Knihovna Veřejných Zakázek

K vymáhání odvodu za porušení rozpočtové kázně v případě dotace z unijních zdrojů

Největším strašákem příjemců dotací je pochopitelně hrozba zpětného vymáhání poskytnuté dotace či její části. Před a po poskytnutí dotace může být příjemce vystaven celé řadě kontrol, přičemž zjištění v rámci kterékoli z nich může vést k odepření vyplacení dotace, případně spustit proces vedoucí k jejímu vymáhání. Nicméně zpětné vymáhání poskytnuté dotace není časově neomezeno, a proto je nanejvýš vhodné, aby si příjemce tyto časové hranice dopředu uvědomoval. Byť to nemusí být patrné na první pohled, časové omezení zpětného vymáhání dotace přitom závisí na zdroji poskytnuté dotace Jsou-li zdrojem unijní rozpočty, je tato úprava pro příjemce příznivější.    

Mgr. Martin Látal, advokát MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Materiální změny nabízeného plnění v kontextu rozhodovací praxe ÚOHS

Dle § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), nemůže být nabídka po uplynutí lhůty pro podání nabídek měněna, nestanoví-li ZZVZ jinak, přičemž limity vyplývající z tohoto ustanovení se vztahují rovněž na předmět nabízeného plnění. Nabídka může být doplněna na základě žádosti o objasnění nabídky, nejedná-li se o údaje/doklady, které jsou předmětem hodnocení. Za přípustné objasnění se považuje také oprava položkového rozpočtu, není-li tímto dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení. Cílem tohoto článku je poukázat na hranici mezi přípustnou a nepřípustnou (neboli materiální) změnou nabídky co do předmětu nabízeného plnění ve světle rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“).

Mgr. Milan Friedrich, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Právní mantinely při zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny

Jedním ze základních cílů zadávacího řízení vedeného podle zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZZVZ“), je vybrat dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou při dodržení zadavatelem stanovených kvalitativních parametrů. V zadavatelské praxi se však velmi často stává, že některé z podaných nabídek jsou podány s takovou nabídkovou cenou, která vyvolává reálné obavy zadavatele, zda je možné předmět plnění za danou cenu v požadované kvalitě vůbec realizovat. Právě pro takové situace je v ZZVZ uveden v § 113 institut mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“).

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Fakultativní důvody pro zrušení zadávacího řízení z pohledu zásad zadávání veřejných zakázek

Ačkoliv zákon o zadávání veřejných zakázek definuje situace, v nichž je ponecháno na rozhodnutí zadavatele, zda zadávací řízení zruší nebo v něm bude pokračovat, někteří dodavatelé se snaží takový postup rozporovat s odkazem na zásady zadávání veřejných zakázek. Tento článek se věnuje právě takovým případům a shrnutím postoje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k nim.

Zrušení zadávacího řízení zadavatelem je upraveno především v § 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). V jeho prvním odstavci je upraven obligatorní důvod zrušení zadávacího řízení, v druhém a třetím odstavci jsou uvedeny důvody fakultativní, tedy důvody, kdy je ponecháno na rozhodnutí zadavatele, zda zadávací řízení zruší nebo v něm bude pokračovat. 

Mgr. Zuzana Profousová, právník a specialista zadávání veřejných zakázek, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Odkazy na konkrétní výrobce anebo výrobky v zadávací dokumentaci

Slovy klasika „rozmohl se nám tady takový nešvar“. V zadávacích dokumentacích, nejčastěji v projektové dokumentaci (ať už ve výkazu výměr, technické zprávě anebo i v jednotlivých výkresech), se čas od času objeví označení konkrétního produktu (například konkrétního stavebního materiálu, výrobku či komponenty, tj. například konkrétní kamery anebo jiné komponenty elektroinstalace). U soukromých investic je tento postup zcela v pořádku, kdežto v rovině veřejných zakázek, se to považuje za poměrně zásadní problém.

Platí toto ale skutečně vždy a bez dalšího? Jaké jsou mantinely pro uvedení konkrétních výrobků či odkazů? Na tyto otázky se pokoušíme odpovědět v následujícím textu, a to prostřednictvím výkladu legislativního rámce i analýzou relevantní rozhodovací praxe a judikatury.

Mgr. Jan Surý, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Mgr. Tomáš Machurek, advokát, partner, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář