ÚOHS-R0167/2025/VZ-00428/2026/163

V řízení o rozkladu ze dne 26. 11. 2025 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem

• Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava, 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0737/2025/VZ, č. j. ÚOHS-44449/2025/500 ze dne 12. 11. 2025 vydanému ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném na návrh navrhovatele

• KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, Přívoz, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 2. 9. 2025 Mgr. Janou Wranikovou, advokátkou, Advokátní kancelář Pyšný, Srba & Partneři v.o.s., IČO 64615065, se sídlem Občanská 1115/16, 710 00 Ostrava,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „MNO – Modernizace urgentního příjmu – vypracování projektových podkladů a dokumentace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2025 pod ev. č. Z2025–021877, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 4. 2025 pod ev. č. 269133–2025, ve znění pozdějších změn,

jsem podle § 257 písm. i) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0737/2025/VZ, č. j. ÚOHS-44449/2025/500 ze dne 12. 11. 2025

r u š í m

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0737/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace – učiněných v otevřeném řízení při zadávání veřejné zakázky „MNO – Modernizace urgentního příjmu – vypracování projektových podkladů a dokumentace“

z a s t a v u j i.

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad obdržel dne 3. 10. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Napadené rozhodnutí

2. Úřad rozkladem napadeným rozhodnutím ve výroku I konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 245 odst. 1 ZZVZ tím, že nerozhodl o řádně a včas podaných námitkách navrhovatele ze dne 10. 9. 2025, když do 15 dnů ode dne doručení námitek, tj. nejpozději do 25. 9. 2025, neodeslal navrhovateli rozhodnutí o námitkách. Ve výroku II Úřad v rámci nápravného opatření dle § 263 odst. 6 ZZVZ zrušil „Rozhodnutí a oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 28. 8. 2025 (dále též „rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ“) a všechny následné úkony, které zadavatel učinil v zadávacím řízení. Ve výroku III Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Ve výroku IV Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

3. Úřad uložení nápravného opatření odůvodnil tím, že námitky navrhovatele směřovaly právě proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Úřad poukázal na to, že situace, kdy zadavatel o námitkách v zákonné lhůtě vůbec nerozhodne, se z pohledu stěžovatele neliší od situace, kdy zadavatel sice rozhodne, ale takové rozhodnutí např. kvůli administrativnímu pochybení neodešle. Stěžovatel se totiž nedozví argumenty zadavatele ke skutečnostem uváděným v námitkách a důsledek je tak v obou případech stejný. I kdyby zadavatel ve lhůtě dle § 245 odst. 1 ZZVZ reálně rozhodl, avšak by nezajistil, aby se rozhodnutí o námitkách dostalo ke stěžovateli (což se stalo v šetřeném případě), podle Úřadu nelze toto rozhodnutí považovat za perfektní (ustanovení § 245 odst. 1 ZZVZ zakotvuje zadavateli povinnost rozhodnutí o námitkách odeslat, nikoli o nich „pouze“ rozhodnout).

III.           Rozklad zadavatele

4. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 13. 11. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 26. 11. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.

5. Dne 27. 11. 2025 Úřad obdržel doplnění rozkladu z téhož dne (dále jen „doplnění rozkladu“). Téhož dne obdržel Úřad společně s doplněním rozkladu podání zadavatele, jehož přílohou bylo učiněno „ROZHODNUTÍ ZADAVATELE O ZRUŠENÍ ROZHODNUTÍ A OZNÁMENÍ O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 26. 11. 2025.

6. V doplnění rozkladu zadavatel poukazuje na smysl ustanovení § 257 písm. i) ZZVZ spočívající v tom, že účelem správního řízení zahájeného dle § 250 ZZVZ na návrh navrhovatele je přezkoumání návrhem napadených úkonů zadavatele a případné uložení nápravného opatření dle § 263 či § 264 ZZVZ. Pokud však přestane existovat úkon, který navrhovatel návrhem napadá, anebo zadavatel svůj nezákonný postup napraví, Úřad v důsledku této skutečnosti ztratí možnost uložit nápravné opatření. V takovém případě již nelze podanému návrhu vyhovět a řízení o návrhu se stane bezpředmětným, a proto ZZVZ v § 257 písm. i) ukládá Úřadu řízení o tomto návrhu zastavit. Zadavatel z toho dovozuje, že v případě, kdy je v řízení o rozkladu zjištěno, že nastala skutečnost odůvodňující zastavení řízení [kromě jiného i skutečnost vymezená v § 257 písm. i) ZZVZ], je třeba bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a správní řízení zastavit. 

Závěr doplnění rozkladu zadavatele

7. V závěru doplnění rozkladu zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 257 písm. i) ZZVZ správní řízení zastavil a napadené rozhodnutí zrušil.

IV.          Řízení o rozkladu

8. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření navrhovatele k doplnění rozkladu zadavatele

9. Dne 29. 11 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k doplnění rozkladu zadavatele. Navrhovatel ve vyjádření konstatuje, že zadavatel nemohl zrušit rozhodnutí o zrušení ZŘ, jelikož lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení ZŘ ve smyslu § 49 odst. 2 ZZVZ již uplynula. Ke zrušení předmětného rozhodnutí tak dle navrhovatele dojde až na základě pravomocného výroku II napadeného rozhodnutí, a nikoli na základě rozhodnutí zadavatele o zrušení rozhodnutí o zrušení ZŘ. Předmětný úkon učiněný zadavatelem tak navrhovatel označuje za rozporný s ustanovením § 49 odst. 2 ZZVZ, pročež dle něj nemůže být důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

10. Závěrem svého vyjádření navrhovatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu potvrdil pro jeho věcnou správnost a soulad se ZZVZ.

Procesní vývoj případu

11. Dne 3. 12. 2025 obdržel předseda Úřadu podání zadavatele z téhož dne, v jehož přílohách jsou obsaženy dokumenty označené jako „Odpověď na žádost o vysvětlení úkonu zadavatele“ a „Nové Rozhodnutí a oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení“. V tomto podání zadavatel Úřadu sdělil, že v zadávacím řízení učinil dne 3. 12. 2025 nové rozhodnutí a oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení. V tomto novém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel podrobněji vysvětlil důvody zrušení zadávacího řízení tak, aby předešel případným věcně obdobným námitkám vzneseným navrhovatelem ve správním řízení před Úřadem [kromě ustanovení § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ zadavatel nové zrušení ZŘ opřel též o ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) a e) ZZVZ].

Stanovisko předsedy Úřadu

12. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím
k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že jelikož v průběhu tohoto řízení o rozkladu bylo zjištěno, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 257 písm. i) ZZVZ nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího je třeba napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

13. Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

14. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

15. Podle § 257 písm. i) ZZVZ Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě.

16. Ke smyslu § 257 písm. i) ZZVZ lze uvést, že účelem správního řízení zahájeného dle § 250 zákona na návrh navrhovatele, který nesouhlasí s postupem zadavatele, je přezkoumání návrhem napadených úkonů zadavatele a případné uložení nápravného opatření podle § 263 nebo § 264 ZZVZ. Pokud však přestane existovat úkon, který navrhovatel návrhem napadá, anebo zadavatel svůj nezákonný postup napraví, Úřad v důsledku této skutečnosti pozbude možnosti uložit nápravné opatření (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 249/2014–43 ze dne 31. 3. 2015). V takovém případě již nelze podanému návrhu vyhovět a řízení o tomto návrhu se stane tzv. bezpředmětným, a proto ZZVZ v § 257 písm. i) ukládá Úřadu řízení o tomto návrhu zastavit, aniž by provedl či dokončil meritorní přezkum postupu zadavatele.

17. Z výše citovaných ustanovení správního řádu vyplývá, že v případě, kdy je v řízení o rozkladu zjištěno, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení [kromě jiného i skutečnost vymezená v § 257 písm. i) ZZVZ], je třeba bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a správní řízení zastavit. Zrušením napadeného rozhodnutí „bez dalšího“ se rozumí jeho zrušení bez toho, aniž by předseda Úřadu podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy nebo správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu. Jedinou výjimkou z tohoto postupu uvedenou v § 90 odst. 4 správního řádu je případ, kdy by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků správního řízení.

18. Shodně uvádí i odborná literatura k § 257 písm. i) ZZVZ: „Předmětné ustanovení souvisí s možností, resp. právem zadavatele učinit autoremeduru, tedy sám přijmout opatření k nápravě či zrušit úkon, který učinil v rozporu se zákonem, případně jehož zákonnost napadá navrhovatel. Jedná se kromě jiného o výraz procesní ekonomie, přičemž zadavatel k takovému kroku může přistoupit kdykoliv, tedy i po podání návrhu k ÚOHS. Hranicí mu v tomto bude pouze okamžik uzavření smlouvy, případně pravomocné rozhodnutí, kterým dotčený úkon zrušil ÚOHS. Pokud zadavatel ruší jakýkoliv svůj úkon, pak – obdobně jako ÚOHS – musí současně zrušit všechny úkony, které na rušený úkon navazovaly.“ (srov. Flaškár, Martin; Harnach, Jiří; Janoušek, Martin; Měkota, Jan; Podešva, Vilém; Sommer, Lukáš; Votrubec, Jiří. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer). „Účinná autoremedura zadavatele tedy odůvodňuje zastavení řízení o návrhu.“ (srov. Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1212 – 1217).

19. V předmětném případě v průběhu řízení o rozkladu rozhodl zadavatel o zrušení rozhodnutí o zrušení ZŘ (viz výše bod 5 tohoto rozhodnutí). Skutečnost, že zadavatel zrušil přezkoumávaný úkon, resp. přijal požadované opatření k nápravě, tj. zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, je zákonem předpokládaný procesní důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. i) ZZVZ.

20. Ačkoli přezkum rozhodnutí zadavatele o zrušení rozhodnutí o zrušení ZŘ není předmětem tohoto správního řízení, je třeba se vyjádřit k námitce aplikace § 49 odst. 2 ZZVZ. Předmětné ustanovení § 49 odst. 2 ZZVZ slouží k řešení situací, kdy proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nejsou podány námitky, pročež je zadávací řízení ukončeno ve smyslu § 51 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Účelem této zákonné konstrukce je nastolení právní jistoty účastníků zadávacího řízení spočívající v tom, že zadavatel po skončení zadávacího řízení jej již nemůže obnovit. V šetřeném případě však tato situace nenastala, jelikož navrhovatel podal námitky a návrh směřující proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadávací řízení tudíž nebylo ukončeno ve smyslu § 51 ZZVZ.

21. Ke zrušení úkonu spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení bezesporu fakticky došlo. ZZVZ nestanoví, že nezákonný úkon ze zákona nemá účinky, ale je postaven tak, že nezákonný úkon je zrušen rozhodnutím Úřadu, kterým je pravomocně uloženo nápravné opatření, čímž i dojde k zániku jeho účinků. V daném případě navrhovatel proti samostatnému úkonu zadavatele (zrušení rozhodnutí o zrušení ZŘ) nepodal námitky ani návrh a ani není Úřadem vedeno jiné správní řízení (ex offo) o zákonnosti takového úkonu. Proto mám za to, že ze zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ jsem povinen vycházet při posouzení věci.

22. Co se týče námitek uvedených ve vyjádření navrhovatele k doplnění rozkladu zadavatele poukazující na údajnou potřebu meritorního potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu uvádím, že není namístě se jimi zabývat, protože není naplněn procesní rámec pro věcný přezkum v předmětné věci a takový postup by nebyl ani v souladu se zásadou procesní ekonomie.

23. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků tohoto správního řízení ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v řízení o rozkladu netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, i když účastníci tohoto řízení byli obeznámeni s tím, že v daném případě nastaly skutečnosti, které dle zákona odůvodňují zastavení řízení, nezbývá než podle § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. i) ZZVZ napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

24. S ohledem na zásadu procesní ekonomie předseda Úřadu nepovažoval za nezbytné seznamovat účastníky řízení s podkladem rozhodnutí – zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, jelikož s tímto úkonem byli seznámeni samotným zadavatelem a ve správním řízení se vyjadřovali i s ohledem na něj.

VI.          Závěr

25. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, je třeba uzavřít, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. Městská nemocnice Ostrava, Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava

2. Mgr. Jana Wraniková, advokátka, Advokátní kancelář Pyšný, Srba & Partneři v.o.s., Občanská 1115/16, 710 00 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.