ÚOHS-S0782/2025/VZ-48356/2025/500

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16. 10. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – městská část Praha-Zbraslav, IČO 00241857, se sídlem Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5 – Zbraslav,
• navrhovatel – Peter Mark s.r.o., IČO 07214481, se sídlem Josefská 516/1, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 16. 10. 2025 Mgr. Milanem Koláčkem, advokátem, ev. č. ČAK 20680, se sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy a dostavba nároží ZŠ Hauptova, U Lékárny Praha Zbraslav“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2025 pod ev. č. Z2025–034557 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2025 pod ev. č. 417784–2025,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – městská část Praha-Zbraslav, IČO 00241857, se sídlem Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5 – Zbraslav – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy a dostavba nároží ZŠ Hauptova, U Lékárny Praha Zbraslav“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2025 pod ev. č. Z2025–034557 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2025 pod ev. č. 417784–2025, pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v „Rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky“ ze dne 4. 9. 2025 uvedl, že zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, neboť jsou dány důvody pro zrušení zadávacího řízení hodné zvláštního zřetele spočívající v systémové neporovnatelnosti nabídek, jejichž náprava si vyžádá podstatné změny zadávací dokumentace, což zdůvodnil tím, že část účastníků zadávacího řízení vůbec nedodala vyplněná termínová kritéria, která měla být podkladem pro hodnocení nabídek, a jeden účastník tato kritéria sice doložil, ale některé jím uvedené termíny překročily závazné maximální termíny stanovené v zadávací dokumentaci, v důsledku čehož nebylo objektivně možné provést porovnání nabídek v příslušné části hodnocení, aniž by však tyto skutečnosti bylo možné považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, pro které nebylo lze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – městská část Praha-Zbraslav, IČO 00241857, se sídlem Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5 – Zbraslav – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší „Rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky“ ze dne 4. 9. 2025 a všechny případné následující úkony zadavatele související se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Stavební úpravy a dostavba nároží ZŠ Hauptova, U Lékárny Praha Zbraslav“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2025 pod ev. č. Z2025–034557 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2025 pod ev. č. 417784–2025.

III.

Zadavateli – městská část Praha-Zbraslav, IČO 00241857, se sídlem Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5 – Zbraslav – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0782/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Peter Mark s.r.o., IČO 07214481, se sídlem Josefská 516/1, 602 00 Brno – ze dne 16. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Stavební úpravy a dostavba nároží ZŠ Hauptova, U Lékárny Praha Zbraslav“ zadá­vanou v otevře­ném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2025 pod ev. č. Z2025–034557 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2025 pod ev. č. 417784–2025.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – městská část Praha-Zbraslav, IČO 00241857, se sídlem Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5 – Zbraslav – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – městská část Praha-Zbraslav, IČO 00241857, se sídlem Zbraslavské náměstí 464,
156 00 Praha 5 – Zbraslav (dále jen „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 25. 6. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení
k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Stavební úpravy a dostavba nároží ZŠ Hauptova, U Lékárny Praha Zbraslav“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025–034557 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2025 pod ev. č. 417784–2025 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 4 Zadávací dokumentace ze dne 27. 6. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) „zhotovení všech potřebných stupňů PD na stavební úpravy stávajících objektů ZŠ a na dostavbu nového vstupu na nároží dvou stávajících objektů. V návrhu stavby musí být zohledněno, že celá akce musí probíhat za provozu školy s možným částečným nezbytným omezením prostor. Stavba bude realizována po etapách, možný návrh na rozdělení do etap je součástí studie. Je tedy třeba, aby s ohledem na možnou etapizaci, byla takto řešena i dokumentace pro provádění stavby, včetně rozpočtů a všech opatření souvisejících s dělením stavby po etapách.“

3. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena na 28. 7. 2025 do 10:00 hodin. Ve lhůtě obdržel zadavatel čtyři nabídky.

4. Dne 4. 9. 2025 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“). Téhož dne bylo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odesláno ve smyslu § 128 zákona (a také doručeno) všem účastníkům zadávacího řízení.

5. Dne 19. 9. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, jimiž brojil proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále jen „námitky“).

6. Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 6. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o námitkách neztotožnil, podal dne 16. 10. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavateli navrhovatel návrh doručil téhož dne.

II. OBSAH NÁVRHU

8. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.

9. V návrhu navrhovatel předně odkazuje na námitky a cituje konkrétní pasáže z rozhodnutí o námitkách, k nimž se následně vyjadřuje.

10. Navrhovatel se vyjadřuje k závěru zadavatele, že navrhovatel „v nabídce uvedl termíny v měsících a převzal nejzazší (maximální) lhůty z návrhu smlouvy, nikoli harmonogram v týdnech. Obdobné či závažnější nedostatky vykázaly i další nabídky; část účastníků hodnoticí termíny nedoplnila vůbec“ tak, že tvrzení zadavatele o „obdobných či závažnějších nedostatcích“ je pro posouzení obsahu nabídky navrhovatele irelevantní, resp. není důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Tvrzené nedostatky měly dne navrhovatele být posouzeny individuálně a řešeny s jednotlivými dodavateli, naopak jejich plošné promítání do postavení účastníků řízení dle navrhovatele odporuje zásadám transparentnosti, rovného zacházení a přiměřenosti, neboť zadavatel nemůže kolektivně uzavřít, že pro množství chyb v nabídkách mu řízení „nestojí za to“ a celé je zrušit. Navrhovatel vyjadřuje názor, že zadavatel nemůže postupovat plošně, ale je povinen každou nabídku posoudit samostatně a zvážit, zda např. vyzvat účastníka k vysvětlení podle § 46 zákona, případně zda nabídku ze zadávacího řízení vyloučit. Pokud zadavatel zruší celé zadávací řízení kvůli nedostatkům, které nebyly ve všech nabídkách stejné, případně tak učiní bez individuálního posouzeni každé nabídky, jedná se dle navrhovatele o porušení zásad rovného zacházení a transparentnosti.

11. Navrhovatel v návrhu souhlasí se zadavatelem v obecném východisku pro aplikaci § 46 zákona, tedy že v principu jde o institut fakultativní (tj. zadavatel nemá povinnost k výzvě podle § 46 zákona přistoupit) a že materiální změna nabídky jejím doplněním je nepřípustná. Navrhovatel však vyjadřuje názor, že jeho nabídka obsahovala pouze zjevnou, lehce odstranitelnou vadu (údaj, jenž měl být uveden v týdnech, byl uveden v měsících), kterou by postupem dle § 46 zákona bylo možné snadno odstranit.Zadavatel totiž dle názoru navrhovatele sám uvedl v zadávací dokumentaci pravidlo pro převod mezi týdny a měsíci, a tudíž převod hodnoticího údaje z měsíců na týdny by netvořil nový obsah nabídky, pouze by převáděl již existující údaj do jiné metriky; opačný přístup navrhovatel označuje za přepjatý formalismus.

12. Navrhovatel uvádí, že zásada ultima ratio, jíž se dovolává zadavatel v rozhodnutí o námitkách, svědčí spíše navrhovateli. Navrhovatel odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu a rozhodovací praxi Úřadu, z nichž dle navrhovatele plyne, že zrušení zadávacího řízení je možné až poté, co zadavatel vyčerpá mírnější nápravné nástroje a konkrétně prokáže, že objektivně nelze v řízení pokračovat. Navrhovatel uvádí názor, že v daném případě zadavatel mírnější nápravné nástroje (postup dle § 46 zákona) nevyčerpal a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nedoložil konkrétními, přezkoumatelnými důvody.

13. Navrhovatel se také vyjadřuje k části rozhodnutí o námitkách, která se věnuje tvrzené mimořádně nízké nabídkové ceně v nabídce navrhovatele. Navrhovatel uvádí, že zadavatel zaslal navrhovateli dvě výzvy k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, na něž navrhovatel včas odpověděl, přičemž zadavatel na jeho odpovědi dále nereagoval. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nebyla dle navrhovatele mimořádně nízká nabídková cena vůbec zmíněna, zadavatel opřel zrušení zadávacího řízení o tvrzenou systémovou neporovnatelnost nabídek a nemožnost doplnění hodnoticích údajů do nabídek. Navrhovatel akcentuje, že mimořádně nízká nabídková cena může být důvodem pro vyloučení účastníka, nikoliv ke zrušení zadávacího řízení jako celku.

14. Navrhovatel závěrem návrhu vyjadřuje názor, že postup zadavatele, spočívající ve zrušení zadávacího řízení, je procesně vadný, netransparentní a nepřezkoumatelný, neboť zadavatel nepřípustně směšuje dva odlišné procesní postupy: vyloučení účastníka řízení a zrušení zadávacího řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, a v důsledku zbavuje účastníky řízení možnosti procesně se bránit proti svému vyloučení.

15. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, včetně všech na něj navazujících úkonů; aby uložil zadavateli povinnost v zadávacím řízení pokračovat od stavu před vydáním napadeného úkonu, tj. provést posouzení a hodnocení nabídek; a aby rozhodnul o vrácení složené kauce navrhovateli.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Úřad obdržel návrh dne 16. 10. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení
s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Předmět správního řízení je vymezen obsahem návrhu.

17. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona:

• zadavatel,
• navrhovatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 10. 2025.

19. Dne 29. 10. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele
k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a ve dnech 29. 10. 2025 a 30. 10. 2025 taktéž dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona bylo sice krajní, ale v dané věci jediné zákonné řešení, neboť nebylo možné provést hodnocení nabídek. Nabídky účastníků dle názoru zadavatele neobsahovaly údaje, které měly být předmětem hodnocení, a zároveň nebylo přípustné tyto údaje doplnit dle § 46 zákona, neboť zákon nepřipouští doplnění takových údajů, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

21. Další argumentace zadavatele se týká nabídek účastníků. Zadavatel popisuje, které údaje, představující hodnoticí kritéria, v nabídkách navrhovatele i jiných účastníků dle jeho názoru chybí, případně jsou uvedeny v rozporu s požadavky zadávací dokumentace, a uvádí: „Ze všech výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zadavatel by MUSEL všechny účastníky zadávacího řízení z další účasti ve veřejné zakázce vyloučit a tím pádem zrušit veřejnou zakázku.“ Zadavatel také uvádí: „[U] všech účastníků zadávacího řízení došlo k porušení § 46 odst. 2 zákona, byly tudíž dány důvody pro vyloučení všech účastníků řízení, a protože ve výběrovém řízení tím pádem nezůstal žádný účastník zadávacího řízení a ani žádná nabídka, která by mohla být dále hodnocena, musel zadavatel zakázku zrušit v souladu s ust. § 127 odst. 1 zákona.“

22. K principu ultima ratio zadavatel uvádí, že „jiný zákonný postup, než zrušení zakázky nemohl použít, protože použití jiného postupu by bylo nezákonné. Zadavatel nesmí využít právně zakázané či fakticky nemožné nástroje. Pokud ve více nabídkách chybí hodnotící údaje
v předepsané metrice a jejich dodání po lhůtě je zákonem vyloučeno, nelze provést hodnocení.
V takové situaci je zrušení řízení jedinou zákonnou možností. Zadavatel sice připustil a akceptoval objasnění či doplnění nabídek, ale to se týkalo zejména objasnění kvalifikace. Tento postup se nemohl týkat kritérií hodnocení apod.), ale ty se netýkaly sporných kritérií. Tvrzení, že stačilo aplikovat převod z měsíců na týdny mylně předpokládá, že lze po lhůtě vytvořit nové hodnoty v kritériích. Tím by se hodnotily jiné údaje z nabídek než ty, které byly podány, resp. měly být v nabídkách uvedeny a nebyly.“

23. K názoru navrhovatele, že mimořádně nízká nabídková cena může být důvodem pro vyloučení účastníka, nikoliv však pro zrušení zadávacího řízení, zadavatel uvádí, že nepřistoupil k vyloučení navrhovatele, nýbrž ke zrušení zadávacího řízení, neboť tu byla „objektivní nemožnost hodnocení všech předložených nabídek v rámci výběrového řízení.“ Zrušení zadávacího řízení bylo dle zadavatele zvoleno jako systémové řešení, protože případné vyloučení jednoho účastníka by neodstranilo neporovnatelnost mezi nabídkami.K námitce navrhovatele, že zadavatel měl navrhovatele „jen vyloučit“, avšak nerušit veřejnou zakázku, zadavatel uvádí, že tato „opomíjí širší kontext vad všech předložených nabídek“.

24. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl jako nedůvodný.

Další průběh správního řízení

25. Usnesením ze dne 7. 11. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 13. 11. 2025 navrhovatel doručil Úřadu žádost o prodloužení této lhůty do 20. 11. 2025. Usnesením ze dne 14. 11. 2025 Úřad této žádosti vyhověl a prodloužil účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

26. Dne 18. 11. 2025 byl Úřadu doručen přípis zadavatele ze dne 11. 11. 2025, v němž zadavatel potvrdil, že na zrušení zadávacího řízení trvá a předmět plnění hodlá řešit formou architektonické soutěže, přičemž již zahájil jednání o jejím uspořádání. Jako příloha tohoto dokumentu byl zároveň doručen přípis zadavatele ze dne 14. 11. 2025, v němž zadavatel oznámil Úřadu, že se seznámil s podklady rozhodnutí ve spise a k jejich obsahu nemá žádné další připomínky, návrhy důkazů ani doplnění tvrzení.

27. Dne 18. 11. 2025 zástupce navrhovatele v prostorách Úřadu osobně nahlížel do správního spisu. Do konce lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později nicméně navrhovatel Úřadu žádné vyjádření nezaslal.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

28. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek účastníků řízení konstatuje, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

29. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

30. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

31. Podle § 127 odst. 1 zákona zadavatel zruší zadávací řízení, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení.

32. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, jestliže se
v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

33. Podle § 128 odst. 1 zákona zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

34. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

35. Dne 30. 7. 2025 zadavatel zaslal všem účastníkům řízení výzvy k objasnění nabídky. V každé
z výzev zadavatel popsal, které údaje dle jeho názoru v nabídce konkrétního účastníka chybí nebo nejsou jasné. Výzvy se týkaly prokázání technické kvalifikace a také doplnění či objasnění údajů pro hodnocení nabídek, které dle zadavatele v nabídkách účastníků chyběly.

36. Zadavatel později některé účastníky zadávacího řízení včetně navrhovatele vyzýval podle § 46 zákona znovu, a to v souvislosti s objasněním mimořádně nízké nabídkové ceny.

37. Dne 4. 9. 2025 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

38. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel zdůvodnil takto: „Zadávací dokumentace stanovila, že účastníci předloží v nabídce vlastní harmonogram v realizačních týdnech a vyznačí dobu plnění zahrnující všechny milníky; současně byla stanovena hodnoticí termínová (Termín podání žádosti o stavební povolení – váha 7 %, Termín odevzdání projektové dokumentace pro provádění stavby ke kontrole zadavateli – váha 5% a Termín odevzdání projektové dokumentace pro provádění stavby se zapracovanými připomínkami – váha 3%), která vyžadují konkrétní údaje z nabídky, a měli být uvedeny jako podklad pro termínová hodnoticí kritéria. Zadavatel současně upozornil, že informace sloužící jako podklad pro hodnocení nelze po lhůtě pro podání nabídek dodatečně akceptovat s ohledem na postup dle § 46 odst. 2 zákona. Z posouzení nabídek vyplynulo, že část účastníků vůbec nedodala vyplněná termínová kritéria a jeden dodavatel sice požadované údaje doložil, ale některé jím uvedené termíny jsou delší než závazné maximální termíny stanovené zadavatelem v návrhu smlouvy, který byl nedílnou a závaznou součástí zadávací dokumentace. V důsledku toho tedy nebylo objektivně možné provést porovnání nabídek v této části hodnocení. Zadavatel tak není schopen v souladu s § 114 zákona provést hodnocení nabídek transparentním a nediskriminačním způsobem. Zásady transparentnosti a rovného zacházení vyžadují, aby byly nabídky porovnatelné dle předem stanovených kritérií. Zde však de facto všichni účastníci nepředložili stěžejní hodnoticí údaje (harmonogram a termínové položky), které tvoří předmět hodnocení a mají následně vstoupit do smlouvy. […] Zadavatel se pokusil zjistit a objasnit stav nabídek postupem podle § 46 zákona (byly zaslány výzvy
k objasnění). Dodatečné akceptování hodnoticích údajů však výslovně nepřipustil, a jak je uvedeno výše ani připustit nemohl. Za tohoto stavu by pokračování v řízení vedlo
k nezhojitelnému porušení zásad stanovených v § 6 zákona. Zrušení je proto nejméně invazivní cestou, jak obnovit rovné podmínky pro všechny a umožnit přepracování ZD. Zadavatel proto dospěl k závěru, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v systémové neporovnatelnosti nabídek, jejichž náprava si vyžádá podstatné změny zadávací dokumentace. Za této situace je zrušení smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona jediným zákonným a přiměřeným postupem.“

Posouzení věci Úřadem

39. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

40. Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013–70 ze dne 15. 10. 2015, „[z]ákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (…).“ Úřad dodává, že přestože se výše uvedené závěry Krajského soudu v Brně vztahují k předchozí právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, lze tyto obecné závěry aplikovat rovněž ve vztahu k zákonu.

41. Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona pak pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by proto mělo obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze v řízení pokračovat. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr konkrétní skutkové okolnosti případu. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015–108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu k tomuto mj. uvedeno: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud
v rozsudku ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009–109, (…)‚ důvody hodné zvláštního zřetele‘ jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit (…)“. Ze shora uvedeného vyplývá, že důvody hodné zvláštního zřetele je třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Zároveň je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval.

42. Úřad rovněž zdůrazňuje, že všechny relevantní důvody pro zrušení zadávacího řízení je zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti povinen uvést již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Případné jiné důvody, které zadavatel uvádí až v dalších dokumentech, vč. rozhodnutí o námitkách a vyjádření zadavatele k návrhu, Úřad nemůže brát v úvahu, neboť k těmto jiným důvodům se účastníci řízení již nemají možnost vyjádřit a zohlednit je v případných námitkách proti zrušení zadávacího řízení.

43. V šetřeném případě zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v rámci odůvodnění uvedl, že zadávací dokumentace stanovila, že účastníci předloží v nabídce vlastní harmonogram, přičemž časy v týdnech, uvedené v harmonogramu, budou hodnoticím kritériem. Zadavatel dále uvedl, že část účastníků vůbec nedodala požadovaná termínová kritéria a jeden dodavatel sice požadované údaje doložil, ale některé jím uvedené termíny jsou delší než závazné maximální termíny stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci. V důsledku toho tedy dle zadavatele nebylo objektivně možné provést porovnání nabídek v této části hodnocení, a zadavatel tak nebyl schopen provést hodnocení nabídek transparentním a nediskriminačním způsobem. Zadavatel je přesvědčen, že v situaci, kdy všichni účastníci de facto nepředložili stěžejní údaje pro hodnocení, jejichž doplnění zadavatel výslovně vyloučil s ohledem na ustanovení § 46 odst. 2 zákona, by pokračování v řízení dle zadavatele znamenalo hodnotit neúplné a neporovnatelné nabídky. Zadavatel tedy dospěl k závěru, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v systémové neporovnatelnosti nabídek, jejichž náprava si vyžádá podstatné změny zadávací dokumentace.

44. K tvrzené ne­porovnatelnos­ti nabídek, kterou zadavatel zdůvodňuje zrušení zadávacího řízení, Úřad uvádí následující. Zadavatel tvrzenou neporovnatelnost nabídek vyvozuje z toho, že v nabídkách dle něj chybějí termínová hodnoticí kritéria, resp. v případě jednoho z účastníků jsou uvedena v rozporu s požadavky zadávací dokumentace, a tento nedostatek nelze napravit výzvou podle § 46 zákona, v důsledku čehož nelze nabídky účastníků porovnat, a tedy řádně hodnotit. Samotná skutečnost, že všichni účastníci předloží dle pouhého přesvědčení zadavatele neúplné či jinak vadné nabídky, však dle Úřadu nezakládá důvod pro zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je v takové situaci naopak oprávněn ve vztahu k jednotlivým účastníkům řešit, zda je dán důvod pro jejich vyloučení; k jednotlivým nabídkám je však povinen přistupovat individuálně, tj. ve vztahu ke každému z účastníků má řešit údajné nedostatky právě jeho nabídky. Současně platí, že každý takový účastník má garantováno právo na ochranu proti případnému nesprávnému postupu zadavatele. Nedojde-li k vyloučení účastníka zadávacího řízení, je třeba v souladu se zásadou transparentnosti na jím podanou nabídku nahlížet jako na řádně podanou a způsobilou k hodnocení. Zadavatel však postupoval jinak a dle Úřadu jeho postup vzbuzuje pochybnosti o férovosti postupu zadavatele a o tom jaká je skutečná motivace zadavatele.

45. Úřad nepřehlédl, že ve vyjádření k návrhu zadavatel uvedl: „[U] všech účastníků zadávacího řízení došlo k porušení § 46 odst. 2 zákona, byly tudíž dány důvody pro vyloučení všech účastníků řízení, a protože ve výběrovém řízení tím pádem nezůstal žádný účastník zadávacího řízení a ani žádná nabídka, která by mohla být dále hodnocena, musel zadavatel zakázku zrušit v souladu
s ust. § 127 odst. 1 zákona.“ V samotném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel sice výslovně neuvedl, že jsou dle něj dány důvody pro vyloučení všech účastníků zadávacího řízení (a ustanovení § 127 odst. 1 zákona vůbec nezmínil), avšak ze skutečností v něm uvedených je zřejmé, že důvody pro vyloučení zřejmě shledal, neboť uvedl, že nabídky neobsahovaly stěžejní hodnoticí údaje, resp. byly tyto údaje uvedeny nesprávně. To, že jsou dle názoru zadavatele dány důvody pro vyloučení všech účastníků zadávacího řízení, však samo o sobě bez dalšího není zákonným důvodem pro zrušení zadávacího řízení, a současně tato situace zcela jednoznačně nepředstavuje ani naplnění podmínek pro postup dle ustanovení § 127 odst. 1 zákona, neboť v okamžiku, kdy bylo zadávací řízení zadavatelem zrušeno, stále se jej účastnili všichni čtyři účastníci. Zadavatel tedy v šetřeném případě od stavu, kdy shledal, že „byly dány důvody pro vyloučení všech účastníků řízení“, „přeskočil“ přímo ke zrušení zadávacího řízení, aniž by účastníky zadávacího řízení předtím skutečně vyloučil a umožnil jim se případně proti rozhodnutí o vyloučení procesně bránit. Takový procesní postup však Úřad nemůže aprobovat jako souladný se zásadou transparentnosti, neboť v něm lze spatřovat projev libovůle zadavatele.

46. Úřad shrnuje, že zadavatel zrušil zadávací zřízení z důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Úřad však dospěl k závěru, že skutečnosti, které v rozhodnutí o zrušení označil jako tyto důvody hodné zvláštního zřetele, takovými důvody nejsou. Má-li totiž zadavatel za to, že nabídka účastníka zadávacího řízení je neúplná a její vadu nelze zhojit postupem podle § 46 zákona, je podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona oprávněn tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. Vyloučí-li zadavatel takto všechny účastníky zadávacího řízení, zruší následně zadávací řízení dle § 127 odst. 1 zákona, případně zůstane-li v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může zadavatel přistoupit ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona. Zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona však v situaci, kdy jsou dle názoru zadavatele všechny nabídky neúplné nebo vadné, není postupem souladným se zákonem, neboť se de facto jedná i o obcházení ustanovení upravujících možnost vyloučení účastníka zadávacího řízení.

47. Úřad dále konstatuje, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího se řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem vybraným.

48. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

49. Pro úplnost Úřad dodává, že nepřehlédl, že značná část argumentace zadavatele i navrhovatele v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, v námitkách, rozhodnutí o námitkách, návrhu i ve vyjádření zadavatele k návrhu se zaměřuje na nabídky navrhovatele i jiných účastníků zadávacího řízení, jejich úplnost, možnost zhojení jejich případných vad postupem podle § 46 zákona, tvrzenou mimořádně nízkou nabídkovou cenu v nabídce navrhovatele, a potažmo na důvody, proč by navrhovatel a případně i jiní účastníci zadávacího řízení měli či neměli být vyloučeni ze zadávacího řízení. Jelikož však návrh navrhovatele směřuje proti zrušení zadávacího řízení, Úřad posuzoval zákonnost právě tohoto úkonu zadavatele. Pro posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení přitom nebylo posouzení nabídek účastníků potřeba, neboť ze samotného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je zřejmé, že důvody v něm uvedené (tj. zadavatelem tvrzené nedostatky nabídek účastníků zadávacího řízení) nejsou zákonným důvodem pro zrušení zadávacího řízení.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

50. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

51. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky v souvislosti se zrušením zadávacího řízení, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že tento nezákonný postup zadavatele již ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádný dodavatel vybrán k uzavření smlouvy) a současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

52. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech případných následujících úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

53. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

54. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí).

55. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

56. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

57. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

58. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19–24825621/0710, variabilní symbol 2025000782.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Městská část Praha-Zbraslav, Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5 – Zbraslav

2. Mgr. Milan Koláček, advokát, Čechyňská 361/16, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy