. S ohledem na obecnou argumentaci na straně navrhovatele i zadavatele a na odborný charakter namítaných skutečností, jež k posouzení vyžadují odborné znalosti, kterými úřední osoby (momentálně) nedisponují, by v dané věci bylo nutné činit další skutková zjištění, neboť s ohledem na doposud získané závěry není Úřad schopen přijmout relevantní právní závěr o zákonnosti či nezákonnosti postupu zadavatele v souvislosti s namítaným, což však Úřad s ohledem na skutečnost, že výše v tomto rozhodnutí konstatoval, že existují jiné důvody pro uložení nápravného opatření, neshledal jako účelné, neboť by tím došlo pouze k oddálení vydání rozhodnutí ve věci.

212. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít vliv na ukládané nápravné opatření ze strany Úřadu. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Závěr

213. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí

K výroku II. tohoto rozhodnutí

K tvrzené diskriminaci komerčních dodavatelů a nekalé soutěži

214. Navrhovatel dále ve svém návrhu uvádí, že zadávací dokumentace zvýhodňuje budoucí uživatele MES v podpoře interakce a datové integrace s CES, což diskriminuje ostatní komerční subjekty a produkty. Navrhovatel uvádí, že MES bude na trhu nabízen zadavatelem za zvýhodněnou cenu díky realizaci z veřejných dotací, že zadávací dokumentace neposkytuje stejný rozsah funkcionalit pro integraci s CES ostatním komerčním systémům a že zadávací dokumentace sjednává výhodnost použití MES v paměťových institucích namísto komerčních či open-source systémů. Navrhovatel je tedy toho názoru, že zadavatel vytváří prostřednictvím zadávacího řízení konkurenční výhodu sám pro sebe a postup zadavatele vykazuje prvky nekalé soutěže.

215. Zadavatel ke shora uvedeným tvrzením navrhovatele uvedl, že navrhovatel neuvádí, z čeho by tvrzené zvýhodnění mělo plynout a jak diskriminuje ostatní uchazeče v zadávacím řízení. V rozhodnutí o námitkách dále zadavatel uvedl, že CES bude otevřen všem ostatním systémům bez ohledu na výrobce.

216. Úřad předně konstatuje, že dle § 248 odst. 1 zákona Úřad vykonává dozor pouze nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté.

217. Úřad dále uvádí, že § 36 odst. 1 zákona stanoví, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, avšak uvedené ustanovení je nutné vztahovat pouze na soutěž o veřejnou zakázku. Zadávací podmínky by tedy dle citovaného ustanovení měly být koncipovány tak, aby byla v zadávacím řízení zaručena spravedlivá soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku.

218. Pokud navrhovatel uvádí, že zadavatel sjednal konkurenční výhodu sám pro sebe, nemůže se tak jednat o zvýhodnění zapovězené dle § 36 odst. 1 zákona, neboť zadavatel nemůže být účastníkem šetřeného zadávacího řízení v podobě dodavatele.

219. Navrhovatel neuvádí, že stanovením zadávacích podmínek došlo k omezení hospodářské soutěže o šetřenou veřejnou zakázku nebo že nastavením zadávacích podmínek mohlo dojít v rámci šetřeného zadávacího řízení k diskriminaci některého z uchazečů o šetřenou veřejnou zakázku, resp. ke zvýhodnění určitého dodavatele.

220. S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že neshledal rozpor zadávacích podmínek s ustanovením § 36 odst. 1 zákona.

221. K tvrzení navrhovatele, že jednáním zadavatele byly naplněny znaky nekalé soutěže, Úřad uvádí, že znaky nekalé soutěže upravuje ustanovení § 2976 občanského zákoníku, přičemž Úřad není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů.

K nesplnění projektového záměru

222. Navrhovatel dále v návrhu uvádí, že zadávací dokumentace neodpovídá deklarovanému záměru projektu, který má spočívat ve vybudování CES za účelem modernizace softwarového vybavení Ministerstva kultury a jednotlivých správců sbírek muzejní povahy. Navrhovatel uvádí, že projekt měl zvýšit rozsah a formu elektronické komunikace a modernizovat metodické standardy.

223. Ke shora uvedené námitce navrhovatele Úřad předně uvádí, že zadavatel je oprávněn stanovit zadávací podmínky dle vlastního uvážení, pokud tyto nejsou v rozporu se zákonem. Je to tedy zadavatel, kdo na základě svých odůvodněných potřeb určuje předmět veřejné zakázky, a obecně tedy lze opovažovat za legitimní rozhodnutí zadavatele, že vedle CES požadoval rovněž dodání MES, stejně tak mohl zadavatel určit i míru požadované digitalizace či elektronizace jednotlivých požadovaných procesů. Prohlášení o záměru projektu samo o sobě nemá žádný vliv na konkrétní požadované plnění veřejné zakázky. Úřad uvádí, že uvedený cíl projektu se na žádném místě nepromítá do práv a povinností účastníků zadávacího řízení, deklarovaný záměr je proto nutno považovat pouze za nezávazné informativní vyjádření očekávání zadavatele.

224. Úřad akcentuje, že pouhý případný nesoulad jednotlivých konkrétních požadavků uvedených v zadávací dokumentaci s deklarovaným cílem projektu proto nelze považovat za porušení zákona.

225. Úřad rovněž nezjistil, že by tvrzený rozpor deklarovaného záměru projektu a jednotlivých požadavků na dílo uvedených v zadávací dokumentaci mohl mít vliv na možný okruh účastníků zadávacího řízení nebo na stanovení porovnatelné cenové nabídky, i proto Úřad v tomto bodě návrhu neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

226. Úřad pro úplnost podotýká, že tvrzení navrhovatele týkající se nejednoznačnosti, nepřesnosti a neúplnosti konkrétních zadávacích podmínek mající dle navrhovatele vliv na cenovou nabídku posuzoval v odůvodnění k výroku I. tohoto rozhodnutí.

K nehospodárnému nakládání s veřejnými zdroji

227. K námitce navrhovatele, že zadavatel jedná nehospodárně s veřejnými prostředky, Úřad  konstatuje, že není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů (typicky tzv. zásadám 3E), tj. zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (jejichž porušení navrhovatel také namítal) apod. Zákon neupravuje postup zadavatele z hlediska dodržování namítané „zásady hospodárnosti“. Cílem zákona nezpochybnitelně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle však zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj. zajištěním „fair“ podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor (viz např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0316/2018/VZ-35595/2018/531/VNe ze dne 30. 11. 2018). V této souvislosti pak lze rovněž odkázat na § 2 odst. 2 správního řádu, ze kterého vyplývá, že správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Z těchto důvodů se Úřad námitkou nehospodárného jednání zadavatele dále nezabýval.

K časové tísni

228. Navrhovatel dále ve svém návrhu uvedl, že není možné dodat požadované dílo v jednom roce v profesionální kvalitě. Navrhovatel uvádí, že s ohledem na nízkou kvalitu zadávací dokumentace by jen analýza a návrh technického řešení zabraly několik měsíců práce.

229. Zadavatel ke shora uvedené námitce navrhovatele uvedl, že v průběhu zadávacího řízení neobdržel žádnou žádost, jejímž obsahem by bylo rozporování lhůty pro podání nabídek nebo lhůty pro realizaci díla. Ze skutečnosti, že byla v zadávacím řízení podána nabídka, zadavatel dovozuje, že existují dodavatelé, kteří jsou schopni šetřenou veřejnou zakázku v požadovaných lhůtách realizovat. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel používá pouze obecné fráze, ke kterým není možné se konkrétně vyjádřit.

230. Úřad uvádí, že zadavatel vymezil harmonogram plnění v příloze č. 3 s tím, že v bodě 19.1.1 návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že „plnění dle položek 1 a 2 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno dle Harmonogramu uvedenému v Příloze č. 3 Smlouvy; v případě, že nebude možné zahájit plnění (tj. fáze CES detailní design, prototyp) dle Přílohy č. 3 Smlouvy v termínu tam uvedeném, bude doba trvání uvedené fáze posunuta na časové ose tak, aby doba trvání fáze v počtu dnů byla zachována; posun zahájení uvedené fáze nemá vliv na data realizace ostatních fází tak, jak jsou v Příloze č. 3 Smlouvy vymezeny;“ a dále v bodě 19.1.2 návrhu smlouvy uvedl, že „plnění dle položky 3 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno od ukončení Akceptačního řízení, a to po dobu neurčitou;“ a v bodě 19.1.3 návrhu smlouvy uvedl, že „plnění dle položky 4 a 5 Přílohy č. 2 Smlouvy je poskytováno od ukončení Akceptačního řízení na základě požadavku Objednatele, a to po dobu neurčitou.“ V průběhu jednoho roku tedy měla být realizována „Implementace a nasazení“ a „Migrace dat (5 mio SP)“.

231. Úřad předně uvádí, že podstata dané námitky spočívá v tom, že navrhovatel opětovně poukazuje na nedostatky zadávací dokumentace, zejména na skutečnost, že zadavatel předpokládal v rámci plnění veřejné zakázky analýzu a upřesnění některých požadavků. Navrhovatel je toho názoru, že tvrzené nedostatky v zadávací dokumentaci mají vliv na schopnost dodavatelů realizovat dílo v termínu požadovaném zadavatelem.

232. Úřad uvádí, že s argumentací týkající se nejasnosti a nejednoznačnosti zadávacích podmínek se Úřad vypořádal již v odůvodnění k výroku I. tohoto rozhodnutí.

233. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadavateli nelze upřít jeho právo stanovit termín plnění veřejné zakázky dle svých potřeb, jejichž uspokojení realizací veřejné zakázky sleduje. Ze zadávací dokumentace je jednoznačně zřejmé, v jakých termínech má být veřejná zakázka plněna, tedy lhůta pro realizaci plnění veřejné zakázky byla nastavena zcela transparentně. Dodavatelé se tak měli možnost kvalifikovaně rozhodnout, zda se zadávacího řízení budou účastnit či nikoliv.

234. Úřad nepopírá, že lhůta pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky je jedním ze zásadních faktorů, které ovlivňují rozhodnutí dodavatelů, zda se vůbec zúčastnit zadávacího řízení. Navrhovatel nicméně neuvedl a neprokázal žádné konkrétní důvody vztahující se přímo ke stanovení lhůty pro realizaci veřejné zakázky (resp. implementaci, nasazení a migraci dat), které brání jeho účasti v zadávacím řízení. K uvedenému Úřad odkazuje dále na odpovědi oslovených dodavatelů (viz bod 34. až 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy žádný z oslovených dodavatelů neuvedl, že důvodem pro jeho neúčast byla délka lhůty pro realizaci plnění. Úřad opětovně akcentuje, že dopad nezákonných zadávacích podmínek na realizaci veřejné zakázky již zohlednil ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

235. K tvrzení navrhovatele, že rovněž dodavatelé ZAT a.s. a Cosmotron Bohemia, s.r.o. nepodali nabídku do zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně krátké lhůty pro realizaci plnění, Úřad uvádí, že obě společnosti uvedly, že nabídku nepodaly s ohledem na své nedostatečné personální a časové kapacity, nikoliv proto, že by shledaly požadovanou lhůtu za stanovenou v rozporu se zákonem.

236. Úřad tedy uzavírá, že s ohledem na důvody uvedené navrhovatelem nelze konstatovat, že lhůta pro realizaci veřejné zakázky byla stanovena nepřiměřeně krátká, tudíž v rozporu se zákonem. 

K poskytnutí podkladů

237. Navrhovatel dále v návrhu uvádí, že zadavatel nezajistil nepřetržitou přístupnost nezbytných metodických standardů nutných pro přípravu nabídky, přestože předpokládá obecnou znalost standardů a metodik oboru muzeí a galerií ze strany uchazečů.  V námitkách pak navrhovatel uvedl, že dne 18. 11. 2024 byl metodický portál zadavatele nedostupný.

238. Zadavatel ke shora uvedené námitce uvedl, že předpokládá znalost legislativy a oborové praxe, dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že veškeré zadávací podmínky jsou obsaženy v zadávací dokumentaci a jejích přílohách, přičemž tyto dokumenty byly po celou dobu trvání zadávacího řízení uveřejněny na profilu zadavatele a neveřejná část zadávacích podmínek byla navrhovateli na jeho žádost také poskytnuta. Dle zadavatele tak byly podmínky § 96 zákona splněny bez ohledu na případnou chvilkovou nedostupnost metodického portálu.

239. Úřad konstatuje, že zadavatel neučinil součástí zadávací dokumentace jakékoliv standardy a metodiky oboru muzeí a galerií, tedy nebyl povinen další podklady zmiňované navrhovatelem uveřejnit/zpřís­tupnit dle § 96 zákona. Ze skutečnosti, že zadavatel předpokládal určitou odbornou znalost dodavatelů a současně ze skutečnosti, že dne 18. 11. 2024 nebyl přístupný metodický portál zadavatele, nelze dovozovat, že zadavatel porušil povinnosti stanovené zákonem a že zadávací dokumentace nebyla poskytnuta v podrobnostech nezbytných pro sestavení nabídky. Navrhovatel současně netvrdí a neprokazuje, jak konkrétně se nedostupnost metodického portálu dne 18. 11. 2024 mohla promítnout do přípravy nabídek.

240. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad námitku navrhovatele týkající se nezpřístupnění nezbytných metodických standardů zamítl jako nedůvodnou.

Závěr

241. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

242. Podle § 263 odst. 3 zákona věty první stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

243. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem.

244. Vzhledem k tomu, že z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky v rozporu se zákonem, není s odkazem na § 263 odst. 3 zákona možno nezákonný postup zadavatele napravit jinak než zrušením celého zadávacího řízení. S ohledem na uvedené proto Úřad uložil v souladu se § 263 odst. 3 zákona nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

245. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

246. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

247. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku V. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

248. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

249. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

250. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2024001077.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. 

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

Mgr. Miroslav Dubovský, advokát, Panská 854/2, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy