ÚOHS-S0255/2026/VZ-19925/2026/500

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 4. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
• navrhovatel – Telesyt, s.r.o., IČO 27707440, se sídlem V zářezu 902/4, 158 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 1. 2026 Mgr. Davidem Frankem, advokátem, ev. č. ČAK 11280, se sídlem Bartošova 1750/17, 750 02 Přerov,
• vybraný dodavatel – ALTRON, a.s., IČO 64948251, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 2. 2026 Felix a spol. advokátní kanceláří, s.r.o., IČO 27614832, se sídlem U Nikolajky 833/5, 150 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Opravy a udržování LRNS – záložní zdroje energií“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025–024886, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007–2025, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Telesyt, s.r.o., IČO 27707440, se sídlem V zářezu 902/4, 158 00 Praha – ze dne 10. 4. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Opravy a udržování LRNS – záložní zdroje energií“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025–024886, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007–2025, ve znění pozdější opravy, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.          PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 5. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Opravy a udržování LRNS – záložní zdroje energií“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025–024886, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007–2025, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle úvodu Zadávací dokumentace ze dne 5. 5. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) se v případě veřejné zakázky jedná o zakázku na služby zadávanou podle pravidel v nadlimitním režimu. Podle dokumentu Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky ze dne 5. 5. 2025 činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky výši 75 207 000 Kč bez DPH.

3. Podle čl. 1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky provádění pravidelných zákonných revizí, pravidelných preventivních údržeb, profylaktických prohlídek, zátěžových testů, defektací a následné odstraňování závad leteckých pozemních zařízení pro zadavatele v souladu s platnou technickou dokumentací výrobce náhradních zdrojů elektrických zařízení.

4. Lhůta pro podání nabídek byla v čl. 11 zadávací dokumentace stanovena do 9. 6. 2025 do 10:00 hodin. Zadavatel obdržel v uvedené lhůtě celkem 4 nabídky, mj. i nabídku dodavatele Telesyt, s.r.o., IČO 27707440, se sídlem V zářezu 902/4, 158 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 1. 2026 Mgr. Davidem Frankem, advokátem, ev. č. ČAK 11280, se sídlem Bartošova 1750/17, 750 02 Přerov (dále jen „navrhovatel“) a nabídku dodavatele ALTRON, a.s., IČO 64948251, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 2. 2026 Felix a spol. advokátní kanceláří, s.r.o., IČO 27614832, se sídlem U Nikolajky 833/5, 150 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

5. Dne 10. 12. 2025 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „rozhodnutí a oznámení o výběru“), jímž informoval o výběru vybraného dodavatele. Proti rozhodnutí a oznámení o výběru podal navrhovatel dne 23. 12. 2025 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 1. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel dne 6. 1. 2026, zadavatel námitky navrhovatele odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 15. 1. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „původní návrh“), o němž bylo u Úřadu vedeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0042/2026/VZ. Rozhodnutím ze dne 3. 3. 2026 Úřad v citovaném správním řízení rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitce navrhovatele, čímž se odůvodnění rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Jako opatření k nápravě tohoto nezákonného postupu zadavatele Úřad rozhodnutím ze dne 3. 3. 2026 zrušil rozhodnutí o námitkách, kdy zde ve smyslu § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí ze dne 3. 3. 2026, tj. v daném případě dne 20. 3. 2026, byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Zadavatel v reakci na to rozhodnutím o námitkách ze dne 1. 4. 2026 (dále jen „nové rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele opětovně odmítl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v novém rozhodnutí o námitkách, podal dne 10. 4. 2026 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 10. 4. 2026.

II.       OBSAH NÁVRHU

7. Navrhovatel svým návrhem brojí proti rozhodnutí a oznámení o výběru společně s navazujícím novým rozhodnutím o námitkách.

8. Navrhovatel předně podotkl, že nové rozhodnutí o námitkách nebylo doručeno jeho právnímu zástupci, tedy že jej převzal pouze navrhovatel, pročež předmětné namítá jako procesní pochybení zadavatele.

9. Navrhovatel namítá, že zadavatel sice v novém rozhodnutí o námitkách rozšířil rekapitulaci postupu podle § 113 a § 46 zákona, avšak klíčové rozpory a otázky transparentnosti a přezkoumatelnosti hodnocení zadavatel dle něj nepřeklenul. Navrhovatel brojí proti porušení zásad uvedených v § 6 zákona, a to zásady transparentnosti a rovného zacházení, ve spojení s § 113 a § 46 zákona. K tomu dodal, že netvrdí, že Úřad má nahrazovat odborné uvážení komise nebo hodnotit cenotvorbu dodavatelů, ale má ověřit, zda zadavatel provedl hodnocení v souladu se zadávací dokumentací a zda jsou jeho závěry přezkoumatelné a nejsou zatíženy vnitřním rozporem.

10. Podle navrhovatele, je-li roční hodnocená částka vybraného dodavatele ve výši 9 466 Kč bez DPH výsledkem tabulky č. 2 při jednotkových cenách v řádu desítek korun, je třeba, aby zadavatel přezkoumatelně doložil, jak ověřoval realizovatelnost takto oceněných úkonů při samostatných objednávkách. Rovněž pak, jak dospěl k závěru, že není dán důvod pro vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona, resp. že cena není dosahována na úkor dodržování právních povinností ve smyslu § 113 odst. 6 zákona. Věc nelze podle navrhovatele odbýt pouhou tezí, že zadavatel nese obchodní riziko nízké ceny.

11. Nové rozhodnutí o námitkách dle něj vychází z toho, že vybraný dodavatel vysvětlil mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále jen „MNNC“) mj. argumentem, že revize dle tabulky č. 2 budou prováděny při jiné plánované práci a tím se eliminují některé náklady, zejm. cestovní, a že dodavatel disponuje robustním zázemím. Podle navrhovatele však takové vysvětlení stojí na principu kombinovaného plnění v souběhu s jinými zásahy, což je dle něj v rozporu s tvrzením vybraného dodavatele, které vyjádřil v odpovědi na žádost zadavatele dle § 46 zákona. Zde potvrdil, že tabulka č. 2 obstojí samostatně i při objednání jediné služby a že tedy v takovém případě bude fakturována pouze příslušná položka tabulky č. 2. Navrhovatel má za to, že zadavatel tento rozpor v rámci vypořádání námitek vůbec neřešil. Podle navrhovatele, má-li tabulka č. 2 obstát samostatně, nelze realizovatelnost plnění založit pouze na tom, že se úkony provedou při jiné práci, bez přezkoumatelného vysvětlení, jak bude dodavatel postupovat, když zadavatel objedná právě jednu samostatnou službu.

12. Navrhovatel trvá na tom, že v šetřené věci nelze přezkum redukovat na formální potvrzení kroků dle § 113 odst. 4 zákona. V situaci, kdy sám zadavatel ověřoval samostatnou objednatelnost a fakturaci jediné služby z tabulky č. 2, zatímco realizovatelnost ceny obhajuje vybraný dodavatel souběžným plněním, musí být dle navrhovatele daný rozpor přezkoumatelně vyřešen, neboť bez toho nelze považovat postup zadavatele za transparentní a zákonný.

13. Navrhovatel shrnul, že s ohledem na výše uvedené se důvodně domnívá, že nízké ocenění tabulky č. 2 může v praxi působit jako vstupní nástroj k získání zakázky, zatímco ekonomika plnění se bude reálně opírat o jiné složky ceníku, které se do hodnocení nepromítly. Navrhovatel sdělil, že se nejedná o tvrzení úmyslu jako faktu, nýbrž o závěr vyplývající z kombinace extrémně nízkých pevných sazeb tabulky č. 2 a současně z existence dalších, nehodnocených, složek ceníku a argumentace vybraného dodavatele založené na souběhu plnění. Zadavatel tak dle něj nemůže rezignovat na přezkoumatelné ověření realizovatelnosti tabulky č. 2 při samostatných objednávkách a na přezkoumatelný závěr o MNNC.

14. Navrhovatel sdělil, že netvrdí porušování pracovněprávních předpisů jako hotový závěr, ale že při jednotkových cenách v řádu desítek korun tato otázka objektivně vzniká a že zadavatel měl přezkoumatelně ověřit, že realizovatelnost plnění nestojí na porušování povinností, zejména má-li být služba samostatně objednána a fakturována.

15. Závěrem uvedl, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky v kombinaci s konkrétní konstrukcí hodnocení a s roční hodnocenou částkou 9 466 Kč bez DPH představuje další racionální indicii, že bylo třeba prohloubeného a přezkoumatelného ověření realizovatelnosti plnění a konzistence hodnocení, nikoli pouhého odkazu na akceptaci rizika nízké ceny.

16. Navrhovatel žádá, aby Úřad zrušil rozhodnutí a oznámení o výběru a uložil zadavateli nápravné opatření spočívající v novém posouzení a hodnocení nabídek, zejména v přezkoumatelném posouzení MNNC a v odstranění rozporu mezi odůvodněním založeným na kombinovaném plnění v souběhu s jinými zásahy a potvrzenou možností samostatného objednání jednotlivých služeb a jejich fakturace dle tabulky č. 2. Subsidiárně navrhovatel navrhuje zrušit nové rozhodnutí o námitkách.

III.   PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 10. 4. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

18. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 13. 4. 2026.

20. Usnesením ze dne 13. 4. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými ú­kony.

21. Dne 16. 4. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele ze dne 15. 4. 2026 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

22. Zadavatel je přesvědčen o nedůvodnosti návrhu navrhovatele.

23. Zadavatel předně sdělil, že byl vázán námitkami, které byly podány výhradně navrhovatelem a nikoli jeho právním zástupcem. Při jejich vyřízení tedy dle svého přesvědčení postupoval v souladu s § 245 odst. 1 zákona, podle kterého zadavatel odesílá rozhodnutí o námitkách stěžovateli.

24. Zadavatel zopakoval dotčené části odpovědí vybraného dodavatele, k nimž uvedl, že z pouhého sdělení vybraného dodavatele ohledně jeho zkušeností s prováděním revizních výkonů společně s dalšími pracemi nelze apriori vyvozovat, že se tento jeho předpoklad projevil i v jeho nabídkových cenách. To, že vybraný dodavatel má výrazně nižší nabídkové ceny, nemusí být podle zadavatele výsledkem pouze kombinovaně spočtených cen, ale může být způsobeno řadou dalších důvodů. Podle zadavatele se zde nabízí např. cílená obchodní konkurenční taktika či vědomé podstřelení nabídkových cen za účelem získávání referencí pro potenciální budoucí zadávací řízení. Zadavatel doplnil, že eliminaci nákladů vybraný dodavatel vztahuje toliko na cestovní náklady uvedené v tabulce č. 3, které nebyly předmětem hodnocení, a že jejich případná eliminace by tak neměla dopad na cenotvorbu v tabulce č. 2.

25. Zadavatel dále uvedl, že vybraný dodavatel ve své odpovědi na dotaz dle § 46 odst. 1 zákona rozptýlil veškeré pochybnosti o možném kombinovaném nastavení své cenotvorby. Explicitně zde potvrdil, že cenotvorbu nastavil tak, aby pokrývala veškeré alternativy pro objednání jedné služby nebo vícero služeb najednou a že pokud zadavatel objedná jen jednu konkrétní službu dle tabulky č. 2, aniž by měl zájem na současném provádění vícero služeb najednou, proběhne fakturace skutečně jen té jedné objednané služby. Zadavatel toto potvrzení považuje za klíčové a domnívá se, že pokud by údajné kombinované plnění bylo skutečně příčinou nízkých cen, vybraný dodavatel by jej v tomto smyslu jistě informoval. Na základě dané odpovědi vybraného dodavatele považuje zadavatel za očividné, že odůvodnění MNNC vybraného dodavatele na principu kombinovaného plnění nestojí, nýbrž jej vylučuje.

26. Zadavatel konstatoval, že jelikož je předmětné popsáno i v novém rozhodnutí o námitkách, považuje argumentaci navrhovatele za lichou. Z vyjádření vybraného dodavatele podle zadavatele plyne, že realizovatelnost plnění na kombinovaném principu nestojí a při objednání jedné služby bude skutečně prováděna i fakturována jen tato jedna služba. Zadavatel nevnímá jakýkoli rozpor mezi odůvodněním MNNC vybraného dodavatele a jeho odpovědí na dotaz dle § 46 zákona. Zadavatel též zdůraznil, že od vybraného dodavatele obdržel zdůvodnění MNNC i v souladu s § 113 odst. 5 zákona a že toto odůvodnění detailně rozepsal v novém rozhodnutí o námitkách. Zadavatel odmítá, že by rezignoval na přezkoumatelné ověření realizovatelnosti tabulky č. 2 při samostatných objednávkách a na přezkoumatelný závěr o MNNC. Zadavatel s ohledem na obdržené nabídky a odpovědi účastníků zadávacího řízení považuje všechny podané nabídky za realizovatelné, vzájemně porovnatelné a učiněné v souladu se zadávací dokumentací.

27. Zadavatel je přesvědčen, že postupoval v souladu se závěry rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 3. 2026, když doplnil odůvodnění v rámci nového rozhodnutí o námitkách tak, aby konkrétně a podrobně reagoval na všechny argumenty a vznesené pochybnosti navrhovatele související s důvody pro nenaplnění podmínek pro vyloučení vybraného dodavatele v souvislosti s existencí MNNC v jeho nabídce. Zadavatel uvedl, že postupoval dle § 113 zákona, když od vybraného dodavatele obdržel potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona a odůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákona. Následně obdržel vysvětlení na svou žádost dle § 46 odst. 1 zákona. Neshledal v nich přitom vnitřní rozpor či naplnění důvodu pro aplikaci postupu dle § 113 odst. 6 zákona. Je rovněž přesvědčen, že vše v nezbytném rozsahu zaznamenal v rozhodnutí a oznámení o výběru a v novém rozhodnutí o námitkách tak, aby bylo možné ověřit jeho postup ve vztahu k § 113 zákona.

Další průběh správního řízení

28. Dne 20. 4. 2026 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž zamítl žádost navrhovatele ze dne 10. 4. 2026, kterou učinil součástí návrhu, o nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.

29. Dne 28. 4. 2026 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

30. Vybraný dodavatel je přesvědčen o nedůvodnosti návrhu navrhovatele a navrhuje, aby jej Úřad zamítl. Vybraný dodavatel předně zrekapituloval dosavadní průběh zadávacího řízení na veřejnou zakázku, kde mj. uvedl, že na výzvu zadavatele podrobně objasnil svou cenotvorbu a důvody, jež mu umožňují učinit danou nabídku, aniž by byla jakkoli ohrožena kvalita a řádnost nabízených služeb. Sdělil, že součástí svého vyjádření učinil i potvrzení skutečností vyžadovaných ustanovením § 113 odst. 4 zákona. Současně připomněl, že v dalším průběhu zadávacího řízení potvrdil, že svou cenotvorbu nastavil tak, aby pokrývala veškeré, mj. i zadavatelem zmiňované alternativy pro objednání jedné služby nebo vícero služeb najednou a že vždy v souladu s podanou nabídkou poskytne zadavateli takové plnění, které bude korespondovat s objednávkou zadavatele. Tj. jak např. kombinaci vícero služeb, tak jen jednu konkrétně poptanou a objednanou službu. Vybraný dodavatel akcentoval, že Úřad v rozhodnutí ze dne 3. 3. 2026 pouze shledal, že zadavatel rozhodnutí o námitkách zatížil vadou nepřezkoumatelnosti z důvodu, že navrhovatele neseznámil s argumentací vybraného dodavatele ohledně objasnění MNNC. Zadavatel pak dle něj v novém rozhodnutí o námitkách podrobně navrhovateli sdělil své úvahy a postupy, kterými se s námitkami vypořádal, přičemž mu mj. podrobně objasnil konkrétní argumentaci ohledně MNNC.

31. Zadavatel dle vybraného dodavatele postupoval v souladu s § 113 zákona, když na základě úvah o MNNC od vybraného dodavatele vyžádal její zdůvodnění, přičemž obdržel potvrzení dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona i odůvodnění dle § 113 odst. 5 zákona a neshledal žádný důvod pro jeho obligatorní vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona. Vybraný dodavatel poznamenal, že nad rámec zákonného minima zadavatel následně oslovil všechny účastníky zadávacího řízení podle § 46 zákona se stejnými dotazy k tabulce č. 2 a k samostatné objednatelnosti jednotlivých služeb. Vybraný dodavatel uvedl, že výslovně potvrdil, že jeho cenotvorba pokrývá jak variantu souběžného plnění více služeb, tak variantu samostatné objednávky jediné služby, a že v takovém případě bude fakturována právě jen tato služba. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že návrh nestaví na existenci jakéhokoli zákonného důvodu jeho vyloučení, ale na nesouladu s nízkou cenovou hladinou a na snaze přenést na Úřad hodnocení obchodního rizika, které zákon ponechává zadavateli. Podstata návrhu dle vybraného dodavatele spočívá v tom, že navrhovatel nesouhlasí s tím, že zadavatel akceptoval nízkou cenu vybraného dodavatele, což však dle něj k důvodnosti návrhu nepostačuje. Podle vybraného dodavatele je s ohledem na závěry stávající rozhodovací praxe a na postup zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku zavádějící tvrzení navrhovatele, že zadavatel údajný rozpor neprověřil. Učinil tak dle něj prostřednictvím postupu dle § 46 zákona a je přesvědčen, že na položené otázky v potřebné šíři zodpověděl. Podle vybraného dodavatele tvrzený rozpor mezi vysvětlením MNNC a odpovědí na dotaz dle § 46 zákona neexistuje. První dle něj popise běžný provozní model a ekonomické pozadí cenotvorby, druhé pak potvrzuje, že nabídka je nastavena tak, aby obstála i tehdy, bude-li objednána jen jedna samostatná služba. Běžná provozní praxe dle něj tedy vysvětluje hospodárnost a efektivitu modelu, avšak nevylučuje schopnost samostatného plnění. Navrhovatel dle něj z provozní zkušenosti nesprávně dovozuje jediný a nezbytný kalkulační předpoklad nabídky. Návrh navrhovatele dle vybraného dodavatele stojí na uměle vytvořeném rozporu, který byl v zadávacím řízení vysvětlen a odstraněn.

32. Vybraný dodavatel sdělil, že jím uváděné ekonomické důvody jsou zákonem předvídaným typem odůvodnění, které v náležité šíři objasnil a vysvětlil a zadavatel jej přenesl do nového rozhodnutí o námitkách. Důvody jako dlouhodobá specializace v oblasti záložních zdrojů energií, existence vlastního a robustního servisního střediska budovaného od roku 1996, rozsáhlé personální a servisní zázemí, objasněný fixní charakter významné části nákladů, potvrzení vysokého objemu servisních služeb v dalších zakázkách, vlastní technické prostředky pro zátěžové testy, široké portfolio zákazníků a referenčních zakázek dle vybraného dodavatele spadají pod § 113 odst. 5 zákona, zejména pod ekonomické aspekty poskytovaných služeb a výjimečně příznivé podmínky, které má k dispozici. Navrhovatel dle něj své námitky opírá jen o vlastní přesvědčení, že tyto důvody nestačí, což však vybraný dodavatel nepovažuje za důvod pro zásah Úřadu. Podle vybraného dodavatele navrhovatel Úřad žádá, aby místo zadavatele hodnotil, zda je jeho obchodní model dostatečně přesvědčivý, což však zákon nepřipouští. Zpráva o hodnocení nabídek dle něj zachycuje, že komise MNNC řešila a akceptovala, přičemž nové rozhodnutí o námitkách tuto argumentaci doplnilo a konkretizovalo. Navrhovatel se tak dle vybraného dodavatele nemůže úspěšně dovolávat absence posouzení MNNC, nejvýše může polemizovat s mírou jeho detailu, což však dle něj v rámci nového rozhodnutí o námitkách neobstojí. Srovnání s cenami navrhovatele, z jiných nabídek či z historických zakázek má dle vybraného dodavatele nejvýše podpůrný význam a samo o sobě neprokazuje nezákonnost jeho nabídky. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že porušeny nebyly ani zásady dle § 6 zákona.

33. Závěrem vybraný dodavatel dodal, že dle jeho názoru navrhovatel v návrhu uvádí nové skutečnosti a domáhá se jiných práv, než uváděl v námitkách. Zatímco v námitkách tvrdil, že rozhodnutí a oznámení o výběru neobsahuje přezkoumatelné odůvodnění posouzení MNNC, v návrhu již dle něj svá tvrzení rozšiřuje o úvahy a domněnky vážící se ke konkrétním údajům v tabulce č. 2 a vnáší polemiku k otázce kombinovaného nebo samostatného poskytování služeb a tvrzenou rozpornost ve vyjádřeních vybraného dodavatele.

Další průběh správního řízení

34. Usnesením ze dne 7. 5. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 14. 5. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

35. Navrhovatel nadále setrvává na svém návrhu a navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

36. Navrhovatel akcentuje, že zadavatel je povinen posoudit MNNC před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Poukázal přitom na to, že nyní vedené správní řízení navazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 3. 2026, k čemuž sdělil, že od počátku namítá nedostatečné a nedoložené posouzení existence MNNC u prvních dvou uchazečů, netransparentní použití institutu objasnění podle § 46 zákona a zjevný nesoulad „hodnoticích cen“ prvních dvou uchazečů s konstrukcí rozhodného hodnoticího kritéria dle tabulky č. 2, přičemž předmětné uplatnil již v námitkách. Spor v šetřeném případě dle navrhovatele od počátku míří na to, zda zadavatel přezkoumatelně a věcně vysvětlil, jak může při předem určeném mechanismu hodnocení považovat hodnoticí ceny 9 466 Kč a 16 600 Kč za realizovatelné a srovnatelné s ostatními nabídkami. Povinnost zadavatele dodržovat zásadu transparentnosti a rovného zacházení a institut objasnění podle § 46 zákona jsou podle navrhovatele v tomto směru klíčové.

37. Navrhovatel považuje argumentaci zadavatele, že v odpovědích vybraného dodavatele nevnímá žádný rozpor, za účelovou. Je přesvědčen, že jestliže bylo původní ekonomické vysvětlení nízkých cen založeno mj. na běžné praxi o provádění revizních výkonů společně s další plánovanou prací a následně bylo potvrzeno, že i při samostatném objednání jediné služby bude fakturována právě jen tato jediná služba v nabídnuté ceně, zadavatel nemohl rozpor odstranit prostým závěrem, že jej nevnímá. Musel dle něj přezkoumatelně vyložit, jaké konkrétní nákladové, provozní a organizační parametry vedou k tomu, že pevné sazby z tabulky č. 2 obstojí i při samostatné objednávce a proč právě tyto parametry považuje za věrohodné ve vztahu k mechanismu hodnocení. To dle navrhovatele neučinil.

38. Zadavatel dle navrhovatele sám otevřel otázku samostatné objednatelnosti proto, že si byl vědom její relevance. Podle navrhovatele platí, že jakmile se zadavatel rozhodl tento okruh ověřovat podle § 46 zákona, nemohl se spokojit s pouhou deklarací vybraného dodavatele, ale musel přezkoumatelně vysvětlit, proč tato deklarace ve spojení s předchozím odůvodněním MNNC skutečně pochybnosti odstraňuje. Vzhledem k tomu, že objasnění podle § 46 zákona má sloužit k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení, nemůže jej zadavatel dle něj použít tak, že si opatří nové potvrzení, aniž by ukázal, jak je věcně slučitelné s dříve tvrzenými důvody nízké ceny.

39. Navrhovatel sdělil, že zadavatel ani ve svém vyjádření nevysvětluje, jak lze při stejném hodnoticím vzorci a při předpokládaném ročním počtu úkonů dospět k hodnoticím cenám v řádu jednotek či desítek tisíc korun, zatímco nabídka navrhovatele při respektování téže tabulky generuje roční hodnoticí cenu 1 188 000 Kč. Navrhovatel konstatoval, že nejde o požadavek, aby Úřad nahrazoval ekonomický úsudek zadavatele, ale aby zadavatel vůbec předestřel přezkoumatelné úvahy, z nichž jeho ekonomický úsudek vychází. Posouzení MNNC podle § 113 zákona dle něj musí mít obsah, nikoli jen formu. To, že obdobně nízkou cenovou hladinu měl i druhý uchazeč, dle navrhovatele pochybení nevylučuje, naopak může pochybnosti zesílit. Podle navrhovatele dvě obdobně nízké nabídky ještě nevysvětlují, jak jsou kompatibilní s konstrukcí tabulky č. 2, se samostatnou objednatelností jednotlivých služeb a s ekonomickou realitou plnění. Zadavatel měl dle něj posoudit každou nabídku individuálně a přezkoumatelně, nikoli dovozovat realizovatelnost jedné z existence druhé.

40. Navrhovatel uvedl, že zpochybňuje existenci přezkoumatelného a věcného obsahu procesních kroků zadavatele k posouzení MNNC. Podle něj § 113 zákona není naplněn tím, že v dokumentaci existuje žádost a odpověď na ni, pokud z nich ani z navazujícího odůvodnění nelze ověřit, proč zadavatel akceptoval právě takto extrémně nízké ceny při konkrétní konstrukci hodnocení. Podle navrhovatele je rozhodující, aby zadavatel své vlastní úvahy kvalifikovaně vyjádřil, tedy spor se dle něj vede o to, zda zadavatel předložil dostatečné, věcně konzistentní důvody pro svou akceptaci ceny, což se však dle navrhovatele nestalo.

41. Navrhovatel je přesvědčen o rozpornosti vysvětlení vybraného dodavatele, neboť vybraný dodavatel použil argumentaci sdílených úkonů jako vysvětlení MNNC, resp. že z tohoto důvodu není nabídnutá cena MNNC, naopak v odpovědi dle § 46 zákona neuvedl, jak se takový model promítl do pevných sazeb tabulky č. 2 a jak bude zajištěna realizovatelnost plnění i v režimu samostatných objednávek. Vybraný dodavatel v této části vyjádření podle navrhovatele nabízí jen obecné odkazy na dlouhodobou specializaci, servisní středisko, personální zázemí, fixní charakter části nákladů, technické prostředky a na objem dalších zakázek.

42. Navrhovatel odmítá, že by v návrhu nepřípustně rozšířil svou argumentaci, když již v námitkách brojil proti nepřezkoumatelnému posouzení MNNC, netransparentnímu použití § 46 zákona a nesouladu hodnoticích cen s konstrukcí tabulky č. 2. Argumentace v návrhu, která podrobněji rozebírá rozpor mezi vysvětlením opírajícím se o souběžné plnění a potvrzením samostatné objednatelnosti služeb, nepředstavuje podle navrhovatele novou věc, nýbrž se jedná o rozvedení již uplatněných námitek. Navrhovatel podotkl, že i § 251 odst. 4 zákona připouští přihlédnutí k novým skutečnostem, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli, a že rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 3. 2026 konstatovalo, že zadavatel navrhovateli relevantní důvody své akceptace MNNC nerozkryl tak, aby mohl kvalifikovaně přehodnotit své pochybnosti a rozhodnout se, zda je návrh k Úřadu důvodný. Navrhovatel je přesvědčen, že za této situace mu nelze přičítat k tíži, že konkrétní rozpornost argumentace namítl až poté, co se s ní mohl seznámit.

43. Navrhovatel dále uvedl, že skutečnost ohledně stanovené výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky sama o sobě nezákonnost nabídky s výrazně nižší nabídkovou cenou nezakládá. Má však dle něj významný podpůrný dopad na intenzitu pochybností, které zadavatel musel při posouzení MNNC přezkoumatelně odstranit. Podle navrhovatele platí, že čím výraznější je rozdíl mezi na jedné straně historickým a zadavatelem analyzovaným ekonomickým rámcem plnění a na druhé straně extrémně nízkou hodnoticí cenou, tím přesvědčivější a konkrétnější musí být odůvodnění akceptace takové ceny, což se však v šetřeném případě nestalo.

44. Navrhovatel shrnul, že zadavatel nepředložil odůvodnění, z něhož by bylo přezkoumatelně patrné, jak konkrétně vyhodnotil realizovatelnost hodnoticích cen 9 466 Kč a 16 600 Kč při konstrukci tabulky č. 2, jak konkrétně odstranil napětí mezi vysvětlením nízké ceny založeném na souběžném plnění a následným potvrzením o realizovatelnosti při samotném objednání jediné služby, proč právě obecné odkazy na zázemí vybraného dodavatele považuje za dostačující ve vztahu ke konkrétní cenotvorbě pevných sazeb a na základě jakých přezkoumatelných úvah uzavřel, že akceptace nabídky vybraného dodavatele je slučitelná se zásadou transparentnosti podle § 6 zákona a s požadavky § 113 zákona. Odstraněna dle něj nebyla pochybnost o vazbě mezi mechanismem hodnocení a akceptovanou cenou. Vyjádření zadavatele ani vybraného dodavatele dle něj neodstraňují konkrétní pochybnosti o přezkoumatelnosti a věcné správnosti akceptace MNNC.

IV.      ZÁVĚRY ÚŘADU

45. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

46. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

47. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

48. Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

49. Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

50. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

51. Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních me­tod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)       originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

52. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)       neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

53. Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

54. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

55. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

56. V čl. 12 zadávací dokumentace bylo ve vztahu k hodnocení nabídek mj. stanoveno, že „[n]abídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. V souladu s § 114 odst. 2 zákona bude zadavatel ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit podle jediného kritéria, a to podle nejnižší celkové nabídkové ceny v Kč bez DPH za předpokládaný počet úkonů stanovený jen pro účely hodnocení nabídek uvedený v tabulce č. 2 ‚Cena pevných sazeb‘ v příloze č. 2 ‚Ceník služeb‘ smlouvy.“.

57. Příloha č. 2 ke smlouvě označená jako „Ceník služeb“ stanovovala následující strukturu cen v Kč bez DPH a s DPH, které měl ve své nabídce vyplnit účastník zadávacího řízení:

„1. Cena hodinové sazby (včetně výrobní a správní režie)

P. č.

Předmět plnění

Hodinová sazba bez DPH

Hodinová sazba s DPH 21%

  

1

Práce technika při profylaktické prohlídce, údržbě EC

 

 

 

2

Práce technika při defektaci závady, opravě EC

 

 

 

3

Práce technika při profylaktické prohlídce, údržbě UPS

 

 

 

4

Práce technika při defektaci závady, opravě UPS

 

 

 

5

Průměrná cena hodinové sazby *

 

 

 

Cena hodinové sazby nesmí překročit 2 500,00 Kč bez DPH. V případě, že bude tato cena vyšší, účastník nesplní podmínky účasti v zadávacím řízení. *

2. Cena pevných sazeb

P. č.

Předmět plnění

Cena za úkon bez DPH

Cena za úkon s DPH 21 %

Předpokládaný počet úkonů za 1 rok*

 

Celková cena úkonů za rok*

1

Elektrorevize EC

 

 

42

 

2

Elektrorevize UPS

 

 

36

 

3

Elektrorevize rozvaděče včetně vývodů

 

 

46

 

4

Zátěžový test EC externí – kostky + kabel

 

 

42

 

5

Celková cena*

 

 

 

 

* Sloupce a řádky označené ‚hvězdičkou‘ slouží jen pro účely hodnocení nabídek a budou odstraněny před uzavřením smlouvy

3. Cena nákladů za dopravu

Název sazby

 

Cena

bez DPH

Cena

s DPH 21%

1 hodina strávená na cestě pro 1 osobu 

Kč/hod

 

 

Dopravné při použití vozidla

M1

Kč/km

 

 

N1

Kč/km

 

 

N2

Kč/km

 

 

N3

Kč/km

 

 

           Celková cena

 

 

 

 

Vysvětlivky:

M1

Osobní automobil dle příl. 2 vyhlášky č.341/2014 Sb., který má nejvýše 8 míst (bez řidiče)

N1

Nákladní automobil – nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg

N2

Nákladní automobil – nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 3 500 a nepřevyšuje 12 000 kg

N3

Nákladní automobil, jehož nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 12 000 kg

           

Pravidla pro výpočet:

-   Pro výpočet dopravného u všech kategorii vozidel platí zásada, že stanovení počtu kilometrů se použije aplikace na výpočet nejkratší trasy na internetové stránce:

http://www.ma­py.cz/#!/zaklad­ni?x=15.6252330&y=4­9.8022514&z=8

V případě, že je při provádění díla mimo provozovnu na cestě objížďka, je nezbytné ji doložit potvrzením příslušného úřadu o její délce, náhradní trase a době jejího trvání.“.

58. V čl. III Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 10. 12. 2025 (dále jen „zpráva o hodnocení“) je uvedeno, že „[k]omise provedla hodnocení nabídek v souladu s bodem 12. ZD podle ekonomické výhodnosti nabídek, a to podle jediného kritéria – nejnižší celkové nabídkové ceny v Kč bez DPH za předpokládaný počet úkonů stanovený pro účely hodnocení nabídek uvedený v tabulce č. 2 ‚Cena pevných sazeb‘ v příloze č. 2 ‚Ceník služeb‘ smlouvy.

Výsledek hodnocení – pořadí nabídek.

Pořadí nabídek

po hodnocení

Obchodní firma –

uchazeč

Celková nabídková cena za předpokládaný počet úkonů stanovený pro účely hodnocení nabídek v Kč bez DPH

1.

ALTRON, a.s.

9 466,00

2.

CHP trading s.r.o.

16 600,00

3.

Telesyt, s.r.o.

1 188 000,00

4.

PRONIX s.r.o.

1 936 000,00“

59. Dne 11. 6. 2025 odeslal zadavatel vybranému dodavateli a dodavateli CHP trading s.r.o., IČO 07730047, se sídlem Londýnská 730/59, 120 00 Praha (dále jen „dodavatel CHP trading“) dokument Vyžádání zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny z téhož dne (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC“) v níž uvedl, že:

„[v] souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon‘), Vás žádám o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny předložené v nabídce na nadlimitní veřejnou zakázku ‚Opravy a udržování LRNS – záložní zdroje energií‘, zahájenou zadávacím řízením dne 5. května 2025, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2025–024886 a v Úředním věstníku pod č. TED: 290007–2025 dne 6. května 2025a vymezenou zadávací dokumentací Čj. MO 348277/2025–1350, Sp. zn. SpMO 10847/2025–1350/6 ze dne 5. května 2025. (dále jen ‚ZD‘).

Komise při posuzování nabídek provedla posouzení nabídkové ceny a konstatovala, že Vaše nabídková cena je mimořádně nízká, žádáme tedy o její podrobné a srozumitelné vysvětlení. Dovolujeme si upozornit, že dle bodu 6. ZD musí nabídková cena zahrnovat veškeré náklady. Dále v souladu s § 113 odst. 4 zákona potvrďte skutečnosti uvedené v tomto ustanovení.

Požadované zdůvodnění dle výše uvedených požadavků doručte prostřednictvím elektronického nástroje NEN nejpozději do 12. června 2025 do 14:00 hodin.“.

60. Dne 12. 6. 2025 obdržel zadavatel zdůvodnění nabídkové ceny dodavatele CHP trading a první část zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele.

61. V přípisu ze dne 12. 6. 2025 k objasnění MNNC vybraný dodavatel k tabulce č. 1 a č. 3 ceníku služeb, tj. k cenám hodinových sazeb a nákladům za dopravu, sdělil, že ceny „v žádném směru nejsou tzv. ‚podnákla­dové‘, tj. mimořádně nízké, a to zejména z důvodu, že ALTRON a.s. má s oceněním a poskytováním takových služeb dlouhodobé zkušenosti. Prakticky od roku 1996 má společnost ALTRON, a.s. vybudováno vlastní servisní středisko, které dále rozvíjelo, což v roce 1999 vyústilo v středisko zákaznické a servisní podpory. ALTRON, a.s. k polovině roku 2025 obsluhuje několik set zákazníků, kterým poskytuje komplexní vysoce profesionální servisní a technickou podporu na řádově tisíce zařízení v rozsahu vlastního střediska zákaznické a servisní podpory, které čítá více než 50 kmenových zaměstnanců s fixním (neměnným) způsobem odměňování a stálou mzdou na měsíční bázi odměňování dle přísl. uzavřených pracovních smluv.“.

62. V přípisu ze dne 12. 6. 2025 k objasnění MNNC vybraný dodavatel dále k tabulce č. 2 ceníku služeb, tj. k cenám pevných sazeb, uvedl, že „je jeho dosavadní praxí při plnění služeb uvedených ve VZ (a návrh smlouvy to v žádném směru nevylučuje) provádět revizní výkony dle tabulky 2 ceníku služeb společně s další plánovanou prací (tedy profylaktické prohlídce nebo defektaci stroje) na základě požadavků a vystavených objednávek od jednotlivých VÚ, tj. nikoliv zvlášť (samostatně), kdy příslušnou revizi provede technik provádějící servisní zásah v rozsahu (vč. intervalu) a způsobem stanoveným obecně závaznými (dotčenými) právními předpisy, vč. vyhotovení přísl. revizní zprávy. Tento systém dále umožnuje eliminovat cestovní náklady pro účely provádění revizních výkonů.

S ohledem na robustní objem spravovaných zákazníků, kterým poskytujeme zákaznickou a servisní podporu v rozsahu cca 150 mio Kč bez DPH/rok, jakož i skutečnost, že náklady spojené s poskytováním zákaznické a servisní podpory jednak call centra a jednak samotných servisních techniků jsou pro naší společnost víceméně fixní, se jedná se tedy o čistě pragmatické obchodní rozhodnutí naší společnosti a zvolená výše nabízených pevných sazeb nemá žádný dopad na kvalitu poskytované služby. V posuzovaném případě tak nemá uzavření nebo neuzavření smlouvy na opravy a údržbu – LRNS – Záložní zdroje energií mezi ALTRONem a zadavatelem vliv na výši nákladů, které ALTRON na vlastní středisko zákaznické a technické podpory vynakládá, což platí pro jakýkoliv časový okamžik, bez ohledu na to, zda, resp. kdy bude příp. smlouva mezi zadavatelem a naší společností uzavřena a kdy dojde k jejímu ukončení a zároveň bez vlivu na (prvotřídní) kvalitu takových služeb. Zatímco tedy nákladovost vlastního střediska zákaznické a servisní podpory je víceméně daná (fixní) s tím, že středisko má personální náklady a náklady na provoz pokryty (jeho ztrátovost je vyloučena), poměr ziskovosti tohoto střediska je závislý na výsledku vyjednávání cenových parametrů se zákazníky ALTRONu, resp. na obchodním rozhodnutí ALTRONu, které se vždy řídí vlastními úvahami a individuálním posuzováním. Jak již ALTRON objasňuje výše, způsob odměňování servisních techniků a náklady provozu call centra, tj. celého servisního střediska, jsou fixní, přičemž objem celkových servisních služeb umožňuje ALTRONu cenotvorbu použitou v nabídkových cenách, aniž by se jednalo o ceny tzv. ‚podnákladové‘ i ve vztahu k cenám pevných služeb. ALTRON dodává, že pro účely zátěžových testů má naskladněny a používá dlouhodobě vlastní prostředky (kostky+kabel), tudíž jejich použitím ve prospěch zadavatele mu nevzniknou žádné vícenáklady (pouze jejich amortizace během používání).“.

63. Zprávami ze dne 12. 6. 2025 odeslanými přes elektronický nástroj zadavatele zadavatel vybraného dodavatele v reakci na jeho žádost ze dne 12. 6. 2025 a dodavatele CHP trading v reakci na jeho žádost ze dne 11. 6. 2025 informoval o tom, že jejich objasnění MNNC lze doložit, resp. doplnit do 19. 6. 2025 do 17.00 hodin.

64. Dne 18. 6. 2025 obdržel zadavatel druhou část zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele, v níž vybraný dodavatel mj. uvedl, že „ALTRON ve smyslu výzvy potvrzuje, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“.

65. Dne 24. 10. 2025 zadavatel zaslal všem účastníkům zadávacího řízení shodnou Žádost o zdůvodnění nabídkové ceny z téhož dne (dále jen „žádost o zdůvodnění nabídkové ceny“), v níž uvedl, že „[v] souladu s ustanovením § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon‘), Vás žádám o písemné zdůvodnění nabídkové ceny předložené v nabídce na nadlimitní veřejnou zakázku ‚Opravy a udržování LRNS – záložní zdroje energií‘, zahájenou zadávacím řízením dne 5. května 2025, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2025–024886 a v Úředním věstníku pod č. TED: 290007–2025 dne 6. května 2025 a vymezenou zadávací dokumentací Čj. MO 348277/2025–1350, Sp. zn. SpMO 10847/2025–1350/6 ze dne 5. května 2025 (dále jen ‚ZD‘). […]

Komise při posuzování nabídek provedla posouzení Vaší nabídkové ceny a žádá Vás o odpověď na dotazy, jak jste pochopili zadávací podmínky vztahující se k tvorbě nabídkových cen služeb uvedených v příloze č. 2 smlouvy, tj. zda jste tyto ceny tvořili (počítali) individuálně s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samotná služba či zda jste tyto ceny tvořili (počítali) s předpokladem, že budete zpravidla na základě objednávek provádět najednou více služeb dle přílohy č. 2 smlouvy (např. kombinací více služeb dle tabulky č. 2 či kombinací služby dle tabulky č. 1 a služby dle tabulky č. 2).

V návaznosti na odpověď na výše uvedený dotaz komise také žádá o ujištění, zda v případě, kdy bude objednatelem požadována jen jedna služba uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, bude skutečně fakturována jen částka, kterou jste u příslušné služby uvedli ve své nabídce.“.

66. Dne 6. 11. 2025 obdržel zadavatel v reakci na žádost o zdůvodnění nabídkové ceny odpověď vybraného dodavatele z téhož dne, v níž sdělil, že „[k] obsahu / dotazům v žádosti ALTRON uvádí, že svou cenotvorbu nastavil tak, aby pokrývala veškeré, tedy i mj. Vámi zmiňované alternativy pro objednání jedné služby nebo vícero služeb najednou, kde nicméně s ohledem na okruh poptávaných služeb spíše předpokládáme, že zadavatel bude mít v horizontu max. doby trvání plnění dle smlouvy (tj. 12/2025–11/2031) zájem na poskytování těch služeb, které sám v zadávací dokumentaci označil (specifikoval) s tím, že je samozřejmě na zadavateli, jak uchopí realizaci svého objednávkového systému vymezeného v čl. VI. smlouvy. Pokud by tedy došlo k situaci, že zadavatel objedná u naší společnosti jen jednu konkrétní službu z katalogu služeb uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, aniž by měl zájem na současném provádění vícero služeb najednou, pak proběhne fakturace skutečně objednané a provedené služby v souladu s nabídkovými cenami ALTRON, tj. v relaci k nabídkové ceně za takto individuálně objednanou a ALTRONem provedenou službou.“.

67. V čl. IV zprávy o hodnocení týkajícím se posouzení MNNC podle § 113 zákona je uvedeno, že „[n]a svém 1. jednání dne 10. 6. 2025 shledala komise při hodnocení nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu účastníků ALTRON, a.s. a CHP trading s­.r.o. a dne 11. 6. 2025 vyzvala oba účastníky v souladu s § 113 odst. 4 zákona k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Vybraný účastník, společnost ALTRON, a.s., ve své odpovědi poskytl podrobné zdůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákon, spočívající v dlouholeté expertíze či v personálním a servisním zázemí, a rovněž také potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, tzn. potvrdil veškeré nezbytné skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

Komise dále vyzvala všechny účastníky v souladu s § 46 odst. 1 zákona k objasnění nabídky s dotazy, jak pochopili zadávací podmínky vztahující se k tvorbě nabídkových cen služeb uvedených v příloze č. 2 smlouvy. Předmětnými dotazy bylo, zda tyto ceny účastníci tvořili individuálně s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samotná služba či zda tyto ceny tvořili s předpokladem, že budou zpravidla na základě objednávek provádět najednou více služeb dle přílohy č. 2 smlouvy (např. kombinací více služeb dle tabulky č. 2 či kombinací služby dle tabulky č. 1 a služby dle tabulky č. 2). Tyto dotazy komise zaslala s účelem zjistit, zda se tyto předpoklady promítly do nabídkových cen účastníků.

Vybraný účastník, společnost ALTRON, a.s., ve své odpovědi sdělil, že cenotvorba byla nastavena tak, aby pokrývala veškeré, mj. i dotazované alternativy pro objednání jedné služby nebo vícero služeb (tj. s předpo­kladem, že obsahem objednávky může být i jedna samostatná služba), a že pokud bude objednatelem požadována jen jedna služba uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, bude služba fakturována v souladu s nabídkovými cenami, tj. v relaci k nabídkové ceně za individuálně objednanou službu.“.

68. V čl. V zprávy o hodnocení je uvedeno, že „[k]omise na základě odůvodnění MNNC vybraného dodavatele shledala, že kromě poskytnutí zdůvodnění dle § 113 odst. 5 zákona vybraný dodavatel potvrdil i skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 zákona a není tak naplněn důvod k vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona. Komise tedy akceptovala zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele.“.

69. V novém rozhodnutí o námitkách zadavatel mj. uvedl, že „[s]těžovatel se domnívá, že se zadavatel MNNC nezabýval, nicméně tato námitka absence posouzení MNNC stěžovatele se nezakládá na pravdě. Zadavatel dle § 113 odst. 1 zákona provedl posouzení MNNC před odesláním o výběru dodavatele, jelikož postupem dle § 113 odst. 4 zákona požádal účastníky, kteří se po hodnocení umístili na 1. a 2. místě, o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC. Toto zadavatel zaznamenal již v ‚Protokolu o 1. jednání komise‘ ze dne 10. 6. 2025, přičemž žádosti o zdůvodnění MNNC byly oběma účastníkům zaslány dne 11. 6. 2025.

Následně zadavatel od obou účastníků obdržel písemné odpovědi, kterými účastníci zdůvodňovali své MNNC. Zadavatel zdůrazňuje, že od vybraného dodavatele, tj. od společnosti ALTRON, a.s., obdržel jak zdůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákona, tak i potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, kdy vybraný dodavatel potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Zadavatel na základě obsahu tohoto zdůvodnění neshledal, že by byl dán důvod k vyloučení účastníka zadávacího řízení. […]

Zadavatel opětovně sděluje, že mu vybraný účastník ZŘ na jeho písemnou žádost poskytl obsáhlé zdůvodnění svých nabídkových cen dle ustanovení § 113 odst. 5 zákona a zadavatel se rozhodl jej akceptovat. Zadavatel se domnívá, že nemá v daném případě povinnost ve Zprávě podrobně uvádět veškeré důvody, které ho vedly k akceptaci zdůvodnění MNNC, jelikož neměl ani povinnost vyloučit tohoto vybraného účastníka. Zadavatel ve Zprávě shrnul zdůvodnění MNNC vybraného účastníka, tj. že důvody vedoucí k akceptaci zdůvodnění spočívají v dlouholeté expertíze či v personálním a servisním zázemí. Zadavatel považuje toho shrnutí za zcela dostačující. Domnívá-li se však stěžovatel, že zadavatel měl povinnost nad rámec výše uvedeného poskytnout ve Zprávě i kalkulace, kvantifikované úvahy, konkrétní podklady či ekonomické rozpady (tj. podklady, kterými účastníci dále odůvodňují MNNC dle § 113 odst. 5 zákona), nezbývá než nesouhlasit. […]

Ve světle tohoto rozhodnutí [R0167/2021/VZ] se zadavatel domnívá, že ve Zprávě ze dne 10. 12. 2025 uvedl veškeré informace nezbytné k tomu, aby účastníci mohli ověřit, zda postupoval v souladu s § 113 zákona, tj. zadavatel ve Zprávě uvedl, že MNNC v nabídce vybraného dodavatele shledal a vyzval k jejímu zdůvodnění, a následně ověřil, že vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4) zákona a tím pádem zadavatel neshledal důvod k vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona.

V návaznosti na rozhodnutí Úřadu S0042/2026/VZ ze dne 3. 3. 2026 zadavatel poskytuje stěžovateli v reakci na jeho námitky níže uvedené zdůvodnění vybraného účastníka dle § 113 odst. 5 zákona.

K tabulce č. 1 ‚Ceny hodinové sazby‘ a č. 3 ‚Cena nákladů za dopravu‘ vybraný účastník zmínil, že jeho ceny hodinových sazeb a nákladů na dopravu v žádném směru nejsou tzv. ‚podnákla­dové‘, tj. mimořádně nízké, a to zejména z důvodu, že vybraný účastník má s oceněním a poskytováním takových služeb dlouhodobé zkušenosti. Od roku 1996 má vybraný účastník vybudováno vlastní servisní středisko, které dále rozvíjel, což v roce 1999 vyústilo ve středisko zákaznické a servisní podpory. Vybraný účastník k polovině roku 2025 obsluhuje několik set zákazníků, kterým poskytuje komplexní vysoce profesionální servisní a technickou podporu na řádově tisíce zařízení v rozsahu vlastního střediska zákaznické a servisní podpory, které čítá více než 50 kmenových zaměstnanců s fixním (neměnným) způsobem odměňování a stálou mzdou na měsíční bázi odměňování dle přísl. uzavřených pracovních smluv.

K tabulce č. 2 ‚Cena pevných sazeb‘ vybraný účastník uvedl, že je jeho dosavadní praxí při plnění služeb uvedených ve VZ provádět revizní výkony dle tabulky 2 ceníku služeb společně s další plánovanou prací na základě požadavků a vystavených objednávek, tj. nikoliv zvlášť (samostatně), kdy příslušnou revizi provede technik provádějící servisní zásah v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými (dotčenými) právními předpisy. Nutno zde připomenout, jak je již uvedeno i ve Zprávě, že v návaznosti na toto se zadavatel rozhodl vybraného účastníka vyzvat dle § 46 odst. 1 zákona k objasnění nabídky, přičemž vybraný účastník ve své odpovědi sdělil, že cenotvorba byla nastavena tak, aby pokrývala veškeré, mj. i dotazované alternativy pro objednání jedné služby nebo vícero služeb (tj. s předpo­kladem, že obsahem objednávky může být i jedna samostatná služba), a že pokud bude objednatelem požadována jen jedna služba uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, bude služba fakturována v souladu s nabídkovými cenami, tj. v relaci k nabídkové ceně za individuálně objednanou službu.

Vybraný účastník dále uvedl, že s ohledem na robustní objem spravovaných zákazníků, kterým poskytuje zákaznickou a servisní podporu v rozsahu cca 150 milionů Kč bez DPH/rok, jakož i skutečnost, že náklady spojené s poskytováním zákaznické a servisní podpory call centra a samotných servisních techniků jsou pro něj víceméně fixní, se jedná tedy o čistě pragmatické obchodní rozhodnutí společnosti a zvolená výše nabízených pevných sazeb nemá žádný dopad na kvalitu poskytované služby. V posuzovaném případě tak nemá uzavření nebo neuzavření smlouvy mezi vybraným účastníkem a zadavatelem vliv na výši nákladů, které vybraný účastník na vlastní středisko zákaznické a technické podpory vynakládá, což platí pro jakýkoliv časový okamžik, bez ohledu na to, zda, resp. kdy bude případná smlouva mezi zadavatelem a vybraným účastníkem uzavřena a kdy dojde k jejímu ukončení a zároveň bez vlivu na (prvotřídní) kvalitu takových služeb.

Vybraný účastník konstatoval, že zatímco nákladovost vlastního střediska zákaznické a servisní podpory je víceméně daná (fixní) s tím, že středisko má personální náklady a náklady na provoz pokryty (jeho ztrátovost je vyloučena), poměr ziskovosti tohoto střediska je závislý na výsledku vyjednávání cenových parametrů se zákazníky. Vybraný účastník také dodal, že způsob odměňování servisních techniků a náklady provozu call centra, tj. celého servisního střediska, jsou fixní, přičemž objem celkových servisních služeb mu umožňuje cenotvorbu použitou v nabídkových cenách, aniž by se jednalo o ceny tzv. ‚podnákladové‘ i ve vztahu k cenám pevných služeb a že pro účely zátěžových testů má naskladněny a používá dlouhodobě vlastní prostředky (kostky+kabel), tudíž jejich použitím ve prospěch zadavatele mu nevzniknou žádné vícenáklady (pouze jejich amortizace během používání).

Vybraný účastník také dodal, že je předním českým poskytovatelem služeb v oblasti dodávek, implementace a servisu záložních zdrojů energií s více než 25tiletou tradicí a širokým portfoliem soukromoprávních i veřejnoprávních odběratelů jeho služeb, které (elektrocentrály, UPS) představují významný segment jeho podnikatelské činnosti. Toto vybraný účastník doložil seznamem úspěšně realizovaných referenčních zakázek se soukromoprávními i veřejnoprávními odběrateli.

Zadavatel, potažmo komise zadavatele, se rozhodla výše uvedené zdůvodnění vyzvaného účastníka akceptovat jako zdůvodnění poskytnuté v souladu s § 113 odst. 5 zákona.

Ke stěžovatelem tvrzené pochybnosti o reálné proveditelnosti plnění za nabídnutou cenu sděluji následující. Komentářová literatura[[1]] k předmětné problematice uvádí, že ‚je v prvé řadě na zadavateli, zda a do jaké míry vyhodnotí odůvodnění MNNC jako opodstatněné.‘ a že ‚zákon proto nechává na rozhodnutí zadavatele, zda riziko v konkrétním případě podstoupí či nikoliv, tedy zda zdůvodnění přijme jako dostatečné či nikoliv.‘ Zadavatel se proto rozhodl zaslat všem účastníkům žádosti dle § 46 zákona s dotazy v totožném znění:

1.      ‚Jak jste pochopili zadávací podmínky vztahující se k tvorbě nabídkových cen služeb uvedených v příloze č. 2 smlouvy, tj. zda jste tyto ceny tvořili (počítali) individuálně s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samotná služba či zda jste tyto ceny tvořili (počítali) s předpokladem, že budete zpravidla na základě objednávek provádět najednou více služeb dle přílohy č. 2 smlouvy (např. kombinací více služeb dle tabulky č. 2 či kombinací služby dle tabulky č. 1 a služby dle tabulky č. 2).‘

2.      ‚V návaznosti na odpověď na výše uvedený dotaz komise také žádá o ujištění, zda v případě, kdy bude objednatelem požadována jen jedna služba uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, bude skutečně fakturována jen částka, kterou jste u příslušné služby uvedli ve své nabídce.‘

Tyto dotazy byly účastníkům zaslány s účelem zjistit, zda všichni účastníci přistupovali k cenotvorbě stejným způsobem a počítali s možností, že obsahem objednávky může být i jen jedna služba dle tabulky č. 2 a že v tom případě bude fakturována jen cena uvedená v tabulce č. 2. Vybraný dodavatel na žádost komise odpověděl, že při cenotvorbě zvažoval všechny možné alternativy včetně objednávky jen jedné služby a že v tomto případě bude skutečně fakturovat jen onu jednu službu.

Z rozhodovací praxe dlouhodobě plyne, že smyslem institutu MNNC je ochrana zadavatele[[2]]. Na základě výše uvedeného ujištění ze strany vybraného dodavatele, skutečnosti, že nabídka uchazeče na 2. místě je v obdobné hodnotě jako nabídka vybraného dodavatele, a v neposlední řadě i na základě skutečnosti, že má zadavatel z předchozích smluvních vztahů (např. stěžovatelem zmíněná smlouva č. 201210296 či rámcová dohoda č. 48664/2022–2436) zkušenosti s vybraným dodavatelem, nemá zadavatel v aktuální situaci pochyby o proveditelnosti poptávaného plnění vybraným dodavatelem. Zároveň zadavateli nepřísluší (mimo již zmíněné povinnosti dle § 113 zákona) zasahovat do cenotvorby účastníka zadávacího řízení, jelikož ty jsou čistě v jeho gesci.“

Právní posouzení

Obecná východiska

70. Úřad předně v obecné rovině připomíná, že ve smyslu § 113 odst. 1 zákona a účelu vedeného zadávacího řízení platí, že zadavatel je povinen před odesláním oznámení o výběru dodavatele provést posouzení MNNC, a to alespoň ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele.

71. Smyslem právní úpravy týkající se institutu MNNC je přitom identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že účastník nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Tato ochrana zadavatele však není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“. To znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některých z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele rozhodnout se (nejde-li o některou ze situací obligatorních důvodů pro vyloučení popsaných zde dále), zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí, či nikoliv.

72. Zákon nadto však pracuje i s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení za situace, kdy je v jeho nabídce obsažena MNNC. Konkrétně ustanovení § 113 odst. 6 zákona ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, jestliže z jím poskytnutého zdůvodnění MNNC vyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, z důvodu veřejné podpory, kdy účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, nebo pakliže z daného zdůvodnění MNNC vyplývá, že neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

73. Ustanovení § 113 odst. 4 písm. a) zákona konkrétně stanovuje povinnost zadavatele v žádosti o zdůvodnění MNNC požadovat po účastníku zadávacího řízení, aby potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Ve smyslu § 113 odst. 4 písm. b) zákona pak rovněž, aby potvrdil, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. V případě nedodržení daných podmínek přitom existuje právě veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, a proto je i volnost zadavatelů ve vztahu k institutu MNNC v takové situaci nadále do značné míry omezena, resp. jsou stanoveny obligatorní důvody pro vyloučení takového účastníka ze zadávacího řízení (viz § 113 odst. 6 zákona).

74. Samotné posouzení existence MNNC lze přitom rozdělit do dvou fází. V první z nich zadavatel zjišťuje, zda je vůbec MNNC přítomna v nabídce účastníka zadávacího řízení a pokud ano, vyžádá si její zdůvodnění. V druhé fázi je zadavatel povinen posoudit, zda je MNNC odůvodněna či nikoli. Pochybnosti o existenci MNNC, resp. o reálnosti nabídkové ceny dodavatele, přitom mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může dospět sám zadavatel, kdy vodítkem se může stát kupř. situace, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je podstatně nižší než nabídkové ceny dalších účastníků. Druhým způsobem, kterak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti (opodstatněnosti) nabídkové ceny, je upozornění na tuto eventualitu „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení.

75. Je-li pak účastník zadávacího řízení na základě vzniklých pochybností ohledně jeho nabídkové ceny zadavatelem vyzván k objasnění MNNC, musí v něm potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, přičemž komplexní zdůvodnění MNNC může mít různou podobu. Důvody stanovení konkrétní cenové nabídky mohou spočívat kupř. v ekonomických aspektech výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, v použitých technických řešeních nebo ve výjimečně příznivých podmínkách k plnění veřejné zakázky, vycházet mohou i z originality stavebních prací, dodávek nebo služeb atd. Pokud však z doloženého zdůvodnění MNNC vyplyne, že nabídková cena je mimořádně nízká vlivem nedodržování, resp. porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, popř. pracovně­právních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, či v důsledku obdržení veřejné podpory, u které není účastník zadávacího řízení schopen na výzvu zadavatele prokázat, že byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně pokud účastník zadávacího řízení nedoloží potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, je zadavatel povinen takového dodavatele ve smyslu § 113 odst. 6 zákona vyloučit.

76. Lze tak shrnout, že v rámci zdůvodnění MNNC existují situace, kdy je ponecháno zcela na uvážení zadavatele, zda akceptuje i nedostatečné zdůvodnění MNNC, pokud nenastaly důvody k povinnému vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona (srov. § 48 odst. 4 zákona). Naopak, pokud se v rámci zdůvodnění MNNC vyjeví naplnění některé z podmínek podle § 113 odst. 6 zákona, není již volnost uvážení zadavateli dána a zadavateli nezbývá než přistoupit k vyloučení takového účastníka zadávacího řízení.

77. Úřad rovněž připomíná, že zadavateli je dána povinnost řídit se v celém průběhu vedeného zadávacího řízení základními zásadami zakotvenými v § 6 zákona, tj. mj. i zásadou transparentnosti. Úřad uvádí, že zásadou transparentnosti se již rozsáhle zabývala judikatura soudů[3], která dovodila, že požadavek na transparentnost není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Úkolem zásady transparentnosti je tak zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek a současně aby bylo možné postup zadavatele zpětně přezkoumat, pročež porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.

78. Pro všechny fáze zadávacího řízení, tj. včetně úkonů souvisejících se samotným výběrem, popř. vyloučením dodavatele, je pak zadavateli dána nejen povinnost řídit se zásadami dle § 6 zákona, ale též dalšími relevantními ustanoveními zákona a neméně tak stanovenými zadávacími podmínkami. Cílem zadávacího řízení je vybrat pro účely realizace poptávaného předmětu plnění dodavatele nabízejícího splnění stanovených potřeb zadavatele, jenž prokázal, že je způsobilý k tomuto plnění, tj. splňuje zadavatelem stanovené podmínky účasti, a jehož nabídka byla v rámci provedeného hodnocení vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

79. Úřad doplňuje, že v případě existence pochybností ohledně úplnosti či správnosti předložených údajů, dokladů, vzorů nebo modelů, jež vyvstanou v průběhu vedeného zadávacího řízení, by je zadavatel měl s ohledem na zásadu transparentnosti odstranit a postavit na jisto, zda dodavatel, jenž má být pro účely realizace poptávaného předmětu plnění vybrán, skutečně splňuje předpoklady stanovené zadávacími podmínkami a zákonem. Zákon pro odstranění takových pochybností zadavatele obecně stanovuje možnost využití institutu objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, jenž je upravený v § 46 zákona.

K novému rozhodnutí o námitkách

80. Úřad předně v reakci na pochybnosti vznesené navrhovatelem v návrhu týkající se nového rozhodnutí o námitkách přistoupil k jeho posouzení. Podle Úřadu nelze souhlasit, že by skutečnost, že nové rozhodnutí o námitkách nebylo doručeno právnímu zástupci navrhovatele, měla být procesním pochybením zadavatele, resp. vadou podání, jež by mohla mít dopad na vedené správní řízení na základě návrhu. Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, v šetřeném případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 3. 2026, tj. dne 20. 3. 2026, byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem (jako námitky), o nichž měl zadavatel povinnost rozhodnout ve smyslu § 245 odst. 1 zákona. Zadavatel přitom této povinnosti dostál novým rozhodnutím o námitkách, které bylo navrhovateli doručeno dne 1. 4. 2026. Zákonná úprava, jež stanovuje postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek, přitom neurčuje zadavateli povinnost, aby odesílal rozhodnutí o námitkách (i) právnímu zástupci navrhovatele, pokud takového má. Úřad dodává, že i námitky zde byly podány přímo navrhovatelem, pročež na tom, že na ně zadavatel reagoval rovněž přímo navrhovateli, nelze shledat nic závadného. Úřad neshledal, že by postup zadavatele v souvislosti s odesláním nového rozhodnutí o námitkách vedl k nedodržení povinnosti zadavatele odeslat do 15 dnů rozhodnutí o námitkách (zde nové rozhodnutí o námitkách) stěžovateli, resp. k jinému porušení zákona.

81. Uvádí-li pak v návrhu navrhovatel, že subsidiárně navrhuje zrušit nové rozhodnutí o námitkách, lze akcentovat, že navrhovatel v návrhu nenamítá vadu nového rozhodnutí o námitkách v tom, že by jeho odůvodnění bylo nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost či pro nedostatek důvodů, resp. že by jím zadavatel nevypořádal námitky navrhovatele. Ani Úřad přitom neshledal takovou vadu v rámci nového rozhodnutí o námitkách. Z obsahu odůvodnění nového rozhodnutí o námitkách naopak vyplývá, že zadavatel jeho prostřednictvím poskytl navrhovateli i ucelenou argumentaci vybraného dodavatele k namítané problematice, kterou v zadávacím řízení obdržel, a odkryl mu tak skutečnosti, na základě nichž učinil své závěry při posouzení nabídky vybraného dodavatele v souvislosti s MNNC. Navrhovatel v návrhu nepředkládá žádnou konkrétní argumentaci, proč by nové rozhodnutí o námitkách mělo být učiněné v rozporu se zákonem (vyjma jeho doručování navrhovateli a nikoli jeho právnímu zástupci), kdy ani Úřadu není na základě mu dostupných podkladů žádná taková případná vada známa. Úřad tak neshledal vadu nového rozhodnutí o námitkách, jež by zapříčinila jeho nezákonnost.

K náležitostem podání návrhu

82. Úřad v šetřeném případě neshledal, že by nebyly naplněny základní podmínky, aby bylo možné se návrhem navrhovatele věcně zabývat. Poukazuje-li vybraný dodavatel, že navrhovatel v návrhu uvádí nové skutečnosti a domáhá se jiných práv, než jaké uváděl v námitkách, resp. že v návrhu svá tvrzení rozšiřuje o úvahy a domněnky vážící se ke konkrétním údajům z tabulky č. 2 ceníku služeb a vnáší zde polemiku k otázce kombinovaného nebo samostatného poskytování služeb a „rozpornosti“ vyjádření vybraného dodavatele, uvádí k tomu Úřad následující.

83. Základ skutečností namítaných navrhovatelem byl stanoven již obsahem námitek, jimiž brojil právě proti postupu zadavatele při posouzení existence MNNC, resp. proti následnému výběru vybraného dodavatele. Z námitek vyplývá, že se dotýkaly i komplexního posouzení a odůvodnění existence MNNC, mj. toho, že řádově nižší „hodnotící ceny“ objektivně vyvolávají vážné pochybnosti o reálné proveditelnosti plnění za nabídnutou cenu, že se jedná o okolnosti, které objektivně zakládají pochybnost a vyžadovaly postup podle § 113 zákona (kvalifikovanou výzvu k vysvětlení a přezkoumatelné vyhodnocení před odesláním rozhodnutí a oznámení o výběru), že dotčené jednotkové ceny jsou „absurdně podhodnocené a ve zjevném rozporu s realitou“, a že tvrzení, že komise identifikovala MNNC u prvních dvou uchazečů a vyžádala vysvětlení dle § 113 odst. 4 zákona a že vybraný dodavatel podrobně zdůvodnil MNNC dle § 113 odst. 5 zákona a potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona není doprovázeno žádným písemným vysvětlením ani interním hodnoticím rozborem. Námitky tak v této rovině směřovaly proti chybějícím podkladům a úvahám, které by existenci tak nízkých hodnotících cen věcně a hodnověrně vysvětlovaly.

84. Zadavatel na tyto námitky reagoval v novém rozhodnutí o námitkách, kde navrhovateli v reakci na jeho námitky již poskytl ucelenou (navrhovateli do té doby neznámou) argumentaci, jak ve smyslu znění odůvodnění MNNC vybraného dodavatele, tak i své závěry o důvodnosti výběru, resp. nevyloučení vybraného dodavatele. Zadavatel tak navrhovateli v reakci na jeho námitky poskytl konkrétní a podrobné odůvodnění relevantních skutečností, na jehož základě mohl navrhovatel u přetrvávajících pochybností ohledně zákonnosti postupu zadavatele v rámci podání návrhu lépe precizovat svou stávající argumentaci. Navrhovatel tudíž byl v návrhu schopen, avšak stále při zachování původní podstaty námitek, jež se dle Úřadu i do návrhu promítá, lépe, resp. přesněji formulovat svou argumentaci vztahující se k posouzení a odůvodnění MNNC vybraného dodavatele. Nejedná se zde však o nezákonný postup navrhovatele v souvislosti s podáním návrhu, nýbrž o důsledek řádného vypořádání námitek navrhovatele. Podstatou zde zůstává, a Úřad o tom neshledal pochyb, že v šetřeném případě základ navrhovatelem namítaného pochybení, jež se nyní odráží i v návrhu, byl předložen již v podaných námitkách, resp. Úřad má za to, že v šetřeném případě nelze přisvědčit, že by se v případě obsahu návrhu jednalo o takové nově namítané skutečnosti, kterým by nepředcházelo podání námitek. Úřad tak neshledal, že by byly dány předpoklady pro zastavení správního řízení, a to ani ve smyslu § 257 odst. h) zákona.

85. V reakci na obsah vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, kde navrhovatel opětovně poukazuje i na namítané skutečnosti, jež učinil obsahem námitek, považuje Úřad též za důležité připomenout, že rozsah přezkumu postupu zadavatele v zadávacím řízení je ve správním řízení zahájeném na návrh vymezen právě obsahem návrhu. V něm jsou po vypořádání námitek zadavatelem popsány přetrvávající pochybnosti navrhovatele o zákonnosti postupu zadavatele, přičemž je nelze v průběhu správního řízení dodatečně rozšiřovat či měnit (srov. § 251 odst. 4 a 5 zákona). Obecně tedy platí, že navrhovatel není oprávněn rozšiřovat svá tvrzení a důkazní návrhy nad rámec těch uvedených v návrhu. Vzhledem k tomu, že v rámci argumentace předložené v návrhu se zde navrhovatel neodkazuje na obsah námitek, resp. tyto ani jinak nečiní součástí návrhu ve smyslu nadále namítaných skutečností k postupu zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ale předkládá v reakci na nové rozhodnutí o námitkách konkrétní argumenty ohledně jím vnímané stávající nezákonnosti postupu zadavatele, je v šetřeném případě rozhodná právě jen argumentace předložená navrhovatelem v návrhu, nikoli mechanicky i celý obsah námitek. Návrh tak vymezuje i rozsah přezkumu Úřadu v rámci zde vedeného správního řízení.

K navrhovanému provedení důkazů

86. Úřad pro úplnost dodává, že navrhovatel součástí návrhu navrhoval provést důkaz vícero listinami, než jaké Úřad ve výsledku v rámci předmětného správního řízení provedl. Navrhovatel kromě podkladů pro vydání rozhodnutí, které Úřad zařadil v rámci správního spisu, navrhoval jako důkaz i veškeré výzvy a odpovědi k MNNC i u druhého účastníka zadávacího řízení v pořadí vč. příloh a interních hodnoticích záznamů komise, kompletní komunikace dle § 46 zákona u všech účastníků zadávacího řízení vč. odpovědí a příloh, tabulku č. 2 ceníku služeb všech nabídek v hodnocené podobě a aby si Úřad vyžádal podkladový výpočet a předpoklady použití při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad uvádí, že vzhledem ke skutečnostem namítaným v návrhu neshledal účelným a důvodným provést i tyto důkazy, tj. provádět obecně širší dokazování ve vztahu k průběhu vedeného zadávacího řízení, když podstatou jsou zde skutečnosti vztahující se právě k nabídce vybraného dodavatele. Zde jmenované listiny přitom neuvádí nic nového, co by nebylo ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele v rámci posouzení existence MNNC zachyceno zejména již v odpovědích vybraného dodavatele a ve zprávě o hodnocení, popř. též v novém rozhodnutí o námitkách, kdy předmětné je součástí správního spisu. Úřad proto výše uvedené dokumenty navrhované navrhovatelem jako důkaz neprovedl, přičemž má za to, že předmětné nemá negativní dopad do vedeného správního řízení.

K postupu zadavatele v zadávacím řízení

87. Navrhovatel namítá porušení zásad dle § 6 zákona ve spojení s § 113 a § 46 zákona. Podstatou návrhu je konkrétně postup zadavatele v souvislosti s posouzením existence MNNC v nabídce vybraného dodavatele, resp. zda zadavatel postupoval při jejím posouzení a následném výběru vybraného dodavatele v souladu se zákonem.

88. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel pro účely hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti stanovil jediné kritérium hodnocení, a to nejnižší celkovou nabídkovou cenu v Kč bez DPH za předpokládaný počet úkonů stanovený pro účely hodnocení v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy (ceníku služeb). Zpráva o hodnocení dokládá, že zadavatel obdržené nabídky též podle tohoto kritéria hodnocení a podle stanovené metody vyhodnocení nabídek hodnotil. Na prvním místě se tak umístila nabídka s nejnižší hodnocenou nabídkovou cenou, a to nabídka vybraného dodavatele. Zadavatel rovněž v souladu s ustanovením § 113 odst. 1 zákona přistoupil k posouzení nabídky mj. vybraného dodavatele z hlediska existence MNNC, a to před odesláním oznámení o výběru dodavatele, jak rovněž dokládá zpráva o hodnocení.

89. Z žádosti o zdůvodnění MNNC je zřejmé, že zadavatel identifikoval MNNC v nabídce vybraného dodavatele i dodavatele CHP trading, přičemž oba vyzval v souladu s ust. § 113 odst. 4 zákona k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, resp. k podrobnému a srozumitelnému vysvětlení jejich MNNC. Požadoval přitom v souladu se zákonem i potvrzení skutečností ve smyslu § 113 odst. 4 zákona. Z průběhu zadávacího řízení vyplývá, že pochybnost ohledně existence MNNC zde zadavatel shledal sám. Zjevný byl již značný cenový rozestup mezi nabídkovými cenami pro účely hodnocení, když u jmenovaných dvou účastníků zadávacího řízení se tyto ceny pohybovaly v řádech tisíců korun (9 466 a 16 600 Kč bez DPH), u zbylých dvou pak v řádu milionu korun (1 188 000 a 1 936 000 Kč bez DPH). Bez povšimnutí pak jistě nebyly ani významně nízké ceny pevných sazeb za jednotlivé úkony, zejména pak u nabídky vybraného dodavatele pohybující se v řádu desítek korun až mírně převyšující stokorunovou hodnotu. Zadavatel tak s ohledem na obsah obdržených nabídek, u nichž byly evidentní významné rozdíly v nabídkových cenách využitých pro účely hodnocení a kdy vytanout mohly i objektivní pochybnosti o výši cen pevných sazeb za jednotlivé úkony, zejména pak u vybraného dodavatele, shledal důvodnou potřebu bližšího objasnění MNNC.

90. K nabídce vybraného dodavatele a jím učiněného odůvodnění MNNC vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení následující. Vybraný dodavatel zaslal zadavateli odpovědi ke zdůvodnění své MNNC dne 12. 6. 2025 a dne 18. 6. 2025, jejichž obsahem předložil jak své věcné odůvodnění MNNC z hlediska skutečností ve smyslu § 113 odst. 5 věty druhé zákona (blíže viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), tak i potvrzení dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj. že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Ve svém odůvodnění MNNC přitom vybraný dodavatel nezůstal jen u daného „formálního“ potvrzení zákonem stanovených předpokladů bez dalšího. V rámci věcného odůvodnění způsobu jím stanovených cen sdělil zadavateli i konkrétní skutečnosti dotýkající se mj. i toho, proč dle něj nebyly v jeho případě naplněny podmínky pro povinné vyloučení ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 zákona. Ty zahrnovaly jak informace o okruhu jím obsluhovaných zákazníků a zařízení, o zaměstnancích a fungování jeho vlastního střediska zákaznické a servisní podpory, kdy vybraný dodavatel v souvislosti s tím akcentoval zejména existenci fixních nákladů a fixního způsobu odměňování a stálé mzdy.

91. Zadavatel následně v dalším průběhu zadávacího řízení postupem dle § 46 odst. 1 zákona oslovil nejen vybraného dodavatele, ale i všechny ostatní účastníky zadávacího řízení s dotazem, zda své nabídkové ceny tvořili individuálně s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jen jedna samotná služba, či s předpokladem, že na základě objednávek bude prováděno zpravidla najednou více služeb, např. kombinací více služeb dle tabulky č. 2 či kombinací služby dle tabulky č. 1 a služby dle tabulky č. 2 ceníku služeb. Účastníci zadávacího řízení byli rovněž současně požádáni o ujištění, zda v případě, kdy bude zadavatelem požadována jen jedna služba uvedená v tabulce č. 2 ceníku služeb, bude skutečně fakturována jen částka, kterou u příslušné služby uvedli ve své nabídce. Vybraný dodavatel v reakci na to ve své odpovědi ze dne 6. 11. 2025 sdělil, že svou cenotvorbu nastavil tak, aby pokrývala veškeré, tedy i mj. zmiňované alternativy pro objednání jedné služby nebo vícero služeb najednou. Pokud by tedy došlo k situaci, že zadavatel objedná u vybraného dodavatele jen jednu konkrétní službu z katalogu služeb uvedených v tabulce č. 2 ceníku služeb, aniž by měl zájem na současném provádění vícero služeb najednou, vybraný dodavatel potvrdil, že pak proběhne fakturace skutečně objednané a provedené služby v souladu s jeho nabídkovými cenami (blíže viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

92. Lze shrnout, že z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel ověřoval předloženou nabídku vybraného dodavatele z hlediska existence MNNC a že vybraný dodavatel poskytl zadavateli své odpovědi jak na dotazy ve smyslu § 113 odst. 4 zákona, tak i následně na zadavatelem uplatněný postup dle § 46 odst. 1 zákona. Vybraný dodavatel přitom realizovatelnost plnění za nabízené ceny odůvodnil nikoli jen formálním potvrzením skutečností ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, ale i konkrétním věcným odůvodněním, v němž vyjevil konkrétní aspekty, které ovlivnily výši jím stanovených dílčích cen a jež vedly i k možnosti určit hodnocenou nabídkovou cenu v jím předložené výši.

93. Vybraný dodavatel v přípisu ze dne 12. 6. 2025 úvodem svého objasnění k cenám pevných sazeb tvořících tabulku č. 2 ceníku služeb mj. uvedl, že je jeho dosavadní praxí při plnění služeb uvedených ve veřejné zakázce (a že návrh smlouvy to v žádném směru nevylučuje) provádět revizní výkony dle tabulky č. 2 ceníku služeb společně s další plánovanou prací a že tento systém umožňuje i eliminovat cestovní náklady pro účely provádění revizních výkonů. Lze shledat, že uvedeným vybraný dodavatel zadavateli nastínil právě to, jaká je jeho běžná dosavadní praxe při realizaci daného typu služeb (s tím, že ani návrh smlouvy ji pro daný případ nevylučuje) a jakou výhodu tento systém přináší. Předmětné sdělení vybraného dodavatele, že „je jeho dosavadní praxí“, přitom zadavatel navrhovateli předložil i v novém rozhodnutí o námitkách, tedy navrhovatel s ním byl obeznámen. Nelze však souhlasit s interpretací navrhovatele v návrhu, že vybraný dodavatel vysvětlil MNNC mj. argumentem, že revize dle tabulky č. 2 ceníku služeb budou prováděny při jiné plánované práci, když takto odpověď vybraného dodavatele nestojí. Vybraný dodavatel ve svém přípisu ze dne 12. 6. 2025 nedeklaruje, že plnění veřejné zakázky musí být a vždy bude nutně prováděno jako souběžné plnění vícero služeb najednou, aby bylo možné dostát jím nabízeným cenám. To, že je něco dosavadní praxí, neznamená, že nutně musí být do budoucna vždy uplatněn jen takový princip, resp. že by zde při stanovení cen vybraným dodavatelem nebylo zcela nijak připuštěno a počítáno i s případným jiným potenciálním modelem plnění. O uvedeném ostatně svědčí i odpověď vybraného dodavatele ze dne 6. 11. 2025, v níž na dotaz zadavatele potvrdil, že svou cenotvorbu nastavil tak, aby pokrývala jak alternativu objednání jedné služby nebo i vícero služeb najednou a že je na zadavateli, jak uchopí svůj objednávkový systém. Vybraný dodavatel zde výslovně potvrdil, že pokud zadavatel objedná jen jednu konkrétní službu z tabulky č. 2 ceníku služeb, tj. aniž by měl zájem na současném provádění vícero služeb najednou, pak fakturace skutečně objednané a provedené služby proběhne v souladu s nabídkovými cenami vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel tedy zadavateli stvrdil, že i v případě objednávky jen jedné služby z tabulky č. 2 ceníku služeb platí cena uvedená v nabídce. Úřad má za to, že předmětné odpovědi vybraného dodavatele uvedené v jeho přípisu ze dne 12. 6. 2025 a ze dne 6. 11. 2025 tedy nejsou ve vzájemném rozporu, když pozdější z nich první nevyvrací a jen nadto potvrzuje, že cenotvorba vybraného dodavatele pokrývá i variantu plnění, pokud by byla ve skutečnosti v rámci jedné objednávky zadavatelem objednána jen jedna služba z tabulky č. 2 ceníku služeb. Předpoklad pro existenci navrhovatelem v návrhu tvrzeného rozporu v odpovědích vybraného dodavatele, jenž se z podstatné části odvíjí od dezinterpretace odpovědi vybraného dodavatele, tedy není v šetřeném případě dán.

94. Pro úplnost Úřad dodává, že poukazuje-li navrhovatel na to, že vybraný dodavatel ve své odpovědi ze dne 6. 11. 2025 neuvedl, jak se takový model promítl právě do pevných sazeb tabulky č. 2 a jak bude zajištěna realizovatelnost i v režimu samostatných objednávek, lze shledat, že zadavatel po vybraném dodavateli ani po jiném účastníku zadávacího řízení takové další podrobné zdůvodnění jejich nabídky ani nevyžadoval. Zadavatel předmětným dotazem učiněným ve smyslu § 46 odst. 1 zákona shodně účastníky zadávacího řízení vyzval k odpovědi, jak pochopili zadávací podmínky vztahující se k tvorbě nabídkových cen služeb uvedených v příloze č. 2 smlouvy, tj. zda tyto ceny tvořili individuálně s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samotná služba či s předpokladem, že budou zpravidla na základě objednávek provádět najednou více služeb dle přílohy č. 2 smlouvy. Současně je zadavatel tímto přípisem požádal o ujištění, zda v případě, kdy bude požadována jen jedna služba z tabulky č. 2 ceníku služeb, bude skutečně fakturována jen částka, kterou u příslušné služby uvedli ve své nabídce. Více zadavatel po účastnících zadávacího řízení nepožadoval. Vybraný dodavatel ve své odpovědi ze dne 6. 11. 2025 poskytl informace požadované zadavatelem, přičemž zadavatel i na základě všech do té doby obdržených odpovědí vybraného dodavatele zjevně neshledal dalších pochyb o možnosti akceptace nabídky vybraného dodavatele.

95. Úřad dále uvádí, že z odpovědí vybraného dodavatele, zejména z jeho odpovědi ze dne 12. 6. 2025, současně vyplývá, že jím dokládaná realizovatelnost plnění při předložených nabídkových cenách zjevně nevycházela jen z možnosti souběžného plnění vícero služeb najednou, ale vybraný dodavatel zadavateli předložil i další konkrétní skutečnosti, které mu ve výsledku umožnily nastavení jeho cenotvorby. Nejednalo se přitom jen o prázdné, resp. zcela obecné proklamace vybraného dodavatele, ale o konkrétní argumentaci ohledně faktorů, které ovlivňují jeho cenotvorbu (blíže viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. podmínky na základě nichž mohl v nabídce stanovit své ceny. Tato konkrétní předložená argumentace vybraného dodavatele se přitom nevztahovala jen k odůvodnění ve smyslu § 113 odst. 5 věty druhé zákona (ekonomické aspekty, výjimečně příznivé podmínky), ale dotýkala se v části i skutečností, jež měly potenciál vstupovat do posouzení podmínek dle § 113 odst. 4 písm. a) zákona. Ucelenou podstatu celé této věcné argumentace vybraného dodavatele i fakt, že vybraný dodavatel zadavateli též potvrdil skutečnosti ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, zadavatel navrhovateli v reakci na jeho námitky rovněž poskytl v novém rozhodnutí o námitkách, kde uvedl mj. rozhodné části z odpovědí vybraného dodavatele ze dne 12. 6. 2025 a ze dne 18. 6. 2025. Zadavatel tím tedy navrhovateli vyjevil konkrétní skutečnosti, na základě nichž akceptoval nabídku vybraného dodavatele.

96. Co se týká navrhovatelem poukazované výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky, Úřad uvádí, že může být pro zadavatele, stejně jako vzájemné porovnání obdržených nabídek, jedním z možných vodítek při posuzování existence MNNC. Nicméně i zákon stanovuje, že MNNC je nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, tedy nabídkovou cenu je nutné posuzovat vždy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a ostatní skutečnosti mohou být pouze jejím indikátorem, nikoli však jejím měřítkem. Ve vztahu k porovnání nabídkové ceny vybraného dodavatele s výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky Úřad nadto dodává, že v šetřeném případě nelze přehlédnout, že navrhovatelem namítaná výše hodnocené ceny vybraného dodavatele je tvořena jen částí služeb tvořících předmět veřejné zakázky, a to z ceny pevných sazeb za roční předpokládaný počet úkonů. Jak vyplývá již z výše uvedeného postupu zadavatele v zadávacím řízení, zadavatel však existenci MNNC v nabídce vybraného dodavatele identifikoval a touto se i ve smyslu § 113 zákona zabýval, přičemž ve výsledku shledal MNNC vybraného dodavatele jako odůvodněnou. Ani samotný rozdíl mezi výší předpokládané hodnoty a nabídkové ceny, byť značný, stejně jako významné rozdíly v nabídkových cenách mezi účastníky zadávacího řízení, přitom neznamenají nutnou nezákonnost, resp. nemožnost akceptace nízké nabídkové ceny, nejedná-li se o naplnění některé z podmínek dle § 113 odst. 6 zákona.

97. Lze shrnout, že zadavateli v rámci posouzení existence MNNC vznikla pochybnost ohledně cenotvorby i v nabídce vybraného dodavatele, kterou ověřil předvídaným postupem dle § 113 zákona a nadto dále zvlášť zjišťoval též skutečnosti ohledně cenotvorby v souvislosti s objednáním a fakturací i jen jediné služby z tabulky č. 2 ceníku služeb. Z obdržených odpovědí vybraného dodavatele, jež ani zadavatel nehodnotí jako rozporné a jež obsahovaly konkrétní odůvodnění cenotvorby vč. potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona i odpovědi na skutečnosti doptané zadavatelem podle § 46 odst. 1 zákona, které zadavatel v souhrnu akceptoval, pak zadavateli zjevně nevznikly další pochybnosti o nabídce vybraného dodavatele. Ani z rozhodnutí a oznámení o výběru, zprávy o hodnocení či nového rozhodnutí o námitkách nelze dovodit, že by na základě těchto odpovědí vybraného dodavatele u zadavatele přetrvávaly či vznikly nové pochybnosti o nabídce vybraného dodavatele. Úřad opakuje, že zadavatel přitom v odůvodnění nového rozhodnutí o námitkách postup a rozhodné zjištěné skutečnosti týkající se MNNC v nabídce vybraného dodavatele v reakci na námitky navrhovatele ověřitelně zachytil. Předložil tak navrhovateli konkrétní důvody, které jej vedly k akceptaci nabídky vybraného dodavatele v souvislosti s existencí MNNC.

98. Výše uvedené nenasvědčuje o netransparen­tnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení v souvislosti s hodnocením nabídek a posouzením existence MNNC v nabídce vybraného dodavatele, resp. Úřad neshledal předmětné závěry zadavatele nepřezkoumatelné. Z postupu zadavatele vyplývá, že nabídky hodnotil podle určeného kritéria hodnocení a metody vyhodnocení nabídek, a to v rámci ceny za předpokládaný počet úkonů stanovený pro účely hodnocení nabídek uvedené v tabulce č. 2 ceníku služeb, tj. ve vztahu k ceně pevných sazeb. Zadavatel tedy zjevně realizoval hodnocení nabídek v souladu se zadávací dokumentací, přičemž návrh proti samotnému způsobu stanovení zadávacích podmínek nebrojí. Zadavatel posuzoval existenci MNNC alespoň v nabídce vybraného dodavatele, a to postupem souladným s § 113 zákona. Zadavatel požadoval i potvrzení skutečností ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, přičemž ze strany vybraného dodavatele se mu dostalo konkrétního věcného odůvodnění jím stanovené cenotvorby, jež se nejeví jako neracionální, i dané potvrzení skutečností ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Zadavatel na základě tohoto odůvodnění vybraného dodavatele a po jeho odpovědi na dotaz týkající se objednání a fakturace i jen jedné služby z tabulky č. 2 ceníku služeb, u nichž není dán předpoklad, že by byly nutně rozporné, neshledal důvody pro vyloučení vybraného dodavatele pro existenci MNNC. Zadavatel současně rozhodné skutečnosti týkající se odůvodnění MNNC vybraným dodavatelem v reakci na námitky navrhovatele zachytil v novém rozhodnutí o námitkách.

99. Z postupu zadavatele v zadávacím řízení je tedy zřejmé, na základě jakých skutečností, resp. informací se při svém závěru ohledně nabídky vybraného dodavatele rozhodoval a tyto i v novém rozhodnutí o námitkách uceleně vyjevil navrhovateli. Lze přitom akcentovat, že věcné odůvodnění cenotvorby vybraného dodavatele ve smyslu § 113 odst. 5 věty druhé zákona představuje nanejvýš případné fakultativní důvody pro vyloučení, kde záleží zcela na uvážení zadavatele, zda takové odůvodnění akceptuje či nikoli, a to právě v kontextu významu institutu MNNC, jenž slouží k ochraně zadavatele, pokud by byl nucen uzavřít smlouvu při nereálně stanovené nabídkové ceně. Byť část odůvodnění vybraného dodavatele (týkající se skutečností ohledně odměňování zaměstnanců, jaké náklady má fixní a jakým způsobem jsou tyto pokryty) měla i potenciál vstupovat do posouzení naplnění podmínek pro případné povinné vyloučení dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona, kde již zadavateli není zákonem dána volnost volby dodavatele vyloučit, zadavatel na základě vybraným dodavatelem předložených skutečností sám neshledal ani v tomto směru bližší pochybnosti o nabídce vybraného dodavatele, resp. o tom, že by mohly být naplněny zákonné důvody pro povinné vyloučení vybraného dodavatele v souvislosti s jeho MNNC.

100. Podstatnou pak v šetřeném případě zůstává skutečnost, že však ani navrhovatel ve svém návrhu, byť byl v době jeho podání obeznámen i s věcnou argumentací vybraného dodavatele ohledně způsobu stanovení cenotvorby, neuvádí žádné konkrétní pochybnosti, proč by odůvodnění vybraného dodavatele nemohl zadavatel považovat za relevantní a toto ve výsledku přijmout. Navrhovatel neuvádí konkrétní argumentaci, v čem konkrétně by odůvodnění vybraného dodavatele kupř. nemělo odpovídat skutečnosti, proč byly ve vztahu k němu (jeho konkrétním částem) nutné přetrvávající pochybnosti o akceptaci nabídky vybraného dodavatele, ani např. jak by mohly být naplněny možné podmínky pro povinné vyloučení vybraného dodavatele ve smyslu § 113 odst. 6 zákona. Navrhovatel nerozporuje konkrétní argumenty vybraného dodavatele, resp. žádnými konkrétními argumenty nevyvrací odůvodnění vybraného dodavatele a neuvádí ve vztahu k němu ani konkrétní indicie o možném naplnění podmínek dle § 113 odst. 6 zákona. Navrhovatel pouze obecně podotýká, že zadavatel měl s ohledem na výši jednotkových cen ověřit, že realizovatelnost plnění nestojí na porušování povinností, zejména má-li být služba samostatně objednána a fakturována, což zadavatel v zadávacím řízení vlastně i učinil. Jak již bylo uvedeno výše, nelze souhlasit s navrhovatelem v tom, že by odpovědi vybraného dodavatele byly nutně vzájemně rozporné, přičemž skutečnosti neodpovídá ani, že by realizovatelnost plnění byla vybraným dodavatelem založena pouze na tom, že se úkony provedou při jiné práci, či že by došlo ze strany vybraného dodavatele jen k formálnímu potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Úřad opakovaně uvádí, že vybraný dodavatel předložil bližší odůvodnění své cenotvorby, tj. vysvětlení založené na konkrétních aspektech, které dle něj umožnily stanovit výši cen uvedených v nabídce. Stejně tak vybraný dodavatel zadavateli na jeho žádost jednoznačně popsal, jak bude postupovat v případě, pokud objedná právě jednu samostatnou službu. Z postupu zadavatele rovněž vyplývá, že posouzení nabídky vybraného dodavatele vskutku neodbyl pouhou tezí, že nese obchodní riziko nízké ceny, či že by jej redukoval jen na formální potvrzení dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, když se argumentací vybraného dodavatele zjevně uceleně zabýval a tuto jako celek posuzoval i ve vztahu k podmínkám dle § 113 odst. 6 zákona (jak dokládá i závěr zprávy o hodnocení). Navrhovatel tedy zůstává pouze u obecných tvrzení, popř. dovozuje závěry, které neodráží skutečnost.

101. Podle navrhovatele měl zadavatel ověřit, že cena není dosahována na úkor dodržování povinností ve smyslu § 113 odst. 6 zákona, přičemž však dodává, že netvrdí porušování pracovněprávních předpisů jako hotový závěr. Tato otázka zde dle něj vzniká při jednotkových cenách v řádu desítek korun a zadavatel měl dle něj přezkoumatelně ověřit, že realizovatelnost plnění nestojí na porušování povinností, zejm. pokud má být služba samostatně objednána a fakturována. Zadavatel přitom realizovatelnost plnění vybraného dodavatele ověřoval, kdy obsah odůvodnění vybraného dodavatele má potenciál i ve vztahu k případné podmínce dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona, jak je uvedeno výše. Navrhovatel se tedy domáhá ze strany zadavatele dalšího přezkumu nabídky vybraného dodavatele, ač sám neidentifikuje, v čem by předložené dílčí argumenty, tedy stávající konkrétní odůvodnění vybraného dodavatele, s nímž byl seznámen, nemohlo být zadavatelem akceptováno či bylo nutné na něj nahlížet jako na nedostatečné.

102. Úřad uvádí, že neshledává důvodným po zadavateli požadovat, aby za dané situace do všech podrobností dále ověřoval nabídku vybraného dodavatele, když ohledně ní zjevně žádné přetrvávající pochybnosti nevnímá, a kdy se ani jeho stávající postup při jejím ověřování objektivně nejeví jako nezákonný či nedostatečný. Ani navrhovatel přitom nepředkládá konkrétní odůvodněné argumenty, proč by stávající odůvodnění vybraného dodavatele nemohlo být akceptovatelné. Navrhovatel zjevně není ani po seznámení se s argumentací vybraného dodavatele schopen předložit zdůvodněné pochybení, které by akceptaci nabídky vybraného dodavatele mohlo konkrétně vyvracet. Je přitom právě na navrhovateli, aby v případě pochybností o nabídce vybraného dodavatele popsal, v jakém směru je zde (nad rámec tvrzeného rozporu v odpovědích vybraného dodavatele) odůvodnění vybraného dodavatele neakceptovatelné, nedostačující, resp. které konkrétní skutečnosti a z jakého konkrétního důvodu dle něj zakládají odůvodněné pochybnosti o přijetí zdůvodnění a tím i nabídky vybraného dodavatele. Na takové konkrétní pochybnosti má pak možnost adekvátně reagovat i zadavatel, ať již bližším vysvětlením, proč má svůj postup v zadávacím řízení nadále za relevantní, či tím, že na základě vyvstalých pochybností v reakci na konkrétní námitky přehodnotí výběr vybraného dodavatele, popř. jej nazná jako prozatím předčasný.

103. Úřad shrnuje, že zadavateli nelze vyčítat, pokud se rozhodl výše uvedené konkrétní odůvodnění vybraného dodavatele přijmout, když jej ani navrhovatel blíže nevyvrací, resp. v návrhu neuvádí konkrétní skutečnosti, které by vyjevily existenci důvodných pochybností o možné akceptaci nabídky vybraného dodavatele. Stejně tak nelze požadovat ani po Úřadu, aby k nabídce vybraného dodavatele vedl neurčité šetření, resp. k ní aktivně dohledával další informace, popř. k tomu právě zavazoval zadavatele, pokud relevantní pochybnosti není schopen v bližších obrysech předložit ani sám navrhovatel. Úřad pro úplnost uvádí, že výše uvedeným nemíní to, že návrh navrhovatele je zcela argumentačně vyprázdněn. Skutečnosti v něm uvedené však buď nebyly potvrzeny (viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí ve vztahu k odpovědím vybraného dodavatele) anebo nepřináší konkrétní relevantní pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele v souvislosti s posouzením nabídky vybraného dodavatele z hlediska existence MNNC. Byť se zde jistě ceny vybraného dodavatele mohou jevit jako významně nízké, zadavatel dostál své povinnosti posoudit MNNC v nabídce vybraného dodavatele z hlediska § 113 zákona a předložil i v reakci na námitky navrhovatele v rámci odůvodnění nového rozhodnutí o námitkách mj. relevantní věcnou argumentaci vybraného dodavatele, jíž odůvodňuje svou cenotvorbu v rámci veřejné zakázky. Pokud pak ani navrhovatel není schopen předložit dostatečné odůvodnění, proč by konkrétní vybraným dodavatelem sdělené důvody měly být nedostatečné, resp. je nebylo možné z konkrétních odůvodněných příčin akceptovat, a to zejména v souvislosti s posouzením možných obligatorních důvodů pro vyloučení dodavatele, nelze ani po zadavateli požadovat, jestliže jemu samotnému takové pochybnosti nevznikají a takové objektivně prima facie nevyplývají ani ze samého odůvodnění vybraného dodavatele, aby se nadále zabýval bližším posouzením nabídky vybraného dodavatele. Stejně tak nelze po zadavateli požadovat, aby do všech podrobností odůvodňoval, zda a z jakého důvodu každý jeden dílčí argument vybraného dodavatele akceptoval, tj. proč neshledal další pochybnosti o nabídce vybraného dodavatele, když ani navrhovatel takové konkrétní pochybnosti netvrdí. Za dané situace tak ani objektivní pochybnost o nezákonnosti postupu zadavatele v souvislosti s posouzením existence MNNC v nabídce vybraného dodavatele Úřadu nevzniká. Úřad pro úplnost opakovaně dodává, že zadavatel dostál své povinnosti posoudit MNNC alespoň v nabídce VD, kdy podstatné informace k tomuto postupu v reakci na námitky navrhovatele předložil v novém rozhodnutí o námitkách a rozhodné skutečnosti zachytil i v rozhodnutí a oznámení o výběru, resp. ve zprávě o hodnocení.

104. Úřad shrnuje, že na základě výše uvedeného neshledal pochyb, že zadavatel hodnotil nabídku vybraného dodavatele v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami, přičemž zadavatelem učiněné kroky ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele ohledně posouzení existence MNNC shledal jako přezkoumatelné a nezatížené vnitřním rozporem. Úřad tak s ohledem na vše výše uvedené neshledal nezákonným postup zadavatele, jenž v souvislosti s posouzením existence MNNC nepřistoupil k vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, resp. ve výsledku rozhodl o jeho výběru.

Závěr

105. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že neshledal v intencích návrhu navrhovatele důvody pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresáti

1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha

2. Mgr. David Franke, advokát, Bartošova 1750/17, 750 02 Přerov

3. Felix a spol. advokátní kancelář, s.r.o., U Nikolajky 833/5, 150 00 Praha

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 856 s

[2] Např. NSS, 17. 10. 2012, 1 Afs 42/2012

[3] Viz kupř. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 31/2008–114 ze dne 19. 1. 2010 a č. j. 62 Af 50/2011–72 ze dne 15. 2. 2012 či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010–159 ze dne 15. 9. 2010. Úřad pro úplnost dodává, že ačkoli se zde citovaná judikatura týkala dřívější právní úpravy oblasti zadávání veřejných zakázek, princip zásady transparentnosti zůstal zachován i v rámci současného zákona, a proto jsou její závěry týkající se jmenované zásady použitelné i v rámci zde šetřeného zadávacího řízení.