Knihovna Veřejných Zakázek

Některé dílčí otázky v rámci institutu in-house výjimky

Institut vertikální spolupráce (tzv. in-house zadávání) a praktické otázky s ním spojené jsou dlouhodobě tématem, kterému není, dle mého názoru, věnována pozornost adekvátní významu této výjimky z působnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Tento příspěvek si však neklade za cíl provést vyčerpávající posouzení problematiky in-house, ale spíše upozornit na některé dílčí problémy, u nichž jsem se v poslední době setkal s jejich nesprávným uchopením. 

Mgr. Martin Látal, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Kdy lze zahájit nové zadávací řízení po zrušení zadávacího řízení, v němž není žádný účastník?

Tématem tohoto článku je otázka, kdy lze nejdříve zahájit nové zadávací řízení s obdobným předmětem poté, co bylo původní zadávací řízení zrušeno již v úvodní fázi, tedy předtím, než dodavatelům vznikla účast v zadávacím řízení. Tedy například u otevřeného řízení dříve, než byly podány nabídky, popř. u užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním před podáním žádostí o účast. 

Mgr. Pavel Herman, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?

Nejvyšší soud v minulém roce vydal zajímavý rozsudek v oblasti náhrady škody, který se týká práva veřejného zadávání, resp. oblasti veřejných zakázek.

Jak bude podrobně popsáno níže, houževnatá obrana dodavatele v dané věci přináší určité vyjasnění problematiky odpovědnosti zadavatele při neoprávněném vylučování dodavatelů ze zadávacího řízení v občanskoprávní rovině, tedy při uplatňování nároků dodavatelů mimo zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Mgr. Lenka Lelitovská, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 
JUDr. Petr Novotný, LL.M., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Lze se účinně bránit snahám vybraného dodavatele o vyloučení ze zadávacího řízení, a to bez ztráty jistoty?

Jednou ze základních snah zadavatele v zadávacím řízení je, mimo výběru co nejkvalitnější nabídky za co nejnižší cenu, provést celé zadávací řízení co nejrychleji. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ či „zákon“) oproti svému předchůdci řadu procesů skutečně zjednodušil a zrychlil (zejména možnost pracovat pouze s nabídkou vybraného dodavatele – jak bude uvedeno dále), přesto však zůstává řada institutů, které zpravidla urychlit nelze a které mají v zákoně pevně dané lhůty – např. lhůty pro podání žádosti o vysvětlení, lhůta pro podání nabídek, lhůta pro podání námitek apod.

Mgr. Jan Galář, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

K některým otázkám vztahujícím se k trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži

Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži upravuje ust. § 21 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TOPO“). Jak již název relevantní právní úpravy napovídá, jedná se o trest, který může být uložen toliko právnickým osobám.  Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži může však být uložen pouze za podmínky, dopustila-li se daná právnická osoba trestného činu v souvislosti s uzavíráním smluv na plnění veřejných zakázek nebo s jejich plněním, s účastí v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži.  

JUDr. Hana Randýsková, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář