ÚOHS-R0131/2023/VZ-46868/2023/161

V řízení o rozkladu ze dne 21. 9. 2023, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a doplněném dne 27. 9. 2023 obviněným –

• Národní galerie v Praze, IČO 00023281, se sídlem Staroměstské náměstí 606/12, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 7. 2023 Mgr. Miroslavem Kučerkou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 15955, společníkem advokátní kanceláře KGS legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0459/2023/VZ, č. j. ÚOHS-33771/2023/500 ze dne 6. 9. 2023, vydanému ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v poskytování externích právních služeb v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020,

jsem na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:

I.

Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0459/2023/VZ, č. j. ÚOHS-33771/2023/500 ze dne 6. 9. 2023 podle § 152 odst. 6 písm. a), ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona

m ě n í m

tak, že nově zní:

Obviněný – Národní galerie v Praze,IČO 00023281, se sídlem Staroměstské náměstí 606/12, 110 00 Praha – se dopustil pokračování v přestupku podle § 258 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služebna základě níže uvedených dokladů:

• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2020/2018 uzavřená dne 1. 11. 2018 s JUDr. Darinou Anderlovou, advokátkou, ev. č. ČAK 12521, se sídlem Tulešická 458/2, 155 21 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 652 100 Kč,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1850/2019 uzavřená dne 31. 10. 2019 s JUDr. Darinou Anderlovou, advokátkou, ev. č. ČAK 12521, se sídlem Tulešická 458/2, 155 21 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 571 800 Kč,

• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2205/2018 uzavřená dne 19. 11. 2018 s JUDr. Tomášem Uzlem, advokátem, ev. č. ČAK 02457, se sídlem Janáčkovo nábřeží 474/45, 150 00 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 455 600 Kč bez DPH,
• smlouva o poskytování právního poradenství uzavřená s advokátní kanceláří KGS legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1, dne 11. 1. 2019, k níž byla vystavena dne 14. 1. 2019 objednávka č. 177/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 12 250 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28958705 se sídlem Pařížská 66/13, Josefov, 110 00 Praha 1, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 340 062 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28958705 se sídlem Pařížská 66/13, Josefov, 110 00 Praha 1, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 8 400 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 502/2019 uzavřená dne 26. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28958705 se sídlem Pařížská 66/13, Josefov, 110 00 Praha 1, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 201 200 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1412/2019 uzavřená dne 21. 8. 2019 se společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 16 000 Kč bez DPH,

tedy zadal výše vymezené veřejné zakázky na služby bez provedení zadávacího řízení, ačkoli byl povinen jej provést, neboť se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Výrok II rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0459/2023/VZ, č. j. ÚOHS-33771/2023/500 ze dne 6. 9. 2023 podle § 152 odst. 6 písm. a), ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona

m ě n í m

tak, že nově zní:

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Národní galerie v Praze, IČO 00023281, se sídlem Staroměstské náměstí 606/12, 110 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

ukládá pokuta ve výši 29 000 Kč (dvacet devět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Výrok III rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0459/2023/VZ, č. j. ÚOHS-33771/2023/500 ze dne 6. 9. 2023 podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Postup obviněného a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před zahájením řízení o přestupku

1. Obviněný – Národní galerie v Praze, IČO 00023281, se sídlem Staroměstské náměstí 606/12, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 10. 7. 2023 Mgr. Miroslavem Kučerkou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 15955, společníkem advokátní kanceláře KGS legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“)[1], v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 uzavřel s dodavateli níže uvedené smluvní vztahy, na jejichž základě pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služeb:

• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 746/2019 uzavřená dne 29. 4. 2019 se společností Fröhlich & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 06239137, se sídlem Spálená 84/5, 110 00 Praha 1 (dále také jen „advokátní kancelář Fröhlich & Partners“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 141 500 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 598/2020 uzavřená dne 3. 4. 2020 s advokátní kanceláří Fröhlich & Partners, na jejímž základě byly v předmětném období         uhrazeny právní služby v hodnotě 43 000 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1044/2020 uzavřená dne 19. 6. 2020 s advokátní kanceláří Fröhlich & Partners, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 44 000 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2020/2018 uzavřená dne 1. 11. 2018 s JUDr. Darinou Anderlovou, advokátkou, ev. č. ČAK 12521, se sídlem Tulešická 458/2, 155 21 Praha (dále také jen „JUDr. Anderlová, advokátka“), na jejímž základě byly v předmětném     období uhrazeny právní služby v hodnotě 652 100 Kč (dále jen „Smlouva NG 2020/2018“),
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1469/2019 uzavřená dne 26. 8. 2019 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 48 000 Kč,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1850/2019 uzavřená dne 31. 10. 2019 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 571 800 Kč (dále jen „Smlouva NG 1850/2019“),
• smlouva o poskytování právních služeb uzavřena s JUDr. Anderlovou, advokátkou dne 9. 10. 2020 (na základě nabídky JUDr. Anderlové, advokátky ze dne 9. 10. 2020, kterou   zadavatel akceptoval téhož dne), k níž byla vystavena dne 2. 11. 2020 objednávka                          č. 2261/2020, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 26 000 Kč,
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 273/2020 uzavřená dne 7. 2. 2020                      s JUDr. Helenou Chaloupkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 03615, se sídlem Na Kozačce 1289/7, 120         00 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 10 500 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2205/2018 uzavřená dne 19. 11. 2018 s JUDr. Tomášem Uzlem, advokátem, ev. č. ČAK 02457, se sídlem Janáčkovo nábřeží 474/45, 150 00 Praha[2] (dále také jen „JUDr. Uzel, advokát“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 455 600 Kč bez DPH (dále jen „Smlouva NG 2205/2018“),
• „Smlouva o výkonu funkce dočasného správce“ č. j. NG 162/2019 uzavřená dne 28. 12. 2018 s JUDr. Tomášem Uzlem, advokátem, ev. č. ČAK 02457, se sídlem Janáčkovo nábřeží 474/45, 150 00 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 345 000 Kč bez DPH (dále také jen „Smlouva NG 162/2019“),
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1852/2019 uzavřená dne 30. 9. 2019 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní          služby v hodnotě 50 900 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 333/2020 uzavřená dne 13. 2. 2020                    s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní            služby v hodnotě 69 200 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 666/2020 uzavřená dne 15. 4. 2020                s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní          služby v hodnotě 202 819 Kč bez DPH,
• smlouva o poskytování právních služeb uzavřená s JUDr. Uzlem, advokátem dne 22. 4. 2020 (na základě nabídky JUDr. Uzla, advokáta ze dne 21. 4. 2020, kterou zadavatel          akceptoval dne 22. 4. 2020), k níž byla vystavena dne 22. 5. 2020 objednávka č. 1138/2020, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 22 000 Kč bez DPH,
• „Smlouva o poskytnutí právních služeb“ č. j. NG 1521/2020 uzavřená dne 9. 9. 2020 se společností KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Klimentská 2062/6, 110 00 Praha 1[3], na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 130 000 Kč bez DPH (dále také jen „Smlouva NG 1521/2020“),
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1018/2020 uzavřená dne 10. 6. 2020 se společností KGS legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1 (dále také jen „advokátní kancelář KGS legal s.r.o.“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 38 000 Kč bez DPH,
• smlouva o poskytování právního poradenství uzavřená s advokátní kanceláří KGS legal s.r.o., dne 11. 1. 2019 (nabídka advokátní kanceláře KGS legal s.r.o., ze dne 11. 1. 2019 akceptována zadavatelem téhož dne), k níž byla vystavena dne 14. 1. 2019 objednávka č. 177/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 12 250 Kč bez DPH (dále jen „Objednávka č. 177/2019“),
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019 se společností Koutník & Partner, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28958705 se sídlem Pařížská 66/13, Josefov, 110 00 Praha 1 (dále jen „advokátní kancelář Koutník & Partner“)[4] na    jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 340 062 Kč bez DPH (dále jen „Smlouva NG 343/2019“),
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období           uhrazeny právní služby v hodnotě 8 400 Kč bez DPH (dále jen „Smlouva NG 406/2019“),
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 502/2019 uzavřená dne 26. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období           uhrazeny právní služby v hodnotě 201 200 Kč bez DPH (dále jen „Smlouva NG 502/2019“),
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 1844/2018 uzavřená dne 11. 10. 2018 s Mgr. Štěpánkou Vincencovou, advokátkou, ev. č. ČAK 14370, se sídlem Černomořská 384/9, 101 00 Praha[5] (dále také jen „Mgr. Vincencová, advokátka“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 77 000 Kč,
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 2068/2018 uzavřená dne 7. 11. 2018 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 53 000 Kč,
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 128/2020 uzavřená dne 22. 1. 2020 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 11 000 Kč,
• „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 532/2020 uzavřená dne 18. 3. 2020 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 13 140 Kč,
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1412/2019 uzavřená dne 21. 8. 2019 se společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 16 000 Kč bez DPH (dále jen „Smlouva NG 1412/2019“),
• „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 84/2018 uzavřená dne 16. 1. 2018 s JUDr. Jiřím Štaidlem, advokátem, ev. č. ČAK 09667, společníkem ve ŠTAIDL LEŠKA     ADVOKÁTI, sdružení advokátů,[6] IČO 66254272, se sídlem Apolinářská 445/6, 128 00 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 48 600 Kč bez DPH.[7]

Průběh kontroly

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona zahájil dne 1. 2. 2023 doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-04700/2023/523 zadavateli kontrolu jeho postupu v souvislosti s poptáváním právních služeb v průběhu kontrolovaného období, tj. v letech 2018 až 2020, mimo zadávací řízení či zvláštní postup dle zákona.

3. Dne 3. 3. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k oznámení o zahájení kontroly (dále jen „vyjádření ze dne 3. 3. 2023“) a dokumentaci související s postupem zadavatele při poptávání právních služeb v období 2018–2020. Další postup kontroly je popsán v bodech 3–7 napadeného rozhodnutí.

4. V protokolu o kontrole sp. zn. ÚOHS-K0003/2023/VZ, č. j. ÚOHS-19926/2023/523 ze dne 26. 5. 2023 (dále jen „protokol o kontrole“) kontrolující osoby po provedené kontrole dospěly k závěru, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování právních služeb na základě níže uvedených smluv a objednávky:

• Smlouva NG 2020/2018,
• Smlouva NG 1850/2019,
• Smlouva NG 2205/2018,
• Smlouva NG 162/2019,
• Objednávka č. 177/2019,
• Smlouva NG 343/2019,
• Smlouva NG 406/2019,
• Smlouva NG 502/2019,
• Smlouva NG 1412/2019,

tedy zadal výše vymezené veřejné zakázky na služby bez provedení zadávacího řízení, ačkoli s ohledem na jejich předpokládanou hodnotu byl povinen zakázky zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným způsobem (např. uzavřít postupem dle zákona rámcovou dohodu a na základě ní zadávat veřejné zakázky).[8]

5. Vzhledem k tomu, že zadavatel nesouhlasil se závěry obsaženými v protokolu o kontrole, podal dne 9. 6. 2023 Úřadu námitky z téhož dne proti výše popsaným kontrolním zjištěním. Zadavatel se vymezil vůči všem kontrolním zjištěním obsaženým v protokolu o kontrole. Konkrétně zadavatel namítal, že Úřad činil nesprávné závěry ohledně plnění poskytovaného na základě „Smlouvy o výkonu funkce dočasného správce“ č. j. NG 162/2019 uzavřené dne 28. 12. 2018 s JUDr. Uzlem, advokátem. Zadavatel měl totiž za to, že plnění poskytované na základě této smlouvy nelze považovat za poskytování právních služeb. Své tvrzení zadavatel opíral zejména o skutečnost, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) upravující správu cizího majetku nestanoví žádné speciální požadavky na osobu správce. Další námitky proti kontrole jsou shrnuty v bodech 10–14 napadeného rozhodnutí.

II.             Průběh řízení o přestupku

6. Úřad po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0459/2023/VZ, získal pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období 1. 1. 2018 – 31. 12. 2020 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služeb na základě těchto dokladů: Smlouva NG 2020/2018, Smlouva NG 1850/2019, Smlouva NG 2205/2018, Smlouva NG 162/2019,  Objednávka č. 177/2019, Smlouva NG 343/2019, Smlouva NG 406/2019, Smlouva NG 502/2019, Smlouva NG 1412/2019, tedy zadal výše vymezené veřejné zakázky na služby bez provedení zadávacího řízení, ačkoli byl povinen jej provést, neboť se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

7. Zahájení řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. S0459/2023/VZ oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-25470/2023/523 ze dne 3. 7. 2023.

8. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

9. Řízení o přestupku bylo zahájeno podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), ve spojení s § 249 zákona dne 3. 7. 2023, tj. dnem, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému.

III.           Napadené rozhodnutí

10. Dne 6. 9. 2023 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0459/2023/VZ, č. j. ÚOHS-33771/2023/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

11. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že obviněný se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služeb na základě níže uvedených dokladů:

• Smlouva NG 2020/2018,
• Smlouva NG 1850/2019,
• Smlouva NG 2205/2018,
• Smlouva NG 162/2019,
• Objednávka č. 177/2019,
• Smlouva NG 343/2019,
• Smlouva NG 406/2019,
• Smlouva NG 502/2019,
• Smlouva NG 1412/2019,

tedy zadal výše vymezené veřejné zakázky na služby bez provedení zadávacího řízení, ačkoli byl povinen jej provést, neboť se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

12. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí uložil podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých) se splatností dvou měsíců od nabytí právní moci předmětného rozhodnutí.

13. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.

14. Úřad provedl výpočet předpokládané hodnoty shora uvedených veřejných zakázek tak, že vždy sečetl plnění za právní služby uhrazená za rok předcházející uzavření každé jednotlivé smlouvy či objednávky a dospěl k závěru, že u všech těchto zakázek souhrn plnění za předchozí rok přesahoval částku 2 000 000 Kč. K námitkám proti zařazení Smlouvy NG 162/2019 mezi zakázky pravidelné povahy na právní služby Úřad uvedl, že pokud obviněný uzavřel smlouvu s advokátem, na jejímž základě advokát spravuje cizí majetek, lze uzavřít, že smlouva byla uzavřena za účelem poskytování právních služeb advokátem, přičemž tato skutečnost nepochybně vyplývá i z obsahu sjednané smlouvy. Uvedenou smlouvu tak Úřad posoudil jako právní služby poskytované pravidelně, stejně jako ostatní druh právních služeb.

IV.          Rozklad obviněného

15. Dne 21. 9. 2023 obdržel Úřad rozklad obviněného proti napadenému rozhodnutí. Ze spisového materiálu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 6. 9. 2023. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

16. Obviněný napadené rozhodnutí napadal v plném rozsahu, dle jeho slov pro nesprávnost a nepřezkouma­telnost předmětného rozhodnutí. Dne 27. 9. 2023 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí doplnění rozkladu od obviněného. 

Námitky rozkladu

17. Obviněný jako svou první rozkladovou námitku uvedl, že napadené rozhodnutí se dostatečně nezabývalo Smlouvou o výkonu funkce dočasného správce č. j. NG 162/2019 uzavřenou dne 28. 12. 2018 s JUDr. Tomášem Uzlem. Obviněný namítal, že jediným argumentem v napadeném rozhodnutí bylo, že JUDr. Uzel je označen zkratkou „Advokát“ a následně v textu smlouvy je napsáno, že „… se Advokát zavazuje poskytovat právní služby spočívající ve výkonu funkce dočasného správce …“. Obviněný považuje tento přístup za zcela formalistický a poukazuje na § 555 odst. 1 občanského zákoníku, jenž stanovuje, že jednání se posuzuje podle obsahu.

18. Obviněný opakovaně rekapituluje svá předchozí tvrzení, kdy sděluje, co je a co není právní službou, co je správa a jaké jsou její druhy, přičemž uzavírá, že se v tomto případě dle jeho názoru nejedná o poskytování právních služeb, protože ne každá služba vykonaná advokátem je automaticky právní službou. Rovněž obviněný poukazuje na úpravu plné správy cizího majetku, jakož i prostou správu cizího majetku upravené v ustanoveních § 1400 a násl. občanského zákoníku. Sděluje, že pro vymezení správy cizího majetku není podstatné, jaká je povaha obligačního vztahu, jimž dochází ke svěření majetku, ani jeho právní důvod. Správcem může být jak fyzická, tak i právnická osoba, přičemž vždy platí, že se může jednat o osobu odlišnou od advokáta, jakožto osoby poskytující právní služby. Dále zadavatel v této souvislosti poukázal na novelu zákona o živnostenském podnikání, účinnou od 1. 7. 2021, která zařadila do živnosti volné nový obor pod položkou č. 80 s názvem „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenecké fondy“. Zadavatel zastává názor, že i služby poskytované na základě Smlouvy NG 162/2019 lze zařadit do živnosti volné, na jejímž základě jsou poskytovány služby, k jejichž výkonu není potřeba žádného odborného vzdělání, a nikoliv o poskytování právních služeb ve smyslu zákona o advokacii či ve smyslu obsahu CPV kódů[9]. Praktickým vysvětlením dle obviněného dále je, že JUDr. Uzel, advokát použil smluvní typ, který používá s klienty, včetně pro sebe použitou zkratku. Smluvní strany si však ve Smlouvě NG 162/2019 ujednaly, že předmětem této smlouvy bude výkon prosté správy, přičemž s odkazem na odbornou literaturu je účelem prosté správy zajistit zachování spravovaného majetku, resp. jeho podstaty a účelu.

19. Ohledně další rozkladové námitky ve věci údajného výhledu klesající tendence nákupu právních služeb, který nebyl v napadeném rozhodnutí zohledněn, odkazuje obviněný na bod 2.43 a násl. svých námitek, který obsahuje tuto argumentaci. Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona nezohlednil, že skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců musí být upravena o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Zadavatel měl za to, že nelze bez dalšího vycházet pouze z hodnoty uhrazené za předchozích 12 měsíců, ale musí být vzato v úvahu, zda lze očekávat zásadní změny cen těchto dodávek a služeb zejména s ohledem na případné legislativní změny či proměny ekonomického prostředí.  Zároveň obviněný uvádí, že i přes jeho seznámení se s možnostmi vyčíslit předpokládanou hodnotu dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona nepochopil, jakým způsobem samotný Úřad postupoval.

20. Zadavatel je přesvědčen o tom, že se na předmětné smlouvy ustanovení § 19 odst. 1 písm. a) zákona vůbec nevztahuje, nýbrž bylo nutné použít § 19 odst. 3 zákona. S odkazem na odbornou literaturu sděluje, že určitým protikladem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro pravidelné veřejné zakázky je ustanovení § 19 odst. 3 zákona, které dopadá na nahodilé nákupy zadavatele. Uvedené pravidlo se týká pořizování dodávek a služeb, které by sice s ohledem na jejich opakovanost mohly být teoreticky považovány za veřejné zakázky pravidelné povahy, ale s ohledem na jejich zvláštní povahu a nahodilost jejich pořizování se dle zákona za veřejné zakázky pravidelné povahy nepovažují, a není proto třeba pro tyto stanovit předpokládanou hodnotu podle pravidel uvedených v § 19 odst. 1 zákona. Dle obviněného je zcela nepochybné, že v některých případech nebude možné jasně určit, zda na konkrétní pořizované plnění bude dopadat § 19 odst. 1 zákona a bude se jednat o pravidelné dodávky či služby, nebo zda se bude jednat o nahodilé nákupy dle § 19 odst. 3 zákona. V mnoha případech se totiž jednalo o aktuální potřebu zadavatele na poskytnutí určité právní porady či vypracování právního stanoviska, a ne o pravidelné služby.

