ÚOHS-S0676/2026/VZ-33989/2026/500

PŘÍKAZ
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• Žatecká teplárenská, a.s., IČO 64650871, se sídlem Žatec 3149, 438 01 Žatec,

při zadávání veřejné zakázky „Odsíření kotlů K1 a K2 ve spol. Žatecké teplárenské, a. s.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 1. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 1. 2024 pod ev. č. Z2024–000295 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 1. 2024 pod ev. č. 9138–2024,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Žatecká teplárenská, a.s., IČO 64650871, se sídlem Žatec 3149, 438 01 Žatec – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Odsíření kotlů K1 a K2 ve spol. Žatecké teplárenské, a. s.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 1. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 1. 2024 pod ev. č. Z2024–000295 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 1. 2024 pod ev. č. 9138–2024, porušil pravidlo upravené § 4 odst. 4 citovaného zákona spočívající v povinnosti dodržovat zákon ve vztahu k zadávané veřejné zakázce, pokud zadavatel zahájí zadávací řízení, i když k tomu není povinen, když jmenovaný obviněný zadávací řízení na výše označenou veřejnou zakázku zahájil, ale nedodržel při jejím zadávání pravidla stanovená citovaným zákonem, a to tak, že nedostál povinnosti stanovené v § 54 citovaného zákona ve vztahu k minimální délce lhůty pro podání nabídek v otevřeném řízení v případě podlimitní veřejné zakázky na stavební práce a dále nedodržel zákaz jednání s účastníkem zadávacího řízení o podané nabídce ve smyslu § 56 odst. 2 citovaného zákona, přičemž tímto jednáním mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, neboť na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 28. 2. 2024 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – HUTNÍ PROJEKT Frýdek Místek a.s., IČO 45193584, se sídlem 28. října 1495, 738 01 Frýdek-Místek.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Žatecká teplárenská, a.s., IČO 64650871, se sídlem Žatec 3149, 438 01 Žatec – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.          K POSTUPU OBVINĚNÉHO

1. Obviněný – Žatecká teplárenská, a.s., IČO 64650871, se sídlem Žatec 3149, 438 01 Žatec (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – dne 3. 1. 2024 odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, a tímto dnem tak bylo dle § 56 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] zahájeno otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Odsíření kotlů K1 a K2 ve spol. Žatecké teplárenské, a. s.“, přičemž dotčené oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 1. 2024 pod ev. č. Z2024–000295 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 1. 2024 pod ev. č. 9138–2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dne 3. 1. 2024 obviněný oslovil 13 potenciálních dodavatelů, kterým zaslal „Výzvu k předložení nabídky na plnění sektorové veřejné zakázky na stavební práce“, která zároveň plní funkci zadávací dokumentace, neboť obsahuje veškeré zadávací podmínky na veřejnou zakázky (dále jako „výzva k podání nabídek“ nebo „zadávací dokumentace“). Ve stejný den obviněný rovněž výzvu k podání nabídek uveřejnil na profilu zadavatele[2].

3. Dle bodu 1.7. zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena obviněným na 80 000 000,– Kč bez DPH.

4. Předmět plnění veřejné zakázky obviněný vymezil v čl. 2 „Vymezení plnění zakázky“ zadávací dokumentace, který mj. stanoví, že cílem realizace díla je zpětný přechod na hnědé uhlí pro kotel K1 a K2 a vybudování technologie odsíření obou kotlů prostřednictvím aditiva, přednostně mletého odsiřovacího vápence.

5. Bod 2.2 „Rozsah plnění zakázky“ zadávací dokumentace vymezuje hlavní technologické celky, které jsou předmětem plnění veřejné zakázky, přičemž bod 2.2.6 zadávací dokumentace stanoví, že »[z]akázka bude provedena v rozsahu dle projektové dokumentace pro provádění stavby s názvem „Odsíření kotlů K1 a K2“, zpracované společností DELAUDA s. r. o., pod č. zakázky 23ZAK638 z 10/2023, dle podmínek a požadavků uvedených v Zadávací dokumentaci a Návrhu textu smlouvy.[3]« (dále rovněž jako „projektová dokumentace“)[4]­. 

6. Dne 28. 2. 2024 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem – HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., IČO 45193584, se sídlem 28. října 1495, 738 01 Frýdek-Místek (dále jen „vybraný dodavatel“ nebo „společnost HP“) – smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

7. Dne 29. 8. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1, kterým došlo k úpravě rozsahu předmětu plnění a úpravě dílčích termínů plnění (dále jako „dodatek č. 1“).

II.       POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 8. 1. 2025 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Stěžovatel v podnětu poukazoval mj. na to, že v průběhu „celé zakázky“ bylo provedeno mnoho změn v dokumentaci.

9. Dne 14. 1. 2025 Úřad odeslal obviněnému výzvu k zaslání vyjádření k tvrzením pisatele podnětu a dokumentace o zadávacím řízení. Dne 21. 1. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného k tvrzením pisatele podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 21. 1. 2025“), ve kterém obviněný mj. konstatuje, že veřejná zakázka byla zadávána jako sektorová veřejná zakázka na stavební práce nedosahující finančního limitu stanoveného ustanovením § 25 zákona pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, přičemž dále poznamenává, že sektorová zakázka byla v souladu se zákonem zadávána mimo zadávací řízení, a proto se na výběrové řízení nevztahuje podstatná část zákona. Obviněný ve svém vyjádření rovněž popisuje průběh zadávacího řízení, přičemž konstatuje, že obdržel pouze jednu nabídku, která překročila předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. S ohledem na právě uvedené obviněný jednal pouze s tímto jedním uchazečem a přistoupil ke snížení rozsahu předmětu díla. Následně byla s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva. V průběhu realizace díla se dle obviněného ukázalo, že je potřeba provést určité změny smlouvy za účelem zajištění bezvadného provozu díla, pročež obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel dodatek č. 1. Obviněný k provedeným změnám ve svém vyjádření ze dne 21. 1. 2025 sdělil, že „[i] když veřejná zakázka nebyla zadána v zadávacím řízení a ustanovení § 222 zákona o veřejných zakázkách se neaplikuje, tak i přesto by změny veřejné zakázky obstály i před pravidly pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, protože výše popsané změny byly vyvolány technickými důvody, popřípadě měly tak nízkou hodnotu, že taková změna nemohla poškodit žádného, ani potenciálního dodavatele či uchazeče o veřejnou zakázku.“.

10. Spolu s vyjádřením obviněného byly Úřadu doručeny rovněž dokumenty vztahující se k veřejné zakázce, nicméně Úřad po jejich předběžném posouzení dospěl k závěru, že se nejedná o kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Součástí těchto dokumentů nebyla zejm. zadávací dokumentace, smlouva ani dodatek č. 1, přičemž obviněný ve svém vyjádření pouze uvedl internetové odkazy, na kterých lze tyto dokumenty dohledat. Dále bylo možné z vyjádření obviněného dovodit, že mezi obviněným a vybraným dodavatelem probíhala jednání v souvislosti se zúžením rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž tato skutečnost rovněž nebyla v předložené dokumentaci zaznamenána.

11. S ohledem na výše uvedené nedostatky předložené dokumentace Úřad vyzval přípisem ze dne 12. 2. 2025 obviněného k zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení, a to včetně veškeré komunikace mezi obviněným a vybraným dodavatelem. V tomto přípise Úřad rovněž obviněnému sdělil svůj předběžný právní názor spočívající v tom, že obviněný za účelem zadání veřejné zakázky zahájil zadávací řízení dle zákona, konkrétně otevřené řízení v souladu s § 56 odst. 1 zákona.

12. Dne 13. 2. 2025 byla Úřadu doručena odpověď obviněného z téhož dne, ve které obviněný sdělil, že s názorem Úřadu souhlasí, nicméně je přesvědčen, že zveřejněním veřejné zakázky ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie podle jeho názoru neztratil charakter sektorového zadavatele. V této souvislosti obviněný poukazuje na to, že „[d]le ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. (…) platí, že sektorový zadavatel postupuje podle tohoto zákona pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti.“

13. Dne 25. 2. 2025 Úřad obviněnému zaslal přípis, ve kterém mj. obviněného upozornil na skutečnost, že odkazuje na § 19 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý zákon“), který byl účinný toliko do 30. 9. 2016. Podle starého zákona platilo, že na sektorového zadavatele se vztahují pouze ustanovení týkající se nadlimitních veřejných zakázek, sektorový zadavatel nezadával podlimitní veřejné zakázky, a pokud by využil v takovém případě starý zákon jako předlohu pro vytvoření soutěžního rámce, pak nebyla dána pravomoc Úřadu takový postup přezkoumávat, neboť sektorový zadavatel byl vyňat z režimu tohoto zákona. Nicméně právní úprava účinná od 1. 10. 2016 přináší odlišné pojetí postavení tzv. „sektorového zadavatele“[5] (blíže viz níže v tomto příkazu).

14. Dne 3. 3. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 3. 3. 2025“), ve kterém se obviněný nejprve obecně vyjádřil k volbě režimu zadání veřejné zakázky, přičemž konstatoval, že jeho záměrem nebylo zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, když tomu odpovídá i výzva k podání nabídek. Obviněný je přesvědčen, že každému potenciálnímu uchazeči muselo být zřejmé, že se jedná o sektorovou zakázku, a žádný z uchazečů tedy nemohl být zkrácen na svých právech v souvislosti s procesem zadání veřejné zakázky. Obviněný Úřadu sdělil, že v projednávaném případě se jednalo o horlivost zaměstnance, který chtěl zakázku udělat co nejvíce transparentní, a došlo tedy k jejímu zveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Obviněný nicméně trvá na tom, že tímto jednáním nechtěl projevit vůli zadat zakázku v zadávacím řízení, přičemž je přesvědčen, že všechny dokumenty související s veřejnou zakázkou tomu nasvědčují. Obviněný je toho názoru, že žádný z uchazečů nebyl znevýhodněn a že interní pravidla pro zadávání zakázek poskytují obdobnou ochranu uchazečům jako zákon.

III.   ZÁVĚRY ÚŘADU

15. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

16. Podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem

a)      Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za provozní jednotky s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek podle § 17 odst. 2 zákona,

b)      Česká národní banka,

c)       státní příspěvková organizace,

d)      územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,

e)       jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

17. Podle § 4 odst. 3 zákona platí, že při zadávání sektorových veřejných zakázek podle § 151 zákona, včetně sektorových koncesí podle § 176 odst. 3 zákona, je zadavatelem také osoba uvedená v § 151 odst. 2 zákona.

18. Podle § 4 odst. 4 zákona platí, že pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.

19. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

20. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

21. Podle § 52 zákona platí, že pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít

a)      zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

b)      druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1. jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,

2. u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3. ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

22. Podle § 54 odst. 1 písm. b) zákona lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení zadavatel stanoví v délce nejméně 20 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení v případě veřejných zakázek na stavební práce.

23. Podle § 54 odst. 4 zákona lhůta podle odstavce 2 může být zkrácena až o 5 pracovních dnů, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 16 pracovních dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení

24. Podle § 56 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.

25. Podle § 56 odst. 2 zákona zadavatel nesmí s účastníky zadávacího řízení o podaných nabídkách jednat.

26. Podle § 57 odst. 1 zákona zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek musí být prodloužena

a)      o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje nebo zadávací podmínky vyžadují ve lhůtě pro podání nabídek předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace; to neplatí v případech podle odstavce 2,

b)      o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2 zákona; to neplatí v případech podle odstavce 2 písm. b).

27. Podle § 57 odst. 2 zákona lhůta pro podání nabídek může být u veřejných zakázek na dodávky nebo veřejných zakázek na služby zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů, jestliže

a)      zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo

b)      naléhavé okolnosti znemožňují použití lhůty podle odstavce 1; naléhavost okolností zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci.

28. Podle § 151 odst. 2 zákona je sektorovou veřejnou zakázkou také veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, pokud

a)      relevantní činnost vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva podle § 152 zákona, nebo

b)      nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv.

29. Podle § 151 odst. 3 zákona se pro účely tohoto zákona dominantním vlivem rozumí případ, kdy jedna osoba přímo nebo nepřímo

a)      drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu jiné osoby,

b)      disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na jiné osobě, nebo

c)       může jmenovat více než polovinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu jiné osoby.

30. Podle § 151 odst. 4 zákona zadavatel postupuje při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, podle části čtvrté, páté, nebo šesté a použije také části první, druhou, desátou až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která je koncesí, zadavatel postupuje podle části osmé.

31. Podle § 158 odst. 1 zákona zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 zákona.

32. Podle § 173 zákona se ustanovení § 222 odst. 9 věta druhá zákona se pro změnu závazku ze smlouvy na sektorovou veřejnou zakázku nepoužije.

33. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

34. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do

a)      Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b)      Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

35. Podle § 212 odst. 5 zákona zadavatel může uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie formuláře i v případech, kdy zákon nestanoví povinnost jejich uveřejnění.

36. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

37. Podle § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „nařízení vlády č. 172/2016 Sb.“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce činí 135 348 000 K­č.[6]

Zjištěné skutečnosti

38. Dne 3. 1. 2024 zadavatel odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek formulář F02 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení, kde v bodu IV.1.1) „Druh řízení“ zvolil otevřené řízení a v bodu IV.2.2) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ uvedl datum 29. 1. 2024 a čas 9:00 hod.

39. V bodu 1. „Identifikační údaje zadavatele“ výzvy k podání nabídek je mj. uvedeno následující: „Žatecká teplárenská, a. s. podnikající v oblasti teplárenství a elektroenergetiky je ve smyslu zákona (…) veřejným zadavatelem (sektorový zadavatel dle § 4 odst. 3 a dle § 151 odst. 2 zákona). V daném případě se jedná [o] sektorovou veřejnou zakázku, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti (dle § 151 odst. 1 zákona). U předmětné zakázky se z pohledu zákona jedná o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku na stavební práce, která je zadávána dle interních předpisů zadavatele a účinnou ke dni zveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení na profilu zadavatele.“

40. Odstavec 2.3.4 zadávací dokumentace pak stanoví, že „[r]ozsah předmětu plnění zakázky, včetně požadavků na termíny plnění, jakost a technické vlastnosti předmětu zakázky, vymezení množství a druhu požadovaných dodávek věcí, prací a služeb a požadovaných standardů je detailně specifikován v Zadávací dokumentaci, v Návrhu textu smlouvy a v projektové dokumentaci pro provádění stavby.“

41. Pravidla pro průběh zadávacího řízení zadavatel vymezil zejména v čl. 5. „Kritérium hodnocení a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace. Konkrétně v bodu 5.2 zadávací dokumentace si zadavatel vyhradil právo toto výběrové řízení zrušit nebo upravit bez udání důvodu. V bodu 5.3 si pak zadavatel vyhradil právo vyhlásit další kolo výběrového řízení. Dle bodu 5.4 si zadavatel rovněž vyhradil právo upravit rozsah předmětu díla (zkrácením rozsahu) před uzavřením smlouvy o dílo s vybraným uchazečem bez udání důvodu.

42. Bod 5.7 zadávací dokumentace stanoví, že „Oznámení o výsledku výběrového řízení budou oznámena na profilu zadavatele. Oznámení o výsledku výběrového řízení se považuje za doručené všem dotčeným účastníkům okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele, proto je nutné, aby každý účastník profil zadavatele sledoval.“

43. Termín a místo podání nabídek zadavatel určil v bodě 6.2 zadávací dokumentace, který stanoví, že nabídky budou přijímány do 29. 1. 2024, 9:00 hodin.

44. Dne 28. 2. 2024 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu, jejíž předmět plnění je dle bodu 1.1. smlouvy vymezen následovně: »Zhotovitel se zavazuje za podmínek stanovených touto smlouvou o dílo (dále jen „smlouva“) na svůj náklad a nebezpečí k provedení díla s názvem: „Odsíření kotlů K1 a K2“ v rozsahu a dle projektové dokumentace pro provádění stavby (dále jen „projekt“) s názvem „Odsíření kotlů K1 a K2“ zpracované společností DELAUDA s. r. o., pod č. zakázky 23ZAK638 z 10/2023 v upraveném rozsahu dle odst. 1.3. Dílo bude dále provedeno dle Zadávací dokumentace objednatele z 12/2023, nabídky zhotovitele č. 24nb018 ze dne 26. 1. 2024 a nabídky č. 24nb01B REVIZE 1 ze dne 15. 2. 2024, upravené dle poníženého předmětu plnění, které jsou závaznými dokumenty této smlouvy, a dle podmínek a požadavků uvedených v této smlouvě.«

45. Bod 1. 3 smlouvy stanoví, že předmětem plnění díla oproti projektové dokumentaci pro provádění stavby není realizace odvodu popelovin za silem přes diskový peletizér a dále trasy na sklad granulí včetně tohoto skladu, zejm. objekty a soubory stavebních objektů a provozních souborů uvedených níže v tomto bodě smlouvy.

46. Cena za provedení díla byla ve smlouvě sjednána ve výši 57 148 656,– Kč bez DPH.

47. Dodatkem č. 1 došlo k úpravě rozsahu předmětu plnění a úpravě dílčích termínů plnění. Cena díla byla navýšena o 12 815 361,–[7] Kč bez DPH, přičemž celková cena za provedení díla ve znění dodatku č. 1 odpovídá částce ve výši 69 964 017,– Kč bez DPH.

Právní posouzení

48. Obviněný v projednávaném případě ve svých vyjádřeních zdůrazňuje, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána jako sektorová veřejná zakázka na stavební práce, přičemž trvá na tom, že jeho záměrem nebylo zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle zákona; je přitom přesvědčen, že tato skutečnost musela být všem potenciálním dodavatelům známá s ohledem na obsah výzvy k podání nabídek, která stanoví, že „[v] daném případě se jedná sektorovou veřejnou zakázku, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti (dle § 151 odst. 1 zákona). U předmětné zakázky se z pohledu zákona jedná o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku na stavební práce, která je zadávána dle interních předpisů zadavatele a účinnou ke dni zveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení na profilu zadavatele.“.

49. Podle § 4 odst. 3 zákona platí, že při zadávání sektorových veřejných zakázek podle § 151 zákona je zadavatelem také osoba uvedená v § 151 odst. 2 zákona, přičemž toto ustanovení stanoví, že sektorovou veřejnou zakázkou je také veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, pokud nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv. Co se rozumí dominantním vlivem ve smyslu zákona, je pak upraveno v § 151 odst. 3 zákona, který stanoví, že dominantním vlivem se rozumí mj. případ, kdy jedna osoba přímo nebo nepřímo drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu jiné osoby.

50. S ohledem na právě uvedené se Úřad úvodem zabýval postavením obviněného jakožto zadavatele a rovněž povahou veřejné zakázky, přičemž zjistil následující skutečnosti.

51. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že obviněný je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je město Žatec, IČO 00265781, se sídlem Nám. Svobody 1, 438 01 Žatec (dále jen „město Žatec“), které je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona. Je tedy zřejmé, že nad obviněným může přímo uplatňovat dominantní vliv veřejný zadavatel, a to město Žatec.

52. Z výpisu z obchodního rejstříku rovněž vyplývá, že předmětem podnikání obviněného je mj. výroba, rozvod, nákup a prodej tepla, teplé užitkové vody a ostatní služby s tím spojené a rovněž výroba elektřiny, k čemuž disponuje příslušnými licencemi[8]. Lze tedy konstatovat, že obviněný vykonává relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. b) a c) zákona. Vzhledem k tomu, že předmětem veřejné zakázky je vybudování technologie odsíření kotlů K1 a K2 za účelem snížení plynných emisí teplárny, lze konstatovat, že šetřená veřejná zakázka je zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti obviněného podle § 153 odst. 1 písm. b) zákona.

53. Aniž by tedy bylo potřeba se pro účely posouzení věci zabývat případným postavením zadavatele coby veřejného zadavatele [dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona], lze uzavřít, že v každém případě byla obviněným zadávána veřejná zakázka při výkonu relevantní činnosti [ať již ve smyslu § 151 odst. 1, nebo § 151 odst. 2 zákona], pročež je třeba na obviněného nahlížet jako na zadavatele. Právě uvedenou skutečnost ostatně nerozporuje ani obviněný ve svých vyjádřeních.

54. Sektorovým veřejným zakázkám je věnována část sedmá zákona, přičemž odstavec 4 ustanovení § 151 zákona označuje relevantní části zákona, které zadavatel využije při zadávání sektorové veřejné zakázky, pokud není v této části stanoveno jinak. Jedná se pouze o rámcovou identifikaci aplikovatelných částí zákona, přičemž zvláštní pravidla (odchylky od obecných postupů) v případě sektorových veřejných zakázek jsou obsažena v § 158 a následujících ustanoveních zákona. Konkrétně ustanovení § 158 zákona obsahuje zvláštní úpravu výjimek pro sektorové veřejné zakázky. Tyto výjimky jsou aplikovatelné bez ohledu na druh zadavatele sektorové veřejné zakázky, a mohou tak být využity jak jinou osobou dle § 151 odst. 2 zákona, tak veřejným zadavatelem při zadávání sektorové veřejné zakázky. Zadavatel je především povinen zadávat v zadávacím řízení pouze nadlimitní sektorové veřejné zakázky. V souladu s ustanovením § 158 odst. 1 zákona tak platí, že zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finančního limitu stanoveného v nařízení vlády č. 172/2016 Sb., tj. zadavatel není povinen postupovat v zadávacím řízení při zadávání podlimitní sektorové veřejné zakázky a sektorové veřejné zakázky malého rozsahu. Vzhledem k tomu, že výjimky jsou v zákoně vždy formulovány jako výjimky z povinnosti zadat zakázku v zadávacím řízení, je zadavatel sektorové veřejné zakázky dle zákona obecně povinen řídit se tímto zákonem, pouze podlimitní sektorové veřejné zakázky a sektorové veřejné zakázky malého rozsahu není povinen zadat v zadávacím řízení.[9] 

55. Úřad v této souvislosti v obecné rovině uvádí, že zadavatel určuje režim veřejné zakázky podle její předpokládané hodnoty, přičemž zákon de facto rozlišuje tři režimy, které jsou určeny hodnotou veřejné zakázky, a to režim veřejné zakázky malého rozsahu (kdy zadávání zakázek v tomto režimu není v zákoně blíže upraveno s ohledem na § 31 zákona, podle kterého zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení), režim podlimitní a režim nadlimitní. O podlimitní veřejnou zakázku se jedná v případě, kdy výše její předpokládané hodnoty je nižší než limity stanovené pro nadlimitní veřejnou zakázku a současně vyšší než hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Podlimitní veřejnou zakázku pak zadavatel dle § 26 zákona zadává v podlimitním režimu (pokud ji zadavatel nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení), přičemž dle § 52 zákona může použít buď zjednodušené podlimitní řízení (s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž přepokládaná hodnota přesáhne 50 000 000,– Kč), nebo druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim (tedy mj. otevřené řízení), přičemž pro tyto druhy zadávacích řízení platí v případě jejich využití pro zadání podlimitní veřejné zakázky v některých aspektech odlišná pravidla. Určení režimu veřejné zakázky je tedy s ohledem na následný průběh zadávacího řízení zcela zásadní, přičemž dle § 24 zákona platí, že zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim. Obdobně nelze mj. s ohledem na zásadu transparentnosti měnit v průběhu zadávacího řízení ani druh zadávacího řízení. Zadavatel tedy nemůže zahájit určitý druh zadávacího řízení a v jeho průběhu pak svévolně začít postupovat podle ustanovení upravujících jiný druh zadávacího řízení, neboť ke každému konkrétnímu druhu zadávacího řízení se váží různá zákonná pravidla.

56. Šetřená veřejná zakázka je veřejnou zakázkou na stavební práce a výše její předpokládané hodnoty činí 80 000 000,– Kč bez DPH. Je tedy zřejmé, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nepřekročila limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce podle § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb. (tento limit činí 135 348 000 Kč). Úřad proto konstatuje, že se jedná o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Skutečnost, že se jedná o podlimitní sektorovou zakázku, vyplývá rovněž z dokumentace o zadávacím řízení, kdy z formuláře, který obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, jednoznačně vyplývá předpokládaná hodnota veřejné zakázky a postavení obviněného jako sektorového zadavatele, přičemž v zadávací dokumentaci obviněný výslovně uvádí, že se jedná o podlimitní sektorovou zakázku na stavební práce. V projednávaném případě byl tedy obviněný jakožto „sektorový zadavatel“ oprávněn využít výjimku upravenou v ustanovení § 158 odst. 1 zákona a nezadávat šetřenou veřejnou zakázku v zadávacím řízení.

57. Nicméně zadavatel má právo zahájit zadávací řízení, i když k tomu ze zákona není povinen, a stejně tak je oprávněn zvolit si pro zadávání veřejné zakázky pravidla odpovídající přísnějšímu režimu. Úřad po posouzení předložených dokumentů a informací z veřejně dostupných zdrojů dospěl k závěru, že obviněný v šetřeném případě v souladu se zákonem výjimku upravenou v § 158 odst. 1 zákona nevyužil, zvolil pro zadání veřejné zakázky podlimitní režim a zadával veřejnou zakázku v zadávacím řízení pro nadlimitní režim ve smyslu § 52 písm. b) zákona (konkrétně v otevřeném řízení), k čemuž Úřad uvádí následující skutečnosti.

58. Zákon spojuje zahájení toho kterého druhu zadávacího řízení s určitým konkrétním postupem zadavatele. Obvykle se jedná o odeslání či uveřejnění dokumentu, jehož minimální náležitosti jsou taktéž vymezeny v příslušných ustanoveních zákona či prováděcího předpisu. V případě otevřeného řízení je úkonem, kterým je řízení zahájeno, dle § 56 odst. 1 zákona odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, přičemž k odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění je zadavatel povinen použít příslušný formulář. Toto ustanovení formuluje povinnost odeslat formulář do Věstníku veřejných zakázek v případě podlimitní veřejné zakázky a do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku. Odesláním příslušného formuláře o zahájení zadávacího řízení je zadávací řízení zahájeno. Dle ustanovení § 212 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn uveřejnit formulář v Úředním věstníku Evropské unie i v případech, kdy mu tak zákon neukládá, tedy u podlimitních veřejných zakázek.

59. V projednávaném případě je z veřejně dostupných zdrojů zřejmé, že obviněný dne 3. 1. 2024 odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení na výše označenou veřejnou zakázku, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno dne 5. 1. 2024 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2024–000295 a dne 8. 1. 2024 v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 9138–2024. Dle ustanovení § 56 odst. 1 zákona platí, že odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona zadavatel zahajuje otevřené řízení, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. S ohledem na právě uvedené Úřad po posouzení předložené dokumentace a veřejně dostupných zdrojů trvá na tom, že obviněný za účelem zadání veřejné zakázky zahájil zadávací řízení dle zákona, konkrétně otevřené řízení v souladu s § 56 odst. 1 zákona, i když k tomu, jak bylo dovozeno výše, nebyl ze zákona povinen. Obviněný nicméně trvá na tom, že zveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení nechtěl projevit vůli zadat veřejnou zakázku, nýbrž chtěl pouze zajistit co největší transparentnost veřejné zakázky, ostatně tomu dle jeho názoru odpovídají i všechny dokumenty s touto veřejnou zakázkou související. Úřad v této souvislosti podotýká, že nevylučuje možnost zveřejnění informací o veřejné zakázce ve Věstníku veřejných zakázek či Úředním věstníku Evropské unie pouze za účelem oslovení širšího okruhu dodavatelů, tj. za účelem zajištění publicity a zvýšení transparentnosti veřejné zakázky, neboť lze usuzovat, že informace uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek (případně v Úředním věstníku Evropské unie) sleduje velké množství dodavatelů a široká veřejnost. Nicméně z těchto informací musí být jasně seznatelné, jaký je jejich smysl a účel. Pokud tedy zadavatel do Věstníku veřejných zakázek a rovněž do Úředního věstníku Evropské unie odešle formulář označený jako oznámení o zahájení zadávacího řízení, s jehož odesláním zákon výslovně spojuje zahájení zadávacího řízení, ale nemá v úmyslu zadávací řízení zahájit, musí být tato skutečnost z informací obsažených ve formuláři jasně seznatelná. Úřad tedy neupírá zadavatelům možnost zveřejnit informace o veřejné zakázce prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek (či Úředního věstníku Evropské unie) pouze za účelem oslovení široké veřejnosti bez vyvolání důsledku spočívajícího v zahájení zadávacího řízení, nicméně za účelem zajištění transparentnosti a právní jistoty je nezbytné, aby byl úmysl zadavatele z těchto informací zcela jednoznačně zřejmý.

60. V projednávaném případě lze z oznámení o zahájení zadávacího řízení seznat, že obviněný zadává veřejnou zakázku jako sektorový zadavatel, že se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce a předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 80 mil. Kč, přičemž na základě těchto skutečností lze sice dovodit, že se jedná o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku, nicméně nelze rozpoznat údajný úmysl obviněného nezahájit zadávací řízení, tj. otevřené řízení dle zákona. Z informací obsažených v oznámení o zahájení zadávacího řízení nelze rozpoznat, že by účel tohoto oznámení měl být toliko informativní, neboť v bodu IV.1.1) „Druh řízení“ oznámení o zahájení zadávacího řízení obviněný provedl výběr konkrétního druhu zadávacího řízení zaškrtnutím příslušného políčka otevřeného řízení, přičemž, jak bylo konstatováno výše, otevřené řízení se dle § 56 odst. 1 zákona zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejněním, a ani na jiném místě není v oznámení o zahájení zadávacího řízení není uvedena informace, která by zahájení zadávacího řízení jakkoliv relativizovala. Úřad je přesvědčen, že uvedené jednoznačně potvrzuje skutečnost, že obviněný za účelem zadání veřejné zakázky zahájil otevřené řízení. V této souvislosti Úřad doplňuje, že ze zadávací dokumentace a v ní specifikovaných zadávacích podmínek lze dovodit, že úmyslem obviněného nebylo zahájit zadávací řízení, když zadávací dokumentaci označuje jako „výzvu k podání nabídek“, zahájené řízení označuje jako „výběrové řízení“, vyhrazuje si právo vyhlásit další kolo výběrového řízení apod. (ostatně tuto skutečnost Úřad zohlednil níže v tomto příkazu jako výrazně polehčující okolnost), nicméně zákon jednoznačně stanoví, že s odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem dle § 212 zákona je spojeno zahájení otevřeného řízení, proto je nutné trvat na tom, že obviněný zadávací řízení zahájil. Takovým náhledem na věc jsou ostatně chráněna práva adresátů informací uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek (Úředním věstníku Evropské unie), kteří mohou oprávněně vycházet z toho, že uveřejněné informace mají ty právní následky, které s nimi platné právo spojuje. Je-li tedy řádně uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení, je třeba mu přiznat právě ten následek, že zadávací řízení bylo skutečně zahájeno. Jakýkoli jiný náhled by byl v rozporu se zásadou transparentnosti a narušoval právní jistotu především dodavatelů, kteří získávají informace o veřejných zakázkách z oficiálních zdrojů.

61. Úřad proto uzavírá, že s ohledem na to, že obviněný dne 3. 1. 2024 odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, čímž předmětné zadávací řízení zahájil, nemůže být v daném případě sporu o jeho povinnosti ve vztahu k předmětné veřejné zakázce dodržovat zákon, a to s ohledem na znění ustanovení § 4 odst. 4 zákona, které stanoví, že pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 (tj. mj. i zadavatel zadávající sektorovou veřejnou zakázku) zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon. Tento odstavec zejména cílí na situace, kdy osoba, která naplňuje definici zadavatele, zahájí zadávací řízení ve vztahu k veřejné zakázce, kterou tento zadavatel nebyl původně vůbec povinen zadat v zadávacím řízení dle zákona (například na situaci, kdy se sektorový zadavatel rozhodne zahájit zadávací řízení za účelem zadání podlimitní veřejné zakázky). Jak bylo konstatováno výše, zadavatel se může dobrovolně rozhodnout, zda bude veřejnou zakázku zadávat podle ustanovení zákona i v případě, že k tomu není povinen. Pokud však zadavatel takové rozhodnutí učiní a veřejnou zakázku, která splňovala parametry např. veřejné zakázky malého rozsahu, zadá v zadávacím řízení pro nadlimitní režim, musí dodržet všechna relevantní pravidla pro takové zadávací řízení. Naopak se nemůže zpětně dovolávat jakýchkoli úlev z těchto pravidel s ohledem na to, že měl možnost postupovat dle mírnější právní úpravy, již však na základě vlastní volby nevyužil.[10] Smyslem citovaného ustanovení je především zajistit právní jistotu a ochranu dodavatelů, kteří na základě zahájeného řízení mohou legitimně očekávat, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky bude dodržovat pravidla pro zvolený druh zadávacího řízení. V okamžiku, kdy je zadavatelem proveden úkon, se kterým zákon spojuje zahájení zadávacího řízení, dochází k aktivaci řady práv a povinností nejen na straně zadavatele, ale i na straně potenciálních dodavatelů, přičemž právě ochrana těchto práv je sledována citovaným ustanovením zákona.

62. Jak je dlouhodobě judikováno, zadávací řízení představuje formalizovaný proces, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům pro konkrétního uchazeče projevujícím se např. i v zamezení získání veřejné zakázky a možnosti jejího plnění (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2015, č. j. 10 As 202/2014 – 42; dále jen „NSS“). Zadavatel je tak povinen v celém průběhu zadávacího řízení postupovat striktně podle požadavků zákona.  Je tedy zřejmé, že postup zadavatele nesmí být v rozporu s právními předpisy, jakožto ani v rozporu se zásadami, na nichž stojí zákon o zadávání veřejných zakázek, přičemž jednou z těchto zásad je zásada transparentnosti. Pokud by tedy bylo ponecháno na čistě subjektivním uvážení zadavatele, zda v případě dobrovolného zahájení zadávacího řízení příslušná ustanovení zákona dodrží či nikoliv, případně která pravidla použije, jednoznačně by takové zadávací řízení bylo možné považovat za nekontrolovatelné a nepřehledné, tedy odporující zásadě transparentnosti. Úřad je proto přesvědčen, že obviněný nemůže zpětně tvrdit, že jeho úmyslem nebylo zahájit zadávací řízení a tím se vyvázat z povinnosti dodržovat příslušná ustanovení zákona. Takový postup by byl jednoznačně v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy, jejímž cílem je mj. zajištění předvídatelnosti a transparentnosti zadávacích řízení. Pokud tedy obviněný v projednávaném případě zahájil zadávací řízení, byl povinen v jeho průběhu dodržovat příslušné povinnosti dle zákona, přičemž těchto povinností se obviněného nemůže zprostit tím, že jeho úmyslem nebylo zadávací řízení zahájit.

63. S ohledem na právě uvedené Úřad dále posuzoval, zda obviněný při zadávání veřejné zakázky dodržel příslušná ustanovení zákona, přičemž zjistil následující skutečnosti.

64. Úřad se nejprve zaměřil na to, zda zadávací podmínky byly obviněným stanoveny v souladu se zákonem, resp. zda obviněným stanovené zadávací podmínky splňují požadavky, které jsou zákonem stanoveny pro otevřené řízení. Zadávací podmínky uvedené v zadávací dokumentaci tvoří ucelený soubor požadavků zadavatele na průběh zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, podmínky pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy. Ve své komplexnosti tak zadávací podmínky představují základ, resp. klíčový zdroj informací pro rozhodování potenciálních dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení.

65. Jednou z významných zadávacích podmínek, která je pro potenciální dodavatele důležitá při úvaze o tom, zda se budou účastnit daného zadávacího řízení, je lhůta pro podání nabídek, přičemž požadavky na její minimální délku jsou u řady druhů zadávacích řízení zákonem stanoveny. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších lhůt, kterou zadavatel ve vztahu k dodavatelům stanovuje při zahájení zadávacího řízení v zadávacích podmínkách. Lze ji definovat jako dobu, kterou zadavatel poskytuje potenciálním dodavatelům pro seznámení se se zadávacími podmínkami a pro přípravu nabídky. Účelem lhůty pro podání nabídek je informovat dodavatele o předmětu veřejné zakázky a umožnit dodavatelům obeznámit se s veškerými povinnostmi a požadavky zadávacího řízení, objektivně se rozhodnout, zda se zadávacího řízení zúčastní, a v konečné fázi sestavit a předložit nabídku splňující veškeré zadavatelovy požadavky. Lhůta pro podání nabídek významně ovlivňuje další průběh zadávacího řízení, neboť od její dostatečné délky se může odvíjet i počet nabídek obdržených zadavatelem v daném zadávacím řízení a také kvalita zpracování nabídek v závislosti na požadavcích zadavatele. Jak bylo dovozeno výše v tomto příkazu, obviněný za účelem zadání veřejné zakázky zahájil otevřené řízení. Minimální délky lhůt pro podání nabídek v otevřeném řízení upravuje ustanovení § 57 zákona, přičemž zájem na dodržování citovaného ustanovení zákona zdůraznil zákonodárce souslovím „na nejméně 30 dnů“, příp. „musí být prodloužena“. Zadavatel tedy musí při stanovení lhůty pro podání nabídek dodržet alespoň její zákonem stanovenou minimální délku. Zákonodárce tedy uložil zadavateli povinnost stanovit lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení v § 57 zákona na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení, kdy v cit. ustanovení rovněž vymezil podmínky pro její prodloužení či zkrácení. V této souvislosti Úřad poukazuje na to, že zákon v § 151 upravujícím sektorové veřejné zakázky ve svém odstavci 4 výslovně stanoví, že zadavatel postupuje při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, podle části čtvrté, páté, nebo šesté a použije také části první, druhou, desátou až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak. Vzhledem k tomu, že zákon v části sedmé upravující sektorové veřejné zakázky neobsahuje zvláštní pravidla pro stanovení lhůt pro podání nabídky v otevřeném řízení, byl obviněný povinen v souladu s výše cit. ustanovením zákona postupovat podle části čtvrté obsahující pravidla pro minimální délky lhůt pro podání nabídek v jednotlivých druzích zadávacích řízení.

66. Nicméně, jak bylo konstatováno výše v tomto příkazu, v projednávaném případě zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku, přičemž ustanovení § 52 zákona stanoví, že pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě však zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona. V ustanovení § 54 zákona je pak obsažena specifická úprava pro lhůty pro podání nabídek, kterou je nutné aplikovat i v projednávaném případě. Dle § 54 odst. 2 písm. b) zákona platí, že lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení zadavatel stanoví v délce nejméně 20 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení v případě veřejných zakázek na stavební práce. Z ustanovení § 54 odst. 4 zákona pak zadavateli plyne možnost zkrátit lhůtu pro podání nabídek až o 5 pracovních dnů, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 16 pracovních dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení. 

67. Obviněný zahájil předmětné zadávací řízení dne 3. 1. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Prvním dnem lhůty pro podání nabídek v šetřeném případě tak byl den následující, tj. 4. 1. 2024. Konec lhůty pro podání nabídek obviněný v zadávací dokumentaci stanovil na 29. 1. 2024 v 9:00 hod. Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, měla být lhůta pro podání nabídek stanovena v délce nejméně 20 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení (Úřad ověřil, zda v předmětném případě nebyla naplněna některá z podmínek zkrácení lhůty pro podání nabídek, avšak žádnou takovou skutečnost neshledal). V šetřeném případě činila lhůta pro podání nabídek 17 (pracovních) dnů a 9 hodin. Na základě právě uvedeného lze učinit dílčí závěr, že obviněný nedostál zákonné povinnosti stanovené v § 54 zákona ve vztahu k minimální délce lhůty pro podání nabídek v otevřeném řízení v případě podlimitní veřejné zakázky na stavební práce.

68. Úřad je přesvědčen, že obviněný porušil i další pravidlo stanovené zákonem pro zadávání veřejné zakázky v otevřeném řízení, konkrétně se jedná o pravidlo upravené v § 56 odst. 2 zákona spočívající v zákazu jednat s účastníky otevřeného řízení o podaných nabídkách, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

69. V bodě 2.2 „Rozsah plnění zakázky“ zadávací dokumentace obviněný vymezil předmět veřejné zakázky jako vybudování odsíření kotlů K1 a K2, přičemž bod 2.2.6 zadávací dokumentace stanovil, že veřejná zakázka bude provedena dle projektové dokumentace, která tvořila přílohu zadávací dokumentace a dle podmínek a požadavků uvedených v zadávací dokumentaci.

70. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel pouze jednu nabídku, a to od společnosti HP ze dne 26. 1. 2024, kdy celková nabídková cena byla stanovena na 89 836 520,19 Kč bez DPH. Je tedy zřejmé, že nabídková cena překročila předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která byla obviněným stanovena na 80 000 000,– Kč bez DPH. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 26. 1. 2024 konstatoval, že vzhledem k tomu, že nabídku podal pouze jeden uchazeč, bylo vedeno dále jednání pouze s tímto uchazečem, přičemž s ohledem na to, že nabídková cena tohoto jediného uchazeče překročila plánovanou i projekčně rozpočtovou finanční výši, přistoupil obviněný ke zúžení rozsahu předmětu díla. Obviněný poukazuje na to, že tuto změnu rozsahu díla před podpisem smlouvy připouštěla zadávací dokumentace v bodě 5.4.

71. Součástí dokumentace o zadávacím řízení je rovněž dokument označený jako „Záznam z jednání vedeného s uchazečem v rámci výběrového řízení pro akci odsíření kotlů K1 a K2, konaného dne 9. 2. 2024“ (dále jen „záznam z jednání“), ze kterého vyplývá, že dne 9. 2. 2024 proběhlo mezi představiteli obviněného a společností HP jednání, na kterém byly projednávány připomínky vznesené uchazečem v daném řízení. Ze záznamu z jednání dále vyplývá, že společnost HP potvrdila zájem setrvat v zadávacím řízení i po snížení rozsahu předmětu díla, přičemž předmětem plnění zakázky oproti projektové dokumentaci pro provádění stavby po úpravě nebyla realizace odvodu popelovin za silem přes diskový peletizér a dále trasy na sklad granulí včetně tohoto skladu. Dále byly na tomto jednání projednány určité výhrady společnosti HP k návrhu smlouvy o dílo. Výsledkem jednání mezi obviněným a společností HP byla shoda na tom, že uchazeč předloží požadované podklady, ve kterých zohlední výsledky tohoto jednání, nejpozději do 15. 2. 2024, tak, aby dne 16. 2. 2024 mohlo být ze strany obviněného dokončeno hodnocení. Konkrétně je v záznamu z jednání stanoveno, že „[u]chazeč do 15. 2. 2024 předloží zadavateli upravenou nabídku na ponížený rozsah předmětu plnění. Po předání upravené nabídky zadavatel provede potřebné úpravy do návrhu smlouvy o dílo a zašle uchazeči k odsouhlasení. Úpravy budou provedeny ve smyslu dohodnutých úprav uvedených v tomto záznamu a na základě poníženého rozsahu předmětu plnění díla.“

72. Následně byla obviněnému doručena revidovaná nabídka společnosti HP ze dne 15. 2. 2024, ve které je mj. stanoveno, že předmět nabídky bude proveden v rozsahu dle projektové dokumentace, podmínek a požadavků uvedených v zadávací dokumentaci, návrhu textu smlouvy a s omezením rozsahu plnění dle záznamu z jednání. Dle přílohy č. 1 této revidované nabídky byla nabídková cena po snížení rozsahu stavby stanovena na částku 57 148 655,90 Kč bez DPH. Z dokumentu „Posouzení a hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru“ je zřejmé, že hodnoticí komise doporučila obviněnému vybrat nabídku společnosti HP s nabídkovou cenou ve výši 57 148 655,90 Kč bez DPH, přičemž tento dokument rovněž obsahuje rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky společnosti HP.

73. S ohledem na výše uvedené skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení Úřad uzavírá, že obviněný v rozporu se zákonem jednal v otevřeném řízení s účastníkem tohoto zadávacího řízení o podané nabídce, ačkoliv ustanovení § 56 odst. 2 zákona výslovně stanoví, že zadavatel nesmí v rámci otevřeného řízení jednat o podaných nabídkách s účastníky tohoto řízení.[11] Na tomto závěru nic nemění ani tvrzení zadavatele, že si možnost upravit rozsah předmětu díla (zkrácením rozsahu) před uzavřením smlouvy o dílo s vybraným uchazečem bez udání důvodu vyhradil již v zadávací dokumentaci, neboť, jak Úřad konstatoval výše, obviněný v projednávaném případě za účelem zadání veřejné zakázky zahájil otevřené řízení (ačkoliv to zřejmě nebyl jeho původní záměr), přičemž byl povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat zákon, a to včetně § 56 odst. 2 zákona.

74. S ohledem na skutečnosti uvedené výše v tomto příkazu Úřad uzavírá, že obviněný v projednávaném případě za účelem zadání veřejné zakázky zahájil otevřené řízení a s ohledem na § 4 odst. 4 zákona byl proto povinen ve vztahu k předmětné veřejné zakázce dodržovat zákon. Nicméně obviněný tuto povinnost dodržet všechna relevantní pravidla upravená v zákoně porušil, když nedostál povinnosti stanovené v § 54 zákona ve vztahu k minimální délce lhůty pro podání nabídek v otevřeném řízení v případě podlimitní veřejné zakázky na stavební práce a dále nedodržel zákaz jednání s účastníkem zadávacího řízení o podané nabídce ve smyslu § 56 odst. 2 zákona. Úřad proto konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, konkrétně nedodržel pravidlo upravené v § 4 odst. 4 zákona, které stanoví, že pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 (tj. mj. i zadavatel sektorové veřejné zakázky) zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.

75. Úřad doplňuje, že k naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce ust. § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. V této souvislosti Úřad odkazuje na ustálenou judikaturu týkající se problematiky potenciality ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky při postupu zadavatele podle zákona. Např. Nejvyšší NSS v rozsudku sp. zn. 9 Afs 78/2012 ze dne 25. 7. 2013 konstatoval, že „[z]e zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“. Úřad dodává, že ačkoliv se popsaný závěr NSS týkal spáchání správního deliktu podle předchozí právní úpravy zadávání veřejných zakázek, je tento plně aplikovatelný i na šetřený případ, neboť znaky skutkové podstaty protiprávního jednání (přestupku) podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona nedoznaly co do svého obsahového významu z hlediska sledované okolnosti žádných koncepčních změn a stále jde o ohrožovací, nikoli poruchový delikt (přestupek).

76. Úřad má za to, že výše popsané jednání obviněného, kterým porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, bylo alespoň potenciálně schopné ovlivnit výběr dodavatele. Nelze totiž vyloučit, že v případě, kdy by obviněný lhůtu pro podání nabídek stanovil v souladu se zákonem [tzn. tak, aby odpovídala 20 pracovním dnům od zahájení zadávacího řízení dle § 54 odst. 2 písm. b) zákona], mohla se informace o tomto zadávacím řízení dostat k dalším potencionálním dodavatelům nebo by potenciální dodavatelé měli více, resp. dostatek času pro vypracování svých nabídek, v důsledku čehož mohl obviněný následně obdržet více nabídek, přičemž některá z nich mohla být výhodnější než nabídka, kterou obviněný obdržel v rámci nezákonně stanovené lhůty pro podání nabídek. Stejně tak v případě, kdy by obviněný namísto nezákonného jednání s vybraným dodavatelem o podané nabídce, přistoupil k zadávání nové veřejné zakázky s podstatně odlišným předmětem plnění, mohl obdržet více nabídek od více potenciálních dodavatelů (ať by již postupoval v zadávacím řízení, jako v šetřeném případě, či by mimo zadávací řízení opět oslovil určitou skupinu dodavatelů), neboť výsledkem tohoto nezákonného jednání bylo především podstatné zúžení rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž za těchto nových podmínek lze uvažovat, že by v novém zadávacím řízení mohl být dán odlišný okruh potenciálních dodavatelů. Úřad tedy uzavírá, že součást skutkové podstaty přestupku v podobě alespoň potencionálního vlivu na výběr dodavatele je v posuzovaném případě jednoznačně naplněna.

77. Dále Úřad konstatuje, že byl naplněn i poslední znak skutkové podstaty přestupku v podobě zadání veřejné zakázky, neboť dne 28. 2. 2024 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky.

78. S ohledem výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

79. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

80. Odpovědnost za přestupek zaniká podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let u přestupků podle § 268 zákona.

81. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

82. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dnem uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, tj. dne 28. 2. 2024. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

83. Ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž obviněnému lze za tento přestupek uložit podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona správní trest pokuty ve výši do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Za přestupek uvedený ve výroku I. tak lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši 6 914 987 Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny veřejné zakázky sjednané ve smlouvě ve výši 69 149 873,76 Kč včetně DPH).[12]

84. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

85. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

86. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

87. V šetřeném případě jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu, když zadavatel, ačkoliv zadávací řízení dle zákona prokazatelně zahájil, porušil pravidlo vyplývající z § 4 odst. 4 zákona spočívající v povinnosti dodržet ve vztahu k zadávané veřejné zakázce všechna relevantní zákonná pravidla, když nedostál povinnosti stanovené v § 54 zákona ve vztahu k minimální délce lhůty pro podání nabídek v otevřeném řízení v případě podlimitní veřejné zakázky na stavební práce a dále nedodržel zákaz jednání s účastníkem zadávacího řízení o podané nabídce ve smyslu § 56 odst. 2 zákona. Úřad je přesvědčen, že pokud by obviněný dodržel zákonná pravidla pro zahájené zadávací řízení, mohlo by dojít k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení. Obviněný obešel zákonem předvídaný postup a v důsledku i zákonem předvídané zajištění náležité hospodářské soutěže pro potenciální dodavatele poptávaného plnění v intencích základních principů vyplývajících z § 6 zákona, čímž mohl narušit i možnost řádného výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky dle zákona. Postupem obviněného tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži a v transparentním nakládání s veřejnými prostředky v rámci zadávání a realizace veřejných zakázek.

88. Pokud pak jde o následky spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, pak Úřad konstatuje, že obviněný v daném případě nezákonným postupem negativně ovlivnil soutěž mezi dodavateli, čímž negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější než nabídka vybraného dodavatele, a tudíž nelze ani vyloučit, že došlo k ovlivnění výběru dodavatele a k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

89. Jako výrazně polehčující okolnost Úřad v projednávaném případě nicméně zohlednil tu skutečnost, že obviněný neměl povinnost zadávací řízení zahájit, neboť jak bylo Úřadem několikrát konstatováno výše v tomto příkazu, šetřená veřejná zakázka představuje sektorovou podlimitní veřejnou zakázku, kterou obviněný nebyl povinen v souladu s § 158 odst. 1 zákona zadat v zadávacím řízení. S ohledem na skutečnost, že u podlimitních sektorových veřejných zakázek zadavatel není povinen postupovat v zadávacím řízení, je v případě podlimitní sektorové zakázky dozor Úřadu vyloučen. Stejně tak nelze podat námitky proti podlimitní sektorové veřejné zakázce, a zadavatel tedy nemusí námitky proti jeho postupu v zadávacím řízení vypořádávat (k tomu blíže § 241 zákona). Stále však platí, že námitky je možno podat s odůvodněním, že se o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku nejedná a zadavatel měl ve skutečnosti postupovat podle zákona. V tomto rozsahu také Úřad může zadání zakázky přezkoumat. Vzhledem k tomu, že sektorová směrnice reguluje pouze nadlimitní sektorové veřejné zakázky, lze konstatovat, že zákonodárce ponechal postup zadavatele v případě podlimitních sektorových veřejných zakázek a sektorových veřejných zakázek malého rozsahu mimo rámec zákona.  Je tedy zřejmé, že postup zadavatele při zadávání podlimitní sektorové veřejné zakázky není tak přísně a formálně regulován jako v případě, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle zákona, pročež pokud by obviněný zadávací řízení nezahájil, nebyl by povinen žádnou z povinností, jejichž porušení Úřad v projednávaném případě konstatoval, dodržet. V této souvislosti Úřad podotýká, že z dokumentace o zadávacím řízení a rovněž z vyjádření obviněného jednoznačně vyplývá, že obviněný neměl v úmyslu zadávací řízení zahájit a zahájil jej v podstatě do jisté míry pouze omylem, čímž na sebe vtáhl zákonné povinnosti pro průběh tohoto zadávacího řízení. Lze tedy konstatovat, že společenská škodlivost projednávaného přestupku je v tomto případě relativně nízká, a to především z důvodu, že povinnosti, které byly obviněným porušeny, nevznikly obviněnému ze zákona, nýbrž jsou odvozeny od rozhodnutí samotného zadavatele podřídit se určitým pravidlům. Jinými slovy, pokud by se zadavatel dobrovolně nerozhodl zahájit zadávací řízení, na které se daná pravidla vztahují, zákonná povinnost by mu vůbec nevznikla. Přičemž lze usuzovat, že záměrem obviněného nebylo se těmto pravidlům podřídit, jedná se spíše o důsledek určitého jednání, který byl obviněným vyvolán do jisté míry omylem. Přes právě uvedené však jednání obviněného znaky společenské nebezpečnosti nese, a to s ohledem na skutečnosti uvedené v bodu 60. i.f. odůvodnění tohoto příkazu; objektem spáchaného přestupku je tak především právní jistota adresátů informací uveřejňovaných ve Věstníku veřejných zakázek, resp. Úředním věstníku Evropské unie.

90. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

91. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022–51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

92. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.

93. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z účetní závěrky obviněného za rok 2024[13] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 dosáhl celkového čistého obratu ve výši 159 100 000,– Kč a výsledku hospodaření za účetní období ve výši 15 737 000,– Kč.[14] Úřad proto konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

94. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

95. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

96. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet místně příslušného Celního Úřadu v Liberci zřízeného u pobočky České národní banky číslo 3754–27727461/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i

Žatecká teplárenská, a.s., Žatec 3149, 438 01 Žatec

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Úřad pro úplnost uvádí, že dne 3. 4. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Úřad je přesvědčen, že tento zákon nepřináší příznivější právní úpravu pro obviněného, a proto byl aplikován zákon ve znění účinném v době spáchání přestupku, tj. ve znění před účinností zákona č. 69/2025 Sb. Nicméně vzhledem k absenci přechodných ustanovení zákona č. 69/2025 Sb. se na postup Úřad v tomto řízení o přestupku použije zákon účinný v době zahájení správního řízení, tj. zákon ve znění zákonné úpravy účinné od 3. 4. 2025.

[2] Dostupné zde: https://www.vhodne-uverejneni.cz/za­kazka/odsireni-kotlu-k1-a-k2-ve-spol-zatecke-teplarenske-a-s

[3] Návrh textu smlouvy o dílo tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace – pozn. Úřadu

[4] Projektová dokumentace pro provádění stavby tvoří přílohu č. 6 zadávací dokumentace

[5] Přičemž dokonce aktuálně účinná právní úprava s tímto termínem ani nepracuje.

[6] Úřad pro úplnost uvádí, že od 1. 1. 2026 byl limit stanovený § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb. snížen na 134 764 000 Kč, přičemž toto snížení limitu není ve prospěch obviněného.

[7] Ačkoliv z příloh dodatku č. 1 vyplývá, že došlo k navýšení ceny díla o 12 815 361,34 Kč bez DPH, je celková cena za provedení díla ve smlouvě zaokrouhlena na celé koruny.

[8] viz výroční zpráva z roku 2024; dostupná na https://www.ztas­.cz/o-spolecnosti/vyrocni-zpravy/

[9] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 158 [Zvláštní ustanovení pro výjimky pro sektorové veřejné zakázky]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1105.

[10] PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336–517X. Jedinou „úlevou“ v tomto smyslu může být zvláštní důvod pro zrušení takového zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. g) zákona, podle kterého může zadavatel (bez dalšího) zrušit zadávací řízení, pokud se jedná o zadávací řízení, které zadavatel zahájil, i když k tomu nebyl povinen.

[11] Jedinou možností, jak lze po jejím podání, resp. po skončení lhůty pro podání nabídek nabídku jakkoli měnit či upravovat, je objasnění či doplnění nabídky ve smyslu § 46 zákona – pozn. Úřadu

[12] Celková cena veřejné zakázky byla ve smlouvě sjednána ve výši 57 148 656,– Kč bez DPH, přičemž po připočtení DPH (12 001 217,76 Kč) vychází celková cena veřejné zakázky na částku ve výši 69 149 873,76 Kč vč. DPH.

[13] Dostupné na https://or.jus­tice.cz/ias/u­i/vypis-sl-firma?subjektId=432716

[14] Úřad konstatuje, že aktuálnější data nemá v době vydání příkazu k dispozici.