» » Poskytování externích právních služeb v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020

ÚOHS-S0459/2023/VZ-33771/2023/500

VěcPoskytování externích právních služeb v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020
Datum vydání06.09.23
InstanceI.
Související dokumentyPDF
Zdrojhttps://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-19475.html
I. Stupeň ÚOHS (S) ÚOHS-S0459/2023/VZ-33771/2023/500
II. Stupeň ÚOHS (R) ÚOHS-R0131/2023/VZ-46868/2023/161
Navazující obsah v Lexikonu Zobrazit


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 3. 7. 2023, jehož účastníkem je:

  • obviněný – Národní galerie v Praze, IČO 00023281, se sídlem Staroměstské náměstí 606/12, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 7. 2023 Mgr. Miroslavem Kučerkou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 15955, společníkem advokátní kanceláře KGS legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v poskytování externích právních služeb v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Národní galerie v Praze, IČO 00023281, se sídlem Staroměstské náměstí 606/12, 110 00 Praha – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služeb na základě níže uvedených dokladů:

  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2020/2018 uzavřená dne 1. 11. 2018 s JUDr. Darinou Anderlovou, advokátkou, ev. č. ČAK 12521, se sídlem Tulešická 458/2, 155 21 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 652 100,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1850/2019 uzavřená dne 31. 10. 2019 s JUDr. Darinou Anderlovou, advokátkou, ev. č. ČAK 12521, se sídlem Tulešická 458/2, 155 21 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 571 800,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2205/2018 uzavřená dne 19. 11. 2018 s JUDr. Tomášem Uzlem, advokátem, ev. č. ČAK 02457, se sídlem Janáčkovo nábřeží 474/45, 150 00 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 455 600,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o výkonu funkce dočasného správce“ č. j. NG 162/2019 uzavřená dne 28. 12. 2018 s JUDr. Tomášem Uzlem, advokátem, ev. č. ČAK 02457, se sídlem Janáčkovo nábřeží 474/45, 150 00 Praha, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 345 000,– Kč bez DPH,
  • smlouva o poskytování právního poradenství uzavřená s advokátní kanceláří KGS legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1, dne 11. 1. 2019, k níž byla vystavena dne 14. 1. 2019 objednávka č. 177/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 12 250,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28958705 se sídlem Pařížská 66/13, Josefov, 110 00 Praha 1, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 340 062,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28958705 se sídlem Pařížská 66/13, Josefov, 110 00 Praha 1, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 8 400,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 502/2019 uzavřená dne 26. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28958705 se sídlem Pařížská 66/13, Josefov, 110 00 Praha 1, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 201 200,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1412/2019 uzavřená dne 21. 8. 2019 se společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 16 000,– Kč bez DPH,

tedy zadal výše vymezené veřejné zakázky na služby bez provedení zadávacího řízení, ačkoli byl povinen jej provést, neboť se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Národní galerie v Praze, IČO 00023281, se sídlem Staroměstské náměstí 606/12, 110 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá 

pokuta ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějšího předpisu, se obviněnému – Národní galerie v Praze, IČO 00023281, se sídlem Staroměstské náměstí 606/12, 110 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1. Obviněný – Národní galerie v Praze, IČO 00023281, se sídlem Staroměstské náměstí 606/12, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 7. 2023 Mgr. Miroslavem Kučerkou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 15955, společníkem advokátní kanceláře KGS legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“) – v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 uzavřel s dodavateli níže uvedené smluvní vztahy, na jejichž základě pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služeb:

  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 746/2019 uzavřená dne 29. 4. 2019 se společností Fröhlich & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 06239137, se sídlem Spálená 84/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „advokátní kancelář Fröhlich & Partners“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 141 500,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 598/2020 uzavřená dne 3. 4. 2020 s advokátní kanceláří Fröhlich & Partners, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 43 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1044/2020 uzavřená dne 19. 6. 2020 s advokátní kanceláří Fröhlich & Partners, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 44 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2020/2018 uzavřená dne 1. 11. 2018 s JUDr. Darinou Anderlovou, advokátkou, ev. č. ČAK 12521, se sídlem Tulešická 458/2, 155 21 Praha (dále jen „JUDr. Anderlová, advokátka“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 652 100,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1469/2019 uzavřená dne 26. 8. 2019 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 48 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1850/2019 uzavřená dne 31. 10. 2019 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 571 800,– Kč,
  • smlouva o poskytování právních služeb uzavřena s JUDr. Anderlovou, advokátkou dne 9. 10. 2020 (na základě nabídky JUDr. Anderlové, advokátky ze dne 9. 10. 2020, kterou zadavatel akceptoval téhož dne), k níž byla vystavena dne 2. 11. 2020 objednávka č. 2261/2020, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 26 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 273/2020 uzavřená dne 7. 2. 2020 s JUDr. Helenou Chaloupkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 03615, se sídlem Na Kozačce 1289/7, 120 00 Praha (dále jen „JUDr. Chaloupková, advokátka“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 10 500,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2205/2018 uzavřená dne 19. 11. 2018 s JUDr. Tomášem Uzlem, advokátem, ev. č. ČAK 02457, se sídlem Janáčkovo nábřeží 474/45, 150 00 Praha[2] (dále jen „JUDr. Uzel, advokát“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 455 600,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o výkonu funkce dočasného správce“ č. j. NG 162/2019 uzavřená dne 28. 12. 2018 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 345 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1852/2019 uzavřená dne 30. 9. 2019 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 50 900,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 333/2020 uzavřená dne 13. 2. 2020 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 69 200,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 666/2020 uzavřená dne 15. 4. 2020 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 202 819,– Kč bez DPH,
  • smlouva o poskytování právních služeb uzavřená s JUDr. Uzlem, advokátem dne 22. 4. 2020 (na základě nabídky JUDr. Uzla, advokáta ze dne 21. 4. 2020, kterou zadavatel akceptoval dne 22. 4. 2020), k níž byla vystavena dne 22. 5. 2020 objednávka č. 1138/2020, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 22 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytnutí právních služeb“ č. j. NG 1521/2020 uzavřená dne 9. 9. 2020 se společností KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Klimentská 2062/6, 110 00 Praha 1[3] (dále jen „advokátní kancelář KAROLAS Legal s.r.o.“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 130 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1018/2020 uzavřená dne 10. 6. 2020 se společností KGS legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1 (dále jen „advokátní kancelář KGS legal s.r.o.“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 38 000,– Kč bez DPH,
  • smlouva o poskytování právního poradenství uzavřená s advokátní kanceláří KGS legal s.r.o., dne 11. 1. 2019 (nabídka advokátní kanceláře KGS legal s.r.o., ze dne 11. 1. 2019 akceptována zadavatelem téhož dne), k níž byla vystavena dne 14. 1. 2019 objednávka č. 177/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 12 250,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019 se společností Koutník & Partner, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28958705 se sídlem Pařížská 66/13, Josefov, 110 00 Praha 1 (dále jen „advokátní kancelář Koutník & Partner“)[4] na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 340 062,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 8 400,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 502/2019 uzavřená dne 26. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 201 200,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 1844/2018 uzavřená dne 11. 10. 2018 s Mgr. Štěpánkou Vincencovou, advokátkou, ev. č. ČAK 14370, se sídlem Černomořská 384/9, 101 00 Praha[5] (dále jen „Mgr. Vincencová, advokátka“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 77 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 2068/2018 uzavřená dne 7. 11. 2018 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 53 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 128/2020 uzavřená dne 22. 1. 2020 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 11 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 532/2020 uzavřená dne 18. 3. 2020 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 13 140,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1412/2019 uzavřená dne 21. 8. 2019 se společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „advokátní kancelář ROWAN LEGAL“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 16 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 84/2018 uzavřená dne 16. 1. 2018 s JUDr. Jiřím Štaidlem, advokátem, ev. č. ČAK 09667, společníkem ve ŠTAIDL LEŠKA ADVOKÁTI, sdružení advokátů[6], IČO 66254272, se sídlem Apolinářská 445/6, 128 00 Praha (dále jen „JUDr. Štaidl, advokát“), na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 48 600,– Kč bez DPH[7].

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona zahájil dne 1. 2. 2023 doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-04700/2023/523 zadavateli kontrolu jeho postupu v souvislosti s poptáváním právních služeb v průběhu kontrolovaného období, tj. v letech 2018 až 2020, mimo zadávací řízení či zvláštní postup dle zákona. Dne 3. 3. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k oznámení o zahájení kontroly (dále jen „vyjádření ze dne 3. 3. 2023“) a dokumentaci související s postupem zadavatele při poptávání právních služeb v období
2018 – 2020.

3. Ve vyjádření ze dne 3. 3. 2023 zadavatel mj. uvádí, že zpracoval uzavřené smlouvy, jejichž předmětem plnění bylo poskytování právních služeb v kontrolovaném období (za roky
2018 – 2020), do tabulky s názvem „Přehled smluv na poskytování právních služeb v období 2018 – 2020“ (dále jen „tabulka – přehled smluv“), kterou učinil přílohou tohoto vyjádření. Zadavatel v této tabulce barevně rozlišil smlouvy na „obecné“ právní služby, smlouvu na zhotovení právních stanovisek k církevním restitucím, smlouvu na výkon funkce dočasného správce s.r.o. a smlouvy na právní poradenství a administraci veřejných zakázek, přičemž tyto druhy smluv zadával jako veřejné zakázky malého rozsahu, odlišně pak označil smlouvy na právní služby, které byly ve vymezeném období zadány na základě § 29 písm. k) zákona, přičemž u těchto smluv také vždy věcně popsal konkrétní situaci, která dle zadavatele dokládá naplnění podmínek pro aplikaci uvedené výjimky. Zadavatel je přesvědčen, že při poptávání právních služeb v kontrolovaném období postupoval v souladu se zákonem.

4. Úřad, vzhledem k tomu, že mu z vyjádření ze dne 3. 3. 2023 a dokumentů, které obdržel od zadavatele, nebylo zcela zřejmé, zda všechny smlouvy zadané zadavatelem na základě § 29 písm. k) zákona skutečně naplňují předpoklady nutné pro užití této výjimky, vyzval zadavatele přípisem č. j. ÚOHS-11833/2023/523 ze dne 24. 3. 2023 k objasnění a k doložení dokumentů jasně prokazujících to, že předmětem v žádosti specifikovaných smluv byly buď právní služby poskytované advokátem v rámci zastupování klienta [k tomu viz § 29 písm. k) bod 1 zákona], nebo to, že existovala reálná hrozba vzniku řízení definovaného v § 29 písm. k) bodě 1 zákona v těch případech, kdy zadavatel dovozoval naplnění podmínky uvedené v § 29 písm. k) bodě 2 věty druhé zákona.

5. Dne 19. 4. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 17. 4. 2023 (dále jen „vyjádření ze dne 17. 4. 2023“), přičemž podrobné vyjádření k jednotlivým smlouvám o poskytování právních služeb, na které se Úřad v žádosti dotazoval, bylo pro přehlednost zadavatelem opět zpracováno do tabulky s názvem „Přehled smluv na poskytování právních služeb v období 2018 – 2020 (doplnění na základě žádosti o sdělení ze dne 23. 3. 2023)“. Zadavatel v předmětném vyjádření vyslovil názor, že důsledně rozlišoval režimy zadávání jednotlivých veřejných zakázek na právní služby tak, aby § 29 písm. k) zákona nebyl vykládán nepřiměřeně extenzivně, nicméně zadavatel nevylučuje, „(…) že, viděno dnešní optikou, by se zařazení některých právních služeb do režimu dle ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ mohlo jevit na hraně (nikoliv však za hranou) dnes zastávaného přísně restriktivního výkladu tohoto ustanovení.“ Zadavatel připouští, že určitá pochybnost o zákonnosti postupu u některých smluv může vzniknout, avšak jen ve vztahu ke smlouvám, které byly uzavírány nedlouho po nabytí účinnosti zákona, kdy ještě výklad daného ustanovení zákona nebyl ustálen. Zadavatel uvedl, že v závislosti na vývoji výkladové praxe upravil své interní postupy při zadávání veřejných zakázek tak, aby nevznikaly pochybnosti o splnění podmínek pro aplikaci zákona.

6. Vzhledem ke skutečnosti, že na právní služby poskytované zadavateli bylo mj. vystaveno několik objednávek a ze zadavatelem doručených podkladů nevyplývalo, kdy byly jednotlivé objednávky akceptovány, požádal Úřad přípisem č.j. ÚOHS-15818/2023/523 ze dne 27. 4. 2023 zadavatele o doplnění skutečností a doložení dokumentů, ze kterých by byl zřejmý okamžik akceptace těchto objednávek.

7. Dne 28. 4. 2023 Úřad obdržel sdělení zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvedl požadované informace, jehož přílohou byly relevantní dokumenty, ze kterých je zřejmé, kdy došlo ke vzniku smluvního vztahu.

8. V protokolu o kontrole č.j. ÚOHS-19926/2023/523 ze dne 26. 5. 2023 (dále jen „protokol o kontrole“) kontrolující osoby dospěly po provedené kontrole k závěru, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování právních služeb na základě níže uvedených smluv:

  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2020/2018 uzavřená dne 1. 11. 2018 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 652 100,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1850/2019 uzavřená dne 31. 10. 2019 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 571 800,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2205/2018 uzavřená dne 19. 11. 2018 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 455 600,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o výkonu funkce dočasného správce“ č. j. NG 162/2019 uzavřená dne 28. 12. 2018 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 345 000,– Kč bez DPH,
  • smlouva o poskytování právního poradenství uzavřená dne 11. 1. 2019 s advokátní kanceláří KGS legal s.r.o. (nabídka advokátní kanceláře KGS legal s.r.o. ze dne 11. 1. 2019 akceptována zadavatelem téhož dne), k níž byla vystavena zadavatelem dne 14. 1. 2019 objednávka č. 177/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 12 250,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 340 062,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 8 400,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 502/2019 uzavřená dne 26. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 201 200,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1412/2019 uzavřená dne 21. 8. 2019 s advokátní kanceláří ROWAN LEGAL, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 16 000,– Kč bez DPH,

tedy zadal výše vymezené veřejné zakázky na služby bez provedení zadávacího řízení, ačkoli s ohledem na jejich předpokládanou hodnotu byl povinen zakázky zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným způsobem (např. uzavřít postupem dle zákona rámcovou dohodu a na základě ní zadávat veřejné zakázky).[8]

9. Vzhledem k tomu, že zadavatel nesouhlasil se závěry obsaženými v kontrolním protokolu, podal dne 9. 6. 2023 Úřadu námitky z téhož dne proti výše popsaným kontrolním zjištěním. 

III.           OBSAH NÁMITEK

10. Zadavatel se vymezuje vůči všem kontrolním zjištěním obsaženým v protokolu o kontrole, přičemž ve vztahu k několika smlouvám předkládá podrobnou argumentaci s tvrzením o jejich nesprávném posouzení Úřadem. Konkrétně zadavatel v námitkách konstatuje, že Úřad činil nesprávné závěry ohledně plnění poskytovaného na základě „Smlouvy o výkonu funkce dočasného správce“ č. j. NG 162/2019 uzavřené dne 28. 12. 2018 s JUDr. Uzlem, advokátem (dále také jako „smlouva NG 162/2019“). Zadavatel má totiž za to, že plnění poskytované na základě této smlouvy, tj. výkon prosté správy školy SOUKROMÁ STŘEDNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA DESIGNU, s.r.o., IČO 48589373, se sídlem Žalanského 68/54, Řepy, 163 00 Praha 6, nelze považovat za poskytování právních služeb. Své tvrzení zadavatel opírá zejména o skutečnost, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) upravující správu cizího majetku nestanoví žádné speciální požadavky na osobu správce. Správcem může být jak fyzická, tak i právnická osoba, přičemž vždy platí, že se může jednat o osobu odlišnou od advokáta, jakožto osoby poskytující právní služby. Dále zadavatel v této souvislosti poukazuje na novelu zákona o živnostenském podnikání, účinnou od 1. 7. 2021, která zařadila do živnosti volné nový obor pod položkou č. 80 s názvem „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenecké fondy“. Zadavatel zastává názor, že i služby poskytované na základě smlouvy NG 162/2019 lze zařadit do živnosti volné, na jejímž základě jsou poskytovány služby, k jejichž výkonu není potřeba žádného odborného vzdělání, a nikoliv o poskytování právních služeb ve smyslu zákona o advokacii či ve smyslu obsahu CPV kódů.

11. Zadavatel také výslovně nesouhlasí se stanovením předpokládané hodnoty na veřejnou zakázku v případě smlouvy o poskytování právního poradenství uzavřené dne 11. 1. 2019 s advokátní kanceláří KGS legal s.r.o. (nabídka advokátní kanceláře KGS legal s.r.o. ze dne 11. 1. 2019 akceptována zadavatelem téhož dne), k níž byla vystavena zadavatelem dne 14. 1. 2019 objednávka č. 177/2019 (dále také jako „objednávka č. 177/2019“) a stejně tak v případě smlouvy o poskytování právních služeb č. j. NG 1412/2019 uzavřené dne 21. 8. 2019 s advokátní kanceláří ROWAN LEGAL (dále také jako „smlouva NG 1412/2019“). Zadavatel zejména nesouhlasí s tím, že by se v případě těchto smluv při stanovení předpokládané hodnoty mělo postupovat podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona, a to vzhledem ke skutečnosti, že na základě předmětných smluv bylo zadavateli poskytnuto pouze jednorázové plnění ve formě sepisu právního stanoviska řešícího konkrétní aktuální potřebu zadavatele, z čehož zadavatel dovozuje, že tyto služby nelze považovat za služby trvalé či opakující se povahy. Dle zadavatele nelze posuzovat poskytování právních služeb čistě komplexně jakožto kategorie určité služby, nýbrž dle konkrétního předmětu plnění. Zadavatel má za to, že z jím poskytnutých podkladů jednoznačně vyplývá, že na základě předmětných smluv bylo zadavateli poskytnuto jednorázové ad hoc plnění.

12. Ve vztahu ke stanovení předpokládané hodnoty dále zadavatel konstatuje, že nerozumí, jakým způsobem Úřad vypočítal částky uvedené v protokolu o kontrole a považuje postup Úřadu za nepřezkoumatelný, zejména má za to, že Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona nezohlednil, že skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců musí být upravena o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Zadavatel má za to, že nelze bez dalšího vycházet pouze z hodnoty uhrazené za předchozích 12 měsíců, ale musí být vzato v úvahu, zda lze očekávat zásadní změny cen těchto dodávek a služeb zejména s ohledem na případné legislativní změny či proměny ekonomického prostředí. Zadavatel dále sděluje, že z předložených podkladů v rámci kontrolní činnosti je zřejmé, že se objem poskytovaných právních služeb dramaticky snižoval, a proto je nezbytné, aby se Úřad při kontrolním zjištění vypořádal s tehdejším výhledem na snížení množství (který se v jednotlivých letech, dle jeho názoru, potvrdil) v předpokládané hodnotě a toto zohlednil. Nicméně zadavatel je i přes závěry Úřadu obsažené v kontrolním protokolu přesvědčen o tom, že se na předmětné smlouvy ustanovení § 19 odst. 1 písm. a) zákona vůbec nevztahuje, nýbrž je nutné použít § 19 odst. 3 zákona, neboť v případě obou výše specifikovaných smluv se jednalo o aktuální potřebu zadavatele na poskytnutí určité právní porady či vypracování právního stanoviska, a ne o pravidelné služby.

13. Zadavatel v této souvislosti také poukazuje na pozměňovací návrh č. 1465 ze dne 25. 10. 2022 k aktuálně přijaté novele zákona, ve kterém bylo navrhováno, aby byla rozšířena zákonná výjimka pro podlimitní veřejné zakázky na právní služby jiného než sporového charakteru, dle které by nebylo třeba tyto právní služby zadávat v zadávacím řízení dle zákona, tj. právní služby s předpokládanou hodnou nepřesahující částku ve výši 5 610 000,– Kč bez DPH. Z tohoto pozměňovacího návrhu a z jeho odůvodnění zadavatel dovozuje snahu zákonodárce vyjmout právní služby v podlimitním režimu z povinnosti zadávat takovéto právní služby v zadávacím řízení dle zákona.

14. Konečně pokud jde o zbývající smlouvy specifikované v kontrolním protokolu zadavatel obecně konstatuje, že v případě jednotlivých smluv je nutné postupovat s ohledem na jejich předmět a charakter plnění, tedy zhodnotit, zda se jedná o právní poradenství ad hoc, či zda se jedná o služby trvalejšího charakteru, přičemž poukazuje na to, že tato úvaha v kontrolním protokolu absentuje. Dále zadavatel sděluje, že v případě aplikace § 19 odst. 1 písm. a) zákona na výpočet předpokládané hodnoty je nutné, aby Úřad k naplnění principu přezkoumatelnosti opětovně zhodnotil možnost budoucího plnění, tj. vypořádal se s možností očekávaného poklesu objemu právních služeb, který fakticky nastal. Současně má zadavatel za to, že je potřeba přihlédnout i ke specifickému postavení a specializaci advokátů a také ke zcela unikátnímu vztahu mezi advokátem a klientem.

IV.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

15. Úřad jako orgán příslušný podle ust. § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0459/2023/VZ, získal pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období 1. 1. 2018 – 31. 12. 2020 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služeb na základě níže uvedených dokladů:

  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2020/2018 uzavřená dne 1. 11. 2018 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 652 100,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1850/2019 uzavřená dne 31. 10. 2019 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 571 800,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2205/2018 uzavřená dne 19. 11. 2018 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 455 600,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o výkonu funkce dočasného správce“ č. j. NG 162/2019 uzavřená dne 28. 12. 2018 s JUDr. Uzlem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 345 000,– Kč bez DPH,
  • smlouva o poskytování právního poradenství uzavřená s advokátní kanceláří KGS legal s.r.o., k níž byla vystavena dne 14. 1. 2019 objednávka č. 177/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 12 250,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 340 062,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 8 400,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 502/2019 uzavřená dne 26. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 201 200,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1412/2019 uzavřená dne 21. 8. 2019 s advokátní kanceláří ROWAN LEGAL, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 16 000,– Kč bez DPH,

tedy zadal výše vymezené veřejné zakázky na služby bez provedení zadávacího řízení, ačkoli byl povinen jej provést, neboť se dle jejich předpokládané hodnoty jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

16. Zahájení řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. S0459/2023/VZ oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-25470/2023/523 ze dne 3. 7. 2023.

17. Účastníkem řízení o přestupku je podle ust. § 256 zákona obviněný.

18. Řízení o přestupku bylo zahájeno podle ust. § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), ve spojení s ust. § 249 zákona dne 3. 7. 2023, tj. dnem, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému.

19. Usnesením č. j. ÚOHS-25978/2023/523 ze dne 10. 7. 2023 (dále jen „usnesení ze dne 10. 7. 2023“) Úřad obviněnému stanovil lhůtu pro navrhování důkazů, k podávání jiných návrhů a k vyjádření svého stanoviska v rámci řízení.

20. Dne 10. 7. 2023 byla Úřadu doručena žádost obviněného o prodloužení lhůty stanovené usnesením ze dne 10. 7. 2023, a to o 20 pracovních dnů. Svou žádost obviněný odůvodnil rozsahem projednávané věci a její problematikou.

21. Usnesením č. j. ÚOHS-26327/2023/523 ze dne 12. 7. 2023 Úřad žádosti obviněného plně vyhověl a prodloužil lhůtu pro navrhování důkazů, k podávání jiných návrhů a k vyjádření stanoviska obviněného v rámci řízení do 17. 8. 2023.

22. Dne 16. 8. 2023 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 16. 8. 2023“), ve kterém obviněný pouze opakuje tvrzení obsažená v námitkách proti výše popsaným kontrolním zjištěním ze dne 9. 6. 2023. Nad rámec cit. námitek obviněný ke svému vyjádření předkládá tabulku, v níž učinil výčet dokladů ke smlouvám s úhradami od 21. 12. 2018 do 31. 12. 2020, k nimž doplnil součet částek, který označil „čistý výsledek 1 707 750,00 Kč bez DPH“, a ve které vymezuje jednotlivé smlouvy s kategorizací, zda se z jeho pohledu jedná o výjimku či nikoliv nebo zda se jedná o administraci veřejné zakázky či smlouvu na výkon funkce dočasného správce. Součástí této tabulky (v programu excel) je tedy provedený výpočet, do kterého obviněný zahrnul v prvém kroku všechny úhrady za smlouvy specifikované v tabulce, k čemuž provedl odečet konkrétních částek za smlouvy kategorie „výkon správce“, „administrace VZ“ a „výjimky §29k“ a výsledkem je pak částka nedosahující limitu veřejné zakázky malého rozsahu.

Další průběh řízení o přestupku

23. Usnesením č. j. ÚOHS-31547/2023/523 ze dne 23. 8. 2023 byl obviněný informován o tom, že ve správním řízení bylo ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu ust. § 50 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a zároveň mu byla stanovena lhůta pro vyjádření se k těmto podkladům. K podkladům pro vydání rozhodnutí se obviněný ve stanovené lhůtě, ani později, již více nevyjádřil.

V.             ZÁVĚRY ÚŘADU

24. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s pořizováním právních služeb obviněným v období 2018 – 2020, stanoviska obviněného k řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

25. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155, 156, 189 a 190 zákona. 

26. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

27. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

28. Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3 tohoto ustanovení zákona.

29. Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

30. Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

31. Podle § 19 odst. 1 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako

a)      skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)      součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

32. Podle § 19 odst. 2 zákona má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21 zákona.

33. Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

34. Podle § 21 odst. 1 zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty

a)      za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

b)      za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

35. Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

36. Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a)      na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b)      na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

37. Podle § 29 písm. k) zákona zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby,

1. které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,

2. které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,

3. které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo

4. při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.

38. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

39. Podle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Zjištěné skutečnosti

40. Obviněný v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 uzavřel s dodavateli níže uvedené smluvní vztahy, na jejichž základě pořídil plnění spočívající v poskytování externích právních služeb:

  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 746/2019 uzavřená dne 29. 4. 2019 s advokátní kanceláří Fröhlich & Partners, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 141 500,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 598/2020 uzavřená dne 3. 4. 2020 s advokátní kanceláří Fröhlich & Partners, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 43 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1044/2020 uzavřená dne 19. 6. 2020 s advokátní kanceláří Fröhlich & Partners, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 44 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2020/2018 uzavřená dne 1. 11. 2018 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 652 100,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1469/2019 uzavřená dne 26. 8. 2019 s JU­Dr. Anderlovou­, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 48 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1850/2019 uzavřená dne 31. 10. 2019 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 571 800,– Kč,
  • smlouva o poskytování právních služeb uzavřena s JUDr. Anderlovou, advokátkou dne 9. 10. 2020 (na základě nabídky JUDr. Anderlové, advokátky ze dne 9. 10. 2020, kterou zadavatel akceptoval téhož dne), k níž byla vystavena dne 2. 11. 2020 objednávka č. 2261/2020, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 26 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 273/2020 uzavřená dne 7. 2. 2020 s JUDr. Chalou­pkovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 10 500,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2205/2018 uzavřená dne 19. 11. 2018 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 455 600,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o výkonu funkce dočasného správce“ č. j. NG 162/2019 uzavřená dne 28. 12. 2018 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 345 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1852/2019 uzavřená dne 30. 9. 2019 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 50 900,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 333/2020 uzavřená dne 13. 2. 2020 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 69 200,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 666/2020 uzavřená dne 15. 4. 2020 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 202 819,– Kč bez DPH,
  • smlouva o poskytování právních služeb uzavřená s JUDr. Uzlem, advokátem dne 22. 4. 2020 (na základě nabídky JUDr. Uzla, advokáta ze dne 21. 4. 2020, kterou zadavatel akceptoval dne 22. 4. 2020), k níž byla vystavena dne 22. 5. 2020 objednávka č. 1138/2020, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 22 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytnutí právních služeb“ č. j. NG 1521/2020 uzavřená dne 9. 9. 2020 s advokátní kanceláří KAROLAS Legal s.r.o., na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 130 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1018/2020 uzavřená dne 10. 6. 2020 advokátní kanceláří KGS legal s.r.o., na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 38 000,– Kč bez DPH,
  • smlouva o poskytování právního poradenství uzavřená s advokátní kanceláří KGS legal s.r.o., dne 11. 1. 2019 (nabídka advokátní kanceláře KGS legal s.r.o., ze dne 11. 1. 2019 akceptována zadavatelem téhož dne), k níž byla vystavena dne 14. 1. 2019 objednávka č. 177/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 12 250,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 340 062,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 8 400,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 502/2019 uzavřená dne 26. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 201 200,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 1844/2018 uzavřená dne 11. 10. 2018 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 77 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 2068/2018 uzavřená dne 7. 11. 2018 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 53 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 128/2020 uzavřená dne 22. 1. 2020 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 11 000,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 532/2020 uzavřená dne 18. 3. 2020 s Mgr. Vincencovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 13 140,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1412/2019 uzavřená dne 21. 8. 2019 s advokátní kanceláří ROWAN LEGAL, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 16 000,– Kč bez DPH,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 84/2018 uzavřená dne 16. 1. 2018 s JUDr. Štaidlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 48 600,– Kč bez DPH[9].

41. Z vyjádření zadavatele ze dne 3. 3. 2023 vyplynulo, že zadavatel některé smlouvy na právní služby uzavřené v letech 2018 – 2020 označil za smlouvy na právní služby, které byly ve vymezeném období zadány na základě § 29 písm. k) zákona, přičemž u těchto smluv také vždy věcně popsal konkrétní situaci, která dle zadavatele dokládá naplnění uvedené výjimky (na svém závěru o klasifikaci smluv obviněný setrval, jak vyplývá mj. z vyjádření ze dne 16. 8. 2023, resp. jeho přílohy), přičemž se jedná o následující smlouvy:

  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 746/2019 uzavřená dne 29. 4. 2019,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 598/2020 uzavřená dne 3. 4. 2020,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1044/2020 uzavřená dne 19. 6. 2020,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1469/2019 uzavřená dne 26. 8. 2019,
  • Objednávka č. 2261/2020 na základě smlouvy ze dne 9. 10. 2020,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 273/2020 uzavřená dne 7. 2. 2020,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1852/2019 uzavřená dne 30. 9. 2019,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 333/2020 uzavřená dne 13. 2. 2020,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 666/2020 uzavřená dne 15. 4. 2020,
  • Objednávka č. 1138/2020 na základě smlouvy ze dne 22. 4. 2020,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1018/2020 uzavřená dne 10. 6. 2020,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 1844/2018 uzavřená dne 11. 10. 2018,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 2068/2018 uzavřená dne 7. 11. 2018,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 128/2020 uzavřená dne 22. 1. 2020,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 532/2020 uzavřená dne 18. 3. 2020,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 84/2018 uzavřená dne 16. 1. 2018.

42. Úřad na základě podkladů dospěl k závěru, že u většiny výše specifikovaných smluv byly splněny podmínky pro uplatnění výjimky dle § 29 písm. k) zákona, neboť se jednalo o právní služby poskytované v rámci zastupování zadavatele v určitém řízení, při přípravě na řízení, popř. z předložených dokladů bylo seznatelné, že okolnosti nasvědčovaly tomu, že se příslušná věc stane s vysokou pravděpodobností předmětem řízení ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona. Výjimku však tvoří  „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019 (dále také „smlouva NG 343/2019“) a „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019 (dále také „smlouva NG 406/2019“), u kterých Úřad dospěl k závěru, že obviněný neunesl důkazní břemeno pro využití výjimky dle § 29 písm. k) zákona, přičemž k těmto smlouvám se Úřad blíže vyjadřuje dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí (konkrétně v bodu 52 a násl.).

43. Úřad se tedy již dále při posuzování šetřené věci nezabýval těmi smlouvami, u kterých obviněný tvrdil postup dle § 29 písm. k) zákona a u kterých obviněný současně unesl důkazní břemeno pro využití cit. výjimky, neboť jejich předmětem byly právní služby, které je zadavatel oprávněn zadat mimo zadávací řízení, ale toliko smlouvami specifikovanými níže, u kterých zkoumal, zda se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona:

  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2020/2018 uzavřená dne 1. 11. 2018 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 652 100,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1850/2019 uzavřená dne 31. 10. 2019 s JUDr. Anderlovou, advokátkou, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 571 800,– Kč,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2205/2018 uzavřená dne 19. 11. 2018 s JUDr. Uzlem, advokátem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 455 600,– Kč bez DPH (tj. 551 276 Kč vč. DPH),
  • „Smlouva o výkonu funkce dočasného správce“ č. j. NG 162/2019 uzavřená dne 28. 12. 2018 s JUDr. Uzlem, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 345 000,– Kč bez DPH (tj. 417 450,– Kč vč. DPH),
  • „Smlouva o poskytnutí právních služeb“ č. j. NG 1521/2020 uzavřená dne 9. 9. 2020 s advokátní kanceláří KAROLAS Legal s.r.o., na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 130 000,– Kč bez DPH (tj. 157 300,– Kč vč. DPH),
  • smlouva o poskytování právního poradenství uzavřená s advokátní kanceláří KGS legal s.r.o., k níž byla vystavena dne 14. 1. 2019 objednávka č. 177/2019, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 12 250,– Kč bez DPH (tj. 14 823,– Kč vč. DPH),
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 343/2019 uzavřená dne 26. 2. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 340 062,– Kč bez DPH (tj. 411 475,– Kč vč. DPH),
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 406/2019 uzavřená dne 21. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 8 400,– Kč bez DPH (tj. 10 164,– Kč vč. DPH),
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 502/2019 uzavřená dne 26. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 201 200,– Kč bez DPH (tj. 243 452,– Kč vč. DPH),
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1412/2019 uzavřená dne 21. 8. 2019 s advokátní kanceláří ROWAN LEGAL, na jejímž základě byly v předmětném období uhrazeny právní služby v hodnotě 16 000,– Kč bez DPH (tj. 19 360,– Kč vč. DPH).

44. Z dokumentace doručené Úřadu zadavatelem v rámci kontroly se podává, že zadavatel pořizoval právní služby rovněž v 12 měsících předcházejících kontrolovanému období, tj. od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017, konkrétně byly právní služby poskytovány na základě níže uvedených smluv[10], u kterých dle názoru Úřadu nebyly naplněny podmínky dle § 29 písm. k) zákona[11]:

  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2292/2016 uzavřená dne 17. 10. 2016 s JUDr. Anderlovou, advokátkou,
  • „Rámcová smlouva o dílo“ spočívající ve zhotovení maximálně 13 právních stanovisek č. j. NG 2343/2014 uzavřená dne 11. 11. 2014 s JUDr. Mgr. Václavem Valešem, PhD., bytem Nebušická 118, 164 00 Praha 6,
  • „Smlouva o poskytování právních služeb“ č. j. NG 2636/2017 uzavřená dne 1. 12. 2017 s JUDr. Uzlem, advokátem,
  • „Smlouva o poskytnutí právních služeb“ č. j. NG 1146/2017 uzavřená dne 31. 5. 2017 s advokátní kanceláří KAROLAS Legal s.r.o.,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 2160/2017 uzavřená dne 13. 10. 2017 s advokátní kanceláří Koutník & Partner,
  • „Smlouva o poskytování právní pomoci“ č. j. NG 1888/2017 uzavřená dne 31. 8. 2017 s Mgr. Bc. Danielou Popovovou, advokátkou, se sídlem Mařákova 333/12, 160 00 Praha,
  • „Příkazní smlouva“ o poskytování právního poradenství za účelem realizace zadávacího řízení č. j. NG 273/2017 uzavřená dne 8. 2. 2017 se společností PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., IČO 27592936, se sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, 118 01 Praha 1.

Právní posouzení

Ke smlouvám na právní služby

45. Obviněný ve svých námitkách mj. trvá na tom, že plnění poskytované na základě smlouvy NG 162/2019 nelze považovat za poskytování právních služeb, vzhledem ke skutečnosti, že občanský zákoník upravující správu cizího majetku, která je předmětem výše specifikované smlouvy, nestanoví žádné speciální požadavky na osobu správce. Správcem může být jak fyzická, tak i právnická osoba, přičemž se může jednat o osobu odlišnou od advokáta, jakožto osoby poskytující právní služby. Zadavatel ve svých námitkách rovněž poukazuje na novelu zákona o živnostenském podnikání, účinnou od 1. 7. 2021, která zařadila do živnosti volné nový obor pod položkou č. 80 s názvem „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenecké fondy“. Zadavatel zastává názor, že i služby poskytované na základě smlouvy NG 162/2019 lze zařadit do živnosti volné, na jejímž základě jsou poskytovány služby, k jejichž výkonu není potřeba žádného odborného vzdělání, a nejedná se tak o poskytování právních služeb ve smyslu zákona o advokacii či ve smyslu obsahu CPV kódů. Vzhledem ke skutečnosti, že určení, zda předmětem smlouvy NG 162/2019 je poskytování právních služeb, je nezbytné pro další posouzení věci, přistoupil Úřad nejprve k vypořádání této námitky obviněného.

46. Předmětná smlouva byla uzavřena mezi obviněným a JUDr. Uzlem, advokátem, přičemž smluvní strany jsou ve smlouvě označeny jako „Klient“ a „Advokát“. Předmět smlouvy je vymezen v článku I. „Předmět smlouvy“, který stanoví: „Advokát se zavazuje poskytovat Klientovi právní služby spočívající ve výkonu funkce dočasného správce SOUKROMÉ STŘEDNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA DESIGNU, s.r.o., IČO 485 89 373, se sídlem Praha 6 – Řepy, Laudova 10/1024, (dále jen jako „škola“), kterou dle Potvrzení Okresního soudu v Kolíně ze dne 15. 10. 2018, č. j. 51 D 444/2016–319, v dědickém řízení sp. zn. 51 D 444/2016 vedeného okresním soudem v Kolíně nabyla Národní galerie v Praze. Advokát je oprávněn k prosté správě předmětné školy (dále jen „správa“ nebo „výkon správy“) v rozsahu a za podmínek dohodnutých v této smlouvě. 

47. Co se týče výkladu právních jednání, občanský zákoník v § 555 odst. 1 stanoví, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Úřad má tedy za to, že posouzení obsahu právního jednání není věcí volné dispozice právně jednajících stran, nýbrž záleží na právním zhodnocení daného jednání, přičemž z obsahu smlouvy NG 162/2019 jednoznačně vyplývá, že předmětem smlouvy je poskytování právních služeb, což dokládá i předmět sjednaný ve smlouvě a označení smluvních stran.

48. Úřad poznamenává, že není sporu o tom, že výkon prosté správy je oprávněna vykonávat i osoba bez právního vzdělání, nicméně v projednávaném případě je situace odlišná. Úřad zastává názor, že v případě, kdy obviněný uzavřel smlouvu s advokátem, který poskytuje právní služby ve smyslu § 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), musel předpokládat, že služby poskytované advokátem na základě této smlouvy budou mít povahu služeb právních, a to i s ohledem na skutečnost, že takto si závazek strany ve smlouvě samy ujednaly. Ustanovení § 56 odst. 1 zákona o advokacii stanoví, že advokát je oprávněn spravovat cizí majetek. Druhý odstavec cit. ustanovení pak stanoví následující: „Ustanovení části druhé hlav druhé a třetí tohoto zákona se použijí pro činnost advokáta podle odstavce 1, jakož i pro další činnosti advokátů vykonávané podle zvláštních právních předpisů přiměřeně. (…)“. Je tedy zřejmé, že osoba, která se zaváže vykonávat správu cizího majetku jako advokát, je povinna při této činnosti řídit se mj. i ustanoveními zákona o advokacii. S touto skutečností musel obviněný při uzavření smlouvy počítat a lze předpokládat, že tato skutečnost mohla být také jeden z důvodů pro uzavření smlouvy o výkonu prosté správy právě s advokátem. Advokát totiž poskytuje při výkonu své činnosti určité znalosti, musí splňovat konkrétní požadavky a dodržovat specifická pravidla. Pokud tedy obviněný uzavřel smlouvu s advokátem, na jejímž základě advokát spravuje cizí majetek, lze uzavřít, že smlouva byla uzavřena za účelem poskytování právních služeb advokátem, přičemž tato skutečnost nepochybně vyplývá i z obsahu sjednané smlouvy.

49. Obviněný ke svému vyjádření ze dne 16. 8. 2023 předložil tabulku, v níž barevně rozlišuje jednotlivé smlouvy specifikované výše v tomto rozhodnutí do několika skupin, kromě smlouvy na výkon funkce dočasného správce odlišuje například smlouvy, u kterých se dle jeho názoru jedná o výjimku dle § 29 písm. k) zákona, nebo u kterých se jedná o smlouvu na administraci veřejné zakázky. Konkrétně smlouvu o poskytování právní pomoci č.j. NG 502/2019 uzavřenou dne 26. 3. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner (dále jen „smlouva NG 502/2019“) označuje jako smlouvu, jejímž předmětem je administrace veřejné zakázky, přičemž dle jeho názoru je nutné tuto smlouvu odlišovat od ostatních smluv.[12] Úřad ze smlouvy zjistil, že jako předmět jejího plnění bylo sjednáno poskytování specializované právní pomoci ve věcech spojených s právními vztahy a právními poměry obviněného, jakožto státní příspěvkové organizace. Konkrétně odstavec 1.2 smlouvy stanoví, že specializovaná právní pomoc (právní služby) poskytovaná obviněnému spočívá v: »(…)

a) konzultační a poradenské činnosti při zadání VZ – Transformace a rekonstrukce Veletržního paláce, tj. při postupu zadavatele nebo administrátora činností jménem zadavatele při přípravě, organizaci a průběhu veřejné zakázky (…);

b)      v zastupování klienta u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle Hlavy II. ZZVZ;

c)      v dalších věcech a právních vztazích určených konkrétním příkazem (pokynem) klienta na základě jeho aktuální potřeby; (…)«.

50. Dodavatel se ve smlouvě zavázal poskytovat tuto specializovanou právní pomoc „(…) zejména formou: a) poskytování právních porad, konzultací, sepisování právních stanovisek, právních analýz, právních rozborů a vyjádření, rešerší právně významných skutečností a rozhodnutí ÚOHS, jednání s orgány veřejné moci České republiky, jednání s klientem etc.; a/nebo b) zastupování před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže včetně veškerých písemných podání, vyjádření, replik etc.

51. Úřad má za to, že z obsahu smlouvy NG 502/2019 lze dovodit, že advokátní kancelář Koutník & Partner, jakožto dodavatel dle předmětné smlouvy, se zavázala obviněnému poskytnout specializované právní služby spojené se zadáváním VZ – Transformace a rekonstrukce Veletržního paláce. Ačkoliv je předmět plnění smlouvy koncipován poměrně široce, lze z výše uvedeného znění smlouvy dovodit, že plnění poskytované na základě této smlouvy zahrnuje činnosti, které se jednoznačně řadí mezi právní služby a nejedná se pouze o úkony administrativní povahy, jak tomu bylo například v případě „Smlouvy (…) podle ustanovení § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (…)“ č. j. NG 2105/2018 uzavřené dne 7. 11. 2018 se společností MOBA studio s.r.o., IČO 61459712, se sídlem Turkmenská 1420/2, 101 00 Praha, Vršovice[13]. Ze smlouvy NG 502/2019 totiž jednoznačně vyplývá, že se dodavatel zavázal k poskytnutí právní pomoci, tj. právních služeb spočívajících mj. ve vypracování právních stanovisek či rešerší, zastupování před orgány veřejné moci apod., proto Úřad zastává názor, že předmětnou smlouvu je nutné považovat za smlouvu na poskytování právních služeb a nejedná se o smlouvu, která by měla být řazena do speciální kategorie – administrace veřejných zakázek, jak naznačuje obviněný. Tento závěr také potvrzuje skutečnost, že obviněný uzavřel smlouvu s advokátem, který poskytuje právní služby ve smyslu § 1 zákona o advokacii, proto je zřejmé, že si obviněný musel být vědom už v době uzavírání předmětné smlouvy, že služby poskytované advokátem na základě této smlouvy mají povahu služeb právních a nikoli pouze služeb administrativních, a to i s ohledem na skutečnost, že takto si závazek strany ve smlouvě samy ujednaly.

K aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) zákona

52. Úřad předně obecně uvádí, že při výběru dodavatele na poskytnutí služeb, dodávek nebo stavebních prací je zadavatel vázán pravidly a předepsanými postupy zákona, nejedná-li se o některou z výjimek, na základě kterých zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. K tomu je třeba uvést, že jakákoliv výjimka z povinnosti zadávat veřejné zakázky v hospodářské soutěži musí být vykládána vždy restriktivně, což uvedl též Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku sp. zn. C 157/06 ze dne 2. 10. 2008, Komise proti Italské republice, ve kterém uvedl, že „(…) podle ustálené judikatury Soudního dvora musí být každá výjimka z pravidel, jimiž má být zajištěna efektivita práv uznaných Smlouvou o ES v oblasti zadávání veřejných zakázek vykládána restriktivně (…), a důkazní břemeno ohledně toho, že výjimečné okolnosti odůvodňující výjimku skutečně existují, nese ten, kdo ji zamýšlí uplatňovat (…).“. Obdobně lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 278/2020–38 ze dne 19. 5. 2021, v němž je mj. uvedeno, že „(…) výjimku z obecné povinnosti provést zadávací řízení, je (…) nutno (…) vykládat spíše restriktivně.“. Jednu z takových výjimek představuje ustanovení § 29 písm. k) zákona umožňující zadavateli zadat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení, jestliže jsou jejím předmětem právní služby, které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů [§ 29 písm. k) bod 1 zákona], které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1 [§ 29 písm. k) bod 2 zákona], které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin [§ 29 písm. k) bod 3 zákona], nebo při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc [§ 29 písm. k) bod 4 zákona], přičemž k uplatnění výjimky podle výše uvedeného ustanovení zákona postačí, pokud zadavatel naplní alespoň jednu podmínku uvedenou v citovaném ustanovení zákona.

53. Dovolává-li se obviněný výjimky z povinnosti postupovat v otevřenějším druhu zadávacího řízení či mimo zadávací řízení dle zákona, dochází k přenesení důkazního břemene na toho, kdo se dané výjimky dovolává. Je to tedy obviněný, kdo musí jednoznačně prokázat, že postupoval v souladu se zákonem. S ohledem na uvedené Úřad nejprve přistoupil k posouzení, zda obviněný unesl důkazní břemeno pro využití výjimky dle § 29 písm. k) zákona, tzn. zda prokázal v souvislosti se smlouvami, o kterých tvrdil, že byly uzavřeny na základě zmíněné výjimky, naplnění jejích podmínek tak, jak byly popsány výše. Úřad na základě podkladů (smlouvy, faktury, soupisy fakturovaných činností či korespondence mezi stranami smlouvy) dospěl k závěru, že v následujících případech nebyly splněny podmínky pro uplatnění výjimky dle § 29 písm. k) zákona, neboť se nejednalo o právní služby poskytované v rámci zastupování zadavatele v určitém řízení, při přípravě na řízení, popř. z předložených dokladů nebylo seznatelné, že by okolnosti v době uzavírání předmětné smlouvy nasvědčovaly tomu, že se příslušná věc stane s vysokou pravděpodobností předmětem řízení ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. zákona:

  • smlouva NG 343/2019,
  • smlouva NG 406/2019.

54. Předmětem plnění smlouvy NG 343/2019 je poskytování právní pomoci (právní služby): »(…)

a)      ve věcech a právních vztazích spojených s aplikací zákona č. 219/200 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, jakož i podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání;

b)      ve věcech a právních vztazích spojených s aplikací zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, jakož i při podpoře v jednáních spojených s novelizací tohoto zákona v legislativním procesu České republiky;

c)      ve věcech a právních vztazích spojených s aplikací zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů;

d)      ve věcech a právních vztazích spojených s aplikací zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích;

e)      ve věcech a právních vztazích spojených s aplikací zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění;

f)       ve věci související s právní analýzou možností státní příspěvkové organizace využít interní poradenské služby a činnosti ve věcech spojených s již vzniklým a/nebo budoucím nájmem prostor sloužících podnikání třetím osobám, a to zejména formou smluvní spolupráce se soukromoprávním subjektem při hospodaření s majetkem státu, včetně přípravy smluvní dokumentace, stanovení jejího typu a sjednání jejího obsahu;

g)      ve věcech a právních vztazích spojených s vnitřními právními poměry klienta, jakožto státní příspěvkové organizace, včetně analýzy souladu interních předpisů klienta, zejména směrnic, s platnou právní úpravou a Příkazy ministra kultury ČR;

h)      v dalších věcech a právních vztazích určených konkrétním příkazem (pokynem) klienta na základě jeho aktuální potřeby a neuvedených v příloze č. 1 této smlouvy;

Konkrétní právní věci a právní vztahy určené příkazem (pokynem) klienta ke dni uzavření této smlouvy tvoří přílohu č. 1, která je její nedílnou součástí; (…)«.

55. Přičemž v souladu s přílohou č. 1 této smlouvy zahrnovala specializovaná právní pomoc určená konkrétním příkazem ve smyslu písm. h) smlouvy NG 343/2019 ke dni jejího uzavření »právní pomoc:

a)      při přípravě a sjednání podmínek a náležitostí směnné smlouvy mezi klientem a (…), jejímž předmětem je směna uměleckých děl českého moderního a současného umění tvořících tzv. „Sbírku Richarda Adama“ a obrazu od Vasilije Kandinského ve vlastnictví (…) za 10 obrazů ruského umění první třetiny 20. století ve vlastnictví klienta, které jsou součástí jeho stálé sbírky;

b)      při přípravě a sjednání veškerých podmínek, náležitostí a smluvních závazků darovací smlouvy, jejímž předmětem je darování Sbírky „Florsalon – současné umění a dialog s minulostí“ (…);«

56. Na právní služby poskytované na základě smlouvy NG 343/2019 bylo vystaveno několik faktur, přičemž přílohou každé faktury byl detailní přehled úkonů právní pomoci poskytnutých obviněnému v různých právních věcech. Z těchto dokladů však nevyplývá, že by tyto právní služby byly poskytovány v rámci zastupování obviněného v nějakém řízení, příp. v rámci přípravy na takové řízení, ev. že by se dané věci měly s vysokou pravděpodobností stát předmětem řízení, jak vyžaduje § 29 písm. k) zákona. V rámci dané smlouvy byly fakturovány především činnosti spočívající v jednání s klientem či protistranou, sepisování smluv, analýzy podkladů, zpracování rešerší a vyhotovení právních stanovisek v jednotlivých věcech.

57. Obviněný k použití výjimky dle § 29 písm. k) zákona ve svém vyjádření ze dne 17. 4. 2023 argumentoval konkrétními případy, které se dle jeho názoru s vysokou pravděpodobností mohly stát předmětem správního či soudního řízení. Konkrétně se jednalo o případ QARTA, který byl řešen od roku 2017 a jehož cílem bylo uzavření smlouvy o dílo a smlouvy o poskytnutí licence mezi zadavatelem a společností QARTA ARCHITEKTURA, s.r.o. Z poskytnutých podkladů vyplývá, že jednání byla poměrně komplikovaná, kdy se strany nemohly dohodnout na některých ustanoveních návrhu smlouvy o dílo, proto se strany rozhodly, že jejich spolupráce bude ukončena. Tyto skutečnosti vyplývají zejména ze závěrečné zprávy o aktuálním stavu věci, kterou vytvořil poskytovatel právních služeb dne 13. 9. 2019 za účelem informování nového právního zástupce zadavatele. Z této závěrečné zprávy ani z jiných dokumentů poskytnutých obviněným se nepodává, že by právní služby byly poskytovány v rámci zastupování obviněného v konkrétním řízení, ani jednání žádné ze stran za doby účinnosti smlouvy NG 343/2019 nesměřovalo k soudnímu či jinému řízení. O tom bylo možno uvažovat až na základě předžalobní výzvy ze dne 23. 10. 2019, přičemž v době jejího doručení již zadavateli byly v této věci poskytovány právní služby na základě jiné smlouvy, konkrétně „Smlouvy o poskytování právních služeb“ č. j. NG 1469/2019 uzavřené dne 26. 8. 2019 s JUDr. Anderlovou, advokátkou.

58. Kromě výše uvedeného případu QARTA byly na základě smlouvy NG 343/2019 poskytovány právní služby také při přípravě akvizic tzv. sbírky Florsalon a středověkého díla Zvěstování Panně Marii od Mistra vyšebrodského oltáře. K těmto případům obviněný doložil zejména články z médií, které mají dokumentovat rizikovost nákupů a naplnění podmínek pro uplatnění výjimky dle ustanovení § 29 písm. k) zákona. Úřad nicméně zastává názor, že ani v těchto případech obviněný nepředložil žádný doklad, ze kterého by vyplývalo, že nastaly okolnosti, které by svědčily o tom, že dotčená věc se stane předmětem soudního, rozhodčího, smírčího či správního řízení před soudem, natož pak s vysokou mírou pravděpodobnosti, resp. tyto skutečnosti nevyplývají ani ze zaslaných faktur ani z mediálních článků. Samotná rizikovost daného nákupu či problémy týkající se dohody o ceně za dané dílo (zejména za situace, kdy jsou teprve sjednávány podmínky nákupu/akvizice, a tedy probíhají jednání mezi smluvními stranami, kdy v takové situaci se primárně predikuje, že smluvní strany mají zájem se dohodnout, neboť k jednáním o uzavření dohody přistupují v důsledku projevu své svobodné vůle) nepostačuje k učinění závěru, že by se daná věc mohla stát předmětem sporu.

59. Předmětem plnění smlouvy NG 406/2019 je poskytování specializované právní pomoci, která zahrnuje zejména »právní pomoc:

sjednání úplného konečného obsahu a rozsahu všech smluvních závazků ve Smlouvě o dílo se společností QARTA ARCHITEKTURA s.r.o. (dále jen „zhotovitel“), jejímž předmětem je zpracování kompletního koncepčního a architektonického řešení přízemních prostor (I. nadzemního podlaží) a řešení úprav exteriéru Salmovského paláce (…)

nebo v případě, že mezi klientem a zhotovitelem nedojde k uzavření Smlouvy o dílo (písm. a)

vypořádání veškerých dílčích plnění díla řádně provedených zhotovitelem společností QARTA ARCHITEKTURA s.r.o., které budou mít pro klienta, jakožto objednatele, význam, a které klient akceptoval a schválil. Toto vypořádání bude provedeno zejména Dohodou o narovnání nebo jiným vhodným smluvním typem, včetně smlouvy nepojmenované.«.

60. Z uvedeného je zřejmé, že předmětem poskytování právních služeb na základě této smlouvy bylo především řešení již výše popsaného případu QARTA, kdy služby byly fakturovány v jedné faktuře, jejíž přílohu tvořil přehled úkonů poskytnuté právní pomoci, ze kterého vyplývá, že na základě smlouvy NG 406/2019 byly poskytovány právní služby spočívající v přípravě právního stanoviska týkajícího se zpracování koncepční architektonické studie, jednání s účastníky ve věci právního postupu směřujícího k uzavření či ukončení smluvního vztahu dle návrhu smlouvy o dílo a sepsání a odeslání písemné výzvy dne 9. 4. 2019 společnosti QARTA ARCHITEKTURA s.r.o. k předložení výsledků dosud vykonané činnosti s návrhem ceny za vykonanou činnost (jedná se o poslední doložený úkon poskytnutých právních služeb na základě předmětné smlouvy). Přiložená faktura potvrzuje poskytování služeb pouze v období od 1. 3. 2019 do 30. 4. 2019, přičemž smlouva NG 406/2019 byla obviněným vypovězena dne 11. 9. 2019. Úřad i v případě této smlouvy dospěl k závěru, že z dokumentů zaslaných obviněným nevyplývá, že by právní služby byly poskytovány v rámci zastupování obviněného v řízení, příp. v rámci přípravy na takové řízení, ev. že by se daná věc měla s vysokou pravděpodobností stát předmětem sporu, resp. v době ukončení poskytování právních služeb na základě této smlouvy nemohl obviněný nabýt přesvědčení, že by se daná věc měla stát předmětem sporu, ve zbytku Úřad odkazuje na předchozí část rozhodnutí, ve které se Úřad již k případu QARTA vyjádřil v souvislosti s posouzením smlouvy NG 343/2019.

61. Dále Úřad považuje za nezbytné vyjádřit se k užití výjimky dle § 29 písm. k) zákona v případě „Smlouvy o poskytování právní pomoci“ č.j. NG 2160/2017 uzavřené dne 13. 10. 2017 s advokátní kanceláří Koutník & Partner (dále také „smlouva NG 2160/2017“). Tato smlouva nebyla uzavřena v šetřeném období, nicméně zjištění, zda zadavatel v případě této smlouvy unesl důkazní břemeno pro užití uvedené výjimky, je nezbytné pro další posouzení případu.

62. Předmětem plnění NG 2160/2017 je poskytování specializované právní pomoci (právní služby), která zahrnuje »právní pomoc:

a)      ve věcech spojených s aplikací zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, jakož i podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání;

b)      ve věcech spojených s aplikací zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturních hodnoty, jakož i při podpoře v jednání spojených s novelizací tohoto zákona v legislativním procesu České republiky;

c)      ve věcech spojených s aplikací zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů;

d)      ve věcech spojených s aplikací zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích;

e)      ve věcech spojených s aplikací zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění;

f)       právní analýzu možností státní příspěvkové organizace využít interní poradenské služby a činnosti ve věcech spojených s již vzniklým a/nebo budoucím nájmem prostor sloužících podnikání třetím osobám, a to zejména formou smluvní spolupráce se soukromoprávním subjektem při hospodaření s majetkem státu, včetně přípravy smluvní dokumentace, stanovení jejího typu a sjednání jejího obsahu;

g)      analýzu právních poměrů v oblasti komerčního pojištění uměleckých děl, zejména jejich struktury, podmínek, způsobu a druhu odměňování etc., jakož i analýzy právních aspektů smluvní spolupráce s Kuhn & Bülow, Versicherungsmakler GmbH, včetně přípravy smluvní dokumentace a sjednání jejího obsahu;

h)      analýzu právních aspektů a přípravu smluvní dokumentace pro dlouhodobou spolupráci klienta s Thyssen-Bornemisza Art Contemporary Foundation, soukromou nadací se sídlem ve Vídni (dále jen „TBA21“), při vytvoření organizačního rámce pro prezentaci současného umění a vizuální kultury v nejširších kulturních a společenských souvislostech a to zejména vystavováním uměleckých děl a sbírek TBA21, případně i sbírek klienta, v Salmovském paláci v Praze a jejich zprostředkováním široké veřejnosti vzdělávacími programy;

i)        ve věcech a právních vztazích spojených s vnitřními právními poměry klienta, jakožto státní příspěvkové organizace, včetně analýzy souladu interních předpisů klienta, zejména směrnic, s platnou právní úpravou a Příkazy ministra kultury ČR;

j)        v dalších věcech a právních vztazích určených konkrétním příkazem (pokynem) klienta na základě jeho aktuální potřeby; (…)«

63. Na právní služby poskytnuté na základě smlouvy NG 2160/2017 bylo vystaveno několik faktur, ze kterých (resp. jejich příloh) nelze dovodit, že by tyto právní služby byly poskytovány v rámci zastupování zadavatele v řízení, příp. v rámci přípravy na takové řízení, nebo že by se daná věc měla s vysokou pravděpodobností stát předmětem nějakého řízení, jak vyžaduje § 29 písm. k) zákona, pokud má být naplněna předmětná výjimka. V rámci dané smlouvy byly fakturovány především činnosti spočívající v jednání s klientem, sepisování a úpravě smluv, analýze podkladů a vyhotovení právních stanovisek v jednotlivých věcech.

64. Obviněný použití výjimky dle § 29 písm. k) zákona ve svém vyjádření ze dne 17. 4. 2023 vysvětloval konkrétními případy, které se s vysokou pravděpodobností mohly stát předmětem správního či soudního řízení. Konkrétně se opět mělo jednat o případ QARTA, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že v období trvání smlouvy jednání se společností QARTA ARCHITEKTURA s.r.o. teprve započala (cílem jednání bylo navázání smluvní spolupráce), nelze mít za to, že by již v té době bylo zjevné, že by se daná věc mohla stát předmětem sporu.

65. Kromě výše uvedeného případu QARTA byly na základě smlouvy NG 2160/2017 poskytovány právní služby také při přípravě spolupráce s nadací Thyssen-Bornemisza Art Contemporary Foundation se sídlem ve Vídni, která měla za cíl uskutečnění výstavy, která měla být realizována v Salmovském paláci v Praze. Podmínky spolupráce byly vyjednávány komplikovaně a dlouho, požadavky jednotlivých stran se často měnily a přes snahu obou stran nedošlo k uzavření smlouvy o spolupráci. Obviněný má v této souvislosti za to, že z přiložených dokumentů lze dovodit, že situace jednoznačně směřovala k tomu, že se spory z projektu stanou předmětem soudního řízení s mezinárodním prvkem. Úřad si uvědomuje, že zdlouhavé jednání mezi stranami bez požadovaných výsledků (z podkladů, které Úřad obdržel, je zřejmé, že docházelo k opakovaným návrhům úprav textu připravovaných smluvních dokumentů, jejichž cílem bylo navázat spolupráci za podmínek vyhovujících oběma jednajícím stranám) bylo pro obě strany náročné, nicméně z obviněným zaslané komunikace mezi stranami ani z faktur nelze jednoznačně dovodit, že by se daná věc měla stát předmětem sporu. Jak plyne z obsahu ustanovení § 29 písm. k) zákona, zadavatel veřejnou zakázku na poskytnutí právních služeb nemusí zadávat v zadávacím řízení při přípravě na zastupování před soudem, které s vysokou pravděpodobností nastane, tj. za situace, kdy – v kontextu daného případu – z jednání smluvních stran je takřka nevyhnutelné, že dojde k jednání před soudem (či jiným orgánem), neboť dosavadní jednání stan jsou zcela bezvýchodná a jakákoliv dohoda není pravděpodobná. Navíc tato situace musí objektivně vycházet ze stávajícího jednání mezi stranami, musí být doložitelná a prokazatelná (např. předžalobní výzva jedné ze smluvních stran, ultimativní přípis jedné ze smluvních stran jednoznačně směřující k soudnímu sporu, zápis z jednání se zástupci smluvních stran, ze kterého by plynulo, že s vysokou pravděpodobností dojde k soudnímu sporu v předmětné věci apod.). Úřad má za to, že v souvislosti se snahou o navázání spolupráce s nadací Thyssen-Bornemisza Art Contemporary Foundation nelze z přiložených dokumentů jednoznačně dovodit, že by se daná věc měla stát předmětem sporu (cílem stran bylo dohodnout podmínky smlouvy, aby mohla být navázána spolupráce mezi zadavatelem a předmětnou nadací). Pouze nad rámec již řečeného Úřad dodává, že nesouhlasí s tvrzením obviněného, že v tomto případě mohl potenciálně vyvstat spor s mezinárodním prvkem, jelikož z emailu advokáta ze dne 1. 5. 2018 vyplývá, že mezi stranami bylo od počátku sjednáno, že závazná jsou pouze ta jednání učiněná v českém jazyce, bez ohledu na to, zda jsou vyhotovena dvojjazyčně nebo vícejazyčně. S tím je spojena i výlučná pravomoc a působnost soudů České republiky, stejně tak i výlučná aplikace českého práva v případě jakýchkoliv sporů. S ohledem na vše výše uvedené v případě smlouvy NG 2160/2017 Úřad dospěl k závěru, že obviněný neprokázal naplnění výjimky dle § 29 písm. k) zákona.

Ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky

66. Obviněný v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 uzavřel s dodavateli nové smluvní vztahy specifikované v bodě 1 tohoto rozhodnutí, jejichž předmětem bylo poskytování právních služeb. Z dokumentace doručené Úřadu obviněným se podává, že obviněný pořizoval právní služby rovněž v předcházejících 12 měsících, tj. od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017.

67. Úřad zpracoval úhrady za právní služby v období od 1. 1. 2017 do 31. 10. 2019[14], u kterých se obviněný nedovolával postupu podle výjimky dle § 29 písm. k), nebo u kterých se obviněný sice tohoto postupu dovolával, nicméně neunesl důkazní břemeno ohledně splnění podmínek její aplikace (blíže viz bod 52 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), do následující tabulky:

Dodavatel

Smlouva/ objednávka

Cena bez DPH

v Kč

Datum úhrady

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

22 000,00

03.02.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                      

NG/2292/2016

22 000,00

02.03.2017

Valeš Václav JUDr.,Mgr.,Ph­.D.                    

NG/2343/2014

5 000,00

30.03.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

22 000,00

06.04.2017

PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK                          

NG/273/2017

106 600,00

10.04.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

22 000,00

11.05.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

22 000,00

30.05.2017

PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK                          

NG/273/2017

79 000,00

26.06.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

22 000,00

24.07.2017

Karo, Lašmanský & Partners                       

NG/1146/2017

63 877,00

03.08.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

22 000,00

14.08.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

22 000,00

29.08.2017

POPOVOVÁ Daniela, Mgr.                           

NG/1888/2017

176 500,00

19.09.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

22 000,00

12.10.2017

Karo, Lašmanský & Partners                       

NG/1146/2017

71 050,00

25.10.2017

Karo, Lašmanský & Partners                       

NG/1146/2017

42 525,00

26.10.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

22 000,00

27.10.2017

Karo, Lašmanský & Partners                       

NG/1146/2017

12 250,00

10.11.2017

Koutník & Partner                    

NG/2160/2017

358 980,00

21.11.2017

Koutník & Partner

NG/2160/2017

174 300,00

12.12.2017

Karo, Lašmanský & Partners                       

NG/1146/2017

8 400,00

13.12.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

22 000,00

14.12.2017

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

36 000,00

27.12.2017

Karo, Lašmanský & Partners                       

NG/1146/2017

52 500,00

27.12.2017

Koutník & Partner

NG/2160/2017

181 900,00

18.01.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

36 000,00

02.02.2018

Karo, Lašmanský & Partners                       

NG/1146/2017

22 750,00

02.02.2018

JUDr. Uzel, advokát

NG/2636/2017

32 300,00

14.02.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

36 000,00

26.02.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

228 042,00

26.02.2018

Karo, Lašmanský & Partners                       

NG/1146/2017

42 875,00

12.03.2018

Koutník & Partner, advokátní                     

NG/2160/2017

186 002,00

12.03.2018

Karo, Lašmanský & Partners                       

NG/1146/2017

13 475,00

28.03.2018

JUDr. Uzel, advokát          

NG/2636/2017

32 300,00

09.04.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

36 000,00

12.04.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

219 478,00

26.04.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

36 000,00

09.05.2018

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/2636/2017

52 300,00

14.05.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

197 200,00

22.05.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

36 000,00

13.06.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

214 210,00

15.06.2018

JUDr. Uzel, advokát

NG/2636/2017

42 300,00

21.06.2018

JUDr. Uzel, advokát                      

NG/2636/2017

38 300,00

21.06.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

36 000,00

26.06.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

271 000,00

23.07.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

36 000,00

30.07.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

180 000,00

27.08.2018

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/2636/2017

32 300,00

28.08.2018

JUDr. Uzel, advokát                     

NG/2636/2017

39 300,00

29.08.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

36 000,00

27.09.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

312 000,00

11.10.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

36 000,00

15.10.2018

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/2636/2017

32 300,00

22.10.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2292/2016

36 000,00

31.10.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

148 700,00

31.10.2018

JUDr. Uzel, advokát

NG/2636/2017

32 300,00

07.11.2018

JUDr. Uzel, advokát                      

NG/2636/2017

42 300,00

27.11.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2292/2016

36 000,00

14.12.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

165 100,00

14.12.2018

Koutník & Partner

NG/2160/2017

136 000,00

20.12.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2020/2018

51 500,00

21.12.2018

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/2636/2017

48 300,00

21.12.2018

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2020/2018

42 500,00

18.01.2019

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/2205/2018

32 300,00

28.01.2019

Koutník & Partner

NG/2160/2017

104 000,00

15.02.2019

JUDr. Anderlová, advokátka                         

NG/2020/2018

51 500,00

27.02.2019

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/162/2019

15 000,00

27.02.2019

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/2205/2018

38 300,00

27.02.2019

KGS legal s.r.o.                  

OBJ.

12 250,00

22.03.2019

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2020/2018

49 700,00

28.03.2019

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/162/2019

15 000,00

28.03.2019

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/2205/2018

32 300,00

28.03.2019

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2020/2018

42 500,00

17.05.2019

JUDr. Uzel, advokát

NG/162/2019

15 000,00

17.05.2019

JUDr. Uzel, advokát

NG/2205/2018

32 300,00

17.05.2019

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2020/2018

52 100,00

23.05.2019

JUDr. Uzel, advokát

NG/162/2019

15 000,00

23.05.2019

JUDr. Uzel, advokát

NG/2205/2018

32 300,00

23.05.2019

Koutník & Partner

NG/343/2019

84 381,00

23.05.2019

Koutník & Partner

NG/343/2019

135 700,00

23.05.2019

Koutník & Partner

NG/343/2019

57 100,00

02.07.2019

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2020/2018

47 300,00

09.07.2019

JUDr. Uzel, advokát

NG/162/2019

15 000,00

15.07.2019

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/2205/2018

32 000,00

15.07.2019

Koutník & Partner

NG/343/2019

62 881,00

15.07.2019

Koutník & Partner

NG/502/2019

38 100,00

15.07.2019

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2020/2018

51 500,00

30.07.2019

JUDr. Uzel, advokát                       

NG/162/2019

15 000,00

30.07.2019

JUDr. Uzel, advokát                     

NG/2205/2018

49 300,00

30.07.2019

Koutník & Partner

NG/502/2019

163 100,00

02.08.2019

JUDr. Uzel, advokát

NG/162/2019

15 000,00

30.08.2019

JUDr. Uzel, advokát

NG/2205/2018

36 300,00

30.08.2019

JUDr. Anderlová, advokátka                           

NG/2020/2018

51 500,00

12.09.2019

Koutník & Partner

NG/406/2019

8 400,00

23.09.2019

JUDr. Uzel, advokát

NG/162/2019

15 000,00

30.09.2019

JUDr. Uzel, advokát

NG/2205/2018

32 300,00

30.09.2019

JUDr. Anderlová, advokátka                          

NG/2020/2018

54 500,00

15.10.2019

68. Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení (nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona) stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.

69. Jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pak v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

70. Je-li smlouva uzavírána na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle § 20 zákona nebo § 21 zákona, tzn. v případě veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je pak rozhodná výše předpokládané úplaty za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší. Je-li doba trvání smlouvy delší než 48 měsíců, nebo je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozhodná výše úplaty za 48 měsíců.

71. V šetřeném případě obviněný v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 opakovaně pořizoval (a hradil) právní služby týkající běžné agendy obviněného[15], spočívající např. v jednání s klientem, vypracování právních stanovisek, smluv a dalších dokumentů právního charakteru, zadávací dokumentace k veřejným zakázkám, právní podpoře při organizaci zadávacích řízení, právním poradenství souvisejícím se smluvními vztahy zadavatele apod. Úřad konstatuje, že obviněný potřebuje tyto právní služby trvale k výkonu své činnosti a nepochybně tak může tyto služby při své běžné činnosti předpokládat. Jak vyplývá z tabulky obsažené výše v kontrolním protokolu, byly právní služby obviněným pořizovány průběžně, přičemž dodavatelé právní služby plnili obviněnému kontinuálně dle jeho potřeb v průběhu celého šetřeného období a tento poskytované právní služby dodavatelům hradil (většinou několikrát za měsíc). Z právě uvedeného tak dle Úřadu je zřejmé, že se jedná o plnění, resp. služby pořizované obviněným opakovaně a pravidelně ve smyslu § 19 zákona, což mj. dokládají i obviněným provedené úhrady za předmětné veřejné zakázky.

72. K námitce obviněného, že v případě jednotlivých smluv je nutné postupovat s ohledem na jejich předmět a charakter plnění, tedy zhodnotit, zda se jedná o právní poradenství ad hoc, či zda se jedná o služby trvalejšího charakteru, Úřad uvádí následující. Jak Úřad konstatoval výše v tomto rozhodnutí, obviněný v šetřeném období uzavíral smlouvy na právní služby související se svou běžnou agendou, která nijak nevybočovala z oblasti jemu svěřených pravomocí a úkolů, proto nelze mít za to, že by některá z šetřených smluv byla uzavřena k poskytování plnění zvláštního či nepředvídatelného. Jiná by byla situace, kdyby bylo nezbytné např. nepředvídaně provádět rozsáhlou analýzu zahraniční právní úpravy či mezinárodního práva, nicméně tak tomu ve výše specifikovaných smlouvách nebylo.

73. Úřad podotýká, že hlavním cílem zákona je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Pokud by na jednotlivé právní problémy veřejných zadavatelů mohly být uzavírány samostatné smlouvy izolovaně, tj. bez ohledu na jiné smlouvy o poskytování právních služeb, lze uvažovat, že by tyto smlouvy byly uzavírány zcela netransparentně bez jakékoliv kontroly. Téměř vždy by totiž bylo možné poptávané právní služby (ostatně jako mnoho jiných plnění pravidelné povahy) atomizovat na jednotlivé dílčí případy nebo dokonce na jednotlivé úkony či poradenské kroky ve vztahu k potřebám zadavatele a uměle tak konstruovat jednotlivé dílčí zakázky o nízké předpokládané hodnotě, jejichž podstatou by bylo poskytování věcně týchž (právních) služeb ve prospěch téhož zadavatele, a všechny smlouvy uzavírat v důsledku takového postupu mimo režim a kontrolu zákona. V takovém případě by tak nebylo možné garantovat hospodárné nakládání s veřejnými prostředky ani maximální míru efektivní hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí při uzavírání těchto smluv. Právě takové praxi má institut zakázek pravidelné povahy, resp. pravidla pro určování jejich předpokládané hodnoty, zabránit. V souladu se smyslem zákona je, aby veřejný zadavatel poptával právní poradenství [tj. právní služby, které nelze zahrnout pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona] zásadně na určité časové období a v rámci řádného zadávacího řízení podle zákona.[16]

74. Úřad je tedy přesvědčen, že obviněný v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 opakovaně pořizoval právní služby týkající se jeho běžné agendy, které byly pro obviněného očekávatelné, přičemž obviněný služby pořizoval průběžně. V tomto kontextu Úřad podotýká, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 278/2020–38 ze dne 19. 5. 2021 a č. j. 8 Afs 31/2011–252 ze dne 30. 9. 2011 a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 86/2008–161 ze dne 13. 1. 2011). Právní služby pořizované obviněným i v předcházejících 12 měsících lze bezpochyby (i ve světle výše uvedené judikatury) považovat za služby stejného druhu ve smyslu § 19 zákona. V této souvislosti Úřad uvádí, že jednotlivé smluvní vztahy specifikované výše tak představují veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona. K tomu je třeba nutno dále dodat, že smlouva na veřejnou zakázku, resp. její zadání nemusí být zachyceno v rámci (jednoho) „standardizovaného“ dokumentu, ale projevy vůle zadavatele a dodavatele směřující k jejímu uzavření mohou být obsaženy v různých dokumentech; typicky může jít o nabídku a její akceptaci.

75. Obviněný označuje určité smlouvy, na jejichž základě bylo poskytnuto pouze jednorázové plnění ve formě sepisu právního stanoviska řešícího konkrétní aktuální potřebu obviněného, z čehož dovozuje, že tyto služby nelze považovat za služby trvalé či opakující se povahy, konkrétně se jedná o objednávku č. 177/2019 a smlouvu NG 1412/2019. K tomu Úřad uvádí, že ve své podstatě každá potřeba právní služby je odvislá od vzniklé reálné situace a jejích specifik, ale tato skutečnost nemůže vést k posuzování potřeby každého dílčího „relativně samostatného“ výstupu od právního poradce coby potřeby aktuální či izolované. Obviněný je veřejným zadavatelem a je povinen k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků mj. prostřednictvím zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem. Obviněný je tedy povinen předvídat, jaké služby bude k výkonu své činnosti potřebovat a zajistit jejich obstarání v souladu s výše zmíněnou povinností. Jak byla judikováno například v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 31/2011–254 ze dne 30. 9. 2011[17], „(…) u veřejných zadavatelů (…) si lze jen obtížně představit, že u nich vyvstanou zcela náhle a nepředvídatelně situace, u nichž budou muset řešit zcela specifické právní otázky, že právní služby mají být především pokryty vlastními zaměstnanci veřejného zadavatele a v případě, že musí veřejný zadavatel využít služeb externích subjektů, mají takové služby vždy souvislost s činností zadavatele, jeho působností a hospodařením se svěřeným majetkem z veřejných rozpočtů, a tedy veřejný zadavatel by měl být schopen alespoň odhadnout, jaké externí právní služby, resp. z jaké oblasti práva, může v příslušném období potřebovat.“. Úřad tedy nepovažuje námitku obviněného spočívající v tvrzení, že mu vznikly aktuální potřeby na získání konkrétního stanoviska nebo konkrétního právního rozboru, za relevantní. Úřad proto uzavírá, že v případě výše specifikovaných smluv na poskytování právních služeb nelze použít § 19 odst. 3 zákona, neboť tyto právní služby jednoznačně nelze považovat za nahodilé, když souvisely s běžnou agendou obviněného, který mohl přinejmenším odhadnout, že obdobné právní služby bude v budoucnu potřebovat. 

76. Vzhledem k výše uvedenému je Úřad přesvědčen, že pokud jsou předmětem smlouvy služby spočívající v poskytování právního poradenství, jedná se o smlouvu na poskytování právních služeb bez ohledu na to, jakých oblastí práva se jednotlivé smlouvy týkají nebo jaké konkrétní úkony měly být na základě konkrétní smlouvy vykonány. Výjimku z této kategorie právních služeb pak mohou tvořit například právní služby poskytované na základě § 29 písm. k) zákona, přičemž tuto výjimku Úřad blíže rozebral výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

77. Úřad proto s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona provedl výpočet předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek (viz tabulka níže), přičemž při tomto výpočtu vycházel v souladu s dotčeným ustanovením zákona z ceny, kterou zadavatel uhradil za právní služby během 12 měsíců předcházejících zadání každé jednotlivé veřejné zakázky.

78. Ve vztahu ke každé jednotlivé veřejné zakázce tak Úřad pro účely stanovení předpokládané hodnoty sečetl částky (bez DPH), které zadavatel uhradil za právní služby za 12 měsíců předcházejících datu zadání příslušné veřejné zakázky (bylo-li datum zadání veřejné zakázky např. 1. 11. 2018, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky Úřad sečetl všechny platby uhrazené za právní služby v období od 1. 11. 2017 do 31. 10. 2018)­.[18] Pro úplnost Úřad poznamenává, že do provedeného výpočtu předpokládané hodnoty Úřad nezahrnul platby uhrazené za právní služby související se smlouvami, u kterých zadavatel unesl důkazní břemeno pro využití výjimky dle § 29 písm. k) zákona, jak bylo popsáno v protokolu o kontrole, neboť jejich předmětem byly právní služby, které je zadavatel oprávněn zadat mimo zadávací řízení vzhledem k tomu, že tyto služby byly poskytované v rámci zastupování zadavatele v určitém řízení, při přípravě na řízení, popř. z předložených dokladů bylo seznatelné, že okolnosti nasvědčovaly tomu, že se příslušná věc stane s vysokou pravděpodobností předmětem nějakého řízení.

79. Obviněný ve svých námitkách trvá na tom, že Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona je povinen také zohlednit, že skutečná cena uhrazená za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců musí být upravena o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Obviněný má za to, že nelze bez dalšího vycházet pouze z hodnoty uhrazené za předchozích 12 měsíců, ale musí být vzato v úvahu, zda lze očekávat zásadní změny cen těchto dodávek a služeb zejména s ohledem na případné legislativní změny či proměny ekonomického prostředí. Obviněný dále sděluje, že z předložených podkladů je zřejmé, že se objem poskytovaných právních služeb dramaticky snižoval, a proto je nezbytné, aby se Úřad vypořádal s tehdejším výhledem na snížení množství (který se v jednotlivých letech potvrdil) v předpokládané hodnotě a toto zohlednil.

80. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že důkazní břemeno v případě přestupků leží na správním orgánu, který musí zjistit stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Nicméně ve správním řízení může ve výjimečných případech dojít k přenesení důkazního břemene na toho, kdo se dovolává určitých skutečností, tedy na obviněného.

81. V případě, že zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu s ohledem na očekávané změny množství požadovaných služeb či změny cen, je na zadavateli, aby v rámci případného přezkumu jeho postupu ze strany Úřadu prokázal, že v době zadání předmětné veřejné zakázky měl indicie (ovšem zcela konkrétního charakteru, které vyplývaly z konkrétních podkladů), které nasvědčovaly tomu, že v budoucnu lze očekávat změnu v množství nebo ceně. Pouze tak může zadavatel naplnit požadavek na přezkoumatelnost jeho postupu při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky, který plyne ze zásady transparentnosti stanovené v ust. § 6 odst. 1 zákona (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2007 č. j. 31 Ca 166/2005 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, sp. zn. 5 Afs 131/2007)[19].

82. Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že je na obviněném, aby tvrdil, že v době stanovení předpokládané hodnoty na základě určitých zcela konkrétních skutečností důvodně očekával změnu v množství nebo cenách a obviněný je také povinen tyto skutečnosti doložit. Ze shora řečeného je tak zřejmé, že je na obviněném, aby u každé jednotlivé smlouvy, u které byl povinen vypočítat předpokládanou hodnotu v souladu s § 19 písm. a) zákona, tvrdil a označil důkazy na podporu svých tvrzení, že v době zadání předmětné veřejné zakázky očekával snižování objemu poskytovaných právních služeb tak, že tato skutečnost mohla mít dopad na stanovení předpokládané hodnoty a současně mohla mít i dopad na určení relevantního režimu veřejné zakázky. Je tomu tak jednoduše proto, že nikdo jiný než obviněný nemůže předmětné okolnosti zadávání znát a nikdo jiný než on nemůže ani disponovat důkazními prostředky, které by jeho tvrzení prokazovaly. Úřad v návaznosti na výše uvedené odkazuje per analogiam na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 31/2023–26 ze dne 9. 3. 2023, ze kterého mj. vyplývá, že důvody pro užití JŘBU, jako výjimky z otevřenějších forem zadávacího řízení může tvrdit a je povinen prokázat zadavatel, neboť pouze on ví, proč zvolil tento druh zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen v řízení o přestupku tvrdit důvody užití svého postupu a tyto důvody prokázat. Nepostačí, aby zadavatel tvrdil skutečnosti, pro něž tento druh zadávacího řízení použil, nýbrž je povinen tato tvrzení i prokázat. Přitom má plnit důkazní povinnost vlastními prostředky, nikoliv spoléhat na to, že důkazní prostředky bude vyhledávat či je obstará správní orgán (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2021, č. j. 10 As 344/2019–60).

83. K těmto skutečnostem Úřad poznamenává, že obviněný ve svých vyjádřeních pouze obecně konstatuje, že při výpočtu předpokládané hodnoty dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona nemůže zadavatel pouze vycházet z hodnoty vypočtené jako součet úhrad za předcházejících 12 měsíců, nýbrž je povinen zvážit, zda lze očekávat změnu v množství nebo cenách během následujících 12 měsíců. Tento předpoklad Úřad nerozporuje, nicméně je přesvědčen, že skutečnosti, které obviněného vedly k úvahám o potenciálním snižování množství poptávaných právních služeb, je obviněný povinen nejenom tvrdit, ale také prokázat. Nestačí pouhé tvrzení obviněného spočívající v tom, že v době zadávání předmětných veřejných zakázek měl indicie, že v budoucích 12 měsících dojde k výraznému snížení množství poptávaných služeb. Obviněný žádným způsobem ve svých námitkách nespecifikoval, jaké konkrétní okolnosti ho vedly k tomuto přesvědčení a proč případně přistoupil k úpravě předpokládané hodnoty s ohledem na výhled do budoucna. Bližší vysvětlení pak obviněný neposkytl ani poté, co byl v usnesení ze dne 10. 7. 2023 Úřadem poučen o své povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Vzhledem k tomu, že obviněný žádnými konkrétními skutečnostmi neodůvodnil ani neprokázal svá očekávání týkající se změn v množství nebo cenách při výpočtu předpokládané hodnoty (žádné bližší informace, návrhy důkazů či tvrzení konkrétních skutečností neobsahuje ani vyjádření ze dne 16. 8. 2023), zastává Úřad názor, že obviněný neunesl v této věci důkazní břemeno, proto Úřad nemohl přistoupit k úpravě jím vypočítané předpokládané hodnoty u každé jednotlivé veřejné zakázky o změny v množství nebo cenách, které by případně obviněný očekával v následujících 12 měsících. Z povahy věci je totiž zřejmé, že případné indicie pro snižování jsou známy pouze obviněnému, který je ale Úřadu nijak blíže nespecifikoval.

84. Co se týká určení délky trvání smluvního vztahu (tj. posouzení, zda je smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou), zde Úřad vycházel zejména z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1932/2018 ze dne 12. 12. 2018 navazujícího na předešlou praxi dotčeného soudu, v němž soud judikoval, že „[i] za současné právní úpravy lze dobu trvání nájemního poměru sjednaného na dobu určitou dohodnout nejen uvedením určitého časového období (např. měsíců), popř. uvedením konkrétního dne, k němuž nájemní poměr zanikne, ale i tak, že ji lze vázat na konkrétním datem neurčitelnou objektivně zjistitelnou skutečnost, z níž je možné bez pochyb zjistit, kdy nájemní poměr skončí, přičemž v době sjednání takovéto dohody nemusí mít účastníci jistotu, kdy takto sjednaná doba uplyne, je však jisté, že tato skutečnost nastane.“. Z uvedeného lze tedy dovodit, že za smlouvu na dobu určitou lze považovat i takovou smlouvu, která sice neobsahuje konkrétní datum konce jejího trvání, nicméně z ní vyplývá, že v budoucnu v určitém okamžiku zanikne, a to splněním určitého/srozu­mitelného v ní vymezeného závazku, který nemá trvající nebo opakující se charakter. Na daném posouzení pak s ohledem na § 555 občanského zákoníku ničeho nemění ani skutečnost, že smlouva může obsahovat ujednání o tom, že je uzavřena na dobu neurčitou, neboť při takovém posouzení by se vycházelo z jejího celkového obsahu. V situaci, kdy Úřad dospěje k závěru, že se sice jedná o smlouvu na dobu určitou, avšak tuto dobu nelze zcela přesně určit, bude Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky kalkulovat s hodnotou 1 rok (12 měsíců), neboť takový výklad je pro zadavatele nejpříznivější. Byla-li doba trvání smluvního vztahu kratší než 12 měsíců, je pro zjednodušení/přeh­lednost níže uvedené tabulky uvedena doba 1 rok (protože z hlediska výpočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 19 zákona není rozhodné, zda byla smlouva uzavřena na dobu jednoho roku nebo dobu kratší). Byla-li doba trvání smluvního vztahu v rozmezí 12 měsíců až 48 měsíců, je uvedena reálná doba převedená na roky.

Smlouva/ objednávka

Datum uzavření smlouvy

Předpokládaná hodnota v Kč bez DPH za předcházejících 12 měsíců

Doba trvání smluvního vztahu (roky)

Celková předpokládaná hodnota v Kč bez DPH

(předpokládaná hodnota v Kč bez DPH za předcházejících 12 měsíců X doba trvání smluvního vztahu)

NG 2020/2018

1. 11. 2018

3 543 462,– Kč

1

3 543 462,– Kč

NG 1850/2019

31. 10. 2019

2 242 612,– Kč

1[20]

2 242 612,– Kč

NG 2205/2018

19. 11. 2018

3 563 512,– Kč

1[21]

3 563 512,– Kč

NG 162/2019

28. 12. 2018

3 390 532,– Kč

1

3 390 532,– Kč

NG 1521/2020

9. 9. 2020

1 922 400,– Kč

1

1 922 400,– Kč

Obj. 177/2019

Akceptace nabídky

11. 1. 2019[22]

3 390 532,– Kč

1

3 390 532,– Kč

NG 343/2019

26. 2. 2019

3 296 382,– Kč

1

3 296 382,– Kč

NG 406/2019

21. 3. 2019

2 908 263,– Kč

1

2 908 263,– Kč

NG 502/2019

26. 3. 2019

2 920 513,– Kč

1

2 920 513,– Kč

NG 1412/2019

21. 8. 2019

2 697 512,– Kč

1

2 697 512,– Kč

85. Z výše uvedeného vyplývá, že u většiny v tabulce uvedených veřejných zakázek přesahuje jejich předpokládaná hodnota hranici 2 000 000 Kč bez DPH, a tedy se v jejich případě nejedná o veřejné zakázky malého rozsahu, ale o podlimitní veřejné zakázky. Výjimku tvoří smlouva č. j. NG 1521/2020, u které Úřad dospěl k závěru, že předpokládaná hodnota dotčené smlouvy (veřejné zakázky) nedosahuje finančního limitu zakládajícího povinnost zadavatele postupovat v zadávacím řízení.

86. U těch v tabulce uvedených veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje hranici 2 000 000 Kč bez DPH, Úřad shledává, že obviněný v souvislosti s pořizováním externích právních služeb v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, když nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona. Ve vztahu ke každé z těchto veřejných zakázek byl totiž obviněný povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. zakázku zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít rámcovou dohodu nebo zavést dynamický nákupní systém a následně zadávat veřejné zakázky v jejich rámci). Vzhledem k tomu, že obviněný tak neučinil, a tento postup tedy mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě postupu dle zákona mohl obviněný obdržet od jiného dodavatele výhodnější nabídku, není pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

87. K tomu Úřad dále uvádí, že postup obviněného spočívající v pořizování externích právních služeb v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (pořizování daných služeb dle aktuální potřeby bez provedení zadávacího řízení), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (pořizování předmětných právních služeb bez provedení zadávacího řízení), blízkou souvislostí časovou (v období od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019, kdy odstup mezi jednotlivými po sobě následujícími útoky se pohybuje v řádech týdnů/měsíců) a souvislostí v předmětu útoku (opakované pořizování předmětných služeb, tj. zadávání veřejných zakázek na služby bez provedení zadávacího řízení), pročež tedy postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.

88. Vzhledem ke skutečnosti, že obviněný ve svých námitkách tvrdí, že mu není zřejmé, jakým způsobem Úřad dospěl při výpočtu předpokládané hodnoty k částce ve výši 3 390 532,– Kč v případě objednávky 177/2019 a k částce ve výši 2 697 512,– Kč v případě smlouvy NG 1412/2019, Úřad opětovně konstatuje následující. V případě objednávky 177/2019 je pro výpočet předpokládané hodnoty relevantní datum 11. 1. 2019, tj. datum, kdy došlo k akceptaci nabídky, neboť tímto dnem došlo v souladu s občanským zákoníkem k uzavření smlouvy. Úřad pak pro účely stanovení předpokládané hodnoty v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) sečetl částky (bez DPH), které obviněný uhradil za právní služby za 12 měsíců předcházejících tomuto datu (bylo-li datum uzavření smlouvy, resp. zadání veřejné zakázky 11. 1. 2019, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky Úřad sečetl všechny platby uhrazené za právní služby v období od 11. 1. 2018 do 10. 1. 2019).[23] Stejně pak Úřad postupoval v případě smlouvy NG 1412/2019, kdy k jejímu uzavření došlo dne 21. 8. 2019, přičemž Úřad tedy sečetl částky (bez DPH), které obviněný uhradil za právní služby za 12 měsíců předcházejících tomuto datu (tj. všechny platby uhrazené za právní služby v období od 21. 8. 2018 do 20. 8. 2019).

89. Pouze pro úplnost se Úřad vyjadřuje i k tvrzení obviněného, že v současné době existuje snaha zákonodárce vyjmout právní služby v podlimitním režimu z povinnosti zadávat takovéto právní služby v zadávacím řízení dle zákona. Úřad poznamenává, že pozměňovací návrh č. 1465 ze dne 25. 10. 2022, o který obviněný své tvrzení opírá, nebyl přijat a zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, žádným způsobem nerozšiřuje okruh podlimitních veřejných zakázek, u kterých není stanovena povinnost realizovat zadávací řízení, ve vztahu k dalším typům právních služeb. Tvrzení obviněného je tak třeba pokládat za irelevantní.

90. S ohledem tedy na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

91. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

92. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

93. Podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby.

94. Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

95. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

96. Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

97. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 31. 10. 2019, kdy obviněný v rámci šetřeného období uzavřel poslední smlouvu na poskytování externích právních služeb, resp. zadal veřejnou zakázku, přičemž nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona.

98. Z výše uvedeného tak vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k projednávanému přestupku, resp. pokračování v přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

99. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

100. Úřad uvádí, že za pokračování v přestupku uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 289 190,– Kč (10 % z celkové ceny plnění pořízeného v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 nezákonně postupem mimo zadávací řízení ve výši 2 891 900,– Kč vč. DPH).

101. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti pokračování v přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

102. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

103. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

104. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a přihlédnutí k výše uvedenému uvádí Úřad následující.

105. Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Nezákonným zadáním veřejné zakázky mimo zadávací řízení dochází k vyloučení jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona.

106. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 2 odst. 3 zákona spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

107. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

108. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl též k době, která uplynula od pokračování v přes­tupku, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“. Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí uplynuly od spáchání posledního dílčího útoku pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí více než 3 roky, zohlednil Úřad tuto skutečnost při zvažování výše pokuty ve prospěch obviněného.

109. Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty, Úřad v šetřeném případě neshledal.

110. Úřad konstatuje, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

111. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení, zda není pro zadavatele pozdější právní úprava obsažená v novele zákona účinné k 16. 7. 2023 (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů) příznivější než právní úprava obsažená ve znění zákona účinném v době spáchání přestupku [ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 31. 10. 2019].

112. Úřad k předmětné věci sděluje, že při posouzení relevantních skutečností případu, tj. všech okolností odpovědnosti obviněného za přestupek, postupoval podle právních předpisů účinných ke dni spáchání přestupku, neboť, po srovnání obou právních úprav a možností jejich aplikace, dospěl k závěru, že novější právní úprava není pro zadavatele příznivější.

113. Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

114. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).« Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

115. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalším přestupkem obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

116. Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu s přestupkem, který obviněný spáchal dne 27. 1. 2020, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0515/2023 příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-30212/2023/500 ze dne 14. 8. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 40 000,– Kč.

117. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

118. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému souhrnný trest za projednávaný přestupek a přestupek uvedený v bodu 116 odůvodnění tohoto rozhodnutí a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku uvedeného v bodu 116 odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jež je s projednávaným přestupkem v souběhu. Při určení výše pokuty tedy Úřad zohlednil i pokutu uloženou za přestupek, který je s projednávaným přestupkem v souběhu.

119. Při určení výše pokuty Úřad též přihlédl k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařily“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z výroční zprávy obviněného za rok 2022[24] vyplývá, že obviněný dosáhl celkového hospodářského výsledku ve výši 1 658 092 Kč, přičemž v roce 2022 dosáhl obviněný vlastních výnosů ve výši 56 750 799 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

120. V souvislosti s právě uvedeným Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

121. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

122. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754–17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

123. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

124. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

125. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

126. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

127. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

128. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19–24825621/0710, variabilní symbol 2023000459.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Mgr. Miroslav Kučerka, LL.M., advokát, Národní 416/37, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Z přechodných ustanovení novely zákona účinné k 16. 7. 2023 (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů) vyplývá, že zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 134/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

S ohledem na právě uvedené Úřad ve správním řízení postupuje dle právních předpisů účinných ke dni zahájení správního řízení, samozřejmě, jelikož jde o řízení o přestupku, se zohledněním případné pozdější příznivější právní úpravy ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod.

[2] V době uzavření smlouvy se sídlem Dejvická 306/9, 160 00 Praha

[3] Do 1. 11. 2020 vystupující pod obchodní firmou Karo, Lašmanský & Partners s.r.o., advokátní kancelář

[4] Do 26. 4. 2022 se sídlem Rybná 682/14, 110 05 Praha 1 – Staré Město

[5] V době uzavření smlouvy se sídlem Petrská 1136/12, 110 00 Praha

[6] Dne 1. 1. 2021 došlo ke vzniku právnické osoby (jako společníci jsou uvedeni advokáti z předmětného sdružení advokátů) vystupující pod obchodní firmou ŠTAIDL LEŠKA ADVOKÁTI s. r. o., IČO 09777873

[7] Pro úplnost Úřad poznamenává, že v předmětném období byla uzavřena i „Příkazní smlouva k administraci zadávacího řízení veřejné zakázky“ č. j. NG 2393/2018 uzavřená dne 7. 1. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě v předmětném období nebyly uhrazeny žádné právní služby z důvodu nerealizace veřejné zakázky, k jejíž administraci byla smlouva uzavřena.

[8] Kontrolní zjištění ve znění úpravy provedené na základě vyřízení námitek ze dne 3. 7. 2023.

[9] Pro úplnost Úřad poznamenává, že v předmětném období byla uzavřena i „Příkazní smlouva k administraci zadávacího řízení veřejné zakázky“ č. j. NG 2393/2018 uzavřená dne 7. 1. 2019 s advokátní kanceláří Koutník & Partner, na jejímž základě v předmětném období nebyly uhrazeny žádné právní služby z důvodu nerealizace veřejné zakázky, k jejíž administraci byla smlouva uzavřena.

[10] Další smlouvy na poskytování právních služeb, které byly uzavřeny před 1. 1. 2018 a u nichž došlo k úhradám ve shora uvedeném období, nicméně u nich bylo prokázáno naplnění výjimky dle § 29 písm. k) zákona, zde Úřad již neuvádí, neboť nejsou pro posouzení věci relevantní.

[11] Blíže se k aplikaci výjimky dle § 29 písm. k) Úřad vyjadřuje v bodě 52 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[12] Do stejné kategorie řadí obviněný i „Smlouvu o poskytnutí právních služeb“ č. j. NG 1521/2020 uzavřenou dne 9. 9. 2020 se společností KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Klimentská 2062/6, 110 00 Praha 1, nicméně vzhledem k tomu, že v souvislosti s touto smlouvou Úřad neshledal spáchání přestupku, Úřad nepovažoval vzhledem k procesní ekonomii za nutné se k této smlouvě blíže vyjadřovat.

[13] u této smlouvy Úřad došel v rámci kontrolních zjištění k závěru, že se nejedná o smlouvu na právní služby, pozn. Úřadu

[14] Vzhledem k tomu, že poslední smlouva, která představuje poslední dílčí útok v pokračování v přestupku, za který je obviněný trestán v tomto rozhodnutí, byla uzavřena dne 31. 10. 2019, mají pro výpočet předpokládané hodnoty jednotlivých smluv význam pouze úhrady do tohoto data.

[15] I sám obviněný ve vyjádření ze dne 3. 3. 2023 uvádí, že poptával externě právní služby za účelem zajištění běžné agendy z důvodu nedostatku pracovních kapacit u obviněného.

[16] viz rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 86/2006 ze dne 13. 1. 2011

[17] Úřad zastává názor, že od roku 2011, kdy se takto Nejvyšší správní soud vyjádřil, se věcně nezměnila ve vztahu k posuzované věci ani právní úprava zadávání veřejných zakázek, ani podstata poskytování externích právních služeb.

[18] Veškeré úhrady za právní služby započitatelné do předpokládané hodnoty veřejné zakázky Úřad zpracoval do tabulky obsažené v bodě 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[19] Základní zásady ovládající zadávací řízení se uplatní i v případě, že zadavatel postupuje dle § 31 zákona a plnění poptává jako veřejnou zakázku malého rozsahu.

[20] Doba trvání smluvního vztahu činí 14 měsíců, nicméně Úřad nepřistoupil k úpravě předpokládané hodnoty veřejné zakázky v souladu s § 19 odst. 2 zákona, neboť v předmětné smlouvě byla stanovena celková smluvní cena [nižší než předpokládaná hodnota stanovená podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona] a v takovém případě se § 21 odst. 1 zákona neaplikuje. K úpravě předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 21 zákona blíže bod 48 a násl. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-20468/2023/162, sp.  zn. ÚOHS-R0048/2023/VZ ze dne 6. 6. 2023.

[21] Doba trvání smluvního vztahu činí 13 měsíců, nicméně Úřad nepřistoupil k úpravě předpokládané hodnoty veřejné zakázky v souladu s § 19 odst. 2 zákona, neboť v předmětné smlouvě byla stanovena celková smluvní cena [nižší než předpokládaná hodnota stanovená podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona] a v takovém případě se § 21 odst. 1 zákona neaplikuje.

[22] Smlouva je uzavřena akceptací nabídky, resp. okamžikem, kdy přijetí nabývá účinnosti – srov. § 1745 občanského zákoníku.

[23] Veškeré úhrady za právní služby započitatelné do předpokládané hodnoty veřejné zakázky Úřad zpracoval do tabulky obsažené v bodě 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Partneři: 

MT-Legal Asociace pro veřejné zakázky logo