21. Následující námitka obviněného se týkala dle jeho názoru nedostatečného poučení Úřadu v usnesení ze dne 10. 7. 2023 ohledně neunesení důkazního břemene obviněného. Obviněný nebyl dle svého přesvědčení Úřadem poučen o své povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení a rovněž nebyl dostatečně poučen o důsledcích nesplnění výzvy k doplnění, ačkoli to považuje za speciální poučovací povinnost stanovenou ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

22. Jako další námitku obviněný uvádí, že v rozhodovací praxi Úřadu doposud chybí stanovisko k metodě výpočtu pro řádné čerpání služeb, tedy „…zda je vyčerpání částky limitu veřejné zakázky malého rozsahu absolutní [tedy jde jen o součet plateb bez  rozlišení, zda se jedná o služby dle pod/nadlimitní veřejné zakázky či se vážou k jinému předmětu  (pracovní právo, správní právo apod.)], nebo zda se do této částky nesčítají částky, které byly  uhrazeny v rámci již vysoutěženého plnění pod/nadlimitní veřejné zakázky (pro potřeby tohoto  příkladu neberme v potaz právní služby dle výjimky ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ)“. Jako příklad uvedl, pokud by jakýkoli zadavatel vybral dodavatele v nadlimitním řízení například na poskytování právních služeb v oblasti pracovního práva dne 1. 1. 2020 a plnění by probíhalo po celý rok, kdy za celý rok by byla zadavatelem uhrazena částka za tyto právní služby v oblasti pracovního práva ve výši 2.000.000 Kč bez DPH až k 31. 12. 2020, pak by bylo pro zadavatele otázkou, zda by mohl v období od 31. 12. 2020 do 31. 12. 2021 zadat vůbec jakoukoliv právní službu v režimu veřejné zakázky malého  rozsahu.

Závěr rozkladu

23. Obviněný s ohledem na svou argumentaci v rozkladu navrhl, aby předseda Úřadu podanému rozkladu v plném rozsahu vyhověl, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání.

V.            Řízení o rozkladu

24. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumán soulad výroků napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále byla přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k námitkám obviněného a návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

26. Úřad tím, že výrokem I napadeného rozhodnutí rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl v souladu s právními předpisy, neboť obviněný byl ve vztahu k šetřeným veřejným zakázkám povinen postupovat v souladu s § 2 odst. 3 zákona a zadat je a provést v zadávacím řízení, jenž by bylo v souladu se zákonem, neboť se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky. V souladu s návrhem rozkladové komise bylo však třeba přistoupit ke změně výroku I napadeného rozhodnutí, neboť v řízení o rozkladu bylo shledáno, že Úřadem posouzená Smlouva NG 162/2019 nespadá svým obsahem pod pravidelné předvídatelné právní služby. Dále byl, v souladu se změnou ve výroku I, změněn výrok II napadeného rozhodnutí ve smyslu snížení pokuty uložené obviněnému.

27. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které byly výroky I a II napadeného rozhodnutí změněny a výrok III potvrzen.

VI.          K námitkám rozkladu

28. Lze se ztotožnit se způsobem, jakým Úřad šetřený případ posoudil. Z podkladů napadeného rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že obviněný pořizoval právní služby, jejichž předpokládaná hodnota přesáhla dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona limit pro veřejné zakázky malého rozsahu, čímž se dopustil pokračování v přestupku podle § 258 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona. Proto mu byla za spáchání popsaného přestupku uložena pokuta. Nicméně obviněný v rozkladu kromě jiné namítal, že část služeb byla prostá správa cizího majetku a že další právní služby měly klesající tendenci.

29. Zadáním veřejné zakázky se podle § 2 zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce, přičemž zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li v zákoně dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

30. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví podle § 19 odst. 1 zákona jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a). Má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21 zákona. Avšak za veřejné zakázky se podle výše uvedeného odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

31. Režim veřejné zakázky se dle § 24 zákona určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim. Veřejnou zakázkou malého rozsahu je podle § 27 zákona veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

32. Výjimka je stanovena v § 29 písm. k) zákona, kdy zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby, 1. které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, 2. které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1, 3. které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo 4. při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.

Korekce stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky

33. Každý zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení (nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona) stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.

34. Obviněný v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 uzavřel s dodavateli nové smluvní vztahy specifikované v bodě 1 tohoto rozhodnutí, jejichž předmětem bylo poskytování právních služeb. Z dokumentace doručené Úřadu obviněným se podává, že obviněný pořizoval právní služby rovněž v předcházejících 12 měsících, tj. od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017.

35. Aby bylo možné zjistit předpokládanou hodnotu veřejných zakázek za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020, bylo nutné v souladu s § 19 zákona zpracovat úhrady obviněného za právní služby v období od 1. 1. 2017 do 31. 10. 2019, a to vzhledem k tomu, že poslední smlouva, která představuje poslední dílčí útok v pokračování v přestupku, za který je obviněný trestán v tomto rozhodnutí, byla uzavřena dne 31. 10. 2019; proto mají pro výpočet předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek význam pouze úhrady do tohoto data. Předpokládaná hodnota se zjišťovala u těch smluvních vztahů, u kterých se obviněný nedovolával postupu podle výjimky dle § 29 písm. k) zákona, nebo u kterých se obviněný sice tohoto postupu dovolával, nicméně neunesl důkazní břemeno ohledně splnění podmínek její aplikace (blíže viz bod 52 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Úhrady byly v bodě 67 napadeného rozhodnutí zpracovány do následující tabulky:

36. Při posouzení rozkladových námitek jsem shledal zčásti oprávněnou argumentaci zadavatele týkající se Smlouvy NG 162/2019, kterou jsem posoudil sice jako smlouvu na právní služby, avšak nikoliv na právní služby běžně související s agendou obviněného (k tomu viz dále bod 49 a násl. tohoto rozhodnutí). Proto je nutno revidovat závěry Úřadu týkající se stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky uvedené v bodech 67, 84 a 100 napadeného rozhodnutí právě s ohledem na vypuštění Smlouvy NG 162/2019. Korekce výše uvedené tabulky se týká úhrad uvedených pod pořadovým číslem 67, 71, 74, 77, 83, 88, 91 a 95 tabulky, tj. osmi plateb uhrazených obviněným na základě Smlouvy NG 162/2019, jež byla z výroku I vypuštěna (viz bod 26 a body 49 a násl. tohoto rozhodnutí).

37. Tedy pro správný výpočet předpokládané hodnoty veřejných zakázek platí úhrady uvedené v následující tabulce:

Posouzení smluvních vztahů a unesení důkazního břemene obviněným

38. V šetřeném případě obviněný v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 uzavřel s dodavateli smluvní vztahy, na jejichž základě opakovaně pořizoval a hradil za plnění spočívající v poskytování externích právních služeb (viz smluvní vztahy uvedené v bodě 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tyto právní služby se týkaly běžné agendy obviněného, spočívající např. v jednání s klientem, vypracování právních stanovisek, smluv a dalších dokumentů právního charakteru, zadávací dokumentace k veřejným zakázkám, právní podpoře při organizaci zadávacích řízení, právním poradenství souvisejícím se smluvními vztahy zadavatele apod. Obviněný tyto právní služby potřebuje trvale k výkonu své činnosti a nepochybně tak může tyto služby při své běžné činnosti předpokládat. Jak vyplývá z protokolu o kontrole, byly právní služby obviněným pořizovány průběžně, přičemž dodavatelé právní služby plnili obviněnému kontinuálně dle jeho potřeb v průběhu celého šetřeného období a tento poskytované právní služby dodavatelům hradil. Na základě zjištění je zřejmé, že se jedná o plnění, resp. služby pořizované obviněným opakovaně a pravidelně ve smyslu § 19 zákona, což mj. dokládají i obviněným provedené úhrady za předmětné veřejné zakázky.

39. Jednoznačně tak lze souhlasit se závěry uvedenými v bodě 74 napadeného rozhodnutí, že obviněný v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 opakovaně pořizoval právní služby týkající se jeho běžné agendy, které byly pro obviněného očekávatelné, přičemž obviněný služby pořizoval průběžně. Pojem „očekávatelné“ je zde třeba chápat tak, že jde o služby, které obviněný může potřebovat k výkonu své činnosti, jak bylo vysvětleno shora, nikoliv jako služby, u nichž předem ví, jaký bude jejich obsah, či kdy nastanou. Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je rozhodné, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb, ne jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2021, č. j. 7 As 278/2020–38 a ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011–252). Jednotlivé smluvní vztahy obsažené ve Smlouvě NG 2020/2018, Smlouvě NG 1850/2019, Smlouvě NG 2205/2018, Objednávce č. 177/2019, Smlouvě NG 343/2019, Smlouvě NG 406/2019, Smlouvě NG 502/2019 a Smlouvě NG 1412/2019 tak představují veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona.

40. Z vyjádření obviněného ze dne 3. 3. 2023 vyplynulo, že obviněný některé tyto smlouvy na právní služby označil za smlouvy na právní služby, které byly ve vymezeném období zadány na základě § 29 písm. k) zákona, přičemž u těchto smluv také vždy věcně popsal konkrétní situaci, která dle zadavatele dokládá naplnění uvedené výjimky. Úřad na základě podkladů dospěl k správnému závěru, že u většiny obviněným uvedených smluv byly splněny podmínky pro uplatnění výjimky dle § 29 písm. k) zákona, neboť se jednalo o právní služby poskytované v rámci zastupování zadavatele v určitém řízení nebo při přípravě na řízení. Úřad se tedy již dále při posuzování šetřené věci nezabýval těmi smlouvami, u kterých obviněný tvrdil postup dle § 29 písm. k) zákona, a u kterých obviněný současně unesl důkazní břemeno pro využití cit. výjimky, neboť jejich předmětem byly právní služby, které byl zadavatel oprávněn zadat mimo zadávací řízení.

41. Lze také jednoznačně souhlasit se závěry napadeného rozhodnutí ohledně Smlouvy NG 343/2019 a Smlouvy NG 406/2019, kdy Úřad vyvodil, že obviněný neunesl důkazní břemeno pro využití výjimky dle § 29 písm. k) zákona (viz body 52 a násl. napadeného rozhodnutí).

42. U Smlouvy NG 1521/2020 bylo v bodě 85 napadeného rozhodnutí potvrzeno, že předpokládaná hodnota dotčené smlouvy (veřejné zakázky) nedosahovala finančního limitu (2 000 000 Kč bez DPH) zakládajícího povinnost zadavatele postupovat v zadávacím řízení. Protože se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, byla z tabulky v bodě 46 tohoto rozhodnutí vypuštěna (oproti bodu 84 napadeného rozhodnutí).

43. Částečně jsem přihlédl k argumentům obviněného, proto Smlouva NG 162/2019 již není součástí tabulky bodu 46 tohoto rozhodnutí (podrobněji viz body 49 a násl. tohoto rozhodnutí).

44. Při posuzování šetřené věci tedy zůstaly smluvní vztahy (z blíže popsaných smluvních vztahů v bodě 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí), u kterých obviněný neunesl důkazní břemeno pro využití výjimky dle § 29 písm. k) zákona. Jednalo se o Smlouvu NG 2020/2018, Smlouvu NG 1850/2019, Smlouvu NG 2205/2018, Objednávku č. 177/2019, Smlouvu NG 343/2019, Smlouvu NG 406/2019, Smlouvu NG 502/2019 a Smlouvu NG 1412/2019. Zkoumání při rozkladu bylo zaměřeno na vyhodnocení skutečnosti, zda se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona. Proto byl podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona proveden výpočet předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek (viz tabulka v bodě 49 tohoto rozhodnutí). Při tomto výpočtu bylo tedy v souladu s dotčeným ustanovením zákona vycházeno z ceny, kterou zadavatel uhradil za právní služby během 12 měsíců předcházejících zadání každé jednotlivé veřejné zakázky. Ve vztahu ke každé jednotlivé veřejné zakázce, pro účely stanovení předpokládané hodnoty, byly sečteny částky (bez DPH), které zadavatel uhradil za právní služby za 12 měsíců předcházejících datu zadání příslušné veřejné zakázky (bylo-li datum zadání veřejné zakázky např. 1. 11. 2018, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky byly sečteny všechny platby uhrazené za právní služby v období od 1. 11. 2017 do 31. 10. 2018). Pozn. veškeré úhrady za právní služby započitatelné do předpokládané hodnoty veřejné zakázky byly zpracovány do tabulky obsažené v bodě 37 tohoto rozhodnutí.

45. Ve věci určení délky trvání smluvního vztahu (tj. posouzení, zda je smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou), Úřad postupoval v souladu s ustálenou judikaturou (viz bod 84 napadeného rozhodnutí). Tedy u smlouvy na dobu určitou, u které dobu nebylo možné zcela přesně určit (např. smlouva zanikne v určitém okamžiku, a to splněním určitého v ní vymezeného závazku, který nemá trvající nebo opakující se charakter), Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky kalkuloval s hodnotou 1 rok (12 měsíců), neboť takový výklad je pro obviněného nejpříznivější. Byla-li doba trvání smluvního vztahu kratší než 12 měsíců, je pro zjednodušení v tabulce v bodě 46 tohoto rozhodnutí uvedena doba 1 rok, protože z hlediska výpočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 19 zákona není rozhodné, zda byla smlouva uzavřena na dobu jednoho roku nebo dobu kratší. Byla-li doba trvání smluvního vztahu v rozmezí 12 měsíců až 48 měsíců, je uvedena reálná doba převedená na roky.

46. Vzhledem k výše uvedenému se jedná o upravenou tabulku oproti tabulce uvedené v bodě 84 napadeného rozhodnutí, přičemž položky této tabulky byly navíc seřazeny chronologicky:

47. U těch v tabulce uvedených veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje hranici 2 000 000 Kč bez DPH, Úřad shledal, že obviněný v souvislosti s pořizováním externích právních služeb v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, když nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona. Ve vztahu ke každé z těchto veřejných zakázek byl totiž obviněný povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. zakázku zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít rámcovou dohodu nebo zavést dynamický nákupní systém a následně zadávat veřejné zakázky v jejich rámci). Vzhledem k tomu, že obviněný tak neučinil, a tento postup tedy mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě postupu dle zákona mohl obviněný obdržet od jiného dodavatele výhodnější nabídku, není pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

48. K tomu Úřad dále uvedl, že postup obviněného spočívající v pořizování externích právních služeb v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (pořizování daných služeb dle aktuální potřeby bez provedení zadávacího řízení), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (pořizování předmětných právních služeb bez provedení zadávacího řízení), blízkou souvislostí časovou (v období od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019, kdy odstup mezi jednotlivými po sobě následujícími útoky se pohybuje v řádech týdnů/měsíců) a souvislostí v předmětu útoku (opakované pořizování předmětných služeb, tj. zadávání veřejných zakázek na služby bez provedení zadávacího řízení), pročež tedy postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.

Rozkladová námitka týkající se smlouvy o výkonu funkce dočasného správce

49. K argumentům obviněného bylo částečně přihlédnuto, proto Smlouva NG 162/2019 již není součástí tabulky bodu 46 tohoto rozhodnutí (na rozdíl od bodu 84 napadeného rozhodnutí). Smlouva NG 162/2019 byla uzavřena mezi obviněným a JUDr. Uzlem, advokátem, přičemž smluvní strany byly ve smlouvě označeny jako „Klient“ a „Advokát“. Předmět smlouvy byl vymezen v článku I. tak, že: „Advokát se zavazuje poskytovat Klientovi právní služby spočívající ve výkonu funkce dočasného správce SOUKROMÉ STŘEDNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA DESIGNU, s.r.o., IČO 485 89 373, se sídlem Praha 6 – Řepy, Laudova 10/1024, (dále jen jako „škola“), kterou dle Potvrzení Okresního soudu v Kolíně ze dne 15. 10. 2018, č. j. 51 D 444/2016–319, v dědickém řízení sp. zn. 51 D 444/2016 vedeného okresním soudem v Kolíně nabyla Národní galerie v Praze (dále také jen „Potvrzení soudu“.). Advokát je oprávněn k prosté správě předmětné školy (dále jen „správa“ nebo „výkon správy“) v rozsahu a za podmínek dohodnutých v této smlouvě.“

50. Pod poskytováním práv­ních služeb rozumí zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajobu v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu, je-li vykonávána advokátem. Občanský zákoník v § 555 odst. 1 stanoví, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Z obsahu Smlouvy NG 162/2019 vyplývá, že předmětem smlouvy je poskytování právních služeb, což dokládá i předmět sjednaný ve smlouvě, avšak v daném případě se nejednalo o právní službu předvídatelnou a běžně související s činností obviněného. Nabytí dědictví není možné z podstaty věci očekávat, ani předvídat, vždy záleží na vůli zůstavitele, přičemž tato vůle se může v průběhu života zůstavitele měnit. A byť se jedná o uměleckou školu, pravděpodobně svým zaměřením obviněnému tematicky blízkou, do běžných činností obviněného výkon prosté správy školy nespadá. (Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 1. 2011, č. j. 62 Ca 86/2008–161 a na něj navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011–254.)

51. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 20217, č. j. 7 As 278/2020–38, v bodě 24 charakterizuje z pohledu veřejných zakázek smlouvy na právní služby tak, že se týkají běžné (majetkoprávní) agendy stěžovatele, kterou stěžovatel musel z titulu svého postavení řešit v různých jím spravovaných oblastech veřejné správy průběžně a opakovaně a která nikterak nevybočovala z běžně potřebného právního servisu. Jinými slovy, cílem stěžovatele bylo uzavřením smluv na právní služby zajistit si běžné právní služby související s průběžným využitím jeho majetku v rámci běžné (zejména majetkoprávní) agendy.

52. U Smlouvy NG 162/2019 se však nejednalo o zajištění běžných právních služeb souvisejících s obvyklou agendou obviněného, jak je charakterizováno ve výše uvedených rozsudcích soudů. Dle Potvrzení soudu v dědickém řízení sp. zn. 51 D 444/2016 nabyl obviněný funkci dočasného správce školy, přičemž JUDr. Tomáš Uzel, advokát, se Smlouvou NG 162/2019 zavázal poskytnout obviněnému právní služby spočívající ve výkonu funkce dočasného správce.

53. Podle odborné literatury[13] je dle § 1405 občanského zákoníku účelem prosté správy cizího majetku zajistit zachování spravovaného majetku (včetně věcí nehmotných). Správce musí tomuto cíli podřídit celý výkon správy. Tomu odpovídají i další omezení oprávnění správce nakládat v režimu prosté správy se svěřeným majetkem: správce nesmí bez souhlasu beneficienta měnit účel, k němuž je majetek využíván, svěřené prostředky musí vynakládat pouze obezřetně a svěřený majetek může zcizit, jen je-li to nutné k jeho zachování, a jen se souhlasem beneficienta. Požadavek na zachování majetku nelze chápat jako požadavek na zachování skutečné hodnoty spravovaného majetku ve smyslu zachování jeho obvyklé ceny. Občanský zákoník vyžaduje, aby v režimu prosté správy byly uchovány svěřené věci, nikoli jejich hodnota.

54. Shoduji se s argumentem obviněného toliko, že posouzení Smlouvy NG 162/2019 v napadeném rozhodnutí proběhlo především formou gramatického výkladu, přičemž právní jednání je třeba posuzovat v souladu s § 555 odst. 1 občanského zákoníku, jenž stanovuje, že jednání se posuzuje podle obsahu. Avšak nesouhlasím s následnou argumentací obviněného, že u prosté správy cizího majetku se nemůže jednat i o právní služby. Obviněný ve Smlouvě NG 162/2019 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služeb. O právní služby tedy šlo, ale pro posouzení pravidelné povahy těchto právních služeb je podstatné, zda byly předvídatelné a souvisely s běžnou agendou zadavatele. V tomto případě prosté správy cizího majetku (nabyté na základě dědického řízení) se o předvídatelnou právní službu související s běžnou činností obviněného nejednalo.Proto byla Smlouva NG 162/2019 vyřazena z tabulky v bodě 46 tohoto rozhodnutí, a tudíž ani nebyl proveden výpočet předpokládané hodnoty podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

55. K tzv. praktickému vysvětlení obviněného, že JUDr. Uzel, advokát v případě Smlouvy NG 162/2019 pouze použil smluvní typ, který používá s klienty, včetně pro sebe použitou zkratku advokát, nelze přihlédnout. Práva a povinnosti advokátů jsou stanovená v zákonu o advokacii a v obecné rovině v § 5 občanského zákoníku, dle něhož kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. I s ohledem na oba uvedené právní předpisy nelze přisvědčit tomuto vysvětlení obviněného, vzhledem k profesní odbornosti JUDr. Uzla.

Rozkladová námitka ohledně nezohlednění výhledu klesající tendence nákupu právních služeb

56. Dle předložených dokumentů lze konstatovat, že ke klesající tendenci nákupu právních služeb u obviněného docházelo, avšak tato skutečnost by byla rozhodná tehdy, kdyby obviněný tvrdil a byl schopen své tvrzení doložit podklady, jež by dokládaly, že klesající tendenci obviněný předpokládal již v době uzavírání konkrétní smlouvy.

57. V případě, že by zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu s ohledem na očekávané změny množství požadovaných služeb či změny cen, bylo by na zadavateli, aby v rámci případného přezkumu jeho postupu ze strany Úřadu prokázal, že v době zadání předmětné veřejné zakázky měl indicie (konkrétního charakteru, vyplývající z konkrétních podkladů), které by nasvědčovaly tomu, že v budoucnu mohl očekávat změnu v množství nebo ceně. Pouze tak by mohl zadavatel naplnit požadavek na přezkoumatelnost svého postupu při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky, který plyne ze zásady transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2007 č. j. 31 Ca 166/2005 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, sp. zn. 5 Afs 131/2007).

58. Tuto námitku obviněného jsem neshledal důvodnou, neboť zadavatel neuvedl a neprokázal žádné skutečnosti, dle kterých by v době uzavření smluv předvídal snížení objemu odebraných právních služeb. To, že se částečně klesající tendence vyjevila při výpočtu předpokládaných hodnot jednotlivých veřejných zakázek ze strany Úřadu, není podstatné, a navíc i přes klesající tendenci předmětné veřejné zakázky stále přesahovaly limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

Rozkladová námitka k poučení ohledně neunesení důkazního břemene obviněného

59. Námitka obviněného se týkala dle jeho názoru nedostatečného poučení Úřadu v usnesení ze dne 10. 7. 2023 ohledně neunesení důkazního břemene obviněného. Obviněný nebyl dle svého přesvědčení Úřadem poučen o své povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení a rovněž nebyl dostatečně poučen o důsledcích nesplnění výzvy k doplnění, ačkoli to považuje za speciální poučovací povinnost stanovenou ve smyslu § 45 odst. 2 správního řádu.

60. Usnesením č. j. ÚOHS-25978/2023/523 ze dne 10. 7. 2023 (dále jen „usnesení ze dne 10. 7. 2023“) Úřad obviněnému stanovil podle § 39 odst. 1 správního řádu lhůtu pro navrhování důkazů, k podávání jiných návrhů a k vyjádření svého stanoviska v rámci řízení dle § 36 správního řádu, jenž představuje výčet úkonů, oprávnění a povinností účastníků řízení. Usnesení ze dne 10. 7. 2023 svým obsahem tedy není výzvou k odstranění nedostatků a vad žádosti dle § 45 odst. 2 správního řádu, jak namítal v rozkladu obviněný, tudíž ani nemohlo dojít k porušení zmíněné poučovací povinnosti.

61. Platí, že ve věci dovolávání se jakékoli výjimky z povinnosti postupovat dle zákona, zde výjimky dle § 29 písm. k) zákona, leží důkazní břemeno na tom subjektu, který výjimku zamýšlí uplatňovat. K aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) zákona je podrobná argumentace Úřadu uvedena v bodě 52 a násl. napadeného rozhodnutí, včetně citace z rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C 157/06 ze dne 2. 10. 2008, Komise proti Italské republice, ve které je uvedeno, že podle ustálené judikatury Soudního dvora musí být každá výjimka z pravidel, jimiž má být zajištěna efektivita práv uznaných Smlouvou o ES v oblasti zadávání veřejných zakázek, vykládána restriktivně, přičemž důkazní břemeno ohledně toho, že výjimečné okolnosti odůvodňující výjimku skutečně existují, nese ten, kdo ji zamýšlí uplatňovat. Obdobně se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 7 As 278/2020–38 ze dne 19. 5. 2021, v němž je mimo jiné uvedeno, že výjimku z obecné povinnosti provést zadávací řízení, je nutno vykládat spíše restriktivně.

62. Tuto námitku obviněného jsem rovněž neshledal důvodnou.

Námitky k dalším závěrům Úřadu v napadeném rozhodnutí

63. Jako další námitku obviněný uvedl, že v rozhodovací praxi Úřadu doposud chybí stanovisko k metodě výpočtu pro řádné čerpání služeb (viz bod 22 tohoto rozhodnutí).

64. V tomto konkrétním případě se postupuje podle § 19 zákona, který stanoví předpokládanou hodnotu veřejných zakázek pravidelné povahy (shodně viz body 44 a násl. tohoto rozhodnutí). Zadavatel tedy např. při výpočtu předpokládané hodnoty Smlouvy NG 2020/2018 uzavřené dne 1. 11. 2018 měl provést součet všech plnění uhrazených za právní služby v době od 1. 11. 2017 do 31. 10. 2018, tedy součet položek 18–55 uvedených v tabulce obsažené v bodě 37 tohoto rozhodnutí a dospěl by k částce 3 543 462 Kč, což je předpokládaná hodnota Smlouvy NG 2020/2018, pokud by zadavatel v době takového posuzování neočekával snížení služeb pod hranici 2 000 000 Kč, tedy alespoň o 43 %. Obdobně zadavatel musí postupovat u každé dílčí smlouvy, pokud jde o službu stejného druhu, spadající pod definici zakázky pravidelné povahy (viz výše), a to i v případě, že půjde o smlouvu např. v hodnotě 50 000 Kč, avšak zadavatel v období předcházejících 12 měsíců zaplatil za obdobné služby více, než stanoví zákon pro limit zakázky malého rozsahu.

K dodatečnému zadávání

65. Zadavatel v rámci svého rozkladu vznáší i dotaz ohledně možnosti vyčlenit část zakázky dle § 18 odst. 3 zákona. V této otázce lze odkázat na závěry obsažené v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0042/2023/VZ, č. j. ÚOHS-15749/2023/163, ze dne 26. 4. 2023, z něhož vyplývá, že úpravu § 18 odst. 3 zákona v případě zakázek pravidelné povahy aplikovat nelze.

66. Z uvedeného rozhodnutí lze citovat následující. „Celé ustanovení § 18 zákona se vztahuje ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části, tedy jde o speciální ustanovení k obecnému § 16 zákona. Stejně tak § 19 zákona je speciálním ustanovením vztahujícím se ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy. Zatímco v případě zakázek rozdělených na části zákon jako kritérium pro výpočet předpokládané hodnoty využívá tzv. funkční celek, v případě zakázek pravidelné povahy to jsou dodávky nebo služby stejného druhu. Tyto dvě kategorie (funkční celek a dodávky nebo služby stejného druhu) nelze zaměňovat a ani zákonodárce tak nečiní, nýbrž zcela zřejmě je nastavil rozdílně. U veřejné zakázky pravidelné povahy se funkční celek vůbec neřeší a každá veřejná zakázka tak obstojí samostatně. Taková zakázka má vždy svůj vlastní význam a obviněný ji může zadávat každou zvlášť v samostatném zadávacím řízení, byť z praktických a časových důvodů tomu tak často nebude (jak zmiňuje i obviněný, když uvádí nutnost zajištění léčivých přípravků, což ale lze efektivně a zákonně činit prostřednictví rámcové dohody či dynamického nákupního systému). Právě pro souvislost plnění umožňuje zákon u částí funkčního celku postup podle § 18 odst. 3 a umožňuje zadat část celku v režimu odpovídajícím této části za splnění podmínek § 18 odst. 3 zákona. Zakázky pravidelné povahy jsou naproti tomu zakázkami zcela samostatnými, což je vyjádřeno i systematikou zákona. (…) Počítání předpokládaných hodnot je tak v případě § 18 a § 19 zákona zásadně odlišné a ve svém důsledku se vztahuje na různé typy zakázek. Opakuji, že každá veřejná zakázka pravidelné povahy má vždy svou samostatnou funkci a smysl, což je zásadní rozdíl oproti veřejným zakázkám rozděleným na části, které jsou spojeny kritériem funkčního celku.“

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení, resp. snížení pokuty

67. S postupem Úřadu i při uložení výše pokuty v napadeném rozhodnutí lze souhlasit. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

68. Podle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

69. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

70. V bodě 100 napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že za pokračování v přestupku uvedeném ve výroku I. napadeného rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 289 190 Kč (10 % z celkové ceny plnění pořízeného v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 nezákonně postupem mimo zadávací řízení ve výši 2 891 900 Kč vč. DPH). S ohledem na body 38 a násl. tohoto rozhodnutí byl výpočet proveden na základě korigovaných údajů, přičemž u plátců DPH byly úhrady za právní služby navýšeny o zákonem stanovenou sazbu DPH, aby výše úhrad odpovídaly skutečnosti. Tedy byl proveden součet konečných úhrad za právní služby ujednané v níže uvedených smlouvách a objednávce:

• Smlouva NG 2020/2018, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 652 100 Kč,
• Smlouva NG 1850/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 571 800 Kč,
• Smlouva NG 2205/2018, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 455 600 Kč bez DPH, tj. 551 276 Kč s DPH,
• Objednávka č. 177/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 12 250 Kč bez DPH, tj. 14 822,50 Kč s DPH,
• Smlouva NG 343/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 340 062 Kč bez DPH, tj. 411 475,02 Kč s DPH,
• Smlouva NG 406/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 8 400 Kč bez DPH, tj. 10 164 Kč s DPH,
• Smlouva NG 502/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 201 200 Kč bez DPH, tj. 243 452 Kč s DPH,
• Smlouva NG 1412/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 16 000 Kč bez DPH, tj. 19 360 Kč s DPH.

71. Za pokračování v přestupku uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí bylo tedy možné obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 260 241 Kč (10 % z celkové ceny plnění pořízeného v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 nezákonně postupem mimo zadávací řízení ve výši 2 602 412 Kč vč. DPH).

72. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti pokračování v přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

73. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry souhlasím s postupem Úřadu blíže popsaným v bodech 101 až 120 napadeného rozhodnutí. Postup obviněného v předmětné věci jsem posoudil i s ohledem na doporučení rozkladové komise a vzhledem ke zjištěným skutečnostem jsem přistoupil k úpravě výše pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, resp. jsem přistoupil ke snížení výše uložené pokuty o 1 000 Kč oproti pokutě uložené v napadeném rozhodnutí.

74. Uvedená úprava výše pokuty odpovídá skutečnosti, že došlo na základě vyjmutí Smlouvy NG 162/2019 ke snížení celkové ceny plnění pořízeného nezákonně, jak je uvedeno v bodě 71 tohoto rozhodnutí. Toto snížení však je nevýznamné a pokuta je ukládána nejen na základě této hodnoty, ale rovněž na základě ostatních okolností přestupku. V daném případě pak závažnost i následky přestupku dosahují shodné intenzity, jako bylo konstatováno v napadeném rozhodnutí. Výše pokuty byla navíc již dle napadeného rozhodnutí stanovena při její dolní hranici, proto jsem shledal shora uvedenou upravenou výši pokuty za odpovídající její preventivní i represivní funkci. Zároveň i nadále platí, že se nejedná o pokutu likvidační.

75. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Shrnutí

76. Závěrem lze shrnout, že obviněný v kontrolovaném období pořizoval právní služby související s jeho běžnou agendou, jejichž předpokládaná hodnota přesáhla dle zákona limit pro veřejné zakázky malého rozsahu, čímž se dopustil pokračování v přestupku podle § 258 odst. 1 písm. a) zákona, protože nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, a byla mu uložena pokuta.

77. Částečně jsem uznal argumenty obviněného ohledně Smlouvy NG 162/2019, protože byť obviněný úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služeb, v případě prosté správy cizího majetku (nabyté na základě dědického řízení) se nejednalo v tomto případě o právní službu předvídatelnou a související s běžnou činností obviněného.

78. I při vypuštění Smlouvy NG 162/2019, a v té souvislosti provedení přepočtů předpokládané hodnoty veřejných zakázek, došlo sice k snížení těchto hodnot, avšak i nadále se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž zadavatel tím mohl ovlivnit výběr dodavatele – tedy obviněný se pokračování v přestupku dopustil.

VII.        Závěr

79. Závěr Úřadu o spáchání přestupku dle výroku I napadeného rozhodnutí obviněným je zcela namístě, neboť se obviněný jednoznačně dopustil pokračování v přestupku podle § 258 odst. 1 písm. a) zákona, protože nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona.

80. Z důvodů uvedených v tomto rozhodnutí o rozkladu byl změněn výrok I napadeného rozhodnutí tak, že došlo k vynětí Smlouvy NG 162/2019 a v té souvislosti k úpravě výše uložené pokuty.

81. Uložená pokuta byla snížena tak, aby její nová výše byla přiměřená a zohledňovala změnu výroku I napadeného rozhodnutí.

82. Pokud jde o výrok III napadeného rozhodnutí, vzhledem k tomu, že nedošlo ke zrušení výroků I a II napadeného rozhodnutí, nebyl dán důvod pro zrušení tohoto výroku, neboť se jedná o výrok na předchozích dvou výrocích závislý, tzn. sdílející jejich osud.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

Mgr. Miroslav Kučerka, LL.M., advokát, Národní 416/37, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy